Všichni Autoři a témata

Anna Šafránková (7)

Autorka publikace z oboru lidové léčitelství.

Ann Rule (2)

Americká publicistka a spisovatelka, specializace na oblast skutečných kriminálních případů.

Angela McAllister (10)

Britská spisovatelka knih pro děti a mládež.

Andrew Lloyd Webber And Tim Rice (8)

Andrew Lloyd Webber a Tim Rice jsou proslulá hudební dvojice, která se proslavila spoluprací na několika vlivných muzikálech. Andrew Lloyd Webber je slavný skladatel a Tim Rice je významný textař. Společně vytvořili několik nejznámějších představení v historii hudebního divadla. Jejich spolupráce začala koncem 60. let 20. století a jejich prvním výrazným úspěchem byla rocková opera "Josef a úžasný barevný plášť". Jejich další projekt, "Jesus Christ Superstar", je však katapultoval k mezinárodní slávě. "Jesus Christ Superstar", vydané jako koncepční album v roce 1970, bylo průlomové a spojovalo rockovou hudbu s divadlem způsobem, který tu ještě nebyl. Její úspěch vedl k různým divadelním inscenacím, včetně nahrávky Original London Cast z roku 1972. Duo pokračovalo v úspěšné spolupráci dalším hitem, "Evita", který vyprávěl příběh argentinské politické vůdkyně Evy Perón. Lloyd Webber a Riceová prožili slavnou kariéru společně i každý zvlášť, Lloyd Webber vytvořil další významné představení, jako jsou "Cats" a "The Phantom of the Opera", a Riceová pracovala na projektech, jako jsou "Chess" s Bennym Anderssonem a Björnem Ulvaeusem ze skupiny ABBA. Jejich přínos hudebnímu divadlu jim vynesl řadu ocenění a poct a upevnil jejich odkaz jako velikánů ve světě hudební kompozice a lyriky.

Andrew Lloyd Webber (9)

Andrew Lloyd Webber je přední anglický hudební skladatel a impresário hudebního divadla, který proslul svým významným přínosem pro současnou scénu. Narodil se 22. března 1948 v Londýně a prosadil se jako jeden z nejplodnějších skladatelů své generace. Lloyd Webberova kariéra odstartovala úspěchem rockové opery "Jesus Christ Superstar" , která získala široký ohlas a připravila půdu pro řadu populárních muzikálů. Jeho schopnost kombinovat klasické a současné hudební styly vyústila v některá z nejtrvalejších děl hudebního divadla.

André Wurmser (5)

Francouzský novinář, proazik a esejista.

Andre Norton (8)

Andre Norton se narodila jako Alice Mary Norton 17.února 1912 v Clevelandu ve státě Ohio. Její rodiče byli Adalbert Norton a Berta Stemm Norton. Začala psát v Collingwood High School v Clevelandu, pod vedením paní Sylvie Cochrane. Byla redaktorem školního časopisu Collingwood Spotlight, pro který psala povídky. Během této doby, napsala svou první knihu - Ralestone Luck , která byla nakonec vydána jako její druhý román v roce 1938, první byl The Prince Commands v roce 1934. Po absolvování střední školy v roce 1930, měla v plánu stát se učitelem a začala studovat na Flora Stone Mather vysoké škole Western Reserve University. Nicméně v roce 1932 musela odejít z důvodu deprese a začala pracovat pro Clevelandský knihovní systém, kde zůstala po dobu 18 let. V roce 1934 si legálně změnila jméno na Alice Andre Norton, pseudonym zvolila ke zvýšení prodejnosti svých knih. V letech 1940 - 1941 pracovala jako knihovnice ve speciálním katalogizačním oddělení Kongresové knihovny, zapojené do projektu v souvislosti s cizím státním občanstvím. Projekt byl náhle ukončen po vstupu Ameriky do druhé světové války. V roce 1941 si koupila knihkupectví s názvem Mystery House v Mount Rainier ve státě Maryland. Nedařilo se jí a tak se vrátila do Clevelandské veřejné knihovny, kde zůstala až do roku 1950. Pak začala pracovat jako pro Martina Greenberga ve společnosti Gnome Press, kde zůstala do roku 1958. Následně se stala autorkou na plný úvazek. V pozdějších letech se kvůli zdravotním problémům přestěhovala na Floridu a pak do Tennessee. Od 21.února 2005, byla v rámci hospicové péče. Zemřela pokojně doma, 17. března 2005. Byla často nazývána Velká dáma fantasy, měla obrovský vliv na celý žánr. Psala v podstatě 70 let vkuse a s více než 300 vydanými tituly postihla 4 generace čtenářů a spisovatelů

Alois Plichta (6)

