41161–41220 z 158718 Autoři
Štefan Farský (2)
Doc. MUDr., FESC. Slovenský lékař, kardiolog. Zabývá se i problematikou obezity.
Více od autora
Stefan F Gross (3)
Německý psycholog, specializuje se na mezilidské vztahy a zákaznický management.
Více od autora
Stefan Aust (1)
Stefan Aust se narodil 1. července ve městě Stade v Dolním Sasku. Pracoval jako novinář a od roku 1994 do února 2008 byl šéfredaktorem německého týdeníku Der Spiegel. Je autorem třinácti knih, z nichž do češtiny byla zatím přeložena pouze jedna - Baader Meinhof Komplex. Ta byla spolu ještě s jednou také zfilmována.
Více od autora
Stealers Wheel (3)
Stealers Wheel byla britská folkrocková/rocková skupina, kterou na počátku 70. let založili Gerry Rafferty a Joe Egan. Skupina je známá především díky hitu "Stuck in the Middle with You", který vyšel na jejich debutovém albu z roku 1972. Píseň dosáhla značného úspěchu, když se dostala do Top 10 v americké i britské hitparádě. Navzdory počátečnímu úspěchu debutu se skupina Stealers Wheel potýkala s problémy spojenými se změnami v sestavě a právními spory, které brzdily její další činnost. Vydali ještě dvě alba, "Ferguslie Park" v roce 1973 a "Right or Wrong" v roce 1975, než se kvůli těmto problémům a nedostatku dalších úspěchů v hitparádách rozpadli. Po rozpadu se Gerry Rafferty věnoval úspěšné sólové kariéře, zejména díky hitu "Baker Street". Hudba skupiny byla v průběhu let stále populární, přičemž skladba "Stuck in the Middle with You" si získala novou pozornost poté, co se v roce 1992 objevila ve filmu Quentina Tarantina "Reservoir Dogs".
Více od autora
Stanley Struble (2)
Americký autor je absolventem známé specializované školy pro zneužívané děti v Nebrasce, pak vystudoval antropologii a na státní univerzitě v Kansasu získal v tomto oboru doktorát. Věnoval se sociální antropologii a zabýval se severoamerickými indiány, nyní působí jako mimořádný profesor sociologie v Omaze. Jeho první dobrodružné romány s prvky napětí a tajemna vyšly na počátku tohoto tisíciletí. Získal za ně cenu kritiky a dočkal se také uznání významných osobností. Tvoří rovněž scénáře k filmům a kromě románů píše články do novin a časopisů.
Více od autora
Stanley Kubrick (1)
Stanley Kubrick byl americký režisér a fotograf. K vrcholům jeho díla patří literární adaptace - Nabokovovy Lolity, Vesmírné odyseje Arthura C. Clarka nebo románu Mechanický pomeranč Anthonyho Burgesse. Byl proslulý svým puntičkářstvím a explicitním znázorňováním sexu a násilí, kvůli čemuž řadu jeho snímků nemohli diváci v kinech vidět v plné verzi. Narodil se v rodině židovského lékaře Jacka Kubricka. Vyrůstal v newyorské čtvrti Bronx. I přes špatné školní výsledky byl považován za velice inteligentního. Proto ho otec naučil hrát šachy. Z Kubricka se stal vynikající hráč. A jeho filmy skutečně připomínají partii šachů. Vše je důkladně a pečlivě promyšleno dopředu. Kubrick dostal ke třináctým narozeninám fotoaparát. Stal se z něj nadšený fotograf a v šestnácti letech prodal časopisu Look fotografii zobrazující skleslého prodejce novin obklopeného titulky oznamujícími smrt amerického prezidenta Franklina D. Roosevelta. Look mu vzápětí nabídl práci fotografického eléva, kterou přijal a nedokončil tak studium na City College. Poté čtyři roky cestoval po celých USA jako fotoreportér. Nakonec ho však zlákal film, když byl na retrospektivních filmových projekcích v Muzeu moderního umění v New Yorku uhranut dílem Orsona Wellese a Sergeje Ejzenštejna. V roce 1951 opustil Look a definitivně vyměnil fotoaparát za filmovou kameru. Natočil krátké dokumentární snímky o životě boxerů , o knězi, který musí na nejvzdálenější farnosti létat letadlem , a o námořnických odborech . Jeho prvním celovečerním filmem byl Strach a touha z roku 1953, pojednávající o fiktivní válce ve fiktivním světě. Poté se ponořil do žánru noir . Snímek Stezky slávy z roku 1957 o popravě tří francouzských vojáků v období 1. světové války byl ve Francii, Belgii a Švýcarsku dlouhá léta zakázán, protože prý urážel spojenecké velitele....
