12781–12840 z 155914 Autoři
Jan Alenský (4)
Vlastimil Vondruška je český historik, etnograf, publicista a spisovatel, autor především historických detektivních příběhů. Publikoval také pod pseudonymem Jan Alenský. Jeho knihy patří dlouhodobě k nejvíce půjčovaným titulům v českých veřejných knihovnách. V 80. letech byl ředitelem historické části Národního muzea, později se přes 10 let jako podnikatel úspěšně zabýval výrobou kopií historického skla. Kromě literatury patří mezi jeho zájmy horolezectví, kterému se věnoval více než dvacet let. Vlastimil Vondruška se narodil roku 1955 na Kladně. Po absolvování kladenského gymnázia roku 1974 začal studovat historii a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil roku 1979. Poté působil v Československé akademii věd v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde roku 1983 ukončil svou vědeckou aspiranturu. V roce 1983 nastoupil do Národního muzea v Praze. V roce 1984 byl Vlastimil Vondruška jmenován ředitelem Historického muzea NM. Na této pozici působil až do konce roku 1989, kdy Občanské fórum muzea odvolalo z vedoucích pozic všechny členy KSČ. V letech 1988–1990 působil v redakční radě Časopisu Národního muzea. Po odchodu z Národního muzea v roce 1990 se věnoval podnikání. Společně s manželkou Alenou, která je teoretičkou uměleckého řemesla, autorkou řady výtvarných návrhů a sklářských realizací a rovněž publicistkou, založil roku 1997 v Doksech sklárnu Královská huť, jejíž produkce byla zaměřena jednak na výrobu kopií historického skla dle originálů z muzejních sbírek, jednak na barevné hutní sklo dle vlastních autorských návrhů. Huť sponzorovala mnohé kulturní akce a za tuto činnost obdržel roku 1999 ocenění od ministra kultury České republiky Pavla Dostála. Sklárnu v Doksech provozoval do roku 2009. Literatuře se věnuje s přestávkami od mládí. Dosud napsal více než padesát vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, mnoho knih vědeckých a populá...
Více od autora
James Norbury (8)
Britský spisovatel a ilustrátor. Vystudoval zoologii, praktikuje stará duchovní učení. Žije ve městě Swansea v jižním Walesu. Autor bajek a filozofické prózy.
Více od autora
James Carol (5)
James Carol se narodil a dětství prožil ve Skotsku. V 80. letech se přestěhoval do Anglie, kde žije dodnes. Než začal psát, živil se jako kytarista, zvukař, učitel hry na kytaru, novinář a instruktor jezdectví. Postava Jeffersona Wintera se zrodila z Carolovy touhy vytvořit knižní sérii, která by mu poskytla maximum svobody. Autor dospěl k poznání, že čím zaujatější je při psaní knihy, tím větší zájem čtenářů výsledek vzbudí. Carol píše své romány sice jako sérii, ale každý lze brát jako samostatnou knihu zasazenou do jiného prostředí a s jinými postavami. Takový přístup skýtá tu výhodu, že knihy není nutné číst v chronologickém pořadí. Po Polámaných panenkách, prvním thrilleru s Jeffersonem Winterem, následovala Presumpce viny, první z řady elektronických knih mapujících Winterovo působení u FBI. Druhý thriller s Winterem nazvaný Watch Me vyšel loni na podzim. James Carol bydlí v Hertfordshireu s manželkou a dvěma dětmi. Pokud nepíše, věnuje se výcviku koní a jezdců. Ve chvílích volna tento výtečný kytarista skládá a nahrává hudbu.
Více od autora
Jakub Morávek (10)
Narozen v roce 1984. Mgr., právník, pracovník Úřadu na ochranu osobních údajů, práce z oboru.
