Všichni Autoři a témata

Karel Janský (1)

Narozen 25.10.1890 v Praze, zemřel 18.2.1959 v Praze. Máchovský badatel, bibliofil, překladatel.

Karel Janoušek (1)

Karel Janoušek, KCB byl československý armádní generál i. m. a letecký maršál, člen prvního a druhého odboje a vězeň komunistického režimu. V první světové válce bojoval v řadách Československých legií v Rusku, za druhé světové války organizoval tvorbu československých leteckých jednotek v Royal Air Force. Je jediným Čechoslovákem, který získal hodnost leteckého maršála RAF, V Československém letectvu dosáhl hodnosti divizní generál. Krátce po únorovém převratu byl nejprve přeložen do výslužby a později jej Státní bezpečnost vyprovokovala k pokusu o emigraci, při kterém jej zatkla. V následném vykonstruovaném procesu byl odsouzen nejprve k 18 letům těžkého žaláře, degradaci na vojína, ztrátě akademického titulu a vyznamenání. Po několika odvoláních Janouška i žalobce byl nakonec trest žaláře zvýšen na 19 let. V roce 1950 pak byl odsouzen znovu za údajnou přípravu pokusu o útěk, tentokráte na doživotí. Během svého dvanáctiletého věznění vystřídal řadu věznic, včetně Leopoldova, který měl spolu s koncentračními tábory při jáchymovských uranových dolech pověst nejkrutějšího komunistického vězení a byl často označován za likvidační zařízení. V době doživotního vězení, pod silným psychickým i fyzickým tlakem byl kontaktován STB a v roce 1956 byl určen jako důvěrník podávat zprávy na důstojníka SS Kleina. Po propuštění z vězení na amnestii v roce 1960 se potýkal velkou existenční nejistotou, nakonec pracoval jako "inventůrník" v podniku Textil Praha a byl opět po dobu dalších 5 let veden jako spolupracující osoba. Na jeho obranu je nutno poznamenat, že ve svých zprávách se letců ze západu aktivně zastával. V roce 1968 byl zcela rehabilitován, avšak hodnost a vyznamenání mu navráceny nebyly. Začal sepisovat své paměti, ale smrt jej zastihla na samém začátku této činnosti. Urna s popelem byla uložena v hrobě rodiny Hofmannovy a Fenzlovy na Libeňském hřbitově v ...

Karel Janoš (2)

Narozen 1934, zemřel 1993. PhDr., vysokoškolský pedagog v oboru informací a knihovnictví, zabýval se etikou v informatice a výpočetní technikou, autor publikací z oboru.

Karel Janeček (2)

Karel Janeček je český matematik, pedagog, bojovník proti korupci a mecenáš. Přednášel finanční matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je spolumajitelem a předsedou dozorčí rady společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Je zakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu proti korupci. Založil také Nadační fond Neuron na podporu vědy, Nadační fond pomoci a Nadaci Karla Janečka. V roce 1997 získal titul MBA na Bradley University v americkém městě Peoria. O rok později absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor teorie pravděpodobnosti a matematická statistika. Roku 2004 získal titul Ph.D. v oboru mathematical finance na Carnegie-Mellonově univerzitě v Pittsburghu. V letech 2004–2005 působil jako vědeckovýzkumný pracovník na Rakouské akademii věd, v letech 2007–2013 přednášel na MFF UK v Praze. Specializuje se na optimální řízení ve finanční matematice. Je také členem vědecké rady Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické. Má kolem 90 citací ve světových odborných časopisech. Mezi nejcitovanější publikace patří: Janečkem spoluvlastněná společnost RSJ obchoduje od roku 2000 londýnské derivátové burze NYSE Liffe, v roce 2004 byla jmenována oficiálním tvůrcem trhu. Od září 2009 se jako první česká společnost stala členem evropské derivátové burzy Eurex se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Významného postavení na trzích dosáhla zejména zdokonalováním vlastního systému matematických algoritmů pro obchodování s finančními deriváty. V roce 2010 založil Nadační fond Karla Janečka, který vzešel z jeho dlouhodobého úsilí o podporu vědy. Cílem fondu byla z počátku podpora projektů převážně základního vědeckého výzkumu, a to v matematice, ekonomii a medicíně. V současné době fond uděluje z prostředků mecenášů granty na vědecké projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy....

