Všichni Autoři a témata

Jean Calvin (2)

Jazz Band Ball Orchestra (2)

Jayne Tancred (4)

Australská poradkyně, zaměřená na naturopatii, zdravý životní styl a marketingové poradenství.

Jay Gordon (3)

Americký ekonom a spisovatel.

Jason Zweig (2)

Americký ekonom, redaktor časopisu Money, též autor materiálů pro muzeum historie amerického finančnictví.

Jason Fried (3)

Zakladatel a generální ředitel společnosti Basecamp .

Jason C Engle (1)

Americký historik, zabývá se vojenskými dějinami.

Jasmin Gromzik (4)

Jaroslava Stejskalová (5)

Autorka publikací z oblasti cukrářské výroby.

Jaroslava Rozsypalová-Vykoupilová (3)

Jaroslava Pešková (4)

Maturovala v r. 1948 na gymnáziu v Plzni, v l. 1948–52 studovala na FF UK filozofii, historii a pedagogiku; PhDr. 1952. Od r. 1953 působila na katedře filozofie FF UK, v r. 1965 se habilitovala pro obor dějiny filozofie. Její filozofickou orientaci ovlivnily od poloviny 60. let semináře Jana Patočky o fenomenologii. V 80. letech byla nucena přejít na katedru pedagogiky FF UK. V r. 1991 byla jmenována profesorkou filozofie se zaměřením na filozofii výchovy, v l. 1991–93 byla vedoucí katedry filozofie FF UK, od r. 1994 vedoucí katedry filozofie a společenských věd PedF UK. Během vysokoškolských studií se i zásluhou L. Svobody začala zabývat svým prvním celoživotním tématem – dějinami české filozofie. Ve svých domácích i zahraničních publikacích se věnovala místu filozofie při formování novodobé české společnosti, J. Jungmannovi, českému herbartismu, F. Krejčímu, F. Drtinovi, T. G. Masarykovi, J. Popelové a zvláště J. A. Komenskému, osobnosti, jež na počátku nové epochy dokázala vyjádřit složitou problematiku krize 17. století a odkrývat půdorys lidských možností, sebepoznání a sebevědomí v horizontu světa. S komeniologickými pracemi souvisejí její další hlavní témata: filozofie výchovy jako přirozená součást filozofie, důsledek její antropologické orientace, a otázky tradice jako způsobu zvýznamňování minulosti, které je půdou porozumění pro ustrojení současnosti. Filozofie je tak pro P. cestou ke skrytým předpokladům místa člověka v celku světa.

Jaroslava Justová (6)

Autorka učebnic matematiky.

Jaroslava Hávová (3)

Autorka publikací se zaměřením na matematiku.

Jaroslav Zajíček-Horský (1)

Překladatel z francouzštiny, angličtiny, ruštiny.

Jaroslav Weiser (3)

Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.

Jaroslav Vrchotka (3)

Narozen 30. 8. 1926 v Lázních Kynžvartě, zemřel 20. 8. 2013. PhDr., CSc., knihovník, odborník v oblasti dějin knihy, knižní kultury, dějin knihovnictví, dějin knihtisku, inkunábulí a starých tisků, autor prací z oboru.

Jaroslav Vrána (3)

Literární tvorbě se věnuji od roku 2002. V roce 2011 mi u nakladateltsví Olympia vyšla dobrodružná scifi „Sláva hrdinům“. V květnu 2015 jsem založil nakladatelství Ebenový slon, u kterého jsem vydal svůj další dobrodružný román „Mluvící hora“. K oběma knihám namaloval řadu ilustrací můj kamarád František Lopour, kterému v roce 2010 vyšla u pražské Olympie kniha „Stezkami pravěku“. Souběžně s Mluvící horou jsem vydal knihu „Pidipohádky z jednoho sklepa“ Janiny Borowské a v listopadu 2016 pak výpravný cestopis Kateřiny Krejčové a Petra Ptáčníka „Pozpátku kolem zeměkoule“. Od června 2017 provozuji stránky Ebenový slon, na kterých najdete mnoho dalších informací o mých knihách a výběr mých nejlepších povídek.

