Všichni Autoři a témata

Pat Booth (5)

Pat Booth je autorkou několika bestsellerů. Dříve pracovala jako fotomodelka: kromě psaní se s úspěchem věnuje i žurnalistice a reportážní fotografii . Je provdaná za psychiatra dr. Gartha Wooda a společně se svými třemi dětmi žijí střídavě v Palm Beach, New Yorku a Londýně.

Pascal Mercier (4)

Peter Bieri , píšící pod pseudonymem Pascal Mercier, je švýcarský filozof a spisovatel. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Bieri na francouzské Wikipedii.

Parnell Hall (3)

Parnell Hall sa narodil 31.10.1944 v USA, je spisovateľ a poviedkár. Medzi jeho najznámejšie diela patria príbehy Stanleyho Hastingsa a séria The Puzzle Lady. V r. 1984 napísal scénar k hororu C.H.U.D. Pod pseudonymom J.P. Hailey napísal sériu príbehov s protagonistom Steve Winslowom.

Paolo Mantegazza (6)

Italský lékař, antropolog, neurolog, spisovatel, cestovatel a podporovatel umění.

Paolo Giordano (6)

Paolo Giordano je italský spisovatel, který získal prestižní italskou literární cenu Premio Strega, a to díky svému debutovému románu Osamělost prvočísel - v italštině La Solitudine dei Numeri Primi . Paolo Giordano se narodil 19. prosince 1982 v Turíně. Povoláním je fyzik a v současné době pracuje na doktorátu z oboru fyziky částic. Osamělost prvočísel, která je jeho prvním románem, se stala v Itálii bestsellerem, když se jí prodalo více než milión kusů. Byla rovněž přeložena do dalších jazyků a zaznamenala úspěch po celém světě. V českém překladu Alice Flemrové byla v roce 2009 vydána nakladatelstvím Euromedia-Odeon. Paolo Giordano popisuje dětství a navazující dospělost chlapce, Mattii, a dívky, Alice, kteří byli v raném stadiu života zasaženi traumatickým prožitkem. Alice si odnesla fyzické jizvy po ošklivé nehodě při lyžování, při níž téměř zemřela. Mattia si odnesl citové jizvy po zmizení své sestry-dvojčete, následujícím poté, co ji zanechal samotnou v parku, aby mohl oslavit své narozeniny na prvním a zároveň posledním narozeninovém večírku. Tato traumata se v psychické rovině projeví v jejich pozdějším životě, když Alice trpí anorexií, zatímco Mattia podlehl sebepoškozování spočívajícímu v záměrném způsobování si řezných ran. Ve škole patří oba mezi outsidery, stejně jako se prvočísla vymykají číslům ostatním. Oba žijí osaměle, přičemž se seznámí a vytvoří si mezi sebou zvláštní vztah - velmi blízký, ale nikdy romantický. . Když nadaný Mattia získá místo matematika, kvůli němuž se octne tisíce kilometrů od stávajícího domova, zdá se, že vztah s Alicí se nachýlil ke svému konci. Avšak poté, co Alice spatří ženu, která by mohla být Mattiovou sestrou, oba se opětovně setkávají. Ačkoli se bezpochyby vzájemně milují, nejsou schopni své city vyjádřit. ...

Paola Peretti (5)

Italská spisovatelka, učitelka italštiny pro děti imigrantů.

Pacner Karel (6)

P. N. Blood (4)

P Steiner (3)

P Palouš (2)

P Alberti (5)

Vlastní jménem Antonín Dokoupil - katoplický kněz. * 13. 6. 1881 Žeranovice + 14. 1. 1946 Kvasice Studoval bohosloveckou fakultu v Olomouci, po vysvěcení v roce 1904 nastoupil do Zdounek u Kroměříže, kde od roku 1921 až do své smrti působil jako farář. Angažoval se v náboženských spolcích . Překládal z němčiny, latiny, italštiny a napsal biografii významných katolických osobností.

Owen O'Kane (6)

Britský psychoterapeut.

