Všichni Autoři a témata

Josef Šmaha (1)

Narozen 2. 8. 1848 v Praze, zemřel 11. 5. 1915 v Pohledu u Havlíčkova Brodu. Herec, režisér, hry, vzpomínky.

Josef Slunečko (1)

Josef Slováček (1)

Narozen 1923.Práce z oboru anglistiky.

Josef Slezák (1)

Narozen 10. 4. 1975. Mgr., Ing., římskokatolický kněz, autor poutního deníku. Dříve působil též v lesnictví a strojírenském oboru.

Josef Slepička (1)

Narozen 21.9.1921 v Bakově nad Jizerou. Ing. CSc., agrobiolog.

Josef Šlajer (1)

Narozen 23.3.1913, zemřel 24.7.1974 v Praze. PhDr., pedagog, práce z oboru.

Josef Slabý (1)

Narozen 16.11.1865 v Novém Dvoře. Učitel hospodářské školy, zemědělské práce.

Josef Slaboch (1)

Ing., Ph.D., ekonom, též vysokoškolský pedagog.

Josef Skutil (1)

Josef Skutil byl český archeolog a historik. Byl prvním českým školeným odborníkem na paleolit, vedl pravěká oddělení muzeí v Brně a Olomouci a archeologického ústavu v Brně. Roku 1938 byl jmenován mimořádným profesorem na bratislavské Univerzitě Komenského. Kromě značné odborné publikační činnosti v oborech archeologie, antropologie, speleologie, historie, bibliografie a dalších, se hodně věnoval popularizační činnosti zejména v denním tisku. Jeho předkové pocházeli z východních Čech, z obce Vysoká nad Labem . Narodil se 7. března 1904 ve Zbýšově u Brna do učitelské rodiny Josefa Skutila st. a Leopoldy Skutilové, roz. Šmídkové . Oba rodiče působili na Moravě jako učitelé na různých místech, seznámili se když otec Josefa působil v Oslavanech u svého švagra Václava Čapka a jeho matka v nedalekých Neslovicích . Jeho otec byl mj. i vášnivým chovatelem včel, což jej jistě později vedlo k publikování řady netradičních článků o využití medu v pravěku. V jeho rodné obci se zdrželi jen krátce a brzy se přestěhovali do Soběšic u Brna, kde žili na tamní dvoutřídce až do roku 1922. Poté se přestěhovali do Řečkovic u Brna, kde oba rodiče trávili i zasloužený odpočinek a kde svůj život nakonec strávil i on sám. Nejdříve navštěvoval obecnou školu u svého otce v Soběšicích, posléze 1. reálku na Antonínské ulici v Brně , kde maturoval dne 17. dubna 1922. Ve školních lavicích se také seznámil se svým spolužákem Jaroslavem Kramářem. Již v dětství a za svých mladých studijních let se tak Josef Skutil setkával s archeologií a oblastmi svého budoucího celoživotního zájmu. V bytě na Augustýnské ulici 11 , v rodině svého kamaráda, se Josef setkával s bohatými Maškovými archeologickými sbírkami, které si se zaujetím prohlížel a p...

Josef Škůrek (1)

Josef Škrobák (1)

Narozen 1925. Kazatel Církve bratrské.

Josef Škola (1)

MUDr., lékař, zaměřen na neodkladnou péči .

Josef Škoda (1)

Narozen 1901, zemřel 1949. Sochař.

Josef Škoda (1)

Narozen 1800 v Loučné Hoře, zemřel 1865. Katolický kněz, autor publikací z oblasti náboženství.

Josef Skalský (1)

Josef Skalák (1)

Narozen 30.10.1874 v Křečhoři, zemřel 9.3.1968 v Praze. Sociálně demokratický novinář, společenskovědní a politické práce, překladatel z ruštiny a francouzštiny.

Josef Šístek (1)

Josef Šinkmajer (1)

Ing., profesor organizace a řízení výroby, práce z oboru.

Josef Šindelář (1)

Ing., CSc., docent ekonomiky dopravy a spojů, práce z oboru.

Josef Šimurda (1)

Josef Šimorda (1)

Josef Šimon (1)

Narozen 22.3.1934 v Lounech. Doc., Ing., CSc., výzkumný pracovník v oboru agroekologie, zaměřený na problematiku pěstování plodin, alternativní energetické zdroje, energetické rostliny a agrotechniku. Práce z oboru.

