44581–44640 z 155253 Autoři
Jiří Zajíc (2)
Narozen roku 17.5.1951 v Praze. Redaktor v Redakci náboženského života Českého rozhlasu, kterou v roce 1990 založil. Původním vzděláním je matematik, katolocký pedagog, podílel se na založení České rady dětí a mládeže, autor metodických příruček pro skautské oddíly, zabývá se též problematikou výchovy a vzdělávání, duchovního a osobnostního rozvoje a komunikací.
Více od autora
Jiří Wolf (2)
Narozen 25.2.1974. Historik a archivář, práce z oboru barokní kodigologie, lokální epigrafikx a historické antropologie .
Více od autora
Jiří Wála (3)
Jiří Wála byl přední český propagátor vodáctví, tělovýchovný pedagog, autor a zakladatel turistické „Dunajské společnosti“. Byl pokřtěn jako Jiří Antonín Wála, syn c. k. oficiála Ignáce Wály a jeho manželky Otylie, rozené Steimarové, vdovy Pták–Loukotové . Měl bratra Maxe a sestru Albertinu. Studoval gymnázium v Praze a angažoval se už v té době v Sokolu a Českém atletickém a fotbalovém klubu. Před dokončením studia v roce 1915 narukoval a od jara 1916 do léta 1918 byl na italské frontě dvakrát raněn. Po návratu z války dokončil gymnázium, poté v letech 1921–23 studoval na Univerzitě Karlově filozofii, sociologii, němčinu a tělesnou výchovu. V roce 1923 se začal zapojovat do práce ve vysokoškolském sportu. Založil oddíl „Dunajská společnost“, který byl zaměřen hlavně na turistiku a kanoistiku. S „Dunajčíky“ pak procestoval velkou část Evropy. Kanoistická výprava z Bratislavy do Černého moře v roce 1924 se stala základem jeho knihy „V kánoích napříč Evropou“ , z vodácké výpravy do západní Evropy vznikla kniha „V. S. putuje za sluncem“ . Organizoval i pěší turistické výlety, například v Alpách, na Korsice nebo v Jugoslávii. Byl také nadaným kreslířem a ilustroval vlastní i cizí publikace. Ve třicátých letech 20. století pak působil v Praze jako učitel na gymnáziích v Libni, na Vinohradech, Malé Straně a Žižkově. Přednášel také na Českém vzdělávacím kurzu pro učitelství tělocviku a na učitelských ústavech při Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po válce se Wála stal významnou osobností ve výchově nových učitelů tělesné výchovy. Vytvořil řadu učebních textů, například Soudobá tělesná výchova , Švédská gymnastika , Gymnastika , Obecná teorie tělesné výchovy a Turistika a doprovázel je vždy praxí. V roce 1953 byl jmenován prvním děkanem Institutu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Zemřel 22. sr...
Více od autora
Jiří Votinský (1)
Narozen 22. 8. 1936 v Bratislavě, zemřel při autonehodě 19. 7. 2004. Prof., Ing., DrSc., experimentální chemik, publikace a skripta z oboru.
Více od autora
Jiří Vítek (3)
Narozen 7.2.1901 v Pardubicích, zemřel 6.11.1974 v Praze. MUDr., DrSc., profesor neurologie, publikace z oboru.
Více od autora
Jiří Vítek (2)
Narozen 29.3.1927 v Brně. MUDr., CSc., asistent katedry radiologie a nukleární mediciny, stati v odborném tisku.
Více od autora
Jiří Veškrna (2)
Narozen 24. 4. 1931, zemřel 29. 9. 1996. Malíř, autor komiksů a ilustrací.
Více od autora
Jiří Vaništa (3)
Narozen 27.11.1934 v Praze. MUDr., CSc., odborný asistent kliniky infekčních nemocí na fakultě dětského lékařství University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Jiří Vaněk (2)
Narozen 19. 2. 1946 v Piešťanech. PhDr., filozof a historik, působil na Vysoké škole ekonomické, práce a překlady z oboru filozofie, etiky, estetiky, výtvarného umění, básně.
Více od autora
Jiří Vančura (1)
Narozen 12.2.1907 v Praze, zemřel 1999. RTDr., architekt, práce v oboru.