Více od autora
Jakub Kohák (7)
Jakub Kohák je český filmový a reklamní režisér, herec, komik, moderátor, spisovatel, sportovec a scenárista. Vystudoval produkci na FAMU. Režíroval televizní reklamy například pro Vodafone, Kofolu, Pepsi, T-Mobile, Fio banku, Penzičku.cz, DPD nebo pro Nadaci Terezy Maxové. Hrál například ve filmech Čert ví proč, U mě dobrý, Hlídač č. 47, Eurotrip, Na cestě, Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka,Vejška, nebo hlavní roli ve filmu Instalatér z Tuchlovic. Režíroval a hrál ve skečovém seriálu České televize Pečený sněhulák. Každý všední den účinkuje v ranní show rádia Evropa 2, kde hájí práva posluchačů jako "Bombucman". V roce 2013 hrál v divadelním představení Večírek, v režii Ondřeje Sokola a podle scénáře Michala Suchánka. Zahrál si v televizních reklamách například na T-Mobile, Fio banku, Mobil.cz nebo DPD. Daboval také žabáka Boba v seriálu Esa z pralesa. Od roku 2016 do roku 2019 byl porotcem show Tvoje tvář má známý hlas. V roce 2021 se stal znovu porotcem show. Jakub Kohák je také spisovatel. Napsal knihy Objevy , Svět podle Koháka , Kůly v plotě a Svět podle Koháka: Kůly v plotě 0.5 . Jakub Kohák se také pravidelně objevuje v divadelních představeních improvizační show Partička, kde vystupuje jako účinkující a moderátor. Od roku 2021 se stal jejím členem, protože na čas nahradil Igora Chmelu. S chutí se věnuje i tvorbě krátkých videoklipů, filmů a spotů. Je držitelem ceny Anděl za nejlepší český videoklip. K zajímavostem jistě patří, že se stal pátým členem kapely Wohnout. Jakub Kohák měl původně v plánu natočit seriál o chlapovi s parohem a filmy o Janu Bergerovi, Latě Brandisové a Josefu Toufarovi.
Více od autora
Jacques Offenbach (7)
Jacques Offenbach byl francouzský skladatel, violoncellista a impresário německého původu z období romantismu. Je připomínán díky svým téměř 100 operetám z 50.-70. let 19. století a nedokončené opeře "Hoffmannovy povídky" . Offenbach měl silný vliv na pozdější skladatele operetního žánru, zejména na Johanna Strausse II. a Arthura Sullivana. Jeho nejznámější díla byla ve 20. století neustále obnovována a mnohé z jeho operet se hrají i v 21. století.
Více od autora
Ivo Wiesner (4)
Ing. Ivo Wiesner , absolvent písecké reálky a brněnské techniky. Od roku 1958 pracoval v ústecké Spolchemii, později tu vedl výzkum v oblasti epoxidových pryskyřic a plastických hmot. Autor více než 330 patentů a asi 50 odborných a vědeckých prací publikovaných v různých odborných časopisech. Zabýval se esoterikou, historií dávných civilizací, starověkými technologiemi a především skrytými dějinami českého národa. Jedni ho měli za fantastu a blázna, druzí zase za ústeckého Dänikena. Ať už to s Ivo Wiesnerem bylo jakkoliv, všechny jeho knihy z pultů knihkupectví rychle zmizely. Nejsháněnější je dodnes jeho překlad Vimaanika Shaastra, staroindického manuálu létání. Tedy, supermoderního létání. Ten přeložil se svou manželkou Ludmilou z dostupného anglického překladu. Pro mnoho lidí je Wiesner někým, kdo se nebál poukázat na to, že dějiny jsou do určité míry manipulované a váží si ho za to. Zemřel náhle v Ústí n. L. 17.9.2008.
Více od autora
Ivo Purš (8)
Narozen 1. 1. 1964. Mgr., Ph.D., historik umění, zabývá se hermetikou, křesťansky interpretovanou alchymií, též překlady z francouzštiny.
Více od autora
Ivo Pospíšil (8)
Narozen 14. 5. 1952 v Budišově u Třebíče. Prof., PhDr., DrSc. slavista, rusista, slovakista, literární kritik, publicista, překladatel, editor.
