21421–21480 z 155173 Autoři
Gusgus (6)
GusGus je elektronická hudební skupina z islandského Reykjavíku, která vznikla v roce 1995. V průběhu let se sestava skupiny různě měnila, mezi zakládající členy patřili Biggi Veira a Daníel Ágúst. GusGus je známá svým eklektickým stylem, v němž se mísí vlivy techna, housu, trip-hopu a dalších žánrů. Získali mezinárodní uznání pro svůj osobitý zvuk a dynamická živá vystoupení.
Více od autora
Günther Sterba (4)
Narozen 20.5. v severočeském Mostě, kde vystudoval gymnázium. Od roku 1943 do roku 1945 byl v armádě. V září 1944, po zranění a pobytu v nemocnici, začal jako válečný invalida distančně studovat lékařskou fakultu UK,kterou po válce dokončil v Jeně.V roce 1959 byl jmenován profesorem se samostatnou katedrou na Zoologickém ústavu Univerzity Karla Marxe v Lipsku.Brzy nato se stal ředitelem a vedoucím ústavu zabývajícího se problematikou buněčné biologie.Dlouho pracoval na neurokrinologickém výzkumu obratlovců.Na univerzitě v Lipsku zůstal až do svého odchodu do důchodu. Od svých 14 let byl nadšený akvarista se zaměřením na tetry a halančíky.Později vybudoval v Jeně i v Lipsku rozsáhlá zařízení umožňující chov a pozorování tropických rybek.Od roku 1954 začal publikovat knihy o akvaristice,které na rozdíl od ostatních šly nebývale do hloubky.Kromě knih publikoval množství vědeckých prací se zaměřením na endokrinologii,neurobiologii,morfologii a parazitologii. Je jeden z nejznámějších ichtyologů v bývalé NDR.Je zahraničním členem Královské švédské akademie věd,Německé akademie věd a má funkci vicepresidenta Federation of British Aquatic Societes . Od roku 1946 byl členem Výmarské SPD, odstopil v roce 1953 a od té doby nebyl členem žádné politické organizace.
Více od autora
Guillaume Dorison (5)
Francouzský scenárista, především komiksů, zaměřený na manga komiksy, též překladatel z japonštiny do francouzštiny.
Více od autora
Grigorij Jeruchimovič Glezerman (3)
Глезерман Григорий Ерухимович narozen 13.1. ve Tveru Sovětský filozof, doktor filozofie , profesor , čestný vědec RSFSR . Člen KSSS od roku 1940. Vystudoval ekonomii na Plechanovově institutu národního hospodářství. Učil filozofii od roku 1930. Hlavní práce v oblasti historického materialismu a vědeckého komunismu.
Více od autora
Grace Bumbry (4)
Grace Bumbry je uznávaná americká operní pěvkyně, proslulá svým bohatým mezzosopránovým hlasem, který v pozdějším období své kariéry rozšířila do sopránového rozsahu. Narodila se 4. ledna 1937 v St. Louis ve státě Missouri a koncem 50. a v 60. letech 20. století dosáhla mezinárodního uznání. Bumbryová patřila k předním operním osobnostem své doby a byla klíčovou postavou při prolamování rasových bariér ve světě opery. V roce 1961 se zapsala do historie, když jako první černošská pěvkyně vystoupila na Bayreuthských slavnostech v roli Venuše ve Wagnerově opeře "Tannhäuser", což byl pro barevné umělce přelomový okamžik.
Více od autora
Götz Trenkler (3)
Německý matematik a statistik, spoluautor Lexikonu populárních omylů.