Více od autora
Jiří Václavíček (2)
Narozen 9.5.1961 v Počátkách, okr. Pelhřimov. Pedagog, podnikatel, publicistika z finančníctví, též motivační literatura o investicích na finančních trzích.
Více od autora
Jiří Vácha (3)
Narozen 20.3.1938 v Kroměříži. Prof. MUDr. DrSc., patolog a fyziolog, přednosta Ústavu patologické fyziologie LF MU . Orientace na genetiku běžných onemocnění, studovanou molekulárně-biologickou metodou. Práce z oboru, práce o životním prostředí. Manželka je MUDr. Alena Váchová.
Více od autora
Jiří Vacek (1)
Narozen 13. 8. 1947 v Jindřichově Hradci, zemřel 10. 10. 2018. V letech 1968-1989 emigrace. Protidrogový expert, zakládal Městskou policii v Liberci, působil jako poradce ministrů vnitra a obrany, asistent předsedy KDU-ČSL.
Více od autora
Jiří Tywoniak (2)
Jiří Tywoniak byl český historik, archivář a vlastivědný pracovník. Ve svých publikacích a studiích se zabýval historií regionu Podblanicka a Benešovska. Většina jeho profesního působení je spojena s benešovskou pobočkou Státního oblastního archivu v Praze. Tywoniakův otec František pracoval v Lounech jako inspektor státních drah. Zemřel v roce 1919, o rodinu – dvě starší sestry a Jiřího – se starala matka. Rodina se několikrát stěhovala; v roce 1930 se Tywoniakovi usadili v Benešově, kde Jiří studoval na tamním gymnáziu. Po maturitě v roce 1938 se zapsal na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Po uzavření vysokých škol byl v roce 1943 totálně nasazen. Nejprve pracoval v továrně na střelivo ve Vlašimi, později v Benešově na pracovním úřadu. Po válce přestoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studium historie zakončil v roce 1947, o čtyři roky později obhájil doktorskou disertaci s názvem Počátky průmyslové velkovýroby na Podblanicku. V roce 1949 se Jiří Tywoniak oženil. Vzal si Janu Bouškovou, stejně jako on učitelku. V průběhu let 1951–1957 se jim narodily děti Olga, Jiří a Jan. Tywoniakovým prvním zaměstnáním od roku 1947 bylo místo profesora dějepisu a zeměpisu na Státním reálném gymnáziu v Sedlčanech. Ještě během svého působení na škole obnovil Tywoniak Okresní muzeum v Sedlčanech a do roku 1956 působil jako jeho správce. Zároveň se stal okresním konzervátorem státní památkové péče. V této funkci zachránil množství vzácných knihovních a archivních souborů, kterým hrozila zkáza. Na konci dubna 1956 Tywoniak své pedagogické působení ukončil. Jednak mu nevyhovovalo každodenní dojíždění z bydliště v Benešově, jednak viděl své životní poslání ve vědecké a vlastivědné práci, což mu výuka neumožňovala. Zásadním, i když patrně nepublikovaným, důvodem byl ovšem nepolevující tlak na vstup do „strany“ . Na začátku května 1956 nastoupil Tywoniak do nově zřízené pobočky Státního oblastního arc...
Více od autora
Jiří Tušl (2)
Absolvent filozofické fakulty, celoživotně se zabývá dílem spisovatele Ladislava Fukse. Literární publcista známý z rozhlasového vysílání. Téměř dvě desetiletí uváděl besedy L. Fukse doma i v zahraničí, odvysílal s L. Fuksem několik rozhlasových pořadů a četné rozhodovy s ním publikoval také v denících a časopisech.