Více od autora
Stanisław Wygodzki (2)
Polský básník, prozaik, překladatel židovské a německé literatury.
Více od autora
Stanisław Grochowiak (2)
Stanisław Grochowiak byl polský básník, prozaik, dramatik a publicista. Grochowiak studoval polonistiku na Univerzitě Adama Mickiewcize v Poznani. Od roku 1953 žil ve Vratislavi, kde pracoval v Tygodniku Katolickim a roku 1955 se přestěhoval do Varšavy. Zde pracoval v katolickém nakladatelství PAX a byl členem redakcí několika literárních časopisů . Od roku 1951 publikoval verše časopisecky, první básnickou sbírku Ballada Rycerska vydal roku 1956. Grochowiak patří k čelným představitelům tzv. „pokolení Současnosti“ , které po Stalinově smrti odráželo naděje ve společnosti na demokratizaci života a svobodnou uměleckou tvorbu. Jeho poezii charakterizuje programové odmítání estetismu , zájem o biologično, ošklivost i brutálnost a také vyostřená expresivita a drsný senzualismus posílený prožitky z války. To vše je ale spojeno s tendencí k formální rýmované poezii, dosahující až barokní obraznosti. Ve svých raných dramatických dílech v zájmu zvýšení scénické účinnosti mísil styly, využíval grotesku, satiru, ironii a fantastiku. V pozdějších dílech se přiklonil k veselohernímu žánru a napsal řadu humoresek a satirických her z venkovského prostředí se současnou tematikou. V románu Trismus se snažil najít kořeny nacismu a nacistických zločinů. Kromě toho je autorem několika televizních a rozhlasových her a filmových scénářů. Je pochován na hřbitově 'Cmentarz Wojskowy na Powązkach' ve Varšavě.
Více od autora
Stanisław Dziwisz (3)
Stanisław Jan kardinál Dziwisz , ve Vatikánu zvaný „Don Stanislao“ je emeritní arcibiskup krakovský . Před přijetím tohoto úřadu byl osobním sekretářem papeže Jana Pavla II. Stanisław Dziwisz byl vysvěcen na kněze 23. června 1963. Brzy začal pracovat s kardinálem Karolem Wojtyłou. Dne 19. března 1998 získal titulární biskupství San Leone, později se stal pomocným prefektem Papežského domu Římské kurie. Na titulárního arcibiskupa San Leone byl povýšen 29. září 2003. Dne 3. června 2005 jej papež Benedikt XVI. jmenoval krakovským arcibiskupem, kteréžto funkce se ujal 27. srpna 2005. Dne 22. února 2006 jej papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Kardinálskou hodnost obdržel na konsistoři v březnu 2006. Vatikánisty byl považován za pravou ruku papeže a dokonce za šedou eminenci Vatikánu. Převaha arcibiskupa Dziwisze nad ostatními vatikánskými úředníky spočívala v tom, že uměl polsky a s papežem se přátelil odedávna. S papežem Janem Pavlem II. byl až do jeho smrti 2. dubna 2005. Podle neoficiálních informací ho v jeho posledních chvílích držel za ruku. V květnu 2015 celebroval s arcibiskupem Janem Graubnerem, u příležitosti 20. výročí návštěvy sv. Jana Pavla II., mši svatou na Sv. Kopečku u Olomouce, kde došlo k uložení i jeho ostatků.