Více od autora
Ivo Mathé (3)
Ivo Mathé je český mediální producent, scenárista, vysokoškolský pedagog a manažer. Začínal v někdejší Československé televizi jakožto asistent produkce, po ukončení svých studií na FAMU pracoval již na místě produkčního, od roku 1976 do roku 1991 pak působil ve funkci vedoucího produkce Československé televize. V letech 1991 až 1992 působil jako šéfproducent uměleckých pořadů tamtéž. V roce 1992 se stal historicky prvním generálním ředitelem České televize, kde působil až do roku 1998. Zároveň s tím byl také v letech 1995 až 1998 viceprezidentem Evropské vysílací unie. V letech 1999 až 2003 pracoval jakožto vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky Václava Havla. Zároveň vykonával funkci člena Správní rady ČVUT a AMU. Od roku 1990 také působí jako pedagog na FAMU, v období 2005–2008 byl rektorem AMU. Od února 2008 zastával funkci prorektora. Rektorem AMU byl opět zvolen v říjnu 2008 na funkční období 2009–2013. V prosinci 2011 ho po odstoupení ministra kultury Jiřího Bessera navrhlo několik umělců, např. Helena Třeštíková, David Černý nebo Jiří Bartoška, na jeho místo s tím, že by do čela resortu nastoupil člověk, který „mu rozumí a zároveň má respekt v uměleckých kruzích“. I přes počáteční odmítnutí hnutí Starostové a nezávislí navrhlo jeho jméno spolu s poslankyní Alenou Hanákovou předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi, který měl vybrat definitivní jméno. Na schůzce se Schwarzenbergem se své nominace vzdal, mimo jiné proto, že by prý jeho jméno mohlo kvůli jeho spojení s bývalým prezidentem Havlem vadit prezidentu Klausovi, který již dříve protestoval proti jmenování Schwarzenberga ministrem zahraničí.
Více od autora
Ivo Hury (10)
Otec dvou malých dětí, který má spoustu zálib a téměř žádný čas. Mám dvě dosti specifická nakladatelství, do toho pracuji na několika projektech. Velmi rád dělám sazbu knih a rukodělnou vazbu knih - vydal jsem stovky ručně vázaných bibliofilií. Zbožňuji sazbu novin, časopisů a magazínů pro možnost kreativního vyjádření. Rád čtu komiksy, dělám grafiku , fotím - jsem spoluautorem několika velmi mystických fotoprojektů. Láká mne oprášit staré osmičkové vybavení a natočit film. K psaní tíhnu od mala. Později jako publicista a do šuplíku pak jako milovník scifi a fantasy.
Více od autora
Ivana Ebelová (5)
Narozena 4.1.1961 v Českých Budějovicích, PhDr., CSc., archivářka a historička, zabývá se novověkou paleografií a českými dějinami raného novověku.
Více od autora
Ivan Steiger (7)
Ivan Steiger je český karikaturista, ilustrátor, malíř, spisovatel a režisér, který od roku 1969 žije a působí v Německu. Založil také Muzeum hraček na Pražském Hradě a v Mnichově. Narodil se v Praze, kde vyrůstal v Petrské čtvrti. V knize Mýtus zvaný Stínadla barvitě vzpomíná, jak patřil k tzv. Petrákům, tj. klukům z okolí Petrského náměstí, s nimiž vedl velké klukovské války proti klukům z oblasti Na Františku. Tyto dva světy rozdělené po několik klukovských generací, inspirovaly kdysi spisovatele Jaroslava Foglara k sepsání jeho stínadelských románů o Vontech a klucích z Druhé strany. Od roku 1958 studoval na FAMU dramaturgii a scenáristiku a psal básně a povídky. Od roku 1961 začal pravidelně kreslit pro Literární noviny a jeho kresby se začaly objevovat i v zahraničních časopisech a novinách. Jeho kresba pařezu, z něhož vyrůstá malá květinka, se stala ve světě jedním ze symbolů okupace. Roku 1969 odešel do Mnichova, kreslil pro Süddeutsche Zeitung a od roku 1972 pravidelně pro Frankfurter Allgemeine Zeitung, kde do roku 2011 uveřejnil 9000 kreseb. Jeho drobné a prosté kresby, které vybízejí k přemýšlení, se objevily v mnoha světových novinách, v Evropě i v USA. Steiger je kromě Süddeutsche Zeitung kreslířem Abendzeitung, Twen, a tuctu dalších západoevropských a amerických novin a časopisů. Dlouhodobě spolupracuje s Chicago Tribune Magazine, The Christian Science Monitor, Daily Mirror, Die Welt, Die Weltwoche, Los Angeles Herald Examiner. Jeho kresby se objevují i na prvních stránkách londýnských Times a pařížského Le Figaro. Dnes je Steiger především stálým karikaturistou deníků Frankfurter Allgemeine Zeitung a turínské La Stampa. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří soubor kreslených ilustrací k Bibli. Ilustroval knihy Oty Filipa, Karla Kryla a několik sbírek vtipů a anekdot. Sbírku anekdot o Radiu Jerevan také sám napsal. Jako autor i režisér realizoval 27 krátkých i hraných filmů a v posledních letech maluje také obrazy.[4...
