Výpis všech autorů

Marceloo Zaccaria

Lucie Závacká

Slovensko-česká blogerka a majitelka obchodu s dětským zbožím. Autorka erotického románu.

Luboš Zelený

Ing. Luboš Zelený je český spisovatel, básník, prozaik, překladatel a dramatik. Narodil se 23. 12. 1946 v Městci Králové. Dětství a školní léta prožil ve Velkých Výklekách. Vystudoval Gymnázium v Městci Králové a Poděbradech a lesnickou fakultu VŠZ v Brně . Postgraduálně studoval knihovnictví a informatiku a kurz žurnalistiky. Pracoval jako lesní dělník, pomocný asistent VŠZ, technik polesí, středoškolský profesor, ředitel okresní knihovny, vedoucí odboru kultury a ochrany přírody ONV, historik, redaktor a šéfredaktor deníku, asistent poslance PČR. Od roku 2007 se věnuje literatuře a publicistice. Žije v Trutnově. V jeho básnických sbírkách převažuje rustikální tematika, v knihách pro děti jsou pohádky zasazené do regionu Krkonoš,Podkrkonoší a areálu Státního zámku Kuks. První zmínky o literární tvorbě sahají do padesátých let, kdy vznikl text Ostrov malého Igota. Toto směřování dostalo podporu na vysokoškolských studiích , když v letech 1968/1969 se jako redaktor účastnil práce na vydávání studentského časopisu lesnické fakulty Lef, kde byly otištěny i jeho první básně. V těchto letech vznikla také samizdatová sbírka básní Kytice pro hrbatého špicla. Zásadní je zejména působení Lefu v období Palachova týdne a studentské stávky . Zelený díky Lefu poznal řadu brněnských a později pražských literátů. Z mladých se sešel s partou kolem časopisu Kurýr, který vedl básník a prozaik Ludvík Štěpán. Ten mu v posledním čísle časopisu Kurýr otiskl první sloupek básní, a sestavil sborník Čas, kterým mládí jde, do něhož L. Zelený přispěl prózou Obraz světa. V tomto období však poezie u Zeleného zcela převážila. Byla recitována v brněnské Múze, v Praze v pořadech Jana Buriana v divadle Maringotka, následovala Viola. Své básně publikoval v Čs. vojákovi, v Mladé frontě, Tvorbě, Květech, ve Světu práce, i povídky a pohádky pak o...

Ľubomír Zeman

Absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a postgraduálního studia na Fakultě architektury ČVUT . Působil na památkovém ústavu v Plzni, v roce 2004 přešel do Národního památkového ústavu v Praze, kde se věnuje historické architektuře Karlovarského kraje. Vedle studií a článků v odborné literatuře vydal i obsáhlejší publikace. Je spoluautorem monografie Památky Karlovarského kraje.

Laura Zigman

Americká spisovatelka.

Ladislav Zelinka

Narozen 7. 8. 1984 v Praze. Politolog, publicista, spisovatel a nezávislý badatel, básník, autor článků v časopisech a na Internetu, organizátor literární soutěže.

Kateřina Zimplová

Mgr., učitelka, autorka pracovních sešitů pro ZŠ.

Karel Zeman

Karel Zeman byl český filmový režisér, výtvarník, loutkář, animátor a reklamní grafik. Společně s Hermínou Týrlovou a Jiřím Trnkou je považován za zakladatele československého animovaného filmu. Karel Zeman vystudoval obchodní školu v Kolíně a v 17 letech absolvoval kurz reklamního kreslení v Aix-en-Provence. Po absolvování vojenské služby pracoval v reklamě v brněnském Domě služeb. Zde si jej jako vítěze aranžérské soutěže všiml režisér Elmar Klos, který Zemanovi nabídl práci ve filmových ateliérech ve Zlíně. S animací a trikovými záběry, kterými se proslavil ve filmu Cesta do pravěku, začal profesionálně v roce 1943 ve filmových ateliérech ve Zlíně, když společně s Hermínou Týrlovou a Bořivojem Zemanem pracoval na snímku Vánoční sen. Již předtím si však doma natáčel amatérské loutkové filmy. Mezi jeho nejznámější animované filmy patří ve své době velice populární filmy o panu Prokoukovi, dále též snímek Inspirace, kde v unikátním něžném poetickém filmu nechal oživnout skleněné figurky, což byl v té době zcela ojediněný revoluční čin, neboť do té doby bylo sklo považováno za materiál pro animaci zcela nevhodný. Natočil řadu světově vysoce ceněných celovečerních hraných filmů s unikátní výtvarnou a trikovou stránkou a poetikou, z nichž nejznámější jsou Vynález zkázy, Baron Prášil, Bláznova kronika, Na kometě, Ukradená vzducholoď a Cesta do pravěku. Často bývá označován za pokračovatele francouzského filmaře Georgese Mélièse. Jeho vlastní dcera Ludmila Zemanová se stala jednou z jeho pozdějších spolupracovnic, původním povoláním je výtvarnice, ilustrátorka, režisérka, scenáristka a spisovatelka, v roce 1984 emigrovala do Kanady.

