Všichni Autoři a témata

Jean Jaurès (1)

Jean Louis Jaurès byl francouzský filosof, historik a politik, reformní socialista a odpůrce války. Kvůli tomu byl těsně před vypuknutím první světové války zavražděn. Patří mezi zakladatele francouzské sociální demokracie. Pocházel z měšťanské republikánské rodiny a mezi jeho příbuznými byli dva admirálové. Byl skvělým studentem a v roce 1878 byl mezi přijatými na prestižní École normale supérieure první před H. Bergsonem. V roce 1881 získal učitelskou aprobaci , učil na gymnáziu v Albi a roku 1883 se stal v Toulouse docentem filosofie. V roce 1885 byl poprvé zvolen do parlamentu jako republikán, po skončení mandátu se vrátil ke svému učitelskému povolání. Roku 1891 promoval ve filosofii latinskou prací „První kořeny německého socialismu u Luthera, Kanta, Fichta a Hegela“. Angažoval se v místní politice a roku 1892 se zastal stávkujících horníků v Carnaux, proti nimž bylo nasazeno 1500 vojáků. Vláda, která měla rozhodnout, zda majitel dolu smí propustit jejich předáka, se pod tlakem veřejnosti přiklonila také na stranu stávkujících a majitel dolů markýz de Solages se vzdal svého poslaneckého mandátu. Na jeho místo byl zvolen právě Jaurès, který se mezitím přiklonil k reformnímu socialismu. V letech 1893-1914 byl pak levicovým poslancem parlamentu. Osvědčil se jako vynikající řečník a zasazoval se za revizi Dreyfusova procesu. Roku 1902 byl mezi zakladateli Francouzské socialistické strany a spolu s Aristide Briandem založil noviny L'Humanité, které redigoval a které vycházejí dodnes. 1905 patřil k zakladatelům francouzské sekce dělnické internacionály, jejímž se stal předsedou. Jako zásadní stoupenec lidských práv a svobod odmítal revoluční marxismus a dostal se tak do konfliktu s radikály. Jako přesvědčený demokrat a pacifista se stavěl proti kolonialismu a válce a naléhal na vládu, aby se snažila s Německem dohodnout. Vyslou...

Jean Jaques Rousseau (1)

Jean-Jacques Rousseau byl francouzský filozof a preromantický spisovatel ženevského původu. Jeho dílo ovlivnilo francouzskou revoluci i následující vývoj kolektivistických teorií. Podstatou jeho učení bylo, že lidé se rodí dobří a kazí se teprve vinou společnosti. Volal po návratu k přírodě a k lidské přirozenosti, kterou spatřoval v absenci novodobých dějin, jež člověka uvrhly do okovů konvencí a nesmyslných řádů. Věnoval se také pedagogice. Narodil se jako druhý syn Isaaca Rousseaua, hodináře po vzoru otce i děda, a Suzanne Rousseauové, rozené Bernardové, rovněž dcery hodináře. Matka zemřela 7. července 1712, devět dní po jeho narození a otec ho roku 1722 poslal k pastoru Lambercierovi v Bossey . Jeho vzdělání spočívalo pouze v četbě kalvinistických kázání a Plutarchových Životopisů. V roce 1724 ho otec dal do učení k notáři a v roce 1725 k ryteckému mistru. Jeho otec se znovu oženil v roce 1726. 14. března 1728 Jean-Jacques ve věku patnácti let protestantskou Ženevu opustil. Farář města Confignon ho na květnou neděli přivedl k paní Françoise-Louise de Warens , která dva roky předtím konvertovala ke katolictví. Ujala se ho; Rousseau jí přezdíval maman . Pod jejím vlivem se vydal do Turína, kde 23. dubna konvertoval ke katolictví. Následujícího roku se vrátil do Charmettes k Françoise-Louise de Warens. V roce 1730 cestoval pěšky až do Neuchâtelu, kde se učil hudbě. V roce 1732 získal místo hudebního mistra v Chambéry. V roce 1734 se pak stal intendantem paní de Warens a ona jeho milenkou. U ní v roce 1739 napsal svou první skladbu: Sad paní baronky de Warens. V Paříži v roce 1741 neúspěšně předložil Akademii svůj vynález nového notového zápisu; kromě toho se zde seznámil s Denisem Diderotem a Madame d'Épinay. V letech 1743–4 působil jako tajemník francouzského velvyslance v Benátkách, o jejichž republikánsk...

