Všichni Autoři a témata

Ivan Vávra (1)

Narozen 22.8.1900 v Ivančicích, zemřel 2.12.1984 v Praze. Ing., vlastivědný pracovník na jižní Moravě, literární historik českobratrské produkce. Publikoval ve sbornících.

Ivan Varga (2)

Autor publikací z oboru tělesné výchovy a sportu.

Ivan Vápenka (3)

Sběratel a publicista, jehož životním krédem bylo: „Nejen mít, ale i vědět, a to vše předávat i ostatním“, od mládí prošel několika sběratelskými odvětvími. Je spoluzakladatelem Klubu sběratelů papírových platidel Numismatické společnosti čs., kdy redigoval zpravodaj Bankovka. Jako spoluautor se podílel na vydání prvního katalogu vůbec „Československá platidla 1918 – 1970“ a vrcholným dílem byla jeho monografie „Tvůrci československých platidel“, která mapovala více jak 74 autorů mincí a papírových platidel.V roce 1974 založil Klub sběratelů autogramů, kde redigoval klubový zpravodaj Autogram. Tento klub je rozšířen po celé republice a existuje dodnes.Po seznámení se spisovatelem Jaroslavem Foglarem se on stal jeho „druhým tátou“ a prožil s ním mnoho osobních a blízkých setkání, kdy ho především doprovázel na jeho besedách. Jako první z jeho příznivců uspořádal přehledy jeho děl, především kreslených seriálů. Zpracoval jeho nejvýznamnější hru Po stopách Alvareze a spoluvytvořil publikaci Rychlé šípy slaví narozeniny 1938-1988. Vydal i katalog pro foglarovské sběratele Foglarovské odznaky . Jako první objevil řadu foglarovských zajímavostí, které pak bezostyšně za své převzali jiní „foglarovci“.Je i sportovním nadšencem a životním fandou Sparty, a tak sbírá i sportovní filatelii, kdy byl členem asociace OLYMPSPORT SČF. Redigoval zpravodaj Olympsport a podařilo se mu zpracovat ucelené katalogy filatelistických materiálů o cyklistickém Závodu Míru u nás i v cizině a také katalog Sparta – Slavia ve filatelii . Vrcholem byl katalog Světových fotbalových odznaků . Se svými exponáty se účastnil řady mezinárodních výstav, kde obdržel mnohá vysoká ocenění.Po několika sběratelských proměnách dnes zakotvil u skautské filatelie. Skautem se cítil odmalička, neb jeho starší bratr jím byl. On však skautem být nemohl, neboť dětství prožíval v padesátých letech 20. století. O to víc se nyní věnuje skautské filatelii, kde...

Ivan Trenčanský (1)

Slovenský doc., RNDr., CSc., matematik, vysokoškolský pedagog.

Ivan Teren (2)

Slovenský spisovatel, dramatik, režisér a herec.

Iván Tapia (1)

Tvůrce her a únikových knih.

Ivan Švanda (3)

Pedagog, autor spisů o výchově učňů.

Ivan Stodola (3)

MUDr. Ivan Stodola byl slovenský dramatik a spisovatel. Narodil se v rodině koželuha a učitelky. Vzdělání získal ve svém rodišti, v Prešově a v Kežmarku, později studoval medicínu na vysoké škole v Budapešti a v Berlíně, lékařský titul MUDr. získal v roce 1912. Pracoval jako lékař v Liptovském Mikuláši, v době 1. světové války sloužil jako vojenský lékař, po válce se opět vrátil do Liptovského Mikuláše. V roce 1933 se stal krajským zdravotním inspektorem, v letech 1938–1939 pracoval na Ministerstvu zdravotnictví v Praze, od roku 1951 pracoval v Bratislavě ve Státním zdravotním ústavu. Jako funkcionář Ligy proti tuberkulóze se stal zakladatelem preventivního zdravotnictví na Slovensku, v letech 1925–1944 byl redaktorem časopisu Boj o zdravie. V roku 1946 získal titul docenta sociální patologie, v roce 1951 byl protiprávně odsouzen a vězněn, propuštěn byl až po dvou letech na základě amnestie. Přestěhoval se do Piešťan, kde od roku 1954 žil jako důchodce. V roku 1967 mu byl udělen titul národní umělec. Už v dětství a také v době svých studií vyrůstal v kulturním prostředí, kde se často setkával s ochotnickým divadlem a sborovým zpěvem, což ovlivnilo i jeho vztah k literatuře a později i jeho vlastní tvorbu. Psal hlavně divadelní hry: komedie, tragedie a romantické historické hry. Jeho rozsáhlé memoárové knihy tvoří žánrově ucelené autobiografické vyprávění o životě a společenských událostech. Jeho díla jsou často uváděna i na divadelních scénách v Praze nebo v zahraničí, ale také se staly námětem pro rozhlasové pořady a televizní filmy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Stodola na slovenské Wikipedii.