Jaroslav Voráček (4)

Narozen 28.3.1927 v Bednárečku u Jindřichova Hradce, zemřel 21.1.1997 tamtéž. PhDr., CSc., docent české literatury, publikace z oboru literatury pro mládež.

Jaroslav Volek (4)

Jaroslav Volek byl významný český estetik,muzikolog a sémiotik. Po Mnichovu se jeho rodina přestěhovala do Prahy, J. V. studoval na konzervatoři a po válce muzikologii a estetiku na FF UK. Psal hudební kritiky do Mladé fronty. Učil na Katedře estetiky a obecné teorie umění na FF UK, po smrti J. Sychry se stal roku 1969 jejím vedoucím, 1972 byl sesazen. Až do své smrti měl pak zapovězen styk se studenty z FF UK, ale vyhozen nebyl, na katedře dožil důchodu. V roce 1979 přijal čestné členství v ineditnín spolku Societas Incognitorum Eruditorum . Od května 1976 do prosince 1988 SIE vydávala v 10 exemplářích strojopisný kulturně-politický měsíčník Acta incognitorum. J. V. v SIE přednášel a v AI též publikoval, např. nekrolog zakázaného brněnského estetika Olega Suse. J. Volek rozvinul teorii modální hudby, která obsahuje myšlenku polymodality a modifikace hudebního záznamu. Tu nazývá „ohyb“, ze které vzešel systém tzv. flexibilní diatoniky. Svoji teorii aplikoval na díla Leoše Janáčka a Bély Bartóka. Zabýval se problematikou základních hudebních pravidel, jejich vývojem a novými možnostmi. Těžiště jeho práce spočívá v nauce o hierarchii tonálních funkcí. Jednotlivé standardní atributy hudební skladby podle něj vytvářejí společně její tektoniku, kterou je dílo rozšířeno o další vlastnost. Svazek standardních součástí, který představuje tonální funkčnost hudební skladby nazývá „zodpovědnou“ komponentou, její tektonika je pak vlastní strukturou tohoto svazku. To ve svém důsledku znamená, že standardní součásti jsou dominantními jednotkami okamžiku, jejich spojení vytváří pak celý tvar a napětí díla. Tato myšlenka je blízká Schoenbergově předpokladu, že jednotlivé noty mají strukturální funkci. Podle něj je dominantní...

Jaroslav Vojtíšek (3)

Překlady z portugalštiny.

Jaroslav Veselský (2)

Narozen 11.2.1885 v Chlumu na Moravě, zemřel 28.8.1964 v Praze. Středoškolský profesor, prózy, práce z oboru živnostenského školství.

Jaroslav Vajdiš (4)

Narozen 27.2.1920 v Přílepech u Holešova, zemřel 16.9.2006.Architekt, práce z oboru

Jaroslav Tejčka (3)

Narozen 9.4.1882 v Jindřichově Hradci, zemřel 9.5.1951 v Českých Budějovicích. Rybářský expert, práce z oboru.

Jaroslav Synek (3)

Editor encyklopedie.

Jaroslav Svoboda (5)

Narozen 17.9.1952 v Jindřichově Hradci. MUDr., práce z oboru vnitřního lékařství a imunologie, práce o AIDS.

Jaroslav Světlík (4)

Ing. Jaroslav Světlík, Ph.D., český ekonom se zaměřením na marketingovou komunikaci.Předmětem jeho odborného zájmu je marketing, marketing školy, interkulturní marketing a interkulturní komunikace. Řadu let spolupracuje s domácími i zahraničními firmami a institucemi zejména v oblasti vzdělávání a školení pracovníků a konzultační činnosti.

