Všichni Autoři a témata

Jindřich Veselý (1)

Autor prací o zdravotnické přípravě branců.

Jindřich Veselý (1)

Narozen 12.7.1906, zemřel 20.3.1964 v Praze. CSc., docent, práce z oboru dějin KSČ.

Jindřich Veselovský (1)

Narozen 1.2.1863 ve Vídni, zemřel 1933. Učitel, překladatel z ruštiny, práce pro děti.

Jindřich Vejnar (1)

Jindřich Vaníček (1)

Narozen 1.1.1862 v Praze, zemřel 2.6.1934 tamtéž. JUDr., státní úředník, náčelník České obce sokolské. Práce v oboru tělesné výchovy a sokolské ideologie.

Jindřich Vaněk (1)

Narozen 10.7.1869 v Mariboru, zemřel 15.3.1948 v Praze. Práce v oboru zahradnictví, semenářství a domácího hospodářství.

Jindřich Vaněk (1)

Jindřich Vaněk byl český zemědělec a podnikatel v oboru semenářství, majitel pěstebního a obchodního závodu na výrobu a prodej osiva. Jeho firma se stala jedním z největších podniků svého druhu v Rakousku-Uhersku a následně největší v samostatném Československu. Narodil se v Mariboru ve Slovinsku, tehdejší součásti Rakouska-Uherska, do české rodiny, která se do Slovinska odstěhovala. Roku 1899 založil Jindřich Vaněk v Praze firmu na prodej semenářského a zahradnického sortimentu v domě U Zlaté Husy na Václavském náměstí. Úspěch ve specializaci na specifický sortiment vedl k potřebě dalšího rozšiřování firemních prostor. Pro tyto účely Vaněk nechal v letech 1911 až 1912 na Bubenském nábřeží v pražských Holešovicích postavit několikapatrový Dům Maribor ve stylu pozdní secese a moderny, pojmenovaný po Vaňkově rodišti, který sloužil jako obytná stavba i sídlo přilehlého nově vzniklého závodu. Ten zabíral několik okolních parcel. Stavbu navrhl architekt Emil Králíček, stavební práce provedl pražský stavitel Matěj Blecha. Fasáda budovy nese štukový nápis SEMENÁŘSTVÍ JINDŘ. VANĚK. Na severní straně pozemku orientovaného do tehdejší Bezejmenné ulice byla vystavěna několikapatrová budova skladů se skladovací kapacitou 200 železničních vagónů materiálu. V době největšího rozmachu Vaňkovy firmy pracovalo v holešovickém provozu na 50 zaměstnanců, dohromady měl podnik 120 pracovníků. Primárními odběrateli firmy byli venkovští zemědělci, k dostání byly také sazenice okrasných rostlin pro rekreační pěstování. Sortiment byl později dále rozšířen o zahradnické náčiní, zemědělské chemikálie či drobné kovové předměty . V letech 1906 až 1931 vydávala firma vlastní časopis s titulem Vaňkův zahradní rádce, publikovala katalogy a také zahrádkářskou literaturu. Vaněk po celou dobu působil v roli ředitele. Díky svým zásluhám byl jmenován komerčním a burzovním radou, figuroval jako člen Pražsk...

Jindřich Valecký (1)

Jindřich Valdecký (1)

Jindřich Uzel (1)