Karel ze Žerotína

Narozen 14.9.1564 v Brandýse nad Orlicí, zemřel 9.10.1636 v Přerově. Moravský politik, politické a právnické spisy.

Karel Zajíček

Narozen 31.1.1909 v Praze, zemřel 15.2.1981 v Řevnicích u Prahy. JUDr., redaktor, dramatik, divadelní a politická literatura, próza.

Kareen Zebroff

Německá propagátorka jógy.

Juraj Žáry

Slovenský historik umění.

Jozef Žalud

Josef Zubatý

Josef Zubatý byl český indolog, překladatel indické literatury, etymolog, hudebník a později také bohemista. Po maturitě na Malé Straně studoval jazykovědu na Filosofické fakultě UK a zabýval se klasickými jazyky, indologií, slavistikou a srovnávací jazykovědou. Pěstoval také hudbu, byl sbormistrem a blízkým přítelem A. Dvořáka, s nímž cestoval do Londýna a pro něhož tvořil i klavírní výtahy některých jeho skladeb. V roce 1885 se stal soukromým docentem. V roce 1891 se stal mimořádným a v roce 1896 řádným profesorem staroindické filologie a srovnávacího jazykozpytu. V letech 1919 až 1920 byl rektorem Univerzity Karlovy a od roku 1923 presidentem České akademie věd. Vedle indologie se zabýval také slovanskými a baltskými jazyky. Později se věnoval rovněž českému jazyku, zejména historické mluvnici a etymologii. Soubor záznamů jeho přednášek z historické mluvnice české vyšel pod názvem České sloveso . Zemřel roku 1931 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Josef Žalud

Narozen 12.3.1850 ve Stádlci u Tábora,. zemřel 12.3.1923 v Praze. JUDr., advokát, publikace z oboru práva, učebnice izraelského náboženství, překlady z němčiny a maďarštiny.

Josef Žák

Josef Žák je český římskokatolický kněz, bývalý generální vikář plzeňské diecéze, dnes spirituál pražského semináře. Kněžské svěcení obdržel 29. června 1985 v Praze. Poté působil jako farní vikář plzeňského arciděkanství a v letech 1989 až 1993 byl duchovním správcem v Rokycanech. Od 15. července 1993 se stal prvním generálním vikářem nově vzniklé plzeňské diecéze, ze svých dosavadních ustanovení byl uvolněn k 1. září 1993. Když ze zdravotních důvodů nemohl svou funkci vykonávat , zastupoval ho od podzimu 1996 Pavel Adrián Zemek OPraem, který jej nakonec od 1. února 1997 v úřadu generálního vikáře nahradil. Josef Žák se stal biskupským vikářem pro pastoraci, a poté, co se ze zdravotních důvodů vzdal i této funkce, byl od 1. září 1997 ustanoven administrátorem v Mýtě a výpomocným duchovním ve farnostech Rokycany a Osek. V roce 1999 se stal duchovním správcem v Plánici a od 1. prosince 1999 také administrátorem excurrendo ve farnostech Neurazy, Němčice a Žinkovy. Dne 15. dubna 2004 byl jmenován čestným občanem města Plánice. Farářem v Plánici a administrátorem excurrendo ve farnosti Neurazy zůstal až do 30. června 2005 a následně se od 1. července 2005 stal biskupským vikářem – spirituálem kněží a jáhnů plzeňské diecéze. Po úmrtí generálního vikáře Roberta Falkenauera byl s účinností od 8. září 2011 opět jmenován generálním vikářem plzeňské diecéze. Od 1. července 2016 se stal spirituálem pražského semináře, ve funkci generálního vikáře jej vystřídal Krzysztof Dędek.