Jaroslav Spousta (6)

Autor knih o fotografii.

Jaroslav Slavík (4)

Vystudoval dějiny výtvarného umění na FFUK, v 60.letech připravil řadu výstav Josefa Čapka. Od roku 1964 publikoval řadu čapkovských příspěvků, stručnou monografii vydal v edici Svet umenia.

Jaroslav Šimon (4)

Jaroslav Šimon byl český a československý vysokoškolský učitel, agronom, politik a poúnorový bezpartijní poslanec Národního shromáždění ČSR. Působil na Zemském výzkumném ústavu pro výrobu rostlinnou v Brně, zpočátku jako řadový pracovník, později jako vedoucí Sekce pro pěstování rostlin. Vyučoval na Vysoké škole zemědělské v Brně. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění ve volebním obvodu Mikulov-Břeclav jako bezpartijní kandidát. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960.

Jaroslav Šimek (2)

Práce o pěstování a zpracování brambor.

Jaroslav Šidák (2)

Publikace o průmyslových školách strojnických.

Jaroslav Sapík (5)

Vyučil se v hotelu Ambassador kuchařem, kde se postupně propracoval do pozice šéfkuchaře. V hotelu pracoval od roku 1967 až do roku 1995 V letech 1983-1987 absolvoval hotelovou školu ve Velkém Meziříčí Absolvoval mnoho zahraničních cest do předních hotelů a restaurací v Německu, Rakousku, Anglii, Španělsku,Madarsku, Indii, Singapuru Zúčastnil se řady domácích a mezinárodních soutěží, ze kterých si odnesl čestná uznání a medaile. V roce 1992 si otevřel kousek za Prahou v malé vesničce Klokočná rodinnou restauraci a penzion. Řadu let spolupracuje s Pražským Hradem, kde pomáhá zajištovat stravování při významných událostech. Připravoval menu pro prezidenty, krále, monarchy a papeže. Je zarytým obhájcem české kuchyně o které tvrdí, že je nutné vrátit ji do té pozice, kterou zastávala ještě na počátku minulého století, kdy s úspěchem soutěžila s Vídní i Budapeští a držela krok s Paříží. V roce 2009 založil, vlastně obnovil Československý svaz kuchařů, který byl před druhou světovou válkou nuceně ukončen.

Jaroslav Preis (3)

Jaroslav Polášek (3)

Narozen 24.9.1928 v Praze, zemřel 9.4.1993. Ing., CSc., vědecký pracovník, práce z oboru užité optiky a vědecké fotografie.

Jaroslav Polák (5)

Po maturitě na gymnáziu studoval na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity filosofii a religionistiku . Pracoval jako pomocný vychovatel v Diagnostickém ústavu pro mládež a jako pracovní terapeut dlouhodobě duševně nemocných v občanském sdružení Práh. Zajímá se o cizí jazyky, počítačovou grafiku, magii a okultismus, chov více i méně exotických zvířat, šachy. Žije v Brně. Debutoval v roce 1993 v Rodokapsu povídkou Noc útěku , od té doby publikuje povídky v Ikarii i dalších časopisech. Je autorem sbírky povídek Deus Miseratur a pod pseudonymem J. A. Poloni, resp. Jeremy Fielder románů Conan a nefritový amulet , Cimmeřan a Ohňodárce a Conan – Třetí krok do hlubin . Píše také poezii . Poslední zmíněná kniha, Conan – Třetí krok do hlubin, vyšla autorovi v říjnu 2008 ve druhém, upraveném vydání, tentokrát již pod vlastním jménem Jaroslav A. Polák. Z anotace nakladatelství Brokilon: Jedno z nejtemnějších Conanových dobrodružství, inspirované nejen tvorbou R. E. Howarda, ale i dílem Lovecraftovým, se vrací na náš trh v zrevidované podobě – autor znovu prošel a opravil celý text, doplnil mnohé scény a jako dárek čtenářům vložil do textu novou kapitolu. Okultista, spisovatel, terapeut, Kojot. Píše od roku 1993. Jeho tvorba zahrnuje horor, fantasy a fantaskní literaturu; v současné době píše také filosofující eseje na různá témata. Publikoval v časopisech Ikarie a Fantázia , v antologii 2004: Český horor a v několika sbornících vítězných povídek soutěže Ježíšku, já chci plamenomet . Je spoluautorem dvou knih o Conanovi, k nimž se raději nehlásí, a autorem knihy Conan – Třetí krok do hlubin , ke které se hlásí a jejíž druhé doplněné a revidované vydání vyšlo v roce 2008. V současné době své texty publikuje na svém weblogu www.kojot.name Kromě studia evropské magické tradice se zajímá také o psychologii, filosofii,...

