10741–10800 z 153177 Autoři
Blanka Kubešová (7)
Blanka Kubešová je česká spisovatelka a scenáristka žijící ve Švýcarsku. Blanka Kubešová se narodila 21. února 1944 v Praze a žije ve Švýcarsku. Debutovala v roku 1987 první knihou Deník Leošky Kutheilové v nakladatelství '68 Publishers v Torontu, kterou následně načetla Jaroslava Tvrzníková v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově a Hana Maciuchová v Praze. Posléze došlo k několika reedicím a vydání audiokazet, také došlo k divadelnímu zpracování, jeho premiéra byla v Divadle 90 U Valšů v Praze v r.oku 2006. V roce 1998 proběhlo v Divadle Husa na provázku v režii Ivo Krobota scénické čtení hry Na Popelce, která se v témže roce umístila v soutěži Alfréda Radoka. V roku 2004 se tamtéž ve finálové desítce umístila i divadelní hra Otec s velkým O. Do 90. let spadá spolupráce s Českým rozhlasem, především v rádiu Vltava bylo v literární redakci načteno na pětadvacet povídek. Ve své literární práci vyrůstá z tradičního půdorysu psychologické prózy. Snaží se objasnit lidský úděl a lidskou existenci, napomáhá propracovat se k poznání a stát se vnímavější, v neposledním i ke kráse české řeči. Jako scnénáristka debutovala v ČT televizním scénářem Modrý kámen v režii Víta Olmera. V roce 2006 se scénářem Přeplavu i Dunaj zapojila do dokumentárního cyklu Luďka Navary Útěky železnou oponou. Scénář Bílý střelec ve spolupráci s Ivou Tajovskou v rámci seriálu Stopy života realizoval režisér Tomáš Magnusek. Hlavní roli si v tomto díle zahrála Simona Postlerová a Jan Tříska. Blanka Kubešová je nositelkou několika literárních ocenění Nadace Franiška Langera a spoluautorkou sborníků Útěky železnou oponou , Benefice , Setkání a hovory , Osudy V posledních deseti letech publikuje na stránkách internetových časopisů Český dialog , Pozitivní noviny, Czechfolks, Seniortip a některých dalších....
Více od autora
Blanka Bobotová (9)
Narozena 23. 2. 1974 v Hodoníně. Autorka prací z oblasti rozvoje osobnosti, odstranění stresu, negativních pocitů a představ.
Více od autora
Blahoslav Černý (5)
Narozen 1928. Promovaný filosof, články v osvětových časopisech a publikace z oboru památkové péče.
Více od autora
Bill Warner (8)
Bill Warner , vlastním jménem William Bryan French, je americký autor řady knih o vlastní interpretaci islámu, včetně zkrácených verzí koránu, životopisu proroka Mohameda a jeho tradic. Jeho knihy o politickém islámu byly přeloženy do mnoha jazyků. Celkem napsal 15 knih na téma politický islám. Mimo svou publikační činnost o politickém islámu přednáší na národní i mezinárodní úrovni a poskytuje také rozhovory pro televize nebo jiná média, účastní se diskusí o svém výkladu islámu a poskytuje přednášky v různých částech světa včetně České republiky. V roce 2014 založili spolu s Milanem Podlipným spolek Center for the Study of Political Islam z.s., který má za sídlo brněnskou adresu na které je registrováno 962 firem. Hlavním účelem CSPI je zvýšit informovanost veřejnosti o Warnerově výkladu islámu. Hlavní činností spolku je provoz internetové stránky, prodej knih Billa Warnera a také občas poskytuje přednášky na téma Warnerova chápání islámu. Ve svých publikacích se zaměřuje především na politické aspekty jeho interpretace islámské doktríny týkající se nemuslimů . Ve svých knihách vychází z východiska, že nelze slučovat islám jakožto náboženství a politický islám - jakožto návod k jednání a praktický politický styl opřený o právní regule. Podle něj je islám jakožto víra soukromá věc jednotlivce a je to věc hodná úcty, respektu a tolerance, kdežto to, čemu on říká politický islám je soubor agitačních pokynů, které jsou určeny kolektivu, mase. Warner je absolventem North Carolina State University, kde v roce 1968 získal titul Ph.D. v oboru fyziky a matematiky. Po útocích z 11. září 2001 se rozhodl zpřístupnit islámské texty veřejnosti. Znalost islámu podle svých slov získal studiem všech podstatných islámských textů, které podle vlastních slov prý studoval od svých třiceti let. Ve svých dílech se nevěnuje názorům muslimů na nemuslimy, ale pouze vztahem jeho výkladu islámsk...