Více od autora
Jiří Tunkl (1)
Jiří starší Tunkl z Brníčka a na Zábřeze byl jeden z nejznámějších členů starého moravského panského rodu, jejichž panství patřila svého času k nejbohatším na severozápadní Moravě. Uznání si získal jako válečník, ať jako voják císaře Fridricha III. při obléhání Vídně, nebo později ve válkách Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem. Významná byla jeho činnost rybníkářská, ve svém kraji založil nejméně desítku rybníků, z nichž se ale většina nedochovala. Jeho otec Jan Tunkl Drahanovský získal na sklonku roku 1434 do svého držení zábřežské panství a brníčské panství, takže jeho dominium se rozkládalo v té době od vsi Svébohov až po ves Třeštinu. Z nezámožného zemana z Krnovska, jenž přišel na severozápadní Moravu za husitských válek, se během čtyřiceti let stal jedním z nejbohatších moravských šlechticů. Brníčské, Hoštejnské, Bludovské, Šumperské a později i Rabštejnské panství, která připojil k panství zábřežskému, se tak stala součástí velmi rozsáhlého majetku. Po Janově smrti přešly majetky na jeho syny: Jana a Jiřího, zvaného starší. Bratři Tunklové drželi majetky zpočátku společně. Později ale Jiří sídlil na Zábřehu, mladší Jan na Brníčku. Oba byli známí především svými nesčetnými spory s okolními pány, a tak není divu, že když císař Friedrich III. Habsburský Jiřímu a jeho bratru Janovi obnovil za vojenskou pomoc u obležené Vídně stav korouhevního panstva, moravští stavové tuto císařovu poctu odmítli uznat. V období česko-uherských válek mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem, byli oba bratři Tunklové příznivci Jiřího, což pak vedlo k častým sporům s pány ze Zvole, kteří byli přívrženci a podporovatelé Matyáše Korvína. Jako oddaní přívrženci krále Jiřího se proto v bitvě u Zvole dne 1. října 1468 zúčastnili se svými posádkami bojů na jeho straně. V této bitvě byl velmi těžce raněn velitel Poděbradova vojska Zdeněk Kostka z Postupic a záhy umřel na Tunklově sídle v Zábřeze. Po smrti krále Jiřího z Poděbrad dal podle všeho Mat...
Více od autora
Jiří Tuček (3)
Narozen 21.5. 1941 v Praze. Scénarista, redaktor, novinář a básník - dnes píše především básně a divadelní hry.
Více od autora
Jiří Trojan (1)
Jiří Trojan létá od roku 1984. V posledních letech už vyráží do vzduchu hlavně pro radost. Z výšky při tom fotí krásy okolní krajiny. Za posledních osm let vydal sedm knih, v nichž přibližuje nejrůznější kouty Vysočiny z paluby svého letadla Tulák.
Více od autora
Jiří Tomis (1)
Narozen 12.10.1955 v Bystřici. Autor se zabývá pátráním po dokumentech a jiných atributech z 2. světové války.
Více od autora
Jiří Tlustý (3)
Narozen 5. 1. 1921 v Berouně, zemřel 20. 10. 2002 v Gainesvillu . Prof., Ing., Dr.Sc., publikoval v oboru obráběcích strojů. Od roku 1971 žil v emigraci v Kanadě, od roku 1980 v USA.
Více od autora
Jiří Tiller (1)
Jiří Tiller je český fotograf. Vystudoval scénografii na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze, poté se zapsal ke studiu umělecké fotografie na FAMU. Po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval roku 1969 do Rakouska. Studoval ve Vídni na Vyšší grafické škole kterou absolvoval roku 1973. Po ukončení studií zde založil vlastní studio reklamní fotografie, současně se věnoval vlastní tvorbě. Roku 1989 byla ve Vídni otevřena jeho galerie moderního umění. Od roku 1994 tvoří a žije na Jindřichohradecku. Fotografuje barevně, zejména krajinné náměty pomocí velkoformátových fotoaparátů. Kromě Česka vystavoval mj. ve Francii a v Rakousku.