Josef Václav Zimmermann

Narozen 5.2.1804 v Tomicích, zemřel 24.6.1877 v Českém Brodě. Katolický kněz, náboženská literatura, spisy pro mládež, překlady.

Jonáš Zbořil

Narozen 1988. Anglista a bohemista, rozhlasový moderátor, básník a hudebník.

Jiří Žižka

Doc. PhDr., sokolský funkcionář, organizátor sokolských sletů, ale i spartakiád, po roce 1989 se stal náčelníkem obnoveného Sokola.

Jiří Zikmund

Narozen v Jičíně, Mgr., historik s odborným zaměřením na dějiny fotografie s těžištěm ve východních Čechách, pracovník historického oddělení muzea v Hradci Králové.

Jiří Zeman

Narozen 5.9.1926 v Táboře. PhDr., publikace z oboru kybernetiky, překlad z ruštiny,též publikace z filozofie a přírodovědeckého poznání.

Jiří Zeman

Jiří Zeman, celým jménem Jiří Antonín Michael Zeman je český spisovatel . Jeho otec R. V. Zeman byl herec, tenorista a režisér, matka Anna Magdalena Gravčaková-Zemanová byla malířka. Žije střídavě v Praze, Vídni, Římě, Berlíně a Paříži. Původně výtvarník, od roku 1989 se živí pouze jako spisovatel a dramatik. Je příbuzný se spisovateli Ivanem Olbrachtem , Antalem Staškem a Adolfem Zemanem. Do poloviny devadesátých let měl galerii ve Vídni a v Praze. Zároveň se živil příležitostnými pracemi. Poté se profesionálně věnoval literatuře. Má čtyři děti: Barboru Harsovou Kovandovou, Daniela Srbu, Kateřinu Michajlovovou a Valentinu Zemanovou Tesařovou. Každoročně spolupořádá expedice Přežití – Survival. Na těch se živí jen tím, co si nasbírá a uloví s minimem vybavení. Propagoval je v časopise Mladý svět od konce 80. let 20. století. V letech 1996–1999 redigoval v nakladatelství Ivo Železný v časopisu RODOKAPS seriál „Dokážeš Přežít?“ Jeho články o přežití si lze rovněž přečíst v časopisech Koktejl nebo 21. století. O Přežití měl další pořady v rozhlase a televizi. Pro uměleckou agenturu SKKS vytvořil třídílný komponovaný pořad „SOS Robinzon“. Začínal jako básník. První verše a povídky mu vyšly v časopise Předvoj. Dobrodružné povídky mu tiskl časopis Tramp a četly se v relaci Pionýrská jitřenka Československého rozhlasu. Napsal přes čtyřicet knih a dvacet divadelních her pro dospělé, mládež a děti, z nichž většina měla premiéru a hraje se v zahraničí. Věnuje se i turistické literatuře. Pro nakladatelství Akcent napsal tituly Praha a okolí, Krkonoše, Křivoklátsko, Český kras, Brdy, Lužické hory, České Středohoří, Polabí a Orlické hory. Pro totéž nakladatelství napsal vodácký průvodce po Berounce a jejich přítocích. Knihy Hoj ty štědrý večere a Hody hody doprovody popisují, jak se slavily vánoční a velikonoční svátky ve Staré Praze. Praha – největší...

Jiří Žák

Narozen 11.11.1917 v Českých Budějovicích, zemřel 29.1.1986 v Hamburgu . Novinář a spisovatel, též překladatel z němčiny.