Alois Plichta byl český právník a lokální historik. Alois Plichta se narodil v roce 1905 v Šebkovicích, tamtéž chodil do obecné školy a následně vychodil měšťanskou školu v Jaroměřicích nad Rokytnou, v roce 1926 odmaturoval na gymnáziu v Moravských Budějovicích a následně nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, tu ukončil v roce 1930. Následně odešel do Velkého Meziříčí, kde mezi lety 1935 a 1948 působil jako advokát a organizátor místního kulturního dění, mimo jiné hájil i Jakuba Demla. Během padesátých let musel odejít z právnické profese, mimo jiné kvůli tomu, že byl příbuzný Antonína Plichty, který byl odsouzen v Babickém procesu. V tu dobu již působil jako advokát v Brně . Nastoupil tak do stavebnictví. V roce 1967 byl rehabilitován a nastoupil na pozici právníka krajského úřadu památkové péče v Brně. Věnoval se historii umění na Vysočině, psal do časopisů Fujara nebo Tvar. Sepsal dvě monografie o Jaroměřicích nad Rokytnou a okolí, jejich název je Jaroměřicko I. a II. Do časopisu Tvar psal již v roce 1928. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí; Městský úřad v Jaroměřicích nad Rokytnou, nakladatelství JimFa Třebíč, 1994; I. a II. díl ISBN 80-85766-38-8 ISBN 80-85766-39-6

Alois Mezera (4)

Alois Mezera byl český funkcionalistický a klasicistně puristický architekt. Patří k opomíjeným osobnostem české architektury. Byl předsedou Společnosti architektů. Jeho manželkou byla malířka Julie Winterová-Mezerová. Mezi roky 1910–1913 vystudoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u Josipa Plečnika. Podílel se také na návrzích interiérů císařských vlaků pro Rakousko-Uhersko a Osmanskou říši. Oženil se s malířkou Julianou Winterovou a podnikl celou řadu studijních cest po celé Evropě, včetně Turecka. V letech 1920–1925 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes. Po první světové válce vypracoval celou řadu návrhů památníků obětem tohoto konfliktu. Účastnil se řady architektonických výstav v různých evropských hlavních městech. Kromě toho se účastnil řady soutěží, mj. na kostel na Královských Vinohradech, krematorium na Vyšehradě, Nejvyšší soud v Brně a další.

Alois Jokl (9)

Narozen 6.10.1887 ve Snovídkách u Bučovic, zemřel 23.4.1967 v Praze. Profesor obchodní akademie, lektor Vysoké školy obchodní. Autor učebnic němčiny, překladatel z němčiny a ruštiny.

Alma Gross (9)

Allan Cole (8)

Allan Cole vyrastal v neustále meniacom sa prostredí, nakoľko jeho otec pracoval pre CIA. Chodil do minimálne 32 škôl. V rovnakom počte krajín žil, alebo ich aspoň navštívil. Domov nakoniec našiel na Floride, kde šťastne žije so svojou rodinou. Mladý Cole nechcel ísť v šľapajách svojho otca. Odmietol ponuku stať sa agentom CIA a začal sa venovať editorskej a redaktorskej činnosti. Za 14 rokov náročnej investigatívnej práce získal povesť reportéra, ktorý sa už zaoberal všetkým: od brutálnej vraždy až po korupciu na najvyšších miestach. Za svoj prínos nakoniec získal významné novinárske ocenenie. Od toho okamihu zmenil svoje zameranie a začal sa sústrediť na film a literatúru. Zlatá éra Allanovej tvorby prišla začiatkom 80-tych a trvala až do konca 90-tych rokov. Počas tohoto obdobia napísal pre hollywoodskych producentov viac ako 100 scenárov, zväčša do rôznych seriálov, ktoré v tej dobe boli populárne. Ako príklad uveďme: Walker Texas Ranger, A-Team, Werewolf, alebo The Incredible Hulk, na ktorý Allan Cole spomína najradšej. Popri písaní scenárov si Cole našiel čas aj na beletriu. Najväčší dopad na jeho život a tvorbu malo zoznámenie a následná spolupráca s Chrisom Bunchom. V rokoch 1982 až 1993 spolu napísali 8-dielnu military sci-fi sériu The Sten Chronicles, ktorá sa stala základným kameňom ich tvorby, a ktorej sa už v tých časoch predalo viac ako 10-miliónov výtlačkov. Allan s Chrisom spolu napísali aj ďalšie knihy a tvorili nerozlučnú dvojku plnú nápadov a humoru. Chris však nebol iba Allanovym najlepším priateľom. Bol aj bratom Allanovej manželky a osudovej lásky Kathryn. Kým Allan žil, dočkali sa s Katryn až 9 vnukov. V roku 2013, osem rokov po smrti Chrisa Buncha, napísal teraz už osamotený Allan Colle krátky 37-stranový príbeh "Sten And The Star Wanderers". Dej volne zapadá do pôvodnej 8-dielnej série Sten. Po misii vo Vlčích svetoch natrafia Sten a jeho tím na tajomnú loď... Ohlasy fanúšikov boli prekvapivo veľkorysé a nový text aj po toľkých rokoch nad...

Alice Seifertová (6)

Narozena 12. 7. 1937 v Lískovci u Frýdku-Místku. Pedagožka, autorka učebnic českého jazyka.

