Všichni Autoři a témata

Bohuslav Linhart (1)

Bohuslav Limpouch (1)

Bohuslav L Raýman (1)

Narozen 4.4.1886 v Praze. RNDr., beletrista, autor divadelních her, odborná práce z psychologie.

Bohuslav Květoň (1)

Bohuslav Kuzník (1)

Narozen 15.7.1903 v Kateřinkách. Učitel, beletrista, autor scén.

Bohuslav Kuhn (1)

Bohuslav Kučera (1)

Narozen 20.10.1891 v Plavech. Autor politického spisu.

Bohuslav Kučera (2)

Narozen 26.3.1923 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 11.3.2006. JUDr., politik socialistické strany, uspořádal materiál z výstavy o tradici 1. máje.

Bohuslav Košťál (1)

Regionální publicista, badatel, bývalý úštěcký kronikář a sběratel a vydavatel pohlednic s tematikou města Úštěku a Úštěcka.

Bohuslav Kobliha (1)

Narozen 13.7.1933 v Ostravě-Hrušově. Básník.

Bohuslav Kavka (1)

Narozen 1869 v Praze, zemřel 4.5.1914 tamtéž. Spis o úrazových pojišťovnách, publikace z oboru divadla.

Bohuslav Kahle (1)

JUDr. Bohuslav Kahle . Lektor a autor publikací a článků včetně učebnice pracovního práva. Soudní znalec v oboru mzdy, též šéfredaktor odborného periodika "Práce a mzda". V letech 1990 - 1993 vykonával funkci personálního ředitele Úřadu vlády ČSFR a ČR. Je členem řídícího výboru Společnosti pro pracovní právo a právo sociálního zabezpečení ČR a členem výboru Asociace pro rozvoj a podporu kolektivního vyjednávání ČR. Je absolventem řady mezinárodních kurzů z oblasti personalistiky a je soudním znalcem v oboru mezd.

Bohuslav Kachlík (1)

Narozen 1967 v Brně. Práce o československém pohraničním opevnění.

Bohuslav Johan (1)

Český překladatel z ruštiny.

Bohuslav Ježek (1)

Narozen 11.1.1905, zemřel 1.6.1973. Dr., mykolog.

Bohuslav Indra (1)

Bludovský rodák Bohuslav Indra se narodil 5. října 1891. Již během středoškolských studií na zábřežském gymnáziu se zabýval sbíráním lidových písní z Bludova a jeho okolí. Tak vznikla první kniha, vydaná roku 1919 v Zábřeze pod názvem Severomoravské lidové písně. Po absolvování kurzu na obchodní akademii se stal hospodářským úředníkem. Ve třicátých letech vydal sbírku pověstí ze severomoravského Horácka Severomoravské pověsti a zkazky. Jeho populární Severomoravské večery v brněnském rozhlase seznamovaly publikum s bohatstvím lidové slovesnosti Severní Moravy. Zájem o lidovou píseň přivedl Bohuslava Indru na Filozofickou fakultu brněnské Masarykovy univerzity, kde vznikla jeho disertace Havlíčkovy práce o verši české lidové písně, která vyšla v roce 1939 jako druhý svazek Pražského lingvistického kroužku. Poněvadž nacisté po okupaci zavřeli vysoké školy, na svou promoci musel počkat až do roku 1945. V průběhu války však vydal sbírku Hlasy domova, kde jako druhý svazek vyšla vyšla v roce 1942 sbírka severomoravských lidových vyprávění Anežky Šulové Když se předl len. Po válce v roce 1946 Bohuslav Indra publikoval moravské lidové nénie v knize Hřbitove, zahrado zelená, sbírku básní Návrat a v roce 1947 Myšlenky o slovanském zpěvu podle rukopisu Ludvíka Rittera z Rittersberku z roku 1843. Obě světové války však neprožil pouze jako spisovatel. Když vypukla první z nich, musel narukovat a časem získal hodnost důstojníka. Během okupace Československa působil v letech 1944 – 1945 v Radě tří, největší odbojové organizaci na území Protektorátu Čech a Moravy. Po skončení druhé světové války se v hodnosti podplukovníka stal přednostou kanceláře ministerstva obrany v Praze. V roce 1949 pak odešel do výslužby. Poté začal spolupracovat s Ústavem pro lidovou píseň ČSAV v Praze, Slovanským ústavem ČSAV v Brně a Slezským studijním ústavem v Opavě. Plně se věnoval sbírání moravských a slezských písní. V únoru 1961 Bohuslav Indra zemřel v Pánově u Brna. Jeho rozsáhlé rukopisné dílo...

