128821–128880 z 153286 Autoři
Iosif Michajlovič Gojchrach (1)
Autor publikace o chemii a technologii umělého kapalného paliva.
Více od autora
Iosif Iosifovič Piljušin (1)
Sovětský voják, odstřelovač Rudé armády, válečný veterán.
Více od autora
Iosif Aleksandrovič Brodskij (1)
Rusko-americký básník, prozaik, esejista, dramatik, překladatel z angličtiny, španělštiny, polštiny a srbochorvatštiny. R. 1987 získal Nobelovu cenu za literaturu.
Více od autora
Ion Iliescu (1)
Ion Iliescu je rumunský politik, bývalý prezident. Byl zvolen do úřadu celkem na 11 let v letech 1990–1992, 1992–1996 a 2000–2004. V současné době je Iliescu senátorem za stranu PSD, největší politickou stranu v Rumunsku.
Více od autora
Ioanna Gika (1)
Americko-řecká zpěvačka a skladatelka, dříve frontmanka losangeleského dark electro shoegaze dua IO Echo.
Více od autora
Inocenc Ladislav Červinka (1)
Inocenc Ladislav Červinka, křestní jméno uváděno též Innocenc , byl moravský archeolog konce 19. a první poloviny 20. století, sběratel a organizátor archeologické činnosti na Moravě. Zkušený terénní praktik – pozitivista s velkou znalostí materiálu i terénu, patří též k zakladatelům české numismatiky, zajímal se o vlastivědu a historickou topografii. Narodil se v rodině stolařského mistra Tomáše Červinky a jeho manželky Františky, rozené Kozáčkové. Původně zeměměřič v Uherském Hradišti a Kojetíně vytvořil od 90. let 19. století jednu z největších soukromých archeologických sbírek na Moravě. Konzervátor státní památkové péče pro velkou část Moravy, zakladatel Moravského archeologického klubu. Od roku 1920 pracoval jako státní konzervátor pro Moravu a Slezsko ve Státním archeologickém ústavu, od roku 1924 v Moravském zemském museu nejprve jako smluvní úředník pro instalaci pravěku, poté jako správce prehistorických sbírek; pravěké oddělení MZM vedl do roku 1933 a nákupy sbírek vybudoval jeho fondy. V roce 1927 získal na Masarykově univerzitě doktorát filosofie , nikoli však pozici vedoucího později zde zřizované katedry archeologie – přednost byla dána mladšímu Emanuelu Šimkovi. Jeho první sbírku zakoupilo počátkem 20. století. Moravské zemské museum v Brně, další sbírku později Národní museum v Praze. Dne 4. června 1911 se v Kojetíně oženil s Růženou Jančíkovou, s kterou měl syna, pozdějšího architekta Ladislava Červinku a dceru Olgu .
Více od autora
Inocenc Horák (1)
Narozen 1.3.1870 v Dluhonicích u Přerova, zemřel 27.12.1962. Zvěrolékař, zootechnik, práce z oborů, stati v hospodářském časopise.
Více od autora
Inka Šrédlová (1)
Narozena 27. 4. 1986. Provozní steampunkového kadeřnictví a holičství Napařená hlava.
Více od autora
Inka Loreen Minden (1)
nemecká autorka erotických a paranormálnych kníh a kníh pre mládež. Má mnoho pseudonymov a preto ju ľudia nazývajú „Mnohomenná žena“. Žije v Mníchove so svojim manželom a synom. Jej manžel si niekedy myslí, že je viac mimozemšťan ako človek, pretože často hraje/napodobňuje svoje charaktery. Medzi jej záľuby patrí čítanie, sledovanie televízie s rodinou a hranie na husle. Najradšej ma písanie a čokoládu a obe súčasne. Od roku 2008 napísala viac ako 26 kníh.
Více od autora
Ingvar Ambjørnsen (1)
Ingvar Ambjørnsen je norský spisovatel. Nedokončil střední školu, pracoval jako typograf, první sbírku básní vydal v roce 1976. Jeho nejčtenějšími díly jsou román Bílí negři, odehrávající se v prostředí alkoholiků a narkomanů, a tetralogie o přemýšlivém podivínovi Ellingovi, z níž vyšel česky třetí díl Pokrevní bratři, který byl také v roce 2001 zfilmován Petterem Næssem, film byl nominován na Oscara. Dramatizace knihy od Axela Hellstenia byla uvedena i v českých divadlech. Autor těží ze své osobní zkušenosti s životem na okraji společnosti a často používá slang. Ambjørnsen je také úspěšným autorem dětských knih a detektivek a přispívá do novin Verdens Gang. V roce 1988 získal Cappelenovu cenu, v roce 2001 Cenu Telenor a v roce 2009 Cenu Norské akademie. Od roku 1984 žije v Hamburku, jeho manželka Gabriele Haefs je spisovatelka a překladatelka. Jeho bratrancem je spisovatel Bernt Kristian Børresen.
Více od autora
Ingrid von Oelhafen (1)
V létě roku 1942 museli rodiče napříč nacisty okupovanou Jugoslávií podrobit své děti zdravotním kontrolám určeným k posouzení rasové čistoty. Jednomu takovému dítěti, Erice Matkové, bylo pouhých 9 měsíců, když nacističtí lékaři prohlásili, že je vhodná k tomu, aby byla „dítě Hitlera“. Převezli ji do Německa a umístili k politicky prověřeným pěstounům. Z Eriky se stala Ingrid von Oelhafen. O mnoho let později začala Ingrid odhalovat pravdu o své identitě. Přestože s blížícím se koncem války nacisté mnoho záznamů o projektu Lebensborn zničili, podařilo se jí objevit dokumenty a důkazy, které ji zavedly zpět do místa narození a k její původní rodině. Postupně tak odhalila a zrekonstruovala celý svůj příběh v knize Hitlerovy ukradené děti.
Více od autora