Jaroslav Pechlát (4)

Autor řady publikací a brožur, která se zabývají rukodělnými pracemi. Jeho návody jsou určeny šikovným dětem, ženám a mužům.

Jaroslav Němec (4)

Narozen 25. 4. 1932 v Dolním Němčí, zemřel 17. 3. 2012 v Olomouci. Biskupský vikář pro svatořečení, monsignor, profesor církevních dějin, papežský prelát. Monografie Dolní Němčí: od historie k současnosti.

Jaroslav Mrva (4)

Narozen 10.7.1924 v Hradci Králové, zemřel 9.3.2001 tamtéž. Akademický malíř.

Jaroslav Mráz (2)

Jaroslav Mráz je český trenér házené. Národní házenou začal hrát v Poděbradech, po válce se přestěhoval do Prahy a začal hrát mezinárodní házenou za Bohemians Praha. V roce 1960 převzal 2. ligový tým Slavii Praha. Po roce se probojovali do 1. ligy. Slavie se stala překvapením ligy a na jejich zápasy chodilo až 2500 diváků. Od roku 2001 hraje jeho syn Michal házenou ve Slavii Praha. V roce 1961 se spolu s Laco Šestákem stává trenérem národního družstva, kde v té době hráli Jiří Vícha, Pepík Trojan, Vojta Mareš, Rudla Havlík, Franta Heřman, Venca Duda, proti kterým ještě nedávno hrál. Dostali nesnadný úkol stát se na mistrovství světa v roce 1964 v Praze mistry světa. Co čert nechtěl, se vztahy mezi Duklou a Tatranem přiostřovali a při zápase Tatran Prešov - Dukla Praha a po velkém incidentu na prešovském hřišti, kde rozvášnění fanoušci zmlátili deštníky rozhodčího, kterým byl předseda svazu házené František Boček, musel být trenér Laco Šesták odvolán z pozice trenéra národního družstva. Jaroslav Mráz se stal hlavním trenérem a jeho asistentem se stal trenér Dukly Praha Bedřich Konig. Spolu s "Beďárem", prožívali trenérský křest ohněm na střídačce. Protože naše diplomacie byla slabá, vytvořil se pakt Rumunsko - Švédský. Zápas v semifinále ČSR - Rumunsko pískal švédský rozhodčí Janerstam a proti jeho problematickým rozhodnutím téměř bez přestání bouřila vyprodaná sportovní hala s osmnácti tisíci diváky. Prohráli po boji 15-16. A kdo se utkal ve finále - Rumunsko-Švédsko. Skončili na 3. místě. V roce 1967 se stali ve Švédsku mistry světa, ale u toho už nebyl, v roce 1966 skončil u národního družstva, kdy mu FTVS, na které učil, nepovolila dále trénovat národní družstvo. Po mistrovství ho zastavovala spousta lidí a unisono ho utěšovala - "Nevadí, že jste nevybojovali titul, hlavně, že jste porazili Rusáky..." Po osmileté trenérské činnosti u Slávie a pětileté u národního družstva, v roce 1968 odešel trénova...