Alfred Adler (8)

Alfred Adler byl rakouský lékař a psycholog židovského původu, který se stal zakladatelem individuální psychologie, jednoho z hlavních směrů hlubinné psychologie. Byl 67. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. Byl žákem a spolupracovníkem Freudovým, od něhož převzal koncepci nevědomí, později se však odklonil od ortodoxní psychoanalýzy; odmítl jednostranné určení lidské psychiky sexuálními pudy, kladl důraz spíše na společenské vztahy. Studoval společenský cit, touhu člověka po moci . Vytvořil vlastní koncept komplexu méněcennosti. Narodil se v Rudolfsheimu, tehdy vesnici na okraji Vídně, jako druhé ze sedmi dětí židovského obchodníka s obilím. Od roku 1902 byl a je členem Freudovy psychoanalytické skupiny a v této době se věnoval psychickým dějům s obzvláště intenzivním zájmem. Poměrně brzy však začal nacházet rozdíly mezi svými a Freudovými názory na lidskou psychiku. V roce 1911 opustil Freudovu skupinu a v letech 1911–1914 pracoval na vytvoření vlastní školy, kterou nazval individuální psychologie osobnosti. Tuto svou školu dále rozvíjel a rozšiřoval až do své smrti v roce 1937. Názvem individuální psychologie osobnosti chtěl vyjádřit to, že každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost. Z dnešního pohledu není již tak zřetelná potřeba zdůrazňovat právě tento aspekt, byla to však také reakce na tehdejší názorové spektrum a zřejmě především na Freudovu psychoanalýzu, která člověka rozdělovala na různé oblasti, oddělené všelijakými přepážkami. Proto adleriáni označují svou psychologii jako holistickou. Důrazem na individuum naprosto není odsouván význam jedince jako bytosti sociální. Naopak, základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Tento cíl, tj. způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti , je v adleriánské psychologii označován jako život...

Alexandra Sellers (8)

ALEXANDRA SELLERS se narodila ve státě Ontario. Kvůli studiím na Královské akademii dramatických umění v Londýně přesídlila do Velké Británie, kde také poznala svého muže, vdala se a usadila natrvalo. Své bohaté spisovatelské zkušenosti předává na odborných kurzech „Jak správně psát romantickou novelu", které se několikrát do roka konají v Londýně. Má ráda zvířata, ale protože je alergická na jejich srst, ke své lítosti nemůže mít doma nastálo kočku. O to víc ji těší pravidelné návštěvy tří kočiček od sousedů.

Alexandr Ort (7)

Alexandr Ort byl český historik a politolog, jehož oborem zájmu byla česká a zahraniční politika a mezinárodní vztahy. Vystudoval na Vysoké škole politické a sociální a v akademickém prostředí již zůstal. Od roku 1949 působil postupně na Universitě 17. listopadu, na Vysoké škole politických a hospodářských věd, na Fakultě mezinárodních vztahů UK, a především v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii, kde zastával několik let post zástupce ředitele. Zabýval se zejména vnitřní a vnější politikou Francie a teorií mezinárodních vztahů. Jelikož byl aktivním účastníkem pražského jara 1968, musel po nástupu normalizace akademické prostředí opustit. Po sametové revoluci obnovil pedagogickou činnost na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultě mezinárodních vztahů VŠE, kde stál u vzniku Střediska mezinárodních studií Jana Masaryka, nejstaršího českého pracoviště zaměřeného na výuku a výzkum mezinárodní politiky a diplomacie. Vyučoval i na Komenského univerzitě v Bratislavě a VŠMVV v Praze, svou pozornost soustředil na problematiku evropské integrace a české diplomacie. Zasedal v několika redakčních radách, jezdil přednášet do zahraničí a kromě toho zastával post předsedy správní rady Nadace Jiřího z Poděbrad pro evropskou spolupráci, jakož i Výboru sdružení Za evropský dům. Je autorem řady publikací, z nichž některé byly přeloženy do cizích jazyků, a rovněž překladů knih z francouzštiny a ruštiny. Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexandr Ort

Alexandr Batěk (8)

Narozen 15. 6. 1874 v Prádle u Nepomuku, zemřel 6. 4. 1944 v Praze, PhDr., chemik, spolutvůrce českého chemického názvosloví anorganických sloučenin, popularizátor chemie; zabýval se chemií lanthanoidů, duchovním rozměrem chemického bádání; středoškolský učitel v Plzni a v Praze, esperantista, pacifista, místopředseda pražské Chelčického mírové společnosti, redaktor časopisů Zájmy všelidské a Správný život. vydavatel sci-fi časopisu Zpravodaj z Kéžbybyl , spisovatel sci-fi, propagátor vzniku moderního "vědeckého" náboženství, organizovaného ve Volném sdružení klasů.

