Olga Košutová, provdaná Klapálková a jeho manželky Pavlíny, rozené Klukové . Měla jednu starší a dvě mladší sestry. Vystudovala gymnázium v Přerově, kde maturovala v roce 1920. Ve Velkém Týnci učila v letech 1920-1922. Po sňatku s Karlem Klapálkem odešla s manželem na Podkarpatskou Rus, kde rodina pobývala v letech 1924–1932. Učila na měšťanské škole v Perečíně, od roku 1924 na rusínské občanské škole v Užhorodu a od roku 1932 tamtéž na měšťanské škole. Od roku 1932 žila rodina v Českých Budějovicích. Manžel Karel Klapálek musel po vzniku Protektorátu opustit armádu a stal se ředitelem Živnostenského úřadu v Českých Budějovicích. Od roku 1939 organizoval protiněmecký odboj v českobudějovické pobočce vojenské odbojové organizace Obrana národa. Po jejím rozbití v letech 1939 a 1940 uprchl do emigrace, kde za zapojil se do zahraničního odboje. Olga Klapálková zůstala v Protektorátu se svými dvěma dcerami. Do roku 1941 ještě Olze Klapálkové zveřejňoval její příspěvky denní tisk a v roce 1942 vyšel její román Slunce nad údolím a v roce 1944 vydalo nakladatelství Promberger román Láska zůstává. Od 17. září 1942 ale byla internována v táboře ve Svatobořicích, určeném v té době pro příbuzné Čechů, kteří utekli z Protektorátu. Odsud byla v dubnu 1945 přesunuta do Plané nad Lužnicí, kde se dočkala osvobození. S manželem se setkala až v druhé polovině května 1945.... Zdroj: wikipedia.org