Více od autora
Ivan Sokol (5)
Ivan Sokol byl vynikající varhaník známý svou interpretací klasické varhanní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Jeho vystoupení se často vyznačovala hlubokým porozuměním historickému kontextu hraných skladeb, což se odráželo ve výběru nástrojů a stylu hry. Sokolův přínos klasické hudbě zahrnuje nejen jeho nahrávky, ale také jeho vliv jako učitele a mentora dalších začínajících varhaníků. Jeho mistrovství ve hře na varhany bylo oceněno různými nahrávkami a veřejnými vystoupeními, které ukazují jeho technickou zdatnost a muzikálnost.
Více od autora
Ivan Šedivý (7)
1983 absolvoval Filozofickou fakultu UK Praha 1989 ukončil postgraduální studium 1984–1985: odborný pracovník Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1985–1989: vědecký aspirant Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1989–1990: vědecký pracovník Ústavu československých a světových dějin ČSAV 1990–1996: vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR 1992-doposud: externí pedagog Ústavu českých dějin FF UK 1996–2002: vědecký pracovník Historického ústavu Armády ČR 2003: vedoucí redaktor revue Dějiny a současnost 2003–2005: ředitel Masarykova ústavu Akademie věd České republiky 2006: ředitel sloučeného Masarykova ústavu – Archivu AV ČR 2007–2010: ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR, v.v.i. 2010-doposud: proděkan pro vědu Filozofické fakulty UK Praha Studijní pobyty a účast na grantech: 1992: „Stipendium Konstantina Jirečka“ při Rakouském ústavu pro jižní a východní Evropu 1993: „Go West“ stipendium Komise Evropských společenství pro vědu a výzkum 1995: stipendijní pobyt Rakouského ústavu pro jižní a východní Evropu ; krátkodobé studijní pobyty
Více od autora
Ivan Savický (4)
Narozen 22. 12. 1937 v Praze, zemřel 23. 11. 2010 tamtéž. Mgr. CSc. promovaný historik zaměřený na východoevropské dějiny 20. století a dějiny ruské emigrace, překladatel z ruštiny.
