Všichni Autoři a témata

Josef Jiří Jelínek (1)

Narozen v lednu 1698 nebo 1697, zemřel 23.1.1776 v Kosmonosích. Sochař a řezbář.

Josef Jiránek (2)

Josef Jiránek – 9. ledna 1940 Praha) byl český klavírista, hudební pedagog a skladatel. Byl synem Petra Jiránka , řídícího učitele v Ledcích a ředitele kůru ve Všejanech. Otec byl všestranným hudebníkem. Hrál na všechny dostupné nástroje, a měl vlastní kapelu, pro kterou skládal taneční písničky. U něj získal Josef základní hudební vzdělání. Rodina zřejmě hudbou žila, neboť hudbě se profesionálně věnovali i další bratři: Alois, František, Karel a Stanislav. V roce 1859 se rodina přestěhovala do Všejan, kde byl lesmistrem Karel Smetana, bratr Bedřicha Smetany. Bedřich Smetana rozpoznal Josefovo mimořádné nadání, přijal jej do své rodiny a učil jej hře na klavír a skladbě. Již v roce 1867 uspořádali v Loučni společný koncert ,a v roce 1881 vystoupili i v Praze. Vedle klavíru se učil i na housle a na harfu. Nastoupil přímo do druhého ročníku Varhanické školy v Praze, a po ročním studiu podnikl s violoncellistou Hanušem Wihanem koncertní turné po Čechách. V letech 1876–1877 učil zpěv na reálném gymnáziu v Praze. V roce 1877 odešel za svým bratrem Aloisem do Ruska a učil na dívčím gymnáziu D. D. Obolenské v Charkově klavír, harfu, zpěv a hudební teorii. Zde také vznikla většina jeho skladeb a instrumentálních děl. V roce 1891 se vrátil do Prahy, a stal se profesorem klavíru na Pražské konzervatoři. Jako klavírista proslul zejména coby zasvěcený interpret skladeb Bedřicha Smetany. Při Smetanově jubileu v roce 1924 absolvoval na 50 koncertů v Čechách a v Jugoslávii. S rodinou Bedřicha Smetany zůstal ve styku i po jeho smrti. Učil na klavír Smetanovy dcery, i dcery Smetanových sester. Byl rovněž učitelem hudby v rodině hraběte Nostice. Veřejně vystupoval až do svých 82 let. Kromě sólových koncertů doma i v zahraničí spolupracoval s Českým kvartetem, a byl činný i jako doprovazeč. Jako skladatel se po návratu z Ruska odmlčel. Důvodem bylo nejen časové vytížení pedagogickou a koncertní činností, ale i nástup no...

Josef Jindřich Šechtl (1)

Josef Jícha (2)

Narozen 7. 11. 1934 v Plzni, zemřel 18. 8. 2021. Malíř, grafik, ilustrátor.

Josef Jettmar (2)

Narozen 3.12.1855 ve Vysokém Mýtě, zemřel 23.11.1922 v Praze. Ing., chemik, práce v oboru.

Josef Jendřišak (2)

Autor publikací z oboru požární techniky a filatelie s náměty hasičské techniky.

Josef Jedlička (2)

Narozen 16.3.1927 v Praze, zemřel 5.12.1990 v Augsburgu . Etnograf, autor divadelních a rozhlasových textů, literárních a filosofických studií, emigrant po 1968.

Josef Janoušek (1)

Josef Janoušek (2)

Josef Janoušek byl český právník a politik. Josef Janoušek se narodil v roce 1879 v Březníku nedaleko Náměšti nad Oslavou, v roce 1899 maturoval na prvním českém gymnáziu v Brně a následně odešel do Prahy, kde nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kterou ukončil v roce 1907. Posléze začal působit v Třebíči jako okresní soudce na místním soudě, roce 1920 odešel na pozici soudce do Brna, tam pak pracoval jako vrchní soudní rada Nejvyššího soudu, mezi lety 1932 a 1933 pracoval jako první náměstek starosty města Brna. Byl pohřben na Ústředním hřbitově v Brně mezi čestnými hroby. Po jeho smrti byla na jeho počest pojmenována ulice Dra Josefa Janouška v Černých Polích v Brně. Jeho hrob je součástí kulturní památky Ústřední hřbitov.

