32341–32400 z 157959 Autoři
Ondrej Herec (4)
Slovenský sociolog, právník, editor, překladatel, zakladatel slovenské teorie moderní fantastiky, literární vědec, autor prací z oblasti sociální politiky, sociologie kultury a slovenské fantastiky.
Více od autora
Ondřej Hausenblas (3)
Vystudoval Filozofickou fakultu UK, obor čeština a angličtina. V letech 1978-1979 pobyl na stipendijním pobytu v Ústavu pro jazyk český ČSAV , poté rok pracoval v Československém rozhlase jako lektor vnitřního vzdělávání, od roku 1981 do roku 1987 jako redaktor starší české literatury v nakladatelství Československý spisovatel. V roce 1987 nastoupil jako asistent na katedru českého jazyka FF UK. Od roku 1992 pracuje zároveň v dalším profesním vzdělávání učitelů, od r. 1998 jako lektor programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. V roce 1999 přešel na Katedru pedagogiky na PedF UK, v roce 2002 na Katedru české literatury PedF UK.
Více od autora
Ondřej Hanák (1)
Narozen 1973. Právník, vysokoškolský pedagog, specializuje se na obchodní právo.
Více od autora
Ondřej Fischer (2)
Narozen 1962. Ing., Mgr., Filosof a vysokoškolský pedagog zaměřený na oblast existenciální filosofie, profesní etiky a sociální práce. Autor a překladatel prací z oboru.
Více od autora
Ondřej Felcman (3)
Narozen 10. 11. 1950 ve Vysokém Mýtě. Prof., PhDr., CSc., historik, vysokoškolský pedagog, specializace na moderní české dějiny, česko-polské vztahy.
Více od autora
Ondřej Dedek (4)
Ing., finanční analytik, poskytování poradenství ve financování developerských projektů, práce z oboru projektového financování a finančnictví.
Více od autora
Ondřej Bezr (3)
Nar. 14. listopadu 1968, hudební publicista. V letech 1992-2002 byl redaktorem magazínu ROCK&POP, v současné době pracuje v kulturní redakci zpravodajského portálu iDnes.cz a je šéfredaktorem kulturního magazínu UNI. Od r. 1999 je dramaturgem mezinárodního festivalu Blues Alive v Šumperku.
Více od autora
Olly Komenda-Soentgerath (1)
Německá spisovatelka, narozena v Praze, od r. 1945 žijící v Německu.
Více od autora
Olle Lönnaeus (4)
Olle Lönnaeus působí jako novinář švédského deníku Sydsvenska Dagbladet, který se věnuje především politice ve Švédsku, Evropě a na Středím východě. Za svojí více než dvacetiletou novinářskou činnost Lönnaeus získal třikrát švédskou cenu Guldspaden a jednu nominaci na Stora Journalistpriset. Ve svých článcích se mimo jiné zabýval pašováním lidí, vykořisťováním zahraničních dělníků ve Švédsku a extremismem na pravém a levém křídle politického spektra a v náboženských skupinách ve Švédsku. V několika posledních letech přitahovaly velkou pozornost jeho články o Íránu, Libanonu, Izraeli, Palestině a dalších zemích Středního východu.