Otto Waalkes (6)

Otto Skorzeny (2)

Otto Skorzeny byl SS standartenführer Waffen-SS za druhé světové války. Také byl znám svou účastí při osvobození italského vůdce Benita Mussoliniho ze zajetí. Původem Rakušan, který pocházel ze středostavovské rodiny. Jako buršák se věnoval mensuře, při jednom ze zápasů utržil jizvu na tváři, která mu již zůstala. Vystudoval technickou univerzitu a po studiích si založil soukromou firmu. Protože neuspěl v žádostech o službu v letectvu, přihlásil se do jednotek Waffen SS, kde byl zařazen nejprve k divizi SS Leibstandarte, později k Das Reich. Byl raněn na východní frontě a posléze pracoval v pomocných jednotkách. Avšak v roce 1943 se chopil příležitosti, kterou mu nabídl Adolf Hitler. Jednalo se o provedení riskantní operace, kterou bylo vysvobození italského duceho Benita Mussoliniho ze zajetí. V září 1944 zorganizoval v Budapešti převrat , který znamenal pokračování války Maďarska proti Sovětskému svazu. Koncem roku 1944 zorganizoval záškodnickou akci v Ardenách, při nichž němečtí vojáci v amerických uniformách tajně přešli frontu, obraceli směrové tabule a přerušovali spojení. Další akce, kterou mělo být obsazení a zlikvidování mostu u Remagenu, mu však nevyšla. Otto Skorzeny byl koncem roku 1944 pověřen vybudování tzv. Stíhacích svazů SS . Tyto speciální oddíly měly provádět protipartyzánské akce nebo za frontou uskutečňovat různé sabotážní akce. Po válce se dostal Skorzeny do amerického zajetí. 26. ledna 1948 na něj vydal krajský soud v Uherském Hradišti zatykač pod číslem 7372, na jehož základě byla podána oficiální žádost o jeho vydání u komise OSN pro válečné zločiny. Skorzeny však v červenci 1948 z amerického zajateckého tábora uprchl do Španělska a od té chvíle byl na útěku. Dle některých pramenů mu v útěku měla pomoci zpravodajská služba USA. Poté pracoval pro egyptskou a argentinskou vládu. V době studené války, kdy bylo zastaveno vydávání osob mezi Východem...

Otto Aebi (5)

Švýcarský dirigent, klarinetista, fagotista, klavírista a znalec Straussovy hudby .

Otokar Šimek (5)

Oto Linhart (5)

Narozen 2.6.1958 v Praze. Novinář, spisovatel a básník.

Otmar Suitner (6)

Otmar Suitner byl rakouský dirigent známý svou interpretací německé a rakouské klasické hudby, zejména děl Richarda Wagnera, Richarda Strausse a vídeňských klasiků. Suitner se narodil 16. května 1922 v rakouském Innsbrucku a jeho kariéra trvala několik desetiletí 20. století. V letech 1964-1990 působil jako generální hudební ředitel Staatsoper Unter den Linden ve východním Berlíně a byl také hlavním dirigentem Staatskapelle Dresden. Suitnerův dirigentský styl se vyznačoval jasností, vyvážeností a přesností a byl vysoce ceněn pro svou schopnost vytáhnout z orchestrů vybroušené výkony.

Otmar Chadim (6)

Přední český odborník na mezilidské vztahy je autorem téměř desítky knih vydaných v mnoha reedicích. Je v nich zúročena jeho dlouholetá praxe, jeho moudrost i vtip.

Otília Nevřelová (6)

Autorka učebnic výtvarné výchovy.

Otfried D. Weise (3)

Otakar Vočadlo (4)

Otakar Vočadlo byl český pedagog, lingvista, anglista a amerikanista. Narodil se v Klatovech na náměstí v domě č. 154, kde jej dosud připomíná pamětní deska. Jeho otec Vilém Vočadlo byl profesorem klatovského gymnasia, dědeček Jan Wočadlo byl v Praze oficiálem zemského soudu a na Vyšší dívčí škole vyučoval francouzštinu. Po studiu na klatovském gymnáziu odešel do Prahy, kde v letech 1914–1921 vystudoval anglickou a slovanskou filologii a filozofii na filozofické fakultě Karlovy univerzity. 21. května 1921 obhájil disertační práci s titulem Anglická kritika shakespearská a Hamlet. V letech 1922–1928 působil na Ústavu slovanských studií Londýnské univerzity. V letech 1933–1938 založil a budoval katedru anglistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také jmenován profesorem anglického jazyka a literatury. Od roku 1939 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze. Během II. světové války 1942–1945 byl vězněn v koncentračních táborech . V roce 1949 byl z politických důvodů z Univerzity Karlovy propuštěn a rehabilitace se dočkal až na sklonku života v roce 1968. Za svého života příležitostně přednášel také na řadě amerických univerzit, kde zdůrazňoval význam studií slavistiky. Byl důvěrným přítelem Karla Čapka a také jeho průvodcem po Anglii. Místem jeho posledního odpočinku se stala rodinná hrobka v Klatovech.