Josef Janny (1)

Rakouský autor knih z 2. světové války, původně hodinář.

Josef Janeček (1)

Narozen 4.2.1947 v Liberci.Doc., Ing., CSc., vysokoškolský pedagog v oboru kybernetické a řídící techniky, práce z oboru.

Josef Jána (2)

Historik, zaměřen především na rudolfínské období. V letech 1945–1949 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Souběžně studoval i Státní archivní školu v Praze, kterou dokončil v roce 1948. Po studiích pracoval jako archivář v Archivu hl. města Prahy a od roku 1956 jako vědecký pracovník v Historickém ústavu ČSAV. K jeho nejvýznamnějším pracím patří monografie věnované Rudolfu II. , Albrechtu z Valdštejna a českým dějinám 1. poloviny 16. století

Josef Jan Kratochvíl (1)

Josef Jalůvka (2)

Programátor, práce o počítačových virech a antivirových programech.

Josef Jágr (2)

Narozen v Praze, bývalý fotbalista a hokejista, redaktor, sportovní historik a archivář, odborný publicista úzce spojený s kladenským fotbalem a především hokejem.

Josef J Novotny (1)

Narozen 1989. Logistik. Autor prózy s hokejovou tematikou. Bloger.

Josef Hympl (1)

Narozen 1974. Novinář, nejdříve v Lidových novinách, pak v časopise Týden, píše převážně na politická témata.

Josef Hybeš (2)

Josef Hybeš byl rakouský, český a československý sociálně demokratický politik a novinář. Již v mládí organizoval v oblasti Vídně a na jižní Moravě dělnické hnutí a stávky textilních dělníků. Za Rakouska-Uherska byl jedním z prvních sociálně demokratických poslanců Říšské rady, po vzniku republiky poslancem Revolučního národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR, který se koncem života přiklonil k nově vzniklé Komunistické straně Československa. Nedokončil základní vzdělání, od roku 1859 pracoval jako dělník v textilním průmyslu. Zpočátku pomáhal svému otci, který měl tkalcovskou živnost. Na jaře roku 1867 se odstěhoval za prací do Vídně a brzy se, ještě coby mladík, zapojil do dělnického hnutí, když se v prosinci 1867 stal členem Všeobecného dělnického vzdělávacího spolku. Snažil se organizovat a sjednocovat dělnické hnutí, působil mezi německými i českými dělníky. Založil Dělnickou jednotu a vzdělávací spolek Rovnost. Za vedení stávky vídeňských textilních dělníků v roce 1876 byl vězněn. V roce 1876 byl zvolen do ústředního výboru rakouské Sociálně demokratické strany dělnické. 7. dubna 1878 spoluzakládal v Praze Sociálně demokratickou stranu českoslovanskou v Rakousku se sídlem ve Vídni, první sociálně demokratickou českou politickou stranu. Byl zvolen do její kontrolní komise, v roce 1881 do ústředního výboru. Poté, co v letech 1881–1882 série policejních razií a vlna zatýkání ochromila sociálně demokratické vedení v Čechách, se Hybešova skupina ve Vídni stal dočasně centrem stranické aktivity. Byly sem z Prahy přesunuty Dělnické listy a působilo zde i vedení českých sociálních demokratů. Po zatčení jeho členů řídil Hybeš prozatímní stranické vedení a poté, co byl zatčen Josef Boleslav Pecka, převzal i vedení redakce Dělnických listů. Ale šlo jen o dočasnou situaci. 31. ledna 1884 vyhlásila vláda ve Vídni výjimečný stav (šlo o reakci na dva...