Více od autora
Jiří Tichota (2)
Jiří Tichota je český muzikolog, loutnista, zpěvák, textař a muzikant, zakladatel a umělecký vedoucí skupiny Spirituál kvintet. Pochází z muzikantské rodiny, jeho pradědeček Antonín Liehmann byl prvním učitelem hudby Antonína Dvořáka. Protože jeho otec byl postižen procesy, nemohl v 50. letech studovat, pracoval jako dělník v chemičce. Později se mu přece jen podařilo složit maturitu na jedenáctiletce a začal studovat chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Nicméně hrál vážnou hudbu především na kytaru. Teprve až po vojenské prezenční službě začal studovat hudební vědu systematicky. Studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy ukončil v roce 1965. Doktorát v roce 1968 obhájil rigorózní prací Intabulace písní a vokálních skladeb v pražských loutnových tabulaturách 17. století. Na muzikologické katedře tamtéž pak působil od roku 1963 až do roku 1986. Od té doby se věnuje především své profesionální činnosti ve Spirituál kvintetu. Ve volném čase se zabývá fotografováním motýlů, jeho fotografie přebírají i odborné publikace. Je manželem zpěvačky Zdenky Tichotové, mají syna Tomáše a dceru Lenku. Loutnové interpretaci se věnoval systematičtěji než kytarové, pravidelněji spolupracoval se souborem Pražští madrigalisté. Hraje pouze příležitostně, neboť se v tomto oboru považuje za autodidakta
Více od autora
Jiří Texler (1)
Doc., Ing., CSc., ekonom, práce z oboru, zabýval se zejména otázkami lidského faktoru v ekonomice, ekonomickým růstem a otázkami vzdělanosti populace.
Více od autora
Jiří Svoboda (2)
Narozen 28.3.1933. Promovaný historik, asistent katedry československých dějin, publikace z oboru, průvodce po Pražském hradě.
Více od autora
Jiří Švestka (3)
Trenér, školitel, autor knih z oblasti personalistiky a osobnostního poradenství.
Více od autora
Jiří Svejkovský (2)
Narozen 29. 3. 1925 v Kopistech , zemřel 9. 1. 2018. Publicista a spisovatel, autor detektivek.
Více od autora
Jiří Strnad (3)
Nar. 11. 1. 1935 v Praze. MUDr., CSc., doc. chirurgie. Člen New York Academy of Science.
Více od autora
Jiří Středa (2)
Narozen 22. 12. 1932 v Praze, zemřel 27. 10. 2010 tamtéž. Loutkář, herec, divadelní režisér a dramatik v oboru loutkového divadla, překladatel.
Více od autora
Jiří Štěpán (2)
Narozen 1990 ve Frenštátu pod Radhoštěm. Básník, redaktor, člen hudebního tělesa Národního divadla.
Více od autora
Jiří Štaif (2)
Plzeňský rodák Jiří Štaif je profesorem hospodářských a sociálních dějiny na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze. Jako historik se po řadu let soustřeďuje na dějiny společnosti v dlouhém 19.století. V centru jeho pozornosti stojí nejen osobnost Františka Palackého, nýbrž i problematika společenské modernizace, nacionalismu, formování tzv. alternativních elit a dějiny historiografie v 19. a 20.století. Soustavně se též zabývá teoretickými a metodologickými otázkami svého oboru. Je autorem či editorem řady odborných studií a knižních publikací, z nichž zmiňme: Historici, dějiny a společnost. Historiografie v Českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900 ; Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí, 1830-1851 a Moderní podnikatelské elity. Metody a perspektivy bádání . Zároveň rediguje Prager wirtschafts- und sozialhistorische Mitteilungen / Prague Economic and Social History Papers.
