Všichni Autoři a témata

Iris Murdoch (7)

Dame Jean Iris Murdochová byla britská prozaička a filozofka irského původu. Její romány jsou většinou fantaskní povahy s filozofickým podtextem. Typické jsou časté odkazy na díla Tolstého a Dostojevského a další ruské realisty. Několikrát se dostala do užší nominace na literární cenu Man Booker Prize. Odešla do Oxfordu na Somervilleové kolej .

Irena Trojanová (10)

Narozena 14. 3. 1964. Mgr. Ředitelka ZŠ, lektorka v oblasti personalistiky a měkkých dovedností. Působí v Centru školského managementu PedF UK v Praze. Práce z oboru.

Irena Dibelková (7)

Spisovatelka se narodila v Chrudimi,vystudovala na Filozofické fakultě v Praze.Pracuje jako knižní redaktorka,ale již řadu let se věnuje literární činnosti.Známe jsou zejména její turistické průvodce.Za všechny jmenujeme Poutní místa v Čechách .Poutní místa na Moravě,ve Slezsku,které vydala v Nakladatelství Olympia.Román Osud si cestu najde je její první beletristické dílo.

Irena Camutaliová (10)

Narozena 24. 4.1926 v Praze, zemřela 17. 1. 2008. PhDr., rusistka, překladatelka z ruštiny.

Irena A Vladimír Strakovi (3)

Ingeborg Bachmann (6)

Ingeborg Bachmannová byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce. Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951-1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě. V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě. Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten , z nějž stihla dokončit pouze román Malina . První sloka z básně „Vymezený čas“ ze sbírky Die gestundete Zeit . Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu. Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové .

Imre Trencsényi-Waldapfel (3)

Maďarský překladatel a člen Maďarské akademie věd. Odborník na řeckou a latinskou literaturu.

Ilona Schelleová (11)

JUDr. Ilona Schelleová, Dr. Kvalifikace: • 1978 Právnická fakulta Univerzity J. E. Purkyně v Brně • 1978 Rigorózní zkouška a získání titulu \"JUDr.\" • 1979 Justiční zkouška • 1995 Vědecká aspirantura a získání titulu \"Dr.\" Profesní příslušnost: • 1992 - dosud Česká advokátní komora • 2003 - dosud Společnost pro rozvoj vzdělávání a vědy Doc. JUDr. Karel Schelle, CSc. & JUDr. Ilona Schelleová, Dr. a JUDr. Karel Schelle, jr., LL.M. v současnosti vlastní advokátní kancelář, která patří k prestižním advokátním kancelářím s širokou oblastí činností založených na bohatých praktických a teoretických zkušenostech členů kanceláře, kteří soustavně spolupracují s řadou odborníků ze všech právních odvětví.

Ilja Kučera (9)

Narodil se 23. 6. 1962, v pražské Thomayerově nemocnici v rodině rozhlasového redaktora a soudničkáře Ilji Kučery a učitelky Marie Kučerové. Je vnukem příbramského básníka Fráni Kučery, s nímž se ovšem na tomto světě minul o rovných třiatřicet let. V roce 1980 maturoval na vršovickém gymnáziu Přípotoční, a následující rok pracoval jako redakční elév v tehdejším humoristickém týdeníku Dikobraz. V letech 1981-3 studoval na Fakultě žurnalistiky UK, po svém vyloučení pak vystřídal řadu krátkodobých zaměstnání jako knihovník, zeměměřič, pošťák, pomocník u archeologie apod. Po té se dík svému slábnoucímu zraku uchýlil do invalidního důchodu. S prvními literárními pokusy začal už na gymnáziu, publikoval je ovšem pouze samizdatově.

