Všichni Autoři a témata

Janet Wright (4)

6.12.1951 Publikuje v oblasti reflexologie, masáží a relaxace.

Janet Chapman (6)

Janet Chapman byla americká autorka romancí, jak historických , tak i těch ze současnosti. Narodila se v USA, v centrální části Maine, kde zůstala a žila se svým manželem a dvěma syny v útulném srubu na břehu jezera, než po dlouhém boji podlehla rakovině. Autorku nejvíc proslavila její sedmidílná série Highlander, s níž mají možnost se seznámit i čtenáři u nás. Další část její tvorby tvoří i romance ze současnosti.

Jane Packer (3)

Autorka knih o aranžování květin.

Jandy Nelson (6)

Americká spisovatelka knih pro mládež a literární agentka.

Jana Tetíková (5)

Autorka knih kuchařských předpisů.

Jana Svobodová (4)

Narozena 9. 2. 1951 v Levoči , zemřela 25. 3. 2011. Historička, práce z oboru českých moderních dějin, dějin středověké Evropy a literatury. Překlady z angličtiny a italštiny.

Jana Spathová (4)

Narozena 1957. Historička, věnuje se památkové péči, zejména problematice lidového stavitelství, sakrální architektuře a umělecko-historickým památkám zlínského kraje, zvláště Uherskohradišťska.

Jana Rajnyšová (4)

Překladatelka z angličtiny.

Jana Pokorná (3)

Autorka knih kuchařských receptů.

Jana Mansfeldová (7)

Jana Machalická (2)

Narozena 14. 9. 1958 v Praze. Teatroložka, divadelní kritička a novinářka.

Jana Králová-Kullová (6)

Narozena 9.4.1950 v Plzni. Doc., PhDr., CSC., filoložka, hispanistka, práce a překlady z oboru.

Jana Košťálová (4)

Zemřel: 1982. hudební pedagog; abs.pedagogického oddělení konzervatoře Praha a pedagogické fakulty UK tamtéž; učitelka Lidové školy umění /též zástupce ředitele/ Praha-Břevnov, přednášela na pražské konzervatoři, spoluprac. s Výzkumným ústavem pedagogickým na nových osnovách, ústřední lektorka pro učitele Lidové školy umění, vedoucí sekce hudební nauky při kabinetu Lidové školy umění Pedagogického ústavu hl.m.Prahy. /Mladí muzikanti II. - s J.Dostalem, Mladí muzikanti III. - s J.Neoralovou./ Nekrolog: Estet.výchova, 23,1982/1983,č.1,s.21.

Jana Hlávková (4)

Narozena 28. 2. 1954. MUDr., práce z fyziologie, hygieny a psychologie práce. Autorka překladu z angličtiny.

Jana Geršlová (5)

Narozena 21.7.1955 v Martině . Doc., PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka na Fakultě ekonomie VŠB-TU Ostrava. Věnuje se hospodářským dějinám 19. a 20. stol., rovněž dějinám podnikání a podnikatelům. Práce z oboru. Přeložila publikace z němčiny mimo obor.

Jana Blažková (7)

PaedDr., pedagožka, učebnice, pracovní sešity a didaktické materiály pro výuku přírodních věd na ZŠ.

Jana Bellová (7)

Ing. Jana Bellová, Ph.D. , behaviorální ekonomie Vzdělání: • 2007-2010: Státní doktorská zkouška, PhD., LF UP Olomouc, Ústav sociálního lékařství • 1999-2004: Státní závěrečná zkouška, Ing. , Ekonomicko – správní fakulta MU Brno, Pedagogická činnost: Basic Economics, Current Economical Issues, Marketing, Základy ekonomie a národohospodářské teorie, Základy ekonomie pro právníky, Základy ekonomických teorií, Vybrané otázky ekonomie a národohospodářské teorie

Jan-Hendrik Rootering (4)

Jan-Hendrik Rootering je německý operní pěvec, basbarytonista, známý svými výkony v dílech Wagnera, Mozarta a dalších klasických skladatelů. Narodil se 10. června 1950 v Mönchengladbachu v Německu a získal si pověst díky svému hlubokému, zvučnému hlasu a interpretaci operních rolí. Během své kariéry vystupoval na nejprestižnějších světových scénách, včetně Metropolitní opery v New Yorku, Bayreuthského festivalu a milánské La Scaly.