Více od autora
Bill Gates (9)
William Henry Gates III, KBE , všeobecně známý jako Bill Gates, je americký podnikatel, investor a filantrop, někdejší spoluzakladatel společnosti Microsoft. Patří mezi nejbohatší lidi na světě, v lednu roku 2020 činil jeho majetek 108,8 miliard dolarů. Bill Gates je synem Williama H. Gatese, Sr., firemního právníka a Mary Maxwell Gates , učitelky a členky správní rady First Interstate Bank, Pacific Northwest Bell a národní rady mezinárodní neziskové organizace United Way. Bill Gates má dvě sestry. Po dokončení šesté třídy základní školy přestoupil na exkluzivní soukromou střední školu Lakeside School. Na této škole měl možnost poprvé pracovat s počítačem a začal se učit programovat. Několik studentů této školy získalo od místní počítačové firmy možnost využívat zdarma její minipočítač PDP-10. V 17 letech Gates za svůj program pro tvorbu školních rozvrhů získal 4200 dolarů, ve stejném roce s Allenem založil firmu Traf-O-Data, kde pracovali na systému pro analýzu dopravního provozu . Po střední škole nastoupil v roce 1973 na Harvardovu univerzitu . V průběhu studia vytvořil spolu s Allenem a spolužákem Monte Davidoffem původní interpret programovacího jazyka Altair BASIC pro počítač Altair 8800 . Tento programovací jazyk byl založen na jednoduchém jazyku BASIC, který se na Dartmouth College používal pro výuku. Licenci prodali výrobci počítače Altair, společnosti MITS . V roce 1975 založil s Allenem společnost Micro-Soft , aby mohli svou verzi jazyka BASIC, nazvanou Microsoft BASIC, prodávat i jiným firmám. Komerční úspěch tohoto pro...
Více od autora
Bill French (7)
Narozen 24. 1. 1946 v Milenově u Hranic na Moravě, zemřel 10. 1. 2013 v Hranicích na Moravě. Dělník, herec, dramaturg, rozhlasový a nakladatelský redaktor, prozaik, dramatik, básník, překladatel biblických textů a knih papeže Jana Pavla II.
Více od autora
Bill Conti (6)
Bill Conti je americký hudební skladatel a dirigent, známý především díky své filmové hudbě. Narodil se 13. dubna 1942 v Providence na Rhode Islandu. Conti se proslavil svou kultovní hudbou k filmu "Rocky" z roku 1976, jejíž součástí je i známá ústřední píseň "Gonna Fly Now". Tato znělka se stala synonymem pro postavu Rockyho Balboy a je považována za jednu z nejrozpoznatelnějších skladeb filmové hudby. Úspěch filmu "Rocky" vynesl Contimu nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu.
Více od autora
Bernie S Siegel (5)
Bernie S. Siegel je spisovatel a chirurg. Je proslulý zastánce alternativních léčebných metod, které vedou nejen k uzdravení těla, ale také k uzdravení mysli a duše. Zasvětil svůj život polidštění zdravotnických institucí a přístupu lékařů k pacientům, nadto zapojil aktivně pacienta a přiřkl mu nezastupitelnou úlohu v samoléčbě, využívající plně potenciál jednotlivce. Je předním současným znalcem lékařské etiky a souvisejících duchovních otázek. Ovlivnily ho myšlenky Elizabeth Kübler Rossové.
Více od autora
Benjamin Black (6)
Prozaik John Banville se narodil v roce 1945 ve Wexfordu na jihovýchodě Irska. Vstoupil na literární scénu v roce 1970 povídkovou sbírkou Dlouhý Lankin. Většinu svého života strávil v Dublinu, kde od roku 1989 působí v redakci listu The Irish Times. Banvillovy kritikou i čtenáři ceněné romány se pyšní množstvím prestižních cen. Za knihu Doctor Copernicus získal literární cenu James Tait Black Memorial Prize v roce 1976. Román Kepler získal cenu deníku The Guardian v roce 1981. Román Moře, v češtině vydaný v roce 2006, vynesl Banvillovi v roce 2005 Booker Prize, o rok později Irish Book Awards. V roce 2011 obdržel Banville Mezinárodní literární cenu Franze Kafky. Detektivní romány z Dublinu padesátých let 20. století píše pod pseudonymem Benjamin Black. Pod tímto pseudonymem píše detektivky, které dokonalou psychologií postav, stylistickým mistrovstvím i myšlenkovou hloubkou výrazně přesahují hranice žánru .
Více od autora
Bel Kaufman (4)
Bella \"Bel\" Kaufman je rusko-americká učitelka a autorka. Kaufmanová se narodila v Berlíně v Německu, kde tehdy její otec studoval medicínu. Přestože se narodila v Německu, její rodný jazyk byla ruština. Rodina se později vrátila do Oděsy . Spolu s rodiči emigrovala v roce 1923 do Spojených států , stěhuje se do New Yorku, kde se poprvé začíná učit anglicky. Ve věku 18 let, absolvovala Hunter College v New Yorku, na níž získala titul BA, poté magisterský titul na Columbia University. Posléze začala pracovat jako učitelka na různých školách v New Yorku, současně se věnuje psaní . V roce 1965 vydala svůj nejznámější román Nahoru po schodišti dolů, jejíž děj byl založen na jwejích vlastních učitelských zkušenostech. Kniha měla obrovskýmúspěch, na seznamu New York Times Best Seller zůstala 64 týdnů. V roce 1967 byl podle knihy natočen stejnojmenný film. V roce 1979 publikovala Kaufmanová druhý román Láska, atd . Od té doby pak psala různé další krátké příběhy. Zároveň pokračovala jako pedagog a lektor. Kaufmanová je vnučka slavného jidiš spisovatele Šoloma Alejchema.
