Všichni Autoři a témata

Josef Výborný (3)

Autor odborných článků z oblasti břišní chirurgie a traumatologie.

Josef Vybíral (1)

Narozen 1928. Stavební ing., projektant.

Josef Vrkoslav (1)

Josef Vrbata (1)

Narozen 25.3.1833 v Boukalce u Chrudimi, zemřel 2.1.1893 v Koutě u Domažlic. Lesník, redakční a publikační činnost z oboru.

Josef Vrba (1)

Narozen 1. 11. 1892 v Plzni, zemřel 1957. JUDr., právník, železniční rada, básník.

Josef Vránek (1)

Narozen 12.3.1856 v Novém Etynku, zemřel 9.10.1891 tamtéž. Právník, spisy o stavebním řádu pro Prahu a o úrazovém pojištění.

Josef Vrabec (1)

Právník, pedagog. Práce z oboru občanského práva.

Josef Vostrčil (1)

Narozen 1925. Ing., CSc., biochemik, práce z oboru vodohospodářství.

Josef Vostal (1)

Narozen 13.2.1943 v Praze. Prof., Ing., DrSc., vysokoškolský pedagog v oboru agronomie, práce z oboru.

Josef Vošahlík (1)

Autor učebnic dějepisu, publikoval v 50. letech 20. století.

Josef Voříšek (1)

Autor autobiografického vypravování.

Josef Vorel (1)

Narozen 13.11.1801 v Opočně u Dobrušky, zemřel 19.12.1874 ve Zdicích. Katolický kněz, hudební skladatel, autor znárodnělých písní.

Josef Vondruška (1)

Vězeňský dozorce a politik.

Josef Vondrák (1)

Narozen 1876 v Praze. Ředitel školy pro ženská povolání, spis z oboru tělovýchovy.

Josef Vondráček (1)

Hudebník a hudební pedagog.

Josef Vondráček (1)

Narozen 21. 4. 1906 v Zájezdě u České Skalice, zemřel 29. 8. 1983 v České Skalici. Výtvarník, kreslíř a malíř.

Josef von Kendler (1)

Josef Volter (1)

Josef Vološin (1)

Ing., CSc., zemědělský ekonom.

Josef Volhejn (1)

Josef Volf (1)

Narozen 9.2.1860 v Máslojedech, zemřel 28.1.1937 tamtéž. Rolník, memoárová literatura.

Josef Volf (1)

Technologická cvičení pro strojnické školy.

Josef Vojtěch Houška (2)

Narozen 30.6.1826 v Plzni, zemřel 18.7.1875 v Praze. Středoškolský profesor, autor přírodopisných publikací a didaktických povídek pro mládež, překladatel z angličtiny, francouzštiny a němčiny, upravovatel populárních děl světové literatury.

Josef Vogt (1)

Josef Vodseďálek (1)

Narozen 1924 v Držkově u Železného Brodu. Ing., DrSc., publikace z oboru ocelářství.

Josef Vochala (1)

Narozen 12.3.1892 ve Starém Městě u Frýdku, zemřel 26.4.1965 v Jablunkově. Vlastivědný pracovník, etnograf, historické spisy o Slezsku.

Josef Vlk (1)

Narozen 9. 7. 1835 v Klecanech, zemřel 30. 5. 1910 v Praze. Učitel, hudební skladatel, učebnice počtů, zpěvníky.

Josef Vlastimil Kamarýt (1)