Bohuslav Ilek (1)

Bohuslav Ilek byl český vysokoškolský učitel, rusista, literární vědec a překladatel z ruštiny. Platí za zakladatele olomoucké rusistiky. Bohuslav Ilek se narodil roku 1902 v obci Rovečné u Bystřice nad Pernštejnem, Po maturitě na gymnáziu v Boskovicích začal roku 1922 studovat slovanskou filologii a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde také roku 1946 získal doktorát. Od roku 1927 Bohuslav Ilek vyučoval češtinu, ruštinu a polštinu na obchodní akademii v Olomouci, v letech 1946–1955 přednášel ruský jazyk a literaturu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Roku 1951 habilitoval pro obor ruské a sovětské literatury a v roce 1955 se stal profesorem. Již od roku 1953 působil Bohuslav Ilek také v Praze, zpočátku na Vysoké škole ruského jazyka a literatury. Roku 1960 se stal ředitelem Ústavu ruského jazyka a literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v této funkci působil do roku 1970, kdy odešel do důchodu. Bohuslav Ilek patřil k zakladatelům novodobé české rusistické medievalistiky, zejména svou habilitační prací Život protopopa Avvakuma. Studie o stylu. Překládal středověkou a klasickou ruskou i sovětskou prózu a postupně se stále více zabýval teorií překladu, který chápal jako komplexní jev jazykový, literární, ideologický a společenskohistorický.

Bohuslav Huska (1)

Autor učebnice moderních tanců a společenského vystupování.

Bohuslav Hudec (2)

Publikace v oboru Počítačový hardware a software.

Bohuslav Hrůza (1)

Autor učebnic matematiky.

Bohuslav Holý (1)

Narozen 2. 1. 1944, zemřel 14. 8. 2015. PhDr., historik a teoretik umění, kurátor výstav, grafik, typograf a redaktor.

Bohuslav Holman (1)

Narozen roku 1864 v Příbrami. Ing., chemik-barvíř, docent technické chemie, redaktor obchodního časopisu, práce z oborů technické chemie, barvení a živnostenství.

Bohuslav Hodek (1)

Narozen 29.12.1913, zemřel 13.11.1976 v Praze. MUDr., CSc., alergolog, práce z oboru .

Bohuslav Hlaváček (1)

Autor šachistické příručky.

Bohuslav Haknovecký (1)

Autor románu.

Bohuslav Graca (1)

Slovenský historik a publicista, autor prací o Slovenském národním povstání.

Bohuslav Glos (1)

Narozen 1905 ve Vsetíně, zemřel 27. 2. 1979 v Praze. Ing., dr., profesor Vysoké školy ekonomické, ekonomická literatura.

Bohuslav Géci (1)

Bohuslav Franta (1)

Narozen 8.5.1861 v Poděbradech, zemřel 24.4.1929 v Praze. JUDr., národně demokratický politik, spisy o volebním právu, cestopisná literatura.

Bohuslav Fleischhans (1)

Narozen 3. 1. 1907 v Protivíně, zemřel 12. 4. 1997. Doc. MUDr. CSc., internista a kardiolog. Publikace v oboru.

Bohuslav Felcman (1)

Narozen 29. 8. 1919 v Horní Čermné, zemřel 22. 2. 1988 v Praze. Malíř, textilní výtvarník a dlouholetý pedagog na UMPRUM. Člen tvůrčí skupiny 7.

Bohuslav Feierabend (1)

Narozen 1895 v Kostelci nad Orlicí, zemřel 6.7.1933 na hoře Dachstein . MUDr., mikrobiolog, docent, spisy z oboru serologie.

Bohuslav Drozd Arnošt - Štraus (1)

Bohuslav Doubrava (1)

Autor spisů o imperialismu a rozvojových zemích.