Více od autora
Ivan Lutterer (5)
Ivan Lutterer byl český fotograf. Je známý jako spoluautor časosběrného fotografického cyklu Český člověk, dokumentující portréty Čechů a Češek od roku 1982. Dalšími autory této série jsou Jan Malý a Jiří Poláček. V letech 1974-1979 vystudoval na FAMU obor fotografie. Rok 1982 znamenal pro fotografický cyklus Český člověk začátek tvorby nekončícího souboru portrétů českých lidí. Autorská trojice - Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer pořídili od roku 1982 až dodnes tisíce snímků českých lidí. K nápadu fotografovat českého člověka autory přivedl nenápadný, alkoholem posilněný muž, s lahví a v montérkách, který při fotografování moravských krojů v Lanžhotě vstoupil do polního fotografického ateliéru se žádostí o fotografii. Obdržel polaroidový obrázek a autorům zůstal černobílý planfilm 9x12. Tento moment dal vzniknout souboru portrétů českých lidí. Následovalo fotografování na divadelní pouti v Praze v roce 1985, dále fotografování trempů, místních indiánů a kovbojů. Z Amsterodamu, kam byli pozváni na fotofestival v roce 1989, si autoři odvezli soubor Nizozemců. V roce 1990 se po světové fotografické výstavě v Houstonu v Texasu zapisuje Czech Field Studio do análů světové portrétní fotografie. Autoři se ve stejném roce zúčastnili s polním ateliérem mezinárodního fotografického festivalu v Lausanne a českých kulturních dnů v Bretani v Rennes. Na domácí půdě pořizují fotografie českého člověka v železárnách ve Vítkovicích a v Ostravě. Etapu fotografování do roku 1997 symbolicky uzavřela kniha z nakladatelství Studia JB, která byla následně oceněna 2. místem v soutěži Nejkrásnější česká kniha 1997 v kategorii Kniha o výtvarném umění a obrazové publikace. Po tragické smrti Ivana Lutterera v Rochesteru v USA v roce 2001 pokračovali autoři představením své práce českému kulturnímu cent...
Více od autora
Ivan Klich (5)
Mé jméno je Ivan Klich. Pocházím z jižních Čech, avšak již druhé desetiletí přebývám v Praze. Jsem absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze. Povoláním jsem obchodním manažerem. Zanícen jsem však pro fotografii. Z předcházejícího vyplývá, že nejsem fotografem profesionálem, mnozí z mého okolí tvrdí, že jsem profesionálním amatérem. Fotografii se věnuji již od studentských let – tehdy však byli mým objektem především spolužáci, v následujících obdobích rodinného soužití se jim zase v absolutní většině stávaly děti. Opravdu jsem se začal fotografií zabývat až od roku 2013. Soustředím se především na fotografování krajiny a architektury. Zaměření na krajinu vyplynulo z mé lásky k přírodě, ve které trávím mnohdy nepřetržitě až tři dny a našlapu při tom až desítky kilometrů. Fotografování architektury mě láká především z titulu obdivu k uměním našich předků-stavitelů. Ve svých fotografiích se snažím zaměřit na hlavní „stavební prvky“ fotografie – kompozice, expozice, světlo a v neposlední řadě „umění dívat se“. Tyto elementy jsou základním předpokladem vskutku dobré, působivé a emocionální fotografie. Značně však může k úspěchu přispět i kvalitní fotografická technika, kterou nepodceňuji a osobně v ní dávám přednost značce Nikon.
Více od autora
Ivan Horvai (5)
MUDr. Ivan Horvai, CSc., docent neurologie, práce z oboru psychiatrie.
Více od autora
Ivan Hlaváček (5)
Ivan Hlaváček je český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Působil na Katedře pomocných věd historických a archivního studia na FF UK v Praze. V letech 1990–2000 byl i vedoucím tohoto ústavu a dále redaktorem Sborníku archivních prací. Specializuje se na středověkou diplomatiku, kodikologii a epigrafiku. Od roku 1996 člen Učené společnosti ČR. Celoživotní oporu v práci i životě má v manželce, historičce lékařství PhDr. Ludmile Hlaváčkové, CSc., pracovnici Ústavu pro dějiny lékařství Akademie věd. Jako devadesátiletý se stále objevuje jako recenzent.
Více od autora
Ivan Heráň (6)
RNDr. Ivan Heráň, CSc. byl vědeckým pracovníkem zoologického oddělení Národního muzea v Praze. Jeho hlavní odborné zaměření představovala morfologie a etologie savců. Věnoval se rovněž fotografování zvířat. Mezi lety 1964 a 1996 redigoval sborník Lynx, v roce 1969 zorganizoval druhý mammalogický kongres ve Zvoleni.
