44281–44340 z 155381 Autoři
Josef Mikuláš Boleslavský (3)
Josef Mikuláš Boleslavský , vl. jm. Josef Mikuláš, byl český tiskař, knihkupec, nakladatel, dramatik, překladatel a organizátor spolků. Pracoval nejprve jako sazeč, později jako faktor knihtiskárny Kateřiny Jeřábkové a Ignáce Leopolda Kobra. V roce 1866 založil s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Roku 1880 se osamostatnil, ale již o tři roky později jeho firma s celým majetkem propadla věřitelům. Poté pracoval znovu jako faktor tiskáren v Praze, Jindřichově Hradci a Moravské Ostravě. Přispíval do řady časopisů. Podporoval divadlo, spoluzakládal Typografickou besedu, byl funkcionářem včelařského sdružení. Psal a upravoval divadelní hry, přeložil Andersenovy pohádky. Byl přijat na gymnázium v Praze, ale studia musel předčasně ukončit z finančních nebo zdravotních důvodů. Roku 1843 nastoupil jako učeň do tiskárny J. Pospíšila. V roce 1848 pracoval jako sazeč pro Havlíčkovy Národní noviny; po porážce revoluce byl uvězněn, ale brzy propuštěn. Později získal místo jako faktor v tiskárně Kateřiny Jeřábkové. Roku 1862 nastoupil na stejnou pozici v nakladatelství I. L. Kobra, kde se podílel na vydání Riegrova Slovníku naučného a dalších publikací. Když roku 1866 majitel podniku zemřel, založil Mikuláš s karlínským knihkupcem Knappem vlastní tiskárnu. Společně podnikali do roku 1880, poté se Mikuláš osamostatnil. Celým majetkem se zaručil za závazky Nového českého divadla a v důsledku toho jeho podnik vstoupil v květnu 1883 do likvidace. Mikuláš přišel o všechno, včetně domu, a po vypořádání věřitelů mu zbylo jen 40 krejcarů. Nezbylo mu než začít opět od začátku. V červnu nastoupil jako faktor do tiskárny Františka Šimáčka, odkud přešel do závodu Beaufortova. V roce 1885 se přestěhoval do Jindřichova Hradce, kde se stal ...
Více od autora
Josef Michl (3)
Narozen 12. 3.1939 v Praze, prof., CSc. , chemik, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie ČSAV, v roce 1968 odešel z Československa, působil na University of Utah, University of Texas at Austin , University of Colorado, Boulder , redaktor Chemical Reviews , laureát Ceny Neuron za přínos světové vědě za rok 2016 - chemie, od roku 2006 vede vlastní výzkumnou skupinu v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; zabývá se kvantověchemickými problémy a teoretickými i praktickými výzkumy v optice, ve fotochemii, v chemii boru, fluoru, křemíku a organokovových sloučenin, od 90. let 20. století se specailizuje na nanochemii, na využívání vlastností jednotlivých molekul.
Více od autora
Josef Michálek (1)
prof. Ing. Josef Michálek, CSc. Docent konstrukce pozemních staveb, člen ČKAIT , soudní znalec, věnuje se publikační činnosti v oboru.
Více od autora
Josef Matyáš (3)
Narozen 27. 1. 1929 v Nekoři. Matematik, průkopník v oboru optimalizace regulačních procesů. Výzkum aplikací teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky s ohledem na metody řešení matematických problémů na analogových počítačích.