Jan Zelenka (5)

Jan Zelenka byl český a československý novinář, dlouholetý ústřední ředitel Československé televize, politik Komunistické strany Československa, a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. V letech 1955–1962 byl šéfredaktorem pražského večerníku Večerní Praha, v období let 1962–1966 redaktorem a zpravodajem Československé tiskové kanceláře, pak od roku 1967 do května 1968 a znovu od dubna do srpna 1969 zastával post šéfredaktora časopisu Květy. Jeho profesní a politická kariéra vyvrcholila za normalizace. Od srpna 1969 až do roku 1989 byl ústředním ředitelem Československé televize. V letech 1971–1973 byl zároveň předsedou správní rady Mezinárodní rozhlasové a televizní organizace. V roce 1973 získal Řád práce, roku 1983 Řád Vítězného února. V Československé televizi se podílel na pořadech Hudba z respiria, Vysílá studio Jezerka a Křeslo pro hosta. Zastával i stranické posty. XVI. sjezd KSČ ho zvolil za kandidáta Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Dlouhodobě zasedal v nejvyšším zákonodárném sboru. Ve volbách roku 1971 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát obhájil ve volbách roku 1976 , volbách roku 1981 a volbách roku 1986 . Ve FS setrval do prosince 1989, kdy rezignoval v rámci procesu kooptace do Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Jan Zahradil (3)

Narozen 20. 3. 1963 v Praze. Ing., politik, publikace o vztazích Česka a Evropské unie. původním vzděláním chemik se specializací na vodohospodářství a životní prostředí.

Jan Všianský (4)

Spoluautor slovníku českých synonym.

Jan Tomšíček (5)

Jan Tomšíček je český cestovatel a dobrodruh. Publikoval několik knih o svém cestování po Africe, Rusku a asi polovině Evropy. Narodil se 29. listopadu 1951. Již v dětství bylo jeho touhou kolo i přes nelibost rodičů. Když dospěl, kolo mu pomohlo se zotavit z těžkého úrazu. Během několika dalších let procestoval státy v okolí Česka. Vyučil se zámečníkem. Ve třetí třídě dostal od rodičů starší dámské kolo značky Eska tourist, bez přehazovačky. V šesté třídě na podzim s ním během jednoho odpoledne podnikl výlet do Hradce Králové a zpět - asi 80 km. V osmé třídě dostal od rodičů starší kolo Eska s tříkolečkem. Později cestoval na kole Favorit. Jeho první velká cesta vedla do Bulharska. Na této cestě absolvoval dle svých slov 4.000 km téměř závodním tempem za 20 dní. Následně se pokusil se realizovat v závodní cyklistice, ale neuspěl a zůstal věrný cykloturistice. Podnikl cestu do Maďarska, Rumunska a Bulharska na skládacím kole Eska bez přehazovačky, během které za 64 dní urazil 6.840 km a bylo to dle jeho slov snad nejpříjemnější a nejpohodlnější cestování které zažil. V roce 1991 vycestoval s kamarády na plachetnici Polárka, s jízdním kolem v podpalubí. Pro něj tato cesta skončila v jihoafrické republice , kde expedici opustil, pro názorové neshody s kapitánem . V JAR žil asi 2 roky, v nichž tuto zem procestoval, navštívil i Botswanu, Namibii, Lesotho. Udělal si též výlet k Viktoriiným vodopádům. V roce 1993 se vydal na 16.700 kilometrů dlouhou pouť domů skrz celou Afriku na jízdním kole Favorit. Cesta z Kapského Města do Chocně mu zabrala 5 měsíců a 20 dní během kterých na kole našlapal 13.600 km, 800 km jel "stopem" v místech kde to bylo pro kolo nesjízdné nebo kde bylo nebezpečno, 600 km jel vlakem přes Nubijskou poušt a 1700 km loděmi přes Asuánskou přehradu a Středozemní moře. Celkově za tuto půlroční cestu utratil přibližně 1450 USD. Na cestě se zastavil v Rokycan...

Ján Tibenský (6)

Ján Tibenský byl slovenský historik. V roce 1948 dokončil Filozofickou fakultu Slovenské univerzity v Bratislavě. V letech 1951–1986 pracoval v slovenské akadaemii věd . Důležité bylo jeho dle na poli slovenského národního obrození, též dějiny vědy na Slovensku. Psal také o A. Bernolákovi, Adamu Františku Kollárovi a Mateji Belovi

Jan Stumbauer (6)

Narozen 7.3.1953 v Českých Budějovicích. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru tělesné výchovy a sportu, učitel lyžování, cvičitel windsurfingu.

Jan Štoček (4)

Kapitán odboru obecné kriminality Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy.