Více od autora
Stanislava Kučerová (3)
Stanislava Kučerová je česká vysokoškolská pedagožka a bývalá děkanka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Zabývá se zejména filozofií výchovy a teorii výchovy. Stanislava Kučerová se narodila do rodiny středoškolského profesora v Hlohovci na Slovensku. Z Hlohovce se však rodina přestěhovala do Machova a posléze do Náchoda. Poté se rodina přestěhovala do Hradce Králové, kde Stanislava Kučerová studovala Městské dívčí reálné gymnázium a Státní Rašínovo gymnáziu. Maturovala v roce 1947 s vyznamenáním. Ve studiu pokračovala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde získala v roce 1952 doktorát z filosofie a sociologie a následně na Vysoké škole pedagogické v Praze, kterou zakončila v roce 1958. V roce 1950 se přihlásila jako učitelka do pohraničí a působila zde sedm let . Po roce 1960 působila na Univerzitě Palackého v Olomouci a poté od roku 1969 na Pedagogické fakultě UJEP. V roce 1967 pomáhala založit časopis Pedagogická orientace, jehož vydávání však bylo po potlačení pražského jara ukončeno po pěti vydaných číslech. V období normalizace jí bylo znemožněno další akademické působení. Pokoušela se hledat práci v Brně a následně celé Moravě, ale nakonec ji našla až v Bratislavě, kam dojížděla z Brna. V roce 1975 začala pracovat v podniku Psychodiagnostické a didaktické testy, od v roce 1980 přešla do Výzkumného ústavu kultury. Do důchodu odešla v roce 1982. Na akademickou půdu se vrátila po listopadovém převratu a stalo se první polistopadovou děkankou Pedagogické fakulty MU. V roce 1993 byla jmenována profesorkou pedagogiky. Do důchodu odešla znovu již natrvalo v roce 1994.
Více od autora
Stanislava Ernstová (4)
Narozena 6. 1. 1891 v Hlohovci, zemřela 16. 3. 1968 v Bílé Vodě. Členka Kongregace svaté Voršily na Slovensku.
Více od autora
Stanislava (Aša) Jínová (1)
Narozena 1. prosince 1888 v Praze, zemřela 20. února 1964 tamtéž. Středoškolská učitelka němčiny, angličtiny a ruštiny, manželka právníka a diplomata Jana Jíny , autorka jeho biografie.
Více od autora
Stanislav Zela (3)
Narozen 12.7.1893 v Horních Netčicích u Hranic, zemřel 6.12.1969 v Radvanově u Mladé Vožice. ThDr., biskup, církevní historik, náboženské spisy.
Více od autora
Stanislav Yester (3)
Emanuel Moravec, pseudonym Stanislav Yester byl český politik, legionář, voják z povolání, teoretik válečnictví, publicista a ministr školství a lidové osvěty protektorátní vlády. Patřil k nejaktivnějším představitelům české kolaborace s nacistickým okupačním režimem za Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945 a stal se jejím symbolem. Od 13. března 1943 byl vedoucím představitelem Kuratoria pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě . Emanuel Moravec se narodil 17. dubna 1893 v Praze. Otec Jan Petr Moravec byl pražským obchodníkem. Matka Malvína, roz. Sapinová. V roce 1911 vystoupil demonstrativně z římskokatolické církve, aby dal najevo odpor k vládnoucím Habsburkům. Vystudoval průmyslovou školu. Odmaturoval v roce 1912. V den vypuknutí první světové války 28. července 1914 byl odveden do rakousko-uherské armády. Odešel do školy jednoročních dobrovolníků do Salcburku a poté se zúčastnil bojů na srbské frontě a v Haliči. V roce 1915 Emanuel Moravec padl do ruského zajetí. V Rusku požádal o ruské občanství, aby mohl vstoupit do České družiny, ale nebylo mu vyhověno, proto se přihlásil dobrovolně k 1. srbské dobrovolnické divizi, kde působil jako velitel kulometné čety. V září 1916 byl zraněn v bitvě u Amzači a po skončení léčby byl v březnu 1917 na vlastní žádost zařazen do československých legií. Moravec nastoupil k 6. československému pluku, nazvanému Hanácký, do Borispolu. Při evidenci se však dopustil podvodu a nahlásil nepravdivou informaci, že je strojním inženýrem, čímž se snažil vylepšit si svou pozici ve vojsku. Na tento podvod se přišlo až po jeho návratu do Československa. Účastnil se také bitvy u Zborova. V červenci 1918 si během obranných bojů u obce Bogatinskaja zlomil klíční kost při pádu z koně. Nemohl se tak vrátit zpět ke své jednotce. Zůstal tedy v Omsku jako velitel kulometného oddílu. V době léčení se také pustil do své první literární tvorby zaměřené na oblast vojenství. ...
Více od autora
Stanislav Vrána (3)
Narozen 23.4.1888 ve Valči na Moravě, zemřel 16.1.1966. Učitel, pedagogické spisy o školské reformě, učebnice angličtiny, monografie o pedagozích.
