Všichni Autoři a témata

Josef Myslín (5)

Josef Myslín působí jako odborný asistent na Vysoké škole podnikání a práva, kde se věnuje zejména problematice vývoje softwaru a procesního modelování. Je aktivní také jako lektor odborných kurzů v oblasti vývoje softwaru a autorem mnoha desítek článků v odborných i populárně-naučných časopisech, několika knih a vysokoškolských učebních textů. Je také členem technické normalizační komise v oblasti elektronické podpory vzdělávání.

Josef Mužík (4)

Narozen 24. 9. 1928 v Libkově, zemřel 19. 5. 2001 v Praze. PhDr., docent marxismu, publikační a redakční činnost v oboru.

Josef Masopust (5)

Josef Masopust byl československý fotbalový hráč a trenér. V roce 1962 obdržel cenu Zlatý míč pro nejlepšího evropského fotbalistu. Českomoravský fotbalový svaz ho vyhlásil Nejlepším českým fotbalistou posledních 50 let. V roce 2000 vyhrál anketu Česká fotbalová osobnost století a krátce poté jej odborníci zvolili za českého Fotbalistu století. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů. Figuroval na seznamu UEFA Jubilee 52 Golden Players. Od roku 2009 je po něm pojmenován mostecký stadion . V květnu 2012 byla na jeho památku odhalena u stadionu Dukly Praha na Julisce v Praze 6 jeho socha. Narodil se roku 1931 ve vesnici Střimice u Mostu jako nejstarší z šesti dětí do rodiny horníka. Kvůli těžbě hnědého uhlí přestala obec existovat. Fotbal mu učaroval od malička. V tomto ohledu zdědil nadání po otci, který také hrával fotbal, ale ne na vysoké úrovni, jako v budoucnu jeho syn. Otec mu vštěpoval zásady fair play, které se výrazně projevily v jeho budoucí fotbalové kariéře. První ligu začal hrát na fotbalovém stadiónu Na drožďárně v Teplicích. Poté přestoupil do klubu Dukla Praha, za který hrál téměř celou svou kariéru a v jehož dresu, vedle reprezentačního, také získával fotbalovou slávu. S manželkou Věrou měl syna Antonína a dceru Ivanu. Byl čtyřnásobným dědečkem. Zemřel 29. června 2015 po dlouhé nemoci. Krátce po válce se stal hráčem dorosteneckého mužstva Mostu, kam se rodina po válce přestěhovala. V sedmnácti už hrál za A-mužstvo. V roce 1949, v osmnácti letech, podepsal přestup do ligových Teplic, za které hrál od začátku sezóny 1950 dva roky. Když nastoupil vojenskou základní službu, přešel do nově se tvořícího klubu ATK Praha, který později působil pod názvy ÚDA a Dukla Praha. V armádním mužstvu zůstal patnáct let. Po celou dobu hrál na místě levého záložníka. Stal se tvůrcem hry a spolu s týmem získal sedm ligových titulů. Repre...

Josef Krmášek (4)

Autor map, též fotografií.

Josef Křešnička (4)

Narozen 25.11. 1939 ve Strakonicích, zemřel 22.11. 1998 tamtéž. Český loutkař a dramatik.

Josef Kozler (4)

Autor publikací z oboru ekonomie. Zabývá se převážně marketingem a managementem.

Josef Kočí (5)

Narozen 16.7.1880 v Praze, zemřel 26.3.1961 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor.

Josef Klepešta (4)

Josef Klepešta byl český astronom a astrofotograf. Proslavil se zejména společnou fotografií Galaxie v Andromedě a výrazného bolidu, kterou zachytil v noci 12. na 13. září 1923 nad Ondřejovem. Josef Klepešta se během první světové války seznámil s Jaroslavem Štychem, který ve Sdružení dělnických abstinentů v Praze přednášel o astronomii. Začal s ním spolupracovat a spolu s dalšími usilovali o založení České astronomické společnosti. Když se to v roce 1917 podařilo, stal se na dlouhou dobu jejím jednatelem. Byl také polularizátorem astronomie: psal články do časopisu Říše hvězd a založil edici Knihovna přátel oblohy.

Josef Kavina (5)

Narozen 21.6.1926 v Praze. Ing., chemik, práce z oboru zbožíznalství, potravinářské chemie. Autor učebnic pro střední školy.