Ján Solovič (5)

Jan Sládek (7)

Jan Sládek byl český malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog. Narodil se v rodině Jana Sládka , kancelisty horního úřadu a jeho manželky Františky, rozené Trnkové . Jan Sládek vystudoval v letech 1921–1925 Obchodní akademii v Ostravě, umělecké vzdělání získal v malířském ateliéru Patrika Ungermanna. V Ostravě působil jako malíř a grafik a také jako organizátor kulturního života. Byl též pedagogem na zlínské Škole umění. V jeho volné tvorbě, které se věnoval do konce 50. let, se objevuje sociální tematika a vliv kubismu. Po skončení druhé světové války se přesunul do Prahy a kromě ilustrování knih se věnoval především scénografii. V letech 1945–1979 pracoval jako scénograf Realistického divadla Zdeňka Nejedlého v Praze . Postupně se stal jedním z předních osobností české scénografie a řadí se k zakladatelům moderního scénografického projevu.

Jan Skruhovský (1)

Jan Skopeček (1)

Narozen 21. 10. 1980 v Hořovicích. Ing. et Ing., ekonom, vysokoškolský pedagog a politik.

Jan Škeřík (2)

Autor technické literatury.

Jan Široký (7)

Jan Široký je farář Českobratrské církve evangelické. Působil na sborech Chotiněves, Libkovice pod Řípem, Moravská Třebová, Ratiboř u Vsetína a Sázava. V roce 2007 odešel do výslužby a bydlí v Chotěboři. Je velmi oblíbený mezi mládeží, neboť organizoval mnohá setkání. Dokonce se po něm pojmenoval pěvecký sbor Johnnyho ovečky. Poslední rok sklízí veliké úspěchy svými přednáškami. S přednáškou "Široká evangelická identita" vystoupil v Moravči, v Krucemburku, na Hradišti či v Plzni.

Jan Seghers (4)

Jan Seghers alias Matthias Altenburg, se narodil v roce 1958. Spisovatel, reportér, kritik a esejista. Žije ve Frankfurtu nad Mohanem. Se svými romány si vydobil přední místo mezi současnými spisovatlei. Vydal: 2004 Ein allzu schönes Mädchen 2005 Die Braut im Schnee 2008 Partitur des Todes 2010 Die Akte Rosenherz

Jan Schinko (7)

Narozen 9.2.1943 v Českých Budějovicích. Českobudějovický publicista a kreslíř, píše o historii vesnic a architektuře v regionu.

Jan Rajlich (3)

Narozen 10.6.1950 ve Vyškově. Ing. arch., grafik-designér.

Jan Pour (6)

Vystudoval Fakultu národohospodářskou na VŠE v Praze. Je docentem katedry informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze. Současně pracuje jako analytik ve společnosti ITG Praha. Profesně se orientuje na otázky řízení podnikové informatiky, koncepcí a aplikačních architektur informačních systémů podniků a úlohy business intelligence. Je spoluautorem 7 knižních publikací, 26 vysokoškolských skript, 73 článků v časopisech a příspěvků na konferencích. Podílel se na řešení několika desítek projektů pro nejrůznější podniky a organizace v energetice, průmyslu, obchodě i ve státní správě. V současné době je členem Rady České společnosti pro systémovou integraci a redaktorem časopisu Systémová integrace.

Jan Ponert (2)

Narozen 1985. Botanik, práce o pěstování orchidejí.

Jan Picek (4)

Narozen 8.5.1921 v Jablonci nad Nisou. Prozaik, satirik, politický esejista, redaktor, emigrant po 1969.

Jan Pfeiffer (4)

Jan Pfeiffer byl celoživotní skaut, lékař a profesor neurologie, který je považován za jednoho ze zakladatelů české rehabilitační medicíny. Narodil se 17. dubna 1928 v Praze v sanatoriu Dr. Jerie v Londýnské ulici. Byl pokřtěn jménem Jan Gustav Pfeiffer Burian. Dětství prožil v Lomnici nad Lužnicí, obce na Třeboňsku. Otec byl lékařem a Jan ho poté následoval v této profesi. Studoval na gymnáziu v Třeboni. V roce 1947 odešel studovat do Prahy medicínu, kde se specializoval na neurologii. Od roku 1950 do roku 1952 pracoval jako fiškus. V roce 1950 také začal pracovat na Neurologické klinice v Kateřinské ulici a také v Jedličkově ústavu jako konzultant. Po promoci v roce 1952 dostal umístěnku do Dubí u Teplic na plicní oddělení. Měl nastoupit do Chomutova, ale začala epidemie poliomyelitidy, takže zůstal na infekčním oddělení v Teplicích až do konce roku 1953. Později nastoupil na vojnu na dva roky. Sloužil v Praze. Po vojně vyhrál konkurz na Fakultu dětského lékařství, součástí byla část Jedličkova ústavu. Sem nastoupil jako sekundární lékař. V Jedličkově ústavu pracoval plně do roku 1959, kdy atestoval z neurologie a byl přijat na Neurologickou kliniku. "V partaji jsem byl, když jsem přišel sem na kliniku, tedy na neurologickou kliniku, tak z Jedličkova ústavu jsem dostal doporučení, že mě maj určitě dát do strany. To byl rok 60." A tak tedy začátkem 60. let vstoupil do strany a zůstal tam až do pádu komunismu v roce 1989. Díky členství ve straně neměl žádné profesní obtíže. Rehabilitace měla v této době vysokou odbornou úroveň, ale spíše zaměřené neurofyziologicky. Cestoval ,díky získaní stipendií, po celé Evropě. Setkával se spoustou lékařů, kteří byli, nebo neustále jsou, jedničky ve svém oboru. Tyto cesty pro něj znamenaly informace k pojetí moderní rehabilitace a zlepšování ji. V roce 1972 se stal přednostou rehabilitačního oddělení na Neurologické klinice na III. interní klinice Faku...

