86881–86940 z 153041 Autoři
Therese Mohn (1)
Therese žije v malém městečku na pobřeží Norska. Když jí bylo 7, začala se učit jezdit na koni. Therese si dobře pamatuje na svou první hodinu – kůň zničehonic přešel do cvalu a ona se rozplakala. Počáteční strach ale brzo vystřídalo nadšení a láska ke koním. Když začala Therese chodit na vysokou školu, nemohla už jezdit tak jako dřív. Studovala také v Anglii a ve Francii, a tak na koně nebylo příliš mnoho času. Sen o vlastním koni proto stále zůstává snem. Od dětství Therese touží vyprávět příběhy, které jí její bujná fantazie neustále kreslí před očima. Když jí bylo 11, začala psát svůj první román – samozřejmě o koních. Nikdy ho však nedokončila. Už v té době si však vypěstovala vášeň pro čtení a psaní – když nemohla jezdit, pořád jí zůstaly aspoň knížky. Therese miluje dortíky, zmrzliny a sladkosti všeho druhu a má jedno tajemství – je přesvědčená, že všechny malé holčičky jsou přestrojené princezny.
Více od autora
Theresa Ragan (1)
Americká spisovatelka, autorka detektivních románů. Právní tajemnice.
Více od autora
Theresa Hannig (1)
Německá softwarová vývojářka, IT konzultantka, projektová manažerka solárních systémů, spisovatelka a blogerka. Autorka sci-fi románů.
Více od autora
Theophile Delaporte (1)
Jeho rodiče pocházeli ze Spojených států, do Francie přišli až roku 1893, kde se jim narodil 6. 9. 1900 syn Julian. První válečná léta stráví v hladovějící Paříži a poté se přihlásí do americké armády. Rok 1918 prožije na italské frontě. Roku 1919 odjíždí do Států a studuje na univerzitě Charlottesville ve Virginii. Zde napíše první povídku „Psychiatrův učeň“. V roce 1926 vstupuje do francouzské literatury.
Více od autora
Théophile Alexandre Steinlen (1)
Théophile Alexandre Steinlen , často známý pouze jako Steinlen, byl původem švýcarský malíř, grafik a ilustrátor, který působil v Paříži. Znám byl svými návrhy plakátů, zejména pro kabaret Le Chat noir, ve stylu francouzské secese.
Více od autora
Theokritos (1)
Theokritos ze Syrákús byl antický řecký básník helénistického období, zakladatel žánru idyly. Žil ve 3. století př. n. l. Přesné údaje o Theokritově životě chybějí. Narodil se krátce před rokem 300 př. n. l.; jeho domovem byly Syrákúsy, žil však také v Alexandrii a na ostrově Kós. Po roce 260 již o něm nemáme žádné zprávy. Od Theokrita se dochovaly 1) bukolické básně, 2) obrázky z městského života, 3) epyllia s mytologickou tematikou, 4) enkomia, oslavné a milostné básně. Theokritos je považován za zakladatele bukolického básnictví ; jeho nejslavnějším následovníkem je Publius Vergilius Maro. V těchto idylách psaných v hexametru podává idealizované výjevy z pastýřského života. Nejčastějšími motivy je závodění ve skládání a zpěvu pastýřských písní, nenaplněná láska mladého pastýře a líčení slunné, malebné krajiny a venkovského klidu. Thyrsis: Začněte, milé Múzy, nuž začněte pastýřskou píseň! První sem zavítal z pohoří Hermés. "Dafnide", praví, „kdopak tě tolik souží, můj milý, po kom tak toužíš?“ Začněte, milé Múzy, nuž začněte pastýřskou píseň! Přišli pastýři skotu a koz, i ovčáci přišli - všichni se pozeptat, co prý ho rmoutí. Priápos přišel se slovy: "Dafnide, proč by ses trápil? Vždyť ona dívka po všech studánkách běhá sem tam a po všech hájích -" Začněte, milé Múzy, nuž začněte pastýřskou píseň - "všude tě hledá. Tys nejapný milovník: nevíš si rady. Cožpak si nějakým pasákem koz, ne pastýřem skotu? Vidí-li takový pasák, jak s kozami laškuje kozel, hned se mu zachmuří zrak, že sám se nezrodil kozlem." Začněte, milé Múzy, nuž začněte pastýřskou píseň! "Podobně ty, když vidíš, jak dívky se vesele smějí hned se ti zachmuří zrak, že s nimi netančíš v kole." Pastýř skotu však neodpověděl: přehořkou lásku nosil v svém srdci dál a dál, až ji donesl k hrobu. Idyly, I, 78—95 Theokritovo dílo vyšlo česky ve třech antologiíchː...
