Všichni Autoři a témata

Mandy Baggot (5)

Mandy Baggot je autorkou, jejíž romantické komedie získaly různá britská i mezinárodní ocenění. Mandy miluje řecký ostrov Korfu, bílé víno, country music a kabelky. Je také zpěvačka, dokonce se zúčastnila televizních pěveckých soutěží včetně pořadu X-Factor. Mandy žije s manželem a se dvěma dcerami poblíž města Salisbury v britském Wiltshiru.

Malcolm V Lowe (4)

Historik a politolog , fotograf, publicista, práce o letectví, kosmonautice, automobilovém průmyslu.

Magnus MacFarlane-Barrow (4)

Zakladatel humanitární organizace Mary’s Meals.

Magdalena Konečná (8)

Narozena 8. 7. 1975. Mgr., Ph.D., autorka a vydavatelka učebnic pro děti. Zaměřená též na filosofii, germanistiku, estetiku a překladatelství.

Magdalena Juříková (6)

Narozena 1956. PhDr., historička umění, kurátorka výstav, publikace z oboru.

Madla Vaculíková (3)

Marie Vaculíková , známá především pod jménem Madla, byla manželkou českého spisovatele Ludvíka Vaculíka a jako postava se objevuje v mnoha jeho knihách, především v Českém snáři. Byla autorkou dvou knih dopisů českému básníkovi a výtvarníkovi Jiřímu Kolářovi a ze svého vztahu s Vaculíkem, který jí býval často nevěrný, se zpovídala v knize rozhovorů s Pavlem Kosatíkem Já jsem oves. Narodila se ve Spešově u Blanska. Její maminka zemřela, když jí bylo sedm let. Vystudovala měšťanskou školu. Poté byla poslána do učení do Baťových závodů ve Zlíně, kde se seznámila s Ludvíkem Vaculíkem. Zde se starala o mládež. Po náletu na Zlín v roce 1944 přešla do závodu ve Zruči nad Sázavou. Poté pracovala jako vychovatelka v příhraniční oblasti ve Františkově, kam za ní přijel Ludvík Vaculík. V prosinci 1949 si Ludvika Vaculíka vzala za muže. Postupně se jim narodili tři synové – Martin, Ondřej a Jan. V padesátých letech věnovala zejména výchově dětí. Syn Martin emigroval do Francie. Na počátku 60. let byla zaměstnána jako poslechářka pořadů Českého rozhlasu, na které psala hodnocení. Spolupodílela se na zavedení pořadu o antické knihovně. Stála u zrodu Klub spřízněných duší při divadle Semafor. Pomáhala organizovat debatní večery, na kterých vystupovali například Jaroslav Seifert, Jan Procházka, Vilém Stanovský aj. Pomáhala vydávat klubový zpravodaj, jehož poslední číslo vyšlo v prosinci 1971. Klub pod tlakem změnil název a Madla Vaculíková musela v roce 1972 v Klubu z politických důvodů ukončit činnost. Následně získala práci v manželské poradně ve Slezské ulici na pražských Vinohradech, kde zůstala až do důchodu, do kterého odešla v roce 1973. Nejprve byla zaměstnána jako administrativní pracovnice, později povýšila na vedoucí příjmu. Po Chartě 77 měla zakázáno být v místnosti s klienty sama. Chartu 77 nepodepsala z důvodu ochrany rodiny, zajištění živobytí a pojištění pro děti i manžela. V Dobřichovicích, kd...

Madeline Hunter (6)

Americká spisovatelka a profesorka dějin umění na Pensylvánské universitě.

Madeleine Thibault (1)

Maciej Zglinicki (4)

Autor cestovatelských průvodců, překladatel z angličtiny.

M. R Kopmeyer (4)

Podnikatel, filantrop, autor publikací z oborů psychologie, sociologie, managementu financování, komunikace apod.

M. J Howard (5)

Autor knihy o soužití psa s lidmi.

M. H Bowery (7)

Narozen 18. 2. 1947. Trap, autor dobrodružných příběhů a básník.

