Všichni Autoři a témata

Josef Pollák (1)

Nemanželský syn rakouského císaře Franze Josefa, politický vězeň, recepční v Grand hotelu ve Starém Smokovci ve Vysokých Tatrách.

Josef Polívka (1)

Narozen 10. 4. 1921 ve Strašicích, zemřel 13. 9. 2011 v Klatovech. Veterán 2. světové války, účastník bojů v Africe a na západní frontě.

Josef Polívka (1)

Autor těsnopisného klíče.

Josef Polišanský (1)

Josef Polák (1)

Narozen 24.1.1905, zemřel 26.9.1965. Dr., pracovník muzea v koncentračním táboře Terezín, publikace o Terezínu.

Josef Poláček (1)

Narozen 11. 3. 1924 v Němčičkách, zemřel 4. 8. 1990 v Českých Budějovicích. Promovaný historik, archeolog, publikace z oboru.

Josef Pokorný (1)

RNDr. Státní zdravotní ústav. Publikace o vodě.

Josef Pokorný (1)

Narozen 23.4.1934 v Prusicích. Rybářský odborník. Publikace z oboru.

Josef Pojar (1)

Narozen 8.7.1892 v Srbicích u Klatov, zemřel 20.7.1960 v Plzni. Kovodělník, kulturní pracovník, korespondence s F. X. Šaldou a J. Mahenem.

Josef Podzimka (1)

Josef Podstata (1)

Narozen 4. 2. 1938 v Českém Meziříčí. Doc. MUDr., DrSc., stomatolog, specialista ústní, čelistní a obličejové chirurgie, působí na katedře chirurgické stomatologie LF UP Olomouc.

Josef Podlaha (2)

Významný chirurg, primář chirurgického oddělení nemocnice v Olomouci a v Brně, dlouholetý přednosta brněnské chirurgické kliniky; válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje a politický vězeň. Z jeho popudu vzniklo resuscitační oddělení. Jako jeden z prvních českých chirurgů rozpoznal perspektivy anesteziologie jako samostatného oboru.

Josef Podhorský (1)

Narozen 1896. Kynolog, publikace z oboru.

Josef Podhorský (1)

Práce z oboru finančnictví a účetnictví.

Josef Pluhař (1)

Narozen 1955. Stavební inženýr, autor prací z oboru, též regionální publicista.

Josef Pluhař (1)

Narozen 5.3.1892 v Hořovicích, zemřel 20.10.1969 v Chicagu . PhDr., politik, emigrant po 1948, práce politické, krajanské, geografické a geomorfologické.

Josef Plojhar (1)

Josef Plojhar byl český a československý římskokatolický kněz a politik, člen Československé strany lidové, který od roku 1945 kolaboroval s KSČ a po roce 1948 patřil k hlavním postavám ČSL coby loajální součásti komunistického režimu. Byl místopředsedou a předsedou „obrozené“ Československé strany lidové. V letech 1948–1968 byl československým ministrem zdravotnictví. Mimo to byl vůdcem různých komunisty iniciovaných „katolických“ organizací, zejména Celostátního výboru katolického duchovenstva a Mírového hnutí katolického duchovenstva. Byl poslancem národního shromáždění od roku 1945 do roku 1968 a poslancem federálního shromáždění od roku 1969 do roku 1981. Pocházel z česko-německé rodiny, v dospělosti se hlásil k české národnosti. Vystudoval německé státní gymnázium v České ulici a přešel do biskupského semináře. Ovládal několik jazyků – francouzštinu, ruštinu, němčinu, angličtinu, latinu; v semináři se také věnoval syrštině a arabštině. 5. července 1925 byl vysvěcen na kněze . V letech 1931–1938 redigoval Farní věstník pro České Budějovice a okolní osady, angažoval se v katolických a českých vlasteneckých spolcích. V roce 1939 působil v Rudolfově, kde kritizoval, zejména při svém posledním kázání, německou okupaci Československa..Dne 1. září 1939 byl preventivně zatčen gestapem a do roku 1945 vězněn v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau jako vězeň číslo 4270. Po roce 1945 krátce opět sloužil jako kaplan v katedrále v Českých Budějovicích. Již před druhou světovou válkou byl Josef Plojhar členem ČSL. Jako zasloužilý bojovník proti nacismu byl v roce 1945 zvolen předsedou jihočeské krajské organizace strany. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSL. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, opět za lidovce. Již p...

Josef Plíva (1)

Josef Plíva byl český hudebník, sólový kytarista a zpěvák skupiny Rebels. Po rozpadu skupiny se osamostatnil a ve spolupráci s Michaelem Prostějovským a Václavem Zahradníkem nahrál desku Fairy-Tales in Beat, což byla exportní verze Šípkové Růženky v angličtině a dva další singly. Po srpnu 1968 emigroval, pravděpodobně do Kanady. O jeho dalším životě nejsou žádné informace.