Více od autora
Bedřich Utitz (5)
Bedřich Utitz byl český válečný veterán a novinář. Narodil se ve Vídni do židovské rodiny původem z Čech. Ve 12 letech jeho věku se rodina přestěhovala do Prahy, protože odtud pocházel jeho otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici a odmaturoval v září 1938. Dne 30. dubna 1939 emigroval přes organizaci Černá růže do Palestiny. V roce 1940 se dostal do armády a sloužil v československé jednotce. S 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobrúku. Později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. Zúčastnil se v řadách Československé samostatné obrněné brigády se na podzim 1944 obléhání Dunkerque proti útočné vozbě v Oddílu kanónů. V lednu 1945 byl německou armádou při hlídce zajat a přesunut do Dunkerque. V dubnu 1945, po dvou měsících jeho zajetí, proběhla jeho výměna za německé zajatce. Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. V roce 1946 nastoupil do České tiskové kanceláře a v roce 1949 do Telepressu. Po jeho rozpadu pracoval v Ústavu pro experimentální chirurgii v Krči jako knihovník a dokumentarista. Od roku 1954 pracoval v Československém rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963–1965 pracoval v americkém rozhlasovém vysílání na Kubě. Později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu. V roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index. Toto nakladatelství bylo zrušeno v roce 1989. Nakladatelství Index vydalo do konce 80. let na 200 ...
Více od autora
Bedřich Nikodem (8)
Bedřich Nikodém byl český hudební skladatel, trampský písničkář, textař a nakladatelský redaktor. Patřil mezi výrazné autory z žánru populárních hudby zejména v 50. a 60. letech 20. století. Narodil se ve Vídni 12. srpna 1909. Zde navštěvoval obecnou školu a část reálného gymnázia. V roce 1921 se přestěhoval s rodiči do Brna, kde maturoval. Po maturitě, na přání otce-inženýra, začal studovat na technice v Praze. Mladého studenta začala přitahovat více než škola, k nám postupně pronikající jazzová hudba, kterou začal hrát na piano ve studentských kapelách. V době krize, po roce 1931, musel školy zanechat, aby pomohl živit své blízké. Působil jako pianista v barech a příležitostných seskupeních. Současně, od školy, Bedřich Nikodém aktivně sportoval. Hrál tenis a stolní tenis, ve kterém se dostal v letech 1929–1933 až do národního mužstva, se kterým získal v roce 1932 v Praze titul mistrů světa, tzv. Swaythling Cup. V roce 1930 hrál Bedřich Nikodém poprvé v Čs. rozhlase s kapelou Smiling Boys, řízenou Ladislavem Vachulkou. S touto kapelou nahrál také první gramofonové desky pro značky Columbia a His Master's Voice. Tehdy se začal Bedřich Nikodém také věnovat hudební skladbě. První písničky vznikaly spontánně při výletech na trampské osady pro kamarády k táboráku. Toto trampské období připomínají hlavně slavný waltz Houpy hou, dále V keňu tak sám, Tvá ústa malá, Jen kytara a já a mnoho dalších. Od roku 1935 pracoval v hudebním Nakladatelství Mojmíra Urbánka. Začínal jako prodavač, propagační úředník a redaktor, kterým, a vlastně ve stejné firmě, která jen měnila názvy a majitele , zůstal celý život. Pro nakladatele Urbánka komponoval Bedřich Nikodém swingové písničky a stal se tak jedním z pionýrů tohoto hudebního žánru u nás. Skladby: Už nikdy víc milovat nebudu, Znamínko na ramínku a Fl...
Více od autora
Bedřich Moldan (9)
Bedřich Moldan je český geochemik, ekolog, publicista a politik, sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989, je označován jako jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení právního systému ochrany životního prostředí v České republice. Byl vůbec prvním československým ministrem životního prostředí. Narodil se v Praze v rodině policejního rady. Dětství prožil v Košířích. Po válce se s rodinou odstěhoval do Děčína, kde vystudoval gymnázium, maturoval v roce 1954. V sextě na gymnáziu vstoupil do kmenu Vycházejícího slunce hnutí Woodcraft, které na gymnáziu založil Zdeněk Klen Fišera. V oddílu naplno prožíval výpravy do přírody Českého Švýcarska a letní tábory v Tatrách se stal. Jak sám hodnotí, právě knihy E. T. Setona a jeho přístup k přírodě a k životu ho ovlivnily na celý život. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor analytická chemie. Po studiu nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu UK, do oboru analytická chemie. Poté krátce pracoval jako učitel na základních školách v Praze 6. Jeho manželkou je bohemistka Dobrava Moldanová, mají dva syny a dceru a dohromady šest vnuků. V letech 1959–1989 pracoval jako výzkumný pracovník v Ústředním ústavu geologickém. Zabýval se analytickou chemií, zkoumal geochemii životního prostředí a vedl oddělení biogeochemie. V této době působil také jako tajemník Československé spektroskopické společnosti. V roce 1964 se stal kandidátem chemických věd. V roce 1992 se stal docentem Univerzity Karlovy v oboru geochemie. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ochrana životního prostře...
