Všichni Autoři a témata

Pavel Punčochář (1)

Pavel Pudlák (1)

Narozen 1952. RNDr., DrSc., matematik, zaměřený na matematickou logiku a teorii složitosti.

Pavel Pták (1)

Publikace v oborech Obecná matematika, Využití počítačů, robotika a její aplikace.

Pavel Prorok (1)

Autor učebních textů pro autoškoly.

Pavel Přívětivý (1)

Ing., pedagog, autor učebnic o počítačích a programování.

Pavel Příroda (1)

Pavel Příborský (1)

Autor publikace o webových stránkách týkajících se sportu.

Pavel Pražák (1)

Mgr., matematik, práce z oboru.

Pavel Pravda (2)

Mgr., advokát, zaměřen na obchodní právo, průmyslová a autorská práva.

Pavel Poucha (1)

Pavel Poucha, byl český orientalista, mongolista, zakladatel české tocharistiky. Narodil se ve Vídni, v rodině krejčovského dělníka Františka Pouchy. V roce 1912 se rodina vrátila do Čech. Roku 1924 maturoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci. Studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy absolvoval v letech 1924–1929, jako obory si vybral studium germánské a slovanské literatury a srovnávací lingvistiku. Na doktora filosofie byl promován 28. června 1929. Během studia navštěvoval přednášky orientálních jazyků, např. sanskrtu, hindštiny, bengálštiny, hebrejštiny, turečtiny či perštiny. Již před promocí pracoval jako výpomocný učitel němčiny. V roce 1931 byl jmenován středoškolským profesorem a do roku 1947 vyučoval češtinu a němčinu na pražských gymnáziích. Současně se věnoval orientalistice a zveřejnil své první práce. Počátkem září 1931 se oženil s Máničkou Voženílkovou. V té době byl profesorem gymnázia v Praze XI. Koncem Protektorátu obdržel protektorátní vyznamenání, tzv. Protektorátní orlici. Roku 1948 předložil habilitační práci. Od 1947 byl pracovníkem Orientálního ústavu, kde se vypracoval na vedoucího indologického oddělení a náměstka ředitele. V letech 1950-57 byl též externím vyučující na Filozofické fakultě UK, vyučoval i na Škole orientálních jazyků, kterou i řídil. V tomto období byl vysílán jako odborník do zahraničí. V srpnu až prosinci 1955 byl jako pracovník Orientálního ústavu vyslán na stáž do Mongolska. V roce 1957 odjel na roční pobyt do Číny a Mongolska. Zdroje uvádějí bez podrobností, že v roce 1957 byl z funkcí z politických důvodů odvolán. Nadále se věnoval vědecké práci. V roce 1970 odešel do důchodu, ale publikoval až do své smrti. V roce 1908 určili němečtí vědci Emil Sieg a Wilhelm Siegling tocharštinu, kterou byly psány rukopisy z 2. poloviny 1. tisíciletí n. l. nalézané v Turkestánu jako indoevropský jazyk. Pavel Poucha se věnoval ...

Pavel Potužník (1)

MUDr., neurolog .

Pavel Potužák (1)

Pavel Potužák byl český a československý geodet, vysokoškolský pedagog, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Habilitoval se v roce 1936 a v březnu 1938 byl jmenován mimořádným profesorem. V polovině 30. let 20. století převzal po Josefu Petříkovi vedení Ústavu praktické geometrie na ČVUT v Praze. Jeho specializací byla letecká fotogrammetrie a obecněji nauka o mapování a katastru. Napsal řadu odborných studií a vysokoškolských učebnic. Akademické dráze se věnoval i po válce. Byl mu udělen Řád práce. K roku 1954 se profesně uvádí jako proděkan Zeměměřičské fakulty ČVUT. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Praha-město jako bezpartijní poslanec. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.

Pavel Pospěch (1)

Narozen roku 1980. Mgr., Ph.D., sociolog a publicista, zaměřen na městský veřejný prostor, sociální řád, každodennost a sociologii venkova.

pavel Poš (1)

Pavel Portl (1)

Narozen 14.2.1979 v Uherském Hradišti. Mgr., literární vědec, historik, práce o moravské literatuře 20. století.

Pavel Poles (1)

Pavel Polcar (1)

Narozen roku 1953. Ing., hydrometeorolog, práce z oboru hydrologie.

Pavel Polák (1)

Narozen 1954. Grafik, básník.

Pavel Poláček (1)

Ing., CSc., autor učebnic němčiny a angličtiny.

Pavel Poláček (1)

Narozen 13.6.1938 v Praze. Ing., CSc., autor publikací o zemědělství, zahraničním obchodu, mezinárodních vztazích a Evropské unii.

