Všichni Autoři a témata

Knut Haganäs (1)

Knut Haganaes (1)

Knudsenová Michelle (1)

Knor Miloš (1)

Knížková Šárka (1)

Kniha tisíce a jedné noci (1)

Knightsmith Pooky (1)

Knight Emma (1)

Knight Christopher (1)

Knetlová Ivana (1)

Knechtlová Jana (1)

Knechtlová Ivona (1)

Knausgaard (1)

Kmoníček Hynek (1)

Kmochová Petra (1)

Kmochova Kolínská Kapela (1)

Klymaxx (1)

Klouda Filip (1)

Klotylda Hopeová (1)

Zemřela 1923. Odbornice na lidové léčitelství ze Skokov, autorka herbáře.

Klinkovský Štěpán (1)

Klingrová Zuzana (1)

Kling Marc-Uwe (1)

Kline Baker (1)

Klinda Jozef Greschová Eva (1)

Klimt Vojtěch (1)

Klimková Irena (1)

Klimešová Andrea (1)

Klimeš Lumír Prof.PhDr (1)

Kliment Vepřek (2)

Narozen 14.10.1863 ve Velehradě, zemřel 7.6.1909 v Brně. Lektor němčiny na Vysokém učení technickém v Brně, pedagogický spisovatel, filolog, práce v oboru, editor německé literatury pro mládež, překladatel z ruštiny a francouzštiny.

Kliment Jefremovič Vorošilov (2)

Kliment Jefremovič Vorošilov , známý jako Rudý maršál byl sovětský státník, politik a maršál SSSR. Jako velitel nebyl příliš kompetentní a za svou kariéru vděčil především blízkému osobnímu vztahu se Stalinem. Vorošilov se narodil v osadě Verchněje v Bachmutském újezdu v Jekatěrinoslavské gubernii v Ruské říši , do rodiny zaměstnance železnice ruské národnosti. Podle sovětského generála Petra Grigorenka se sám Vorošilov zmínil nebo narážel na dědictví o své rodné zemi, Ukrajině, a o předchozím rodinném jménu Vorošilo. Absolvoval pouze dva roky školní docházky, v mládí se živil jako dělník, pracoval v dolech aj. V roce 1899 se zapojil do dělnického hnutí a 1913 se stal členem Ruské sociálně demokratické strany, ve které se přiklonil k bolševickému křídlu. V roce 1905 opustil zaměstnání a stal se profesionálním revolucionářem, jedním z vůdců sociálních demokratů v Lugansku. Organizoval stávky na různých místech včetně hlavního města a za revoluční činnost byl vězněn a ve vyhnanství. Od roku 1906 se znal se Stalinem a Leninem, kteří si jej časem oblíbili. V březnu – listopadu 1917 působil v Luhansku , stal se členem všeruského výboru sovětů, od ledna do března 1918 řídil petrohradskou organizaci Čeky. Během občanské války se nakonec celkem úspěšně podílel na vedení operací Rudé armády mezi Donem a Volhou. Zde je ale nutno poznamenat, že poměr sil na frontách, kde velel, prakticky vylučoval možnost neúspěchu. Organizoval také vyvraždění bývalých carských důstojníků. Některými vojáky z povolání byl kritizován, že při bojích o Caricyn jeho nekompetence a ignorování rozkazů nadřízených značně zkomplikovalo situaci a prodloužilo boje. V březnu 1918 převzal velení 5. armády ustup...

Kliment Černík (1)

Klíma Martin (1)

Klier Iv (1)

Klíč (1)