Josef Šimáček (1)

Josef Šimáček byl český vinař. Studoval na vyšší reálce a technice v Praze. V letech 1859–1863 vyučoval přírodní vědy na reálné škole v Jičíně a následujících šest let na staroměstské reálce. Vedle svých učitelských povinností pořádal přednášky v oboru chemie a psal články do odborných časopisů. Roku 1869 jej majitel lobkovického panství v Dolních Beřkovicích, princ Ferdinand Zdeněk z Lobkovic, požádal, aby na jeho pozemcích obnovil vinice. České vinařství v Polabí, kdysi založené Karlem IV., v následujících staletích upadalo a záměrem Lobkoviců bylo, navrátit mu někdejší slávu. Šimáček si jako ředitel vinic získal brzy pověst významného odborníka. Během třiceti let se mu podařilo obnovit tradiční druhy vinné révy, čímž stoupla kvalita vína. Věnoval se i propagaci — pořádal přednášky, publikoval odborné texty, reprezentoval české vinařství na výstavách a kongresech. Obor podporoval i veřejnou a organizátorskou činností. Přispěl k založení vinařského spolku na Mělnicku a r. 1882 se stal jeho jednatelem. Zasloužil se o zřízení české vinařsko-ovocnické školy v Mělníku a německé vinařské školy v Litoměřicích. Roku 1892 se stal členem českého odboru zemědělské rady pro Království české a komise pro boj s phyloxerou. V roce 1898 získal za dlouholetou činnost zlatý záslužný kříž s korunou. Jeho úsilím se podařilo pozvednout úroveň vinařství v celých Čechách. Josef Šimáček během života napsal asi třicet odborných publikací. Patří k nim: Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. .

Josef Šíma (1)

Narozen 6. 1. 1972 v Podbořany. Prof., Ing., Ph.D., ekonom, vysokoškolský pedagog, práce z oboru, překladatel ekonomické literatury.

Josef Šilhan (1)

JUDr., autor prací z obchodního práva.

Josef Šilar (1)

Autor publikace z oboru nukleární medicíny.

Josef Sichinger (1)

Narozen 22.3.1929 v Novosedlech. Novinář, regionální vlastivědné práce o Strakonicku.

Josef Šich (1)

Mgr., teolog, římsko-katolický kněz, monsignore, prelát, notář olomouckého arcibiskupství, autor fotografií se zaměřením na přírodu a sakrální motivy.

Josef Siblík (1)

Josef Siblík se narodil 19.3.1863 v Mladém Smolivci v rodině mlynáře. Do obecné školy chodil v Budislavicích, pak přešel na měšťanskou školu do Blatné a třetí třídu vychodil v Březnici. Učitelský ústav vystudoval v Příbrami, kde 21.6.1882 maturoval. Učil pak v Záboří a Tochovicích. 1.11.1891 přešel jako učitel do měšťanské školy v Blatné. 1.3.1914 se stal ředitelem chlapecké a dívčí měšťanské školy v spolupracoval při založení Veřejné knihovny Palackého v Blatné r. 1898 a bezplatně jako knihovník ji vedl. V r. 1922 založil spolu s přáteli starobylých památek Okresní muzeum v Blatné, kterému věnoval jako základ své vlastní sbírky předhistorické z výkopů a sbírky historické. Byl činný jako člen a funkcionář v pěveckém spolku Úslavan, v Občanské besedě, byl členem místní a okresní školní rady a obecního zastupitelstva. Po celou dobu byl svědomitým pedagogem, na kterého dlouho vzpomínali jeho bývalí žáci. Někteří se zúčastnili odhalení jeho reliéfu v r. 1994 v ZŠ J. A. Komenského v Blatné a s láskou na něho vzpomněli. Věnoval pozornost novým metodám, dovedl podnítit ctižádostivost svých žáků. Kromě školních pomůcek užíval při výuce dějepisu dějepisné pomůcky ze své sbírky. Ze všech front I. sv. války dostával od žáků dopisnice. Byl to vpravdě renesanční člověk. Jako učitel dějepisu měl velký zájem o dějiny města Blatné a celého okresu. Lákala ho hlavně ta část dějin, která není písemně doložena. Jeho velký význam spočívá právě v práci archeologa. Sám prováděl výkopy, konzervoval je, a tak zachránil před zkázou a poničením řadu pravěkých památek Blatenska a Březnicka. Navštívil kdejaký kopec, prošel snad všemi lesy. O nálezech napsal články, které s fotografiemi a popisy předmětů byly otištěny v odborných časopisech. Zúčastnil se archeologických sjezdů a v Praze r. 1912 přednášel " O hradištných mohylách na Blatensku." Své poznatky publikoval v Památkách archeologických i Obzoru prehistorickém. Po velkých přípravách a z velké části jeho zásluhou vyšlo r. 1915 dílo Bla...