Josef Kalus (6)

Josef Kalus byl moravský pedagog, básník a spisovatel. Jeho otec byl Philip Kalus , matka Johanna Theimer , svatbu měli 10. 11. 1824. Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě. Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem , nejdéle učil v Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy. 4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou , se kterou měl dvě děti – Marii a Jaromíra. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239. Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický. Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem. Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.

Josef Hůrský (3)

Narozen 9.3.1915 ve Vídni , zemřel 5. 11. 1996. RNDr., CSc., ekonomický geograf, zabývá se geografií dopravy, dějinami kartografie a národnostními otázkami, práce z oboru.

Josef Houštěk (5)

Narozen 25.7.1913 ve Zbečníku u Náchoda, zemřel 21.9.1994. MUDr., DrSc., profesor dětského lékařství, práce z oboru, spoluredaktor pediatrických sborníků.

Josef Holzbecher (1)

Autor publikací o skalničkách,V současnosti vlastní zahradnický areál v Lelekovicích u Brna.

Josef Hlavička (6)

Právník, autor publikace o duchovním poznání.

Josef Hladký (3)

Josef Hladký je bývalý česko-německý plavec. Je několikanásobným medailistou z mistrovství Evropy. Narodil se v Praze a závodil za pražský klub Rudá Hvězda Praha . Díky své všestrannosti plaval zejména polohové závody. Z mistrovství Evropy 1981 si přivezl bronzovou medaili z polohového závodu na 200 m, kterou obhájil na dalším šampionátu v roce 1983 a přidal i bronz na dlouhé polohovce. V roce 1985 svou pozici na dvoustovce ještě vylepšil a skončil druhý. Po mistrovství světa v roce 1986 v Madridu opustil Československo a usídlil se v Německu. Přišel tak o možnost startovat na olympijských hrách 1988, předtím nemohl startovat na olympiádě 1984 vinou bojkotu socialistických zemí. Na olympiádě v Barceloně 1992 nastoupil v dresu Německa, na kratší polohovce skončil 32. Zlatou medaili vybojoval v roce 1991 na premiérovém sprintérském mistrovství Evropy v krátkém bazénu v polohovém závodě na 100 metrů.

Josef Hassdenteufel (4)

Ing. Josef Hassdenteufel , profesor elektrotechnické fakulty, práce z oboru elektrotechniky.

Josef Fuksa (5)

Narozen 12.6.1893 v Okříškách. Ing., profesor obchodní akademie, národohospodář, literatura z oboru.

Josef Frič (4)

Narozen 8.1.1900 v Praze, zemřel 11.1.1973 tamtéž. Básník.

Josef Fric (7)

Josef Frič byl český básník a jeden ze zakladatelů Devětsilu. Po otci Josefu Janu Fričovi zdědil továrnu na optické přístroje, ale jen velmi nerad se ujal funkce jejího ředitele. V roce 1948 však byla továrna znárodněna a Josef Frič v ní pak pracoval jako úředník. S manželkou Kamilou, roz. Neubauerovou měli dceru Janu a syna Josefa . Spisy

Josef Franta Šumavský (6)

Josef Franta Šumavský , vl. jm. Josef Franta, byl český obrozenecký spisovatel, pedagog, lexikograf a organizátor kulturního života v Praze. Pocházel z chudé rodiny venkovského tesaře. Do školy chodil v obci Poleň. Velkým životním štěstím pro něj bylo seznámení s mladším bratrem místního faráře, který jej inspiroval a připravil ke studiu na klatovském gymnáziu. Po jeho absolvování odešel do Prahy, kde vystudoval filozofii a vstoupil do řádu benediktinů na Emauzech. V Praze se sblížil s předními obrozenci té doby – Dobrovským, Nejedlým, Jungmannem a Hankou. Všichni pociťovali omezenost tehdejší češtiny a studovali staročeské knihy. Franta se účastnil v řadě oblastí – srovnávacích jazykových studiích, mluvnici, sestavování slovníků, národopise i poezii. K diskusím přispěl například pracemi Zastaralé formy českého slovesa, vysvětlené od Jos. Vlad. Franty, v Praze 1829. Napsal i básnickou sbírku Dvanáctero drobných písní. Roku 1830 založil s Amerlingem, Tomíčkem a J. J. Langerem časopis Čechoslav. Společně s Tomíčkem pak vydal i sbírku slovanských národních pověstí Slovanka. Po několika letech vystoupil z kláštera a stal se pomocným učitelem v opatrovně na Hrádku, kterou vedl Jan Svoboda. Sice tam dlouho nevydržel, ale seznámil se s obyvateli pražského Podskalí a získal pedagogické zkušenosti, které později využíval jako soukromý učitel ve vlivných vlasteneckých rodinách. Potom pracoval jako korektor v arcibiskupské tiskárně. Vydal další práce, jako například Život Jana Augusty staršího , Otčenáš slovanský ve čtyřech nářečích a Prokop Opatrný, aneb dobrá rada v potřebě . V letech 1840 – 41 byl členem vlastenecké skupiny, která mimo jiné zorganizovala první český bál. Jednou ze snah obrozenců v té době bylo, zapojit do vlastenecké práce ženy. Pořádali p...