Otakar Trhlík (4)

Mohlo se jednat o místního nebo regionálního umělce, skladatele nebo člena kapely, jehož dílo nebylo hojně dokumentováno nebo šířeno v celosvětovém měřítku. Pokud Otakar Trhlík tato alba skutečně vydal, mohou být součástí výklenkového žánru nebo reprezentovat určitou kulturní či hudební tradici, která nebyla v mainstreamové hudební literatuře hojně zpracována.

Otakar Teyschl (6)

Narozen 5.5.1891 v Sanském Mostě , zemřel 10.9.1968 v Brně. MUDr., DrSc., profesor dětského lékařství, práce v oboru.

Otakar Šeller (7)

Narozen 15. 4. 1887 v Praze. Umělecký řezbář a autor loutkových her.

Otakar Novotný (4)

Otakar Novotný byl český architekt, návrhář a profesor na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Narodil se v Benešově, jako jedno ze čtyř dětí v rodině notáře. V letech 1891–1894 studoval na české reálce v Praze. Poté pokračoval v letech 1894–1898 ve studiu na stavitelském oddělení Státní vyšší průmyslové školy v Praze. V posledním ročníku o prázdninách pracoval v ateliéru Josefa Schulze při stavbě budovy Uměleckoprůmyslového musea. V letech 1898–1900 byl asistentem pro stavitelství na Státní vyšší průmyslové škole v Brně. V letech 1900–1903 studoval na Umělecko-průmyslové škole v Praze u profesora Jana Kotěry. Následujícího roku byl hlavním architektem v Kotěrově ateliéru. V roce 1902 se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V roce 1904 si otevřel vlastní architektonický ateliér. V letech 1906–1909 souběžně vyučoval kresbu a kompozici v kursech pro malíře pokojů, které pořádalo Umělecko-průmyslové museum. V roce 1907 se oženil s Helenou Šolcovou, téhož roku se jim narodil syn Otakar a v roce 1911 syn Jiří. V roce 1911 se stal členem družstva Artěl, pro které navrhoval nábytek, sklo a další předměty. Působil i ve vedení družstva. V letech 1912–1914 pak vyučoval na Vyšší dívčí škole v Praze nauku o slozích. Byl také zakládajícím členem Svazu českého díla . V únoru 1915 nastoupil jako jednoroční dobrovolník k dělostřelectvu a v letech 1915–1918 pak sloužil na italské frontě. Od roku 1923 nastoupil jako suplující profesor na Akademii výtvarných umění v Praze na místo zemřelého Jana Kotěry. V roce 1929 byl jmenován řádným profesorem architektury na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze. V letech 1935–1937 byl rovněž rektorem školy. V roce 1941 byl penzionován. Na školu se vrátil 1. března 1948 a v roce 1952 byl jmenován profesorem pro sloh a architektonické tvarosloví a působil zde do 31. prosince 1953, kdy školu definitivně opustil. Zemřel 4. dubna 1959 v ...

Otakar Novák (4)

Otakar Novák byl český literární historik, romanista, vysokoškolský profesor a překladatel z francouzštiny. Narodil se ve Vídni, ale od roku 1919 žil v Brně, kde dokončil středoškolská studia a v letech 1924–1929 vystudoval pod vedením Arne Nováka, Josefa Kopala a Prokopa Miroslava Haškovce francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Roku 1931 získal titul PhDr., stal se středoškolským profesorem a v letech 1933–1946 vyučoval na gymnáziích v Berehově, Rakovníku a v Praze. Od roku 1946 působil na pražské Univerzitě Karlově . Zároveň působil od roku 1953 jako docent i na Masarykově univerzitě v Brně. Roku 1958 získal titul CSc. a roku 1964 byl jmenován profesorem dějin francouzské literatury na katedře romanistiky a fonetiky. Byl dlouholetým předsedou Kruhu moderních filologů a členem Mezinárodní asociace francouzských studií . Penzionován byl roku 1972 a na odpočinek odešel roku 1977. Kromě pedagogické činnosti spojené s tvorbou vysokoškolských skript se věnoval psaní literárních studií, předmluv, doslovů a komentářů k českým překladům francouzských literárních děl, působil jako literární kritik a příležitostný překladatel. Roku 1965 založil romanistický sborník Études romanes de Brno, jenž vychází dodnes.