Jevgenij Michajlovič Žukov

Jevgenij Michajlovič Žukov byl sovětský historik, akademik Akademie věd SSSR , v letech 1968—1979 ředitel Institutu všeobecné historie AV SSSR, hlavní redaktor Sovětské historické encyklopedie. Vystudoval Orientální ústav v Leningradě – obor japanologie. V letech 1929-1932 přednášel v Historickém ústavu a v Jazykovědném ústavu Leningradské univerzity. V letech 1939-1941, přednášel v Ústavu dějin. V letech 1943-1950, byl ředitel institutu Pacifiku Akademie věd SSSR . Zároveň v 1944-1946 přednášel na Moskevské státní univerzitě. Na Lomonosovově státní univerzitě v Moskvě působil jako vedoucí katedry Dálného východu, kde se postupně habilitoval na docenta, později byl jmenován profesorem. V letech 1946-1980, působil jako vedoucí odboru Akademie sociálních věd při ÚV KSSS. V období 1946 – 1949 působil jako redaktor novin „Pravda.“ Zástupcem ředitele Institutu orientálních studií Akademie věd SSSR byl v letech 1950-1953. Jako ředitel Ústavu světových dějin SSSR působil v letech 1968-1979. Akademikem katedry dějin Sovětského svazu byl v letech 1958 – 1979. Jeho synem je historik – japanista Alexander Žukov . Zemřel 9. března 1980 v Moskvě. Je pochován na Novodevičovském hřbitově.

Jeffrey Zaslow

Populární novinář, spoluautor knihy Poslední přednáška a otec tří dcer. Předčasně zemřel při autohavárii.

Jaroslav Zvěřina

Narozen v Třebíči 18. prosince 1942. Tamtéž absolvoval základní školu a maturoval na tamním gymnáziu . 1959 - 1965 studoval na Lékařské fakultě Karlovy university v Hradci Králové, promován v Praze. * 1965 – 1969 zaměstnán v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod, sekundář, psychiatr. * 1969 - 1977 pracuje v Táboře jako ambulantní psychiatr. * Od roku 1977 zaměstnán v Sexuologickém ústavu 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha 2. * Od roku 1989 přednostou tohoto Sexuologického ústavu. Ženatý, manželka Jana je sociální pracovnice v.v., dcery Jana , Renata a Simona .

Jan Zvoníček

Narozen 25.4.1913 v Praze, zemřel 15.3.1991 tamtéž. Profesor na katedře chemických a potravinářských strojů Strojní fakulty ČVUT v Praze. Práce v oboru.

Jan Zouhar

Jan Zouhar je český filosof, profesor a bývalý proděkan Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se dějinami české filozofie 19. a 20. století a filozofickými odkazy Tomáše Masaryka a Jana Patočky. V letech 1975–1988 pracoval v Ústavu pro výzkum společenského vědomí a vědeckého ateismu ČSAV. V 80. letech 20. století působil dokonce jako tajemník ústavu. Kritizoval katolicismus více než Jiří Loukotka či Ivan Hodovský. Jeho hlavní badatelský zájem se soustřeďoval na dějiny české filozofie, viz jeho studie K ideovému profilu kulturních snah českého katolicismu třicátých let . Během svého angažmá v Ústavu pro výzkum společenského vědomí a Ústavu vědeckého ateismu ČSAV napsal profesní posudek pro potřeby Státní bezpečnosti na román Odchyt andělů od Ivy Kotrlé , který pojednává o událostech srpna 1968, díky němuž byli podmínečně odsouzeni disidenti Petr Kozánek a Zdeněk Kotrlý. Iva Kotrlá byla usnesením prokurátora pronásledovaná od září 1984 až do listopadu 1989.

Ján Zdúta-Šťastný

Jan Ždářek

Prof. RNDr. Jan Žďárek, DrSc. je entomolog. Absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, obor zoologie bezobratlých, poté pracoval v Entomologickém ústavu a později v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, kde se nyní zabývá fyziologií a chováním hmyzu. Působil na několika univerzitách v USA, účastnil se výzkumných projektů na africké mouše tse-tse, podporovaných americkou agenturou NIH a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ve Vídni. V současnosti přednáší chování hmyzu na Přírodovědecké fakultě UK a Biologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Širší veřejnosti je znám i jako autor populárně naučných knih o hmyzu a překladatel naučné literatury.

Jan Žanda

Autor žije na Plzeňsku. Vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu University Karlovy. Je několikanásobný medailista z mistrovství České republiky v rychlostní kanoistice a bývalý reprezentant. V devadesátých letech minulého století se krátce věnoval učitelství, ale touha po dobrodružství ho přitáhla za volant kamionu. Je ženatý, otec tří dospělých dětí, syna a dvou dcer. Jeho životním motto je: „Můžeš být vším, čím budeš chtít, když budeš chtít.“

J Zehnal

J Zápal

Isabell Zachert

Německá nevyléčitelně nemocná pacientka. Její příběh zaznamenala matka Christel Zachert .