Více od autora
Ivan Doležal (6)
Ivan Doležal je český politik a podnikatel, v letech 2004 až 2008 zastupitel a radní Královéhradeckého kraje, v letech 2006 až 2014 starosta města Hořice na Jičínsku, člen ODS. Po ukončení střední odborné školy v Turnově pracoval od roku 1984 v Jednotě SD Nový Bydžov jako vedoucí střediska prodejen. Zkušenosti získané na prodejnách zúročil od roku 1991 na kontrolním oddělení Finančního úřadu v Hořicích. Od roku 1994 se podílel na řízení akciové společnosti Valuty IF, nejprve jako správce a nakonec jako prokurista. Od roku 1994 se zabývá také ekonomickým a účetním poradenstvím pro drobné podnikatele. Od roku 2011 je členem představenstva akciové společnosti Vodohospodářská a obchodní společnost a od roku 2015 figuruje ve statutárních orgánech zájmového sdružení Podzvičinsko jako předseda. V minulosti byl jednatelem společnosti Městská energetická - HOŘICE , členem správní rady Klicperova divadla a předsedou představenstva akciové společnosti Správa nemovitostí Královéhradeckého kraje . Ivan Doležal žije ve městě Hořice na Jičínsku. Je rozvedený, má dvě dospělé dcery . Mezi jeho zájmy patří sport, a sice lyžování, squash nebo fotbal, ale také hudba a cestování. Od roku 1999 je členem ODS. V hořické místní organizaci byl od roku 2003 prvním místopředsedou, od roku 2005 je předsedou. Dále je členem oblastní a regionální rady ODS. V komunálních volbách v roce 2002 byl za ODS zvolen zastupitelem města Hořice na Jičínsku. Pracoval jako předseda finančního výboru. Mandát pak ve volbách v roce 2006 jako lídr kandidátky obhájil a dne 30. října 2006 byl zvolen starostou města. Ve volbách v roce 2010 post zastupitele opět získal a dne 8. listopadu 2010 se stal po druhé starostou města. Také ve volbách v roce 2014 zastupitelský mandát na kandidátce ODS obhájil, avšak dne 5. listopadu 2014 byl novým starostou i přes výhru ODS zvolen Aleš Svoboda ze subjektu "Šance p...
Více od autora
Irena Velková (3)
Narozena 03.11.1951 Brno, okr. Brno-město, architektka, ilustrátorka.
Více od autora
Irena Čechovská (8)
Narodila se v Plzni v roce 1953. Po studiu na gymnáziu absolvovala Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze – specializace plavání. Od dětství se zajímala o sport, zejména o plavání, gymnastiku, cyklistiku, turistiku a lyžování. Je vdaná, má tři děti, její manžel je také vysokoškolský pedagog.
Více od autora
Iosif Romual'dovič Grigulevič (6)
Sovětský specialista na etnografii a historii Latinské Ameriky, historii katolické církve v Latinské Americe a instituci papežství. Aktivista ateistické propagandy.
Více od autora
Inka Delevová (7)
Inka Delevová se narodila na Starém Městě pražském, vystudovala střední uměleckou školu v Praze, docházela do hodin figurální tvorby na AVU k prof. V. Tittelbachovi. Díky rodinné příslušnosti s ak. malířem A.M. Machourkem měla příležitost odjet na studijní cestu do Paříže, kde se seznámila s odlišnými technikami malby. Inka Delevová se věnuje jak malbě obrazů , tak ilustrační tvorbě. Ilustrovala přes stovku knih pro dospělé, mládež i děti a měla více než 150 samostatných výstav. Dvě světové – Expo 71 v Budapešti a Expo 81 v Plovdivu a několik výstav mezinárodních. Vytvořila i rozměrná plátna – např. s tématikou divoce žijící zvěře nebo obrazy určené pro Bulharsko s historickými náměty – od založení bulharského státu do 19. století. Z ilustrační tvorby lze připomenout pohádky, bajky a příběhy vytvořené jako podklady pro diafilm. Z odborných ilustrací nelze nevzpomenout na mnoho didaktických pomůcek a učebnic, atlasů a nástěnných obrazů pro školy, též řadu anatomických, velmi náročných plakátů určených pro lékaře. Inka Delevová navrhuje knižní obálky, diplomy, certifikáty, medaile, nástěnné kalendáře, exlibris, novoročenky, pohlednice. Vznikl cyklus hradů a zámků, kostelů a klášterů. V neposlední řadě doprovodila svými ilustracemi knihy poezie jiných autorů.