Jean Jaouen (1)

Francouzský teolog a kněz.

Jean Jacquot (1)

Jean Innes (1)

Britská spisovatelka, publikující i pod řadou pseudonymů: Rowena Summers, Sally Blake, Rachel Moore a Jodi Nicol.

Jean Hyppolite (1)

Jean Hladik (1)

Francouzský fyzik, specialista na teoretickou fyziku, historik vědy.

Jean Hee Song (1)

Jean Havlasa (1)

Jean Hatzfeld (1)

Francouzský vysokoškolský pedagog archeologie, helenista, překladatel z řečtiny do francouzštiny.

Jean Hamme, (1)

Jean Guy Pilon (1)

Jean Gustave Fritz (1)

Jean Giraud (1)

Francouzský literární kritik.

Jean Giannini (1)

Jean Georges Noverre (1)

Jean-Georges Noverre byl francouzský tanečník a baletní mistr, který je obecně považován za tvůrce žánru ballet d'action, předchůdce narativních baletů 19. století. Jeho narozeniny jsou nyní slaveny jako Mezinárodní den tance. Již jako mladý vystupoval Noverre v Paříži v Opéra-Comique, ve Fontainebleau, v Berlíně před Fridrichem II. a jeho bratrem Jindřichem Pruským, dále v Drážďanech a Štrasburku. V roce 1747 se přestěhoval do Štrasburku, kde zůstal až do roku 1750, než se přestěhoval do Lyonu. V roce 1751 složil pro Marseille své první velké dílo Les Fêtes Chinoises . V Paříži bylo pak uvedeno v roce 1754 s velkým ohlasem. V roce 1755 byl Noverre pozván Garrickem do Londýna, kde zůstal dva roky. V letech 1758 až 1760 Noverre nastudoval několik baletů v Lyonu a vydal své Lettres sur la danse et les ballets . V tomto období začala revoluce baletního umění, kterou zahájil Noverre. Před Noverrem byly balety velké podívané, které se zaměřovaly hlavně na propracované kostýmy a scenérie, ale nikoli na fyzický a emocionální projev tanečníků. Poté Noverre až do roku 1774 pracoval pro vévodu Karla Evžena Württemberského a později pro rakouskou císařovnu Marií Terezií. V roce 1776 byl na žádost královny Marie Antoinetty jmenován baletním mistrem pařížské Opery. Na jaře roku 1776 se vrátil do Vídně, aby tam nastudoval balety, ale v červnu 1776 se vrátil zpět do Paříže. Znovu obdržel své předchozí místo, ale pak ho francouzská revoluce ožebračila. Zemřel 19. října 1810 v Saint-Germain-en-Laye. Mezi Noverrovy přátele patřili Voltaire, Mozart, Fridrich Veliký a David Garrick . Balety, na které byl nejvíce hrdý, byly La Toilette de Vénus, Les Jalousies du sérail, L'Amour corsaire a Le Jaloux sans rival. Kromě Lettres sur la danse napsal Noverre Observations sur la construction d'une nouvelle salle de l'Opéra ; Lettres sur...

Jean Gelbert (1)

Jean Garner Stead (1)

Americký profesor managementu, publikuje v oboru.

Jean Gaberell (1)

Jean François Xavier Schlumberger (1)

Jean François Six (1)

Francouzský teolog a historik. Publikace v oblastech: římskokatolická církev; pastorální teologie.

Jean Francois Champollion (1)

Jean François Alfred Bayard (1)

Jean Françaix (1)

Jean Forge (1)

Jean Follain (1)

Francouzský básník, též autor sociologických prací.

Jean Florence (1)

Jean Filiatre (1)

Jean Feuillard (1)

Francouzský spisovatel.