Více od autora
Stanislav Vosolsobě (2)
Buněčný biolog a vysokoškolský pedagog zabývající se buněčnou biologií rostlin, zejména v bioinformatice.
Více od autora
Stanislav Vejvoda (2)
Narozen 1921 v Klabavě u Rokycan, zemřel 6.1.1966 v Plzni. Učitel, prozaik, básník.
Více od autora
Stanislav Synek (1)
Narozen 27. 5. 1937 ve Veselí nad Moravou. Jaderný fyzik, polyglot, cestovatel, účastník expedice Tatra kolem světa . Práce z oboru fyziky pevných látek a elektromagnetismu, též autor publikace Tatra kolem světa.
Více od autora
Stanislav Štýs (3)
Stanislav Štýs je český lesní inženýr a odborník na životní prostředí . V roce 1954 dokončil studium lesnické fakulty ČVUT Praha. Potom byl zaměstnán na Správě lesů v Dubí, poté změnil obor na vodohospodářského projektanta na Krajské správě meliorací v Teplicích, působil i na postu vedoucího projekce rekultivací a následně až do důchodu ve funkci vedoucího odboru revírní ekologie na Generálním ředitelství Severočeských dolů v Mostě. Ing. Štýs je ve svém oboru stále činný, je jednatelem inženýrské organizace ECOCONSULT PONS. Spolupracuje s vědeckými pracovišti a vysokými školami . Je autorem 330 publikací. V roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí. Je také propagátorem myšlenky, že krajina uměle vytvořená rekultivací má větší ekologickou hodnotu, než původní krajina zničená povrchovým dobýváním uhlí.
Více od autora
Stanislav Sochor (2)
Narozen 5. 5. 1882 v Hodíškově u Nového Města na Moravě, zemřel 9. 5. 1959 v Brně. Ing. architekt, přednosta Památkového úřadu v Brně. Práce v oboru, publikovány též časopisecky.
Více od autora
Stanislav Skřička (2)
Narozen 4. 8. 1958 v Olomouci. Autor prací o syrové stravě a zdravém způsobu života. Žije v Kanadě, živí se jako palubní inženýr na vojenských námořnických speciálech a jako manažer a zkušební jezdec v motoristických závodech NASCAR.
Více od autora
Stanislav Škramovský (3)
Narozen 24.11.1901 v Kolíně, zemřel 18.8.1983 v Praze. RNDr. PhMr. DrSc., profesor chemie, toxikolog, práce z oboru.
Více od autora
Stanislav Sahánek (3)
Stanislav Sahánek – 27. února 1942, Koncentrační tábor Mauthausen) byl český vysokoškolský učitel a germanista, jenž působil do roku 1938 – jako docent – na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a od roku 1938 až do uzavření českých vysokých škol nacisty také na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Narodil se v rodině učitele v Trávníku Hugo Sahánka jeho manželky Anny Mašlaňové. Po maturitě na německém Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži započal filologické studium němčiny a češtiny na české Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; svoji disertační práci s názvem České prvky v díle Marie Ebnerové z Eschenbachu však podal v Brně, na ní navazující habilitační práci , věnující se literátu Ferdinandu von Saarovi pak při svém následném působení v Bratislavě, kde setrval až do roku 1938. V roce 1938/1939 se opět navrátil do Brna, avšak historické události spojené s uzavření českých vysokých škol dne 17. listopadu 1939 mu odepřeli možnost, iniciovanou z Bratislavy, jmenovat jej mimořádným profesorem pro obor dějin německé literatury, kterou již onehdy podpořila i samotná Masarykova univerzita. V roce 1941 byl spolu s dalšími brněnskými pedagogy nacisty zatčen a na začátku roku 1942 zavražděn v rakouském koncentračním táboře Mauthausen. V 1947 byl in memoriam jmenován řádným profesorem pro obor dějin německé literatury na FF MU v Brně. Profesor Sahánek se zaobíral především tzv. moravskou německy psanou literaturou; je autorem např. prací o spisovatelce Marii von Ebner z Eschenbachu a Ferdinandu von Saarovi, či odborné studie o Literárním biedermeieru v německém písemnictví. Působil jako gymnazijní pedagog v Uherském Hradišti, Třebíči na Gymnáziu Třebíč a v Brně na Státním reálném gymnáziu v Legionářské ulici. Dne 20. listopadu 1909 se na Královských Vinohradech oženil s Marií...