Více od autora
Bartosz Sztybor (10)
Polský scenárista, novinář, publicista, filmový a komiksový kritik.
Více od autora
Barbora Markéta Eliášová (7)
Barbora Markéta Eliášová byla česká cestovatelka, spisovatelka a učitelka. V letech 1912–1929 vykonala čtyři cesty do Japonska a také do jižní Afriky, jihovýchodní Asie a Austrálie. Jako první Češka cestovala kolem světa. Narodila se v obci Jiříkovice v domě č. 26 jako nemanželská dcera Apoleny Eliášové. Otec v matrice není uveden. Matka zemřela, když byly Barboře 4 roky. Byla pak vychovávána na obecní útraty. Místní učitel Jan Hudeček si všiml jejího nadání a povzbuzoval ji ve vzdělání. Na učitelovo doporučení odešla ve čtrnácti letech k bezdětné rodině do Brna, kde pracovala v textilní továrně. Zde třídila vlnu podle jakosti a po práci se učila německy. Pak získala místo služebné u německé herečky a její matky. Měla zde přístup k rozsáhlé knihovně a později se s herečkou a její matkou odstěhovala do Vídně, kde jí bylo umožněno chodit na kurzy angličtiny, němčiny a také základů obchodu. Odjela do Prahy, kde ve firmě na parkety Otakara Skřivana vyřizovala německou a francouzskou korespondenci. Získala státní zkoušku z angličtiny, při níž se seznámila s univerzitním profesorem Václavem Emanuelem Mourkem a jeho anglickou manželkou. Bezdětní manželé ji podporovali v dalším vzdělávání a půjčili jí peníze na cestu do Anglie, kde si mohla zlepšit anglickou konverzaci. Při cestě navštívila s přítelkyní i Paříž a několik německých a švýcarských měst. Po návratu v roce 1904 začala angličtinu vyučovat v Praze na Vyšší dívčí škole, v Ženském výrobním spolku Elišky Krásnohorské a dávala i soukromé hodiny. Roku 1911 zemřel na otravu krve její snoubenec a v říjnu také profesor Mourek. Rozhodla se vzít si neplacenou roční dovolenou na cestu do Japonska. V červenci 1912 odjela nejdříve do Moskvy a pak Transsibiřskou magistrálou do Vladivostoku. Tři dny se pak plavila na parníku Simbirsk na japonský ostrov Honšú, kde vlakem cestovala do horského letoviska Karuizawa pod sopkou Asama nedaleko Nagana. Zde pracovala jako vyc...
Více od autora
Bärbel Inhelder (4)
Bärbel Inhelder byla švýcarská vývojová psycholožka, nejslavnější spolupracovnice Jeana Piageta. Narodila se v St. Gallen . V roce 1932 se přestěhovala do Ženevy, kde studovala na univerzitě v Ženevě Institut Jean-Jacques Rousseau. Získala bakalářský titul a doktorát v psychologii.
Více od autora
Barbara Emrys (6)
Americká autorka, píše a přednáší o osobnostním rozvoji, sebepoznání a plnohodnotném životě.
Více od autora
Axel Gutjahr (6)
Autor populárně naučných knih, publikuje v oblasti zahrádkažení, chovu zvířat, akvaristiky a agroekonomie.
Více od autora
Aurel Dermek (6)
Študoval v Malackách, priemyslovku v Bratislave. Pracoval v Kovoprojekte a Ústave pre vývoj a projektovanie kultúrnych stavieb. Na dôchodok si postavil v Brodskom dom, ale ho neužil. Zaoberal sa hubárstvom, zbieral, maľoval a písal o hubách, bol hubárskym poradcom. Je autorom alebo spoluautorom radu hubárskych kníh, niektoré vyšli vo viacerých vydaniach a aj v poľskom preklade. Postupne vyšli Naše huby , Hríbovité huby , Poznávajme huby , Atlas našich húb , Malý atlas húb . Ku knihe Huby lesov, polí a lúk napísal venovanie: „Túto knihu úprimne venujem všetkým svojim rodákom z Brodského, s ktorými som prežil najkrajšie roky života v čarokrásnej prírode uprostred lesov a lúk, na brehoch rieky Moravy". Svoje maľby húb uplatnil aj v publikáciách v zahraničí. Zanechal bohatú hubársku knižnicu a korešpondenciu.