Alexander Werth (4)

Narodil sa v Sankt Peterburgu. Po boľševickom prevrate celá židovská rodina emigrovala na Západ. Werth získal občianstvo Spojeného kráľovstva. Stal sa z neho profesionálny novinár, ktorý po vypuknutí druhej svetovej vojny začal pracovať, ako vojnový spravodajca. Písal o Francúzsku v predvojnovom období a o Rusku počas druhej svetovej vojny.Prielomom v jeho vojnových reportážach sa stala bitka pri Stalingrade a obliehanie Leningradu. Ruštinu aj angličtinu ovládal dokonale a dokázal v oboch jazykoch písať ako profesionál. Jeho najznámejším dielom je: Rusko vo vojne 1941-1945, pohľad na život v Sovietskom zväze počas vojny. Takmer celú druhú svetovú vojnu strávil ako korešpondent BBC v ZSSR. Mal bezkonkurenčný prístup k informáciám vďaka kombinácii svojho novinárskeho preukazu a schopnosti fungovať ako rodený Rus. Werth bol medzi skupinou novinárov, ktorí ako prví navštívili koncentračný a vyhladzovací tábor Majdanek bezprostredne po oslobodení Červenou armádou. Podal správu o zverstvách, ktoré tam boli spáchané. BBC spočiatku odmietla odvysielať jeho reportáž, pretože nacistami spáchané zverstvá boli natoľko neuveriteľné, že ich považovali za sovietsku propagandu. Od roku 1946 do roku 1949 pracoval v Moskve, ako korešpondent pre Guardian. Jeho syn, Nicolas Werth je známym francúzskym historikom, ktorý sa špecializuje na históriu Sovietskeho zväzu .

Alexander Šíma (9)

JUDr. Alexander Šíma po absolvování právnické fakulty UK v Praze byl soudcem Okresního soudu v Klatovech a Nejvyššího soudu v Praze, nyní je předsedou občanskoprávního senátu Krajského soudu v Plzni. V roce 1992 absolvoval studijní pobyt u justičních orgánů v USA. Od roku 1993 je externím akademickým pracovníkem katedry občanského práva Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. Publikuje v odborných časopisech, je rovněž autorem publikací se speciální právní tematikou .

Alex Michaelides (7)

Scenárista a spisovatel narozený na Kypru, žije v Londýně .

Alex Drescher (7)

Narozen 10. května 1972, žije i s rodinou v Havířově a v Ostravě pracuje jako právník. Jméno Alex Drescher je pseudonym. Poprvé se širšímu čtenářskému publiku představil v roce 2007 knihou Dokonalý obchod složenou ze tří delších textů: Citlivá záležitost, Dokonalý obchod a Právo volby. Zde přivedl na scénu královského prokurátora Kloppa Yggredda, který je v Kněžegradském království vyšetřovatelem a vykonavatelem spravedlnosti v jedné osobě. Letos hodlá autor na prvotinu navázat knihou S čím kdo schází. V novelách Komu čest a S čím kdo schází bude muset Klopp opět napnout síly, aby rozřešil další várku zločinů. V den, kdy se Alex Drescher narodil, byla v Ostravě bouřka. Jiná nebeská znamení se ale nekonala. Ve třech letech ale viděl četu sovětských vojáků pochodovat kolem svého domu. Ovlivnilo ho to zřejmě víc, než si hodlá kdy připustit. Psát začal na gymnáziu a první román dopsal na výšce. Psaní je pro něj tou největší zábavou na světě. Tedy hned po střílení, lovení ryb, klábosení s přáteli, čtení knih, vaření, lepení modelů, boxu a havanských doutnících kombinovaných s irskou whiskey.

Alessandro Baricco (8)

Alessandro Baricco , populární italský romanopisec, dramatik, kritik, novinář a esejista. Jako spisovatel debutoval v roce 1991 románem Castelli di rabbia. Román Hedvábí byl v roce 2007 zfilmován, hlavní role obsadili Keira Knightleyová a Michael Pitt.

Aleš Rozehnal (7)

JUDr. Aleš Rozehnal, Ph.D., je český advokát, bývalý jednatel společnosti CET 21 s.r.o. Zabývá se mediálním a soukromým právem. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . Je autorem publikace Úvěry zajištěné zástavním právem. Je spoluautorem knihy Korupce na český způsob. Působí jako vedoucí katedry práva na Bankovním institutu a jako odborný asistent na Fakultě právnické ZČU v Plzni a na Fakultě humanitních studií UK. Zároveň působí jako advokát.

Alena Winterová (9)

Alena Winterová je česká právnička, profesorka na katedře občanského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Publikuje zejména v oboru občanského práva procesního. Absolvovala pražskou právnickou fakultu a své alma mater zůstala věrná, už od roku 1964 zde nepřetržitě působí na katedře občanského práva, kterou také dříve vedla. Profesorkou byla jmenována v roce 1993. Ve své vědecké práci se zabývala např. prejudiciálními otázkami nebo projevům dispoziční zásady v českém civilním procesu. Velkou pozornost věnuje žalobám, jejich účinkům a teoretickému třídění; díky ní byla uznána existence pravotvorných žalob. Už na konci šedesátých let se negativně stavěla k možnosti třetí instance v civilním soudním řízení, přičemž tento její názor se prosadil, protože ani po roce 1989 se z dovolání k Nejvyššímu soudu nestal řádný opravný prostředek. Z pedagogického hlediska je jejím nejvýznamnějším počinem učebnice Civilní právo procesní, která vyšla v několika aktualizovaných vydáních. Výsledky své teoretické práce se ale snaží prosadit i v legislativní praxi, neboť je členkou Legislativní rady vlády.