Igor Zhoř

Igor Zhoř byl český teoretik a kritik výtvarného umění a pedagog. Jeho rodiči byli spisovatel a pedagog Antonín Zhoř a učitelka Milada Zhořová, roz. Boháčkolvá. V letech 1945-1949 studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Brně a později také na brněnské Filosofické fakultě. Stál u zrodu brněnské výtvarné skupiny Profil 58 a byl jejím mluvčím. V době Sametové revoluce byl aktivní ve Výboru brněnských výtvarníků při Občanském fóru. Roku 1990 byl jmenován profesorem. Je autorem publikací o výtvraném umění, od roku 1984 přispíval články a překlady do pražských a brněnských samizdatových sborníků, od roku 1989 vydávaných pod vlastním jménem. Byl aktivní v redakčních radách časopisů ROK, Ateliér, Bulletin MG v Brně, Estetická výchova ad. Zemřel 22. listopadu 1997 v Brně. Je pochován na brněnském Ústředním hřbitově na Vídeňské ulici, skup. 58, řada 2, hrob č. 155

Hynek Žalčík

Hynek Žalčík byl český hudební producent a textař. Produkoval alba skupin jako Flamengo , Framus Five , The Progress Organization respektive Barnodaj , Blue Effect , Energit, Jazz Q, C&K Vocal, Marsyas, Collegium Musicum, Deža Ursinyho a mnoho dalších.

Heinrich Zerkaulen

Německý spisovatel, autor románů, povídek, básní a divadelních her.

Gabrielle Zevin

Gabrielle Zevinová se narodila v New Yorku roku 1977. Po studiích na Harvardské univerzitě začala pracovat jako scenáristka. Za svou práci pro film byla v roce 2007 nominována na cenu Independent Spirit Award. Doposud napsala tři romány – Margarettown , Elsewhere a Memoirs of a Teenage Amnesiac .

Franziska Zingel

Franziska Zingelová žije v Mnichově, kde působí jako samostatná odbornice v oblasti barevného poradenství pro soukromé zákaznice i pro podniky. Autorsky spolupracovala na publikaci Barvy pro krásu, kterou také vydal Ikar.

Franz Zedtwitz

Německý zoolog, spisovatel a válečný dopisovatel.

František Zýbal

Umělecké srdce Františka Zýbala se stále vracelo do rodného kraje, vinorodého, rozezpívaného Slovácka, kde pevně tkvěl svými kořeny a kde se do jeho nitra nesmazatelně vtiskly dojmy z mládí, prožitého v městečku Vnorovy u Veselí nad Moravou. Mnohé ze vzpomínek se uchovaly ve vnímavém sredci nadaného chlapce a ožilo po letech v literární tvorbě ponejvíce v drobných povídkách humoristického zabarvení. Sám autor se o svých pracích vyjádřil, že je "podává jako dokument slováckého lidového humoru a rázovitých postav, které vymírají, a klidných idylických dob, které se nevrátí". Zýbalovy humoresky nejsou však pouhými dokumenty idylických dob, neboť autor v nich ukazuje všední život prostého lidu, který v těch časech představoval často těžkou práci chudého člověka, zápas o holou existenci. Navíc pak je tu celkem věrně zachyceno ovzduší života na moravsko-slovenské vesnici před první světovou válkou a v tomto smyslu slova jde opravdu o dokument nenávratných časů a typů.

František Zemánek

Narozen 7. 8. 1936 v Horním Jelení u Hořic, zemřel 1. 11. 2018. Chemik, asistent katedry učitelství a didaktiky chemie zaměřený na fyzikální chemii a překlady z ruštiny, němčiny a angličtiny.

Francesca Zappia

Studuje informační technologie na University of Indianapolis a ve volném čase neustále vymýšlí příběhy, píše a také se věnuje malbě a ilustraci. Uvnitř mé hlavy je její debutový román.