Josef Shon (1)

Ing., autor strojírenské publikace.

Josef Ševčík (1)

Josef Ševčík byl český a československý politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 žil v exilu. Poté, co absolvoval vyšší hospodářskou školu v Plzni, pracoval jako úředník. Roku 1930 koupil zemědělskou usedlost v Újezdci na Klatovsku, kde do roku 1948 hospodařil. V meziválečném období se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu . Byl aktivní v zemědělském družstevnictví a v místní i okresní samosprávě. Roku 1931 byl zvolen náměstkem starosty obce a v okresních volbách roku 1935 členem okresního zastupitelstva. Byl přítelem agrárnického ministra obrany Františka Machníka. Za německé okupace spolupracoval s domácím odbojem a podporoval rodiny uvězněných a popravených odbojářů. Po roce 1945 přešel k národním socialistům a roku 1946 se stal členem výkonného výboru strany. Opíral se o skupinu bývalých agrárníků, kteří získali vliv v krajské organizaci ČSNS. Před volbami roku 1948 byl jeho konkurentem v rámci strany Ladislav Feierabend, rovněž bývalý agrárník, kterého za poslance podporovala stranická organizace na Rokycansku. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po komunistickém převratu v roce 1948 pomáhal v dubnu 1948 Hubertu Ripkovi při jeho útěku z ČSR a krátce nato sám odešel do emigrace. Nejprve zamířil do Francie, pak do USA, kde se politicky angažoval v exilové národně socialistické straně a exilové agrární straně. V letech 1956–1960 byl členem redakční rady a vedoucím administrace listu Svědectví. Zemřel v USA.

Josef Seuffert (1)

Autor teologických knih o modlitbě a spiritualitě.

Josef Semecký (1)

Josef Šelepa (1)

Josef Sekyra (1)

Narozen 7. 6. 1942 v Hrobičanech , zemřel 1. 2. 2004 v Praze. Český malíř a sklářský výtvarník.

Josef Sekla (1)

Narozen 1.3.1887 v Žádovicích, zemřel 7.2.1961 v Brně. Ing. Dr., profesor mostních staveb, práce z oboru.

Josef Sejpka (1)

Narozen 23.11.1885 v Sušici, zemřel 10.7.1952 v Praze. Vysokoškolský profesor ornamentálního kreslení, malíř, grafik.

Josef Šejnost (2)

Josef Šejnost byl český akademický sochař a medailér. Narodil se v obci Těšenov u Horní Cerekve 30. května 1878. Po studiích na keramické škole v Bechyni nastoupil do továrny na keramiku v Rakovníku. Teprve když se stal finančně nezávislým, mohl v roce 1901 nastoupit na uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Stal se studentem Stanislava Suchardy a Jana Preislera. Pod Suchardovým vlivem se v roce 1911 definitivně rozhodl věnovat se výhradně drobné plastice, zejména medailérství a plaketám. 2. května 1918 se oženil s šestadvacetiletou Martou Kalinovou , která měla vzdělání a literární talent . Její společenské a kulturní styky mu pomáhaly získávat další přátele a také vedla ve francouzštině korespondenci s pařížskou mincovnou, kde byly v roce 1923 raženy návrhy Šejnostových zlatých dukátů. Šejnosta měl ateliér v Praze, později pobýval i s rodinou také na Větrném zámku. Byl aktivním členem tělovýchovného spolku Sokol, pracoval v jeho umělecké komisi a věnoval mu bez nároku na honorář některé své návrhy. Obdivoval české legionáře, některým zhotovil pamětní desky. V roce 1929 mu město Pelhřimov přenechalo parcelu, na které potom deset let budoval svůj Větrný zámek, kde mělo být také muzeum mincí. Vysněné sídlo jeho mládí na vrchu Křemešník nedalekého rodného Těšenova mu navrhl jeho přítel architekt Kamil Hilbert. Reliéfy v architektuře: Náhrobní plastika: Pamětní desky: například deska na rodném domě Bedřicha Smetany v Litomyšli, deska Karla Havlíčka Borovského v Humpolci, deska na rodném domě Maxe Švabinského v Kroměříži a řada dalších, například plaketa Babičky, Mikoláše Aleše, Jana Husa, Vojtěcha Hynaise. Trojrozměrné plastiky v architektuře i v exteriéru: Trojrozměrné miniatury: Celkem vytvořil přes 300 děl, z toho asi 200 medailí. Jeho práce vynikají klasickou realistickou plasticitou. Sběratelé si je dosud cen...