Lynne Reid Banks (5)

Narodila se v Londýně v rodině skotského lékaře a irské herečky. Léta druhé světové války prožila jako jedno z evakuovaných dětí v kanadských prériích. Po návratu se připravovala na hereckou dráhu v Královské akademii dramatického umění. Po pěti letech, které strávila v divadle jako herečka a autorka divadelních her, se stala jednou ze dvou prvních televizních reportérek. V roce 1959 napsala svůj první román "Pokoj ve tvaru L", který byl později zfilmován. V orce 1962 se odstěhovala do Izraele, kde pracovala v kibucu jako učitelka angličtiny. Vdala se za sochaře, je matkou tří synů. V roce 1971 se s rodinou vrátila do Anglie. V současné době žije střídavě v Dorsetu a v Londýně a plně se věnuje spisovatelské dráze. Lynne Reid Banksová napsala dvacet pět knih pro dospělé i dětské čtenáře všěčch věkových kategorií a řadu divadelních, rozhlasových a televizních her.

Lynn Messina (3)

Americká spisovatelka.

Lyn Ellis (3)

Americká autorka románů a milostných příběhů, též profesionální fotografka.

Lyla Sage (5)

Lukáš Vavrečka (5)

Narozen 2. 3. 1987 v Lounech. Žije a studuje v Humpolci. Publikuje v Listech Vysočiny. Spisovatel a básník, píše hry, povídky, detektivky.

Luise Rinser (6)

Luise Rinserová byla německá spisovatelka, autorka mnoha románů a povídek. Absolvovala střední školu v Mnichově, vystudovala pedagogiku a psychologii. Pracovala pak jako asistentka na několika školách v Horním Bavorsku. Seznámila se tam s reformovanými pedagogickými metodami Franze Seitze, který tak ovlivnil její způsob výuky. Během tohoto období také napsala své první povídky. Ačkoli odmítla vstoupit do NSDAP, po roce 1936 patřila k jejímu ženskému křídlu . V roce 1939 se vdala. V roce 1944 byla uvězněna poté, co ji udal nacistický „přítel" kvůli podrývání vojenské morálky. Soudní proces, který by pravděpodobně skončil trestem smrti za zradu, byl zastaven díky konci války. Otřesnou zkušenost vězeňského života popsala v Deníku z vězení , vydaném v roce 1946. Od roku 1945 do roku 1953 byla na volné noze, psala pro noviny Neue Zeitung München. V roce 1959 se přestěhovala do Říma, o šest let později do městečka Rocca di Papa v jeho blízkosti. Naposled žila v Unterhachingu u Mnichova, kde v roce 2002 zemřela. Rinserová se angažovala v politických a sociálních otázkách. Podporovala např. Willyho Brandta, protestovala proti investicím do jaderných zbraní v Německu. Stala se také ostrým kritikem katolické církve. Přesto ji však nikdy neopustila, byla rovněž akreditovanou novinářkou na druhém vatikánském koncilu. V roce 1984 ji němečtí Zelení navrhli jako kandidátku na německou prezidentku. Spolkový president Johannes Rau Rinserovou ocenil jako jeden z velkých literárních hlasů poválečného období. Jejím prvním manželem se v roce 1939 stal skladatel Horst Günther Schnell, který také byl otcem jejích dvou synů. Zemřel za 2. světové války na východní frontě. Po jeho smrti se provdala za komunistického spisovatele Klause Herrmanna; toto manželství bylo ukončeno kolem roku 1952. Jejím třetím manželem se stal skladatel Carl Orff. Brali se v roc...

Ludwig Güttler (6)

Ludwig Güttler je proslulý německý virtuózní trumpetista, dirigent a muzikolog, který se proslavil zejména svou hrou na barokní trubku. Narodil se 13. června 1943 v Sosně v Sasku a významně přispěl k oživení přirozené trubky a loveckého rohu . Güttler studoval hru na trubku na Hochschule für Musik Carl Maria von Weber v Drážďanech a později pokračoval v dalším studiu hudební vědy.

Ludvík Plašil (5)

Narozen 1945 v Lipce. Český fotograf.

Ludvík Mühlstein (5)

Narozen 28.9.1934 v Náchodě, zemřel 17.9.2008 v Úpici. Středoškolský učitel, muzejní a vlastivědný pracovník, dlouholetý ředitel Muzea Boženy Němcové v České Skalici a člen redakční rady časopisu Rodným krajem.

Ludvík Kotek (3)

Promovaný historik, redaktor, překladatel z ruštiny.