Bohuslav Cirkl (1)

Narozen 1908, zemřel 23.5.1979 v Praze. JUDr., práce o majetkových zákonech.

Bohuslav Chyna (1)

Bohuslav Čech (1)

Narozen 22.9.1926 v Horní Krupé u Havlíčkova Brodu. Ing., DrSc., fyzikální metalurg, práce z oboru.

Bohuslav Cambel (1)

Bohuslav Cambel byl slovenský geochemik a geolog. Je považován za zakladatele slovenské geochemie. V letech 1966 až 1969 byl rektorem Univerzity Komenského v Bratislavě. V roce 1939 úspěšně odmaturoval na gymnáziu v Banské Bystrici. Následně pokračoval ve studiu geologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde později i působil. V období 1952 až 1953 působil jako proděkan Fakulty geografických a geologických věd Slovenské univerzitě a později jako prorektor Univerzity Komenského. V letech 1953–1958 pracoval jako vedoucí katedry nerostných surovin a geochemie. V letech 1959 až 1961 byl děkanem Přírodovědecké fakulty UK. Od 1. září 1966 do 31. srpna 1969 byl rektorem Univerzity Komenského. V roce 1969 se stal vedoucím první katedry geochemie na Slovensku. Zabýval se též mineralogií a ložiskovou geologií. Studoval geochemii bazických a granitoidních hornin a rudních minerálů domácích i světových ložisek. Podílel se také na přípravě základních geologických map v měřítku 1 : 200 000 . V roce 1998 ho Cambridgeská univerzita zařadila mezi 2000 nejvýznamnějších osobností vědy 20. století. Mezi jeho významné monografické práce patří: Kromě toho do slovenštiny přeložil: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bohuslav Cambel na slovenské Wikipedii.

Bohuslav Burian (1)

Narozen 16.10.1919 v Brně-Lískovci, zemřel 30.4.1960 v Mírově, okr. Šumperk. Římskokatolický kněz, vězněn v Osvětimi a Buchenwaldu.

Bohuslav Budil (1)

Narozen 23. 9. 1911 v Bystrci, zemřel 11. 2. 1990 v Brně. Ing., vojenský letec.

Bohuslav Budík (1)

Bohuslav Brožek (1)

Narozen 19.11.1898 v Loučkách u Semil. Zedník, povídky a črty v kalendářích.

Bohuslav Březina (1)

Bohuslav Brejník (1)

Narozen 6.6.1903 v Malé Dobré u Kladna, zemřel 31.1.1978 v Hořicích v Podkrkonoší. Středoškolský profesor, kulturní a vlastivědný pracovník Podzvičínska. Práce o Hořicích, články o kulturních osobnostech a výtvarných umělcích východních Čech.

Bohuslav Brauner (2)

Narozen 8. 5. 1855 v Praze, zemřel 15. 2. 1935 v Praze. PhDr., profesor chemie na universitě v Praze, práce z oboru.

Bohuslav Bílejovský (1)

Narozen 1480 v Malíně u Kutné Hory, zemřel 8.1.1555 v Praze. Kališnický kněz, autor církevní České kroniky.

Bohuslav Bezstarosti (1)

Autor publikace o přirozeném životním stylu.

Bohuslav Beneš (1)

Narozen 20. 10. 1927 v Brně, zemřel 23. 7. 2014. Prof. PhDr., DrSc., etnolog, folklorista a literární vědec, zaměřený na bádání o lidové slovesnosti.

Bohuslav Benč (1)

Mgr. Narozen 1956. Absolvent Přírodovědecké fakulty UK, paleontolog, bývalý pracovník Podkrkonošského muzea, nyní majitel regionálního nakladatelství a autor publikací z historie regionu Novopacka.

Bohuslav Belšan (1)

Příručka sebeobrany.

Bohuslav Bauer (1)

Narozen 8.5.1925, zemřel 30.8.1969. Ing. CSc., docent, publikace z oboru výživy hospodářských zvířat .