Josef Filipec (2)

Josef Filipec byl český jazykovědec, lexikograf, pracovník Ústavu pro jazyk český a jeden ze dvou hlavních redaktorů Slovníku spisovné češtiny a autor jeho koncepce. Jeho patrně nejvýznamnějším dílem jsou oddíly České lexikologie , lexikologického doplňku trojdílné akademické Mluvnice češtiny , jejichž je autorem . Články, které psal Filipec do časopisu Naše řeč, jsou přístupné online; poněkud překvapivě je také autorem rozboru básní, byť jazykového . Podle Otakara Mališe byl člověkem náboženským, a to, že přes to mohl i po prověrce z roku 1958 zůstat v ÚJČ, bylo dáno jen díky povaze místního pracoviště. Vystudoval gymnázium v Kroměříži a poté brněnskou Filozofickou fakultu, obory slavistika a germanistika.

Josef Dušátko (2)

Josef Dušátko je bývalý československý atlet českého původu, který se specializoval na hod oštěpem. Začínal ve Slavoji Podmokly a poté byl členem oddílu Slavoj Čáslav , RH Praha , Spartak Stalingrad – Bohemians , RH Praha , Start Karlovy Vary .. V roce 1966 se zúčastnil mistrovství Evropy, ale nepostoupil do finále.

Josef Durdík (7)

Josef Durdík, křtěný Josef Alois byl český filosof, psycholog, estetik, překladatel, literární kritik a poslanec českého zemského sněmu. Vytvořil českou filosofickou terminologii. Pocházel z rodiny klenotníka a po studiích na tehdejší Karlo-Ferdinandově univerzitě dosáhl aprobace v oboru matematika-fyzika. V roce 1870 se na univerzitě habilitoval spisem Leibniz und Newton . V letech 1871–1873 učil na Akademickém gymnasiu v Klementinu. Od roku 1874 na pražské univerzitě působil jako mimořádný profesor, než byl 1880 jmenován řádným profesorem filozofie na její filozofické fakultě. Po rozdělení univerzity působil na její české části a svými přednáškami se významně zapsal do dějin české filozofie. Těžiště jeho mnohostranně práce leží v estetice a psychologii. Největší proslulost mu vynesl herbartovskou filozofií inspirovaný spis Všeobecná estetika , jenž vedle výkladu estetiky obsahuje také Durdíkovy názory na společnost. V ní lze podle Durdíka hledat krásu stejně jako v přírodě a umění. Ve sporech zabývajících se vznikem a vývojem vesmíru a světa se postavil jednoznačně na stranu Darwinova učení, které v Čechách také šířil. Charlese Darwina roku 1875 v Anglii dokonce navštívil. Přednáškou „O poezii a povaze lorda Byrona“ se jako první v Čechách zase pokusil o systematický kritický výklad v literatuře. Psal i dramata: Stanislav a Ludmila nebo Kartaginka . Roku 1870 vydal první českou filozoficko-historickou knihu Dějepisný nástin filosofie novověké, při jejímž psaní zároveň dotvářel české filozofické názvosloví . Přispíval též do mnoha časopisů jako Světozor, Lumír, Květy a dalších. Byl členem Královské české společnosti nauk a poté Hlávkou založené České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, ale i Umělecké besedy a dalších společností. Roku 1881 se zasloužil o založení Jednoty filozofické. Dne 23.11. 1900 se oženi...