Ludovic Halévy (8)

Ludovic Halévy se narodil v Paříži. Jeho otec Léon Halévy byl státním úředníkem a chytrým a všestranným spisovatelem, který se vyzkoušel téměř každý druh literatury - prózu a básně, vaudeville, činohru, historii - aniž by však v nějakém dosáhl zásadního úspěchu. Jeho strýc, Fromental Halévy, byl známým operním skladatelem. Odtud pramenilo dvojité a časné spojení Ludvíka Halévyho s pařížskou uměleckou scénou. Jeho otec konvertoval z judaismu na křesťanství před svatbou s Alexandrinou Lebasovou, dcerou křesťanského architekta. V osmnácti letech vstoupil do řad francouzské administrativy a pracoval na různých postech, poslední byl secrétaire-rédacteur v Corps législatif. V této funkci se těšil zvláštní přízni a přátelství vévody z Morny, tehdejšího prezidenta tohoto shromáždění.V roce 1865 mu rostoucí popularita jako autora dovolila opustit veřejnou službu. Deset let předtím se seznámil se skladatelem Offenbachem, který na Champs-Élysées začínal se svým malým divadlem a pro úvodní představení napsal druh prologu, Entrez, messieurs, mesdames. Následovaly další malé produkce, z nichž nejpozoruhodnější byla Ba-ta-clan. Tato díla tvořil pod pseudonymem Jules Servierese. Jméno Ludovic Halévy se poprvé objevilo na plakátech 1. ledna 1856. Brzy poté jeho jméno proslavil nebývalý úspěch Orfea v podsvětí, hudební parodie napsané ve spolupráci s Hectorem Crémieuxem. Na jaře roku 1860 byl pověřen, aby napsal hru pro manažera Variétés ve spolupráci s dalším vaudevilistou Lambert-Thiboustem.Když Lambert-Thiboust náhle odstoupil od spolupráce, nastal pro Halévyho problém jak splnit závazky smlouvy. V té době se na schodech divadla setkal s pro něj tehdy poměrně neznámým Henri Meilhacem. Navrhl Meilhacovi práci odmítnutou Lambert-Thiboustem, a ten nabídku okamžitě přijal. Začala tak spolupráce trvající více než dvacet let, která se ukázala být velmi přínosnou jak pro pověst dvou autorů, tak pro prosperitu malých pařížských divadel. Jejich společné práce mohou být rozdě...

Ludmila Sinkulová (2)

Ludmila Sinkulová byla česká lékařka, historička medicíny a redaktorka. Ludmila Sinkulová, rozená Eliášová, vystudovala klasické gymnázium v Praze a přihlásila se na lékařskou fakultu v Praze, kde promovala 17. října 1936. Již během studia byla spoluzakladatelkou Jednoty nemajetného a pokrokového studentstva na lékařské fakultě a časopisu Roentgen. Při angažované činnosti v rámci JNPS se seznámila s jejím předsedou, aktivistickým členem KSČ, Václavem Sinkule, s nímž uzavřela sňatek. Aktivistické působení manžela vedlo k jeho internaci a později popravě v koncentračním táboře Mauthausen.  Ludmila Sinkulová se rovněž angažovala v levicovém odbojovém hnutí. Před hrozícím zatčením se zachránila prostřednictvím odjezdu do Německa, kde vystupovala pod falešnou identitou jako Marie Nedbalová či Marie Novotná. Zde vystřídala mnohá zaměstnání, profesi dělnice v Lipsku, pracovnice v tiskárně, později působila jako služebná, konec válečného konfliktu pak prožila v pozici pomocné ošetřovatelky v jedné z vídeňských nemocnic. Na začátku své lékařské praxe pracovala před vypuknutím 2. světové války na několika klinikách – v Jedličkově ústavu, v nemocnici na Bulovce, v roce 1939 pak půl roku v táboře pro uprchlíky českého původu ze Sudet ve Svatobořicích. Za války pracovala jako sekundářka Baťovy nemocnice ve Zlíně, později v infekční nemocnici v Praze na Bulovce. Profesní dráha byla přerušena nuceným útěkem do zahraničí. Po návratu do Československa se vrátila k profesní dráze, zastával však především vedoucí pozice v administrativě, kde prosazovala v rámci poválečných reforem zdravotnictví nové uspořádání zdravotní péče. V rozmezí let 1945 – 1949 byla vedoucí odboru ministerstva sociální péče, během let 1949 – 1951 v odboru zdravotní osvěty ministerstva zdravotnictví, v let...