Více od autora
Gottfried Wilhelm Leibniz (4)
Gottfried Wilhelm von Leibniz byl německý filosof, vědec, matematik a teolog píšící převážně v latině a francouzštině. Je považován za polyhistora a univerzálního génia. Zaujímá důležité místo v dějinách filozofie a dějinách matematiky. Nezávisle na Isaacu Newtonovi objevil integrální kalkulus a jeho způsob zápisu se používá dodnes. Spolu s René Descartem a Baruchem Spinozou byl jedním ze tří největších racionalistů 17. století a předchůdců moderní logiky a analytické filosofie. Jeho filosofie se však zároveň odkazovala na scholastickou tradici, ve které logika hrála důležitou roli. Výrazně také přispěl k rozvoji fyziky a techniky a předznamenal myšlenkové pochody, které se později projevily v biologii, medicíně, geologii, teorii pravděpodobnosti, psychologii, jazykovědě či informatice. Věnoval se i politice, právu, etice, teologii a historii. Jeho práce na tuto pestrou škálu témat jsou roztroušeny v mnoha knihách, odborných článcích a desetitisících dopisů. Je známý svým výrokem: „Svěřte mi výchovu a změním tvářnost Evropy“. Narodil se v Lipsku. Jeho otec byl notářem a později i profesorem morálky na univerzitě. Již v brzkém věku ovládal latinu a řečtinu a četl antické autory . Studoval práva a filozofii na univerzitě v Lipsku pod vedením Jakuba Thomasia. V sedmnácti letech získal bakalářský titul. Jeho práce nesla název „O principu individuace“ . Poté studoval v Jeně u profesora matematiky Eduarda Weigela. Zde napsal roku 1666 práci „Rozprava o umění kombinatoriky“ . Ve dvaceti letech se stal doktorem práv na univerzitě v Altdorfu. Na téže univerzitě odmítl nabízenou profesuru, protože se chtěl věnovat více činnostem a profesura by ho omezovala. Nejdříve vykonával diplomatické a knihovnické služby u mohučského kurfiřta a poté na hannoverském dvoře. Toto povolání mu umožňo...
Více od autora
Gottfried Lindauer (1)
Narozen 5. 1. 1839 v Plzni, zemřel 13. 6. 1926 ve Woodville . Malíř sakrálních obrazů, působil na Moravě, později na Novém Zélandu, proslavil se portréty Maorů. Bratr malíře Hynka Lindauera .
Více od autora
Gordon W Prange (1)
Celým jménem Gordon William Prangle. Americký historik, autor prací o druhé světové válce.
Více od autora
Godwin Akpan (3)
Nigerijský digitální a konceptuální umělec, designér, ilustrátor a komiksový kolorista.
Více od autora
Gleb Nikolajevič Golubev (4)
Gleb Nikolajevič Goluběv, rusky: Глеб Николаевич Голубев byls ovětský spisovatel, novinář, publicista a scénárista. V roce 1952 absolvoval Všeruský státní institut kinematografie S. A. Gerasimova , pracoval jako zvláštní korespondent pro časopisy Kresťanka a Vokrug světa . Spisovatelsky debutoval v roce 1946. Je autorem vědecko-umělecké a populářně-naučné, biografické a detektivní literatury, povídek a filmových scénářů, též 27 románů, publikoval v časopisech. Napsal řadu „mořských“ povídek s prvky sci-fi, detektivně-fantastických děl, v kterých zásadní roli hraje hypnóza a další záhady psychiky. První sci-fi povídka vyšla v roce 1956. Mnohá jeho díla byla přeložena do cizích jazyků - němčiny, čínštiny, maďarštiny, polštiny, bulharštiny a dalších.
Více od autora
Giulio Leoni (3)
Giulio Leoni, oceněný titulem doktor literatury, se narodil v hlavním městě Itálie, v Římě, kde žije a pracuje dosud. Záhadná témata pro své knihy nevolí náhodou: jeho celoživotní vášní je magie ve všech podobách. A že to s ní myslí vážně, dokládá jeho členství nejen v italském Klubu magiků, ale i v prestižních amerických společnostech: American Society of Magicians a International Brotherhood of Magicians.
Více od autora
Giovanni Civardi (5)
Italský sochař, portrétista, ilustrátor. Zabývá se anatomií pro výtvarníky a figurálním kreslením. Práce z oboru.
Více od autora
Giovanna Fletcher (4)
Britská spisovatelka, moderátorka, herečka, novinářka a blogerka.