Více od autora
Ines Scheurmann (5)
Diplomovaná bioložka s dlouholetými praktickými zkušenostmi s chovem a odchovem akvarijních ryb. Autorka příruček "Akvárium pro sladkovodní ryby a rostliny", "Akvarijní rybky" a "Akvarijní rostliny".
Více od autora
Indigo (2)
Slovenská rocková skupina z Bratislavy Vznik 1983 Členové: Peter Nagy, Michal Kovalčík, Braňo Valánsky, Marek Mečiar, Laco Kováč Předchozí členové: Laco Kozuszník, Ivo Volejníček, Peter Zvolenčák, Palo Matuska, Miro Okál, Peter Kliment.
Více od autora
Imre Trencsényi-Waldapfel (3)
Maďarský překladatel a člen Maďarské akademie věd. Odborník na řeckou a latinskou literaturu.
Více od autora
Ilona Andrews (9)
Ilona Andrews je pseudonym manželů Ilony a Gordona. Ilona se narodila v Rusku a Gordon je bývalý příslušník armády USA. Na rozdíl od oblíbeného názoru, Gordon nikdy nebyl zvláštním agentem s povolením zabíjet a Ilona zase nebyla záhadná ruská špionka, která ho svedla. Potkali se na vysoké, v základech anglické kompozice, kde Ilona dostala lepší známku. Gordon a Ilona momentálně bydlí v Portlandu s jejich dvěma dětmi, třemi psy a kočkou. Společně napsali 2 série, urban fantasy o Kate Daniels, která patří k bestsellerům NewYork Times a romantickou urban fantasy The Edge.
Více od autora
Igor Lukes (7)
Igor Lukeš je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe a honorární konzul České republiky v Bostonu. Vystudoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“. Přispívá do českých novin a časopisů. Je autorem řady knih, např. Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis , kniha Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Historik Vít Smetana při recenzi jeho knihy „Československo nad propastí“ kvůli chybám, omylům a metodologickým proviněním, jichž se Lukeš v knize dopustil, doporučil, aby se do budoucna věnoval historickým románům. Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“ V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“. Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co...
Více od autora
Hynek Adámek (6)
Hynek Adámek je český geograf, novinář, fotograf a publicista. Hynek Adámek studoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity obor fyzická geografie a kartografie. V letech 1987 až 1990 pracoval v Geografickém ústavu ČSAV. Od roku 1991 začal pracovat jako průvodce pro CK S.E.N. V roce 1993 se stal jedním z členů týmu, který připravoval expedici do centrální Afriky pod názvem Expedice Živá Afrika. Trvala od 14. dubna do 5. prosince 1994. Na základě této expedice vznikla i stejnojmenná kniha. V období 2000-2002 pracoval jako stálý redaktor v geografickém magazínu Koktejl. Od roku 2003 začal pracovat jako externí redaktor časopisu National Geographic Česko. Účastnil se i budování české polární stanice v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse. Kurátor a spoluautor výstavy. Autoři fotografií byli: Enrique StankoVráz - cestovatel, fotograf, který působil v Koreji v roce 1901; Jan Šibík - fotograf magazínu Reflex, držitel ceny WORLD PRESS PHOTO ; Líba Taylor - fotografka, která se zaměřuje na projekty pro světové humanitární organizace; Ljuba Krbová - herečka a fotografka; Björn Steinz - německý fotograf působící řadu let v Česku.