Ivan Stanek (2)

Narozen 5.12.1915 v Zariečie, zemřel 6.2.1972 v Bratislavě. Lékař, cytologie a embryologie. Práce v oboru.

Ivan Southall (1)

Australský spisovatel, autor knih pro děti.

Ivan Schulz (2)

Ivan Schulz byl český překladatel z angličtiny a severských jazyků, především byl znám díky překladům děl Jacka Londona. Civilním povoláním byl soudce Nejvyššího správního soudu, odkud byl v letech 1924–1931 vyslán jako náhradník do Ústavního soudu. Byl synem spisovatele a politika Ferdinanda Schulze a synovcem Eduarda a Julia Grégrů. Jeho syn Karel Schulz byl také spisovatelem. Jeho manželka Jarmila byla sestrou pěvců Jana a Otakara Mařáků a neteří malíře Julia Mařáka.

Ivan Roubal (1)

Narozen 12. 5. 1951, zemřel 29. 6. 2015 v Karviné. Vězeň, odsouzen v roce 1999 na doživotí.

Ivan Pšenička (1)

Ivan Pikala (3)

Slovenský autor publikací z oblasti bezpečnosti práce a psychologie.

Iván Patachich (2)

Maďarský skladatel, narozen 3. června 1922 v Budapešti, zemřel 9. května 1993.

Ivan Pařík (3)

Český dirigent, narozen v listopadu 1945.

Ivan Osvald (1)

Narozen 21.10.1916 v Praze, zemřel 14.4.1989. Docent filmové dramaturgie, filmový scénárista, humoristický autor.

Ivan Okruhlický (1)

Ivan O Mikšovič (2)

Narozen 8.10.1909 v Turnově, zemřel 30.8.1987 v Praze. Novinář, redaktor Krkonošského obzoru, beletrista, poválečný tiskový zporavodaj Junáka, autor skautských příběhů, reportáže doprovázel vlastními fotografiemi.

Ivan Nový (2)

Narozen 28. 8. 1929 ve Voticích, zemřel 13. 2. 1998 v Horní Plané. Učitel, prozaik pro děti, kniha pedagogických úvah.

Ivan Novák (3)

Narozen 12.6.1968 v Brně. Autor speciálních map a průvodců pro rybáře a vodáky.

Ivan Novák (2)

Ivan Novák je bývalý český fotbalový obránce a československý reprezentant. Po skončení aktivní kariéry působil v Dukle Praha jako asistent trenéra a trenér mládeže. Je odchovancem Jiskry Třebíč . Za československou reprezentaci odehrál roku 1966 tři utkání, jednou startoval i za reprezentační B-mužstvo. V československé lize hrál za Spartak KPS Brno a Duklu Praha , odehrál celkem 182 utkání a dal 5 branek. S pražskou Duklou získal roku 1966 mistrovský titul a dvakrát československý pohár . V Poháru mistrů evropských zemí nastoupil v 10 utkáních, v Poháru vítězů pohárů ve 4 utkáních a v Poháru UEFA nastoupil v 1 utkání.