Více od autora
Augustin Pánek (9)
Narozen 3. 12. 1843 v Praze, zemřel 10. 12. 1908 tamtéž. Matematik zaměřující se zejména na určité integrály. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Audrey Niffenegger (6)
Spisovatelka a výtvarnice Audrey Niffenegger žije v Chicagu a přednáší na Columbia College mezioborovou tématiku uměleckého zpracování knih a tisků. Specializuje se na tvůrčí psaní, tisky a zvláštní vydání. Vystavuje v Printworks Gallery v Chicagu. K jejím zálibám patří sbírání příběhů a komiksy. Paní Niffenegger strávila mládí schováváním se v ložnici, kde si malovala nehty na rukou načerno, poslouchala Patti Smith a Gang of Four, ale nyní už je naštěstí společenštější.
Více od autora
Atticus (5)
Titus Pomponius Atticus nebo Quintus Caecilius Pomponianus byl zámožný římský podnikatel, spisovatel, bankéř a mecenáš, blízký přítel Marca Tullia Cicerona, s nímž si po celý život dopisoval. I když nezastával žádný politický úřad, jako velmi bohatý muž měl značný vliv i na veřejné věci. O jeho životě víme jednak z Ciceronových dopisů, jednak z Attikova životopisu, který napsal Cornelius Nepos. Protože oba byli přátelé, je jeho životopis asi přikrášlen. Pocházel ze staré římské rytířské rodiny Pomponiů, vzdělával se společně s Ciceronem a dalšími aristokraty. Když se roku 88 př. n. l. jeho vzdálený příbuzný Publius Sulpicius Rufus postavil na stranu Populárů, přidal se Atticus k Sullovi, ale roku 86 raději odešel do Athén, kde zůstal až do roku 65. Věnoval se studiu a literatuře, koupil si velký statek a měl tam také lepší vyhlídky jako bankéř. Podporoval rekonstrukci města, nedávno pobořeného právě Sullou. Podporoval tam chudé, takže byl oslavován jako dobrodinec, získal přízvisko Atticus a nabídli mu i občanství, které ovšem nepřijal. Za občanských válek na konci republiky zůstal jako důsledný epikúrovec neutrální, jen roku 63 po odhalení Catilinova spiknutí podpořil Cicerona a roku 57 mu pomohl, aby se směl vrátit z vyhnanství. Roku 56 se oženil s Caecilií Pilií a měl s ní syna a dceru. Ta si vzala vojevůdce a politika M. Vipsania Agrippu, ale patrně brzy zemřela. Za Cesarovy vlády zůstal stát stranou, po smrti Marca Antonia pomáhal jeho vdově Fulvii, když chtěla očistit jeho památku. Těžce nemocen ukončil svůj život roku 32 př. n. l. tím, že přestal jíst. Jako bankéř a podnikatel měl i svoji písárnu, kde vyšla většina Ciceronových spisů. Sám napsal Liber annalis, podrobný přehled římských dějin, a knihu římských genealogií Familiarum origines, obojí se však nedochovalo. Také jeho dopisy Ciceronovi se ztratily....
Více od autora
Arthur Golden (6)
Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardově univerzitě vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Posléze získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se rovněž naučil mandarínské čínštině. Nějaký čas působil v Pekingu a Tokiu a po návratu do Spojených států amerických získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline ve státě Massachusetts s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním dílem – románem Gejša . Toto dílo vypráví o životě mladé japonské dívky, kterou v mládí vytrhli z rodné vesnice a byla jí určena role gejši v japonském Kjótu. Kniha je volně založena na životních osudech skutečné gejši Mineko Iwasaki. V roce 2005 byl román Gejša zfilmován režisérem Robem Marshallem. Hlavních role si zahráli Ziyi Zhang a Ken Watanabe.
Více od autora
Arnold Schwarzenegger (8)
Arnold Alois Schwarzenegger je rakousko-americký sportovec, herec a republikánský politik. V letech 2003–2011 zastával úřad guvernéra Kalifornie. Je jedním z nejúspěšnějších kulturistů historie. Vyhrál nespočet soutěží v kulturistice a silovém trojboji – nejcennější jsou jeho vítězství Mr. Olympia a Mr. Universe . Jako herec hraje zejména postavy tvrdých mužů v akčních filmech, v nichž zúročuje svoji vypracovanou postavu. Díky ní byl také v Guinnessově knize rekordů označen jako nejdokonaleji vyvinutý muž na světě. Dokázal se prosadit ve filmovém průmyslu i přes to, že neměl herecké vzdělání. Jeho nejznámější filmové role jsou Terminátor a Barbar Conan. V roce 1979 spolupracoval na knihách "Arnoldovo formování postavy pro ženy" a "Arnoldova kulturistika pro muže". V roce 1985 vydal za svou kariéru nespočet publikací, mezi nimi i knihu „Encyklopedie moderní kulturistiky“. V říjnu 2003 se stal po mimořádných volbách 38. guvernérem státu Kalifornie. Mezi předky patří jeho praděd Václav Mach, který se roku 1841 narodil v obci Chocov. Jeho nemanželský syn Carl Schwarzenegger se již narodil v Rakousku a vzal si zde Cecili Hinterleitnerovou a měli spolu syna Gustava Schwarzeneggera , který byl otcem Arnolda. Jeho manželkou je Maria Shriverová , která pochází z Kennedyovské dynastie. Její matkou je Eunice Kennedy Shriver, sestra prezidenta USA Johna Fitzgeralda, ministra Roberta Francise a senátora Edwarda Moorea Kennedyho. 9. května 2011 manželé oznámili, že se rozcházejí a že budou žít odděleně. Shriverová opustí rodinné sídlo v Brentwoodu. 16. května vyšlo najevo, že má Arnold čtrnáctiletého syna se svou bývalou hospodyní Mildred Patricií Baena. Arnold Schwarzenegger je jednou z nejznámějších postav kulturistiky. Vyhrál 7 krát Mr. Olympia, která je dosud nejprestižnější soutěží v kulturistice na světě. V té době by...