Josef Hurta (2)

Narozen 24.2.1936 ve Vrúžďce .Doc. Ing., CSc., ekonom, specializuje se na podnikovou ekonomiku a manažerské účetnictví, věnuje se též ekonomice zemědělských podniků.

Josef Hummel (2)

Narozen 28.6.1881 Praha, zemřel 18.9.1963 Nýrsko. Ing., hutní odborník.

Josef Hudec (2)

Josef Hudec byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou, pak za Socialistickou stranu československého lidu pracujícího a Československou národní demokracii. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Už koncem 19. století se angažoval v sociální demokracii. Od roku 1897 byl redaktorem listu Právo lidu. Ve volbách do Říšské rady roku 1907 se stal poslancem Říšské rady , kam byl zvolen za okrsek Čechy 017. Usedl do poslanecké frakce Klub českých sociálních demokratů. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911. V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění, kde zastupoval sociální demokraty. Během funkčního období se ale se stranou rozešel a podílel se na vytvoření Socialistické strany československého lidu pracujícího a byl z parlamentu odvolán. Za novou politickou formaci, kterou pomáhal zakládat, pak kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. V roce 1923 ale opustil poslanecký klub strany a stal se hospitantem v poslaneckém klubu národních demokratů. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 neobhájil, ale do parlamentu se dostal znovu po parlamentních volbách v roce 1929, kdy už kandidoval za národní demokraty. V průběhu volebního období dokončil svůj politický přerod a v roce 1934 se stal hospitantem v klubu sociálních demokratů, od nichž o 15 let dříve odešel. Podle údajů k roku 1929 byl profesí redaktorem a organizátorem odborové organizace Národní sdružení v Praze.

Josef Hubáček (2)

Narozen 31.12.1916 v Kudlovicích, zemřel 18.6.1992 v Uherském Hradišti. RNDr., středoškolský profesor, botanik, práce v oboru. Vlastivědné studie.

Josef Hrušák (1)

Narozen 1937. Doc., Ing., CSc., vysokoškolský pedagog, publikace z oboru nelineární systémy a teorie chaosu.

Josef Hrstka (1)

Vedoucí kolektivu autorů publikace Podle Chrudimky aneb Kde stávaly první Pardubice?.

Josef Hromas (2)

Narozen 24. 1. 1935 v Malé Chuchli, zemřel 12. 6. 2012. Prof., Ing., CSc., profesor myslivosti lesnické a dřevařské fakulty, práce z oboru.

Josef Hrdlička (2)

Narozen 5. 6. 1969 v Chomutově. Bohemista a filozof, básník, komparatista, zabývá se i sci-fi literaturou, též básník a překladatel odborné literatury převážně z francouzštiny a angličtiny, vyučuje komparatistiku na FF UK v Praze.

Josef Hrbek (2)

Narozen 21.5.1883 v Kostelci n. Černými lesy, zemřel 13.1.1969 v Praze. Středoškolský profesor, historické a zeměpisné práce.

Josef Hrázský (2)

Autor publikace z oblasti výpočetní techniky.

Josef Hradský (2)

Autor počítačové literatury.

Josef Houdek (2)

Fotograf.

Josef Houda (1)

Narozen 26. 1. 1932 v Ročově, zemřel 20. 12. 2015 v Lounech. Učitel a ředitel několika základních škol na Lounsku, botanik a mykolog, práce o lounské přírodě.

Josef Hotový (2)

Český skladatel.

Josef Hořjší (1)

Josef Hořejší (1)

Narozen 22.8.1887, zemřel 5.4.1969 v Praze. Redaktor, překladatel z němčiny, spoluautor průvodce po Mariánských Lázních.

Josef Horák (2)

Narozen 28. 9. 1934 v Bratislavě, zemřel 6. 4. 2017. Chemik, vědec a vysokoškolský pedagog Ústavu organické technologie VŠCHT v Praze. V rámci chemického inženýrství zaměřen na chemické reaktory, technickou kinetiku, chemické technologie, bezpečnost chemických procesů, ekologii, toxikologii aj. Redaktor časopisů „Chemický průmysl“ a „Chemické listy“. Literatura v oboru.