Ivan Nikitovič Kožedub (2)

Ivan Nikitovič Kožedub byl sovětský pilot a spojenecké letecké eso druhé světové války s 62 samostatnými sestřely . Byl trojnásobným Hrdinou Sovětského svazu a od roku 1985 byl maršálem letectva. Z dalších vyznamenání obdržel Leninův řád, Řád rudého praporu , Řád Alexandra Něvského, Řád Vlastenecké války 1. stupně, Řád rudé hvězdy . Narodil se jako nejmladší z pěti děti v ukrajinské rolnické rodině 8. června 1920 ve vesnici Obražijevka v Černigovské guernii v Ukrajinské SSR. 6., 7. a 8. července sestřelil po jednom nepřátelském Ju-87. Kožedub byl brzy povýšen do hodnosti mladšij lejtěnant, 9. července v jednom dni sestřelil dva stroje Messerschmitt Bf 109G a 16. července měl na svém kontě již 8 vítězství. V srpnu 1943 byl pověřen velením letky. Během tohoto měsíce v leteckých soubojích zničil tři Bf 109G, jeden Ju 87 a 22. srpna nad Charkovem jeden Focke-Wulf Fw 190. V sérii úspěchů pokračoval 9. září, kdy mu za oběť padl jeden Bf 109G a 30. září další Ju 87. Velkých úspěchů dosáhl během bojů v oblasti Dněpru v po...

Ivan Mladenov (1)

Narozen 28. 1. 1977 v Teplicích. Český fotograf.

Ivan Melicherčík (3)

PhDr., slovenský novinář, publicista a sběratel moderního a naivního umění, auto katalogů výstav umění, též uměleckých monografií a kurátor výstav.

Ivan Malý (2)

Narozen 1964 v Brně. Doc., JUDr., CSc., práce z oboru veřejné ekonomie, finance, zdravotní péče a veřejné správy.

Ivan Makásek Hiawatha (3)

Narozen 1944. Autor knih o skautingu, woodcraftu a trampování.

Ivan M Roitt (2)

Britský přírodovědec, imunolog, profesor.

Ivan Lihotský (2)

Ivan Lazok (1)

Ivan Landsmann (2)

Ivan Landsmann byl český spisovatel, původním povoláním horník. Jeho autobiografické knihy byly psány živým stylem, postavy mluví autentickým ostravským dialektem a hornickým slangem. Otec pracoval jako technický úředník v Tatře Kopřivnice, matka jako dělnice. Dětství prožil v Havířově-Šumbarku. Landsmann se učil na malíře pokojů, ale učení nedokončil. Později pracoval jako závozník a nastoupil na vojnu do Přáslavic u Olomouce. Po dokončení povinné vojenské služby pracoval šestnáct let na dole Antonín Zápotocký, nejdříve jako horník, později jako předák v geologickém průzkumu. Oženil se a měl dvě dcery. V červnu 1985 odjel za bratrem do Kanady a chtěl u něho zůstat. Po dvou měsících však musel Kanadu opustit. Na zpáteční cestě požádal při mezipřistání v Amsterdamu o politický azyl. Po těžkých začátcích bez znalosti nizozemštiny nebo angličtiny se seznámil s dalším českým emigrantem, písničkářem Jaroslavem Hutkou. Už v Kanadě začal s psaním zápisků. Na Hutkův popud pokračoval v psaní vzpomínek na práci v dole, zamýšlené z počátku hlavně jako terapie pro překonání traumat způsobených samotou a emigrací. Náhodou se tak odkryl Landsmanův vypravěčský talent. Později získal v Nizozemsku politický azyl, také na přímluvu Josefa Škvoreckého, který ho po přečtení části deníku označil, v dopise zaslaném nizozemským úřadům, za předního českého spisovatele. Ještě v devadesátých letech žil autor v Nizozemsku. V roce 2001 se vrátil do České republiky a několik let se marně pokoušel získat české občanství a tím například právo na penzi. Nějaký čas pracoval u ostrahy v pražském knihkupectví. Autorova první a nejoceňovanější kniha Pestré vrstvy vznikala během Landsmannova exilu v Nizozemsku a vyšla až po třinácti letech od svého dokončení v roce 1999. V první části se vrací do doby před emigrací a s použitím hornické mluvy zachycuje autenticky život na šachtě v „ocelovém srdci“ komunistického Československa. V druhé části pop...

Ivan Laluha (2)

Slovenský historik a politik.

Ivan Kurz (2)

Ivan Křemeček (2)

Narozen 1968. Ilustrátor, věnuje se kresbě a tvorbě kresleného humoru.

