89641–89700 z 153168 Autoři
St. John's College Choir (1)
St. John's College Choir je uznávaný pěvecký sbor působící na St John's College, která je součástí univerzity v Cambridge v Anglii. Sbor je známý svým osobitým zvukem a svými vystoupeními a nahrávkami si získal mezinárodní uznání. Byl založen v 70. letech 19. století, ale jeho moderní éra začala pod vedením George Guesta v 50. letech 20. století, který jej přeměnil v profesionální sbor na plný úvazek.
Více od autora
St John Greene (1)
Britský zdravotník, propagátor extrémních sportů, spoluautor knihy vzpomínek na manželku.
Více od autora
Srp (1)
Více od autora
Šrí Šrímad (1)
Šrí Šrímad Abhaj Čaranáravinda Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda přišel na tento svět 1. září 1896 v Kalkatě, v Indii. Jeho otec Gour Móhan De, obchodník s textilem, a matka Rádžní mu dali jméno Abhaj Čaran. Podle bengálské tradice rodiče pozvali astrologa, aby dítěti sestavil horoskop. Astrologova předpověď byla opravdu pozoruhodná: až dosáhne věku sedmdesáti let, přeplaví se přes oceán a stane se významným náboženským kazatelem a otevře 108 chrámů. Gour Móhan byl čistý vaišnava a vychovával svého syna k vědomí Krišny. Jeho rodiče byli rovněž vaišnavové, a tak se Gour Móhan za celý svůj život nedotkl masa, vajec ani kávy nebo čaje. Svého duchovního mistra, Šrílu Bhaktisiddhántu Sarasvatího Gósvámího, potkal poprvé v Kalkatě v roce 1922. Bhaktisiddhánta Sarasvatí, význačný představitel filozofie oddanosti a zakladatel šedesáti čtyř védských ústavů , si vzdělaného mladého muže oblíbil a přesvědčil ho, aby svůj život zasvětil rozšiřování védského poznání. Šríla Prabhupáda se stal jeho žákem a o jedenáct let později byl v Allahabádu obřadně zasvěcen. Již při jejich prvním setkání v roce 1922 požádal Šríla Bhaktisiddhánta Sarasvatí Thákura svého budoucího žáka Šrílu Prabhupádu, aby šířil védskou moudrost v angličtině. V následujících letech napsal Šríla Prabhupáda komentář k Bhagavad-gítě, podporoval Gaudíja Math a v roce 1944 začal bez pomoci vydávat anglicky psaný čtrnáctideník „Back to Godhead“ . Sám ho editoval, přepisoval rukopisy, obstarával korektury a dokonce i osobně prodával jednotlivá čísla. Jeho žáci nyní pokračují s vydáváním tohoto časopisu po celém světě v různých jazycích. V roce 1947 odměnila gaudíja-vaišnavská společnost Šrílu Prabhupádu za jeho filozofickou učenost a oddanost titulem „Bhaktivédánta“. Roku 1950, ve věku padesáti čtyř let, Šríla Prabhupáda opustil rodinný život a odešel do ústraní, aby mohl věnovat více času studiím a psaní. Odjel na posvátné místo Vrindávana, kde žil za velice skromných podmínek v historick...
Více od autora
Srdjan Prtina (1)
Student politologie, mezinárodních vztahů a evropských studií, práce z oboru.
Více od autora
Šrámek (1)
Více od autora
Spyri Johanna (1)
Johanna Spyriová rozená Heusserová se narodila 12.6.1827 v Hirzelu ve Švýcarsku. Jako čtvrtá ze šesti dětí, vyrůstala na hospodářství svého otce, venkovského lékaře. Po studiu na venkovské škole a soukromém doučování farářem, se dostala na tři roky do Zürichu, kde studovala cizí jazyk a hudbu, poté odešla na jeden rok do penzionu v Yverdonu. Od roku 1845 vyučovala doma svojí mladší sestru a věnovala se studiu literatury. V roce 1852 se provdala za Bernharda Spyriho, právníka a novináře a odešla s ním do Zürichu, tehdy začala psát příběhy o životě na vesnici. Její první kniha pro děti s názvem List na Vroniho hrobě vyšla v roce 1871 V roce 1880 jí vyšla kniha Heidy, děvčátko z hor Její manžel a jejich jediný syn Bernhard zemřeli v roce 1884. Poté sama napsala více jak padesát příběhů. Zemřela 7.7.1901 v Zürichu, byla pohřbena v rodinné hrobce Sihlfeld-A na hřbitově v Zürichu. V roce 1951 byl její portrét umístěn na poštovní známku a v roce 2001 na pamětní minci.
Více od autora
Spencer Bright (1)
Žurnalista, hudební kritik. Propagátor přípravku na posílení imunity ImunoBran u onkologických pacientů.