Ludmila Mlýnková (8)

PhDr. Ludmila Mlýnková je česká romanistka , působící jakožto akademická pracovnice na katedře románských jazyků Vysoké školy ekonomické v Praze. Doktorka Mlýnková vystudovala v letech 1979–1984 oborovou kombinaci španělština–portugalština na FF UK v Praze, doktorát filozofie zde pak získala o rok později. Ve spolupráci s kolegyní a hispanistkou dr. Olgou Macíkovou publikovala řadu úspěšných didaktických materiálů, věnujících se výuce španělského jazyka.

Ludmila Jandová (7)

Ludmila Jandová, rozená Kalibánová , byla česká malířka, kreslířka, grafička a ilustrátorka, žačka profesorů Vladimíra Silovského a Vojtěcha Tittelbacha. Specializovala se především na přírodní a církevní témata. Její díla zdobí mimo jiné katedrálu svatého Ducha či královéhradeckou biskupskou rezidenci, vytvořila též logo pro Diecézní eucharistický kongres, který proběhl v Hradci Králové v roce 2002. Za celoživotní dílo a přínos pro církev jí papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání „pro ecclesia et pontifice“, Litomyšl jí udělila Zvláštní Cenu za přínos městu. Jejím manželem byl akademický sochař František Janda .

Luděk Štěpán (7)

Luděk Štěpán byl autor řady odborných a populárně naučných publikací především s tematikou lidového stavitelství a technických objektů, zakladatel české molinologie a muzea v přírodě Soubor lidových staveb Vysočina, propagátor významu a hodnot lidového stavitelství a neindustriálních technických objektů. Luděk Štěpán se narodil 19. srpna 1932 v Nasavrkách. Společně s rodiči již od dětství poznával malebné kouty Chrudimska a Hlinecka. Přestože profesně inklinoval k technickým oborům, jeho koníčkem byla příroda a historie. Vystudoval Vyšší vodotechnickou školu ve Vysokém Mýtě a začal se věnovat stavbě mostů a silnic. Toto povolání spojené s neustálým pohybem po regionu mu dávalo možnost poznávat jednotlivá sídla i krajinu a začít objevovat zajímavé doklady lidového stavitelství. Velkou část svého volného času trávil Luděk Štěpán putováním s fotoaparátem po celém Chrudimsku. Svou zálibu začal od počátku 60. let provozovat coby dobrovolný pracovník státní památkové péče, od roku 1968 působil vedle svého zaměstnání jako okresní konzervátor památkové péče. Do roku 1992 byl vedoucím Souboru lidových staveb Vysočina. Luděk Štěpán společně s Františkem Horáčkem, také nadšeným ochráncem památek a přírody, prováděl od roku 1960 průzkum mlýnů a dalších vodou poháněných zařízení na Chrudimsku, Luděk Štěpán v terénu, František Horáček v archivech. V době jeho průzkumu se mlynáři těžce vyrovnávali se zestátněním a cítili se na okraji společnosti. I díky tomu byli velmi vstřícní a rádi mu poskytovali cenné informace, neboť byli vděčni za to, že se o jejich řemeslo ještě někdo zajímá. O činnosti Luďka Štěpána se dozvěděli pracovníci komise pro historii mlynářství Národního zemědělského muzea, nabídli mu členství a přizvali jej ke spolupráci. Tehdy zjistil, že kromě členů komise o mlýny moc lidí zájem nejeví, a to ani památkáři. Právě v té době se nezdařil pokus o záchranu Petrova mlýna v Lánech u Kameniček, ani archaického...

Luděk Schneider (7)

Ilustrátor, akademický malíř, humorista. Štukatér. Spolupráce s humoristickým časopisem Dikobraz.

Luděk Kubát (8)

Luďka Kubáta známe zejména z kláštereckého výtvarného prostředí. Je vyučeným malířem porcelánu, léta pracoval v různých profesích v porcelánce. Odmalička chodil do knihovny, četl klasickou i dobrodružnou literaturu. „Zaujala mě zejména současná skandinávská detektivka a tak jsem si řekl, že bych mohl napsat něco podobného, temně severského. Vyšla mi z toho detektivka ze severních Čech, která má v sobě i prvky humoru,“ prozrazuje o své prvotině s názvem Stvůry. Příběh zasadil přímo do Klášterce nad Ohří, děj prokládá různými postavami, které poznal právě v Klášterci nad Ohří.