Otakar Mařák (3)

Otakar Mařák byl český operní pěvec, tenorista.

Otakar Hrdlička (3)

Narozen 19. 9. 1928 v Jičíně. Fotograf.

Otakar Gregora (2)

Narozen 1901, zemřel 15.1.1979 v Praze. Ing., práce z oboru elektrotechniky.

Osvald Döbert (2)

Narozen 15.12.1917 v Lounech, zemřel 16.6.1999 v Praze. Akademický architekt, literatura z oboru.

Oskar Ferdinand Heyd (6)

Narozen 1.8.1892 v Praze, zemřel 26.11.1966 tamtéž. JUDr., profesor obchodní akademie, literatura a učebnice z oboru obchodních nauk a korespondence.

Örkény István (2)

Örkény István byl maďarský dramatik a prozaik. V roce 1973 obdržel Kossuthovu cenu. Byl třikrát ženatý. Jeho druhá manželka Nagy Angéla byla spisovatelkou kuchařek. Manželé byli oddáni v letech 1948 až 1959. Jeho třetí žena, Radnóti Zsuzsa, byla oceněná dramaturgyně. Vzali se v roce 1965.

Orchestra Jack First (3)

Ondřej Šebesta (6)

Ondráš z Janovic, vlastním jménem Ondřej Fuciman, dříve chybně označován též jako Ondřej Šebesta, je nejslavnější slezský zbojník. Narodil se v rodině janovického fojta, ale nechtěl jít ve stopách svého otce. Stal se vůdcem zbojnické družiny a na jeho dopadení byla vypsána nemalá odměna. V roce 1715 byl zabit svým druhem Jiřím Juráškem, který je v pověstech znám jako Juráš, v hospodě ve Sviadnově. V ústní tradici se Ondráš stal lidovým hrdinou, ochráncem chudých s nadpřirozenými schopnostmi, mimo jiné byl prý nezranitelný a mohl být zabit pouze svojí vlastní valaškou. Ve Slezsku a na Valašsku se o něm vyprávělo mnoho pověstí a váží se k němu též lidové písně a lašský mužský tanec „Ondrášův skok“. Inspiroval také mnohé české a polské spisovatele a básníky , malíře a hudební skladatele . Ondrášovy rodné Janovice každoročně pořádají folklórní Ondrášovské slavnosti. Několik restaurací na Frýdecko-Místecku nese Ondrášovo jméno. Vojenský umělecký soubor Ondráš je profesionální folklorní soubor zřizovaný Ministerstvem obrany ČR.

Ondřej Schrutz (4)

Narozen 25.11.1865 v Rodvínově, zemřel 28.12.1932 v Praze. MUDr., profesor dějin lékařství a epidemiologie, práce z oboru.

Ondřej Nezbeda (4)

Narozen 8. 3. 1979. Publicista a pečovatel v domácím hospici. Věnuje se přírodním vědám a literatuře.

Ondřej Matějka (5)

Narozen 13. 2. 1979 v Praze. Mgr., politolog a historik, jednatel Společnosti Bernarda Bolzana, od r. 1998 člen občanského sdružení Antikomplex. Byl mluvčím Česko-německého fóra mládeže a členem Koordinační rady Česko-německého diskusního fóra . Zabývá se sudetoněmeckou problematikou.

Ondrej Kalamár (6)

Slovenský básník, též autor vzpomínkové publikace.

Olivier Föllmi (2)

Olivia Kiernan (3)

Olivia Kiernanová je irská spisovatelka a blogerka. Více než deset let pracovala jako chiropraktička a při práci dálkově studovala tvůrčí psaní na univerzitě v Sussexu. Vyrostla v irském hrabství Meath a ve své tvorbě se inspiruje irskou krajinou, kulturou a vypravěčskou tradicí. Román Bez dechu je její prvotinou, nyní píše jeho pokračování The Killer in Me . Autorka v současné době žije v anglickém Oxfordshiru.