Bohuslav (1)

Bohuslav Reynek byl básník křesťanského zaměření, překladatel a vydavatel poezie, grafik. Bohuslav Reynek se narodil v rodině statkáře v Petrkově. S Petrkovem spojil téměř celý život. Vystudoval reálku, začal studovat techniku, ale větší zájem měl o poezii a malířství. Proto studium vzdal a vrátil se do Petrkova. Spolupracoval s vydavatelem J. Florianem na jeho edicích, účastnil se na nich překlady, svými pracemi i grafikou. Sám vydával bibliofilskou edici Sešity poezie. Po studiích reálky žil Bohuslav Reynek ve Francii, kde se oženil s francouzskou básnířkou Suzanne Renaudovou a pravidelně žil s rodinou půl roku v Petrkově a půl roku ve Francii. Od roku 1936 žili trvale v Petrkově, a to i po znárodnění statku po roce 1948. Bohuslav Reynek žil křesťansky pokorným životem, do roku 1957 pracoval jako zemědělský dělník. Potom se věnoval psaní poezie a grafické tvorbě.

Bohuše Součková (1)

Bohuš Vaněček (1)

Narozen 17.3.1895 v Českých Budějovicích. Ing., RTDr., docent Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru silničního a dopravního stavitelství.

Bohuš Ulrych (1)

Narozen 14. 9. 1937 v Nýřanech. Doc. Ing., CSc., plzeňský pedagog, odborník v oboru energetiky a teoretické elektrotechniky, autor publikací z oboru.

Bohuš Šippich (1)

Bohuš Rieger (1)

Narozen 5. 10. 1857 v Praze, zemřel 29. 5. 1907 v Poučníku u Karlštejna. JUDr., právník, profesor rakouských dějin, badatel o českém státním právu, publikace z oboru.

Bohuš Pastorek (1)

Narozen 25. 10. 1928 ve Valašské Bystřici, zemřel 22. 1. 2010 v Praze. Herec, rozhlasový a televizní dramatik.

Bohuš Kafka (1)

Narozen 17.9.1901 v Náměšti nad Oslavou, zemřel 14.11.1978 v Brně. Básník, beletrista, publicista, překladatel z němčiny.

Bohuš Heran (1)

Bohuš Heran, křtěný Bohumil Václav byl virtuóz na violoncello a hudební pedagog. Byl jedním z iniciátorů Kociánovy houslové soutěže a zasloužil se také o uspořádání prvního ročníku violoncellové soutěže pro mladé talenty v roce 1968, která po něm nese jeho jméno. Zemřel v 61 letech. Základy hudebního vzdělání dala Heranovi matka, zdatná amatérské klavíristka. Brzo se začal učit hrát na housle zprvu u Adolfa Dlouhého, ale hlavně u vynikajícího místního amatérského hudebníka Aloise Sychry. V devíti letech začala jeho výuka ve hře na violoncello u Jana Mazánka. Díky tomu, že v blízkém Brandýse nad Orlicí měl letní byt proslulý violoncellista Hanuš Wihan, stal se Heran v roce 1919 jeho soukromým žákem. Pod jeho vedením se Heran natolik zdokonalil, že by roku 1920 jako třináctiletý přijat na Pražskou konzervatoř, jejíž středoškolské oddělení i mistrovskou školu vystudoval do roku 1926, oba stupně u Jana Buriana. Sám o tom napsal: „Oproti ostatním spolužákům jsem postupoval tak rychle, že jsem celou Davidovu školu přehrál v rekordním čase dvou měsíců. I dále jsem postupoval velmi rychle, takže jsem do konce školního roku probral látku tří ročníků a při závěrečných zkouškách jsem postoupil rovnou do čtvrtého ročníku...Ovšem to bylo jen při těch předmětech, ve kterých jsem čtvrtý ročník dohonil. Jinak jsem postupoval se svými původními spolužáky...“ Středoškolské studium uzavřel roku 1925 provedením Saint-Saënsova Koncertu d moll s Českou filharmonií, řízenou Václavem Talichem, který tehdy na konzervatoři vyučoval a na závěr studia na mistrovské škole, jejímž žákem byl již od roku 1924, hrál Dvořákův Violoncellový koncert op. 104 opět s Českou filharmonií, tentokrát řízenou Františkem Stupkou. Poté díky stipendiu francouzské vlády, které získal jako jeden ze 20 mladých Čechoslováků, se v letech 1926-28 vzdělával na pařížské Národní konzervatoři u Gérarda Hekk...