Karel Jána (1)

Autor učebnic pro obor stavitelství a obchodní nauky.

Karel Jager (2)

Ing., produktový manažer, redaktor.

Karel Hybš (1)

Narozen 2. 10. 1943, zemřel 1. 8. 2019, kouzelník, historik kouzelnictví, jednatel Magického klubu Praha , místopředseda Republikové rady seniorů OSŽ ; průvodčí nákladních vlaků, elektromechanik, technik sdělovacího a zabezpečovacího zařízení u ČSD - ČD .

Karel Husička (1)

Spoluautor publikace o magnetofonech.

Karel Hradecký (1)

* 4.3.1879 Litomyšl – † 1960 Brno, soudní rada, organizátor kulturního života a autor vzpomínkových medailonků. V Uherském Hradišti žil v letech 1924-1948, kde patřil k organizátorům kulturního života. Zredigoval sborník Pod Slováckou oblohou, avšak okupační cenzura jej nepovolila, zůstal jen kartáčový otisk s příspěvky Vl. Úlehly, A. Václavíka, Jiřího Horáka, G. Černušáka aj. Vydal studie a vzpomínkové medailónky Ozvěny rodných dálek . V třicátých letech založil v Uherském Hradišti Debatní klub, v něm přednášeli mj. Božena Benešová, Zdeněk Nejedlý, Arne Novák, Albert Pražák a další.

Karel Hrabě (1)

Narozen 1899, zemřel 18.3.1973 v Praze. Ing., dr., profesor průmyslové školy chemické, práce z oboru.

Karel Hrabal (1)

Narozen 18.5.1921 v Kostelci nad Černými lesy. RSDr., vědecký pracovník na katedře rozhlasové žurnalistiky, autor románu.

Karel Hošek (2)

Autor publikace o vodní tvrzi Chodov.

Karel Horák (2)

Narozen 30. 12. 1919 v Praze, zemřel 20. 6. 2005. Prof. Ing., CSc., elektrotechnik, profesor Vysoké školy dopravní, práce z oboru elektrotechniky.

Karel Hora (1)

Narozen 7.6.1901 v Brně, zemřel 7.5.1942 v koncentračním táboře Mauthausen . Doc. MUDr., profesor anatomie, též práce ze skautské tělesné výchovy.

Karel Hofmeister (1)

Karel Hoffmann (2)

Narozen 15. 6. 1924 ve Stodu u Plzně, zemřel 21. 2. 2013. Ing., politik, činitel KSČ, ministr kultury a ústřední ředitel rozhlasu.

Karel Hodík (1)

Narozen 26.9.1901. Ing., docent Vysoké školy dopravní, práce z oboru dopravy a techniky.

Karel Hlávka (1)

Narozen 24.5.1895 v Praze, zemřel 20.12.1965 tamtéž. RNDr., geolog, mineralog, památkář, vojenský geograf, literatura z oboru geologie, rozhlasové pásmo o dožínkách.

Karel Hiecke (1)

Karel Hetteš (2)

Narozen 29.7.1909 v Praze, zemřel 21.9.1976 tamtéž. Výtvarný teoretik a historik v oboru skla, výtvarný redaktor, literatura z oboru.

Karel Havelka (1)

Strojní inženýr, specialista na stroje a zařízení pro chemický, potravinářský a spotřební průmysl.

Karel Hartmann (1)

Narozen 6. 7. 1885 v Trhových Dušníkách, zemřel 16. 10. 1944 v Osvětimi. Právník, advokát, též reprezentant Československa v hokeji, medailista z olympijských her a mistrovství Evropy a překladatel básnického díla Moritze Hartmanna z němčiny.