Josef Bouček (3)

Josef Bouček byl český dramatik a scenárista. Maturoval roku 1951 na obchodní akademii. Poté pracoval krátce v ČKD, než nastoupil na vojenskou službu. Po jejím absolvování vystudoval dramaturgii na Filmové akademii múzických umění v Praze, absolvoval roku 1958. V letech 1958–1972 byl dramaturgem v Československé televizi a v letech 1972–1990 ve Filmovém studiu Barrandov. Byl autorem řady filmových námětů a spoluautorem scénářů . Ještě častěji je pod řadou filmů a seriálů podepsán jako dramaturg . Pro Československou televizi napsal několik inscenací a především připravoval adaptace děl literárních klasiků, Ivana Sergejeviče Turgeněva , Charlotty Brontëové , Honoré de Balzaca , Aloise Jiráska . Jeho divadelní hry vznikaly zpočátku na základě spolupráce se Zdeňkem Hedbávným, Miloslavem Klímou a Janem Grossmanem, tedy tvůrci ze Západočeského divadla v Chebu. Psal buď komorní psychologická dramata ze současnosti nebo historická dramata . Drama Popel a hvězdy je věnováno osobnosti Albrechta z Valdštejna. Hra Vstaň, Mistře! skladateli Jakubu Janu Rybovi. Štěpán Otčenášek jeho dílo ve Slovníku české literatury po roce 1945 popsal slovy: „Boučkova dramatická tvorba, čítající více než dvacet titulů, se vyznačuje kultivovaností slova a úsilím o zachycení existence člověka v celé její složitosti.“...

Josef Bohumil Souček (5)

Prof. ThDr. Josef Bohumil Souček, dr. h. c. byl český teolog, biblista-novozákoník, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké , po roce 1950 profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze a iniciátor ekumenického překladu Bible. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu studoval teologii a historii na UK v Praze, v letech 1923–1925 také v Basileji, v Paříži a v Aberdeenu. Poté byl vikářem v Hořicích , následně vikářem a farářem v Krabčicích , v letech 1930–1945 zastával funkci tajemníka Synodní rady ČCE. Na základě úspěšné obhajoby disertační práce Theologické výklady Kralické šestidílky získal doktorát teologie a v roce 1933 habilitoval na HČEFB v oboru novozákonní věda. Roku 1945 byl jmenován profesorem, na KEBF ve třech funkčních obdobích byl jejím proděkanem, v letech 1966–1970 děkanem. Roku 1961 inicioval práci na českém ekumenickém překladu Bible a až do své smrti vedl její novozákonní skupinu. Mezi jeho žáky patří prof. M. Balabán, prof. L. Hejdánek, prof. J. Heller, prof. Petr Pokorný, prof. M. Prudký, Jan Šimsa a další. Roku 1960 získal Souček čestný doktorát univerzity v Aberdeenu, 1969 v Basileji a v roce 2000 byl vyznamenán Medailí za zásluhy I. stupně in memoriam. Souček byl v mládí ovlivněn švýcarským teologem K. Barthem, R. Bultmannem, svým starším kolegou J. L. Hromádkou i celoživotním přátelstvím s J. Patočkou. Jeho velmi rozsáhlé dílo svědčí jak o jeho vědecké svědomitosti a originalitě, tak také o starosti a péči o život jeho církve. Odtud vycházel i jeho upřímný zájem o ekumenismus a spolupráci křesťanských církví. Souček pečlivě sledoval vývoj teologického myšlení, zejména v německé a anglické oblasti, v mezinárodních diskusích a polemikách si však získával respekt svou střízlivostí. Sledoval...

Josef Blahož (5)

Doc. dr. Josef Blahož, DrSc. je český právník a odborník na srovnávací právo. Dnes působí v Ústavu státu a práva Akademie věd České republiky. V minulosti vyučoval na Fakultě právnické Západočeské univerzity. Je také je voleným členem Mezinárodní akademie srovnávacího práva v Haagu. V roce 1959 ukončil studia na právnické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1966 získal titul JUDr. V 90. letech působil na několika zahraničních univerzitách a účastnil se několika výzkumných programů. Do roku 2009 přednášel na Západočeské Univerzitě. V letech 2002 až 2010 byl rektorem Vysoké školy aplikovaného práva. Za svou vědeckou činnost získal několik ocenění.