Ivan Král (3)

Ivan Král, případně též Kral, byl český hudebník, který proslul jako kytarista a baskytarista skupiny Patti Smith Group v 70. letech 20. století. Byl také jedním z režisérů dokumentárního filmu The Blank Generation z roku 1976 a byl nominován na Českého lva v roce 2001 v kategorii Nejlepší hudba k filmu Cabriolet. Narodil se 12. května 1948 v Praze. Jeho otec Karel v té době pracoval jako překladatel pro Českou tiskovou kancelář a ve volných chvílích hrál na housle. Matka Otýlie byla amatérská klavíristka. Jejich prvním dítětem byl syn Pavel, narozený čtyři roky před Ivanem. Když bylo Ivanovi přibližně šest let, začal dostávat první lekce hry na klavír. Ten později vyměnil za kytaru. Jeho starší bratr hrál na kytaru a působil i v kapele, která hrála vlastní autorské písně. On sám se později, pod vlivem Olympicu, The Beatles a divadla Semafor, rozhodl založit vlastní skupinu. Ta dostala název Saze a kromě Ivana Krále, který zpíval a hrál na kytaru, v ní působili druhý kytarista Tomáš Roztočil, baskytarista Mirek Kalivoda a bubeník Jiří Bělič. Jediný větší úspěch skupina zaznamenala s písní „Pierot“, která se dostala do hitparády Dvanáct na houpačce uváděné Jiřím Černým. Kromě toho hráli v raných představeních dvojice komiků Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna. V roce 1964 dostal jeho otec nabídku pracovat pro ČTK v New Yorku, kterou přijal. Se svou manželkou se do Spojených států odstěhoval, ale komunistický režim neumožnil vycestovat i jejich dětem. Cesta za rodiči byla sourozencům dovolena až v roce 1966 poté, co Ivan udělal maturitu, a to pouze na jeden měsíc. Přestože se Ivan chtěl po měsíci vrátit do Prahy, kde skupina Saze začínala mít první úspěchy, jeho otec mu to zakázal. Brzy začal pracovat jako poslíček v OSN, pomalu se učil anglicky a nakonec nastoupil na univerzitu v Geneseo na západě státu New York, kde studoval francouzskou literaturu. Při studiu si př...

Ivan Koutný (2)

Překladatel z angličtiny.

Ivan Kolombo (2)

Narozen 22. 5. 1965 v Turnově. MUDr., chirurg, urolog. Po promoci na Vojenské lékařské akademii v Hradci Králové v r. 1989 pracoval rok v Ústřední vojenské nemocnci, pak na chirurgii a urologii v Městské nemocnici Turnov, nakonec odešel v roce 2005 na pracoviště robotické chirurgie Na Homolce v Praze. Práce z oboru.

Ivan Kolenič (3)

Slovenský básník, prozaik a výtvarník.

Ivan Kmínek (3)

Ivan Kmínek byl český spisovatel science fiction a chemik. Vystudoval makromolekulární chemii na VŠCHT v Praze. Od roku 1977 pracoval v Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze. V 80. a 90. letech publikoval povídky a recenze ve sci-fi časopisech. Jeho jediným románem je groteskní antiutopie Utopie, nejlepší verze . Jako první vyhrál literární Cenu Karla Čapka dvakrát po sobě, roku 1983 s povídkou Syntamor zasahuje a 1984 s povídkou Druhý vstup do téže řeky.

Ivan Klimes (1)

Doc. PhDr. Mgr. Ivan Klimeš v letech 1976–1981 studoval hudební a divadelní vědu na FF UK; po studiu se začal zabývat dějinami české kinematografie. V současnosti je vedoucím Katedry filmových studií FF UK, kde působí jako filmový historik. Je autorem řady studií o kulturně-historických souvislostech filmového média ve střední Evropě.

Ivan Kincl (1)

Grafik.

Ivan Jonáš (1)

Narozen 15.4.1942 v Praze, žije ve Švédsku. Spisovatel.

Ivan Jegorov (1)

Ivan Ivanovič Šiškin (2)

Ruský malíř a grafik.

Ivan Ivanovič Makarov (1)

Ruský prozaik, autor románů s vesnickou tematikou.

Ivan Hrbek (1)

Narozen 7. 1. 1955. Ing., ekonom, vysokoškolský pedagog, učitel angličtiny, překladatel z angličtiny.