Více od autora
Antti Tuomainen (8)
Antii Tuomainen je kritikou řazený k autorům noir detektivek. V současnosti je vedle vlastní tvorby činný také jako nezávislý redaktor. Největšího úspěchu se dočkal se svým třetím románem Léčitel z roku 2010, jejž zasadil do Helsinek blízké budoucnosti, ochromených chaosem po prudké změně klimatu. V roce 2011 za něj Tuomainen obdržel prestižní cenu Vuodenjohtolanka udělovanou finským Klubem přátel detektivek. Jeho knihy vyšly ve více než dvaceti zemích včetně USA, Velké Británie, Francie, Německa a Číny.
Více od autora
Antony Shaw (4)
Autor vystudoval obor Válečná studia na King's College na Londýnské univerzitě. Antony Shaw napsal nebo je spoluautorem mnoha knih zaobírajících se vojenskými nebo historickými tématy. Je přidruženým členem Irských gard a o této světoznámé jednotce napsal řadu článků. V současnosti žije, pracuje a publikuje v Londýně.
Více od autora
Antonín Winter (4)
Narozen 15. 2. 1934 v Praze, zemřel 23. 1. 2019. Spisovatel, autor detektivních a historických románů.
Více od autora
Antonín Rýgl (5)
Narozen 24. 12. 1925 v Praze, zemřel 2009. Prozaik, publicista, scénárista.
Více od autora
Antonín Novotný (7)
Antonín Josef Novotný byl československý politik a funkcionář Komunistické strany Československa. V letech 1953–1968 zastával funkci prvního tajemníka KSČ. Kromě toho během let 1957 až 1968 úřadoval jako třetí československý komunistický prezident a zároveň šestý prezident od vzniku Československa. Novotný pocházel z chudé rodiny zedníka Antonína Novotného z Letňan a Barbory, roz. Hlaváčové z Velkých Čakovic. Narodil se v Letňanech čp. 28 a 13. prosince dostal při křtu v kostele sv. Remigia ve farnosti Čakovice jména „Antonín Josef“. Vyučil se strojním zámečníkem, poté pracoval jako dělník. V roce 1929 se oženil s Boženou Fridrichovou. Podle zápisu v matrice v únoru 1921 vystoupil z církve a téhož roku vstoupil do KSČ, kde prošel řadou funkcí , v letech 1937–1938 působil jako tajemník KV KSČ v Hodoníně. Po zákazu komunistické strany pracoval jako dělník ve vysočanské Včele. Za druhé světové války se podílel na ilegální činnosti KSČ, v roce 1941 byl zatčen a až do roku 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Mauthausen-Gusen. V letech 1945–1951 byl vedoucím tajemníkem KV KSČ v Praze. V letech 1946–1968 byl členem ÚV KSČ, v roce 1951 se stal členem předsednictva ÚV KSČ a v roce 1953 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ. Jeho celoživotní zálibou byl mariáš, který hrál i ve své rezidenci na Orlíku. Také při dlouhotrvajících letech na zahraničních cestách se této zábavě věnoval. Jeho partnerem byl obvykle Václav David , Jiří Hendrych a Ladislav Novák . Značnou pozornost věnoval však i tělovýchovným vystoupením . Když zemřel prezident Antonín Zápotocký, čekalo se, že novým prezidentem bude Viliam Široký. V Praze už probíhaly přípravy na volbu Širokého, tiskly se dokonce jeho prezidentské obrazy. Československá kom...
Více od autora
Antonín Matula (9)
Antonín Matula byl český spisovatel a literární teoretik, představitel ruralismu. Byl rovněž reprezentantem politického agrárnictví. Selství mu bylo ideálem a alternativou k modernímu světu. Narodil se v obci, která je dnes součástí města Kopřivnice. Studoval teologickou fakultu v Olomouci, avšak nakonec přešel na fakultu filozofickou. Od roku 1910 byl středoškolským profesorem, nejprve v Zábřehu na Moravě, posléze v Jičíně. Od roku 1919 pracoval v lidovýchovném oddělení Ministerstva školství a národní osvěty. V roce 1923 byl jmenován vrchním odborových radou a přednostou Svobodného učení selského. Na ministerstvu zůstal i v době protektorátu. Byl aktivním členem Agrární strany. Podílel se na její venkovské politice, k tomuto tématu sepsal i několik prací, zejm. České otázky a agrarismus a Výchova venkova k lidovládě . Byl redaktorem Občanské knihovny a členem Kola moravských spisovatelů. Publicisticky působil v agrárnických tiskovinách Brázda a Česká osvěta. Ruralismus byl nejen literárním směrem, který vyznával, ale byl i jeho významným teoretikem, v pracích jako Vesnické drama , Kořeny v moravské půdě , Filosofie venkova , Osvobození života , Hlasy země v evropských literaturách , Kruh věčnosti . Ruralistické ideje pak realizoval i ve vlastní tvorbě, v románech V začarovaném kruhu , Ohnivý vítr , Tělo, svět ďábla nebo Stráž . Dochovala se jeho korespondence s Josefem Knapem, Františkem Křelinou, Jiřím Mahenem nebo Aloisem Mrštíkem. Jeho ženou byla spisovatelka Milada Dvořáková-Matulová.