Alena Šarounová (9)

PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka, působí na katedře didaktiky matematiky MFUK, práce z oboru.

Alena Křížová (8)

Narozena 1956 v Brně. PhDr., vystudovala dějiny umění, historii a etnografii, kurátorka výstav, publikace z oblasti uměleckého řemesla a užitého umění 19. a 20. století.

Alena Hejduková (4)

Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Alena Fridrichová (7)

Aleksej Ivanovič Pantelejev (7)

Ruský spisovatel, autor knih zejména pro děti a mládež.

Aleksandr Borisovič Žuk (5)

Alexandr Borisovič Žuk . Sovětský a ruský umělec-ilustrátor a historik zbraní, držitel Řádu přátelství. Jeho knihy o zbraních, které sám ilustroval, vyšly v 17 zemích ve více než dvou milionech výtisků. Navrhl i revolver pro kosmonauty \"Mars\", a šest sovětských a ruských řádů a vyznamenání ; Орден Дружбы ; Орден «За личное мужество»; Медаль «50 лет Вооружённых Сил СССР»; Медаль «70 лет Вооружённых Сил СССР»; a Медаль «За отличие в воинской службе».) Absolvoval \"Moskveské oblastní umělecké učiliště památky roku 1905\", pracoval jako umělec ve vydavatelství Vojenizdat a pak na Správě výstrojního zásobování Ministerstva obrany SSSR.

Alberto Uderzo (10)

Albert Vyskočil (7)

Albert Vyskočil byl učitel, spisovatel, literární kritik a překladatel, vydavatel díla J. V. Sládka. Nejznámější je jeho překlad a adaptace knihy Robinsona Crusoe. Po absolutoriu na učitelském ústavu v Praze roku 1908 studoval literární vědu na Filozofické fakultě UK a v letech 1918–1948 působil jako odborný učitel v Praze. Spolupracoval s nakladatelstvím Vyšehrad a po roce 1945 byl vydavatelem básnického díla J. V. Sládka. Překládal spisy Daniela Defoe, E. A. Poe, T. Carlyle, D. G. Rosettiho a dalších. Věnoval se také literatuře pro děti, přeložil Robinsona Crusoe a roku 1941 vydal vlastní adaptaci jeho příběhu .

Albert Halper (6)

Narodil se v Chicagu, v roce 1929 přesídlil do New Yorku. V úvodu své spisovatelské kariéry zazářil románem Union Square. Psal romány, novely, divadelní hry. V kontextu americké literatury 30. - 60. let 20. století je považován za "proletářského spisovatele". V záložce českého překladu jeho románu Little People je přirovnáván ke Karlu Poláčkovi: "... týž humor zabarvený smutkem, stejné postavy průměrných lidiček opakujících vyčtené formulky místo vlastních myšlenek..."

Alan Winnington (5)

Britský novinář, spisovatel.

Aerosmith (10)

Aerosmith je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1970 v Bostonu ve státě Massachusetts. Skupinu tvoří Steven Tyler , Joe Perry , Tom Hamilton , Joey Kramer a Brad Whitford . Často jsou označováni jako "největší americká rock and rollová kapela" a jsou známí svým hardrockovým zvukem založeným na blues. Aerosmith se proslavili v polovině 70. let řadou hitů a multiplatinových alb a stali se jednou z nejprodávanějších světových kapel všech dob.

Adolf Melezinek (7)

Prof. Ing. Adolf Melezinek , rakousko-český elektroinženýr a pedagog, zakladatel inženýrské pedagogiky a autor odborných středoškolských učebnic z oboru elektrotechniky, radiotechniky a teorie vzdělávání. Adolf Melezinek je absolvent elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze, zasloužil se především o založení a rozvoj inženýrské pedagogiky, je zakladatelem mezinárodní organizace IGIP, od roku 1970 působil jako vysokoškolský učitel na univerzitě v Klagenfurtu, Rakousko.

Adele Ashworth (5)

Adele Ashworth napsala svou první povídku už někdy v šesté třídě. Pak se ale raději věnovala studiu a po dokončení univerzity se věnovala různým profesím. Živila se zpěvem, pracovala jako letuška a teprve v roce 1993 se znovu vrátila ke své lásce - psaní povídek. První povídka, kterou napsala, však nikdy nevyšla. V roce 1998 spatřil světlo světa román My Darling Caroline, s nímž hned vyhrála prestižní cenu v soutěži romantických spisovatelů RITA Awards. Dnes má na svém kontě deset vydaných románů a několik ocenění. Adele žije se svou rodinou v Texasu. Miluje historii a kávu Starbucks. Proto i většina jejích románů odehrávajících se v minulých stoletích vznikla právě v kavárnách Starbucks nad nespočetnými hrnky tohoto lahodného nápoje.