Karel Hanzelka (1)

PR manažér a mluvčí firmy Agrofert.

Karel Hansa (2)

Karel Hansa , plným jménem Karel František Václav Hansa byl český cestovatel a spisovatel a stal se prvním, kdo se pokoušel v Československu upozornit na genocidu Arménů v Osmanské říši. O jeho životě se mnoho informací nedochovalo. Narodil se ve Vídni v rodině Karla Tomáše Honsy a Josefíny Hansové, dceře Vávlava Zbořila z Bistřice pod Hostýnem. Roku 1919 se přestěhoval do Prahy, avšak předtím zřejmě ještě pobýval v Českých Budějovicích. V Praze bydlel nejprve v Libušině ulici, později se přestěhoval na Smíchov do ulice Na Valentince. Původně se živil jako odpovědný redaktor časopisů o lesnictví a myslivosti . V roce 1922 podnikl cestu na Blízký východ a zkušenosti z ní posléze zapracoval do knih Hrůzy východu a Z potulek Orientem a Harémy ve světle pravdy . Období jeho cestovatelské aktivity se váže k období První republiky, kdy podnikl cesty do Jugoslávie, na Zakarpatskou Ukrajinu či do Bretaně. Své cesty zachytil ve svých cestopisech, k nimž pořádal často osvětové přednášky. Nebyl ženatý a není ani známo místo pochování. Archivní záznamy o něm končí rokem 1951. Roku 1922 uskutečnil svoji první velkou cestu. Z Istanbulu se plavil přes Smyrnu do Bejrútu, odkud jel do syrského Aleppa. Zde narazil na arménské uprchlíky, kteří přežili arménskou genocidu a živořili ve stanech na ulicích. To jej přivedlo k americké humanitární organizaci, k jejímž akcím se přidal . Po návratu do vlasti založil při Československém Červeném kříži "Hansův fond pro arménské sirotky" a uspořádal sbírku na pomoc arménským dětem. Souběžně sepsal knihu Hrůzy východu, do dnešní doby nejucelenější přehled o arménské genocidě v českém jazyce. V publikaci shrnul také ar...

Karel Handlíř (2)

Narozen 31.03.1940 Bučovice, okr. Vyškov. Chemik, práce z oboru.

Karel Hájek (1)

Autor fotografické publikace.

Karel Gult (1)

Czech vocalist.

Karel Gebhard (2)

Dr., rozhlasové hry, beletrie.

Karel Gavlas (2)

Narozen 6.5.1921 ve Frýdku, zemřel 10.3.1990. Ing. architekt, prozaik.

Karel Gasnárek (1)

Autor publikací z oblasti hornictví, zaměřený na hlubinné vrtání.

Karel Fumund (1)

Karel Fuksa (1)

Narozen 30. 7. 1946 v Brně. Televizní režisér a dokumentarista. Též výtvarný umělec.

Karel Fryč (2)

Karel Fryč , dnes především fotograf a písař, absolvoval filozofickou fakultu v 1984, tedy v době, kdy se ještě v univerzitní knihovně hledalo poctivě na katalogových lístcích, kdy leckdo věřil i veřejně hlásal, že komunismus může být vědecký a kdy rýňák býval v Blatničce dvojka za osm. Živil se lecčím, většinou však hubou. Nikoliv samozřejmě její krásou, nýbrž ohebností: Za své původní předurčené povolání totiž považoval a považuje doteď učitelství a výchovu vůbec. Říká o sobě, že k psaní inklinoval vždycky, ale doopravdy systematicky s tím začal až v době, kdy ho Parkinsonova choroba dávno po padesátce přibila trvale zadkem na kůži. Prvním jeho počinem byla kniha krušnohorských esejí, která vyšla v roce 2018 pod názvem Moldava | Všechno je na východ. Mnozí možná doufali, že tím bude od dědy pokoj, ale příběh nesmrtelné lásky i s ní spojované soupravy šperků Ulriky von Levetzow byl silnější.