Jindřich Uzel , byl český zoolog, entomolog, fytopatolog a vysokoškolský profesor. Jindřich Uzel se narodil 10. března 1868 v Chomutově. Jeho otec Vincenc Uzel byl gymnaziálním profesorem. Malý Jindřich prožil své mládí v Hradci Králové. V roce 1887 na tamějším gymnáziu odmaturoval a další studia absolvoval již v Praze. Navštěvoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy katedru přírodních věd. Studium v Praze kombinoval dvěma semestry na berlínské univerzitě, kde navštěvoval embryologicky a histologicky zaměřené přednášky zoologů E. Korschelta, F. E. Schulze a ekologa K. A. Möbia. V roce 1896 završil svá studia doktorátem. V letech 1901-1902 pobýval ve Východní Indii a Ceyloně, jako vědecký asistent botanické zahrady ve městě Paradenia. V roce 1903 se stal fytopathologem výzkumné stanice fysiologické rady zemědělské při české technice a výzkumné stanice cukrovarnické v Praze. Roku 1905 se stal docentem fytopatologie na české vysoké škole technické v Praze a rovněž byl zvolen za mimořádného člena Královské české společnosti nauk. V roce 1909 se stává titulárním mimořádným profesorem. V letech 1909-1910 opět navštěvuje Východní Indii. Roku 1918 byl jmenován mimořádným profesorem zoologie a o dva roky později získal již řádnou profesuru obecné zoologie a zemědělské entomologie. V roce 1929 se přesunul z Prahy do Újezdu nad Lesy, kde vybudoval soukromou biologickou stanici, která zajišťovala studijní a výzkumný materiál. Do důchodu odešel až v roce 1938. Profesor Uzel se zabýval převážně studiem nižších hmyzů a později se věnoval i studiím z oboru rostlinných chorob. Za svého působení na vysoké škole vychoval celou řadu fytopatologů a entomologů, jako třeba Ctibora Blattného a Miloše Dominika Záleského. Jindřich Uzel zemřel v Praze 19. května 1946.

Jindřich Urbánek (1)

Narozen 18.8.1885. Obvodní lékař. Ředitel záv. nemocnice Ostrava.

Jindřich Urban (1)

Narozen 17. 4. 1975. Odborník v oblasti strategického marketingu, marketingové komunikace, práce z oboru marketingu, mediální výchovy a komunikace, psychologie, ekonomiky.

Jindřich Truhlář (1)

Narozen 1931. Básník, autor vzpomínek na jáchymovské vězení.

Jindřich Taneček (1)

Jindřich Svoboda (1)

Když v březnu 1996 anglická královna Alžběta II. při návštěvě Brna převzala jako dar tehdejší primátorky Dagmar Lastovecké soupravu šperků z českých granátů, malý klenot představovala i etuje, v níž byly šperky uloženy. Zhotovil ji brněnský mistr umělecké knižní vazby Jindřich Svoboda. Jako materiál použil vzácnou oázní kozinku. S ušlechtilou kůží a papírem ostatně pracoval celý život nejraději – to v jeho případě znamená skoro třičtvrtě století. Otec Jindřicha Svobody vlastnil knihařskou dílnu. Synovi na vynikající úrovni předal znalost řemesla i profesní solidnost. „Nejdříve si musíš udělat jméno, potom teprve nasadit cenu,“ patřilo k jeho zásadám v době, kdy si za náročnější zdobnou vazbu účtoval kolem stovky. Dílnu živily zakázky pro obecní knihovny a nakladatelské edice. V rodině se pěstovala nejen úcta ke knihařskému řemeslu, ale i ke knize samotné. Svobodu mladšího to vedlo ke snaze po dalším vzdělání a zdokonalování. Navštěvoval knihařský mistrovský ročník Státní grafické školy v Praze, potom až do roku 1929 pracoval v předních pražských knihařských dílnách. Vstřebával domácí zkušenosti i zahraniční technické a výtvarné poznatky a citlivě je přizpůsoboval českému prostředí. Již v roce 1935 získaly jeho knižní vazby první cenu v soutěži pražského Uměleckoprůmyslového muzea. Jindřich Svoboda se dostal mezi přední tvůrce české umělecké knižní vazby a své postavení si uchoval dokonce života. Jeho práce charakterizuje brilantní řemeslné zpracování, vytříbená umělecká elegance, krásný materiál, trvanlivost a soulad s literárním dílem. Kromě materiálů ovládl i techniky, například zlacení natolik, že si mohl dovolit používat složitou ornamentiku tenkých linek, kladených hustě vedle sebe. Znal dokonale i řezbu v kůži nebo slepotisk, pro který používal i tlačítka podle vlastních návrhů, a další historické výzdobné techniky. Svobodova knižní vazba se brzy stala pojmem. První mimořádnou zakázkou byla práce pro jugoslávského krále Alexandra, následovaly objednávky od ...