Ivan Houdek (3)

Chemický inžinier, historik, publicista, prekladateľ odbornej literatúry. Venoval sa prírode, histórii, osobitne slovenským horám. V publicistike sa prezentoval v roku 1913 dielom Vývin Zeme a života. Potom napísal ďalších 27 kníh a viac ako 300 článkov, ktoré písal predovšetkým pre časopis Krásy Slovenska. Rozsiahle je jeho dielo o slovenských hradoch a kaštieľoch, viaceré diela a články sú venované rodnému Ružomberku. Azda najvýznamnejšie sú však jeho Osudy Vysokých Tatier . Táto kniha sa stala základnou až kultovou pre poznanie histórie a vývoja diania vo Vysokých Tatrách. V. T. venoval z rozsiahlej časopiseckej publicistiky tretinu z uverejnených článkov. Osobitný bol jeho vzťah ku Kriváňu. Prvým vydávateľom Osudov Vysokých Tatier bola Matica slovenská. Zomrel a pochovaný je v rodnom Ružomberku.

Ivan Horváth (3)

Slovenský advokát a spisovatel.

Ivan Harminc (2)

Slovenský autor prací z oblasti památkové péče.

Ivan Habaj (2)

Slovenský prozaik.

Ivan Gálfy (1)

Ivan Gálfy byl přední slovenský horolezec, organizátor a vedoucí himálajských expedicí a člen Horské služby. Absolvoval kolem 700 výstupů v Tatrách, včetně několika desítek prvovýstupů. Působil též v Alpách a na Kavkaze . Zúčastnil se dvou výprav do Hindúkuš: v roce 1965 vystoupil na čtyři šestitisícovky a v roce 1967 absolvoval slovenské prvovýstupy na Dir Zom a Tirič Mír . Během výpravy na Nanga Parbat v roce 1971 zdolal Rakiotský štít . V roce 1975 jako člen výpravy do And vystoupil na Illimani a Huascarán. V letech 1969 až 1987 vedl celkem devět himálajských expedic. Více než polovina expedic dosáhla vrcholu. Vedl i expedice na Nanga Parbat , Makalu , Jannu , Kančendženga , Lhoce a Mount Everest . Toto himalájské dobrodružství poutavě zmapoval slovenský režisér Pavol Barabáš v dokumentu Vábenie výšok . Byl dlouholetým členem Horské služby a od roku 1976 byl jejím náčelníkem. V letech 1983−1988 byl předsedou československého horolezeckého svazu. Spolupracoval na filmech a seriálech s horskou tematikou. Je též autorem dvou knih a většího množství článků. Jeho syn Róbert Gálfy je také horolezcem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Gálfy na slovenské Wikipedii. Dokumenty

Ivan Fotijevič Stadňuk (2)

Ivan Eugen Georg (2)

Ivan Ernest (3)

Ivan ERNEST, Prof., Ing., Dr. techn., CSc. *1922 Praha; 1941 maturita na reálném gymnáziu na Smíchově; 1943 abiturientský chemický kurs na Vyšší průmyslové škole v Praze; 1943-1945 výzkumný chemik ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu; 1945-1947 student na fakultě chem.-technol. inženýrství ČVUT ; 1948-1953 odborný asistent, 1953 docent organické chemie; 1958 donucen školu opustit; 1958-1966 Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii v Praze; 1966-1968 vědecká stáž na Institute of Organic Chemistry, Harvard University, Cambridge, USA; 1968-1979 Woodward Research Institute v Basileji; 1973 Wissensch. Experte Ciba-Geigy; 1987-1995 výzkumná činnost na Universität Basel; 1992 jmenován profesorem organické chemie VŠCHT v Praze. Autor a spoluautor četných publikací a patentů z oboru syntézy přírodních látek a z oboru farmaceutické chemie. Přednášky na domácích i zahraničních kongresech a symposiích, autor učebnic organické chemie. Čestný člen ČSCH, dlouholetý člen Americké a Švýcarské chemické společnosti. Votočkova medaile 1992. Žil s manželkou ve Švýcarsku v Reinachu u Basileje. Zemřel v roce 2003

Ìvan Drač (3)

Ivan Drač je ukrajinský básník, scénárista, kritik, disident a politický aktivista. Velký obhájce a propagátor ukrajinštiny. V letech 1989–92 vedl Ruch, Народний Рух України; v roce 2006 získal nejvyšší ukrajinské státní vyznamenání, Hrdina Ukrajiny, Герой України.

