Všichni Autoři a témata

Myron Kimnach (9)

Mooji (4)

Mooji, též Múdži, vlastním jménem Anthony Paul Moo-Young je duchovní učitel , propagátor advaity a spirituálních lekcí , vycházejících z meditační techniky átmavičára. Jeho učitelem byl H. W. L. Poonja, zastánce neduality a učení Ramana Maharšiho. Mooji se narodil a vyrůstal s otcem v Port Antoniu na Jamajce, na dlouhou dobu odloučen od matky. V mládí se zajímal především o sport a muziku. Jeho matka Euphemia Hamiltonová žila v Londýně, kde též jako dítě vyrůstala. Když v roce 1969 zemřel jeho otec, Mooji ve věku 15 let emigroval za svou matkou do Londýna. Nejprve se živil jako pouliční portrétista a postupně si jako samouk osvojil různé umělecké techniky . O několik let později vyučoval umění na Brixton College. Ve světě umění byl znám jako Tony Moo. Po setkání s křesťanskou mystikou nastal výrazný posun v jeho duchovním uvědomění a prohlubovala se i jeho víra. Opustil zaměstnání a šest následujících let žil jednoduchým způsobem života, věnoval se meditacím v přírodě a hledání vnitřního klidu. Důležitým bodem pro jeho další směřování byla návštěva Indie v roce 1993, kdy se v Lakhnaú setkal s H. W. L. Poonjou, zvaným Papaji . Ten se stal na několik měsíců jeho duchovním učitelem a pod jeho vedením byl Mooji, podle svých slov, schopen vidět všudypřítomný zdroj a pravdu o existenci. Později, když jeho mistr v roce 1999 zemřel, začal Mooji pořádat po celém světě , intenzivní semináře, tzv. satsangy, kde podporuje účastníky v hledání přímé zkušenosti pravdy. Jeho styl je přímý, jasný, soucitný a často vtipný. Mnoho jeho následovníků sleduje jeho satsangy prostřednictvím internetového serveru YouTube. Do roku 2011 žil v Brixtonu v Londýně, nyní žije v Portugalsku, v ášramu Monte Sahaja v regionu Alentejo. Jeho brat...

Monika Stehlíková (7)

Narozena 15. 9. 1976. Mgr., MBA, bohemistka, pedagožka, psycholožka a lektorka, zaměřená na učení všímavosti.

Monika Dreykorn (6)

Německá historička a germanistka, žurnalistka a poradkyně v oboru PR, práce z oblasti umění, historie a kultury.

Modest Mussorgsky (8)

Modest Mussorgsky byl ruský skladatel, který se narodil 21. března 1839 v ruském Karevu a je považován za jednoho ze skupiny skladatelů známých jako Pětka, kteří se zasloužili o vytvoření ruské národní identity v hudbě. Musorgského kariéra se vyznačovala novátorským přístupem ke kompozici, často čerpal inspiraci z ruské historie a folklóru. Jeho díla se vyznačují odvážným používáním harmonie a rytmu a často se vyhýbají tradičním západním kompozičním technikám.

Moby (9)

Moby , narozený 11. září 1965 jako Richard Melville Hall, je americký hudebník, skladatel, zpěvák, producent a aktivista za práva zvířat. Je známý svou elektronickou hudbou a od počátku devadesátých let je výraznou postavou taneční hudební scény. Moby získal mezinárodní slávu svým pátým studiovým albem "Play" , které se stalo obrovským komerčním úspěchem. Jedinečná směs elektronických beatů se samply starých bluesových a gospelových nahrávek na tomto albu našla odezvu u širokého publika, což vedlo k tomu, že všechny jeho skladby byly licencovány pro použití ve filmech, televizních pořadech a reklamách.