Adam Williams (3)

Adam Williams, syn hongkongského tchaj-pana , se narodil a vyrůstal v Asii, i když vzdělání se mu dostalo ve Velké Británii. Jeho předkové žijí v Číně již od osmdesátých let devatenáctého století a Adam tedy navázal na dlouhou rodinou tradici a začal pracovat pro významnou obchodní společnost Jardine Matheson, v níž se nakonec vypracoval až na místo výkonného ředitele pro Čínu. Tuto funkci pak získal i ve společnosti Jardine Fleming. Podnikl expedici na velbloudech do srdce pouště Taklamakan, kde se pokoušel najít ztracená města Hedvábné stezky. Když tuto výpravu úspěšně přežil, přihlásil se do závodu „Rhino Charge“. Je rovněž nositelem Řádu Britského impéria

Adam (5)

Adam byl podle Bible první člověk, společný předek celého lidstva a všech lidí. Hebrejské slovo אדם Ádám znamená člověk, takže překladatelé Bible se musejí rozhodovat, kdy toto slovo mají považovat za vlastní a kdy za obecné jméno. Kniha Genesis zpočátku mluví o stvoření člověka a násl., Gn 2, 7 a násl.) a s postupem vyprávění patrně přechází k osobě - Adamovi. Biblické překlady se liší v tom, kam tento přechod umístí. V Gn 1 užívají všechny překlad "člověk", některé staré překlady uvádějí jméno Adam už v Gn 2, 20 , moderní překlady většinou až v Gn 3, 17 . Adam-člověk je tak zároveň zástupcem celého pozdějšího lidstva a celé lidstvo je v něm symbolicky obsaženo. Adamův příběh je tak zároveň příběhem člověka vůbec. Bible to ještě zdůrazňuje tím, že jeho stvoření popisuje dvakrát a v Gn 5, 2 ještě stručně shrnuje. Šestého dne se Bůh rozhodl stvořit člověka, "aby byl naším obrazem podle naší podoby" ), a to jako muže a ženu, a svěřil mu vládu nad zemí. Podle Gn 2, 7 byl člověk-Adam stvořen jako muž a postaven do krásné zahrady Eden. Teprve dodatečně dostal ženu-Evu jako "pomoc sobě rovnou" a od toho se odvine drama jeho pádu. Podle Gn 2, 16 Hospodin Adamovi zakázal jíst ze "stromu poznání dobrého a zlého". Když Eva i Adam zákaz porušili, Hospodin je vyhnal ze zahrady a potrestal tím, že budou muset pracovat, rodit děti v bolestech a nakonec zemřít. Přesto je podle Gn 3, 21 Hospodin oblékl a verš Gn 3, 15 chápou křesťané jako příslib záchrany v Kristu. Adamovi nejznámější synové se jmenovali Kain a Ábel. Jejich příběh je popsán ve 4. kapitole Genesis. Zemědělec Kain žárlil na mladšího pastevce Ábela, který přinesl Bohu dobrou oběť, a zabil ho. Podle Gn 5, 3 , když bylo Adamovi 130 let, zplodil syna Šéta a po něm další syny a dcery, které Bible nezmiňuje jménem. Podle Gn 5,5 Adam zemřel ve...

Adalyn Grace (9)

Adalbert Ludwig Balling (9)

Páter Adalbert Ludwig Balling CMM je kňaz, spisovateľ, rehoľník.

Zvonimír Šupich (4)

Zvonimír Šupich byl český sportovní novinář působící v 60.–80. letech 20. století. Narodil se v roce 1930 v Červeném Kostelci na Náchodsku. V padesátých letech se stal redaktorem sportovní rubriky Mladé fronty, v šedesátých až sedmdesátých letech vedl sportovní rubriku Rudého práva. Od konce sedmdesátých let do roku 1991 formoval jako šéfredaktor sportovní týdeník Stadión. Básně začal psát v 8 letech, později svoji poezii pravidelně publikoval v Mladé frontě a dalším periodickém tisku. Svůj básnický styl a cit pro jazyk si přenesl s noblesou do své novinářské sportovní tvorby. Často byl charakterizován jako český sportovní básník. Byl si velmi blízký s Emilem Zátopkem, hercem Martinem Růžkem nebo spisovatelem Otou Pavlem. Publikoval tisíce sportovních článků a komentářů. Napsal několik stovek básní a poetických zamyšlení. Vydal několik knih. V období dospívání vedl 1. skautský oddíl v Červeném Kostelci až do zákazu skautingu v roce 1948. http://sites.google.com/site/zvonimirsupich/home/zivotopis

Zuzana Švihlová (9)

Mgr., autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky a vlastivědy na základní škole.