Více od autora
Josef Matěj Navrátil (2)
Josef Matěj Navrátil byl český malíř. Josef Matěj Navrátil se vyučil u otce malířem pokojů. Od roku 1801 žil v Praze. Po studiu na pražské Akademii se stal malířem-dekoratérem. Dál se vzdělával, také na četných cestách do zahraničí, zvláště do Švýcarska, cestoval ale také do Belgie, Francie, Itálie a Německa. Alpy navštívil poprvé roku 1843 a v následujících letech se sem pravidelně vracel. Jeho nástěnné malby z tohoto raného období zdobí dodnes různé objekty v Praze a zámky v Liběchově , Ploskovicích, Zákupech, Jirnech a jinde. Jeho věhlas rostl a v roce 1850 se stal předsedou Jednoty výtvarných umělců. O jedenáct let později ale musel své aktivní malířské dráhy zanechat, protože částečně ochrnul na následky záchvatu mrtvice. Dožil v chudobě. V roce 1859 zemřel Josefovi jeho syn Antonín, který byl rovněž malířem. Sám zemřel roku 1865 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Po smrti Josefa Matěje Navrátila bylo na jeho díla zapomenuto. Poprvé byla souborně prezentována až v roce 1909 na první výstavě věnované tomuto malíři v Rudolfinu. Díky tomu se tak stala díla Josefa Matěje Navrátila předmětem zájmu historiků umění. V roce 1952 se po něm byla pojmenována ulice poblíž Karlova náměstí v Praze. Inspiroval fotografa Josefa Sudka, který v padesátých letech objevuje jeho malířská zátiší, která reprodukoval nejen pro tisk, ale také sám pro sebe. Nechal se jimi ovlivnit při zaznamenávání kolínské krajiny a po druhé světové válce vytvořil cyklus Zátiší podle Navrátila, 1954. J. M. Navrátil byl vynikající krajinář, ale nejvíce se zapsal svými zátišími a figurálními malbami a jejich skicami. V práci s barevnou skvrnou navazuje na světelnou malbu období rokoka. V duchu dobového romantismu klade důraz na vystižení snivé atmosféry horské p...
Více od autora
Josef Mašín (2)
Narozen 8. 3. 1932. Protifašistický a protikomunistický odbojář. Od roku 1953 žije v emigraci.
Více od autora
Josef Maruška (2)
Narozen 11.10.1897 v Havlovicích, zemřel 20.12.1966 v Praze. Ing., Dr.techn., profesor obchodní akademie, publikace z oboru chemie a potravinářské technologie.
Více od autora
Josef Martiško (3)
Narozen 22. 5. 1958 v Brně, zemřel 13. 9. 2012 ve Vyškově. Ornitolog.
Více od autora
Josef Maňák (3)
Vystudoval český jazyk a ruský jazyk na Filozofické fakultě UK v Praze a pedagogiku a psychologii na Filozofické fakultě UP v Olomouci. Od roku 1960 působil na Filozofické fakultě UP v Olomouci, od roku 1967 na Pedagogické fakultě MU v Brně. Po roce 1989 na této fakultě zastával funkci proděkana a vedoucího katedry pedagogiky. V letech 2003–2007 byl vedoucím Centra pedagogického výzkumu PdF MU. Jeho hlavním oborem je obecná didaktika, kterou spojuje s aktuální problematikou současné školy. Jeho celoživotními tématy jsou problémy výukových metod, pedagogického výzkumu, otázky aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků a jiné.
Více od autora
Josef Malý (2)
Josef Maly byl rakouský a český politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu. Profesí byl advokátem. Narodil se roku 1857 v Kadani v rodině ředitele tamní měšťanské školy. Navštěvoval gymnázium v Doupově a Chebu. Pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V době studií byl aktivní v německých buršáckých spolcích. Získal titul doktora práv a působil v advokacii v Mostě. Později se stal ředitelem advokátní kanceláře českoněmeckého politika Franze Schmeykala a od dubna 1894 provozoval v Praze vlastní advokátní kancelář. Působil jako člen disciplinární rady Advokátní komory. Byl výrazně aktivní ve veřejném a politickém životě. Angažoval se v německých spolcích v Praze a na domovských Královských Vinohradech. Na přelomu století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách v prosinci 1899, respektive v užší volbě v lednu 1900, byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii městské . Mandát zde obhájil v řádných volbách v roce 1901. Politicky patřil k Německé pokrokové straně . Dlouhodobě zasedal ve vedení této politické strany. Mandát na sněmu obhájil ve volbách v roce 1908, nadále za německé liberály. Neúspěšně se rovněž snažil o zvolení do Říšské rady . Byl členem německé sekce zemské školní rady. Zemský sněm ho také zvolil za náměstka ředitele České hypoteční banky. Roku 1908 mu císař udělil Řád železné koruny III. třídy. V roce 1910 se Maly angažoval v pokusu o česko-německé vyrovnání v Čechách a náležel mezi stoupence kompromisu. Společně s poslancem Eduardem Reicheltem hlasoval pro kompromisní verzi jazykového zákona, ale byl následně přehlasován svými německými poslaneckými kolegy. Jeho manželka Irma Maly byla dcerou moravského advokáta Durdika z Místku. Josef Maly zemřel dopoledne 8. března 1912 ve svém bytě na Královských V...