Miroslav Zelinský (6)

Vystudoval český jazyk a historii na univerzitě v Brně, poté působil v brněnské pobočce Ústavu pro českou literaturu AVČR. Pracoval jako literární redaktor v televizi a rozhlase. V letech 2002–2004 byl lektorem na Univerzitě Erfurt v Německu. Od roku 2004 spolupracoval s Fakultou multimediálních komunikací UTB ve Zlíně. Na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzitě v Opavě vyučuje rozhlasovou a televizní scenáristiku, rozhlasovou dramatiku a estetiku. Je členem poroty Ceny Česká kniha. Přeložil téměř čtyři desítky knih. Ze slovenštiny do češtiny přeložil např. druhé, rozšířené, vydání Pohádek pro neposlušné děti a jejich starostlivé rodiče Dušana Taragela , esejistickou novelu Pavla Vilikovského Pes na cestě, knihu povídek Café Hyena Jany Beňové , již dříve přeložil např. životopisnou knihu Mariána Vargy O cestách, které nevedou do Říma nebo Knihu o hřbitově , tragikomický příběh mírně retardovaného Samka Tále. V roce 2008 vyšla publikace Texty a obrazy, v níž Miroslav Zelinský ukazuje, jak v odlišných znakových systémech, jako je výtvarné umění a dějiny národních literatur, fungují podobné způsoby technik ovlivňování příjemce. V roce 2012 vydal vysokoškolskou učebnici Teorie a praxe kulturních průmyslů.

Miroslav Tomaník (3)

Autor kuchařek.

Miroslav Šisler (3)

Matematická práce.

Miroslav Pacák (7)

Narozen 30.4.1911 v Krhanicích na Benešovsku, zemřel 13.1.1988 v Praze. Ing., elektrotechnik, práce z oboru radiotechniky a konstrukce měřících a regulačních přístrojů.

Miroslav Neumann (5)

Miroslav Neumann , prozaik, romanopisec, redaktor, autor literatury faktu o odbojovém hnutí, scénáře. Po absolvování hotelové školy byl recepčním. V době protektorátu byl členem zpravodajské služby 1. čs. partyzánské brigády J. Žižky. Po válce byl předsedou Sdružení československých partyzánů v Holešově a pracoval v otcově podniku, od roku 1951 byl řidičem z povolání. Pro Českou televizi byl podle jeho předlohy natočen seriál Legenda o živých a mrtvých a Muž, který nesmí zemřít. Historie Kronika žhavých dnů vyšla v roce 1998, v roce 2005 vyšlo Ve stínu hákového kříže: kapitoly z historie protinacistického odboje na Holešovsku a v roce 2007 Za velkou šedou zdí. Dále napsal Partyzáni vzpomínají, Byla kdysi válka, Valaši v odboji a rebeliích a Vyslanci svobody. Spolupracoval se spisovatelem Pavlem Hejcmanem na řadě románů. Je autorem článků v odborném a regionálním tisku.

Miroslav Marada (9)

Narozen 3. 10. 1971. RNDr., Ph.D., geograf, vysokoškolský pedagog, publikace z oboru sociální a ekonomická geografie, specializace na geografie dopravních systémů, hierarchii dopravních sítí a uzlů v Česku, studium vlivu dopravních sítí a dopravní dostupnosti na regionální a lokální rozvoj.

Miroslav Kapinus (5)

Narozen 1. 1. 1932 v Blížkovicích u Moravských Budějovic, zemřel 30. 11. 2012 v Uherském Hradišti. Učitel, básník, publicista, překladatel, kulturně-osvětový pracovník.

Miroslav Haller (5)

Miroslav Haller byl básník, pedagog, překladatel a spisovatel. Byl zakládajícím členem českobudějovického avantgardního uměleckého sdružení Linie a po válce se podílel na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK. Miroslav Haller se narodil v rodině řídícího učitele Františka Hallera a jeho manželky Ludmily. V roce 1921 maturoval na reálném gymnáziu v Roudnici nad Labem a v letech 1921–1925 studoval světovou literaturu, filozofii a slovanskou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium úspěšně ukončil 10. února 1928. Po ukončení studia učil na středních školách v Bratislavě , Liptovském sv. Mikuláši a do konce ledna 1929 v Pelhřimově, odkud přešel do Českých Budějovic. Spolu s Josefem Stejskalem a Jiřím Linhartem působil na tamním reformním reálném gymnáziu a vyučoval francouzštinu a češtinu. Po přeložení do Prahy roku 1938 ukončil spolupráci s Linií a po roce 1945 se věnoval pedagogické praxi. Byl odborným a jazykovým poradcem filmového odboru Ministerstva školství a v letech 1941–1948 ředitelem dramatického oddělení Státní konzervatoře. Jako pedagogové tam působili herec Jiří Plachý, režisér Jiří Frejka, scénograf František Tröster. Již za války vypracovali Jiří Frejka s Miroslavem Hallerem a Františkem Tröstrem návrhy na transformaci studia dramatického umění. To mělo sestávat ze čtyřleté střední školy a čtyřletého vysokoškolského studia.Roku 1946 se podílel spolu s Jiřím Frejkou a Františkem Trösterem na založení Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze a školního divadla DISK . Když v učebním roce 1946–1947 zahájila Divadelní fakulta AMU svou činnost, byl Miroslav Haller kvůli své politické orientaci z jejího dalšího budování vyřazen. Po únoru 1948 skončila i pedagogická činnost zakladatelů Jiřího Fr...