Filip Cyril Župka

Filip Cyril Župka se narodil 7. 6. 1885 v Ivanovicích na Hané. Když mu byly 4 roky, tak se rodina přestěhovala do Prostějova a tam začal chodit do školy. Ve vzdělání pak pokračoval na zemské vyšší reálce a pak také na gymnáziu v Lipníku nad Bečvou. V Kostelci na Hané se oženil a usadil. Zemřel 3. 4. 1964 v Kostelci na Hané, kde je také pochován. Byl prvním městským knihovníkem v Prostějově. Věnoval se literatuře, psal básně, povídky, romány, literaturu pro děti a mládež. Jeho básně jsou odrazem jeho vnitřního vývoje – např.” ”Písně bídy”, ”Ortel”, ”Veliký okamžik”. Z prózy např.: ”Démon žena”, z tvorby pro děti a mládež ”Dobrodružství bílého havrana”, ”Ševcovská pohádka”.

Fareed Zakaria

Fareed Rafiq Zakaria je americký spisovatel a žurnalista indického původu. Vystudoval universitu v Yale. Poté přestoupil na Harvard, kde mu byl udělen doktorát z mezinárodních vztahů. Dlouhou dobu působil v magazínu Newsweek, v srpnu 2010 ohlásil přechod ke konkurenčnímu časopisu Time. Na stanici CNN uvádí talk show Fareed Zakaria GPS, v níž se zabývá převážně mezinárodní politikou. Je autorem slavné politologické knihy Budoucnost svobody , kterou do češtiny přeložil Jaroslav Veis. Jeho zatím poslední knihou je Postamerický svět , která v Česku vyšla v roce 2010. Jeho vybrané články vychází každý týden v českém překladu v časopisu Respekt.

Eugen Zabel

Německý spisovatel.

Emílie Ženatá

Autorka učebnic matematiky pro střední školy.

Eduardo Zalamea Borda

Kolumbijský prozaik.

Daniel Ženatý

Narozen 1954. Farář Českobratrské církve evangelické, autor meditace, publicista.

Christian Zuber

Christian Zuber byl francouzský fotodokumentarista, novinář, spisovatel a filmový producent, jehož práce se zaměřoval převážně na ohrožená zvířata a divokou přírodu. Jakožto nadšenec do přírody se v 60. letech 20. století vydal na několik cest během nichž pořídil celovečerní dokumentární filmy o Galapágách, Seychelách, Africe nebo Korsice. Ve své zemi vešel ve větší známost v 70. letech, kdy měl ve francouzské televizi pořad „S kamerou v ruce“ . Za své filmy byl oceněn v roce 1969 zlatou medailí na filmovém festivalu v Benátkách. Na základě svých expedic průběžně publikoval cestopisy, které byly vydány i v češtině. Christian Zuber byl také ředitelem WWF a Nadace Brigitte Bardot. Jako ochranář též spolupracoval s francouzskou Ligou na ochranu ptáků. Z Keni na Seychely , franc. Caméra au poing du Kenya aux Seychelles. Presses de la Cité, 1969.

Christel Zachert

Narodila sa v Berlíne, po absolvovaní obchodnej školy sa vydala a presťahovala sa s manželom do Bonnu. V rokoch 1962, 1966 a 1967 sa jej narodili deti - Christian, Isabell a Matthias. Od roku 1971 do roku 1982 pracovala v oblasti finančného plánovania a kontroly. Od roku 1984 pôsobí ako nezávislá finančná poradkyňa v Bonne.

Čeněk Zlatník

Narozen 23. 2. 1937 v Berouně, zemřel 19. 3. 2019. Docent, RNDr., CSc., přírodovědec, matematik, původně středoškolský, později vysokoškolský pedagog , autor vysokoškolských učebnic numerické matematiky, programování a využití počítačů, od roku 2005 editor sborníků přednášek Českého klubu skeptiků Sisyfos, jehož byl členem a v letech 2004-2007 a 2013-2015 předsedou.