Více od autora
Josef Majčák (2)
Narozen roku 1948 v Ostravě. Redaktor literárního vysílání Československého rozhlasu v Ostravě, beletrista.
Více od autora
Josef Mádl (1)
Josef Mádl, mniškým jménem Jikan Kodo, je dlouholetým studentem a učitelem bojových umění. Je také vysvěceným mnichem zen buddhistické školy Sótó. A není tajemstvím, že se dlouhou dobu aktivně zabýval oblastí ochrany osob a majetku, trénoval mimo jiné, jednotku tzv. Sky Marshallů. Je instruktorem střelby, autorem účinného stylu boje nožem a systému účinného boje beze zbraně.
Více od autora
Josef Lux (2)
Narozen 1.2.1956 v Ústí nad Orlicí, zemřel 22.11.1999 v Seattlu . Ing., politik, politické práce a práce z oboru zemědělství.
Více od autora
Josef Lukeš (1)
Narozen 19. 3. 1853 v Jilemnici, zemřel 31. 12. 1929 v Písku. Středoškolský profesor, inspektor, entomolog, autor článku o Euripidovi, překladatel z polštiny.
Více od autora
Josef Lohkämper (3)
Německý lékař, autor prací o civilizačních nemocech, látkové výměně a ozdravování člověka.
Více od autora
Josef Linda (1)
Josef Linda byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského. Studoval na gymnáziu a později filozofii na univerzitě v Plzni. Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy na gymnáziu, o stipendium magistrát města Blovice. V roce 1812 odešel do Prahy, kde ukončil studium filozofie a vystudoval také práva . V roce 1816 Linda údajně našel rukopis zvaný Píseň vyšehradská, první text, kterého se týká známý spor o Rukopisy. Linda byl spolubydlící Václava Hanky a rukopis měl najít v deskách knihy nájemníků, kterou používal jako podložku pod nohy. Hanka je považován za hlavního původce Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a Linda je považován za spoluautora. Přímé důkazy o jeho autorství však nejsou a Linda sám se k němu nikdy nevyjádřil. V roce 1818 začal spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových a od roku 1820 redigoval Vlastenecký Zvěstovatel. Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně . Této funkce se vzdal roku 1825, aby se mohl plně věnovat novinám. Zemřel v roce 1834 ve věku 44 let na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.
Více od autora
Josef Liboslav Ziegler (3)
Narozen 10.7.1782 v Hradci Králové, zemřel 23.5.1846 v Chrudimi. Katolický kněz, buditel, osvětový pracovník, profesor bohosloví a české řeči a literatury, redaktor literárních časopisů a almanachů, spisy z oboru náboženství, českého jazyka, pedagogiky, překlady z latiny.
Více od autora
Josef Libertín (1)
Ing., CSc., znalec v oborech doprava a ekonomika, vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Josef Lhotský (1)
RNDr. Josef Lhotský, Ph.D. vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde se zabýval fenoménem symbiózy v evoluci, teorií symbiogeneze a dějinami evolučního myšlení. Během posledních pěti let pravidelně přednášel na PřF UK v Praze, FSS MU v Brně a FF UP v Olomouci. Jako lektor, metodik, odborný garant a porotce se účastnil řady celonárodních vzdělávacích projektů Střediska společných činností AV ČR, v.v.i. . V roce 2013 zvítězil ve vědecko-literární soutěži nakladatelství Academia v kategorii "Vědy o živé přírodě a chemické vědy". V letech 2014-15 byl členem redakční rady časopisu Vesmír. Příležitostně překládá zajímavé knihy o evoluci. Osm let působil v ochotnickém divadelním spolku Hamba.