Miroslav Grepl (7)

Miroslav Grepl byl český vysokoškolský učitel a jazykovědec, zaměřením bohemista. Narodil se v roce 1929 v Hrochově u Prostějova. V letech 1949–1953 vystudoval češtinu a ruštinu na FF UJEP v Brně, kde mezi jeho učitele patřili kupříkladu František Trávníček, Josef Kurz, Adolf Kellner, Bořivoj Novák a Jaroslav Bauer. O tři roky později obhájil svoji kandidátskou práci a v roce 1966 se již habilitoval v oboru českého jazyka. V roce 1990 byl pak jmenován profesorem daného oboru. Společně s bohemistou prof. PhDr. Petrem Karlíkem, CSc. napsal dle NK ČR řadu jazykovědně zaměřených knih o českém jazyce , Skladba spisovné češtiny , Skladba češtiny aj.

Miroslav Fess (4)

Spoluautor publikací o stavbě rodinných domů.

Miroslav Drozda (8)

Narozen 1.10.1924 v Suchdole nad Lužnicí, zemřel 8.4.1990 v Praze. PhDr., DrSc., profesor ruské a sovětské literatury, literární historik a politický publicista, spisy z oboru.

Miroslav Cipro (8)

Narozen 13.12.1918 v Plzni, zemřel 7. 10. 2003. Profesor pedagogiky. Doktor filozofie. Doktor věd. Autor více než 40 publikací z různých pedagogických disciplín a významný reprezentant české pedagogické vědy. Několik životopisných údajů: - řízení Výzkumného ústavu pedagogického - odborný náměstek ministra školství - práce v sekretariátu UNESCO v Paříži . 2001 - první vydání Slovníku pedagogů. Analýzy zahraničních pedagogických systémů. Mimo jiné autor rozsáhlé trojdílné Galerie světových pedagogů. O jeho osobnosti je možné se dočíst in: - JŮVA, Vladimír st.: Odešel profesor Miroslav Cipro. Pedagogická orientace, 2003, č.4, s.109-110. - RÝDL, Karel: Za profesorem PhDr. Miroslavem Ciprem, DrSc. Pedagogika, 54, 2004, č.1, s.86-87.

Mirko Frýba (6)

Mirko Frýba se narodil roku 1943 v Praze, studoval psychologii na Univerzitě Karlově, načež se věnoval výzkumu technik meditace od roku 1967 jako mnich v Indii, Barmě a na Srí Lance. V letech sedmdesátých a osmdesátých pracoval jako psychoterapeut ve Švýcarsku, přednášel klinickou psychologii a metodologii výzkumu na Univerzitě v Bernu, hostoval též na univerzitách v Kostnici, Oxfordu, Římě, Curychu a Peradeniya na Sri Lance. V letech devadesátých působil opět ve své staré vlasti jako docent psychologie v Brně a Olomouci. Mirko Frýba publikoval především vědecké práce v němčině a angličtině, českým čtenářům jsou známé jeho knihy Abhidhamma – Základy meditativní psychoterapie a psychohygieny a Opravdové přátelství dle nauky Buddhovy . Jeho nejnovější kniha Umění žít šťastně – Buddhova Abhidhamma v praxi meditace a zvládání života vyšla v nakladatelství Argo . Od roku 1998 žije Mirko Frýba na Srí Lance jako buddhistický mnich se jménem Bhikkhu Kusala Ánanda. Ve své funkci Áyukusala Thery se věnuje především praktickému výcviku mnichů a mnišek. Na zakončení své poslední návštěvy v Evropě ordinoval sedm nových sámanerů a jednu sámanerí, kteří s ním pro další výcvik odjeli na Srí Lanku.