Více od autora
Gilles Deleuze (6)
Gilles Deleuze byl významný francouzský teoretik 20. století, který působil v mnoha oblastech a disciplínách, především pak ve filozofii, filmové teorii, teorii umění a literatury nebo kritické teorii současné kultury. Jeho radikální filozofické i politické postoje jsou těsně spjaty s vlivem nacistické okupace a s květnovými událostmi r. 1968 v Paříži a v celé Evropě. Jeho myšlení se prolíná s velkou řadu dalších vědeckých oborů – s psychologií, antropologií, geologií, biologií a jinými. Spolu s J. F. Lyotardem, M. Foucaltem, J. Derridou, J. Lacanem a dalšími je považován za představitele poststrukturalismu – myšlení zaměřeného na kritiku evropské kultury a filozofie. Jeho filozofická práce je originálním příspěvkem k ontologické problematice systematicky rozvíjené v průběhu 20. století počínaje Whiteheadem nebo Heideggerem a jeho ontologická pozice je svébytnou variantou monismu. Ve filozofii také představuje nezanedbatelný hlas v diskuzi o povaze subjektivity a reflexivního vědomí. Jeho pojmy jsou ovšem kromě filozofie používány také v estetice, filmové, literární i divadelní vědě nebo v radikální politické a kulturologické analýze současné civilizace. Deleuzovo myšlení dalece a mnoha směry přesahuje úzce vymezené hranice institucializované filozofie, a v tom je jedním z potomků Nietzscheho, z jehož díla opakovaně čerpá pojmové nástroje pro svou vlastní práci. Svými pojmy a teoretickými postoji překračuje hranice akademického světa. Jeho cílem je vyvést filozofii z jejího školského gheta a propojit ji s dalšími vědami a formami komunikace. Deleuze se kromě Nietzscheho obracel k mnoha dalším autorům západní tradice, např. k Lucretiovi, Spinozovi, Leibnizovi, Peircovi, Bergsonovi, Simonodonovi a mnoha dalším. Své myšlení koncipoval vždy jako rozhovor s mnoha různými současnými i minulými mysliteli, a také jako vášnivou starost o evropskou civilizační tradici, která má počátky v řeckém starověku a během 20. století se pr...
Více od autora
Gill Dawis (6)
Autor a redaktor populární četby, překladatel. Kolem r. 1920 v Praze pro nakladatele Jandu redigoval, překládal a psal okultistickou literaturu a spisky o různých otázkách životního stylu.
Více od autora
Gérard Périot (2)
Francouzský cestovatel po severu Afriky, dobrodruh, autor cestopisných knih.
Více od autora
Gerard Fraineau (1)
Narozen 19. 11. 1912 v Ústí nad Labem, zemřel 8. 5. 1974 ve Zlíně. Lékař a prozaik.
Více od autora
Geraint Anderson (4)
Geraint Anderson je bývalý britský analytik investičních společností v londýnské City a autor anonymních sloupků v novinách thelondonpaper, kde odhaluje zákulisí a špinavost světa makléřů a investičních bankéřů a podle těchto sloupků, které si získaly velkou oblibu byla vydána jeho úspěšná kniha s názvem CITYBOY. Otcem Gerainta Andersona je labouristický politik Donald Anderson – Baron Anderson of Swansea a jeho matkou je Dorothy, dcera bolivijských misionářů. Geraint se narodil a vyrůstal v londýnské čtvrti Notting Hill, kde studoval na Fox School a Latymer Upper School v Hammersmithu. Po ukončení těchto škol strávil rok potulováním se a kouřením marihuany po Asii. Po návratu do Anglie vystudoval historii na Queens' College, University of Cambridge a své laxní vzdělání dokončil na Sussex University, kde získal magisterský titul . Jeho rodiče však nebyli spokojeni se zahálčivým a potulným životem svého syna, a tak roku 1996 Geraintovi jeho starší bratr Hugh, který pracoval jako fund manažer nizozemské investiční banky ABN Amro, zařídil dobré místo v londýnské bankovní čtvrti City. Byl zaměstnán jako analytik vytvářející modely trhu veřejně obchodovaných společností. Během prvních pěti let se jeho plat vyšvihl z 24 000 £ na 120 000 £ a jeho bonusy během prvních tří let byly £14 000, £55 000 a £140 000. Roku 1997 přešel na pozici do Société Générale a konečně roku 1999 do Commerzbank. Své znechucení a rozčarování nad svou prací se rozhodl ventilovat anonymním sloupkem v lokálních novinách thelondonpaper, kam přispíval od roku 2006 a jeho sloupky popisující reálný svět v City se staly velice oblíbenými. 18. června 2008 bylo odhaleno, že pravidelným sloupkařem známým pod přezdívkou City Boy je Anderson. Posléze byla vydána jeho kniha Cityboy - Beer And Loathing In The Square Mile.