Oliver Onions (7)

Oliver Onions je italská hudební skupina, kterou založili bratři Guido a Maurizio De Angelisovi. Proslulí jsou svými skladbami filmové hudby, zejména prací na spaghetti westernech a akčních komediích s populární dvojicí Bud Spencer a Terence Hill. V průběhu 70. a 80. let 20. století vytvořili Oliver Onions řadu hitů, které se staly synonymem pro filmy, které doprovázely, včetně "Dune Buggy" pro film "Altrimenti ci arrabbiamo" a "Flying Through the Air" pro "...più forte ragazzi!".

Oliver Burian (4)

Prožil dětství na Letné. Vyrůstal v činžáku, v němž bydlel František Hrubín, který mu dal k dispozici svou rozsáhlou knihovnu obsahující díla běžně nedostupná, a tím v něm probudil jeho mimořádný zájem o literaturu. Jeho druhou vášní se stalo bruslení – v šesti letech začal hrát hokej za Spartak Praha Sokolovo. Dětství a pubertu strávil mezi Štvanicí a Sportovní halou v Parku Julia Fučíka, ponořen do knih a ledního hokeje. V roce 1969 žil delší dobu s rodiči v USA. Naučil se zde anglicky a angličtina se stala jeho dalším koníčkem. V roce 1987 ukončil aktivní sportovní činnost v Pražské Slávii, kdy do té doby vystřídal týmy od Sparty, přes I. ČLTK Praha, Duklu Liberec, Škodu Plzeň, Slovan Ústí nad Labem. Pak působil jako výtahový technik, průvodce cestovního ruchu, manažer a posléze ředitel jazykové školy Angličtina Expres. V roce 1992 nastoupil do Bontonu jako ředitel distribuce, stal se viceprezidentem společnosti se zaměřením na maloobchod a distribuci, následně byl spolumajitelem a ředitelem distribuční společnosti Panther. Stálý pokles prodeje fyzických nosičů, jejichž boom a útlum popisuje v chystané románové trilogii Soumrak nosičů, která vyjde počátkem roku 2015, způsobil, že tuto branži opustil a věnuje se nyní konzultační činnosti a literární tvorbě. Povídky toaletní jsou jeho prvotinou. Mezi jeho životní vášně stále patří sport, literatura, hudba, film a divadlo.

Olga Vaňková-Frejková (5)

Narozena 11. 11. 1905 v Bílině. PhDr., historička umění, publikace z oboru uměleckohistorická literatura.

Olga Müllerová (4)

Narozena 25. 2. v Sedlčanech. PhDr., lingvistka, bohemistka, vysokoškolská pedagožka, odborná publicistka a spoluautorka učebnic češtiny.

Olga Havlová (3)

Narozena 11.7.1933 v Praze, zemřela 27.1.1996 tamtéž. Veřejná činitelka, spolupráce na vydávání edice Expedice.

Olga Čechová (5)

V letech 1941–1944 studovala na Škole uměleckých řemesel v Brně. 1944–1945 totálně nasazena . 1946–1951 absolutorium Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze . Od roku 1960 členka skupiny Trasa a od roku 1967 členkou výboru Svazu českých umělců grafiků Hollar Praha. 1956–2000 soustavná ilustrační spolupráce s časopisy Sluníčko a Mateřídouška, od roku 1960 s nakladatelstvím Albatros . Za knižní ilustrační práci získala 15 ocenění. S kresleným filmem Barrandov-Praha vytvořila čtyři kreslené filmy a sedmidílný seriál pro děti. Od studijních let na UMPRUM se věnovala volné grafice a kresbě v úzké souvislosti s psaním poezie. Základ jejího díla tvoří volná grafika a tematicky propojené grafické cykly s motivy imaginárních příběhů. Citlivé linie grafiky, které se staly její nejvlastnější doménou. Autorka vytvářela své grafické listy nejčastěji technikou suché jehly. Fantazie a intimní výraz autorčiných prací na papíře jsou také blízké poetice jejích lyrických básní. V šedesátých letech se připojila k autorům, kteří se věnovali fenoménu těla a rozvíjeli formy Nové figurace. Zúčastnila se mnoha výstav, kde prezentovala své práce, a získala řadu ocenění v rámci mezinárodních přehlídek grafiky a ilustrací, výstav ex libris anebo v expozicích české grafiky v zahraničí. Významnou částí díla Olgy Čechové se staly ilustrace, v nichž prokazuje značnou empatii pro poezii a osobitý talent provázet verše básníků metaforickými významy; je autorkou ilustrací například k básnické sbírce Vladimíra Holana Na sotnách anebo knihy veršů Jaroslava Seiferta Koncert na ostrově . Od doby studií Olga Čechová ilustrovala rovněž řadu knížek pro děti. Více než padesát let spolupracovala s časopisy Sluníčko a Mateřídouška. Od roku 1960 vytvořila ilustrace pro více než sto třicet dětských knih vydaných nakladatelstvím Alb...