Více od autora
Spencer Bohren (1)
Spencer Bohren byl americký roots hudebník, zpěvák, skladatel, učitel a výtvarník. Hrál na kytaru, lap steel kytaru, banjo a perkuse a využíval kořenů americké tradiční hudby k tvorbě písní ve stylu blues, country, gospelu a folku. Od roku 1984 vydal čtrnáct alb.
Více od autora
Special Delivery (1)
Skupina vznikla v roce 1972 pod názvem ACT 1. Členy byli Reginald Ross, George Parker a Roger Terry. Terry Huff se ke skupině připojil v roce 1974. Spolupracovali s producentem a skladatelem jménem Rafael Gerald a v roce 1974 vydali jedno album u Spring Records. Poté odešli od Spring Records k Mainstream Records a znovu se zformovali s Huffem a změnili název na Special Delivery . Terry Huff, George Parker, Chester Fortune a Reginald Ross nahráli v roce 1975 baladu s názvem "I destroyed your love", kterou napsal Huff. Píseň se rychle stala základem tichých bouří v rádiích a zůstala na spodních příčkách žebříčků R&B. Než Mainstream stihl nahrát pokračování, skupina se rozpadla kvůli hudebním, obchodním a osobním neshodám. Terry Huff nahrál a produkoval "The Lonely One" s pomocí Ala Johnsona. Johnson a dva Huffovi bratři se postarali o doprovodné vokály. Z komerčních důvodů ji Mainstream vydal jako skladbu Special Delivery featuring Terry Huff. Úspěch písně vyvolal poptávku po LP, které Huff a Johnson spěchali nahrát do New Yorku. V roce 1978 pak skupina nahrála album bez Terryho Huffa u Shield Records. Producentem byl George Parker.
Více od autora
Spear Of Destiny (1)
Spear of Destiny je britská rocková skupina, kterou v roce 1983 založili zpěvák a skladatel Kirk Brandon a baskytarista Stan Stammers . Její sestava se v průběhu let neustále měnila. Založili ji Kirk Brandon a Stan Stammers po zániku skupiny 'Theatre Of Hate' v původní sestavě, která zahrnovala Chrise Bella a Lascellese Jamese, pro album 'The Grapes of Wrath' z roku 1983. V hudebním stylu i v hudební sestavě skupiny došlo k mnoha změnám, stálým členem je pouze Kirk Brandon. Mezi dalšími, kteří se v sestavě vystřídali, jsou Mickey Donnelly, Neil Pyzer, Alan St. Clair, Dolphin Taylor pro alba 'One Eyed Jacks' a 'World Service'. Pete Barnacle, Steve Barnacle, Marco Perron a Volker Janssen pro album 'Outland'. Na posledním albu 80. let "The Price You Pay" hráli Kirk Brandon na kytaru a hlasy, Pete Barnacle na bicí, Volker Janssen na klávesy a Chris Bostock na baskytaru. HISTORIE Skupina vznikla v roce 1983 a její původní sestavu tvořili Kirk Brandon, Stan Stammers, Chris Bell a Lascelles James. Koncem roku 1983 tuto sestavu nahradili Dolphin Taylor na bicí, Alan St Clair na kytaru, John Lennard na saxofon a Neil Pyzer na klávesy a další saxofon. V roce 1984 Johna Lennarda nahradil Mickey Donnelly na saxofon. Spear of Destiny nahráli jednu session pro Johna Peela . "Kapela hrála punkovou formu power rocku, která měla často hymnický charakter." Jejich druhé album One Eyed Jacks vyšlo v roce 1984. Dosáhlo 22. místa v žebříčku UK Albums Chart Reputace Spear of Destiny v polovině 80. let ve větší míře závisela na jejich živých vystoupeních. V roce 1985 se jejich album World Service dostalo do Top 20 v Británii. Zakládající člen Stan Stammers odešel v roce 1986. Po vydání čtvrtého alba Outland a jeho hitu "Never Take Me Alive", který se dostal do Top 15, začala skupina dosahovat určitých úspěchů v hitparádách a pořádat vyprodané koncerty, včetně předskakování U2 na stadionu ve Wembley. V předvečer vystoupení na festivalu v Readingu však kapelu postihla smůla, protože Brandon onemocněl Reiterovou chorobou, kvůli které musela kapela téměř na rok odložit všechny své plány. Spear of Destiny se v UK Singles Chart umístili celkem desetkrát. Čtyři z nich se dostaly do Top 50, ale pouze jeden se dostal do Top 20 - "Never Take Me Alive" . Kromě Brandona a Stammerse byli v 80. letech minulého století členy kapely také bývalý bubeník skupiny Gillan Pete Barnacle, bývalý baskytarista JoBoxers Chris Bostock, bývalý kytarista Adam and the Ants Marco Pirroni a