Karel Fried (1)

Narozen 17.6.1913, zemřel 10.4.2004. MUDr., CSc., radiolog.

Karel Fremund (1)

Narozen 18. 8. 1918 v Němčicích na Klatovsku, zemřel 1. 1. 2004 v Praze. JUDr., komunistický funkcionář, velitel Archivního a studijního ústavu Ministerstva národní bezpečnosti, příslušník tajné komunistické policie StB. Autor reportáží o Gestapu.

Karel František Tománek (2)

Narozen 5. 9. 1962 v Ústí nad Labem. Dramaturg a dramatik.

Karel Forner (2)

Kytarista, bubeník, zpěvák a skladatel populární hudby.

Karel Folbrecht (1)

Spisovatel.

Karel Floss (1)

Karel Floss je český filosof, politik a vysokoškolský pedagog, bývalý senátor za obvod č. 40–Kutná Hora a člen ČSSD. Mezi lety 1944–1945 byl totálně nasazen. V roce 1945 maturoval na Slovanském gymnáziu v Olomouci. Poté pokračoval ve studiích na Filosofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně, kde v letech 1945–1946 studoval slovanskou a klasickou filologii a filosofii, kterou dokončil roku 1950 na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 1948–50 absolvoval Studium generale ordo praedicatorum. Roku 1950 byl internován v Broumově a následně do konce roku 1953 sloužil u pomocných technických praporů . Po propuštění mu bylo zakázáno uplatnit se v humanitních oborech a mohl pracovat pouze jako pomocná síla v rámci zemědělského výzkumu, knihovnictví a informatiky v Olomouci a Praze. V šedesátých letech se účastnil Ekumenického semináře v Praze–Jirchářích . Badatelsky spolupracoval s M. Habáněm a J. L. Fischerem, u něhož v r. 1968 obhájil dizertační práci Čas, dějinnost a Aurelius Augustinus .V 80. letech absolvoval na Univerzitě Karlově postgraduální studium aplikované logiky. V období normalizace pořádal v Olomouci spolu s bratrem Pavlem tzv. bytové semináře. V té době se též podílel na překladech děl J. A. Komenského, jehož akcentoval jakožto filosofa. S akademickým malířem Radoslavem Kutrou promýšlel tematiku triád a triadismu. Od 80. let spolupracuje s trinitární školou Heinricha Becka v Bambergu . Teprve po roce 1990 se mohl naplno věnovat akademické činnosti, když v té době začal pracovat na Filosofické fakultě Univerzity Palackého, na Katedře filosofie nejprve jako odborný asistent, od roku 1991 jako docent. Přednášel především dějiny antické a středověké filosofie, metafyziku a řeckou a latinskou filosofickou terminologii (pro jejíž potřeby napsal skripta Úvod do řecké a latinské filosofické terminologie, 19...

Karel Fliegel (1)

Narozen 1979 v Praze. Ing., Ph.D., elektroinženýr, vysokoškolský učitel v oblasti multimediální techniky.

Karel Fišer (2)

Narozen 31.5.1883 v Prasetíně u Pacova, zemřel 16.6.1941 ve Valašském Meziříčí. Středoškolský profesor, malíř a dramatik, spisy z oboru výtvarného umění, divadelní hry.

Karel Fiala (2)

Narozen 7.11.1898 v Náchodě. Středoškolský profesor, hudební pedagog, muzikologický spis.

Karel Fiala (2)

Zbožíznalecké příručky.

Karel Feuerstein (1)

Literatura z oboru letectví.

Karel Fahoun (1)

Narozen 9. 10. 1933, zemřel 29. 1. 2015. MUDr., DrSc., plastický chirurg, u nás zakladatel tzv. estetické chirurgie.

Karel Emanuel Hrobský (2)

Narozen 12.9.1877 v Českých Budějovicích, zemřel 10.2.1951 v Jičíně. Ing., muzikolog, práce z oboru.

Karel Elicer (2)

Narozen 29.7.1904 v Lysé nad Labem, zemřel 5.7.1979 v Praze, Ing., dr.techn., profesor elektrotechnické fakulty, literatura o sdělovací technice.