Jan Pátý (1)

Jan Palouček (3)

MUDr.,majitel firmy Devon vydávající ezotericku literaturu a magické předměty.

Jan Pakosta (5)

Narozen 24.12.1896 v Písku, zemřel 20.8.1983. Úředník, redaktor Národní politiky, beletrista, autor divadelních her.

Jan Osten (6)

Narozen 23.3.1871 v Zdislavicích, zemřel dne 19. 4. 1921 v Praze. Vlastním jménem Jan Ohrenstein. Pracoval jako poštovní úředník, první místo získal až na německorakouských hranicích u Bodamského jezera. Ovlivněn cestováním zde začíná psát první povídky. Poměrně brzy se vrátil do Prahy a už ji neopustil. Počátkem devadesátých let se jeho povídky začaly objevovat v besídce Národních listů. Je také autorem dramatických her, literárních a divadelních recenzí. Překládal z francouzštiny a němčiny . Publikoval v Národní politice, Zlaté Praze, Lumíru.

Ján Niňaj (2)

Slovenský spisovatel.

Jan Neuman (5)

Narozen 18. 11. 1938 v Blížkovicích, zemřel v dubnu 2021. Doc. PhDr., CSc., pedagog na Fakultě tělesné výchovy a sportu Pedagogické fakulty UK, práce z oboru turistiky a sportů v přírodě.

Jan Němec (4)

Narozen 11. 8. 1932 v Plzni, zemřel 21.4.2007. MUDr., DrSc., prof. nukleární medicíny. Zabýval se endokrinologií, tyreologií.

Jan Michálek (6)

Jan Michálek byl československý hráč ledního hokeje.

Jan Martinovský (4)

RNDr. Jan Martinovský je český botanik, dendrolog a autor publikací z oboru.

Jan Maršíček (4)

Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Jeho syn Vlastimil Maršíček se dal také na spisovatelskou dráhu: básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež.

Jan Marek (6)

Narozen 31. 8. 1931, zemřel 12. 2. 2022 v Praze. PhDr., CSc., indolog a íránista, pracovník Orientálního ústavu, publikace z oboru, překlady z perštiny, urdštiny a angličtiny.

Jan Lukeš (5)

Narozen 12.9.1950 v Praze. PhDr., redaktor, literární kritik a recenzent, literární a filmový fejetonista.

Jan Lukas (3)

Narozen 10. 8. 1915 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 8. 2006 v New Yorku . Umělecký fotograf, od r. 1965 žil v USA.

Jan Ladecký (4)

Narozen 13. 5. 1861 v Praze, zemřel 20. 7. 1907 v Praze. Divadelní redaktor a kritik, dramatik, prozaik, překladatel divadelních her do češtiny.

Jan Kumpera (3)

Jan Kumpera je český historik, odborník na raný novověk. Působí na katedře historie Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni , zabývající se komeniologií, komparativními evropskými dějinami s důrazem na raný novověk a kulturněhistorickou problematikou. V letech 1965–1970 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy . K jeho učitelům patřili profesoři Josef Polišenský, František Kavka, Zdeněk Stříbrný, Miroslav Hroch ad. V letech 1970–1976 pracoval v Historickém ústavu ČSAV, ten pak musel opustit, neboť odmítl vstoupit do KSČ. V roce 1971 získal titul PhDr. na FFUK , od roku 1976 přednáší na katedře historie Pedagogické fakulty v Plzni . V roce 1977 obdržel hodnost CSc. a 1985 titul docent . V roce 1992 se habilitoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako docent obecných dějin životopisnou monografií Jan Amos Komenský. Poutník na rozhraní věků. V roce 1998 byl jmenován profesorem obecných dějin na základě profesorského řízení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . Od 80. let a zejména od roku 1990 přednášel a působil i na mnoha zahraničních univerzitách v Evropě , v USA a Kanadě . Přednáší komparativní evropské dějiny, náboženskou a kulturně historickou problematiku raného novověku, historiografii a didaktickou aplikaci obecných dějin. Také překládá a lektoruje odborně naučnou literaturu. V letech 2001–2005 garantoval a realizoval projekt GAČR č.404-02-1368 Kultu...