Josef Vlastimil Kamarýt byl český katolický kněz, básník a vlastenec doby obrozenecké. Narodil se jako nejstarší syn ze 13 dětí rolníka a pekaře Kamarýta a byl pokřtěn Josef. Jméno Vlastimil jako druhé přijal až později podle vzoru jiných vlastenců. Studoval na českobudějovickém gymnáziu, seznámil se zde se strakonickým rodákem F. L. Čelakovským a rodákem z Bavorova Josefem Krasoslavem Chmelenským . Tyto mladé vlastence spojoval zejména obdiv k jihočeské lidové písni. Kamarýt potom studoval v biskupském semináři v Českých Budějovicích a na filozofii Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze; s Čelakovským zde opět měli mnoho společných zájmů a navštěvovali zejména přednášky pokrokového filozofa a teologa Bernarda Bolzana. Po ukončení dalších studií teologie na českobudějovickém biskupském semináři byl vysvěcen na kněze. Na přelomu let 1824–1825 nastoupil jako kaplan v Táboře a brzy byl přeložen na farnost do nedalekých Klokot. Josef Vlastimil Kamarýt jako kněz navštěvoval ve své farnosti nemocné cholerou v zimě 1832–1833, sám několikrát onemocněl a po krátké nemoci zemřel 9. března 1833. Překládal, sbíral písně, psal básně ; publikoval v tehdejších časopisech . Jako klokotský farář si Kamarýt stále prohluboval znalosti jazyků a překládal mnohá cizí literární díla, což vzbudilo kladný ohlas u Františka Palackého a jiných předních českých vlastenců. Kromě Čelakovského si Kamarýt často dopisoval i s dalšími významnými českými spisovateli té doby, např. s Josefou Pedálovou. Pochován byl v Táboře . V roce 1867 zde byl odhalen J. V. Kamarýtovi náhrobek. Od roku 1973 je na místě „Starých hřbitovů“ otevřen pro veřejnost „Park pod Kotnovem“ a památný náhrobek J. V. Kamarýta je zde zachován. V...

Josef Vlastimil Hrubý (1)

Narozen 15.2.1852 v Horní Libochové, zemřel 8.3.1921 v Brně. Pedagog, básník, autor epigramů.

Josef Vladyka (1)

Narozen 28.8.1891 v Lovosicích, zemřel 7.8.1964 v Osově u Berouna. Původním jménem Josef Vobejda. Středoškolský profesor, literární monografie, próza, překlad z ruštiny.

Josef Vlach-Vrutický (1)

Josef Vlach-Vrutický byl český hudební skladatel, sbormistr, dirigent a hudební pedagog, autor básní, esejí, libret. Po studiích skladby a hudební pedagogiky na na Pražské konzervatoři byl přijat na mistrovskou školu kompozice do třídy Josefa Bohuslava Foerstera. Absolvoval v roce 1924 a působil jako učitel hudební výchovy a sbormistr. Roku 1926 odešel do Srbska. Byl sbormistrem a učitelem hudby v Sremské Mitrovici a poté mu bylo nabídnuto místo šéfa filharmonie v Dubrovníku, které zastával vedle dalších významných funkcí téměř dvacet let. Po roce 1946 se vrátil zpět do tehdejšího Československa, kde se vedle pedagogické činnosti věnoval hlavně kompozici. Byl učitelem na hudební škole v Praze, šéfem orchestru v Mariánských Lázních, recenschorim a varhaníkem v Bohosudově a ředitelem hudební školy v Mostě a v Roudnici n. L. V letech 1958-1962 učil církevní zpěv na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Byl rovněž činný jako spisovatel. Publikoval básně, divadelní hry, eseje a psal i operní libreta. Skladatelsky vyšel z díla svého učitele Josefa Bohuslava Foerstera. Slohově tíhl k novoromantismu a impresionismu. Je pro něj charakteristický mohutný zvuk orchestru a sborů. Mnoho jeho děl zůstalo v rukopise a nebylo provedeno. Napsal rovněž více než 30 sborových skladeb, z toho nejméně 8 kantát na světská i náboženská témata. Z jeho písní vyšly tiskem mimo jiné Biblické písně op. 1.

Josef Vítek (1)

Narozen 1896, zemřel 25.1.1974 v Praze. Železničář, odborný učitel včelařství, publikace z oboru.

Josef Višinka (1)

Narozen 8.7.1911 v Olešnici, zemřel 23.2.1985. Kronikář města Olešnice.

Josef Vinař (1)

Narozen 21.7.1876 v Praze, zemřel 21.3.1961 tamtéž. MUDr., PhDr., plukovník, profesor dějin lékařství a hodegetiky, publikace z oboru, básně, překlady.