Josef Horáček (2)

Příležitostný veršotepec, autor několika frašek . O jeho životě se nepodařilo zjistit bližší podrobnosti. Nejvýrazněji se do kulturní paměti Brna zapsal sbírkou Siluety Brna , svéráznou zrýmovanou publicistickou kronikou brněnské historie i současnosti, nepostrádající kulturněhistorickou zajímavost .

Josef Holzner (1)

Práce o Pavlovi z Tarsu.

Josef Holeček (2)

Narozen 21.1.1921 v Říčanech, zemřel 20.2.2005 v Praze. Kanoista, sportovní publicista.

Josef Hoffmann (2)

Produktový manažer a architekt, Ing., arch.

Josef Hofer (2)

Narozen 19.11.1871 ve Snovídkách u Vyškova, zemřel 8.3.1947 v Luhačovicích. Katolický kněz, učitel, novinář, náboženský spisovatel a politický publicista, autor povídek a črt.

Josef Hochamn (2)

Josef Hlaváček (2)

Narozen 21.6.1865 v Jičíně, zemřel 27.9.1945 v Turnově. Učitel, humoristické fejetony v regionálním tisku.

Josef Hlaváček (2)

Josef Hlaváček byl český estetik a výtvarný kritik. Zabýval se českým výtvarným uměním 2. poloviny 20. století, v období normalizace nesměl pracovat v oboru. V 90. letech byl rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1959 vystudoval estetiku a dějiny umění na Karlově univerzitě. V 60. letech byl významnou osobností kulturního života v rodných Lounech. Pracoval ve zdejším osvětovém domě, byl spoluzakladatelem Galerie Benedikta Rejta, klubu přátel umění, filmového klubu a lidové univerzity. V letech 1968–1970 pracoval ve Filozofickém ústavu Československé akademie věd v Praze, roku 1970 ho musel z politických důvodů opustit. Do roku 1989 pracoval v různých profesích . V letech 1990–1991 působil jako vedoucí oddělení výtvarného umění na Ministerstvu kultury České republiky. Roku 1992 založil se svou manželkou Alenou Galerii 60/70, ve které až do roku 1997 na desítkách výstav představili české umění 60. a 70. let. V letech 1991–1994 působil jako profesor a v letech 1994–2000 jako rektor Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Je autorem mnoha článků, esejů a knih o současném výtvarném umění, např. o Hugo Demartinim, Jiřím Kolářovi, českém konstruktivismu 60. let, autorem scénářů televizních portrétů výtvarných umělců, např. o Věře Janouškové, Adrieně Šimotové, Zdeňku Sýkorovi.

Josef Heřman Agapit Gallaš (1)