Jean Eugène Estienne (1)

Jean Estournet (1)

Jean Emler (1)

Jean Elleinstein (1)

Francouzský historik, zabývá se sovětskou historií a politikou, profesor marxistických studií.

Jean Edmond Mansion (1)

Jean Dufresne (1)

Jean Dubuffet (1)

Jean Philippe Arthur Dubuffet byl francouzský malíř a sochař. Jeho dílo je řazeno k informelu, tašismu či patafyzice. Kolem roku 1948 měl blízko k francouzským surrealistům, ale hnutí opustil. Ovlivněn knihou psychiatra Hanse Prinzhorna definoval tzv. art brut, k němuž se i hlásil a obrazy řazené k tomuto směru také sbíral . Své obrazy a skulptury vytvářel z polystyrénu, betonu, lávy, textilu, kůže, uschlých větví a jednou dokonce i z motýlích křídel. Psal též ceněné eseje a teoretické práce o umění, pokoušel se komponovat i hudbu.

Jean Dubois (1)

Francouzský lingvista, zaměřený na mluvnici, též lexikograf.

Jean Druel (1)

Francouzský dominikán působící v Káhiře.

Jean Dorsenne (1)

Francouzský básník a romanopisec.

Jean Donaldsonová, (1)

Jean Dolent (1)

Francouzský spisovatel a umělecký kritik.

Jean Des Cars (1)

Francouzský novinář, historik.

Jean des Carreaux (1)

Autor romantické a erotické literatury.

Jean Delumeau (1)

Jean Delumeau byl francouzský historik, specializovaný na dějiny křesťanství, především na období raného novověku.

Jean Delamare (1)

Jean de Létraz (1)

Francouzský romanopisec, dramatik a divadelní ředitel.

Jean de Léry (1)

Francouzský pastor, hugenot, jenž doprovázel skupinu protestantů do Antarktické Francie, kterou po osmi měsících spolu s nimi opustil a žil v blízkosti indiánského kmene Tupinambů. Po návratu do Francie se stal ministrem.

Jean Damien Lesay (1)

Jean d'Agraives (1)

Jean d' Ormesson (1)

Francouzský spisovatel, filosof a žurnalista.

Jean d' Esme (1)

Francouzský novinář a romanopisec narozený v Číně.

Jean D Wilson (1)

Jean Couteau (1)

Francouzský historik umění.

Jean Coué (1)

Jean Coué byl francouzský spisovatel, novinář a šansoniér, autor knih pro děti a mládež.. Jeho rodiče pocházeli z Bretaně. Psát začal již v šestnácti letech a psaní se pro něho stalo vášní. Po problematických studiích začal vystupovat v kabaretech na Montmartru. Roku 1958 začal pracovat ve francouzské letecké společnosti Air France a v letech 1966–1970 působil jako novinář a politický zpravodaj v Alžiru. Roku 1967, po návštěvě Laponska, vydal svůj první román Kopoli, le renne guide . Působil také jako politický aktivista při přednáškách ve školách. Žil v Bretani. Jeho literární dílo čítá kolem třiceti titulů a skládá se z historických a dobrodružných románů a pohádek pro děti a mládež a z několika společenských románů. Děj dobrodružných děl často situuje do nebezpečného prostředí alžírských pouští, ve společenských románech se zabývá problematikou smrti a rasismu, z lásky k moři a Bretani vznikly jeho adaptace bretaňských pohádek. Za své dílo získal celo řadu ocenění, například roku 1969 Cenu Sobriera-Arnoulda za knihy pro mládež udělovanou Francouzskou akademií, nebo roku 1980 nizozemskou cenu Zilveren Griffel.

Jean Clottes (1)

Francouzský historik, odborník na období paleolitu, práce z oboru.

Jean Claudric Et Son Orchestre (1)

Jean Claude Guilbert (1)

Jean Claude Gardin (1)

Francouzský archeolog.

Jean Claude Bologne (1)

Belgický filolog, literární kritik, beletrista a esejista.

Jean Claude (1)

Pseudonym britské ilustrátorky.