Karel Eisner (2)

Narozen 11.1.1908 v Bystřici u Frýdku, zemřel v lednu 1981 asi ve Zvolenu . Ing., dr.techn., chemik, literatura z oboru dřevařství.

Karel Eisler (1)

MUC., články z oboru toxikologie a experimentální lékařství.

Karel Eichler (2)

Narozen 27.10.1921 v Praze,zemřel 9.2.1999 v Praze. Dělník, prozaik.

Karel Effa (1)

Karel Effa, původní jménem Karel Effenberger , byl český herec. Jako voják z povolání za 2. světové války sloužil ve Vládním vojsku v období Protektorátu Čechy a Morava, které bylo odveleno do Itálie. Zde posléze zběhl k československým jednotkám bojujícím na straně západních spojenců. Po válce zůstal v armádě v hodnosti četaře, hrál a zpíval dva roky v nově vzniklém Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého. Odtud pak přešel do Divadla satiry, z něj do Divadla státního filmu, odtud pak do Hudebního divadla v Karlíně, z něj si nakrátko odskočil do Divadla ABC, aby se opět vrátil do karlínského divadla. Od roku 1979 byl členem divadla Semafor. Karel Effa byl velmi výrazný komediální herec, jenž za svůj život vytvořil 71 menších a epizodních filmových rolí – např. padoucha Pancho Kida v české komedii Limonádový Joe aneb Koňská opera, černého Gustava ve známém Zemanově filmu Ukradená vzducholoď, či strážce pokladu v pohádkovém filmu Pyšná princezna. Karel Effa po mnoho let působil jako člen hereckého souboru Československého státního filmu, resp. Filmového studia na Barrandově, zahrál si i v Divadle na Fidlovačce, či v někdejším hudebním divadle v pražských Nuslích, působil i v poválečném Divadle satiry. Kromě vystupování v divadle a ve filmu uskutečnil za svůj život na šest tisíc zájezdových vystoupení, kde uplatnil svůj lidový humor, hru na kytaru a zpěv trampských písní. Celý život také zůstal trampem, jezdil do Brd, často do osady Ztracenka. V roce 1964 se stal zakládajícím členem Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize.

Karel Eckschlanger (2)

Karel Eckschlager (2)

Narozen 12. 6. 1927 v Počátkách, zemřel 11.11.1994. Prof., Ing., DrSc., chemik, práce a učebnice z oboru.

Karel Dvořák (2)

Regionální historik.

Karel Dvořák (2)

Narozen 8.9.1913. Ing., geodet, literatura z oboru.

Karel Dušek (1)

Autor prací z oboru přenosové techniky.

Karel Dufek (1)

Narozen 24.1.1916 v Dolních Heřmanicích u Žďáru n. Sázavou. Komunistický pracovník, redaktor.

Karel Drvola (2)

Narozen 30. 11. 1980. Mgr., historik a kurátor muzejních sbírek.

Karel Drexler (1)

Karel Drexler prožil celý svůj život v Praze, sužovaný četnými fyzickými i psychickými neduhy. Oporou mu v mládí byl bratr Petr, který však roku 1935 odešel do Düsseldorfu a bratři se shledali až v roce 1968, tedy po zrušení Beranovy doktríny. V následném období Drexler trpěl častými depresemi, které utápěl v alkoholu, a byl dokonce hospitalizován v Bohnicích – zároveň však vytvořil své nejznámější povídky To je on, Básník a Malíř, které se spolu s dalšími krátkými pracemi nejprve objevovaly v nízkonákladových samizdatech, ale po autorově smrti pronikly na stránky Mladého světa a dalších celostátních periodik. Drexler zemřel po vleklém zápalu plic v prosinci 1971 a je pohřben na malvazineckém hřbitově v rodinné hrobce spolu se svými rodiči a bratrem Petrem.

Karel Drbal (1)

RNDr., PhD., působí v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Publikace z oboru.