Ivan Dolejší (1)

Český vědec, doc. dr. Ivan Dolejší, CSc., se narodil se v obci Jeřice 6. prosince 1933, maturoval na gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem a své vzdělání získal na Karlově univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1955 a své vzdělání ještě doplnil na technice. Věnoval se hlavně problematice biochemie, ale doba socialismu mu nedovolila pracovat v oboru, takže se živil i jako řidič kamionu, výživář skotu a jiné práce. I v té době však ve své laboratoři pokračoval v onkologickém výzkumu a udržoval kontakty se světem. V roce 1968 získal stipendijní pobyt v Německu, kde mu bylo i nabídnuto místo řádného profesora. To se mu ovšem díky tehdejší vládě nepodařilo. Po listopadové revoluci byl plně rehabilitován. Zvolil si práci v ČSAV a odtud odešel v roce 1991 do důchodu a žil ve své rodné obci až do své smrti. Zemřel 30. března 1995. Za nejvyšší ocenění životního díla považoval čestné členství v Onkologickém centru při UNESCO.

Ivan Dérer (3)

Ivan Dérer byl slovenský právník, publicista, československý politik a předseda Československé sociálně demokratické strany dělnické na Slovensku. Předkové přišli na Slovensko z Německa. Pocházel z právnické rodiny, jeho otec Jozef byl advokátem v Malackách. Matka Jela Štefanovičová pocházela ze slavného vlasteneckého rodu Štefanovičů a Paulíny–Tóthů. Měli pěr dcer a tři syny, kterým snažili zajistit dobré vzdělání. Synové Jozef a Ladislav se stali lékaři. Ivan vystudoval gymnázium v Prešpurku a zapsal se na studium práva na právnické akademii. V roce 1903 se pokusil založit s dalšími vlasteneckými přáteli Slovenský vzdělávací spolek, ale ministerstvo vnitra z politických důvodů jeho stanovy neschválilo. Od roku 1903 pokračoval ve studiu na univerzitě v Budapešt a svá studia dokončil v roce 1907. Praxi vykonával v kanceláři svého otce v Bratislavě. Advokátskou zkoušku složil v roce 1909. Od roku 1910 působil jako advokát v Bratislavě. Už během studií začal publikovat články v mnoha slovenských novinách. V letech 1912–1914 byl jedním z redaktorů týdeníku Národný hlásnik. V den vypuknutí první světové války vyšel v novinách jeho článek s titulkem „Hyeny chcú vojnu”, což mělo za následek jeho zatčení a po skončení trestu musel narukovat do armády. V první světové válce byl zraněn při bitvě u Ivangorodu v Rusku a do konce války žil jako cenzor ve Vídni, zároveň se však v jeho bytě potkávali budoucí představitelé samostatného Československa. Před vznikem Československa nebyl sociálním demokratem. Byl tvrdým kritikem maďarského režimu v tehdejších Uhrách. V říjnu 1918 byl jedním z autorů a signatářů Martinské deklarace. Jako člen Slovenské národní rady přivezl tento dokument do Prahy, kde byl jmenován na Revolučního národního shromáždění. Po celý život zdůrazňoval svou příslušnost ke skupině hlasistů, slovenským stoupencům T. G. Masaryka. Byl stoupenec čechoslovakismu a kritizoval tzv. ľuďácký separatismus ...

Ivan Čarnogurský (2)

Slovenský autor publikací z oblasti turistiky.

Ivan Cafourek (2)

Narozen 7.4.1950 v Děčíně. JUDr., hudební publicista . Překlady z angličtiny.

Ivan Bystřina (2)

Narozen 8. 10. 1924 v Novém Jičíně, zemřel 18. 3. 2004 v Berlíně. JUDr., CSc., pracovník Ústavu státu a práva. Literatura z oboru. Též autor divadelní hry. Profesor Svobodné univerzity v Berlíně. Vnuk Otakara Bystřiny .