Více od autora
Theofanus Abba (1)
Theofanus Abba, vlastním jménem Josef Louda , byl český hermetik, alchymista a kabalista, znalec psychurgie, symboliky a autor návrhu tarotových karet , který výtvarně zpracoval Martin Stejskal. V mládí absolvoval obchodní učiliště v Mladé Boleslavi a byl poté zaměstnán jako účetní v Liberci a Mladé Boleslavi. Roku 1929 odjel do Francie, strávil devět měsíců v Paříži a pak nějaký čas v Bordeaux. Po návratu do Čech vedl textilní obchod v Opočně a pracoval v nejrůznějších profesích. Usadil se v Mnichově Hradišti, kde studoval bohatou valdštejnskou knihovnu alchymik na zdejším zámku. Společně se svým přítelem Josefem Pánkem a paní Boženou Ferklovou, která byla vynikajícím médiem, provedli řadu nekromantických operací. Při nich se uskutečnil Abbův duchovní kontakt s Paracelsem, který se stal jeho hermetickým Mistrem. Abba alchymii i praktikoval a ve své laboraci údajně několikrát dospěl k „argyrophé“. Na sklonku života žil v Terezíně, kde i zemřel a je pohřben. Literární dílo Hlavním Abbovým dílem je iniciační trilogie Z odkazu proroků, tvořená knihami Transmutace fysická, Výklad zjevení Jana Theologa a Dopisy Paracelsovi, přičemž těžištěm celého díla je poslední svazek. Všechny ostatní drobné autorovy práce jsou obsaženy v knize Corpus Hermeticum Theofani. Theofanus Abba ve svém díle vycházel zvláště z děl a filosofie Nicolase Flamela, Paracelsa, Louise-Clauda de Saint-Martin, Antoina Fabreho d'Olivet, Eliphase Léviho, Françoise Jolliveta-Castelota, Oswalda Wirtha a Franze Spundy. Mezi jeho pokračovatele patří malíř Martin Stejskal a psycholog Milan Nakonečný. Zajímavost Theofanus Abba se v prosinci 2018 stal prvním českým hermetikem, jehož dílo bylo kompletně vydáno knižně. a. primární zdroje
Více od autora
Theodor Veidl (1)
Narozen 28.2.1885, Vysočany u Žatce, zemřel 18.2.1946 v Terezíně. PhDr. Vystudoval hudební vědu, skladatel, pedagog, spisovatel, práce z oboru.
Více od autora
Theodor Syllaba (1)
Narozen 20.11.1925 v Kralovicích, zemřel 2002. PhDr., CSc., profesor, pracovník knihovního a dokumentačního střediska pro slovanskou filologii filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Autor bibliografií a práce z oboru moderních českých a ruských dějin.
Více od autora
Theodor Šlechta (1)
Narozen 13. 8. 1898 v Noutonicích , zemřel 24. 9. 1979 v Hradci Králové. Autor vzpomínek z 1. světové války.
Více od autora
Theodor Rotter (1)
Četnický velitel a kynolog. Jeden z prvních zakladatelů četnické kynologie na území našeho státu a průkopník při využívání německého ovčáka k pátrání po tzv. horké stopě,
Více od autora
Theodor Procházka (1)
Narozen 14. 8. 1904 v Praze, zemřel 14. 8. 2003 v Rockville . PhDr., historik, novinář a publicista. Redaktor agentury Centropress v Praze , pracovník Československé tiskové kanceláře , z toho 1938-1944 jako pozorovatel v Berlíně. V roce 1949 odešel do exilu, nejprve do Francie, kde získal doktorát na Sorboně. Od roku 1954 žil v USA, v letech 1955-1974 byl reaktorem Hlasu Ameriky. Jako historik se zaměřoval především na dějiny diplomacie v období Mnichova. Pořadatel sborníku válečných dokumentů, překladatel z angličtiny.
Více od autora
Theodor Plivier (1)
Theodor Otto Richard Plievier, od roku 1933 Plivier byl německý spisovatel a autor protiválečné knihy Stalingrad. Roku 1931 se oženil s herečkou a spisovatelkou Hildegard Piscator. Po převzetí moci nacisty byly Plivierovy knihy spáleny. Plivier si změnil příjmení na Plievier a přes Prahu, Curych, Paříž a Oslo uprchl do Sovětského svazu . Po vypuknutí Druhé světové války působil na frontě a v zajateckých táborech, zpovídal německé vojáky a publikoval časopisecky části, které později vydal knižně. V roce 1943 byl jedním ze zakladatelů Národní komise pro svobodné Německo . Roku 1945 vyšla v Aufbau Verlag v Berlíně a zároveň v Mexiku jeho dokumentární kniha Stalingrad, která jako první informovala Němce o podrobnostech porážky 6. armády. Kniha byla přeložena do 14 jazyků a stala se Plievierovou nejúspěšnější knihou. Později byla úspěšně zdramatizována jako televizní film a hra. Plievier se do Německa vrátil se Sovětskou armádou a působil jako úředník ve východní okupační zóně ve Výmaru, byl členem parlamentu a zaměstnancem nakladatelství Gustav Kiepenheuer. Po roce 1948 se nemohl smířit s dogmatickou podobou komunismu na Východě a během přednáškového turné po Západním Německu zůstal v britské zóně. Na sjezdu spisovatelů v Frankfurtu nad Mohanem v roce 1948 přednesl projev "Několik poznámek k významu svobody" . Usadil se Hamburgu a roku 1950 se potřetí oženil. Jeho další knihy, které doplňují válečnou trilogii vyšly v následujících letech - Moskva a Berlín . V Západním Německu byl spisovatel v některých kruzích kritizován jako zrádce Wermachtu. Pliever zemřel na infarkt roku 1955 ve věku 63 let ve Švýcarsku.
Více od autora
Theodor Myslivec (1)
Narozen 10.7.1927 v Ostravě, zemřel 11.6.1978 tamtéž. Univ. prof. Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, práce z fyzikální metalurgie a ocelářství.
Více od autora