Více od autora
Georges Perec (4)
Georges Perec byl francouzský spisovatel. Pocházel z polské židovské rodiny a již v dětství přišel o oba rodiče . Matka ho roku 1941 nechala pokřtít, pofrancouzštěla jeho jméno z Peretz na Perec a odeslala ho vlakem Červeného kříže do Villard-de-Lans. Tím mu zřejmě zachránila život. Po válce se Perec vrátil do Paříže a byl adoptován sestrou svého otce. S válečnými zážitky se vyrovnával na psychoterapii u Françoise Dolto, léčení podstoupil roku 1949. Roku 1956 podstoupil rovněž psychoanalýzu u Michela de M'Uzana. Byl členem literární skupiny Oulipo . Skupina se zaměřovala na literární experimentátorství – jeho román La Disparition byl například napsán bez užití písmene "e", jež je ve francouzštině ještě frekventovanější než v jiných jazycích. Na princip knihy neupozornil a dobová kritika si ho vůbec nepovšimla. Na to reagoval vydáním dalšího experimentálního textu Les revenentes, kde písmeno "e" bylo naopak jedinou užitou samohláskou. Již první román Les Choses zaznamenal poměrně úspěch, když získal Renaudotovu cenu. Zlomem v jeho kariéře se však stal rok 1978, kdy vydal román La Vie mode d'emploi , která zaznamenala takový úspěch, že mohl opustit své zaměstnání a věnovat se literatuře. Román má složitou strukturu, čtenáři jsou kvůli tomu nabídnuty i různé mapky a grafy, aby se v textu lépe orientoval. Kniha získala cenu Médicis a roku 1999 ji čtenáři deníku Le Monde zvolili 43. nejdůležitější knihou 20. století. V roce 1974 s Bernardem Queysannem natočil filmovou adaptaci své knihy Un homme qui dort.
Více od autora
George Soros (5)
George Soros či je americký finančník, multimiliardář židovského původu narozený v Maďarsku, jeden z nejvýznamnějších filantropů na světě. George Soros se narodil jako György Schwartz v rodině budapešťského právníka a esperantisty Tivadara Sorose a jeho ženy Erzsébet . Z rodného Maďarska odešel po válce v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, kde studoval ekonomii a filozofii na London School of Economics, kde ho významně ovlivnil Karl R. Popper a jeho myšlenka „otevřené společnosti“. V roce 1956 odešel do USA, aby podle vlastních slov vydělal dost peněz na Wall Street a mohl žít jako spisovatel a filozof. Podruhé ženatý byl se Susan Weber Soros. V září 2013 se oženil opět, jeho třetí manželkou se stala 42letá učitelka jógy Tamiko Boltonová. Svatební oslavy se zúčastnilo 500 hostů, mezi nimi prezident Estonska Toomas Hendrik Ilves, premiér Albánie Edi Rama, ředitel Světové banky Jim Yong Kim a také zpěvák Bono. George Soros má pět dětí. V roce 1969 založil Soros Fund Management. V roce pak 1973 založil spolu s Jimem Rogersem Quantum Fund, jeden z prvních hedge fondů. Název vznikl jako pocta principu neurčitosti fyzika Wernera Heisenberga. Během deseti let se jim navrátilo přes 4000 % vkladu, což je základem Sorosova bohatství. Základem pro společnosti byly investice na nemovitostním trhu, investice do bankovních akcií , na japonském akciovém trhu, ropě a také sázky na pokles hodnoty akcií. V roce 1973 je známá jeho úspěšná spekulace na růst akcií amerického obranného průmyslu na základě veřejně dostupných informací, kdy z izraelské strany přicházely stížnosti na kvalitu amerických podpůrných zbrojních dodávek do Izraele. Po těchto informacích se rozhodl investovat do akcií amerického obranného průmyslu. V roce 1985 pak byla výhodná sázka na pokles ...