Josef Plachetka (1)

Narozen 29.4.1946 ve Vojenicích. Ing., romanopisec.

Josef Pitlík (1)

Uspořádával vtipy pro sérii Anektody.

Josef Pírek (1)

Narozen 30.8.1914 v Hartmanicích, zemřel 25.6.1963 v Brně. PaedDr., učitel, matematik, učebnice geometrie a rýsování.

Josef Pilný (1)

Práce z oblasti poštovnictví, publikoval v polovině 20. století.

Josef Pies (1)

Biolog, specialista na buněčnou biologii. Autor scénářů k informačním filmům a průvodcům pro lékaře a pacienty, publikací o alternativní medicíně.

Josef Pieper (1)

Josef Pieper byl německý filozof, jeden z významných křesťanských filozofů 20. století. Josef Pieper studoval filosofii, práva a sociologii v Münsteru a Berlíně , čtyři roky byl asistentem ve Výzkumném ústavu sociologie a nauky o organizaci v Münsteru, poté žil přes deset let jako spisovatel na volné noze. 1946 jmenován profesorem filosofie v Essenu; tam působil i po jmenování řádným profesorem filosofické antropologie na univerzitě v Münsteru, kde přednášel až do své smrti. Byl hostujícím profesorem v Berlíně, na univerzitě Notre Dame v Indianě a na Stanfordově univerzitě v Kalifornii. Během života obdržel řadu cen a čestný doktorát teologie. Jeho knihy se vyznačují vynikajícím stylem a srozumitelností; byly přeloženy do patnácti jazyků. Velká část Pieperova díla je věnována interpretaci Tomáše Akvinského; Pieper nesleduje tolik Tomáše jako historickou postavu, ale spíše jeho myslitelský postoj, který je podle něj aktuální i dnes, a to zejména snahou spojit rozum s vírou, přirozené vědění se zjevenou pravdou, aniž by se jedno kvůli druhému zkracovalo nebo zkreslovalo. Pieper vykládá zejména Tomášovu etiku, ontologii a nauku o pravdě. Základem Tomášovy etiky nejsou podle něj přikázání a povinnosti, nýbrž ctnosti, tj. způsoby zdařilé lidské existence, plného uskutečnění lidských možností. Ve srovnání se školským tomismem Pieper u Tomáše jasněji vidí i "negativní filozofii", tj. přesvědčení, že skutečnost přesahuje všechny pojmy a představy a vposledku je neuchopitelná. Druhá hlavní větev Pieperova díla je věnována obraně filozofie a filozofického života – života, který je otevřen otázkám po posledních příčinách a nespokojuje se s věděním o tom, co lze ovládnout a použít. Jeho práce o tomto tématu mají kritický náboj; jsou obranou volného času, slavení, hry a kultu a varují před tendencí moderní společnosti stát se totálním světem práce. Pieper se celý život vyrovnával s ...

Josef Pícha (1)

Josef Pfof (1)

Benediktin, náboženský spisovatel.

Josef Petzný (1)

Narozen 9. 9. 1890 v Uničově , zemřel 10. 1. 1967 v Brně. Hudební skladatel a violoncellista.

Josef Petrášek (1)

Narozen 5. 4. 1944 v Žernovicích, okres Prachatice. PaedDr., autor prací o zaměstnanosti, sociálním zabezpečení a vzdělávání dospělých.

Josef Petrásek (1)

Narozen 5.4. 1944 v Žernovicích, okres Prachatice. PaedDr., práce o zaměstnanosti, sociálním zabezpečení a vzdělávání dospělých. Pedagog.

Josef Petráš (1)

Narozen 11.9.1937. Promovaný filosof, literární kritik, ředitel Francouzské knihovny a čítárny. Překladatel z francouzštiny.

Josef Petránek (1)

Josef Petr Bulan (1)

Narozen 1910 v Praze, zemřel 8.9.1971 tamtéž. Policejní důstojník, autor detektivních rozhlasových her a románů.

Josef Petr (1)

Mgr., sociolog a lektor, zaměřuje se na fonomén mužství, též spoluautor kampaně za menší spotřebu alkoholu.

Josef Petermann (1)

Josef Peták (1)

Josef Pernecký (1)

Josef Pelikán (1)

Narozen roku 1875 v Kaňku, zemřel 29.12.1937 v Hradci Králové. Pedagog, práce v oboru, beletrista.