Josef Heřman Agapit Gallaš byl vojenský lékař a spisovatel. Josef Heřman Agapit Gallaš byl jedním z patrně deseti dětí malíře a sochaře Františka Gallaše a Magdalény Vojtkové . V letech 1758–1761 žila rodina v Blansku, pak opět v Hranicích, kde Gallaš navštěvoval v letech 1762–1768 tzv. normální školu. Od dětství rád maloval, ale utrpěl těžký úraz a matka určila, že se bude věnovat duchovní dráze. V letech 1768–1774 absolvoval humanistická studia u piaristů v Lipníku nad Bečvou, pak odešel studovat filosofii a teologii do Olomouce . Peníze na studia získával z příspěvků rodičů, z výtvarných zakázek a kondicí. O Velikonocích 1778 teologii opustil. V říjnu 1778 přišel do Vídně, kde se živil malováním pokojů a kondicemi. Díky vojenskému lékaři J. A. Schmidtovi a plukovnímu chirurgovi V. Göpfertovi se začal zajímat o medicínu. O Velikonocích 1783 byl přijat jako chirurgický praktikant u pluku Karla Toskánského v Korneuburgu , od června 1784 do dubna 1786 působil jako podranhojič u pluku Jana Josefa Khevenhüllera v Uničově, poté u pluku Josefa Františka Preise ve Vídni. V únoru 1788 byl jmenován vrchním ranhojičem u generálního štábu ve válce s Osmanskou říší. Císař Josef II. ho pověřil inspekcí armádních nemocnic. V červnu 1789 se stal vrchním lékařem v haličské Jarosławi, kde v lednu 1791 oslepl. Na vlastní žádost byl penzionován a v říjnu 1791 se vrátil do Hranic. Po částečném uzdravení zde vykonával lékařskou praxi, věnoval se literatuře a osvětovým projektům, okrajově i malování – založil veřejnou kostelní knihovnu; provozoval první veřejnou nemocnici v Hranicích; vyučoval děti základům výtvarného umění. Dopisoval si s českými vlastenci, patřil k první generaci buditelů na Moravě. 7. ledna 1793 se oženil s Annou Anderlovou , manželství zůstalo bezdětné. Roku 1811 v prostorách hranického farního kostela založil první...

Josef Hercz (1)

Narozen 11. 8. 1917 v Egreši , zemřel 9. 12. 2010. Lékař, účastník protifašistického odboje.

Josef Hendrych (2)

Autor detektivních příběhů pro děti.

Josef Heller (1)

Narozen v roce 1947 v Kouřimi. PhDr., CSc., politický analytik, autor politologických publikací a odborných článků.

Josef Havlíček (1)

Spoluautor učebních textů technických oborů pro střední odborná učiliště.

Josef Havelka (2)

Filatelista, amatérský historik a autor regionální literatury.

Josef Havel (1)

Josef Havel je český spisovatel, autor literatury faktu, filmař a publicista. Narodil se 13. října 1937 v Litomyšli a svůj život prožil v Ústí nad Orlicí v podhůří Orlických hor. Do obecné školy začal chodit v předposledním válečném roce, měšťanskou školu ukončil v roce 1953. Po závěrečné zkoušce nastoupil jako učeň do n.p. Kovostav, kterému zajišťovalo výchovu učňovského dorostu odborné učiliště Kdyňských strojíren v Domažlicích. Po roce učení v profesi univerzální soustružník byl vyslán na studia do Náchoda, kde tehdy existovala Vyšší průmyslová škola strojně textilní. Tu ukončil maturitou v roce 1958 a následovaly dva roky základní vojenské služby v Brně u protiletadlového dělostřeleckého pluku v Brně - Židenicích. V roce 1960 se vrátil do n.p. Kovostav, kde pracoval jako technický kontrolor a později jako konstruktér. A to ve skupině, která úspěšně přivedla k realizaci první provozuschopný bezvřetenový dopřádací stroj na světě – BDA 200. V roce 1963 se oženil, s manželkou Ludmilou mají dvě dcery. Rok 1968 ho zastihl kromě technické funkce jako člena Závodního výboru a později předsedu Podnikového výboru Revolučního odborového hnutí. Za svoji činnost a postoje v tomto období byl v roce 1970 propuštěn z práce. Po poznání, jak vypadá nezaměstnanost, začal pracovat jako dělník v ústeckém Komunálním podniku. Po čase přijal nabídku nastoupit opět jako konstruktér, ale ve Výzkumném ústavu bavlnářském v Ústí nad Orlicí. V přelomovém 90. roce se opět zapojil do veřejné činnosti a stanul ve vrcholového vedení ústavu. Do důchodu odešel jako personální ředitel v roce 1998. Od té doby se plně věnuje událostem probíhajícím především v letech 1937-45. Studuje a tvoří v tandemu s manželkou. Nikdy nebyl a ani není členem žádného politického subjektu.