Josef Viktor Scheffel (1)

Josef Vihan (1)

Josef Větrovec (1)

Narozen 5. 3. 1922 v Plzni, zemřel 11. 2. 2002 v Praze. Herec.

Josef Veselý (1)

Josef Veselý (1)

Narozen 10.2.1950 v Brně. Redaktor a moderátor brněnského studia Českého rozhlasu.

Josef Veselý (2)

Narozen 24. 12. 1886 ve Starém Městě u Jičína, zemřel 1962. MVDr., organizátor v oblasti chovu koní, práce z oboru.

Josef Veselský (1)

Narozen 1877. Učitel, včelař, časopisecké články.

Josef Věnceslav Neudörfl (1)

Narozen 25. 8. 1843 v Dubině u Mladé Vožice, zemřel 14. 7. 1911 v Chotěboři. Odborný učitel zpěvu a hudební vědy, hudební skladatel, správce Městského muzea v Chotěboři, autor publikací z oblasti zpěvu, zeměpisu, literatury, matematiky, přírodopisu, vlastivědy, učebnic, dobrodružných cestopisných příběhů a operet pro mládež, též překlady z angličtiny.

Josef Venca Víšek (1)

Josef Vejvoda (1)

Narozen 2. února 1935 v Praze, Doc.Ing.,CSC., vysokoškolský pedagog. Práce z oboru plynárenství, koksochemie a ochrany ovzduší.

Josef Vedral (1)

Josef Vedral byl český fotbalista, obránce, reprezentant Československa. Hrál za Bohemians, kam přišel v roce 1942 z klubu SK Vršovice. Byl vyhlédnutý jako útočník a střelec, ale zakotvil v obraně. Byl pověstný především svými bombami z pokutových kopů, které střílel klopeným nártem. Obranná dvojice Vedral–Rubáš byla v letech 1947–50 nejlepší obrannou dvojicí ligy. Byl zdatné postavy, se silnou šíjí a získal přezdívku Buňa . Z Bohemians odešel v roce 1952 předčasně do Montáží Praha. V československé nejvyšší soutěži nastoupil ve 138 utkáních a dal 27 gólů. Za československou reprezentaci odehrál v letech 1946–1949 osm utkání. Mezi autory branek se zde nezapsal. V reprezentačním B-týmu nastoupil v roce 1948 v 1 utkání.

Josef Včelák (1)

Josef Vavroušek (1)

Narozen roku 1914, zemřel 29.5.1974 v Praze. JUDr., CSc., práce v oboru mlékárenství a drůbežářství.

Josef Vavroušek (1)

Josef Vavroušek byl český ekolog, publicista a politik konce 20. století. Vystudoval strojní fakultu ČVUT v Praze. Nultý ročník absolvoval v roce 1962 jako soustružník v ČKD. Na fakultě vystudoval obor Ekonomika a řízení strojírenské výroby, dělal pomocnou vědeckou sílu u Alfonse Bašty na tématu „teorie rozhodování v ekonomii“. Během studií byl členem redakční rady studentského časopisu Buchar. V roce 1968 se zúčastnil studentské Expedice Lambaréné směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambaréné v Gabonu. Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla jednak materiální pomoc nemocnici, jednak podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu. Jednalo se o jeho životní zážitek, který do značné míry předurčil jeho příští život. Od sedmdesátých let 20. století byl součástí ekologického hnutí, a to hlavně v rámci Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV. Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení v oblasti kybernetiky a teorie systémů, později se specializací na péči o životní prostředí. Zároveň přednášel na řadě konferencí a kurzů. V září 1989 spoluzaložil Kruh nezávislé inteligence. V roce 1989 se podílel na založení Občanského fóra jako člen Koordinačního centra OF . V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu 1990 ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí, a to do konce volebního období v červnu 1992. Od roku 1991 byl členem politického seskupení Občanské hnutí. Po neúspěchu Občanského hnutí ve volbách v roce 1992 inicioval v září 1992 založení dobrovolné neziskové Společnosti pro trvale udržitelný život, jejímž byl do své smrti předsedou. V roce 1991 zorganizoval historicky první konferenci o životním prostředí v Evropě, na kterou do Dobříše přijeli ministři životního prostředí z celé Evropy. Na tuto historickou konf...