Minna Lindgren (5)

Minna-Liisa Gabriela Lindgren je finská spisovatelka a novinářka. Je jednou z nejprodávanějších spisovatelek detektivních příběhů ve Finsku.

Minna Lacey (6)

Britská autorka dětských knih.

Miloslav Kopecký (3)

Miloslav Kopecký byl český astronom a astrofyzik, zabýval se sluneční fyzikou, zejména periodicitou sluneční aktivity, a filozofií přírodních věd. Dětství prožil spolu s bratrem RNDr. Vladimírem Kopeckým, DrSc., v rodině knihkupce a nakladatele Miloslava Kopeckého a jeho ženy Marie . Od roku 1949 začal pracovat na astronomické observatoři v Ondřejově. V roce 1951 ukončil studium astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Téhož roku se oženil s Františkou , s níž měl dva syny . Intenzivně se podílel na poválečné obnově astronomické observatoře v Ondřejově – v letech 1957 až 1970 jako zástupce vedoucího slunečního oddělení, 1971 až 1975 jako vedoucí slunečního oddělení Astronomického ústavu Československé akademie věd. V letech 1966 až 1967 byl na zahraničí stáži v Ústavu zemského magnetismu, ionosféry a šíření radiových vln Akademie věd Sovětského svazu v Irkutsku. Během stáže a v roce 1982 přednášel na Univerzitě v Irkutsku . V roce 1977 byl zvolen za člena-korespondenta Československé akademie věd. V letech 1975 až 1990 ovlivňoval běh Astronomického ústavu ve funkci zástupce ředitele pro vědeckou práci. Po odchodu na odpočinek jako emeritní pracovník vybudoval a do konce svých dní spravoval Historický archiv Astronomického ústavu Akademie věd České republiky. Státní cena Klementa Gottwalda , Keplerova medaile , Koperníkova medaile , Čestná stříbrná plaketa Československé akademie věd , medaile Tadeáše Hájka , medaile Akademie věd Svazu sovětských socialistických republik , stříbrná medaile Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně , pamětní medaile Akademie věd Německé demokratické republiky , Státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu . Autor a spoluautor více než 200 vědeckých prací převážně z oblasti výzkumu sluneční činnosti – periodicity sluneční č...

Miloslav Jokl (5)

Narozen 9. 2. 1933 v Praze, zemřel 7. 4. 2012. Prof., Ing., DrSc., pracovník stavební fakulty Českého vysokého učení technického, soudní znalec v oboru stavebnictví, specialista na odhady cen nemovitostí. Práce v oboru stavebnictví a životního prostředí.

Miloslav Hýsek (6)

český literární kritik a historik, vydavatel, profesor Univerzity Karlovy. Jeho literární historické práce vynikají spolehlivým a co nejúplnějším shromážděním biografických a bibliografických faktů .

Miloslav Disman (6)

Miloslav Disman byl divadelní a rozhlasový režisér, dramaturg a pedagog. Za svou režijní rozhlasovou činnost, především za rozvíjení estetické výchovy mládeže, obdržel v roce 1953 Řád práce, u příležitosti 60. narozenin titul zasloužilý umělec a v listopadu 1966 Československou cenu míru. Disman pocházel z Bělé pod Bezdězem. Jeho otec městský důchodní Dr. Bedřich Disman byl v Bělé pod Bezdězem aktivním členem místního odboru Matice školské, starostou místního odboru Pojizerské sokolské župy Fügnerovy, působil ve výboru obecního zastupitelstva a jako revizor v Úvěrním spolku. Veřejně se angažoval i jako člen místního antiklerikálního sdružení Volná myšlenka . Syn Miloslav Disman vystudoval v letech 1918-1920 Vyšší reálku v Jičíně, později v Praze; v rozmezí let 1922-1927 složil odborné učitelské zkoušky; 1930-1932 vystudoval Školu vysokých studií pedagogických v Praze. V letech 1922-1930 působil jako učitel, odborný učitel a správce českých menšinových obecných škol v Novém Boru, ve Mšeném nad Nisou, v Bělé pod Bezdězem, v Náhlově pod Ještědem a v Dolní Poustevně. Zapojil se také do tzv. menšinářské a hraničářské práce: nejprve jezdil se zájezdy do pohraničí s „Maňáskovou scénou“, spolupracoval s první školou lužických dětí, kterou v Bělé pod Bezdězem zřídil známý hraničářský pracovník Josef Maštálko, s Frantou Kocourkem, Prokopem Domorázkem, s hercem Vaškem Tréglem, tajemníkem Národního divadla Procházkou, herci Sárou, Schettinou a členy kroužku studentů v Bělé pod Bezdězem, pokračoval vlastní prací na menšinových školách v severočeském pohraničí v dramatických a pěveckých kroužcích a s družinou dětí pokusného tábora dorostu Československého Červeného kříže v Bojanovicích u Znojma. Od března 1930 pokračoval na pokusných školách v Michli...