Josef Pelikán (1)

Narozen 5. 9. 1965 v Českých Budějovicích. RNDr., matematik - programátor, informatik zabývající se počítačovou grafikou.

Josef Pelc (1)

Autor publikací o dějinách.

Josef Pehar (1)

Josef Pecka (1)

Narozen 1. 3. 1960 v Prachaticích. Průvodce, fotograf, spoluautor odborných textů k propagačním materiálům a průvodcům Národním parkem Šumava.

Josef Pečírka (1)

Josef Pečírka byl český lékař, pedagog, spisovatel a překladatel. Vystudoval medicinu, lékařské praxi se ale nevěnoval. Roku 1843 přispíval do Tylova časopisu Květy. Během revoluce 1848 byl členem studentské legie a deputace do Vídně. V roce 1850 podnikl cestu do Stockholmu, kde zkoumal české rukopisy; objevil zde např. Legendu o sv. Kateřině. V 50. letech působil jako učitel na gymnáziích v Praze a Jindřichově Hradci. Napsal a přeložil přes sto literárních prací, zejména učebnic, knih pro mládež a popularizačních spisů pro širokou veřejnost. Založil Pečírkův národní kalendář, v jehož vydávání později pokračovala vdova Marianna Pečírková. Narodil se 11. října 1818 v Jindicích u Uhlířských Janovic, kde jeho otec působil jako zahradník na zdejším panství. Matka pocházela z Uhlířských Janovic, kam se rodina později přestěhovala a kde prožil dětství. Studoval na staroměstském gymnáziu v Praze. V r. 1848 promoval na lékařské fakultě. Již během studií se seznámil s řadou osobností vědy a kultury . Josef Kajetán Tyl ho podnítil k prvním literárním pracím, které uveřejnil r. 1843 v jeho Květech. V revolučním roce 1848 se stal centurionem Akademické studentské legie, členem výboru Slovanské lípy, účastníkem deputace do Vídně a poslancem českého sněmu . Ač lékař, tuto praxi neprovozoval, ale působil jako gymnazijní učitel — nejprve v Praze , pak v Jindřichově Hradci . Roku 1850 byl zvolen mimořádným členem Královské české společnosti nauk a z jejího pověření podnikl cestu do Skandinávie. Během ní objevil ve Stockholmu rukopis Legendy o sv. Kateřině ze 13. století, který za přispění Karla Jaromíra Erbena r. 1860 vydal. O cestě samotné podal obšírnou zprávu pro Časopis...

Josef Pecina (1)

Vysokoškolský učitel na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Práce z oboru technické a informační výchovy.

Josef Pečený (1)

Narozen 16.4.1895 v Bohutíně v Čechách, zemřel 1972 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, autor učebnic latiny.

Josef Peca (1)

Narozen 31. 10. 1923 v Klášteře , zemřel 1. 11. 1982 v Praze. Akademický malíř, ilustrátor.

Josef Pavrovský (1)

Prof. MUDr. DrSc. Josef Pavrovský byl přednostou 1. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze v letech 1959 - 1974. Z funkce hlavního chirurga zavedl statistické sledování úmrtnosti na náhlé příhody břišní, stanovil zásady organizace traumatologické péče, evidence a statistiky úrazů a podílel se na koncepci záchranné a resuscitační služby. Vydal monografii o meningeálních nádorech, o poranění lbi a mozku a o náhlých příhodách břišních. Na klinice podpořil rozvoj dalších oborů jako kardiovaskulární a hrudní chirurgii.

Josef Pavlata (1)

Josef Pavlata je český politik, v letech 1996 až 2008 senátor za obvod č. 24 – Praha 9, v letech 2009 až 2015 člen Rady České televize, člen ODS. Odmaturoval na gymnázium v Tanvaldu, poté absolvoval nástavbu SKS v oboru řízení kultury. Mezi lety 1968–1990 pracoval na různých nižších pozicích v divadelnictví, například působil jako kulisák na kladenském divadle, poté se živil jako rekvizitář a hudebník v Divadle E. F. Buriana, následně pracoval jako referent pro hudební zájmovou činnost kulturního střediska Praha-východ. Od roku 1991 řídí Obvodní kulturní dům v Praze 9. V roce 1986 byl odsouzen k třinácti měsícům odnětí svobody za „rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví“. V letech 1989–1990 působil jako mluvčí Občanského fóra. V roce 1991 spoluzakládal ODS. V letech 1998–2001 zasedal v zastupitelstvu hlavního města Prahy, na tuto pozici rezignoval, aby se mohl plně věnovat předvolební kampani. Ve volbách 1996 se stal členem horní komory českého parlamentu, když v prvním kole získal 48,41 % hlasů proti sociálnímu demokratovi Zdeňku Trojanovi, který obdržel 19,17 % hlasů. Ve druhém kole zvítězil se 62,45 % hlasů. V senátu se angažoval ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Ve volbách 2002 svůj mandát obhájil. Ve druhém funkčním období předsedal Volební komisi a působil ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Potřetí již nekandidoval. Z funkce radního České televize, kterým se stal 29. května 2009, kritizoval pořad Uvolněte se, prosím Jana Krause pro nevyváženost dílu, ve kterém vystupovala Helena Vondráčková a předmětem rozhovoru byl soudní spor s Martou Kubišovou ohledně neuskutečněných koncertů. Pavlatovi se nelíbilo, že moderátor nedal příležitost reagovat druhé straně. Mandát radního ČT mu vypršel v květnu 2015....

