116461–116520 z 143555 Autoři
Jaroslav Simon (1)
Narozen 1969 v Litomyšli. PhDr., klinický psycholog a psychoterapeut.
Více od autora
Jaroslav Simon (1)
Narozen 29.7.1906 v Brně. Ing., profesor textilní školy, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Šíma (3)
Jaroslav Šíma byl český hokejista. Byl odchovancem Karlových Varů, kde hrál již v sedmnácti letech druhou nejvyšší soutěž na pozici útočníka. V roce 1963 narukoval do jihlavské Dukly, kde se však neprosadil do ligového kádru a hrál za VTJ Litoměřice a VTJ Hodonín. Po odchodu do civilu získal angažmá v Gottwaldově, kde ho trenér Vladimír Kobranov zařadil do obrany. V roce 1968 utrpěl vážnou nehodu na motocyklu a v průběhu rekonvalescence byl vyřazen z kádru, takže přijal nabídku na přestup do HC Sparta Praha. Zde se stal oblíbencem fanoušků jako průkopník v roli „zlého muže“ vyhledávajícího tvrdé osobní souboje. V roce 1974 byl silně medializován jeho likvidační zákrok na Jaroslava Holíka, za který byl distancován na dva měsíce. Po osmi sezónách ve Spartě se vrátil do Gottwaldova a kariéru ukončil ve Spolaně Neratovice. V nejvyšší soutěži odehrál 412 utkání a vstřelil 73 branek. Za československou reprezentaci nastoupil k sedmnácti zápasům.
Více od autora
Jaroslav Šesták (1)
Narozen 25. 9. 1938 v Držkově. Prof., Ing., DrSc., dr.h.c., vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zaměřený na termální fyziku a termodynamiku, působí též v Centru nových technologií a materiálů ZČU, fotograf.
Více od autora
Jaroslav Šerák (1)
Narozen 19.1.1948 v Chrudimi, elektrotechnik, autor webových stránek o Jarolavu Haškovi, činný v oblasti dokumentaristiky a historie.
Více od autora
Jaroslav Selner (1)
Narozen 5. 5. 1906 v Kladně-Kročehlavech, zemřel 11. 1. 1973. Voják - generálporučík, příslušník čs. odboje.
Více od autora
Jaroslav Selner (1)
Narodil se 5. května 1906 v Kročehlavech . Tolik dobrodružství na jediný lidský život. Generál Jaroslav Selner unikal smrti, ať se po něm sápalo gestapo nebo komunisté. Ve druhé světové válce prošel západní i východní frontou, bojoval v Africe u Tobrúku, do Československa se na jaře 1945 probil přes Duklu. Kronika rodu Selnerů sahá až do první poloviny 17. století k povstání Chodů proti německému šlechtici Maxmiliánu Lammingerovi. Jedním z přímých předků Jaroslava Selnera byl konšel z Újezda na Domažlicku Jan Selner. Spolu s dalšími vůdci rebelie, sedlákem Janem Sladkým Kozinou a draženovským rychtářem Kryštofem Hrubým, měl být popraven. Ale hrdelní trest mu byl zmírněn a ze žaláře ho propustili v roce 1698, tři roky po Kozinově smrti. Spisovatel Alois Jirásek ve svých Psohlavcích Selnerovo jméno neuvádí, používá pro něj rodovou přezdívku Čtverák, kterou získal podle újezdského statku „Hu Štveráků“, na němž hospodařil. Jan Selner Čtverák byl prvním z povstalců, kteří napadli Lammingerovy úředníky. A měl za sebou řadu odvážných činů už před tím, než se stal ústřední postavou povstání Jan Sladký Kozina. Povahu předků v sobě Jaroslav Selner nezapřel. „Byl to člověk, který měl rád život,“ vzpomíná na svého otce syn Jaroslav. „Rozhodně to nebyl upjatý důstojník zaujatý jen kariérním postupem. Rád si dal sklenku něčeho dobrého a hezká děvčata mu nebyla lhostejná.“ Vysokou válečnou školu dokončil Selner pár měsíců před podpisem Mnichovské dohody. Když v březnu 1939 wehrmacht obsadil zbytek země, vstoupil třiatřicetiletý kapitán generálního štábu do odbojové organizace Obrana národa. Jeho skupina byla ale brzy odhalena, tak se rozhodl emigrovat. Při útěku z Brna v prosinci 1939 ho gestapo málem dostalo. Po válce se ze spisů německé tajné policie dozvěděl, že ho i s kolegou nadporučíkem Fictumem v Brně sledovali. V autě před domem na něj čekala hlídka. Protože nemohl spát, vyrazil Selner na nádraží už ve čtyři ráno. Chtěl jít pěšky, ale kolem projížděla tramvaj, t...