Lucinda Edmonds (6)

Lucinda vystudovala herectví,ale nyní se plně věnuje spisovatelské práci. Kniha Árie je jejím pátým dílem ,předcházely romány Milenci a hráči,Skrytá krása,Okouzlená,Žádný anděl,které byly přeloženy do dvanácti jazyků. Žije s manželem a malým synem v Irsku.

Lucie Vyšínová (3)

Ing. v oboru technologie potravin, spoluautorka kuchařky.

Lucie Víchová (8)

Narozena 1979. Mgr., pedagožka, zaměřená též na volnočasové aktivity dětí.

Lucie Stošková (3)

Narozena 1980 ve Frýdku-Místku. Učitelka českého jazyka a dějepisu na základní škole, autorka románu pro mládež.

Lucie Sára Závodná (8)

Narozena 16.7.1984 v Olomouci. Ing., ekonomka, vyučuje manažerské účetnictví na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Publikace o mediální výchově. Spisovatelka beletrie.

Lucie Kaňovská (4)

Narozena 9.1.1979 ve Zlíně. Ing., Ph.D., ekonomka, práce z oboru marketingu a podnikového managementu.

Lucie Jarkovská (3)

Narozena 29.9.1978 v Broumově. Mgr., socioložka, zabývá se problematikou gender.

Lucie Jandová (5)

Lucie Jandová , novinářka a spisovatelka.

Lucie Faulerová (5)

Narodila se roku 1989 v Pardubicích. Vystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, v rámci své doktorské práce se zabývala fenoménem „nespolehlivého vypravěče“. Od roku 2014 působí jako redaktorka literárního časopisu Aluze. Spolupracuje s Kateřinou Šedou, je např. spoluautorkou knihy Brnox, která získala Literu. V roce 2017 jí vyšel debutový román Lapači prachu.

Lucia Švaral (4)

Spoluzakladatelka portálu fitshaker.sk, šéfredaktorka Fitshaker blogu, výživová poradkyně, profesionální trenérka a instruktorka fitness, spoluautorka kuchařky.

Lucia Kollárová (5)

Lucia Kollárová je scenáristka a publicistka relácií "zábavného" charakteru. Často sa vyskytuje po boku celebrít, ktoré majú blízko k drogovým škandálom a sama rada komentuje dianie v slovenskom aj svetovom showbiznise - prípadne reaguje na módne výstrelky ľudí, ktorí si to, na rozdiel od nej možu dovoliť. Na druhú stranu, v rokoch 1995-2003 spravila niekoľko pekných rozhovorov napr. s Philom Collinsom, Bryanom Adamsom, REM, Mel C, Cranberries, Travis, Rammstein, A-ha, Him, The Corrs, Apocalyptica, Die Fantastischen Vier, Natashou Bedingfield... V roku 2001 vyhrala v ankete o najhorší reklamný ksicht Fun rádia V roku 2008 získala pekné 8. miesto v ankete Nového času o najhlúpejšiu celebritu Lucia má doktorát z filozofie. Plynule ovláda anglický i nemecký jazyk. Špecializuje sa na štúdium starých tlačí - v odbornej verejnosti vzbudila rozruch jej rigorózna práca - považovaná za priekopnícku - v ktorej analyzovala judaiká, vycházajúce v nemeckom jazyku na Slovensku medzi dvoma svetovými vojnami. Na internete sú dostupné Luciine články, recenzie a eseje, publikované napríklad v karentovanom odbornom časopise Filozofia alebo v mesačníku Delet.

Luc Durtain (3)

Luc Durtain, jehož skutečné jméno je Robert Gustave André Neveu, narozen 10.března 1881 v Paříži , zemřel 29. ledna 1959 v Paříži , je francouzský básník, prozaik, dramatik a esejista.

Luboš Úradníček (5)

Narozen 13. 2. 1961 v Havlíčkově Brodě. Doc., Ing., CSc, vysokoškolský pedagog, dendrolog, věnuje se též ekologii lesa.

Luboš Tichý (4)

Narozen 18.1.1948 v Praze. Doc., JUDr., CSc., právník, práce z oboru evropského práva.

Luboš Koláček, (6)

Luboš Huml (5)

Narozen 30.7.1932 v Gorne Gorjachovice , působí v Čechách. Básník a spisovatel.