Více od autora
Josef Lesák (2)
Josef Lesák byl český a československý studentský vůdce, politik Československé strany národně socialistické, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 pronásledován a vězněn, po roce 1989 se krátce vrátil do politiky jako poslanec České národní rady. Původním povoláním byl učitelem. V období let 1945–1948 studoval na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Byl předákem mládežnické organizace národních socialistů. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal formálně do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Před rokem 1948 a během komunistického převratu v roce 1948 se angažoval ve studentských organizacích a aktivně vystupoval proti KSČ. 23. února 1948 byl organizátorem studentské demonstrace a pochodu na Pražský hrad žádajícího prezidenta Beneše, aby neustupoval požadavkům komunistů. Prezidentem Edvardem Benešem byl na Pražském hradě kladně přijat. SNB však průvod, podporující prezidenta Beneše brutálně rozehnala. Poté byl vyloučen z poslaneckého klubu, vyhozen ze studií na Vysoké škole politické a sociální a stal se prvním poslancem uvězněným komunistickým režimem. Těžce byla postižena i jeho rodina. V červnu 1949 by odeslán do tábora nucených prací na kladenském dole Zápotocký. V roce 1988 založil ilegální Klub Milady Horákové a navázal styky s exilovou národně socialistickou stranou. V únoru 1990 se v rámci výměny složení zastupitelských sborů po sametové revoluci stal poslancem České národní rady za Československou stranu socialistickou . Mandát zastával do voleb do České národní rady v červnu 1990. 28. října 2008 byl vyznamenán prezidentem Václavem Klausem za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie a lidská práva Řádem Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Ve stejném roce získa...
Více od autora
Josef Lelek (1)
Autor se narodil v Žacléři v učitelské rodině. Vystudoval pedagogiku, působil v řadě míst Čech jako podučitel, posléze řádný učitel.. Byl autorem řady statí v odborných pedagogických časopisech, několika knih o české historii, zejména o životě a díle B.N.
Více od autora
Josef Kunc (1)
Ing. Josef Kunc absolvoval v roce 1969 Vysoké učení technické v Brně, Fakultu elektrotechnickou, obor technická kybernetika. Pracoval na VÚEP Brno a ABB Elektro-Praga. Je certifikovaným školitelem KNX pro vedení základních i nástavbových certifikačních kurzů KNX. V odborném tisku publikuje články nejen o systémových, ale také o elektrických instalacích obecně. Je autorem několika odborných publikací o elektrických instalacích a mnoha referátů na odborných konferencích a seminářích. Zúčastňuje se prací v Technické normalizační komisi č. 22 - Elektrotechnické předpisy. Působí také jako seretář KNX národní skupina České republiky.
Více od autora
Josef Kubík (1)
Narozen 4. 8. 1911 v Hořepníku, zemřel 24. 11. 1996 v Mnichovicích. Učitel, vývojář pomůcek pro výuku odborných předmětů ilustrátor učebnic, zakladatel pěveckého sboru v Divišově, radioamatér, redaktor Státního pedagogického nakladatelství.
Více od autora
Josef Kubik (3)
Josef Kubík se narodil 1947 v Brně. Studoval pedagogiku, historii, psychologii a některé další obory. Označuje se za badatele lidských psychosexuálních projevů, metodologa pro vzdělávání dospělých, pedagoga, cestovatele, fotoreportéar a milovníka přírody. Žije nyní v Austrálii. Fascinuje ho život lidí, jejich historie a výhled do blízké i vzdálené budoucnosti, což ho přimělo k hloubkovému poznávání jejich mentality, přirozenosti, neobyčejných sklonů, ambicí, netečnosti, zločineckých tendencí, politického či náboženského přesvědčení, ale také lidského sexuálního cítění, kterému věnoval tuto práci. Badatel se podle něj musí stýkat s lidmi nejrůznější úrovně, musí se stát jedním z nich, aby pochopil jejich sklony, bolest, radost a životní styl. Za tím účelem vystřídal téměř stovku zaměstnání v několika zemích. Nasbíral tak obsáhlý materiál o lidech, který by rád zpracoval v dalších svazcích. Kromě psaní se věnuje výukovým programům a vyučovacím metodám, zkoumáním vlivu komercionalizace na psychologii mas, historii, dopravě a novým energetickým zdrojům.