Jan Kuděla (6)

Učitel, literatura pro děti a mládež.

Jan Kratochvíl (7)

Jan Kratochvíl byl český režisér, herec, divadelní organizátor, televizní dramaturg a producent, syn spisovatele a scenáristy Miloše V. Kratochvíla a dlouholetý partner herečky a zpěvačky Věry Křesadlové. Po absolutoriu pražské FAMU v roce 1963 nejprve působil jako pomocný režisér a asistent režie na Barrandově. Od roku 1970 byl ve svobodném povolání, na počátku 70. let vystupoval se Ctiborem Turbou v Cirkuse Alfred. Poté pracoval jakožto externí režisér Československé televize, režíroval koncerty hudebních skupin a divadelní představení. Působil také jako umělecký vedoucí Revue Alhambra, pracoval jako režisér na Divadelních poutích na pražském Střeleckém ostrově. Od roku 1991 byl zaměstnancem Československé televize, později České televize, kde pracoval jakožto produkční a dramaturg. Mimo jiné pořady společně s Pavlem Andělem připravoval také na ČT 2 pořad Noc s Andělem.

Jan Kranich (7)

Narozen 12.12.1870 v Dolních Studénkách, zemřel 30.6.1932 v Ostravě. Středoškolský profesor, publikace z oboru přírodních věd, překlady z němčiny a polštiny.

Jan Kobes (1)

Ing., autor stati a redaktor sborníku z oblasti biomechaniky a protetiky.

Jan Kašpar (5)

Narozen 9.5.1950 v Praze. Redaktor, spisovatel, překladatel poezie ze španělštiny, reportáže ze Španělska a Nikaragui, básník, autor písňových textů.

Jan Kamrla (7)

Mgr., autor pracovních sešitů pro výuku vlastivědy na základní škole.

Jan Kameník (6)

Ludmila Macešková, rozená Poprová byla básnířka a prozaička píšící pod pseudonymem Jan Kameník. Ludmila Macešková se narodila jako druhé ze dvou přeživších dětí v rodině Antonína a Anny Poprových. Brzy po jejím narození, v roce 1900 se rodina přestěhovala do Pardubic, kde se otec věnoval výrobě dřevěných modelů a součástek strojů . V roce 1918 odmaturovala na pardubickém 1. dívčím reálném gymnáziu. V letech 1918 – 1921 studovala na Akademii výtvarných umění pod vedením Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. Školu nedokončila, protože se na nátlak rodiny vdala v roce 1921 za Josefa Róna , s nímž se znala od roku 1912. Po svatbě se začal chovat despoticky, a tak jí např. zakázal pokračovat ve studiích. V roce 1923 se jim narodil syn Dalibor. V roce 1930 manželství skončilo rozvodem. Vzhledem k tomu, že při rozvodu přišla o veškerý majetek, přestěhovala se do malého nebytového půdního prostoru v Nuslích a živila se příležitostným psaním do různých ženských časopisů, kreslením módních návrhů a střihů, atd. Následující období, které prožila v nuzotě, však paradoxně pokládala za nejkrásnější období svého života. V lednu roku 1932 se jí narodil nemanželský syn Ivan, za jehož otce Jiřího Macešku se záhy poté provdala. V dalších letech se rodina mnohokrát stěhovala a žila v nuzných poměrech. Maceška nechtěl pracovat, zabýval se černou magií. A protože úřady neuznaly její maturitu získanou za Rakouska-Uherska, byla Ludmila Macešková nucena pracovat v Melantrišském závodě jako kreslička střihů v nejnižší platové kategorii dělnic. V roce 1941 její syn Dalibor onemocněl schizofrenií. Nepříliš šťastné manželství skončilo nejprve rozlukou v roce 1945 a pak rozvodem v roce 1950. Ve 40. letech se přestěhovala spolu se syny do bytu v Týnské ulici, kde vznikla většina jejích knih. V roce 1944 byla vydání první její kniha Okna s anděly. Již ...