Jindřich Švestka (2)

Kartograf, nakladatelský redaktor.

Jindřich Šustr (1)

Jindřich Šulc (1)

Narozen 1911, zemřel 1998. Šachista, autor šachových příruček.

Jindřich Suchánek (1)

Generální sekretář Sdružení Česká katolická charita, publikace o charitních misích a humanitární pomoci.

Jindřich Súček (1)

Jindřich Styblík (1)

Jindřich Štreit (1)

Narozen 4.5.1921 v Krhové u Valašského Meziříčí, zemřel 22.7.1986 v Praze. Fotograf.

Jindřich Strašnov (1)

Narozen 1947 v Teplicích. Výtvarník a sběratel grafických listů.

Jindřich Štrajbl (1)

Ing., autor skript o stavbě lodí.

Jindřich Stern (1)

Lékař, profesor. Působil v New Yorku a Frankfurtu nad Mohanem.

Jindřich Štěpánek (1)

Jindřich Štelcl (1)

Narozen 1.9.1923 v Ježkovicích, zemřel 27.3.1990. RNDr. CSc., docent mineralogie a petrografie, práce z oboru.

Jindřich Staněk (1)

Narozen 7.6.1923 ve Vídni, zemřel 2.7.1975 v Bratislavě. Technolog.

Jindřich Stach (1)

Jindřich Šrajer (1)

Narozen 15.7.1964 - . Katolický kněz, salezián, doktor teologie, pedagog, odborný asistent na katedře Teologické etiky, sociální etiky českobudějovické teologické fakulty morální teolog, studie z oboru.

Jindřich Špinar (1)

Narozen 18.5.1963 v Kaplici. Mgr., historik a knihovník. Publikace z oboru.

Jindřich Sojka (1)

Spoluautor publikace o fotografické technice.

Jindřich Smrček (1)

Jindřich Smith (1)

Jindřich Slabý (1)

Narozen 10. ledna 1930 v Praze, zemřel 15. 11. 2021. Evangelický duchovní, teolog, biblista, vysokoškolský učitel biblistiky a biblických jazyků, v letech 1978-1984 spoluautor Ekumenického překladu Nového zákona, též překladatel z němčiny.

Jindřich Skácel (1)

Jindřich Skácel je bývalý český fotbalový brankář. V české lize hrál za SK Sigma Olomouc, 1. FK Drnovice a 1. FK Příbram. Nastoupil v 53 ligových utkáních. Šestnáctkrát vychytal nulu. Ve slovenské lize hrál za FK ViOn Zlaté Moravce. V nižších soutěžích hrál i za SC Xaverov Horní Počernice, FC Graffin Vlašim, FK Mutěnice a FC Tescoma Zlín. V evropských pohárech nastoupil v 6 utkáních, mj. ve dvou utkáních Poháru UEFA proti Olympique de Marseille.

Jindřich Sedláček (1)

Narozen 7.5.1928 v Praze. Zemřel 24.12. 2002. prof. MUDr., Dr.Sc., docent, publikace z oboru fyziologie.

Jindřich Schwarz (1)

Básník, autor drobné poezie do kapsy.

Jindřich Schmidt (1)

Narozen 1937, zemřel 1977. RNDr., petrograf, práce z oboru mineralogie.

Jindřich Scharzelmann (1)

Jindřich Sádlík (1)

Ing. ekonomie, práce z oboru stavební ekonomiky a řízení.

Jindřich Růžička (1)

Práce z oblasti technologie balení a konzervování strojírenských výrobků.

Jindřich Rozporka (1)

Jindřich Riedl (1)

Publikace z oboru telekomunikací.