Více od autora
Josef Kubáník (2)
Narozen 29. 12. 1974 v Uherském Hradišti. Herec, tiskový mluvčí Slováckého divadla. Vystudoval herectví na Zlínské škole umění, po dvouletém angažmá v MDZ zakotvil ve Slováckém divadle, kde je od roku 1999 jako herec i jako tiskový mluvčí. Hrál v celé řadě slavných uherskohradišťských inscenací jakými jsou Rychlé šípy, 1+2=6 , Donaha!, Harold a Maude a další. Je moderátorem Letní filmové školy v Uherském Hradišti, objevil se v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Ulice a dalších.
Více od autora
Josef Kubálek (2)
Josef Kubálek byl český pedagog, metodik elementárního školského stupně. Pracoval jako profesor učitelského ústavu, pedagogický spisovatel a překladatel z angličtiny. Narodil se ve Svídnici, v rodině chalupníka Františka Kubálka a jeho manželky Kateřiny, rozené Kubálkové. Po vystudování Učitelského ústavu v Hradci Králové učil na školách na Hradecku, v roce 1907 přešel na královéhradecký Učitelský ústav. Zde pracoval nejen jako pedagog, ale zasloužil se i o vznik pedagogického muzea s knihovnou. V roce 1923 se přestěhoval do Prahy, kde učil na Amerlingově učitelském ústavu v Panské ulici. V důchodu žil v Dobřichovicích. Pochován je na hřbitově v Karlštejně. V září 1904 se v Hradci Králové oženil s Annou Červenkovou, dcerou bývalého ředitele gymnázia v Českých Budějovicích . V době sňatku byl c. k. cvičným učitelem. Jejich syn JUDr. Josef Kubálek mj. přednášel na filozofické a pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V pedagogické tradici pokračují i vnučky prof. PhDr. JUDr. Vendulka Kubálková a fyzička doc. RNDr. Světla Vacková–Kubálková, CSc. . Josef Kubálek byl přesvědčen o nepřenositelnosti výukových metod z jiného jazykového prostředí a proto byl odpůrcem tzv. globální výuky čtení, která se koncem 19. a začátkem 20. století rozšířila v USA a v Rusku. Tím se dostal do sporu s jejím zastáncem Václavem Příhodou . Památník národního písemnictví uchovává jeho sbírku slabikářů z celého světa, která má být největší sbírkou na světě. Sbírka je součástí osobní knihovny Josefa Kubálka, která má asi 2 800 svazků. V roce 2017 byla část sbírky slabikářů vystavena v Muzeu klasického knihařství v Rožďalovicích.
Více od autora
Josef Krofta (2)
Narozen 30. 3. 1943 v Uherském Hradišti, zemřel 18. 3. 2015 v Hradci Králové. Prof. MgA., umělecký šéf a režisér loutkového Divadla Drak, vedoucí katedry alternativního a loutkového divadla DAMU.
Více od autora
Josef Křivánek (2)
Josef Křivánek byl jihočeský kamenosochař. Narodil se v Mladé Vožici u Tábora. Vystudoval na C.a k. odborné škole sochařsko-kamenické v Hořicích v oddělení pro sochaře. Zde absolvoval v roce 1900 u profesora Antonína Cechnera. Po vystudování založil v Českých Budějovicích kamenosochařství nedaleko tehdejšího Českého akciového pivovaru – dnešního Budvaru. Dlouhé roky byl jediným výrobcem soch z kamene v jižních Čechách. Vytvořil mnoho soch, z nichž některé se dodnes nacházejí na jihočeských hřbitovech, nejčastěji na hřbitově sv. Otýlie v Českých Budějovicích. Mezi jeho nejznámější díla patří památník souvěrců umučených v nacistických koncentračních táborech a padlých v boji proti nacismu. Vytvoření pískovcového památníku ve tvaru tumby s hebrejskými a českými nápisy zadala Židovská náboženská obec v Českých Budějovicích, navrhla jej architektka Marie Schwarzová. Umístěný je na Židovském hřbitově v Českých Budějovicích.
Více od autora
Josef Krečmer (2)
Mgr. Josef Krečmer , který se narodil r. 1930. Literární činnosti se věnuje od roku 1990. Časopisecky publikuje povídky, básně, eseje, fejetony a historické články. Mezi jeho díla patří: soubor dvanácti povídek Kdo vynese rozsudek , románový příběh Hříšný světec šumař Janák , Václav Klofáč a jeho národní socialismus , Kontrasty , básnická sbírka Kamínky z hlubokých řek a kniha Podvedená generace , za kterou získal cenu Miroslava Ivanova. Pan Krečmer spolupracuje také s Českým rozhlasem, je autorem literárně-hudebního seriálu o houslistovi Františku Ondříčkovi, literárního pásma o Jaroslavu Vrchlickém aj. Od roku 2007 je členem Obce spisovatelů Praha. Autorská čtení pořádá ve spolupráci s konzervatoří Pardubice.