Více od autora
Stanislav Rejthar (2)
Plukovník Ing. Stanislav Rejthar byl československý stíhací pilot bojující za druhé světové války v řadách Royal Air Force. Od 17. září 1944 v SNP s 1. čs. samostatným stíhacím leteckým plukem v SSSR, ve funkci náčelníka štábu proti nacistickému Německu. Jako vlastenec nikdy neváhal postavit se nacistům a položit za svobodu vlasti i svůj život. Vždy zdůrazňoval spíše hrdinství a zásluhy svých spolubojovníků. Narodil se 28. října 1911 v Kuroslepech v domě čp.16. Rodiče byli zemědělci. Po svých předcích měl nejen vřelý vztah k půdě, ale i duši bojovníka a válečníka, který svá práva dovede hájit. Měl čtyři bratry a jednu sestru. 23. 6. 1942 se oženil s Vlastou Horníčkovou, dcerou legionáře Jaroslava Horníčka, pracovníka čs. velvyslanectví ve Varšavě. Od roku 1940 pracovníka kanceláře prezidenta E. Beneše v Londýně. 4. ledna 1944 se narodil syn Stanislav 14. září 1946 se narodila dcera Olga Základní školu navštěvoval v Březníku. Studia na brněnské reálce zakončil maturitou v roce 1933. Během základní vojenské služby absolvoval školu pro důstojníky dělostřelectva v záloze. Vojenskou akademii v Hranicích pro dělostřelectvo studoval v roce 1935 a 1936. Vojenskou akademii v Hranicích a letecké učiliště v Prostějově absolvoval v roce 1936–1937. Roku 1937 získal vojenskou hodnost poručíka. Po absolvování vojenské akademie v Hranicích sloužil v československé armádě. V létě 1939 odešel do Polska, bojoval ve Francii a od roku 1940 ve Velké Británii. Bojoval jako stíhací pilot za druhé světové války v řadách Royal Air Force. Nejprve byl zařazen k 311. čs. bombardovací peruti, potom působil jako letecký instruktor a po utvoření 313. čs. stíhací perutě sloužil v jejích řadách. 2. dubna 1943 byl jeho spitfire zasažen. Uletěl s poškozeným letadlem přes kanál La Manche, na britském území havaroval a těžce se zranil. Dne 24. října 1943 znovu nasto...
Více od autora
Stanislav Pošusta (1)
Stanislav Pošusta byl český a československý politik Československé sociální demokracie, později Komunistické strany Československa, a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Po roce 1968 působil v disentu. Za druhé světové války byl aktivní v odboji a od srpna 1941 byl vězněn v koncentračním táboře. Po roce 1945 spoluzakládal Svaz české mládeže a stal se jeho ústředním tajemníkem. V roce 1948 se uvádí jako generální tajemník Svazu české mládeže a člen představenstva Československé sociální demokracie, bytem Praha. Během únorového převratu v roce 1948 patřil k frakci, která v sociální demokracii převzala moc, stranu proměnila na loajálního spojence komunistického režimu a ještě během roku ji sloučila s KSČ. Ve volbách v roce 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSSD ve volebním kraji Opava. V červnu 1948 přešel v souvislosti se splynutím ČSSD s KSČ do poslaneckého klubu komunistů. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954. V červnu 1948 byl kooptován náhradníkem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ho potvrdil ve funkci. Na post rezignoval v prosinci 1952. V roce 1968 byl vedoucím odboru umění ÚV KSČ. Během normalizace byl aktivní v disentu, spoluzakládal Společnost pro studium demokratického socialismu. Když byla v listopadu 1989 obnovena sociálně demokratická strana, rozhodli členové zakládající schůze , že do strany nebudou přizváni žijící předúnoroví sociální demokraté, kteří ale po roce 1948 byli členy KSČ, a explicitně byl zmíněn Stanislav Pošusta. I po roce 1989 působil jako publicista. Angažoval se v sociálně demokratickém hnutí a podílel se na zakládání Masarykovy dělnické akademie. Jeho dcerou je překladatelka Stanislava Pošustová....
Více od autora
Stanislav Petlach (1)
Narozen v září roku 1923, zemřel 17.7.1980 v Praze. Novinář, redaktor časopisu Gong. Překladatel z ruštiny.
Více od autora
Stanislav Opluštil (1)
Narozen 6.12.1933. Zemřel 1999. Ing., pedagog, nimrod a ornitolog, autor povídek a odborných článků z oboru.
Více od autora