Josef Andrys (2)

Josef Andrys byl český matematik a pedagog. Narodil se v Moravské Ostravě v rodině učitele Ladislava Andryse. Vystudoval reálku v Ostravě. V roce 1929 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity v Praze, kde v roce 1935 získal aprobaci pro vyučování matematiky a deskriptivní geometrie. Poté působil až do roku 1949 na mnoha středních školách. Od roku 1949 vedl kabinet matematiky Krajského pedagogického sboru, odkud ve stejné funkci přešel roku 1954 na Krajský ústav pro další vzdělávání učitelů. Svůj odborný zájem zaměřil Josef Andrys zejména na metodiku vyučování matematiky.

José Martí (3)

José Martí byl kubánský národní hrdina, vůdčí osobností kubánského hnutí za nezávislost na Španělsku. Byl také básníkem, novinářem, spisovatelem a politickým teoretikem. Jeho verše jsou základem známé písně Guantanamera. Byl synem Mariana Martího Navarry a jeho ženy Leonor Pérez Cabrera. Již v 16 letech se dostal do vězení za psaní novinových článků na podporu povstání a po dvouletém vězení musel opustit Kubu. Po studiích práv a filozofie v Madridu a Zaragoze se nejdříve usadil v Mexiku, později se přestěhoval do New Yorku. V americkém exilu se dlouhá léta snažil sjednotit kubánské politiky usilující o nezávislost své země. Zastával názor, že v budoucím politickém vývoji Kuby nemá hrát armáda hlavní roli. Jeho další názory, jako například odpor k USA, volání po rovnosti ras a důraz na vzdělání kubánského lidu byly klíčové nejen pro nadcházející boj o nezávislost ostrova, ale i pro další vývoj Kuby. Zahynul ve srážce povstaleckých oddílů se španělskou armádou v únoru 1895. Jeho manželkou byla María del Carmen de Zayas-Bazán e Hidalgo , s níž měl syna Josého Francisca Martího y Zayase Bazána .

José Maria Eça de Queiroz (2)

Jorge Livraga (6)

Jorge Bucay (5)

Jorge Bucay je Gestalt psychoterapeut,psychodramatik a spisovatel z Argentiny.Jeho knih se prodalo více než 2 miliony kopíí po celém světě, a byly přeloženy do více než sedmnáct jazyků. V průběhu svého života pracoval jako obchodní cestující prodej ponožek,knih a sportovní oblečení, stejně jako pojišťovací agent, řidič taxi, klaun, skladník, pedagog, herec, lékař ve službě, psychyatr.

Jörg Demus (3)

Jörg Demus byl rakouský klavírista a korepetitor proslulý interpretací klasického a romantického klavírního repertoáru. Narodil se 2. prosince 1928 v rakouském St. Pöltenu, hudební vzdělání získal již v mládí a pokračoval ve studiu na vídeňské konzervatoři. Demus byl známý svým jemným hmatem a citlivostí, díky nimž se hodil zejména pro díla skladatelů, jako byli Schubert, Schumann a Mozart.

Jordan Dimitrov Radičkov (5)

Bulharský prozaik, dramatik, publicista a scenárista.

Jones Amo (6)

Jonathan Sheikh-Miller (3)

Anglický autor knihy o žralocích.

Jonathan Green (5)

Anglický spisovatel, autor spekulativní fikce. Píše také herní knihy pro děti.

Jonathan French (3)

Jonathan French je americký autor fantasy, který žije v Atlantě. Své vypravěčské schopnosti si nejprve tříbil tvorbou RPG příběhů, které se později staly základem jeho fantastických světů. Debutoval ságou The Autumn’s Fall , jíž se dostalo kladného přijetí. Do širšího povědomí se však dostal až díky knize Šedí bastardi , vydanou vlastním nákladem, která se setkala s nebývalým úspěchem, což zaujalo velké nakladatele.

Jonathan Barnes (2)

Britský autor prací z oboru filozofie a dějin filozofie, zejména antické a raně křesťanské.

Jon Davis (5)

Americký lingvista a překladatel žijící v ČR, autor knihy o zážitcích ze života v Česku.

Jolana Fantová (2)

Johnny Depp (5)

Americký filmový herec.

John Whitmore (5)

Britský poradce a pedagog zabývající se manažerským výcvikem.

John White (5)

* 05.03.1924 † 11.05.2002 Během druhé světové války sloužil jako letecký průzkumník a fotograf. Po válce vystudoval medicínu na Manchesterské univerzitě. Spolu se svou ženou Lorrie působil v 50. a 60. letech jako lékař – misionář v rozvojových zemích. V roce 1965 se přestěhoval do Kanady a působil jako docent psychiatrie na univerzitě ve Winnipegu. Důchodový věk prožil ve Vancouveru jako lékař a pastor. Je autorem více zhruba 25 románů, převážně pro mládež a mnoha povídek, které psal již od 50. let.