Zuzana Kadlecová (5)

Zuzana Kadlecová rozená Adamcová se narodila v roce 1982 v Novém Jičíně.

Zuzana Janků (7)

Scenáristka, autorka komiksů.

Zuzana Hartmanová (6)

Narozena 1990. Knihovnice, autorka románu.

Zuzana Dvořáková (2)

Prof. Ing., CSc., ekonomka, zaměřená na řízení lidských zdrojů a zaměstnaneckou a mzdovou politiku.

Zofia Wąsik (5)

Polská filoložka, autorka učebnic němčiny.

Zdeňka Papoušková (7)

Autorka učebnic angličtiny.

Zdeňka Marešová (3)

Narozena 4. 2. 1910 v Kolovči u Domažlic. MUDr., CSc. Publikace z oboru vnitřního lékařství, rovněž autorka cestopisu.

Zdeňka Hledíková (6)

Zdeňka Hledíková byla česká archivářka a historička. Působila na katedře pomocných věd historických a archivního studia FF UK v Praze a v letech 1993–2009 byla ředitelkou Českého historického ústavu v Římě. Specializovala se na dějiny středověké církevní správy a paleografii. 18. října 2012 obdržela prof. Zdeňka Hledíková z rukou ministra školství Cenu Milady Paulové, která je od roku 2009 udílena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR ve spolupráci s Národním kontaktním centrem – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. Čtvrtý ročník Ceny Milady Paulové si kladl za cíl zviditelnit a ocenit vědeckou práci významných osobností historických věd s odkazem na pedagogicko-výzkumné působení historičky a byzantoložky prof. Paulové.

Zdenka Heřmanová (4)

Zdenka Heřmanová-Novotná je česká sinoložka, překladatelka a propagátorka čínské literatury. Laureátka Ceny ČSAV za práci na Česko-čínském slovníku. Zdenka Heřmanová-Novotná se narodila v Rakovníku. Během gymnaziálních studií strávila rok v Anglii studiem angličtiny. V roce 1950 odmaturovala na rakovnickém Wintrově reálném gymnáziu. V letech 1950–1953 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze čínštinu a dějiny Dálného východu u prof. Jaroslava Průška. V letech 1953–1958 pokračovala ve studiu čínštiny a čínské literatury na Pekingské univerzitě. Po skončení studia pracovala v letech 1958–1988 a 1990–1992 jako vědecká pracovnice v Orientálním ústavu Československé akademie věd. Roku 1966 získala hodnost kandidáta filologických věd a roku 1967 titul doktorky filosofie na Univerzitě Karlově. V letech 1967–1984 byla členkou Názvoslovné komise Českého úřadu geodetického a kartografického, v letech 1990–1999 členkou redakční rady Archivu orientálního a v letech 1992–2001 členkou výboru Česko-čínské společnosti a redakční rady jejího časopisu Fénix. Roku 1969 získala Čestné uznání ČSAV za lexikologické studie, v roce 1991 Cenu ČSAV za Česko-čínský slovník. Vědecky se zabývá problémy struktury a vývoje čínského znakového písma a jeho reformou, morfologií a lexikologií moderní a středověké čínštiny. V rámci této činnosti spolupracovala i na mezinárodních lexikografických projektech . Časopisecky publikovala celou řadu odborných studií a vydala několik knih. Jejím hlavním úkolem v Orientálním ústavu byla práce na sestavení a redakci devítidílného Česko-čínského slovníku . Kromě vědecké práce se zabývá překládáním čínské literatury do češtiny. Jejím nejznámějším překladatelským dílem je kniha Opičí král , výbor z klasického románu Putování na západ spisovatele Wu Čcheng-ena, s nímž jako vůbec první seznámila ...

Zdeněk Zahradník (6)

Czech composer, educator, since 1966 Supraphon recording supervisor Born 3 June 1936, Lomnice nad Popelkou .

Zdeněk Šimek (4)

Zdeněk Šimek byl český sochař a malíř. Zdeněk Šimek se během studia na měšťanské škole učil hře na housle, zpíval ve sboru a zajímal se o výtvarné umění a poezii. Silnou a trvalou inspirací pro něj byla příroda a hudba. Po celý život budoval sbírku nerostů, hornin a fosilií, používal optický mikroskop i vlastní hvězdářský dalekohled, zabýval se astronomií, botanikou, morfologií bezobratlých, budoval fonotéku vážné hudby a jazzu. V letech 1941–1946 studoval na učitelském ústavu v Soběslavi, kde jeho třídním učitelem byl spisovatel Jiří Marek a spolužáky pozdější historik umění Jiří Padrta a Jiří Hronek . Roku 1946 byl přijat ke studiu na VŠUP, nejprve do ateliéru Karla Dvořáka. Po jeho smrti dokončil studia v ateliéru Josefa Wagnera, kde se seznámil i se svou budoucí ženou, Dagmar Vinklerovou a navázal přátelství s výtvarníky, kteří roku 1954 zakládali tvůrčí skupinu Trasa . V letech 1952–1967 podnikl řadu zahraničních cest . Ze sňatku s Dagmar Vinklerovou se narodili synové Ondřej a Lukáš . V 50. letech pracoval na veřejných zakázkách – sochách pro kašny v Mariánských Lázních a Třeboni a kromě toho se věnoval i vlastní volné tvorbě. V roce 1964 vystavoval se skupinou Trasa a měl první samostatnou výstavu ve Špálově galerii. Od roku 1965 žila rodina střídavě v Praze a letním domě v Šestajovicích, který Šimek sám postavil a později používal i jako sochařský ateliér. Zdeněk Šimek se zúčastnil prvního sochařského sympozia v Hořicích v Podkrkonoší a sympozií v Krastalu a Neukirchen . Roku 1968 vážně onemocněl plicní chorobou a několik měsíců strávil v sanatoriu. Přesto dál pracoval na veřejných zakázkách v Praze, Třeboni a Prachaticích a roku 1969 se zúčastnil sochařského symposia v Oggelshausenu. V roce 1970 podlehl nemoci a zem...