Více od autora
Josef Kratochvíl (2)
Narozen 28. 7. 1878 ve Žlebech , zemřel 1. 11. 1958 v Praze. Petrolog, mineralog a geolog, profesor petrografie. Specializace na historii dolování, ložiskovou mineralogii, autor osmisvazkové Topografické mineralogie Čech.
Více od autora
Josef Kott (1)
Narozen 4. 2. 1932 v Humpolci. Prof.Dr.Ing., elektrotechnik se specializací na turbíny, práce z oboru výzkumu fyziky reaktorů, práce z oboru jaderné energetiky.
Více od autora
Josef Košťál (2)
Josef Košťál - 17. října 1920, Praha) byl středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví. Dětství strávil Josef Košťál v Nedělišti a Rozběřicích. Základní školu navštěvoval ve Všestarech, kde získal obecné vzdělání. Psát, číst a počítat se naučil ještě před nástupem do školy z popudu otce. V letech 1864 až 1873 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. V tomto období byl také svědkem prusko-rakouské války, zážitky z níž popsal v autobiograficky laděném díle Moje vzpomínky na válku r. 1866. Po úspěšném složení maturitní zkoušky, začal studovat klasickou filologii a češtinu na filozofické fakultě pražské univerzity. Po dostudování se stal suplentem a později i profesorem na nižším gymnáziu v Novém Bydžově. Zde se mu podařilo nasbírat řadu materiálů k jeho studiím a dílům. Od roku 1899 byl profesorem v Praze, na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Vyučoval češtinu, němčinu, řečtinu a latinu. Do penze odešel v roce 1910. S manželkou Františkou, rozenou Bohdaneckou měl sedm dětí, z nichž tři předčasně zemřely. Oblíbil si divadlo, které se stalo jeho vášní až do sklonku jeho života. V ochotnických souborech vystupoval i po dobu svých univerzitních studií. Divadlu se věnoval převážně o prázdninách a ke konci svého života, kdy v Kostomlátkách u Nymburka režíroval dětská představení. Na dílo mělo vliv prostředí, ze kterého autor pocházel i jeho dětství. V díle se snaží popsat život na venkově v období 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé zvyky, tradice, pověry i na ústní lidovou slovesnost. Již od svých studií se věnoval národopisu. Jeho snaha zachytit život českého lidu vyústila ve shromáždění více než 20 000 zvyků a pověr, které slyšel na venkově. Ty doplnil o výtahy ze sbírek K. J. Erbena, F. Bartoše, Č. Zíbrta a z beletrie B. Němcové, Karoliny Světlé a A. V. Šmilovského. Své práce uveřejňoval ve Výročních zprávách novobydžovského gymnázia...
Více od autora
Josef Kos (3)
Český spisovatel a překladatel. Narozen v Křenovicích na Písecku, byl středoškolským profesorem, potom úředníkem. Debutoval ve Studentském časopise básní Matce a prózou Ráno, uveřejnil několik básní e esejů v časopisech Řád, Lumír, Listy pro umění a kritiku, v Almanachu Kmene 1937. Roku 1952 byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu "Zelené internacionály" za velezradu na doživotí, propuštěn byl až roku 1963, rehabilitován v r. 1990.