Více od autora
Antonín Macht (10)
Narozen 12.7.1903 v Babyloně u Domažlic. Středoškolský profesor, sběratel slovenských pověstí, autor populárně vědeckých historických a filosofických publikací a jazykových příruček. Překladatel ze skandinávských jazyků.
Více od autora
Antonín Liška (3)
Antonín Liška byl v pořadí jedenáctý biskup českobudějovický , biblista a řeholník, člen řádu redemptoristů. Antonín Liška vystudoval redemptoristické gymnázium a posléze do řádu redemtoristů vstoupil . V roce 1950 byl jako mnoho ostatních řeholníků protiprávně internován v Králíkách. Na podzim téhož roku byl nasazen do PTP. Během tohoto nasazení byl v roce 22. září 1951 biskupem Kajetánem Matouškem tajně vysvěcen na kněze. Po návratu od PTP pracoval v různých civilních povoláních a tajně působil jako kněz. Veřejnou pastorační činnost zahájil až v květnu 1971 jako administrátor v Poříčí nad Sázavou. Získal doktorát teologie na bohoslovecké fakultě v Litoměřících. Podílel se na ekumenickém překladu Bible a byl oficiálem interdiecézního církevního soudu. Dne 19. května 1988 jej papež Jan Pavel II. jmenoval světícím biskupem pražské arcidiecéze, vysvěcen byl 11. června 1988. V roce 1991 byl nejdříve generálním vikářem a posléze administrátorem této arcidiecéze. Dne 28. srpna 1991 jej Jan Pavel II. jmenoval biskupem českobudějovickým. V roce 1999 v souladu s kanonickým právem nabídl při dovršení 75 let rezignaci na svůj úřad. Papež ji nepřijal a jmenoval mu biskupa-koadjutora Jiřího Paďoura, který jej na budějovickém biskupském stolci posléze vystřídal .
Více od autora
Antonín Křečan (6)
Antonín Křečan byl český středoškolský profesor, lektor rumunštiny a autor několika učebních materiálů z oblasti rumunistiky. Pozn.: Dle ročenky XIII. Klubu moderních filologů zemřel údajně prof. Antonín Křečan až v roce 1973. Zdroje: a) aleph.nkp.cz b) prijmeni.cz c)kmof.cz
Více od autora
Antonín Borovička (5)
Narozen 4. listopadu 1895 - zemřel 3. prosince 1968 Český kapelník a skladatel.
Více od autora
Antonín Benda (7)
Narozen 31.7.1901 v Kamýku n. Vltavou, učitel v Praze. Prozaická tvorba pro mládež, též překládal.
Více od autora
Antonín Bednář (10)
Narozen 5.6.1889 v Žamberku, zemřel 18.8.1940 v Praze. Středoškolský profesor, práce z účetnictví.
Více od autora
Anton Vasil'jevič Florovskij (5)
Ruský historik a slavista, od roku 1922 žil v Československu, historická literatura o česko-ruských vztazích.
Více od autora
Anton Gill (7)
Anton Gill je anglický spisovatel. Publikuje také pod svými třemi pseudonymy: Oliver Bowden, Antony Cutler, a Ray Evans. Gill se narodil v Ilfordu v Essexu, německému otci a anglické matce a vyrostl v Londýně. Byl vzděláván v Chigwell School Clare College v Cambridgi. Pracoval jako herec i jako režisér v divadle , pro Arts Council, BBC a TV-am . Následně se věnoval na plný úvazek psaní. Profesionálním spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1984, a od té doby publikoval více než 35 knih, na různých starých a současných historických podmětech, včetně tří biografií. Jeho díla zahrnují jak beletrii a non-fiction , kde jeho speciální zaměření je moderní Evropská historie, včetně knihy "Cesta zpět z pekla" , An Honourable Defeat a Berlin to Bucharest. V beletrii napsal řadu knih na téma egyptských záhad, které představovaly jako první na světě soukromé očko, písaře Huy, které byly zveřejněny po celém světě. Nedávno publikoval knihu Sacred Scroll na téma historie a tajemství, s vydavatelstvím Penguin. Je také autorem dvou biografií a to William Dampier a Peggy Guggenheim. Jeho nejnovější vydané tituly jsou romány City of Gold a Prokletý . Pod pseudonymem Oliver Bowden napsal od roku 2009 již osm románů na základě příběhů slavné herní série Assassin's Creed a to konkrétně Assassin's Creed: Renesance, Assassin's Creed: Bratrstvo, Assassin's Creed: Tajná Křížová výprava, Assassin's Creed: Odhalení, Assassin's Creed: Opuštěný, Assassin's Creed: Černá vlajka, Assassin's Creed: Jednota a Assassin's Creed: Podsvětí. V České republice tyto knihy vydává nakladatelství Fantom Print....