Josef Seifert (1)

Narozen 28.12.1940 v Olomouci. Fotograf, ilustrační regionální fotografie Kladenska.

Josef Šefčík (1)

Narozen 16.1.1937. Ekonom, publicistické práce, fotbalová historiografie.

Josef Sedlák (1)

Narozen 26. 1. 1922 ve Velké Bíteši, zemřel 18. 5. 2007 v Olomouci. Filolog, učitel, překladatel z ruštiny, básník, kamenosochař, restaurátor.

Josef Sedlák (1)

Narozen 1924, zemřel 2007. Ing., CSc., výzkumný pracovník v oboru pěstování, sklizně, skladování a úpravy brambor.

Josef Sedlák (1)

Josef Sedlák filolog, učitel, překladatel z ruštiny, básník.

Josef Sedláček (1)

Amatérský cestovatel a fotograf. Autor obrazové publikace o Poohří, spoluvydavatel amatérského časopisu o cestování "Šlapák". Píše články do časopisu Turista.

Josef Sedláček (1)

Narozen 17.2.1907 v Mirovicích u Písku. Učitel, pedagogické spisy.

Josef Sedláček (1)

Narozen 27.8.1841 v Kostelci nad Orlicí, zemřel 1924. Středoškolský profesor, učebnice z oboru účetnictví, zbožíznalství, přírodopisu, spisy o průmyslu a řemeslu.

Josef Šedivý (3)

Narozen 28.12.1913 v Lounech, zemřel 15.12.1954 v Praze. PhDr., docent germanistiky, učebnice němčiny, překlady z němčiny a polštiny.

Josef Šebestian Perninger (1)

Josef Šebela (1)

Josef Šebela byl římskokatolický kněz, člen Společnosti Božího Slova, misionář, vydavatel, vězeň nacistického koncentračního tábora a perzekvovaný komunistickým režimem. Narodil se do rodiny domkáře Aloise Šebely a Františky rozené Adlerové. Studoval na německém gymnáziu v Kroměříži, stejně jako jeho starší bratr Alois Šebela. Na kněze byl vysvěcen v roce 1907. Po vysvěcení působil jako kaplan v Třebařově a také v Litovli, poté byl kooperátorem, farářem v Bohuňovicích a v roce 1929 v Kunovicích v roce 1930 a 1931. V březnu 1932 odjel z Nitry do Mödlingu a vstoupil do řádu Společnosti Božího Slova. Po skončení první světové války a vytvoření Československé republiky se počítalo s působením verbistů v Čechách, ale došlo k němu až po 21 letech. Začátkem července 1939 odcestoval P. Josef Šebela SVD z Nitry do Prahy, kde čekal na rozhodnutí arcidiecézního úřadu o ustanovení za farního administrátora a následné převzetí správy kostela a fary v Bratronicích u Kladna. Po udělení administrace a převzetí fary se P. Šebela nastěhoval do Bratronic, které tehdy patřily do Protektorátu Čechy a Morava. Po několika měsících oprav byla tamní fara zmodernizovaná, byl zaveden vodovod a elektřina. Při organizaci oprav pomáhal P. Jozef Kotek, který přišel se Šebelou z Nitry. Prvními obyvateli domu byli P. Šebela a dva řeholníci, Jozef Lizák SVD a Irenej Pospěch SVD. Řeholníci vykonávali farní pastoraci a věnovali se především mládeži. Do správy dostali i časopis Říše Boží, kterým upozorňovali na potřebu misií ve světě. V letech 1942 a 1943 vydal Josef Šebela v Bratronicích kalendář Náš misionář. Velkou pomocí bylo i přijetí, kterého se verbistům dostalo v děkanátu. Až do konce měsíce srpna 1943 probíhala v Bratronicích klasická farní pastorace. Dne 31. srpna 1943 byl P. Josef Šebela gestapem zatčen, podle nacistů byli verbisté nebezpeční Říši. Byl vyslýchán  a mučen v německém policejním vězení na Pan...