Bohumil Zlámal

Bohumil Zlámal byl český katolický kněz, historik a profesor církevních dějin na teologické fakultě v Olomouci. Středoškolské vzdělání získal na gymnáziu v Kroměříži. Po maturitě v roce 1930 se zapsal na teologickou fakultu v Olomouci, kde se aktivně účastnil zejména seminářů z církevních dějin prof. Augustina Neumanna. Fakultu zdárně ukončil v roce 1936. Po přijetí kněžského svěcení působil jako kaplan u sv. Mořice v Olomouci. Za II. světové války byl od 1. září 1939 deportován do koncentračního tábora Dachau, pobýval i v Buchenwaldu. Tam se, mimo jiné, podrobil operaci slepého střeva rozžhaveným drátem. Z koncentračního tábora byl propuštěn až 23. května 1945. Po válce opět působil u sv. Mořice. Od 1. října 1945 do 14. července 1950 se stal asistentem církevních dějin na teologické fakultě, roku 1946 získal doktorát z teologie a 24. října 1946 byl promován. V zimním semestru 1949–1950 byl navržen na habilitaci, ke jmenování však nedošlo. V letech 1951-1961 působil v pastoraci; v letech 1961–1962 byl mimo službu. Od roku 1961 pobíral invalidní důchod. Po zrušení teologické fakulty působil ve farní správě . Od dubna 1968 byl členem přípravné komise pro obnovení olomoucké fakulty a semináře. Na konci roku 1968 byl zvolen na Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, pobočce v Olomoucí proděkanem. Dne 7. října 1968 byl jmenován profesorem pro obor církevních dějin, s účinností od 1. října 1968. Dne 31. března 1969 byl jmenován proděkanem Římskokatolické Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Praze se sídlem v Litoměřicích pro roky 1968–1970 s působištěm na pobočce v Olomouci, kde zastupoval děkana v plném rozsahu. Dne 12. října 1970 bylo jmenování proděkanem obnoveno pro akademický rok 1970–1971 a 1971–1972; obnoveno bylo též pro akademický rok 1973–1974. V letech 1968–1972 učil c...

Bohdan Zilynskyj

Narozen 30. 11. 1954 v Praze. PhDr., historik, vysokoškolský pedagog. Zabývá se historickou religionistikou, novějšími dějinami Ukrajiny a dějinami česko-ukrajinských vztahů.

Bedřich Zelenka

Bedřich Zelenka byl český herec, satirik, humorista, scenárista a dlouholetý televizní dramaturg a rozhlasový redaktor, bratr scenáristy a spisovatele Otto Zelenky, strýc režiséra a scenáristy Petra Zelenky. Mezi jeho nejznámější výtvory patří populární postava popleteného pana Hlustvisiháka, jež byla pro televizi, rozhlas i estrády ztvárněna Lubomírem Lipským.

Balázs Zágoni

Maďarský spisovatel, editor a filmový kritik. Píše též pro děti.

B Žižková

Andrzej Ziemiański

Autor literatury science fiction a fantasy. Absolvoval architekturu na polytechnice ve Vratislavi, kde v letech 1984 – 85 působil v Ústavu architektury a urbanistiky, později, od roku 1985, v Ústavu zemědělských staveb Zemědělské akademie ve Vratislavi. Svoje povídky publikoval v časopisech „Młody Technik“ a „Fantastyka“ a v antologiích „Bunt Robotów“ a „Spotkanie w przestworach“ . Jeho první kniha, sbírka povídek „Daimonion“ vyšla v roce 1985, další díla byla čtena na pokračování v polském rozhlase. Některé své další povídky vydal souborně ve sbírkách „Zapach szkła“ a „Toy“ . První samostatný román „Przesiadka w przedpieklu“ vydal roku 1991 pod pseudonymem Patrick Shoughnessy . Ziemiański je rovněž autorem románu „Wojny urojone“ a řady dalších, rozhlasové hry „Człowiek, który nie potrafił umrzeć“ či fantasy série „Achája“, která mu přinesla největší popularitu.

Alžběta Zemanová

Působí ve volném uskupení NAPOLI a ještě volnějším uskupení ILUGANG. V červnu roku 2013 obhájila diplomovou práci v Ateliéru Ilustrace a grafiky na VŠUP. Věnuje se knižní ilustraci a tvorbě autorských knih. Rozvíjí práci s papírem a grafickými technikami. Vytváří papírové skládačky a vystřihovánky. Baví ji zhmotňovat nové smyšlené postavy, které uvádí na svět v podobách látkových i papírových hraček spolu s jejich příběhy a charaktery.

Alexandr Žurman

Ing. Alexandr Žurman, , dlouholetý ředitel Nakladatelství Olympia, mezi jehož koníčky vždy patřilo vaření. Autor publikací o sportu a knihy kuchařských receptů.