John Travolta (6)

John Spencer (4)

John Spencer byl americký herec, který se proslavil především rolí Lea McGarryho v politickém a dramatickém seriálu stanice NBC Západní křídlo . Výkon v seriálu mu přinesl ocenění Emmy v kategorii nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatickém seriálu v roce 2002 a dvě ceny Screen Actors Guild Awards v kategorii nejlepší obsazení dramatického seriálu v letech 2000 a 2001. Spencer zemřel na infarkt myokardu v nemocnici v Los Angeles.

John Ringo (5)

Americký autor science fiction, jeho tvorba spadá do militaristické science fiction a politického thrilleru, je tedy spíše dějovější a komerčněji zaměřená. Spolu s Davidem Weberem, Davidem Drakem a Ericem Flintem je jednou z nejvýraznějších kmenových tváří nakladatelství Baen Books. V dětství se svou rodinou žil v různých zemích nejen v Evropě, po studiích strávil čtyři roky v americkém letectvu, kde sloužil jako parašutista. Poté se zabýval studiem mořské biologie a prací jako databázový manažer. V roce 1999 se rozhodl začít psát a záhy se stal spisovatelem z povolání, přičemž štěstí zkouší i scénáristickými adaptacemi několika svých románů. Autorské webové stránky najdete na adrese www.johnringo.com/

John P Strelecky (4)

Americký spisovatel a cestovatel. Zakladatel a lektor kurzů osobního rozvoje.

John Oliver Killens (3)

Americký spisovatel.

John Mitchinson (3)

John Mitchinson je britský autor, nakladatel a moderátor. Po desetiletí pracoval v nakladatelství. Pomáhal zakládat soutěžní show QI a je spoluautorem všech jejich knih. Spoluzakládal pořad Unbound. Byl prvním marketingovým ředitelem v knihkupectvích Waterstones a zastával vydavatelské senior pozice . He co-hosts Unbound’s Backlisted podcast. S manželkou a dětmi žije poblíž Oxfordu.

John Matthews (3)

Dr., přednáší starověké dějiny na Queen's College v Oxfordu, práce o Keltech.

John Lloyd (3)

John Hardress Wilfred Lloyd pracoval jako producent rádia BBC v letech 1974–1978. Spolupracoval s Douglasem Adamsem na páté a šesté epizodě Stopařova průvodce po galaxii.

John Lewis (3)

John Lewis byl americký jazzový pianista, skladatel a aranžér, známý především jako hudební ředitel a jeden ze zakládajících členů Modern Jazz Quartet . Lewis se narodil 3. května 1920 v La Grange ve státě Illinois a vyrůstal v Albuquerque v Novém Mexiku, kde si vytvořil osobitý styl, v němž se mísily prvky klasické hudby s jazzovou improvizací. Po studiu antropologie a hudby na univerzitě v Novém Mexiku sloužil během druhé světové války v armádě a poté se přestěhoval do New Yorku, kde se ponořil do vzkvétající bebopové scény.

John Langan (1)

Americký spisovatel, autor hororové literatury.

John Kelly (4)

Britský ilustrátor a designér.

John Ives (1)

John Ives je pseudonym, pod kterým publikuje Brian Garfield. Brian Francis Wynne Garfield vystudoval University of Arizona. Je autorem více než 70 knih populární literatury . Jako scenárista se podílel na zhruba 60 filmech. Píše pod pseudonymy Bennett Garland, Alex Hawk, John Ives, Drew Mallory, Frank O´Brian, Jonas Ward, Brian Wynne, Frank Wynne. Získal v roce 1976 cenu Edgar za román Hopscotch .

John Hastings (2)

Narozen 8.11.1962. Americký redaktor, publicisticky se zabývá medicínou, správnou výživou a zdravím.

John Gunther (3)

Je to americký novinář, který je známý svými svými socio-politickými pracemi známými jako "Inside".

John Farquharson (1)

John Durant (2)

Britský profesor popularizace vědy na Imperial College v Londýně, zástupce ředitele Muzea vědy v Londýně.

John Curran (3)

Britský literární historik, znalec díla Agathy Christie.