Více od autora
Jiří Sozanský (2)
Jiří Sozanský je český sochař, malíř, grafik, tvůrce multimediálních projektů a environmentů. V letech 1960 -1963 se vyučil zedníkem a do roku 1967 jako zedník pracoval. V letech 1967 - 1973 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze . Od roku 1973 se věnuje malbě, kresbě, grafice, plastice, instalacím, environmentům a filmovým dokumentům. Je členem SVU Mánes a SČUG Hollar. Spolu s prof. Jiřím T. Kotalíkem a svojí ženou PhDr. Olgou Sozanskou založil v roce 1992 občanské sdružení Symposion , které realizuje projekty navazující na jeho neoficiální aktivity ze sedmdesátých a konce osmdesátých let dvacátého století. Činnost Symposionu je podle jeho vyjádření zaměřená výhradně na nekomerční projekty s širším civilizačním dosahem a zahrnuje několik desítek domácích i mezinárodních projektů. "Jiří Sozanský patří mezi ty umělce, jejichž dílo bezprostředně rezonuje pulsem doby, v níž žijí. Vstoupil na českou uměleckou scénu v polovině 70. let, v době vrcholící normalizace a tvůrčí nesvobody. Celou svou uměleckou tvorbou se angažoval proti všem formám násilí, zvůle a ideologického diktátu, pošlapávajícího lidská práva a důstojnost člověka. Je znám jako nekonformní umělec a člověk vyhraněných názorů a postojů, vyjadřující se prostřednictvím rozsáhlých multimediálních projektů vázaných ke konkrétnímu místu. Svými aktivitami v neobvyklých místech a prostorách oživoval utlumenou výtvarnou scénu 70. let. Jeho akce promlouvaly ke svědomí „normalizující se" společnosti i za cenu nemalého osobního rizika. Zajímá ho člověk v mezních situacích, jeho niterné rozpoložení a vnější reakce směrem k lidské komunitě. Jeho obrazy, kresby, plastiky, objekty, instalace, environmenty i performance reagují na konkrétní prostředí a společenskou situaci v poloze naléhavého varovného mementa. Takové byly jeho akce v Terezíně, Mostě, Vysočanech či Veletržním paláci, na něž logicky navázaly projekty realizované po roce 1990 ve valdi...
Více od autora
Jiří Sopko (1)
Jiří Sopko je český malíř, grafik a sochař. Matka byla učitelkou a pocházela z Kladna. Vyučovala v Podkarpatské Rusi. Otec byl tamější úředník. Po roce 1945 Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu, rodina se přestěhovala do poválečného Československa. Nejdříve studoval základní školu na Slovensku, poté krátce navštěvoval keramickou školu v Bechyni. V letech 1956–1960 studoval na Výtvarné škole Václava Hollara, v letech 1960–1966 Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Antonína Pelce. V roce 1987 vstoupil do umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece . Od roku 1990 působí na AVU v Praze jako docent, později profesor v atelieru malby. V roku 2002 se stal jejím rektorem na dvě funkční období do roku 2010. Během doby, kdy Jiří Sopko působil na AVU jako vedoucí ateliéru Malba I, prošla tímto ateliérem řada malířů, kteří se následně etablovali na umělecké scéně. Patří mezi ně např.: Filip Černý, Dalibor David, Jaroslav Fritsch, Petr Gruber, Alice Nikitinová, David Pešat, Miroslav Polách, Jan Poupě, Zbyněk Sedlecký, Jakub Sýkora, Robert Šalanda, Jakub Tomáš, Vladimír Véla. Jedná se především o malíře, ale věnuje se i grafice a sochařství. Je zařazován do České grotesky. Jeho obrazy se vyznačují charakteristickou barevností, použitím akrylových barev. Na dílech jsou nahé, nereálné postavy s útlými protáhlými údy, často se opakujícími motivy hlav s výraznými grimasami.
Více od autora
Jiří Sochovský (1)
Narozen 3. 5. 1940 v Praze. Grafik, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog.
Více od autora
Jiří Slavík (2)
Narozen 27. 11. 1965 v Rychnově nad Kněžnou. Ing., historik, pracovník památkové péče, publikuje v oboru.
Více od autora
Jiří Slavík (2)
Narozen 28.11.1922 v Hustopečích. MUDr. CSc., docent lékařské chemie, práce z oboru alkaloidů a botaniky.
Více od autora
Jiří Škvor (3)
Narozen 23. 11. 1960. Elektroinženýr, práce z informatiky, zejména o počítačovém hardwaru a softwaru, též autor knihy rébusů.
Více od autora
Jiří Škoch (2)
JIŘÍ ŠKOCH , český fotograf. Živil se jako fotograf na volné noze a jako pedagog. Za svou tvorbu byl na začátku normalizace podmínečně odsouzen za urážku socialistického zřízení. K jeho nejznámějším cyklům patří fotomontáže z Petrkova. Měl výstavy v ČR i v zahraničí.
Více od autora
Jiří Sivok (3)
Narozen 1988 v Českých Budějovicích. Autor hororových, sci-fi a fantasy povídek.
Více od autora