Milos Stehlík (4)

Narozen 14. 11. 1923 v Brně, zemřel 13. 2. 2020 tamtéž. Prof., PhDr., CSc., historik umění, pracovník památkového úřadu, vysokoškolský učitel, autor prací zejména z oboru moravských památek.

Miloš Petr (2)

Miloš Krno (6)

Miloš Krno byl slovenský spisovatel, překladatel a publicista, otec politologa Svetozára Krna a publicisty Martina Krna. Docházel na gymnázium v Kežmaroku a poté studoval na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . V letech 1946 až 1953 působil na československém velvyslanectví v Moskvě a v letech 1954 až 1964 byl poslancem Slovenské národní rady. Začínal jako básník , později se věnoval převážně próze. Vydal přes třicet knih. Poslední z nich vyšla pod názvem Ak je na zemi raj v roce 2002 v rámci edice Hory, diaľavy, kterou připravuje jeho syn Svetozár. Je spoluautorem scénářů k filmům Zajtra bude neskoro a Slnko vychádza nad Prašivou . Jeho knihy byly předlohou filmům Vrátim sa živý a Cnostný Metod . Zemřel v roce 2007 několik dnů před svými 85. narozeninami. Jeho manželkou byla překladatelka Viera Krnová.

Miloš Garkisch (5)

Mgr. Miloš Garkisch , historik, archivář. Působil v Státním okresním archivu Beroun . Odborné zaměření: regionální historie, archivnictví, fondy problematice cechů a společenstev, osobní archivy a fondy. nastoupil v roce 1966 do Státního archivu v Opavě, poté do archivu v Novém Jičíně. Po absolvování vojenské služby vystudoval FF UK, obor archivnictví-dějepis. Od roku 1975 začal pracovat v berounském okresním archivu. Soustředďoval se především na pořádání a inventarizaci cechů a společenstev, osobních archivů, archivu města Berouna, vikariátů a děkanských úřadů. V roce 1996 byl jmenován ředitelem státního okresního archivu; ve funkci zůstal do roku 2010. Z publikační činnosti: Berounsko-doteky minulosti , Ve znamení berounského medvěda , Berounský uličník , Historie a současnost podnikání na Berounsku , edice Seydlovy Kroniky královského města Berouna , Beroun .

Milli Vanilli (8)

Milli Vanilli byl projekt popové a taneční hudby, který v roce 1988 založil Frank Farian v Německu. V čele skupiny stáli Fab Morvan a Rob Pilatus, kteří se proslavili svým osobitým vizuálním stylem, charakterizovaným křiklavým oblečením a dlouhými vlasy s dredy. Milli Vanilli se rychle proslavili svým debutovým albem "Girl You Know It's True", které se stalo obrovským hitem po celém světě a z něhož vzešlo několik singlů, včetně titulní skladby.

Milena Valušková (6)

Narozena 6.8.1947 v Olomouci. MgA., fotografka.

Milena Marková (7)

Narozena 28. 11. 1921 v Praze, zemřela 25. 10. 1974 tamtéž. Divadelní hry pro mládež, loutkové hry.