bývalý bubeník Tom Robinson Band a Stiff Little Fingers Dolphin Taylor. Brandon je také členem superskupiny Dead Men Walking. THEATRE OF HATE/SPEAR OF DESTINY Theatre of Hate byla postpunková / goth-rocková kapela založená v Claphamu ve Velké Británii v roce 1980 pod vedením Kirka Brandona z popela punkové skupiny The Pack, kterou v roce 1978 založil Kirk Brandon , Simon Werner , Jonathan Werner a Rab Fae Beith , později nahrazený Jimem Walkerem , která se vyznačovala syrovým zvukem, jenž někdy připomíná Varšavu , a na labelu Rough Trade vydali dva singly Brave new soldiers a King of kings a EP Long live the past, které se objeví po rozpadu kapely, Všechny vyšly na CD kompaktu s The complete singles of the Pack/Theatre of Hate, vydaném Anagram Records v roce 1995, a nedávno malý label Almafame vydal CD Dead Ronin, obsahující všechny písně, které Brandon a The Pack v tomto období napsali, a dva dosud nezveřejněné koncertní videoklipy. Po druhém Peelově sezení v srpnu 1981 vstoupili Theatre of Hate do studia s producentem Mickem Jonesem, aby nahráli své první studiové album Westworld, které vyšlo v únoru 1982. Krátce po natočení alba se ke kapele připojil nový kytarista Billy Duffy , bubeníka Luka Rendlea pak nahradil Nigel Preston. Album se dostalo na 17. místo v žebříčku alb Velké Británie a vygenerovalo také singl Top 40 Do you believe in the Westworld ? a obsahovalo další dobré písně, jako Judgment hymn, Love is a ghost a Conqueror. V únoru 1982 Theatre of Hate vydali další album v režii, He who dares wins: Billy Duffy později kapelu opustil a připojil se k Ianu Astburymu v Death Cult. Theatre of Hate ještě krátce pokračovali, než se koncem téhož roku po vydání singlů The Hop a Eastworld rozpadli. Bylo nahráno druhé studiové album Aria of the devil, které vyšlo až v roce 1998, stejně jako další nezveřejněné demosnímky těchto nahrávek, které byly vydány jako Ten years after v roce 1993. Brandon převzal Spear of Destiny s baskytaristou Stanem Stammersem. Po rozpadu skupiny byla na trh uvedena albová kompilace Revolution, která strávila tři týdny v britské hitparádě a dosáhla 67. místa. Nigel Preston se připojil ke svému bývalému spoluhráči Billymu Duffymu jako bubeník The Cult a podílel se na jeho albu Dreamtime z roku 1984. Theatre of Hate se reformovali v roce 1991 na turné Return to 8 v sestavě, kterou tvořili členové původní skupiny Brandon, Stammers a Lennard, k nimž se přidali Pete Barnacle na bicí a kytarista Spear of Destiny / The Mission Mark Gemini Thwaite. Živý záznam koncertu v londýnské Astorii v této sestavě, Theatre of Hate Act 4, byl později vydán na CD u Plastic Head Records. V roce 1994 skupina ve složení Brandon, Stammers, John McNutt a Art Smith vstoupila do studia Mix-O-Lydian v Boontonu v New Jersey, kde s Bradem Morrisionem nahrála nové album pod názvem Theatre of Hate. Album Retribution vyšlo až počátkem roku 1996 ve Spojených státech a Velké Británii. Love is a ghost, vydané u Receiver Records v roce 1999, je přímo z této éry a nabízí jeden z nejlepších momentů jeho krátké kariéry. U příležitosti 25. výročí vydání alba Westworld se Theatre of Hate reformovali na týdenním turné, které vyvrcholilo v dubnu 2007 v Islington Academy. Album bylo znovu vydáno a doplněno o nové písně. Z původní sestavy nebyl k dispozici pouze Stammers, který se kvůli kolizi rozvrhu a rodinných povinností ve Spojených státech, kde pobýval, připojil k Brandonovi, Guthriemu, Lennardovi a Rendlovi a nahradil ho Craig Adams, bývalý baskytarista The Sisters of Mercy a The Mission a krátce i Cult. V květnu 2012 se původní sestava Theater of Hate ve složení Kirk Brandon, Stan Stammers a John Lennard, doplněná Adrianem Portasem na kytaru a Mikem Kellym na bicí, sešla na třech koncertech k 30. výročí vzniku Westworldu, které se konaly v Bristolu, Londýně a Crewe.
Více od autora
Spargo (1)
Více od autora
Søren Holm (1)
Lékař a filozof, profesor bioetiky a filozofie medicíny na University of Manchester a na University of Oslo .
Více od autora