Josef Sčotka (1)

Narozen 30.10.1941. Fotograf.

Josef Schützner (1)

Narozen 27.8.1888 v Jindřichově Hradci, zemřel 17.12.1977 v Praze. PhDr. JUDr., knihovník, filozof, mykolog, překladatel z angličtiny.

Josef Schröfel (1)

Narozen 17.12.1933. Publikace v oborech Jaderná, atomová a mol. fyzika, urychlovače, Fyzikální chemie a teoretická chemie, Optika, masery a lasery, Pedagogika a školství, Koroze a povrchové úpravy materiálu, Fyzika pevných.

Josef Schroefel (1)

Josef Schrijvers (1)

Josef Schrich (1)

Narozen 1910. Novinář, prozaik, hry.

Josef Schovanec (1)

Josef Schovanec je francouzský filosof českého původu , autor knihy O kolečko míň – Můj život s autismem, pořádá přednášky. Narodil se ve Francii českým imigrantům. Byl mu diagnostikován Aspergerův syndrom, lehká forma autismu. Má vlastní pořad v rádiu. Snaží se o osvětu – přednáší o autismu a upozorňuje na problémy lidí trpících autismem. Obdržel bakalářský titul v matematice. Posléze pokračoval ve studiu jazyků. Ovládá deset jazyků . Obdržel diplom z prestižní vysoké školy Sciences Po a doktorát z filosofie.

Josef Schneider (1)

Narozen 1.9.1864 v Plasích, zemřel 20.1.1931 v Praze. Ing., dr.techn., profesor technické mikroskopie a zbožíznalství, publikační a redakční činnost z oboru barvířství.

Josef Schnabel (1)

Narozen 24.3.1926 v Praze, zemřel 17.1.1990. Komunistický publicista a redaktor, básník.

Josef Schmidt (1)

Ing., redaktor hornického kalendáře.

Josef Scheiwl (1)

Josef Scheiwl byl český malíř a ilustrátor. Zaměřil se především na církevní obrazy, ilustrace k českým literárním dílům a v časopisech . Roku 1857 nakreslil české korunovační klenoty. Byl synem královéhradeckého měšťana - obuvníka a pozdějšího kostelníka v chrámu Panny Marie. Navštěvoval německou školu a zpíval na kruchtě katedrály sv. Ducha. Jeho pěvecký talent ho předurčoval ke studiu konzervatoře, v čemž ho podporovali i rodiče a přátelé. Mladý Scheiwl se ale nadchl pro malířství. Ve volném čase se pokoušel napodobovat kostelní obrazy a naslouchal vyprávění o slavných umělcích. Rodina z jeho zájmů ale velkou radost neměla, protože výtvarníkům v té době často hrozila bída. Později vstoupil na podreálku ve Dvoře Králové. Když se tam dověděl, že jako historický malíř bude potřebovat gymnaziální vzdělání, vrátil se roku 1849 do rodného města, kde absolvoval tři ročníky. V roce 1852 odjel bez prostředků na pražskou malířskou akademii. Musel zápasit s hmotným nedostatkem, na živobytí si přivydělával doučováním dětí. Ve třetím ročníku se jeho učitelem stal Eduard von Engerth, pozdější ředitel vídeňské galerie v Belvederu. V roce 1857 byl vybrán, aby pro publikaci c. k. ústřední komise pro zachování památek umění stavitelského v Rakousku nakreslil české korunovační klenoty. Byla to mimořádná zakázka — klenoty byly v té době veřejnosti nepřístupné a příležitost uvidět je mělo jen několik málo lidí. Scheiwl si musel nechat ušít černé slavnostní šaty a navléci rukavičky, aby se královských památek nedotkl holou rukou. Když v doprovodu profesora Engertha přijel na Pražský hrad, přinesl kardinál Schwarzenberg královskou svatováclavskou korunu na červeném aksamitovém polštáři za vyzvánění zvonů ze Svatovítského chrámu přes Vladislavský sál do staré sněmovní síně. Tam se dojatý Scheiwl dal do práce. K...