Lubomír Mojžíšek (6)

Narozen 18.6.1924 v Kolíně, zemřel 26.9.2002 v Brně. PaedDr., CSc., docent na katedře pedagogiky na filosofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Práce v oboru.

Ľubomír Jančok (6)

Vystudoval francouzštinu, literaturu a pedagogiku. Zakladatel asociace slovenských frankofonních studentů.

Lubomír Dobrý (5)

Emeritní profesor PhDr. Lubomír Dobrý, CSc. , československý basketbalový trenér a pedagog. Od srpna roku 1953 až do konce února roku 2013, tedy téměř šedesát let působil na katedře sportovních her Institutu tělesné výchovy a sportu, který od roku 1965 nese název Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Dne 22. ledna 2014 byl jmenován emeritním profesorem. Jmenovací dekret mu předal děkan fakulty a předseda fakultní Vědecké rady docent Vladimír Süss. Univerzita Karlova tak ocenila celoživotní přínos profesora Lubomíra Dobrého ve vědecké práci i ve prospěch fakulty. Ve své činnosti propojil akademickou, pedagogickou a trenérskou činnost. V letech 1950 až 1957 byl trenérem Československé basketbalové reprezentace mužů na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1953 v Moskvě a žen na Mistrovství Evropy v basketbale žen 1950 v Budapešti, 1952 v Moskvě, 1956 v Praze, na Mistrovství světa v basketbalu žen 1957 v Rio de Janeiro, Brazílie. Byl asistentem trenéra Vladimíra Hegera na ME 1978 v Polsku a asistentem trenéra Pavla Petery na Mistrovství Evropy v basketbale mužů 1985 ve Stuttgartu a 1987 v Athénách. S basketbalovou reprezentací mužů získal stříbrnou medaili na ME 1985, byl čtvrtý na ME 1953 a osmý na ME 1987, s týmem žen získal celkem pět medailí, stříbrnou za druhé místo na ME 1952 v Moskvě a čtyři bronzové za třetí místa . Od roku 1961 byl předsedou trenérské rady sekce košíkové ÚV ČSTV. V československé basketbalové lize žen byl v roce 1951 trenérem družstva žen Slavia Žabovřesky Brno, které získalo titul mistra Československa, další dvě sezóny 1952 a 1953 v československé basketbalové lize mužů byl trenérem Slavia Pedagog Brno se kterým získal dva tituly mistra Československa. Poté odešel do Prahy a po dobu 10 sezón v letech 1954 až 1964 byl trenérem družstva žen Slavia VŠ Praha . Dalších sedm sezón v letech 1972 až 1979 byl trenér...

Louise Hayová, (5)

Louise Boije af Gennäs (4)

Švédská televizní scenáristka, autorka divadelních her a spisovatelka.

Louis Sachar (6)

Narozen 20.3.1954 v New Yorku. Vystudoval práva, věnuje se literatuře pro děti a mládež.

Louis Golding (6)

Britský spisovatel, spoluautor filmových scenářů. Autor beletrie a poezie.

Louis Fürnberg (4)

Louis Fürnberg byl německy píšící spisovatel, básník, literární teoretik, překladatel a československý diplomat židovského původu, autor hymny Die Partei vládnoucí strany SED v komunistické Německé demokratické republice. Narodil se v rodině židovského majitele textilního podniku v Jihlavě. Jeho matka Berta zemřela brzy po jeho narození na tuberkulózu, otec Jakob se znovu oženil a celá rodina se přestěhovala do Karlových Varů, kde otevřela keramickou dílnu. Na přání svého otce se po ukončení gymnázia vyučil v Karlových Varech keramikem, práce v otcově továrně však musel zanechat kvůli následkům onemocnění tuberkulózou. V roce 1927 se přestěhoval do Prahy, kde absolvoval Německou obchodní akademii. Brzy jej zlákaly myšlenky komunismu, do německé sekce KSČ vstoupil v roce 1928. Začal se živit jako novinář, přispíval do několika českých i německých levicových periodik. Vedl německou divadelní skupinu Echo von links, pro niž vytvořil pod vlivem E. F. Buriana žánr scénické kantáty; skupina sklízela řadu úspěchů doma i v zahraničí. Ve své tvorbě vystupoval proti nacistické ideologii. Při práci v divadle se seznámil s Lotte Wertheimer, s níž se proti vůli jejího otce, zámožného rakousko-židovského podnikatele, v říjnu 1937 oženil. Po okupaci Čech a Moravy nacisty se se ženou pokusili uprchnout do Polska, ale byli zadrženi. Lotte byla propuštěna po dvou měsících a uprchla do Londýna, avšak Louis byl vězněn přibližně rok. V důsledku mučení částečně ztratil sluch. Poté, co jeho žena údajně uplatila gestapo, byl propuštěn a odsunut do Itálie, kde se potkali a společně odcestovali do Jugoslávie, kde se jim v roce 1940 narodil syn Michael. Z Jugoslávie byli o rok později rovněž nuceni uprchnout, tentokrát do britské Palestiny, kam dorazili v roce 1941. V Jeruzalémě přednášel a vedl knižní klub. Jeho rodina a další příbuzní byli za holokaustu zavražděni nacisty. V roce 1946 se s rodinou v...