Více od autora
Jaroslav Šejvl (1)
Narozen 1976. Pedagog a výzkumný pracovník, pracoval u Policie ČR, práce z obecné kriminality, o drogových trestných činnech, učebnice trestního práva a kriminalistiky.
Více od autora
Jaroslav Sedlák (1)
Narozen 1961 v Jablonci nad Nisou, zemřel 8. 7. 2016 v Liberci. Novinář, sportovní publicista, autor knih o sportu a o Liberci.
Více od autora
Jaroslav Šauer (1)
Redaktor časopisu Slovan, prozaik-legionářská literatura, průvodce Prahou pro legionáře.
Více od autora
Jaroslav Šaroun (1)
Narozen 22. 7. 1943 v Dobrušce, zemřel 25. 3. 2021 v Dobřichovicích. Hudební pedagog, skladatel a pianista.
Více od autora
Jaroslav Šantrůček (1)
Narozen 27.9.1957. Ekonom, práce z oboru tržního hospodářství a oceňování majetku.
Více od autora
Jaroslav Šafránek (1)
Narozen 23.5.1890 v Plzni, zemřel 23.8.1957 ve Spáleném Poříčí. PhDr., profesor experimentální fyziky, vedoucí katedry fyziky na fakultě všeobecného lékařství, průkopník televize v Československu, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Šabata (1)
Představitel lidové tvorby, vyzkoušel si sochařství, grafiku i lidové písemnictví. Autor bohatě ilustrovaných knih pro děti i dospělé.
Více od autora
Jaroslav Šabata (1)
Jaroslav Šabata byl český levicový politik, filozof, psycholog a politolog, do roku 1969 funkcionář KSČ, za normalizace disident, mluvčí Charty 77 a politický vězeň, po sametové revoluci předák Občanského fóra, poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a ministr bez portfeje vlády České republiky.
Více od autora
Jaroslav Ryšavý (1)
Narozen 15.12.1883 v Neslovicích u Ivančic. PhDr., učitel, práce z oboru školství, zeměpisné mapy.
Více od autora
Jaroslav Rypota (1)
Narozen 28.6.1930. Ing., CSc., profesor politické ekonomie, prác e z oboru.
Více od autora
Jaroslav Rybář (1)
Supervizor českých nahrávek klasické hudby , především pro vydavatelství Supraphon.
Více od autora
Jaroslav Rybák (1)
Narozen 2. 8. 1946 v Písku. Sběratel pohlednic o staré Vltavě, spoluautor publikace reprodukovaných pohlednic z Povltaví.
Více od autora
Jaroslav Růžička (1)
Ing., stavař-statik, autor nedestruktivní detekční metody pro archeologii, zabývá se stavebně-historickými průzkumy, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Richter (1)
Narozen 22. 4. 1973 v Chomutově. Redaktor, editor, předseda ediční rady Národního muzea a vedoucí edičního oddělení Národního muzea. Redaktor Biografického slovníku českých zemí.
Více od autora
Jaroslav Richter (1)
Spoluautor publikace s tématem likvidace obchodních společností.