Pavel Pola (1)

Narozen 1981. Kněz, člen Řádu bosých bratří blahoslavené Panny Marie z hory Karmel, převor v klášteře u kostela Panny Marie Vítězné u Pražského Jezulátka.

Pavel Pokorný (1)

Narozen 1975. Vysokoškolský pedagog v oboru počítačové grafiky a programování algoritmů, práce z oboru.

Pavel Pohl (1)

Pavel Pohančeník (1)

Pavel Pluhař (1)

Ing., chemik, zaměřený na ochranu a výživu rostlin.

Pavel Plšek (1)

Pavel Plíšek (1)

Mgr. Pavel Plíšek, kněz, vede duchovní správu farnosti Králíky v Královéhradecké diecézi.

Pavel Pilát (1)

Narozen 30. 6. 1959. Bývalý generální ředitel stavební firmy Metrostav. Spoluautor jubilejní publikace o firmě Metrostav.

Pavel Piekar (1)

Narozen 18. 7. 1960 v Ostravě. Výtvarník, grafik, kreslíř, ilustrátor.

Pavel Petrovič Parenago (1)

Pavel Petrovič Parenago byl sovětský vědec, astronom a profesor. Působil jako vedoucí oddělení hvězdné astronomie na Lomonosově moskevské státní univerzitě, člen korespondent Sovětské akademie věd.

Pavel Petrovič Blonskij (1)

Pavel Petráněk (1)

Autor programů pro Národní divadlo a Státní operu. Narozen 1977. Mgr., absolvent hudební vědy na Filosofické fakultě UK. Působil ve Státní opeře Praha, nyní je dramaturgem Opery Národního divadla. Publikace z oboru.

Pavel Pechanec (1)

Narozen 6. 3. 1971 v Havířově, Mgr., farář Církve československé husitské, sloužil v Českém Dubu , v Jablonném v Podještědí , v Bakově nad Jizerou ; redaktor časopisu Naděje v Kristu, regionální politik, radní Českého Dubu, ochotnický herec, autor her, pohádek a písní, biskup královéhradecké diecéze CČSH .

Pavel Pech (1)

Narozen 10.3.1951. Doc., RNDr., CSc., vysokoškolský pedagog, práce z matematiky.

Pavel Peč (1)

Narozen 1941 ve Strážisku. RNDr., a organický chemik a matematik, profesor biochemie na Masarykově universitě v Brně, práce z oboru.

Pavel Pažout (1)

Narozen 1946. Technik, technolog, obchodník, soudní znalec v oboru filatelie a spisovatel.

Pavel Pawluscha Novotný (1)

Pavel Pavelka (1)

Narozen roku 1844 v Senici, zemřel 31. 3. 1905 v Brně. Katolický kněz, zámecký kaplan v Líšni, spoluautor náboženského spisu.

Pavel Paulik (1)

Pavel Pastyřík (1)

Narozen 1966. Pedagog, publikace o výpočetní technice a tvorbě webových stránek.

Pavel Pánek (1)

Narozen 30. 1. 1969 ve Slaném. Zemědělský ing., specializace zemědělská technika, práce z oboru, též autor povídek.

Pavel Paľuš (1)

Slovenský astronom a astrofyzik.

Pavel Paleček (1)

Narozen roku 1977 v Brně. Zabývá se politickými procesy, vztahem vědy a společnosti.

Pavel Pačes (1)

Narozen 1978. Ing., Ph.D., elektroinženýr, působí v oboru elektrického měření.

Pavel P. Kašpar (1)

Pavel Otakar Axman (1)

Narozen 9.4.1920 v Řimicích, zemřel 23.10. 2011, pravoslavný kněz, teolog, působil v Přerově , Chudobíně a v Olomouci , administroval obec v Prostějově, ředitel olomoucko-brněnské eparchie , její správce , vysokoškolský učitel pravoslaví na detašovaném pracovišti Prešovské univerzity v Olomouci; bratr pravoslavného kněze Bohumíra Alše , strýc pravoslavného kněze a církevního historika Pavla Alše .

Pavel Ostap (1)

Narozen 23. 4. 1979. Ředitel základní a mateřské školy. Spoluautor učebnice dějepisu.

Pavel Osmančík (1)

Narozen 3. 6. 1972 v Ostravě. MUDr., PhD., FESC, kardiolog, zaměřen na arytmologii, invazitní elektrofyziologii a implantace kardiostimulátorů .