Josef Vavroch (1)

Čes. důst., za 1. svět. války v rus. legiích.

Josef Vávra (1)

Publikace z oboru mediciny.

Josef Vašátko (1)

Narozen 18. 12. 1911 v Týništi nad Orlicí, zemřel 24. 12. 2000. Muzejník, kronikář města Králíky a archivář, zabýval se historií a vlastivědou Králík a okolí, překlady německých kronik.

Josef Váša (1)

Překladatel z angličtiny.

Josef Vaňhara (1)

*6.července 1907 ve Zlíně - †11. září 1997 Vyučen hodinářem a zlatníkem. V polovině dvacátých let vstoupil do služeb baťovského tisku a zasloužil se o jeho rozmach - podařilo se mu sžít se s dynamikou, pracovním tempem a filosofií firmy. Nejen svými reportážemi, ale i fotografiemi zásoboval podnikový a později zlínský časopis Sdělení a reportážními záběry pronikal i na celostátní úroveň. V roce 1940 byl nacisty zbaven publikační činnosti a vyloučen ze Syndikátu novinářů. V době okupace se mu podařilo změnit Památník T. Bati ve Zlínské muzeum a ve Studijním ústavu vybudoval rozsáhlý archiv fy Baťa. Bohužel požár horního patra prvního Studijního ústavu mnohé z uložených věcí, včetně veduty města Zlína, zničil. Po okupaci se vrátil k novinařině. Řídil národně socialistický deník Zdar, vycházející do února 1948. V roce 1947 přešel do Prahy jako zahraničně politický redaktor Svobodného slova a designovaný šéfredaktor týdeníku Svobodný zítřek. Vítězný únor s ním naložil jako s mnohými jinými svobodomyslnými - nesměl publikovat a pracoval jako zemědělský dělník. Navíc jej i s rodinou dělnický režim vystěhoval z bytu a opět vyloučil ze Svazu novinářů. Nato byl odvlečen do tábora nucených prací v uranových dolech u Příbrami a Jáchymova. Pro nemoc - zánět pohrudnice a ozáření - jej propuštili. Následujcící tři roky strávil v invalidním důchodu. Do pense odcházel jako skladník. V roce 1989 se navrátil ke svému publicistickému povolání. Zúročil především léta, kdy měl zakázáno publikovat - ze šuplíku vytáhnul napsané essaye, vzpomínky a úvahy. Vyšla jeho ucelená díla: Příběh jednoho muže a jednoho města, Zlínské letectví, Zpráva o jedné zkušenosti . Josefu Vaňharovi byla po zásluze v roce 1993 udělena Cena města Zlína....

Josef Vaner (1)

Ing., CSc., docent, překladatel ekonomických publikací.

Josef Váňa (1)

Narozen 1931 na Vysočině, zemřel 29. 7. 2004. MUDr., CSc., psycholog a psychiatr.

Josef Váňa (1)

Narozen 20. 10. 1952 ve Zlíně. Dostihový jezdec, chovatel a trenér.

Josef Váňa (1)

Narozen 15.5.1931, zemřel 27.1.1987. Výtvarník a režisér animovaných filmů. Ilustrátor knih pro děti.

Josef Váňa (1)

Narozen 31.8.1899 v Praze, zemřel 7.9.1966 tamtéž. PhDr., psycholog, člen korespondent Československé akademie věd, ředitel Pedagogického ústavu Československé akademie věd, profesor pedagogické fakulty University Karlovy. Práce v oborech psychologie, pedagogiky, filosofie a dějin pedagogiky. Překlad z ruštiny.

Josef Valuš-Strunz (1)

Narozen 3. 9. 1918 v Šlechtíně, zemřel 1. 11. 1996 v Hradci Králové. Básník.

Josef Valuš (1)