Milan Schulz (5)

Milan Schulz byl český dramatik, dramaturg, novinář, redaktor mnichovského vysílání stanice Svobodná Evropa. Po maturitě na gymnáziu vystudoval filosofickou fakultu, později se stal redaktorem Literárních novin, spolupracoval s exilovým časopisem Svědectví Pavla Tigrida, v roce 1969 využil příležitosti a emigroval do Spolkové republiky Německo. Později se stal redaktorem Svobodné Evropy. V emigraci zůstal i po roce 1989. Spolu se svým synem Martinem moderoval v devadesátých letech pořad České televize Sněží.

Milan Pokorný (7)

Milan Pokorný je český novinář, editor, autor literatury faktu, vysokoškolský pedagog, který od května 2016 zastává post ombudsmana Českého rozhlasu. V letech 1980 až 1985 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor čeština-dějepis . Po aspirantském pobytu na fakultě redaktor literárního časopisu Kmen , od roku 1990 Týdeníku Rozhlas . V letech 1996 až 2007 působil jako šéfredaktor odborných periodik vydávaných ve spolupráci s MPSV, v roce 2007 se vrátil na šéfredaktorský post Týdeníku Rozhlas, jemuž určil nový formát a obsah. Dnes je to kulturní periodikum s důrazem na dominanty vysílání Českého rozhlasu, podporující diskusi o obsahu veřejnoprávního charakteru médií a reflexi rozhlasových žánrů . V roce 2002 obhájil na Masarykově univerzitě v Brně rigorózní práci Žánrové a meziliterární aspekty románové epopeje . Od roku 2006 působí na katedře bohemistiky Jihočeské univerzity České Budějovice, od roku 2007 na Ústavu slovanských studií Masarykovy univerzity Brno. Dlouhodobě se zabývá problematikou mediálních studií a středoevropského areálu . Působí jako editor, je redaktorem více než 100 titulů odborné a beletristické literatury. V květnu 2016 se stal ombudsmanem Českého rozhlasu. Předtím zastával funkci šéfredaktora Týdeníku Rozhlas.

Milan Pilárik (7)

Publikace o automobilech, učební texty pro učňovské obory.

Milan Otáhal (4)

Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.

Milan Lukáš (4)

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. , internista, gastroenterolog , přední odborník v oblasti diagnostiky, léčby a výzkumu idiopatických střevních zánětů. Od roku 2007 je přednostou kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty - ISCARE v Praze, které se specializuje na diagnostiku a léčbu pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je předsedou České gastroenterologické společnosti a šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Je členem mezinárodních organizací American Gastroenterological Association, European Crohn’s and Colitis Association a International Organization For the Study of Inflammatory Bowel Disease a autorem více než 250 odborných prací publikovaných v odborných domácích a zahraničních časopisech.

Milan Koman (7)

Profesor Milan Koman se narodil 9. května 1932 v Českém Brodě. Tam také v letech 1943–51 vystudoval reálné gymnázium. Studium na matematicko-fyzikální fakultě v oboru učitelství matematika – deskriptivní geometrie ukončil diplomovou prací Topologické k-lineály, kterou ve zkrácené verzi publikoval v roce 1958 v Časopise pro pěstování matematiky. Od té doby profesor Koman pravidelně publikuje matematické i didaktické práce. V obou případech se zabývá především kombinatorikou, v didaktice matematiky také pojetím matematiky na základní a střední škole. Hlavní oblastí vědeckého zájmu Milana Komana v matematice je kombinatorická teorie grafů. Od roku 1960 vedl více než deset let pražský seminář teorie grafů, kde spolupracoval zvláště s Jiřím Sedláčkem a Jaroslavem Blažkem. Zabýval se zejména obtížnou problematikou průsečíkových čísel grafů. Studium těchto otázek probíhalo intenzivně od 60. let minulého století . O co jde: Graf lze v rovině nebo na jiné ploše realizovat různými způsoby. Již ze 30. let je známa nutná a postačující podmínka, kterou splňují grafy, jež lze v rovině realizovat tak, aby se jejich hrany neprotínaly, jinými slovy, grafy s průsečíkovým číslem 0 . Vzniká tak obecnější otázka, jaký je pro daný graf minimální možný počet průsečíků hran, tzv. průsečíkové číslo . Milan Koman stanovil odhady průsečíkového čísla pro určité třídy grafů na plocháchrodu 0, 1 a 2. Jako první se zabýval průsečíkovými čísly na neorientovaných plochách, v projektivní rovině a na Kleinově láhvi. Jeho výsledky vzbudily mezinárodní ohlas a byly hojně citovány. V oblasti vyučování matematice patří Milan Koman spolu s Karlem Hrušou, Janem Vyšínem, Josefem Kittlerem a Františkem Kuřinou k nejvýraznějším osobnostem, které se podílely na tzv. „modernizaci vyučování matematice na základní škole. Byl u zrodu Kabinetu pro modernizaci vyučování matematice Matematického ústavu ČSAV a...