Josef Haslinger (1)

Josef Haslinger je rakouský spisovatel. V německy hovořících zemích se proslavil zejména politickým thrillerem Opernball z roku 1995 a esejistickou tvorbou, u českých čtenářů silně rezonoval jeho román Jáchymov o věznění bývalých československých hokejových mistrů světa komunistickým režimem. Josef Haslinger se narodil v dolnorakouském Zwettlu do rodiny statkáře. V mládí byl nucen vykonávat fyzicky náročnou práci, která se mu nejenže příčila, ale na kterou dle svých vlastních slov neměl ani potřebné fyzické parametry. Jeho raná rebelie se promítla i do výběru sezónních zaměstnání a brigád, mj. pracoval jako skladník, DJ a číšník. Studoval filosofii, divadelní vědu a germanistiku ve Vídni. Roku 1980 získal doktorát dizertací věnovanou Novalisově poetice. V letech 1977 až 1992 spoluvydával literární časopis Wespennest. V 80. letech předsedal sdružení literátů Grazer Autorenversammlung. Od roku 1996 vyučuje jako profesor literární estetiky na Německém literárním institutu v Lipsku. Od roku 2013 je prezidentem německého PEN klubu. Vydal prozatím osm prozaických děl. Jeho román Opernball líčí útok neonacistů na tradiční vídeňský ples v opeře s tragickými následky. Tento román byl roku 1998 zfilmován pod stejným názvem . V roce 2000 vyšel jeho další román Vaterspiel, ve kterém se Haslinger zabývá komplikovaným vztahem otcem a syna. Tento román byl rovněž zfilmován . V románu Phi Phi Island zpracovává vlastní zážitky z rodinné dovolené v Thajsku o Vánocích roku 2004, kdy je na ostrově Ko Phi Phi zastihla ničivá tsunami. Rodina přírodní katastrofu přežila. Jeho zatím poslední román Jáchymov , který vyšel i česky, zpracovává tragický osud legendárního českého hokejového brankáře Bohumila "Bóži" Modrého. Roku 1950 byl Modrý zatčen a obžalován za velezradu. Svůj trest si odsloužil mj. v jáchymovských uranových ...

Josef Harvan (2)

Narozen 18.5.1947 v Praze. Režisér, dokumentarista, scenárista a producent.

Josef Harmáček (1)

Narozen 14.2.1914 v Újezdci u Přeštic. Ing.arch., Dr., spisy z oboru stavařství.

Josef Hanzl (2)

Český básník a autor knih pro děti. Věnuje se také překládání děl jugoslávských a amerických básníků a je spoluautorem několika scénářů . Narodil se 19. 2. 1938 v Neratovicích. V roce 1963 vystudoval psychologii na Filozofické fakultě v Praze. V letech 1964 až 1969 byl redaktorem měsíčníku Plamen. Pak změnil zaměstnání, ve Filmovém studiu na Barrandově se stal členem tvůrčí skupiny filmů pro děti a mládež. Od roku 1961 začal psát. Začal básnickými sbírkami, pak i tvorbou pro děti, pak napsal řadu povídek. Několik z nich patří do science fiction.

Josef Hanák (2)

Narozen 17.3.1873 v Žalkovicích u Kroměříže, zemřel 4.11.1961 v Bzenci. Katolický kněz, Msgre, vlastivědné práce z Bzenecka.

Josef Halla (2)

Narozen 1814 v Praze, zemřel 1887 tamtéž. Lékař, internista. Založil v Praze polikliniku, první v rakouské monarchii, kde se prováděla ambulantní klinická vyšetření pacientů - odděleně od lůžkových zařízení.

Josef Halbych (1)

Narozen 21.4.1932 v Horním Bousově. RNDr., asistent organické chemie, práce z oboru.

Josef Guter (1)

Německý historik Dálného východu.

Josef Guggenmos (1)

Německý spisovatel, autor knih pro děti.

Josef Grünsfeld (1)

Slovenský autor židovského původu, spoluautor vzpomínek z bratislavského geta.