Více od autora
Josef Korbel (3)
Josef Korbel, původně jako Josef Körbel byl československý diplomat a americký pedagog, který je dnes nejvíce znám jako otec Madeleine Albrightové, ministryně zahraničních věcí USA ve vládě Billa Clintona, a učitel Condoleezzy Riceové, pozdější ministryně zahraničních věcí USA ve vládě George W. Bushe. Vyrůstal v Kyšperku , gymnázium studoval v Kostelci nad Orlicí. Rok byl na Sorboně a ve 23 letech se stal doktorem práv na Karlově univerzitě. Po ukončení vojenské služby začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Od roku 1934 byl Josef Korbel v diplomatických službách československé vlády a od ledna 1937 do prosince 1938 pracoval jako legační tajemník k vyslanectví v Bělehradě. Po nacistické invazi v roce 1939 donucen odejít přes Jugoslávii do zahraničí. Sloužil jako poradce Edvarda Beneše, československého exilového prezidenta v Londýně, až do porážky nacismu v roce 1945. Po válce se vrátil se do Československa a sloužil od května 1946 do roku 1948 jako velvyslanec v Jugoslávii a zároveň byl vyslancem v letech 1947-1948 v Albánii. Po komunistickém puči v roce 1948 byl z Jugoslávie znovu nucen emigrovat. Poté, co se dozvěděl, že byl odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti, požádal o politický azyl v USA. V USA pracoval jako profesor politických věd na Univerzitě v Denveru v Coloradu, stal se zakladatelem a děkanem školy mezinárodních studií, která nese nyní jeho jméno, a Nadace pro studium sociálních věd. Jedním z jeho studentů byla i Condoleezza Riceová. Po jeho smrti Universita v Denveru uděluje od roku 2000 Humanitární cenu Josefa Korbela, kterou obdrželo již 28 osob. O jeho životě vznikl dokumentární film s názvem Muž s dýmkou - portrét Josefa Korbela. Film je postaven na výpovědích Madelaine Albrightové a dalších členů rodiny, vypráví o něm také jeho studentka Condoleezza Riceová. Režie se ujal Josef Císařovský, producentem filmu je Miloslav Doležal, Grant produkce, Praha. Pr...
Více od autora
Josef Kolejka (2)
Josef Kolejka byl český marxistický historik, profesor na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Josef Kolejka se narodil v Líšni u Brna 7. března 1924. V letech 1935–1943 studoval na 1. českém gymnáziu v Brně. Když za okupace odmaturoval, byl totálně nasazen. Po osvobození začal studovat obor dějepis – filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . V letech 1947–1948 absolvoval roční studijní pobyt na Jagellonské univerzitě v Krakově. Studia završil v Brně a v roce 1949 získal doktorát filozofie . Po ukončení studií zůstal na Masarykově univerzitě a pracoval jako asistent ve Slovanském ústavu FF MU. V letech 1953–1961 byl vědeckým pracovníkem brněnské odbočky Historického ústavu ČSAV. V roce 1960 obhájil disertační práci Dělnické rady na Horním Slezsku, Dabrowsku a Ostravsko-Karvinsku v letech 1917-1920 a dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd . V letech 1961–1990 pracoval na filozofické fakultě brněnské univerzity . V roce 1964 se habilitoval jako docent nových a nejnovějších dějin, v roce 1986 obdržel vědeckou hodnost doktor věd a v roce 1987 byl jmenován profesorem pro obecné dějiny. Těžištěm vědecké práce profesora Kolejky byly nejprve dějiny dělnického hnutí a později hlavně národnostní problematika zemí střední a jihovýchodní Evropy v 19. století, zejména habsburské monarchie. V roce 1986 obdržel Cenu Bedřicha Václavka a byl též nositelem medaile Jiřího Dimitrova. Zemřel v Brně dne 9. února 2015.