Více od autora
George Horace Lorimer (3)
George Horace Lorimer byl především žurnalista, redaktor listu Saturday Evening Post. Za jeho šéfování vzrostl náklad tohoto listu z několika tisíc na milion prodaných výtisků denně. Objevil a prosadil několik amerických prozaiků, mezi nimi i Jacka Londona.
Více od autora
George Clapp Vaillant (1)
Americký antropolog zaměřený na předkolumbovské kultury Mexika. Autor prací z oboru.
Více od autora
George Brown Tindall (3)
George Brown Tindall byl profesorem historie na univerzitě v Severní Karolíně, kde učil více než 30 let . Během 2. světové války sloužil v Pacifiku u U.S. Army Air Corps.
Více od autora
Georg Trakl (5)
Georg Trakl byl rakouský expresionistický lyrický básník. Narodil se v Salcburku v rodině obchodníka se železářským zbožím. Jeho česká matka Marie byla umělecky založená a měla na budoucího básníka velký vliv. Vystudoval katolickou základní školu, byť jeho rodiče byli protestanti, pokračoval na místním klasickém gymnáziu. Poezii začal psát kolem roku 1904. V roce 1905 začal ve Vídni studovat farmacii, dostudoval v roce 1910. Na vysoké škole se spřátelil s místní uměleckou bohémou a také publikoval několik básní. Poté absolvoval roční vojenskou službu, po ní se po krátkém a nepříliš šťastném období v Salcburku živil jako farmaceut v nemocnici v Innsbrucku, kde se stýkal s místními umělci, například s redaktorem místního literárního časopisu Ludwigem von Fickerem. Tehdy vydal svou sbírku Básně. Za první světové války byl Trakl vyslán jako zdravotník do města Gródek na polsko-ukrajinských hranicích. Hrůzy války ještě prohloubily jeho depresivní povahu, pokusil se zastřelit. Byl ale zachráněn a umístěn do nemocnice v Krakově, kde 3. listopadu 1914 spáchal sebevraždu předávkováním se kokainem . Pochován byl 6. listopadu 1914 v polském Krakově, avšak 7. října 1925 byl na přání Ludwiga von Fickera, svého přítele, převezen do Innsbrucku . Jeho lyrická díla, konkrétně sbírky Básně , Šebestián ve snu , Podzimní duše a Píseň zesnulých jsou ovlivněna dekadencí, jsou velmi depresivní, vynikají ale bohatou symboličností obrazů a tvoří základ rakouské poezie 20. století. Věnoval se také dramatické tvorbě, jeho dvě krátké komedie ale neměly úspěch. Poprvé Traklovy básně přeložil z němčiny Bohuslav Reynek. Následující překlad, rovněž Reynkův, knihu Šebestian v snu, vydal v roce 1924 nakladatel František Obzina.. Kompletní Traklovo dílo přeložil...
Více od autora
Georg Goll (2)
Georg Goll byl jen náhodný spisovatel ,je znám pro čtyři indiánské romány pro mládež.
Více od autora
Georg Büchner (6)
Karl Georg Büchner byl německý, respektive hesenský spisovatel, lékař, vědec a revolucionář. Navzdory tomu, že stačil za svůj krátký život napsat pouze několik děl, patří k nejvýznamnějším spisovatelům tzv. doby předbřeznové a německé literatury vůbec. Georg Büchner byl nejstarší ze šesti dětí obvodního lékaře Ernsta Karla Büchnera a jeho ženy Louise Caroline Büchnerové, rozené Reußové. Všem se během života dostalo uznání: V roce 1816 se rodina přestěhovala do Darmstadtu, kam otec nastoupil jako obvodní lékař. Od roku 1821 učila osmiletého Georga jeho matka, a to čtení, psaní a počítání. Přiblížila mu základy Bible a učila jej také mnoho lidových písní, které později hrály důležitou roli v jeho dílech. Díky své matce se seznámil s díly Friedricha Schillera, s jehož náhledem na svět se měl Büchner v průběhu života kriticky zaobírat. Poněkud obtížný vztah měl naproti tomu Georg Büchner k otci. Ernst Büchner byl přesvědčený stoupenec Napoleona, a to proto, že ukončil revoluční bouře. Místo ve zdravotní radě získal svou vlastní pílí, a proto byl i ke svým dětem přísný. Přestože se v gymnaziálním vysvědčení Georga Büchnera objevují dobré známky z latiny a řečtiny, nezajímal se příliš o tyto starověké jazyky. O to víc si vážil v té době ve školách zanedbávaných přírodních věd, až na matematiku, ve které vykazoval pouze podprůměrné snažení. Jednou si zapsal na okraj sešitu: „Živote! K čemu je třeba těch mrtvých hloupostí?“ Nejintenzivněji se věnoval historii, především historii Francouzské revoluce, která později našla uplatnění v jeho díle Dantonova smrt. Nejspíše v zimních měsících přelomu roku 1829/30, sepsal Büchner v rámci rétorického cvičení v hodině němčiny kompozici „Smrt čtyř set hrdinů z Pforzheimu“. Koncem září roku 1830 přednesl u příležitosti školní oslavy „Řeč na obranu Cata z Utiky“, jenž byl vášnivým zastáncem Římské republiky. Cato sp...