Více od autora
Hugh Lofting (5)
Autor desítek románů pro mládež. Světového věhlasu dosáhl sérií o doktoru Doolittlovi. Hugh Lofting se narodil 14. 1. 1886 v Maidenheadu, Anglie , anglo-irským rodičům. Studoval v St Mary College Mount v Sheffieldu, později odešel do Spojených států, kde získal titul stavebního inženýra na Massachusetts Institute of Technology . Jako stavař hodně cestoval po světě. Během první světové války sloužil v irské národní gardě. V jedné z bitev byl těžce zraněn, ale nezatrpkl. Zatímco ostatní spisovatelé psali o hrůzách války, on vytvořil literární postavu moudrého laskavého lékaře Dolittla. Zbytek života prožil v americkém Connecticutu spolu se svou ženou a třemi dětmi.
Více od autora
Hugh Laurie (3)
James Hugh Calum Laurie, CBE , známý jako Hugh Laurie, je britský herec, hudebník, spisovatel a sportovec. V letech 2004 až 2012 ztvárnil postavu dr. Gregoryho House, hlavního protagonistu televizního seriálu Dr. House, za což získal dva Zlaté glóby, dva Screen Actors Guild a sedm nominací na cenu Emmy. V roce 2011 se dostal do Guinnessovy knihy rekordů jako nejlépe placený herec v televizním dramatu a nejsledovanější mužská postava v televizi. Laurie se narodil v Oxfordu v Anglii. Jeho otec William „Ran“ Laurie byl lékař, který získal zlatou medaili za veslování dvojic bez kormidelníka na Letních olympijských hrách 1948 v Londýně. Jeho matka Patricia Laidlaw zemřela když bylo Lauriemu 30 let. Laurie byl vychován v duchu presbyteriánské církve. Vyrůstal v Oxfordu a navštěvoval prestižní přípravnou školu Dragon School. Později se přihlásil na Eton a pak na Selwyn College v Cambridge, kde vystudoval předměty archeologie a antropologie. Stejně jako jeho otec, byl i Laurie velký sportovec. Vesloval na střední škole i na univerzitě. V roce 1977 se stal juniorským mistrem Anglie a reprezentoval anglický juniorský tým na světovém šampionátu, kde skončil na 4. místě. Později, v roce 1980 se v posádce Oxfordu zúčastnil slavného veslařského závodu osmiveslic Oxfordu a Cambridge. Laurie je členem Leander Clubu, jednoho z nejstarších veslařských klubů na světě. Jeden z člunů v Selwynu byl pojmenován „Laurie“ na jeho počest. Kvůli onemocnění infekční mononukleózou byl nucen zanechat veslování a tak se zapojil do činnosti v univerzitním divadelním spolku Cambridge Footlights, kde začínalo mnoho úspěšných britských komiků. Zde potkal Emmu Thompsonovou, se kterou navázal milostný vztah – dodnes jsou dobrými přáteli. Emma ho také seznámila se Stephenem Fryem, s nímž Laurie později vytvořil úspěšné komické duo. Laurie, Fry a Emma Thompsonová v roce 1984 parodovali sami sebe jako reprez...
Více od autora
Honza Hlaváček (6)
Šiřitel brněnského hantecu, bavič, muzikant a zpěvák se narodil v Brně v novinářské rodině. Je inženýrem lékařské elektroniky, byl konstruktérem, výzkumníkem, pedagogem na vysoké, střední i zvláštní škole, správcem počítačové sítě a servismanem výpočetní techniky. Živil se také hraním po barech v Česku i v zahraničí a v neposlední řadě i hraním na pohřbech a zpíváním na společenských akcích všeho druhu. V současné době je jeho hudební specialitou interpretace známých hitů v brněnském hantecu. Dosud vydal tři CD – Písničky ze vzpomínek , Vorgle a Betelná koc , interpretačně i autorsky se podílí na CD Nélepčí zonky v hantecu . Hantec šíří i jako autor knih Pohádky v hantecu , Fóry v hantecu vo kocórech , Fóry v hantecu vo borcách , Fóry v hantecu vo šropálech , Trapasy v hantecu , Pohádky v hantecu 2 , Fóry v hantecu vo švestkách , leporelo Hantecem snadno a rychle a poslední 50 odstínů hantecu .
Více od autora
Hérodotos (7)
Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...
Více od autora