Oldřich Tibitanzl (6)

Narozen 21. 3. 1944 v Českých Budějovicích, od roku 1984 žije v Plzni. Básník. Též zaměřený na historii první světové války a československých legií.

Oldřich Stehlík (5)

Narozen 6.8.1875 v Kostelci nad Orlicí, zemřel 25.10.1945 v Praze. Středoškolský profesor, publikace z oboru francouzského jazyka.

Oldřich Skala (2)

Učebnice fyziky.

Oldřich Mahler (5)

PhDr., CSc., docent. Autor politických spisů, překladatel z ruštiny.

Oldřich František Korte (5)

Born April 26, 1926 - died September 10, 2014 Czech musical composer, pianist, publicist and photographer.

Oldřich Doubek (2)

Oldřich Doubek byl český vojenský a civilní pilot. Narodil se v Lipnici nad Sázavou, kde prožil i dětství a vychodil obecnou školu, poté navštěvoval měšťanskou školu ve Světlé nad Sázavou a obchodní školu v Německém Brodě. V roce 1925 si podal přihlášku do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově, do které ve stejném roce nastoupil. Školu dokončil v roce 1926 a pokračoval ve výcviku na Pokračovací letecké škole jednosedadlové tzv. stíhací v Chebu, výcvik dokončil v květnu 1927. Poté se stal stíhacím pilotem 31. letky u 3. leteckého pluku "generála letce M. R. Štefánika" na letišti ve Vajnorech. Od září 1927 do března 1928 působil v letecké škole v Prostějově jako instruktor vojenského výcviku. V květnu roku 1929 byl přeložen k 36. stíhací letce 1. leteckého pluku v Praze, a později k 72. bombardovací letce. V roce 1930 tři měsíce létal s hydroplány v jugoslávské Boce Kotorské. V roce 1931 absolvoval kurz nočního létání a létání podle přístrojů, po jeho absolvování nastoupil k 82. letce u 5. leteckého pluku, nočního bombardovacího. V roce 1932 se podílel na výcviku pilotů v kurzu nočního létání a létání podle přístrojů, který se konal u 5. pluku. V roce 1933 složil zkoušky, potřebné pro létání v civilním letectví a na konci roku odešel do civilu. V lednu 1934 nastoupil do Baťovy letecké společnosti na letišti v Otrokovicích. U společnosti provedl 354 letů. V průběhu roku se oženil a koncem roku podal výpověď. Začátkem roku 1935 nastoupil jako pilot u Československých státních aerolinií. U ČSA létal až do německé okupace v březnu 1939 a absolvoval 2500 letů. Během okupace se zapojil do odbojové činnosti a v březnu 1941 byl zatčen gestapem. V červenci byl propuštěn a Němci ho příležitostně sledovali. V roce 1945 se podílel na poválečné obnově ČSA. V březnu 1946 začal opět létat a do září 1950 nalétal 3300 hodin, stal se jedním z kapitánů ve společnosti. V roce 1949 překroč...

Oldřich Cihelka (6)