Josef Pavlát (1)

Práce z oboru ekonomiky.

Josef Pavelka (1)

Narozen 30.1.1936 v Kosticích u Břeclavi, zemřel 28.12.2010. Fotograf a výtvarník.

Josef Pátek (1)

Josef Parlesák (1)

Josef Papáček (1)

Narozen v říjnu roku 1951. Ing., chovatel masného skotu, práce v oboru.

Josef Pajl (1)

Josef Pajl . Nožíř. Nože vyrábí od roku 1981, profesionálně od roku 1990, a to nože z vlastní uhlíkaté damascénské oceli, nože z nerezavějících ocelí práškových, nerezavějících damascénských ocelí, titanu železných meteoritů, stříbra, zlata...

Josef Pacovský (1)

Autor publikací o dezinfekci a hygieně.

Josef Pachmayer (1)

Josef Pachmayer byl český novinář, básník, překladatel a literární kritik, redaktor deníku Národní listy. Úspěšně se věnoval překladatelské činnosti, především z angličtiny a francouzštiny. Narodil se v Dnešicích u Přeštic v západních Čechách v rodině Josefa a Alžběty, rozené Havlíčkové. Zde se také narodily jeho sestry: Adelheid a Maria . 3. června 1888 se oženil s Annou Bergmannovou , měli spolu syny Julia a Edvarda . Manželství se posléze rozpadlo a manželé žili odděleně. Rozvedeni byli roku 1919. Po studiích v Klatovech pokračoval na karlínské reálce, kde již jako student od roku 1878 přispíval do Brousku a Světozoru. V osmnácti zanechal studií a začal pracovat jako redaktor v deníku Národní listy vydavatele Julia Grégra. Zároveň redigoval samostatně Nové Listy a karlínskou Stráž pod Vítkovem. Jako český vlastenec hájil Pachmayer protirakouské postoje, za jeden ze svých textů r. 1883 byl roku 1893 obviněn v tzv. procesu s Omladinou a odsouzen na 4 měsíce těžkého žaláře, ale byl amnestován . Jeho radikální názory se objevovaly ve venkovských listech, zvláště v Lidových novinách, i cizích jmenovitě v pařížském Journalu. Po cestách po Slezsku, Slovensku, Německu, Švýcarsku a Francii, redigoval v Národních listech zahraniční rubriku mimoslovanskou. Vedle žurnalistiky se věnoval také beletrii, zvláště překladové, a kritice, a to také v Květech, Lumíru, Zlaté Praze, Světozoru, České Revui, Českém světě aj. Z Národních listů odešel roku 1905. Jeho překladatelský rozsah byl nezměrný, překládal díla z francouzštiny, angličtiny, italštiny, španělštiny, němčiny, norštiny, portugalštiny, švédštiny, ruštiny a polštiny. Byl autorem překladů děl například soudobých francouzských spisovatelů Émila Zoly, Andrého Laurieho či Pierra Louÿse. Roku 1906 se rovněž stal autorem prvních českých překladů detektivních románů Arthura Conana Doyla o Sherlocku H...

Josef Oujezdský (1)

Josef Otruba (1)

Narozen 1944. Léčitel, autor vzpomínkové knihy.

Josef Otakar Forchheim (1)

Narozen 27.10.1845 v Praze, zemřel 5.2.1907 v Příbrami. PhDr., středoškolský profesor, povídky, překlady z němčiny.

Josef Osvald (1)

Narozen 5.1.1875 v Příbrami, zemřel 28.12.1937 tamtéž. Středoškolský profesor, sokolský pracovník, sokolské publikace.

Josef Ošmera (1)

Narozen 10.3.1899 v Loukovicích u Třebíče, zemřel 20.12.1977 v Kloboukách u Brna. Učitel, osvětový pracovník, básník, literární monografie, výbory z poezie a z regionálních pověstí.