Více od autora
Oliver Stone (2)
William Oliver Stone, známější jen jako Oliver Stone , je americký režisér, scenárista, a producent. Trojnásobný držitel Ceny Akademie za scénář filmu Půlnoční expres a režii oscarového filmu Četa. Vyrůstal v poměrně bohaté rodině v newyorské čtvrti Manhattan. Když se jeho rodiče rozvedli, začal pracovat v různých profesích. V šedesátých letech pak odjel do Vietnamu, kde byl těžce raněn příslušníky Vietkongu. Po návratu do USA začal docházet na New York University's Film School. Od té doby začal točit filmy. K jeho nejznámějším snímkům patří např. Takoví normální zabijáci, Alexander Veliký či The Doors. Je autorem scénáře například k filmu Půlnoční expres nebo také ke kultovnímu filmu Zjizvená Tvář o drogovém bossovi, kterého ztvárnil Al Pacino. Zajímavostí je, že Oliver Stone napsal scénář během svého boje se závislostí na kokainu. Oliver Stone získal Oscary za filmy Četa, Wall Street, Narozen 4. července a JFK. Kromě mnoha ocenění získal Stone také dvě anticeny, Zlatou malinu v roce 1997 za film U-Turn a v roce 2016 za nejhorší režii Walter Duranty Award, cena pro tvůrce, kteří ve svých filmech nepřesně líčí historická fakta nebo je úmyslně zkreslují. Oliver Stone má levicové politické názory a často kritizuje americkou zahraniční politiku, byl proto obviňován z „nedostatku vlastenectví“. Stone v minulosti odsuzoval Operaci Kondor, při které v 70. a 80. letech s pomocí americké CIA pravicové diktatury v Latinské Americe likvidovaly své politické odpůrce. V prezidentských volbách v letech 2008 a 2012 podpořil Baracka Obamu, ale později uvedl, že stejně jako mnoho dalších Američanů je zklamán z jeho politiky, která v mnohém navazuje na politiku George W. Bushe. Po odhalení masivní kontroly internetové komunikace ze strany americké zpravodajské služby NSA Stone prohlásil, že Obama vytvořil nejmasivnější systém sledování obyvatel celé planety, který překonává i východoněmeckou Stasi. O...
Více od autora
Olga Vlasáková (3)
Malířka, kreslířka, ilustrátorka, publicistka a národopisná sběratelka. Její tvorba je inspirována lidovým uměním a tradiční lidovou kulturou. Vydala mj. i sbírku básní Postřehy mezi nadechnutím . Olga Vlasáková žije v Brně.
Více od autora
Olga Stránská-Absolonová (3)
Narozena 13. 11. 1873 v Boskovicích, zemřela 27. 10. 1927 v Praze. Sociální pracovnice zaměřená na otázky ochrany matky a dítěte, redaktorka Lady. Práce určené ženám a národopisná publikace.
Více od autora
Olga Šilhová (2)
Narozena 1966. Novinářka, zakladatelka občanského sdružení, pracuje v cestovním ruchu zaměřeném na Afriku a USA. Zabývá se problémy třetího světa, zvláště žen v něm.
Více od autora
Olga Roučková (1)
Narozena 22. 10. 1984 v Děčíně. Závodnice týmu Moto Racing Group byla první Češkou, která v lednu 2018 dokončila Rallye Dakar v kategorii čtyřkolek.
Více od autora
Olga Pouperová (4)
Narozena 1982. Doc. JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka. Zaměřuje se především na právní regulace médií a právo ve veřejné správě.
Více od autora
Olga Parolková (3)
Narozena 19.2.1930 v Jetišově u Strakonic, zemřel 8. 12. 2006. PhDr., CSc., rusistka a bohemistka, . Práce v oboru, publikovány ve sbornících a časopisecky, překladatelka z ruštiny, autorka učebnic ruského jazyka, majitelka nakladatelství Bohemika, autorka anglicky psané učebnice češtiny pro cizince, vyučovala též angličtinu.
Více od autora
Olga Košutová (3)
Olga Košutová, provdaná Klapálková a jeho manželky Pavlíny, rozené Klukové . Měla jednu starší a dvě mladší sestry. Vystudovala gymnázium v Přerově, kde maturovala v roce 1920. Ve Velkém Týnci učila v letech 1920-1922. Po sňatku s Karlem Klapálkem odešla s manželem na Podkarpatskou Rus, kde rodina pobývala v letech 1924–1932. Učila na měšťanské škole v Perečíně, od roku 1924 na rusínské občanské škole v Užhorodu a od roku 1932 tamtéž na měšťanské škole. Od roku 1932 žila rodina v Českých Budějovicích. Manžel Karel Klapálek musel po vzniku Protektorátu opustit armádu a stal se ředitelem Živnostenského úřadu v Českých Budějovicích. Od roku 1939 organizoval protiněmecký odboj v českobudějovické pobočce vojenské odbojové organizace Obrana národa. Po jejím rozbití v letech 1939 a 1940 uprchl do emigrace, kde za zapojil se do zahraničního odboje. Olga Klapálková zůstala v Protektorátu se svými dvěma dcerami. Do roku 1941 ještě Olze Klapálkové zveřejňoval její příspěvky denní tisk a v roce 1942 vyšel její román Slunce nad údolím a v roce 1944 vydalo nakladatelství Promberger román Láska zůstává. Od 17. září 1942 ale byla internována v táboře ve Svatobořicích, určeném v té době pro příbuzné Čechů, kteří utekli z Protektorátu. Odsud byla v dubnu 1945 přesunuta do Plané nad Lužnicí, kde se dočkala osvobození. S manželem se setkala až v druhé polovině května 1945....