Oldřich Cihelka byl český akademický malíř, ilustrátor a pedagog. Ve volné tvorbě se zabýval hlavně mytickými, historickými a přírodními náměty. Vzorem mu zpočátku byl především Mikuláš Aleš. Velmi uznávaná byla jeho ilustrátorská činnost: ilustroval knihy, kalendáře, čítanky nebo např. zpěvníky. Narodil se jako druhý ze tří synů v domě „U Zlatého lva“ v Kateřinské ulici v Praze na Novém Městě, v rodině obuvníka Vojtěcha Cihelky a jeho manželky Henriety, rozené Čihákové . Po smrti matky Oldřicha Cihelky se jeho otec podruhé oženil. Pro jeho kariéru bylo rozhodující chlapecké přátelství ze školy u sv. Štěpána s Tomášem Alšem, přes kterého se dostal k jeho otci Mikoláši Alšovi, který jej vedl v jeho mladých letech. Když musel odejít z reálky v Ječné ulici, poradil mu Aleš, aby se přihlásil na Akademii výtvarných umění v Praze. Zde studoval v letech 1897–1903 u profesora Maxmiliána Pirnera. Po absolvování akademie byl později profesorem kreslení na zemských reálných gymnáziích v Kladně, Pardubicích, Olomouci, Litovli a v Praze. Soukromě vyučoval malbu a jeho žákem byl například Miloslav Řehák. Dne 7. října 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Eliškou Ferdinandovou . Ve volné tvorbě měla jeho díla mytické, historické a přírodní náměty. Měl zájem o práci, život a radosti prostého lidu: s oblibou maloval shromáždění lidí na trzích, na poutích, procesích, polních pracích, v kostele i v hospodě. Jeho svérázná technika „rozplývavé tempery“ mu umožňovala nejen rychlý postup práce, odpovídající jeho temperamentu, ale dávala jeho obrazům nezvyklou měkkost obrysů postav a předmětů, navozovala dojem zvířeného prachu nebo chvějícího se teplého vzduchu, jako v oceňovaném obrazu Kováři. Vedení profesorem Pirnerem se projevuje i dlouhou dobu po absolvování akademie v obrazech a obrazových cyklech Večer na horách, v poeticky pohádkovém cyklu Meluzíně, v Sudičkách a ...

Ol'ga Vasil'jevna Perovskaja (3)

Ruská spisovatelka knih pro děti.

Octavio Paz (6)

Octavio Paz byl mexický básník a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1990. Octavio Paz pocházel z rodiny mexického revolucionáře Emiliana Zapaty, po jehož zavraždění roku 1919 odešel na nějaký čas s celou rodinou do exilu do Spojených států. Po návratu do Mexika studoval Octavio Paz práva a literaturu na Mexické národní autonomní univerzitě. Básně začal psát pod vlivem chilského básníka Pabla Nerudy a přiklonil se k marxismu, který však později opustil. Na návštěvě v Evropě se seznámil s významnými literárními osobami a za pobytu v Madridu roku 1937 se angažoval na straně republikánů ve občanské válce. Po návratu do vlasti pracoval jako novinář, psal literární kritiky a v letech 1938-1941 řídil avantgardní časopis Taller . Po skončení druhé světové války působil v diplomatických službách ve Francii, Indii, Japonsku, Švýcarsku a v USA. V roce 1968 však na svou funkci na protest proti masakru studentů na Plaza Tlateloco v Ciudad de México během letní olympiády rezignoval. Poté přednášel hispanoamerickou literaturu na několika univerzitách ve Spojených státech a na Harvardově univerzitě získal roku 1980 čestný doktorát. V roce 1981 mu byla udělena významná Cervantesova cena a o rok později literární cena Neustadt. Jeho umělecká tvorba, k jejímž stěžejním motivům patří násilí, lež, korupce a revoluce provázející dějiny Latinské Ameriky, byla ovlivněna marxismem, kubismem, surrealismem, existencialismem, buddhismem a hinduismem. Ve svých esejích, kterými silně ovlivňoval veřejné mínění, se zaobíral aztéckým uměním, tantrickým buddhismem, novoplatónskou filozofií, ale také antropologií, utopickým socialismem, politikou i sexualitou. Roku 1990 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu "... za vášnivou tvorbu širých horizontů s rysy senzuální inteligence a humanistické integrity" (citace z odůvodnění Švéd...

Obata Júki (7)

O Sekora (1)

Novak Djokovič (3)

Norman Lewis (4)

Norman Lewis byl vlivný britský novinář a plodný spisovatel. Nejznámější jsou jeho cestopisné práce; napsal i tucet románů a několik svazků autobiografie. Psal o Neapoli během osvobozování Itálie Spojenci, o koloniální Indočíně, o Indonésii, o indických kmenech, Sicílii a mafii, a zkáze působené křesťanskými misionáři v latinské Americe i jinde. Za svou nejhodnotnější věc považoval článek nazvaný "Genocide in Brazil" , který vzbudil takové rozhořčení, že vzápětí byla založena organizace Survival International, cele věnovaná ochraně původních obyvatel v zemích celého světa. Graham Greene považoval Normana Lewise za jednoho z nejlepších spisovatelů 20. století.