Jaroslav Mottl (6)

Narozen 2.2.1900 v Praze, zemřel 31.3.1986 tamtéž. Hudební skladatel, písničkář, autor filmových scénářů, textových hudebních vložek a operety.

Jaroslav Morávek (5)

Jaroslav Morávek je český živnostník a účastník odboje a odporu proti komunistickému režimu, v roce 2016 kandidoval na Olomoucku ve volbách do Senátu za ODS. Dětství trávil v západním pohraničí, kde jeho otec sloužil jako voják z povolání. Ten také po okupaci v srpnu 1968 emigroval do SRN, když předtím odmítl pustit do kasáren sovětská okupační vojska. Následovaly domovní prohlídky a perzekuce ze strany Státní bezpečnosti, které trvaly téměř nepřetržitě do doby, než se otec vrátil z emigrace na základě amnestie vyhlášené Ludvíkem Svobodou a Alexandrem Dubčekem. Přesto byl v září 1973 otec nakonec zatčen a 11 a půl roku vězněn. Začal se stýkat se stejně smýšlejícími lidmi, kteří měli blízko k undergroundu a signatářům Charty 77. Rozhodl se mezi svými přáteli rozšiřovat materiály a tiskoviny získané na různých setkáních a hudebních festivalech. Tuto činnost nevynechal ani v průběhu základní vojenské služby, byl však v hledáčku StB. V roce 1982 byl na základě sledování souzen a odsouzen vojenským soudem za trestné činy hanobení republiky a jejího představitele a pobuřování. Dostal podmíněný trest, ve své "protistátní činnosti" však pokračoval až do listopadu 1989. Živí se jako živnostník, od roku 1993 vlastní firmu "Jaroslav Morávek - Guard", která se zabývá ostrahou objektů. Angažuje se jako člen Konfederace politických vězňů a v roce 2014 mu byl přiznán status účastníka odboje a odporu proti komunismu. Jaroslav Morávek žije v obci Lutín na Olomoucku. Je ženatý, má dvě děti. Mezi jeho zájmy patří hudba , motorky, historie, politické dění, umění, knihy a příroda. V komunálních volbách v roce 1998 kandidoval jako nezávislý do Zastupitelstva obce Lutín na Olomoucku, ale neuspěl. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2002 kandidoval jako člen strany Česká pravice v Olomouckém kraji, ale rovněž neuspěl. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za ODS v obvodu č. 6...

Jaroslav Mellan (2)

Jaroslav Mellan byl český advokát, dramatik, divadelní herec a sběratel aforismů. V advokacii působil především jako obhájce ve věcech trestních. Věnoval se ale i divadlu, napsal několik her a byl ochotnickým hercem. Byl také členem Jednoty divadelních ochotníků Jaroslav v Luži. Jeho manželkou byla herečka, režisérka a dramaturgyně Míla Mellanová, oba jsou pohřbeni na vyšehradském hřbitově.

Jaroslav Medek (4)

Bratr legionářského spisovatele Rudolfa Medka. Psát začal po návratu z první světové války. Působil jako redaktor, mj. ve Vilímkově a v Ottově nakladatelství, v Orbisu, vedl nakladatelství Orel a Pamir.

Jaroslav Kvesánek (1)

Jaroslav Kozlík (5)

Jaroslav Kozlík byl český pedagog a volejbalista. V roce 1937 se oženil s Annou Chalupovou, mistryní ČSR a ČOS v lehkoatletickém pětiboji. V manželství se mu narodily tři dcery – Iva, Jarmila, Alena. Vystudoval učitelský ústav v Kroměříži. V letech 1926–1929 a 1931–1945 byl učitelem na obecných a měšťanských školách. Spolupracoval při zpracování moderní koncepce tělovýchovy na školách, která byla později zavedena celostátně. Po válce studoval na Výzkumném ústavu pedagogickém. Zde pokračoval na svém díle modernizace školského systému. Působil také jako šéfredaktor časopisu Tělesná výchova mládeže. Napsal více než 30 knih a přes 300 článků a statí, které byly publikovány i v zahraničí. Titul přeborník ČOS: V přeborech Svazu slovanského sokolstva: Mistrovství Moravy:

Jaroslav Koutek (2)

Historik, knihy o druhé světové válce.