Více od autora
Oľga Gluštíková (4)
Slovenská básnířka a novinářka, spoluzakladatelka Bratislavského literárního klubu BRAK.
Více od autora
Olga Chválová (4)
Narozena 7. června 1957.PaedDr.,CSc. Autorka příruček s tělovýchovnou tématikou. Zabývá se též mezinárodními vztahy a zahraniční politikou. Publikace o Evropské unii.
Více od autora
Oleg Sencov (2)
Ukrajinský spisovatel, režisér, scénárista, filmový producent a občanský aktivista.
Více od autora
Oleg Reif (2)
Oleg Reif byl český herec a televizní režisér. Rodiče Olega Reifa emigrovali po ruské revoluci do Československa. Otec byl po roce 1945 odvlečen zpět a vrátil se po třinácti letech. Oleg Reif se měl stát knězem, ale účinkování ve filmu Preludium ovlivnilo jeho další život. Byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru a dostával dětské role v řadě filmů mezi lety 1941 a 1953. Později hrál epizodní role. Jako herec vystupoval v pražských divadlech a v divadle v Karlových Varech. Od roku 1994 režíroval v Československé televizi. Jeho syn je režisér Oskar Reif . Před kamerou se objevil poprvé ve 13 letech ve filmu Preludium z roku 1941. Mezi jeho další role patřila postava inspicienta v divadle ve filmu Pane, vy jste vdova! nebo staršího Pláničky ve Slunce, seno a pár facek. Jeho poslední role byly v trilogii Kameňák, kde ztvárnil lorda.
Více od autora
Oleg Michajlovič Malevič (3)
Ruský literární vědec, historik literatury, bohemista, specializace na českou literaturu 20. století, též překladatel z češtiny do ruštiny.
Více od autora
Oldřiška Podhorcová (3)
Narozena 1948 v Praze. Mgr., novinářka a redaktorka, televizní dramaturgyně, autorak reklamních textů, do novin a časopisů přispívá zejména na téma bydlení a životního stylu.
Více od autora
Oldřich Taraba (2)
Narozen 9.10,1922 v Hradci Králové.Ing., dr., DrSc., profesor fyziky, publikace z oboru ultrazvuku a elektroniky.
Více od autora
Oldřich Šrámek (2)
Autor je povoláním konstruktér, to mu nijak nebrání, aby se zabýval analýzou a syntézou parapsychologických jevů, spíš je jeho racionální a logické myšlení v této oblasti výhodou.
Více od autora
Oldřich Šámal (4)
Strojní ing., středoškolské učebnice mechaniky a základů strojnictví.