Zdenek Šálek (3)

Zdeněk Šálek je český novinář, sportovní reportér, autor několika knížek o sportu. Pochází z dvojčat, jeho bratrem je Jaroslav Šálek. Vystudoval v Praze na libeňském gymnáziu. V roce 1964 nastoupil jako redaktor do Pionýrských novin a má zásluhu na založení časopisu Sedmička pionýrů. O čtyři roky později nastoupil do redakce časopisu Mladý svět jako sportovní redaktor. Později se stal redaktorem novin Československý sport – . V roce 2001 obdržel od Českého olympijského výboru Diplom ČKFP .

Zdeněk Půlpán (9)

Narozen 1942. Práce z oboru pedagogiky a metodiky výuky přírodních věd.

Zdeněk Pírko (6)

Narozen 12.12.1909 v Pacově, zemřel 15.5.1983 v Praze. RNDr., DrSc., vysokoškolský profesor, práce a překlad z oboru matematiky a fyziky.

Zdeněk Majzner (3)

Zdeněk Majzner je český akademický malíř, grafik a ilustrátor . Je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze.

Zdeněk Kopal (5)

Zdeněk Kopal byl český astronom a astrofyzik, který však proslul i v oblasti numerické matematiky, balistiky a aerodynamiky. Jeho nejdůležitější vědecké práce se týkají zákrytových proměnných dvojhvězd a výzkumu Měsíce a terestrických planet. Po dobu celé své vědecké kariéry působil v zahraničí – v USA a ve Velké Británii, avšak srdcem zůstal vlastencem. Je považován za nejvýznamnějšího českého astronoma 20. století. Zdeněk Kopal se narodil 4. dubna 1914 v Litomyšli jako druhorozený syn v rodině budoucího profesora Univerzity Karlovy, a člena Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, Josefa Kopala . Jako malého jej k zájmu o přírodní vědy přivedl jeho dědeček, učitel na měšťance v Jičíně, Josef Lelek . A tak nebylo divu, že po přestěhování rodiny do Prahy, se ve věku 15 let stal členem České astronomické společnosti. Zde, na Štefánikově hvězdárně, zahájil svůj výzkum proměnných hvězd a již jako student gymnázia publikoval odborné články v zahraničních časopisech. V roce 1933 odmaturoval Kopal na gymnáziu s vyznamenáním a přihlásil se, vzdor naléhání rodičů, kteří uvažovali o dráze právníka či lékaře, ke studiu matematiky, fyziky a astronomie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během studií na univerzitě jej nejvíce ovlivnili fyzikové prof. Vincenc Nechvíle a prof. Erwin Finlay Freundlich . O vřelém vztahu s profesory svědčí i to, že mu šli za svědky, když si v roce 1938 bral za manželku Ing. Alenu Müldnerovou, bývalou spolužačku z gymnázia. Kopal se ještě za studií účastnil sjezdu Mezinárodní astronomické unie v Paříži v roce 1935, kde byl okamžitě, na základě svých již publikovaných prací, zvolen za jejího člena. V roce 1936 se účastnil výpravy vedené dr. Hubertem Sloukou za zatměním Slunce do Japonska. V roce 19...

Zdeněk Justoň (6)

Studoval ekonomii v Praze, Nancy a Compiègne, ale posledních čtyřicet let se zabývá sociální a kulturní antropologií. V roce 1981 napsal pro Jazzovou sekci knihu Hudba přírodních národů, kde inovativním způsobem popsal úlohu hudby a tance v hrách, obřadech a mýtech původních obyvatel Afriky, Austrálie a Ameriky . Od devadesátých let minulého století publikoval řadu antropologických esejů v kulturní revue Analogon, z nichž některé rovněž vyšly knižně . Má pravidelnou rubriku Skryté zkušenosti v Magazínu UNI, kde vyšlo více než šedesát antropologických portrétů různých osobností spojených s touto vědou. Deset let učil ekonomickou antropologii a kurz Svět očima Lévi-Strausse na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.