Jaroslav Kos (5)

Narozen 5. 11. 1917 v Dobré Vodě u Pelhřimova, zemřel 15. 10. 2012. Prof. MUDr., anatom. V letech 1947-1983 vedoucí Ústavu anatomie, Lékařská fakulta, Univerzita Karlova, Plzeň.

Jaroslav Konrád (4)

Narozen 13. 1. 1926 v Lutové, zemřel 2. 5. 2010 v Brně. Prof., MVDr., DrSc., veterinární lékař, vědec, vysokoškolský pedagog, práce v oboru nemoci zvířat a zejména nemoci malých zvířat.

Jaroslav Kohout (4)

Autor publikací z oboru podnikání, reklamy, komunikace.

Jaroslav Klodner (6)

Narozen 24. 5. 1953 v Poličce. RNDr., pedagog, autor učebnic matematiky.

Jaroslav Kestřánek (1)

Hydrolog.

Jaroslav Kándl (1)

Narozen 17.1.1917 v Szegedinu , zemřel 1979. Ing.architekt, grafik, autor ilustrací a kreslených filmů.

Jaroslav Kalivoda (6)

MUDr., lékař v oboru diabetologie, publicista, populárně naučné knihy pro diabetiky, příběhy z lékařského prostředí, též autor průvodců.

Jaroslav Kabeš (5)

Jaroslav Kabeš ] byl český a československý ekonom, bankéř a politik KSČ, v poúnorovém období ministr financí, v 50. letech generální ředitel Národní banky Československé. V letech 1907–1914 vystudoval reálné gymnázium a pak abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Od roku 1920 pracoval na pozici účetního v Agrární bance československé a v jejích dceřiných společnostech Centrocarbon a Agrocarbon v uhelném průmyslu. Členem KSČ byl již od jejího založení roku 1921. V září 1945 byl jmenován ředitelem Zemědělské banky , v září 1946 se stal prvním náměstkem vrchního ředitele Živnobanky. Působil i v Národní bance Československé jako člen její dočasné správy a pak i člen bankovní rady. V dubnu 1949 se stal ministrem financí v československé vládě Antonína Zápotockého. Na postu setrval do září 1953. Za jeho ministerského období byla provedena československá měnová reforma. V letech 1954 - 1957 byl generálním ředitelem Národní banky Československé. Zastával i významné stranické funkace. VIII. sjezd KSČ a IX. sjezd KSČ ho zvolil členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. X. sjezd KSČ a XI. sjezd KSČ ho pak zvolil za člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. V roce 1961 mu byl udělen Řád republiky. Kromě politických aktivit se věnoval též poezii. Vydal několik básnických sbírek.

Jaroslav K. Man (4)

Jaroslav Jiránek (5)

Český hudební vědec. Narozen 21. 8. 1922 v Praze, zemřel 19. 7. 2001 tamtéž. PhDr., CSc., hudební vědec a kulturně politický pracovník, lektor marxismu-leninismu na pražských vysokých školách, docent dějin a teorie novodobé hudby, autor muzikologických publikací a publikací z oblasti marxistické filosofie a estetiky.

Jaroslav Jílek (5)

Narozen 8. 2. 1931 v Olomouci, zemřel 7. 11. 2007. Prof., Ing., CSc., ekonom, statistik, práce a překlady z oboru.