Více od autora
Oldřich Pelčák (1)
Oldřich Pelčák je český kosmonaut a vojenský letec. Je tzv. „kosmonautem-kandidátem“, společně s Vladimírem Remkem jsou jediní dva Čechoslováci, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28. Od roku 1969 sloužil v armádě jako velitel roje v hodnosti nadporučíka. V roce 1971 získal kvalifikaci pilota 1. třídy. Od 1. září 1972 začal Oldřich Pelčák studovat v ruském Moninu na vojenské letecké akademii J. A. Gagarina společně s Vladimírem Remkem. V roce 1975 obdržel medaili Za službu vlasti. Do předběžného výběru kosmonautů programu Interkosmos byla v roce 1976 jmenována čtveřice letců, z nichž byli ještě v ČSSR vyřazeni Michal Vondroušek a Ladislav Klíma. Výběrovým řízením byla čtveřice zredukována na dvojici Remek – Pelčák. Tito dva v prosinci téhož roku odjeli do Hvězdného městečka, kde spolu s ostatními kandidáty z Polska a NDR absolvovali výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Společně s ním se zde ubytovala i jeho rodina, žena Hana a synové Oldřich a Miloš. Až po ukončení náročného výcviku na počátku roku 1978 bylo v Praze příslušnou komisí určeno, že Pelčák bude členem záložní posádky a do kosmu poletí Vladimír Remek. Po návratu do vlasti působil v letech 1978-1981 jako velitel 11. stíhacího pluku v Žatci, v letech 1981-1985 byl zástupcem velitele 3. divize PVOS a poté byl zkušebním pilotem Leteckého zkušebního odboru Vzdušných sil AČR v Praze-Kbelích. Od roku 1999 je v důchodu a ochotně se zúčastňuje různých setkání popularizátorů kosmonautiky. Po Oldřichu Pelčákovi byla pojmenována planetka Pelčák objevená českými hvězdáři na Kleti. Z prvního manželství pochází děti Oldřich, Miloš a Hana. Z druhého manželství dcera Lucie. K roku 2020 má čtyři vnoučata. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 24 – Praha 9. Se ziskem 10,66 % hlasů...
Více od autora
Oldřich Nouza (3)
Oldřich Nouza byl básník, fotograf, pedagog, překladatel z ukrajinštiny, grafik, malíř a nakladatelský redaktor. Oldřich Nouza pocházel z rodiny učitele. Vystudoval Státní koedukační učitelský ústav v Českých Budějovicích a poté působil jako učitel na obecných a měšťanských školách v Dunajovicích u Třeboně , Lišově , Purkarci , Rašpachu , Blansku u Kaplice , Plané a v Českých Budějovicích . Od 1945 vykonával zároveň různé funkce na odboru školství a kultury v Českých Budějovicích . V letech 1948-1949 byl zaměstnán na oblastní úřadovně Ministerstva informací a poté byl lektorem tvůrčí skupiny Čs státního filmu. Roku 1950 se přestěhoval do Prahy a do roku 1953 byl kulturním referentem na ředitelství Státních lázní. Absolvoval jednoroční stipendium Svazu československých spisovatelů a od roku 1954 a až do odchodu do důchodu byl redaktorem Mladé fronty. Spolu s Josefem Bartuškou byl zakladatelem pětičlenného uměleckého sdružení Kontakt, které se od roku 1928 scházelo v kavárně Savoy v Českých Budějovicích. Na něj navázalo roku 1930 avantgardní umělecké sdružení Linie, které vydávalo stejnojmenný časopis. Oldřich Nouza byl také od roku 1929 členem Levé fronty, která nahradila Svaz moderní kultury Devětsil. Sdružení Linie zaniklo roku 1939 a po válce už nebylo obnoveno. V časopisu Linie recenzoval knižní novinky a divadelní hry. Nouza publikoval básně, teoretické texty a grafiky kromě Linie také v ReDu, Trnu, Trampu, Indexu, Národním osvobození, Jihu , Lidových novinách, Haló novinách, Programu D 34–39, U Bloku, Lidové kultuře, Době, Literárních novinách, Rudém právu, Kulturní tvorbě, Jihočeské pravdě, Kalendáři Jihočeské pravdy , Literárním měsíčníku aj. Užíval pseudonymu Jan Houda a šifer on a O. N. Jako redaktor redigoval publikace v Nakla...
Více od autora
Oldřich Jindřich (3)
Narozen 1956. Mykolog, věnuje se fotografování hub, je autorem houbových receptů.
Více od autora
Oldřich Hyvnar (3)
Narozen 17. 6. 1953 v Ostravě. Mgr., středoškolský učitel, ilustrátor učebnic a učebních pomůcek pro ZŠ.
Více od autora