Milan Exner (7)

Jeho nejvlastnějším zájmem je česká poezie a interpretace uměleckých textů z pohledu především psychoanalytické literární vědy. Beletristická tvorba zahrnuje jak poezii, tak prózu. Jde o rozsáhlejší lyricko-epické skladby i drobnou lyriku písňového typu, novelu i román. Prozaik a básník, narodil se roku 1950 v Liberci, kde dodnes žije. Absolvoval pedagogickou fakultu v Ústí nad Labem, poté získal doktorát v oboru literárních věd na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde absolvoval i doktorandské studium a v roce 2003 úspěšně habilitoval v oboru estetiky. Bibliografie 1987 Struktura štěstí, Severočeské nakladatelství 1989 A přece zázrak chtít, Severočeské nakladatelství 1998 Poezie Z, Torst 2002 Aktanty a nevědomí, Technická univerzita v Liberci 2002 ArteMiss, Kalendář Liberecka 2002 Svatoušek, Petrov 2003 Kantova růže, Petrov 2005 Oblast stínu, Petrov

Milan Daniel (2)

Milan Daniel (4)

Narodil se 14.6.1931 v Horažďovicích. Vystudoval na přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity obor zoologie-parazitologie. Pracoval jako vedoucí vědecký pracovník Parazitologického ústavu ČSAV v oboru výzkumu cizopasných členovců, jejich ekologie, zoogeografie a významu v přenosu nákaz. Zúčastnil se řady expedic, které studovaly přírodní ohniskovost nákaz a problémy lékařské geografie v zemích jihovýchodní Evropy . Studijně navštívil Skalnaté hory , byl členem I. a II. čs. expedice do Hindúkuše a III. čs.expedice do Himálaje . Pracoval v Afganistánu , Ugandě a na Kubě . Je autorem a spoluautorem více než 160 vědeckých prací zveřejněných v čs. i zahraničním tisku a velkého počtu odborných pojednání a popularizačních článků. Spolupracoval také na přípravě řady relací Čs.Rozhlasu i Čs.televize.

Milan Černohouz (7)

Narozen 20. 4. 1943 v Kolíně, zemřel 1. 6. 2020. Zpěvák.

Milada Šťovíčková (3)

Spolupracovnice na edici čínských pohádek.

Milada Misárková (2)

Narozena 6.1.1929. Překladatelka z ruštiny a němčiny.

Míla Doleželová (9)

Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...

Mikuláš Medek (5)