Klíč je technická pomůcka sloužící k zamykání a odemykání zámku. Existenci klíčů zmiňuje již Homér ve svém díle Odyssea v souvislosti s Pénelopou, která opatrovala klíč z bronzu a slonoviny. Klíče tedy znali staří Řekové od 8. století př. n. l., archeologické vykopávky v Thébách svědčí o existenci zámků s klíči od 3. století př. n. l. Klíče se lišily svým provedením již dříve. Byly zdobené zejména na očku , různě tvarované, lišily se vahou, délkou i použitím materiálů. Tyto zdobné úpravy se používaly až do sklonku 19. století, kdy technický vývoj znamenal složitější zámek oproti zjednodušeným klíčům. Protože vlastnictví některých důležitých klíčů bylo odznakem důstojnosti, nosívaly se zavěšené na krku na zlatém řetězu. Mnohé klíče u královských dvorů měly svá pojmenování, např. Komorní klíč na dvoře Marie Terezie. Běžný klíč se skládá ze dvou částí – hlavy, která je zpravidla vybavena očkem, umožňujícím klíč zavěsit, a trnu, což je část klíče, která se vsouvá do zámku. Podle mechanismu zámku bývá trn vybaven zuby nebo drážkami. Zuby i drážky mohou být na jedné i obou stranách trnu. Mimo původní použití k odemykání zámků dveří se později vyvinuly zámky a klíče k nedobytným pokladnám, trezorům, patentním zámkům . Zjednodušený typ klíče, většinou tzv. planžety , který je používán zámečníky, ale také rovněž bytovými zloději. Zvuk použití klíče v zámku umožňuje zjistit jeho tvar. Výrobou klíčů se zabývají zámečnické provozovny, v posledních letech i hobbymarkety či nákupní centra. Vytváření sbírek klíčů je jedním z mnoha sběratelských oborů. V největším českém Klubu sběratelů kuriozit jsou součástí sekce Různé. Sbírky klíčů jsou součástí řady muzeí.

Kletečka (1)

Kleopatra (1)

Klener, (1)

Klementina Pilátová-Ptáčková (1)

Narozena 26.4.1900 v Orlové. Učitelka, spisovatelka pro děti a mládež, autorka divadelní hry pro děti.

Klementina Kalašová (1)

Narozena 9. 9. 1850 v Horních Beřkovicích, zemřela 13. 6. 1889 v Bahii . Operní pěvkyně. Vydala korespondenci J. Zeyera a rodiny Kalašových.

Klementa Krecarová (1)

Narozena r. 1895, zemřela r. 1965. Překladatelka a manželka Jarmila Krecara .

Klement Rejsek (2)

Narozen 2. 5. 1963 v Rokycanech, zemřel 4. 10. 2017 v Brně. Prof. Ing., CSc., geolog, pedolog a vysokoškolský učitel.

Klement Poláček (1)

Klement Maria Hofbauer (1)

Narozen 26. 12. 1751 v Tasovicích na Moravě, zemřel 15. 3. 1820 ve Vídni . Světec, kněz, řeholník - redemptorista.

Klement Kerssenbrock (1)

Narozen 30. 5. 1912 v Klatovech, zemřel roku 1989. Šlechtic, sportovec, vysokoškolský pedagog, autor publikací z oboru lehké atletiky, též překladatel z němčiny.

Kléméns z Alexandreie (1)

První filozof židokřesťanství.

Klemens Szaniawski (1)

Polský spisovatel, prozaik, překladatel z francouzštiny. Romány, fejetony, črty z městského i venkovského života, zvláště ze židovského prostředí.

Klemens Richter (1)

Prof. ThDr. Klemens Richter přednáší liturgiku na teologické fakultě univerzity v Münsteru a je auterm a spoluvydavatelem mnoha publikací v tomto oboru

Klemens Minařík (1)

Klemens Lothar Metternich (1)

Klemen Pisk (1)

Slovinský básník a písničkář.

Kleinlein Gerhard (1)

Klein Daniel (1)

Klein (1)

Kleespies Wolfgang (1)

Klea (1)

Narozena 26. 9. 1915 v obci Bolevec . Spisovatelka, píše básně, články, povídky, prosadila se také jako divadelní režisérka a fotografka, žije v USA od roku 1969 a je stálou dopisovatelkou do českého měsíčníku, který vychází v Americe.

Klavdija Aleksandrovna Ostrouchova (1)

Ruská historička, autorka studií o V. I. Leninovi a revolučním hnutí.

Klavdija Aleksandrovna Ganšina (1)

Ruská filoložka, pedagožka, autorka rusko-francouzských slovníků.

Klaus-Peter Schuster (1)

Klaus-Peter Merta (1)

Klaus-Peter Hausmann (1)