Jaroslav Janovský (6)

Spisovatel, který velmi úspěšně debutoval 1937 v ženském týdeníku Ozvěny domova a světa románem na pokračování Zářivý cíl. Psal romány pro Rodokaps o newyorském detektivu Bobu Sheridanovi. Po změně kulturních poměrů se obrátil proti své - utajované - literární minulosti a dvěma didaktickými dramaty Noc pod Čerchovem a Tygří bratrstvo se pokusil "vytlouci" dětem a mládeži "tu pitomou rodokapsovou romantiku z hlavy" . Jako rozhlasový dramaturg uvedl 1949 do českého éteru cyklus sovětských divadelních her. V letech 1951-56 byl ministerským úředníkem pro oblast dětského divadla, poté členem vedení Divadla Spejbla a Hurvínka.

Jaroslav Humberger (4)

Jaroslav Humberger, vlastním příjmením Jaroslav Humburger byl český spisovatel a novinář, oběť holokaustu. Narodil se v rodině obchodníka z Nových Dvorů Josefa Humburgera a jeho manželky Hedviky, rozené Lengsfeldové . Poté, co vychodil obecnou školu v rodišti absolvoval v letech 1915–1918 měšťanskou školu v Kutné Hoře. Vyučil se elektrotechnikem a vystudoval v letech 1918–1920 dvouletou živnostenskou školu v Nových Dvorech. Jako novinář pracoval ve 20. a 30. letech 20. století. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Pro svůj židovský původ byl po vzniku Protektorátu perzekvován, již v listopadu 1939 bylo vydání jeho knihy oznámeno s poznámkou „t. č. mimo redakce“. V srpnu 1942 byl odtransportován do Terezína, odsud v říjnu 1944 do Osvětimi, kde zahynul. Dne 5. listopadu 1938 se v Kutné Hoře oženil s Hedvikou Polákovou . Manželé Humburgerovi měli dceru Hedviku . Celá rodina byla vyvražděna v průběhu holokaustu. V Osvětimi zahynuli i rodiče Jaroslava Humbergera. Jaroslav Humberger byl především znám jako autor životopisných děl. Literární věda jim vyčítá, že zachycují dobový kolorit, ale méně se zajímají o tvůrčí život popisovaných osobností. Lépe je z tohoto pohledu hodnocen román o Prokopu Divišovi. Podobně se již v roce 1939 vyjádřil F. X. Šalda o románu Mikuláš Dačický z Heslova: „...nedovedl Dačického dotvořit a dobásnit v zákonný typ, nenalezl v něm a nevynesl vnitřního dramatu.“ Přispíval zejména do Národního osvobození, Lidových novin a dalších deníků, psal humoresky do Humoristických listů.

Jaroslav Hojdar (5)

PhDr. Jaroslav Hojdar se narodil 26. 6. 1933 v Klenovicích, okr. Tábor. Stal se učitelem a jeho celoživotním zájmem je historie. První zaměstnání získal v českokrumlovském pohraničí, kde učil děti rumunských krajanů. Po čase se vrátil na Táborsko a byl učitelem v Sezimově Ústí a Táboře. Dálkově vystudoval Pedagogickou fakultu UK. Kromě práce ve škole ho pohltila regionální historie válečných let. Setkal se téměř se všemi pamětníky, kteří se na Táborsku a v okruhu jižních Čech zapojili do protinacistického odboje, studoval dostupnou literaturu i dobové prameny a napsal mnoho článků o odboji. Po propuštění ze školství na počátku sedmdesátých let pracoval jako klempířský dělník a poté topič v kotelně v Plané nad Lužnicí. Nepřestal však psát, byť články mohly vyjít až po roce 1989. Po převratu se nakrátko vrátil do školství, ale brzy odešel do důchodu. Publikuje příspěvky o dějinách jihočeských obcí, sestavil knihu o táborském popravišti a heydrichiádě a také knihu o sovětském poručíkovi Michejenkovi, který utekl z koncentračního tábora Mauthausen přes Šumavu až na Táborsko.