Více od autora
Geoffrey Hindley (3)
Britský historik, zabývá se obdobím středověku. Přednášel na univerzitách v Evropě i Americe o dějinách evropské kultury a v letech 1994 až 2000 vyučoval o anglických civilizacích na univerzitě v Le Havre.
Více od autora
Geoffrey Archer (3)
Geoffrey Archer je spisovatel z Londýna. Specializuje se na vojenské příběhy a příběhy ze špionážního prostředí s hlavním hrdinou Samem Packerem. Po několika špatných začátcích se Geoffrey Archer stal novinářem nakonec u ITN v roce 1969. Psal o nepokojích v Severním Irsku v sedmdesátých letech a občanské válce v Bejrútu v roce 1976, plavil se v nukleární ponorce Polaris a stal se válečným zpravodajem ITN. Tyto zkušenosti využil při psaní románů z vojenského prostředí od roku 1995 na plný úvazek. V roce 1998 jeho román Fire Hawk byl nominován na Crime Writers' Gold Dagger Award. [ Knihy 1988 – Sky Dancer 1989 – Shadow Hunter 1993 – Eagle Trap 1995 – Scorpion Trail 1997 – Java Spider 1998 – Fire Hawk 2002 Domino 2001 – The Lucifer Network Ďáblova síť) 2002 Domino 2002 – The Burma Legacy 2004 – Dark Angel
Více od autora
Geneviève Carbone (3)
Francouzská etoložka a etnozooložka, pedagožka se zaměřením na metodu Montessori. Publikace z oboru.
Více od autora
Gene Simmons (3)
Gene Simmons je americký baskytarista, zpěvák a zakládající člen hard rockové skupiny Kiss. Z koncertů je známý kostýmem démona, pliváním ohně, pliváním umělé krve a vyplazováním jazyka. Narodil se ve městě Haifa na severu Izraele do rodiny maďarských Židů, kteří přežili holokaust. V roce 1957 se přesunul se svou matkou do New Yorku. Poté své jméno změnil na Gene Klein a na konci 60. let ho změnil na Gene Simmons. Jeho první skupinou byla Lynx, která se později přejmenovala na The Missing Links; tuto skupinu pak rozpustil a založil skupinu Long Island Sounds. Poté navštěvoval Sullivan County Community College a působil ve skupině Bullfrog Beer. Na začátku 70. let se Stanleyem Eisenem založili skupinu Wicked Lester, která nahrála jedno album, které však nebylo vydáno. Nespokojeni se zvukem kapely hledali jiné muzikanty a nakonec vzali bubeníka Petera Criscuolu a kytaristu Paula Frehleyeho , čímž položili základ Kiss. Gene zažaloval Kinga Diamonda a velmi dlouhou dobu se s ním soudil, kvůli podobě jejich líčení. Gene požadoval od Kinga změnu líčení a finanční odškodnění a King požadoval jen změnu Geneho líčení. Když soud nebyl po několika letech stále schopný rozhodnout, King nakonec dobrovolně líčení změnil. Dne 1. října 2011 se Gene oženil s Shannon Tweedovou, se kterou má dvě děti a žije s ní již od roku 1983.
Více od autora