Jindřich Řezbář (1)

Jindřich Řezbář byl cisterciácký mnich, autor latinsky psané Kroniky žďárského kláštera – „Cronica domus Sarensis“. Ve své kronice Jindřich Řezbář dochoval mnoho cenných informací o postupném osidlování horního Posázaví v druhé polovině 13. století a zároveň přinesl důležitá genealogická data o zakladatelích žďárského cisterciáckého kláštera „Fons Beatae Mariae Virgins“ pánech z Křižanova a také pánech z Lichtemburka, kteří se vhodnými sňatky stali jejich nástupci v držení této krajiny. Jindřich Řezbář o sobě píše v kronice, že je synem kameníka. V první polovině padesátých let, jeho otec i s rodinou přišel do Žďáru za prací na zdejším klášteře. Zde mladý Jindřich dostal od mnichů přezdívku Kameník, neb otci při práci pomáhal. Jindřichovi se život v klášteře zalíbil a tak vstoupil do řádu. Po několika letech, kdy se klášteru moc dobře nevedlo Jindřich řád opustil a zmizel ve světském světě. Do kláštera se vrací jako starý muž až v polovině devadesátých let. Zde pak pro klášter vyřezal sedadla a kostelní lavice, ač sám řezbářem nikdy nebyl a na paměť tohoto skutku chtěl, aby mu ostatní bratři začali říkat Řezbář. Jako pokus o odpuštění, za to že opustil řád, začal psát Jindřich kroniku , dílo začal i dokončil nejspíše v roce 1300. O jeho dalším životě a smrti není již nic známo. Jindřichova řezbářská práce vzala za své pravděpodobně při vypálení kláštera Husity a i jeho kronika dlouho zůstala neznámá, než byla znovu objevena v 19. století, kdy se našla v jediném rukopise a dnes je uložena ve vratislavské univerzitní knihovně.

Jindřich Rath (1)

Práce z oboru technologického zpracovnání keramiky.

Jindřich Racek (1)

Práce z oboru ekonomiky dopravního provozu.

Jindřich Přibyl (1)

Jindřich Praveček (1)

Narozen 28.6.1909 ve Výprachticích u Ústí n. Orlicí,Zemřel 11.2.2000 v Pardubicích. Hudební skladatel, práce z oboru dechové hudby.

Jindřich Prach (1)

Narozen 1987. Botanik, zabývá se změnami vegetace a krajiny v posledních desetiletích a paleoekologickým a palynologickým výzkumem pozdního glaciálu a holocénu, dokumentuje staré a památné stromy, publikace z oboru.

Jindřich Polák (1)

Autor publikace z oblasti astrologie. Činný okolo roku 1938.

Jindřich Podhorský (1)

Jindřich Plichta (1)

Jindřich Plachý (1)

Jindřich Petruška (1)

Narozen 6.2.1957 v Praze. Strojní inženýr, vysokoškolský pedagog, specializace na mechaniku těles, obor pružnost a pevnost.

Jindřich Petrucha (1)

Narozen 1959. Ing., informatik, práce o programovacích technikách.

Jindřich Pecka (1)

Po těžké nemoci zemřel ve čtvrtek 31. prosince v Liberci ve věku 62 let historik Jindřich Pecka. Do dubna 1998 byl zástupcem ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. Pecka vystudoval historii na pražské filozofické fakultě. Pracoval postupně jako učitel, archivář a odborný asistent na českobudějovické Pedagogické fakultě. V době normalizace byl strojírenským dělníkem, k vědě se mohl opět vrátit v roce 1990. Hlásil se k historikům, kteří se snažili dějiny pochopit, ne soudit - to bylo jeho krédem. Cenu Akademie věd dostal za vědecké edice pramenů k nejzávažnějším etapám nejnovějších českých dějin. Pecka spolupracoval na stovkách rozhlasových pořadů. Psal televizní scénáře, rozhlasové hry a scénické kompozice, ale i texty k písňovým cyklům a vokálně instrumentálním skladbám Jaroslava Krčka. Vydal řadu vědeckých publikací, psal odborné články a studie do časopisů a deníků.

Jindřich Opletal (1)

Jindřich Odehnal (1)

Jindřich Očenášek (1)

Narozen 1863. Srbsko-české, chorvatsko-české, slovinsko-české slovníky.