Louis Couperus (5)

Louis Marie Anne Couperus byl nizozemský spisovatel. Psal naturalistické psychologické romány, poezii, pohádky, historické romány, cestopisy a novinové sloupky. Dětství prožil na Jávě, kde byl jeho otec soudním radou, roku 1878 se rodina vrátila do Nizozemska. Vystudoval učitelství a roku 1883 debutoval jako spisovatel, v roce 1889 vydal svůj první román Eline Vereová. Často cestoval po Evropě , navštívil i Alžírsko a Japonsko. Za svou tvorbu obdržel Řád nizozemského lva a Tollensovu cenu. O jeho odkaz pečuje Společnost Louise Couperuse, v Haagu existuje také Couperusovo muzeum. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Couperus na slovenské Wikipedii.

Lou Kuenzler (7)

Britská autorka knih pro děti.

Ljupka Dimitrovska (5)

Ljupka Dimitrovska byl chorvatský popový zpěvák makedonského původu, který se v 70. a 80. letech 20. století těšil popularitě v bývalé Jugoslávii. Narodila se 25. července 1946 v makedonské Bitole a svou hudební kariéru zahájila po přestěhování do Chorvatska. Dimitrovska byla známá svým výrazným hlasem a svým přínosem pro popovou a šlágrovou hudební scénu v regionu. Během své kariéry spolupracovala s různými skladateli a hudebníky a účastnila se mnoha hudebních festivalů, kde často sklízela výrazné úspěchy. Její repertoár zahrnoval směs optimistických písní a balad, které měly ohlas u širokého publika. Ljupka Dimitrovska zemřela 3. října 2016 a zanechala po sobě odkaz jednoho z ceněných hlasů své generace.

Ljudmila Jevgen'jevna Ulickaja (4)

Ruská prozaička, divadelní dramaturgyně a scenáristka, překladatelka básní z mongolštiny.

Ljubov' Fedorovna Voronkova (4)

Ruská spisovatelka dětské literatury.

Lithuanian Chamber Orchestra (4)

The Lithuanian Chamber Orchestra je renomovaný soubor se sídlem v litevském Vilniusu, který je známý svými všestrannými výkony v oblasti klasické hudby. LCO byl založen v roce 1960 dirigentem Sauliusem Sondeckisem, který orchestr vedl až do roku 2004, a rychle si získal uznání pro svou uměleckou dokonalost a osobitý zvuk. Repertoár orchestru sahá od barokních děl až po současná díla a v průběhu let spolupracoval s mnoha významnými sólisty a dirigenty. LCO absolvoval rozsáhlá turné v mnoha zemích Evropy, Asie a Ameriky a významně přispěl k propagaci litevské hudby na mezinárodní scéně. Jejich nahrávky získaly uznání kritiky a podílejí se na různých projektech, které představují jak standardní klasická díla, tak díla litevských skladatelů. Díky svému nasazení a kvalitním výkonům se orchestr stal významným kulturním vyslancem Litvy.

Liselotte Welskopf-Henrich (4)

Narodila sa 15. septembra 1901 v Mníchove ako Elisabeth Charlotte Henrichová a zomrela 16. júna v Garmisch-Partenkirchene. Bola známou spisovateľkou a odborníčkou na históriu. Patrila k najvplyvnejším osobám v bývalej NDR. Zaoberala sa dvomi kultúrami: starogréckou a indiánskou. Práve tá druhá ju inšpirovala k napísaniu klasiky východonemeckej literatúry, sériu Synovia Veľkej Medvedice.