Mikuláš Medek jako malíř spojuje uměleckou tradici přes tři generace a díky originalitě projevu, hloubce a spiritualitě svého nevšedního díla zaujímá v českých dějinách umění poválečné doby jedno z nejpřednějších míst. Celé Medkovo dílo je třeba vnímat v dobových souvislostech neboť se v něm bezprostředně odráží tísnivá atmosféra komunistického režimu. Svobodně tvořil jen v krátkém období mezi lety 1963–1969 a za svého života měl v Praze pouze dvě autorské výstavy. Byl vnukem impresionisty Antonína Slavíčka, synem generála a spisovatele Rudolfa Medka a bratrem Ivana Medka. Medkův ateliér byl v době komunistických represí jedním z center setkávání výtvarníků a historiků umění. Mikuláš Medek byl synem učitele, legionáře a brigádního generála prvorepublikové armády Rudolfa Medka a Evy Medkové, roz. Slavíčkové a vnukem Antonína Slavíčka. Měl sestru Evu , která tragicky zemřela jako dítě a staršího bratra Ivana . Babička Bohumila Slavíčková byla podruhé provdaná za Herberta Masaryka a Mikulášovými tetami byly její dvě dcery – historička umění Anna Masaryková a Herberta Masaryková, provdaná za historika umění Emanuela Poche. Její dcera Charlotta byla provdaná za Petra Kotíka, syna malíře Jana Kotíka. Mikuláš Medek udržoval přátelské vztahy se svým strýcem, filmovým režisérem Jiřím Slavíčkem. Rudolf Medek sepsal pětidílnou kroniku legií, publikoval legionářské povídky, psal básně do Moderní revue, byl autorem filmových scénářů a divadelní hry Plukovník Švec, kterou uvedlo Národní divadlo. V bytě Medkových se scházel debatní klub intelektuálů a umělců širokého spektra politických názorů – od katolických básníků po komunisty. Rudolf Medek se přátelil s generálem Syrovým, architektem Strnadem, biskupem Podlahou, spisovateli Josefem Koptou a Viktorem Dykem a básníky Seifertem, Halasem, Horou, Palivcem, Durychem, Zahradníčkem, Kostohryzem, ad. Také Mikulášova matka byla literárně činná. Medk...

Mikuláš Dačický z Heslova (6)

Mikuláš Daczický z Heslowa, v moderní češtině Dačický z Heslova byl český spisovatel a měšťan. Pocházel z rodu erbovních měšťanů Daczických z Heslowa. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Daczický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Daczický z Heslowa založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar. V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků . Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Daczický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře. Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Prot...

Mike Lee (7)

Anglický autor fantasy a sci-fi románů.

Midnight Oil (8)

Midnight Oil je kultovní australská rocková skupina známá svou vášnivou hudbou, intenzivními živými vystoupeními a politickým aktivismem. Kapela vznikla v Sydney v roce 1972 a původně si říkala Farm, než si změnila název na Midnight Oil . V sestavě, která jí přinesla mezinárodní slávu, hráli Peter Garrett - zpěv, Rob Hirst - bicí, Jim Moginie - kytara a klávesy, Martin Rotsey - kytara a Bones Hillman - baskytara. Získali si pověst pro svůj neochvějný postoj k životnímu prostředí a sociální spravedlnosti, který se často odrážel v jejich textech.

Michele Prisco (4)

Michele Prisco byl italský spisovatel a novinář. Narodil se a vyrůstal v Torre Annunziata v buržoazní prostředí. Absolvoval v práva.

Michala Šmikmátorová (7)

Narozena 1979. Redakční práce na didaktických materiálech pro tvůrčí činnost dětí a mládeže.

Michal Šroněk (5)

PhDr. Michal Šroněk, CSc., historik umění a vysokoškolský pedagog, působící v Ústavu dějin umění AV ČR a na Filozofické fakultě Jihočeské univerzity. Publikuje monografie a studie o českém barokním malířství. Věnuje se umění 16. a 17. století a české reformace, zejména s ohledem na konfesní rozměr tvorby.

Michal Slanička (7)

Michal Jon (5)

Narozen 1971. Lektor anglického jazyka, cykloturista, publikace o cestě kolem světa na kole.

Michaela Širůčková (3)

Psycholožka, zabývá se efektivní komunikací, řešením konfliktů a dalším vzděláváním pedagogických pracovníků.

Michaela Perlmann-Balme (7)

Autorka jazykových učebnic pro cizince.

Michael Neumann-Adrian (8)

Michael Neumann-Adrian studoval literaturu, dějiny a filozofii a nyní žije u Starnbergerského jezera.

Michael Kitson (2)

Michael William Lely Kitson byl anglický historik umění. Absolvoval Gresham's School, Norfolk a King's College, Cambridge. BYl docentem historie umění na Courtauldově intitutu v Londýně. Publikoval práce o anglickém malířství a J. M. W. Turnerovi. Podílel se naoranizaci mezinárodních výstav "Romantikové" v Tate Gallery a "Klasický ideál" v Boloni. Autor rozhlasových kurzů BBC "Měsíc v malířství", přispěvatel mnoha periodik.

Michael Gerber (6)

Autor parodií na fantasy romány.

Michael Davie (2)

Britský novinář a spisovatel.