Více od autora
Anthony Giddens (5)
Anthony Giddens, Baron Giddens je britský sociolog známý svou teorií strukturace a holistickým pohledem na moderní společnosti. V současné době je považovaný za jednoho z nejvlivnějších moderních autorů, napsal více než 30 knih a stal se jedním z nejcitovanějších autorů v humanitních oborech. V letech 1997–2003 působil jako ředitel prestižní London School of Economics, kde je v současnosti emeritním profesorem. Laická veřejnost ho může znát jako autora knihy Sociologie , v níž přehledně shrnul a srozumitelně vysvětlil základní sociologická témata. Anthony Giddens se narodil a vyrostl v Edmontonu v severním Londýně. Roku 1956 začal studium na Hullské univerzitě a roku 1961 je dokončil magisterským titulem na London School of Economics. Později získal titul Ph.D. na Královské koleji univerzity v Cambridge. Působil na několika univerzitách, po studiu od roku 1961 nastoupil na Univerzitu v Leicesteru, kde učil sociální psychologii. Od roku 1969 nastoupil na Univerzitu v Cambridgi a v roce 1987 se zde stal profesorem sociologie. V roce 1985 spoluzaložil akademický nakladatelský dům Polity Press. Později nastoupil na Kalifornskou univerzitu v Santa Barbaře a od roku 1997 se vrátil zpět na London School of Economics. Zde působil do roku 2003 jako ředitel a poté jako emeritní profesor. Na různých univerzitách získal 15 čestných titulů. Je členem Americké akademie umění a věd a Čínské akademie sociálních věd. V Blairově administrativě aktivně působil jako premiérův poradce, od roku 1997 se účastnil původních rozhovorů Blair-Clinton. Roku 2004 byl uveden do šlechtického stavu, když získal titul barona a usedl ve Sněmovně lordů za Labouristickou stranu. Giddensovo dílo je možné tematicky rozdělit do několika období. V prvním, které spadá do 60. a 70. let 20. století, přinesl analýzu kapitalistického systému a novou vizi sociologie, založenou na kritické reinterpretaci klasických autorů, jako byli M. ...
Více od autora
Anne Willan (7)
Rodačka z Newcastlu, uznávaná autoriata na francouzskou kuchyni. Zakladatelka prestižní Ecole de Cuisine La Varenne. Nositelka nesčetných kuchařských poct. Její knihy vyšly ve více než 24 jazycích.
Více od autora
Anne Rivers Siddons (6)
Anne výtvarnice a žurnalistka se narodila v roce 1936 v georgijském Fairburnu v rodině význačného právníka . Studovala na univerzitě v Auburnu. Dříve než se začala plně věnovat spisovatelské profesi,pracovala jako ilustrátorka . Nyní žije v Atlantě.Je autorkou řady bestsellerů nejen z prostředí amerického Jihu. Euromedia vydala její romány Osudový zlom a Nezkrotná Nora.
Více od autora
Anna Ziegloserová (8)
Anna Ziegloserová-Mimrová, v matrice Anna Josefa, byla česká spisovatelka, dramatička, herečka a redaktorka, manželka nakladatele a novináře Jana Zieglosera. Jejími rodiči byli Antonín Mimra, soustružník v Plzni, a Marie Mimrová-Fryšová. Narodila se jako pátá ze šesti dětí, jejími sourozenci byli Antonín Mimra , Eustach Mimra , Prokop Mimra , František Mimra a Marie Anna Mimrová . Studia Anny Ziegloserové-Mimrové byla soukromá. Od mládí byla v řadách žen usilujících o rovnoprávnost. Od roku 1903 redigovala se svým mužem nakladatelem Janem Ziegloserem revui českých žen Ženský obzor. Za první světové války byla pod policejním dozorem, neboť její muž byl dvakrát vězněn z politických důvodu . Anna pomáhala ukrývat se „politicky podezřelým“ Čechům a Jihoslovanům v pražských nemocnicích. Byla členkou výboru beletristů Máj, Svatoboru, Sokola a Ochranných jednot. Psala do Národních listů, Národní politiky, Zvonu aj. Kromě prózy psala též divadelní hry a pracovala ve filmovém oboru. Za druhé světové války byla popravena nacisty na kobyliské střelnici. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Více od autora
Anna Skalická (4)
Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.
Více od autora
Ann Rule (2)
Americká publicistka a spisovatelka, specializace na oblast skutečných kriminálních případů.
Více od autora