Pavel Opočenský (1)

Pavel Opočenský je český sochař a šperkař. Na středních odborných školách v Jablonci nad Nisou a v Turnově vystudoval profesi zlatníka a šperkaře. Podepsal Chartu 77. V roce 1979 emigroval do Německa, o dva roky později do USA. Z emigrace se vrátil v devadesátých letech. Krátce po svém návratu se stal mediálně známý, když se zastal dvojice lidí, kterou ohrožovali skinheadi dne 25. března 1991 u hospody Pod Bělkou v Slavojově ulici v Praze - Nuslích. Následoval konflikt, v němž loveckým nožem bodl sedmnáctiletého skinheada Aleše Martinů. Ten tomuto zranění podlehl. Opočenský byl nejprve odsouzen k podmíněnému trestu, po odvolání státního zástupce k trestu nepodmíněnému, nakonec vrchním soudem překlasifikován jako nutná obrana. Za svůj čin byl dle některých autorů nekriticky mediálně oslavovaný. V roce 2004 a pak v roce 2005 byl odsouzen k celkem sedmi a půl roku vězení za pohlavní zneužívání nezletilých romských dívek. V tomto případě byla stíhána a odsouzena též jeho přítelkyně Julie. Tato jeho kauza vyvolala též značnou mediální pozornost a Opočenský se stal jedním z nejznámějších vězňů v České republice. Později Městský soud v Praze zmírnil jeho trest na šest let a v dubnu 2006 byl podmíněně propuštěn. Ve vězení se vyučil soustružníkem kovů, a tak mohl rozšířit svůj umělecký rejstřík o další realizace. Oblíbil si monumentální formát kamenného bloku, užíval tvrdé magmatické horniny jako je žula nebo syenit. Tuto etapu své kariéry nazval „Dobývání děr“ a uzavřel ji výstavou v Galerii pod Vyšehradem.

Pavel Ondrusz (1)

Autor fantasy hry na hrdiny.

Pavel Ondračka (1)

Narozen 10.9.1954 ve Vsetíně. Teoretik umění.

Pavel Olšmíd (1)

Pavel Novotný (1)

Autor deníku a fotografií z cesty lodí po Dunaji.

Pavel Novotný (1)

Narozen 1969 v Praze. Novinář a zahraniční zpravodaj v rizikových oblastech, specialista na Blízký Východ.

Pavel Novák (1)

Pavel Noga (1)

Narozen 10.7.1969 v Ostravě. Grafik a fotograf.

Pavel Nikolajevič Šimbirev (1)

Ruský pedagog.

Pavel Nesvadba (1)

Narozen 3.2.1974 v Brně. Sportovní a divadelní fotograf.

Pavel Nešpor (1)

Narozen 30.12.1922 ve Zvolenu , zemřel 14.4.1984 v Opavě. Doc., PhDr. CSc., rusista a literární historik, práce z oboru.

Pavel Nešleha (1)

Pavel Nešleha byl český malíř, kreslíř, grafik a fotograf, výrazný představitel generace 60. let a českého nekonformního, avantgardně zaměřeného moderního umění. Za grafickou a kreslířskou tvorbu získal řadu ocenění. Samostatně vystavoval od roku 1966, kolektivních výstav doma a v zahraničí se zúčastňoval od roku 1965. Po absolvování Výtvarné školy v Praze , studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru monumentální a užité malby prof. Aloise Fišárka . Abstraktně koncipovaná diplomní práce, navržená pro prostor Divadla hudby do Hradce Králové, byla z ideologických důvodů zakázaná a zničena; studium končil souborem expresivních maleb z nižších ročníků – získal cenu školy. Stýkal se s avantgardně orientovanými umělci pražských ateliérových Konfrontací I a II ; poznal grafika Vladimíra Boudníka, spřátelil se s teoretiky Františkem Šmejkalem a Janem Křížem. Po ukončení povinné vojenské služby začal vystavovat. V roce 1966 se seznámil s teoretikem Jindřichem Chalupeckým, účastnil se jeho aktivit. Na jaře 1968 získal stipendium francouzské vlády do Paříže, uskutečnil řadu studijní cest. V roce 1968 se oženil s Mahulenou Hromádkovou . Nabídka pedagoga v oboru kresby na Akademii výtvarného umění v Kasselu, kterou v roce 1970 získal, byla českými úřady zamítnuta. Povolení k výjezdu nedostal. Roku 1977 se mu narodila dcera Johanka . Za normalizace patřil do okruhu Jindřicha Chalupeckého. Spoluzaložil skupinu Zaostalí. V roce 1990 obdržel tvůrčí grant The Pollock–Krasner Foundation; od téhož roku vedl ateliér malby na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze; 1991 jmenován profesorem; 1995 se stal se členem S.V.U. Mánes. V září 2003 nečekaně podlehl zhoubnému onemocnění. Nešlehova tematicky bohatá tvorba zahrnuje kromě malby, kreseb, grafik a fotografií též objekty...