Více od autora
Jaroslav Řezáč (1)
JUDr. Jaroslav Řezáč byl český hokejový brankář a svazový funkcionář. Jako hráč získal dva tituly mistra Evropy a jako funkcionář působil dlouhodobě i v tehdejší LIHG. Řezáč se věnoval různým sportům od mládí. Hrál bandy hokej a závodně vesloval za ČSK Vyšehrad 1907. Brzy ovšem přešel k lednímu hokeji . Na začátku první světové války narukoval a po ní sloužil na východním Slovensku. Zde společně s tehdy již dvojnásobným mistrem Evropy Janem Fleischmannem založili první hokejový klub v Košicích. V roce 1921 se stal předsedou hokejového vedení pro pozemní hokejisty. O rok později v 36 letech debutoval v reprezentačním dresu Československa na Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1922. V rozhodujícím zápase se Švédy vystřídal během hry Wälzera a podílel se tak přímo na zisku titulu. Stejného brankáře nahradil na jednu sezónu i v ČSS Praha. Jako náhradní brankář cestoval i na další dva velké mezinárodní turnaje, kde však především plnil roli vedoucího výpravy. Od roku 1923 navíc zastupoval až do roku 1946 Československo v Mezinárodní hokejové federaci. Na první zimní olympijských hry odjel již jako hráč a funkcionář Sparty Praha. Dostalo se mu velké cti, když nesl při slavnostním zahájení a slibu československou vlajku. Přes špatný výsledek týmu se mu také podařilo dojednat pořadatelství mistrovství Evropy v ledním hokeji 1925 pro Československo. Řezáč se ještě jako náhradník zúčastnil mistrovství Evropy v ledním hokeji 1929 a mistrovství světa v roce 1931. Především zde ale působil v roli jakéhosi předchůdce trenéra. V roce 1931 také jako rozhodčí řídil první zápas, který se odehrál na umělém ledě na novém stadiónu na Štvanici. Jako funkcionář působil též ve Slavii Praha. Hokejové stadióny navštěvoval do konce života a o hokejové dění se neustále zajímal, což dával najevo svými postřehy a komentáři. V roce 1959 mu byl udělen titul zasloužilého mistra sport...
Více od autora
Jaroslav Rektořík (1)
Narozen 29.9.1937 v Brně. Doc., Ing., CSc., autor ekonomických publikací.
Více od autora
Jaroslav Řehoř (1)
Narozen 9. 2. 1934 v Litomyšli, zemřel 31. 3. 2023. Strojní inženýř, hodinář, konstruktér, překladatel odborných textů z německého jazyka, práce z oboru.
Více od autora
Jaroslav Řehánek (1)
Narozen 25. 3. 1929 v Prušánkách. Stavební inženýr, vědec a vysokoškolský pedagog . V rámci oboru zaměřen na otázky stavební tepelné techniky, tepelné ochrany budov, jejich energetické náročnosti, stavební akustiky aj. Je zpracovatelem technických norem a soudním znalcem v oboru stavebnictví. Je členem redakční rady časopisu Tepelná ochrana budov. Publikace v oboru.
Více od autora
Jaroslav Řehák (1)
Narozen 24. 1. 1914 v Plzni, zemřel 8. 1. 2007 v Praze. Ing., Dr. techn., CSc., lesní inženýr, středoškolský pedagog, autor publikací z oboru dendrologie a lesního hospodářství.
Více od autora
Jaroslav Rataj (1)
Narozen 14.1.1934 v Kroměříži. Doc. PhDr. historik umění, autor výtvarných monografií a výstav.
Více od autora
Jaroslav Radimský (1)
Narozen 31.1.1889 v Třebíči, zemřel 2.5.1946 v Brně. JUDr., soudní úředník, básník, beletrista, překladatel z polštiny a němčiny.
Více od autora
Jaroslav Rada (3)
JUDr., Ing., autor učebnic pro autoškoly a příruček pro autodopravce.
Více od autora
Jaroslav Ráček (1)
Narozen 29.11.1931 v Praze. MUDr., CSc., odborný asistent stomatologické kliniky na lékařské fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Jaroslav Pucherna (1)
Narozen 28.10.1903. JUDr., práce v oboru důchodové daně, redaktor divadelního sborníku.
Více od autora
Jaroslav Ptáček (1)
Narozen 5. 4. 1928 v Miřeticích, zemřel 15. 11. 2016 v Praze. Katolický kněz, člen Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou, autor článků z regionální historie a duchovního života.
Více od autora
Jaroslav Prugar (1)
Narozen 10. 2. 1928, zemřel 1. 7. 2012. Doc. Ing., DrSc., potravinářský odborník, práce z oboru.
Více od autora