Více od autora
Josef Klomínský (2)
vědecký pracovník geologického ústavu. Několik let pracoval v Austrálii, kde se seznámil podrobně s těžbou zlata
Více od autora
Josef Klenka (3)
Josef Klenka byl český středoškolský učitel tělocviku, funkcionář Sokola a propagátor sportovních her. Zakládal a jako první náčelník vedl podbělohorskou sokolskou župu. Organizoval II. všesokolský slet r. 1891. Založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry. Byl autorem příruček pro cvičitele a dalších publikací v oblasti tělesné výchovy. Narodil se 1. dubna 1853 ve Vilémově u Golčova Jeníkova. Navštěvoval obecnou školu v Čáslavi, reálku v Jihlavě a učitelský ústav v Hradci Králové. Jeho první zaměstnání bylo jako učitel v Kutné Hoře, kde rovněž vstoupil do Sokola. V roce 1875 složil ve Vídni zkoušky z tělocviku pro střední školy a přestěhoval se do Prahy, kde přijal místo asistenta v Malýpetrově tělocvičném ústavu. V Praze se znovu zapojil do sokolského života. Byl dlouholetým náčelníkem organizace na Malé Straně. Účastnil se výpravy do Paříže r. 1889 a zájezdů na Moravu a do Lvova. Zakládal Podbělohorskou župu a rovněž se stal jejím prvním náčelníkem. Roku 1891 organizoval II. všesokolský slet; za jeho zdařilý průběh uspořádali další sokolští představitelé slavnostní večer na Klenkovu počest. V 90. letech založil Spolek pro pěstování her mládeže a Svaz spolků a přátel pro hry. Mimo jiné upravil pravidla pro házenou . Po úmrtí dcery odešel z veřejného života a nadále se věnoval jen výuce tělocviku. Roku 1911 byl jmenován zemským inspektorem tělesné výchovy pro střední školy. Do důchodu odešel v roce 1924. Ve své činnosti usiloval o rovnováhu tělesné a duševní přípravy školní mládeže. Do vysokého věku si zachoval obratnost a pružnost. Současníci si ho vážili pro pevný charakter, jemné chování ve společnosti a skromnost. S úctou na něj vzpomínali i bývalí žáci, např. na staroměstské reálce. Zemřel 19. července 1932 v Praze, pohřben byl na Vinohradském hřbitově za účasti sportovních a sokolských představitel...
Více od autora
Josef Kejdana (3)
Narozen 17.5.1877 v Hořenicích u Jaroměře, zemřel 11.6.1928 tamtéž. Autor povídek.
Více od autora
Josef Kebrle (3)
Narozen 22.7.1847 ve Strašicích u Rokycan, zemřel 14.8.1925 v Přistoupimi u Českého Brodu. Katolický kněz, včelař, literatura z oboru včelařství.
Více od autora
Josef Kadlec (3)
Narozen v dubnu roku 1916, zemřel 6.3.1978 v Praze. Novinář, redaktor.
Více od autora
Josef Javora (1)
Josef Javora byl český řeckokatolický duchovní a básník. Od mládí pracoval v dělnických profesích , od roku 1968 jako technik ve Státním výzkumném ústavu materiálu v Brně. V roce 1962 se oženil. Po tajném studiu teologie kněžské svěcení východního obřadu 26. února 1969 z rukou biskupa Eugena Kočiše. Veřejná pastorační činnost P. Josefa Javory začala až po roce 1989. Jako administrátor řeckokatolické farnosti v Kroměříži, pravidelně konával bohoslužby ve východním ritu v kapli u sester Svatého kříže v provinčním domě. Kromě toho v rodné farnosti v Brně-Židenicích vyučoval náboženství na základních školách, pravidelně se setkával se seniory, duchovně se staral i o nemocné, vedl katechetické kroužky. Vatikánská Kongregace pro východní církve mu udělila s platností od 24. října 2001 fakultu biritualismu pro případy zastupování římskokatolických kněží v brněnské diecézi. Zemřel v Brně, pohřben byl na židenickém hřbitově. Celý život si psal do šuplíku básně, převážně krátké. Snažil se určitou myšlenku vždy říci co nejvíce stručně. Po jeho smrti vydala jeho rodina vydala výbor z básní.
Více od autora
Josef Jaroslav Marek (2)
PhDr. Martin Petiška je spisovatel, básník, vydavatel almanachů šlechtických rodů, přesvědčením monarchista, syn spisovatele Eduarda Petišky. Vystudoval dějiny a teorii divadla na FF UK. Publikovat začal básnickými sbírkami Můj Faust a Nespálené deníky , následovaly sbírky SF povídek Největší skandál v dějinách lidstva , Manžel z Marsu , Milenci našich žen , Půjčovna manželek a Vybraná tajemství profesora Kesslera ; připravují se další. Martin je autorem řady divadelních her. Vystupuje i pod pseudonymy Eduard Martin, Eduard P. Martin a Martin P. Edwards. Po středoškolských studiích v Brandýse nad Labem nastoupil na FF UK v Praze, kde studoval srovnávací literaturu a slovanské jazyky. Univerzitu završil doktorským absolutoriem v oboru dějiny a teorie divadla roku 1976.
Více od autora