Igor Newerly (6)

Narodil se v Bělověži, stal se tajemníkem spisovatele Janusze Korczaka, pak vychovatelem v domovech pro osiřelé a opuštěné děti. Redigoval časopisy pro mládež a studoval společenské vědy. Za německé okupace pracoval ve Varšavě jako sklenář, zorganizoval družstvo truhlářů a vedl mládežnické dílny. V lednu 1943 ho zatklo gestapo a následně byl deportován do koncentračního tábora, kde byl až do konce války. Po válce pracoval v Dělnickém sdružení přátel dětí - v sirotčincích.

Igor Adamec (8)

Slovenský divadelní a televizní herec, moderátor televizních programů pro děti.

Ian V Hogg (8)

Ian Vernon Hogg byl britský autor knih o střelných zbraních, dělostřelectvu, střelivu a opevnění, stejně jako biografie několika slavných generálů. Během své kariéry napsal, spoluautorem, editorem nebo spoluautorem asi 150 knih a prodal více než 1 milion výtisků.

Hugh Johnson (8)

Autor publikací o víně.

Hugh Howey (10)

Hugh C. Howey je americký romanopisec a spisovatel sci-fi. Je znám pro svou knižní sérii Silo, jež se skládá ze samovydaných povídek službou Kindle Direct Publishing. Předtím, než začal psát povídky a knihy, pracoval jako kapitán jachty, pokrývač a zvukový technik. V polovině roku 2015 se Howey přestěhoval z Floridy do vesnice St Francis Bay, která se nachází ve Východním Kapsku v Jihoafrické republice. Tam se rozhodl pro výstavbu katamaránu, na němž plánuje žít, plavit se po mořích a nadále psát knihy. V roce 2011 začal psát povídku s názvem Wool. Jeho první knihu zpočátku vydával malotiskem, avšak poté se rozhodl pro samovydání a to službou Kindle Direct Publishing společnosti Amazon.com. Jelikož kniha začala být více populární, rozhodl se napsat další pokračování. Roku 2012 začal Howey vyjednávat o mezinárodních právech na knihu. V roce 2012 Howey podepsal dohodu s vydavatelstvím Simon & Schuster, díky které si zarezervoval distribuce knihy v USA a Kanadě. Dohoda mu dovolovala pokračovat v prodeji knihy výlučně online. Howley tedy odmítl milionovou nabídku za šestimístnou a zachoval si práva na e-knihy, přičemž vydavatelství prodal práva jen na knihy papírové. Také podepsal smlouvu s vydavatelstvím Random House Century UK pro distribuci sérií Wool a Sand na území Spojeného království. Filmová práva na sérii byla prodána studiu 20th Century Fox. O sérii však projevilo zájem také Lionsgate. Výkonná producentka LaToya Morgan plánuje pro televizní stanici AMC vytvořit nový seriál, který by se měl zaměřit na první knihu s názvem Wool. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hugh Howey na anglické Wikipedii.

Horst H Siewert (6)

Německý psycholog.

Holly Jacobs (9)

Americká autorka.

Herodianus (1)

Héródianos (1)

Herodianos byl řecký dějepisec římského období žijící na přelomu druhého a třetího století. O jeho životě toho není mnoho známo. Narodil se pravděpodobně na území Malé Asie někdy kolem roku 170 a byl nejspíše nízkého původu. Za místo jeho narození bývá také považována Sýrie, někdy Alexandrie. Během života sice působil v císařských službách, avšak jen na nízkých pozicích. Na sklonku života pobýval v Římě. Je autorem římských dějin od smrti Marka Aurelia do nástupu Gordiana III. na císařský trůn. Herodianos se řadí k pozdnímu antickému dějepisectví. Jeho dílo se skládá z 8 knih. Zaměřil se především na svou současnost, která ho lákala dramatičností a rychlostí změn. Zdůrazňuje význam císařské moci, kritizuje naopak armádu za její svévolné a sobecké počínání. Ideálním císařem podle jeho mínění je takový člověk, který už před svým nástupem na trůn dokáže svými činy, že je prospěšný říši. Na urozenosti nebo názoru senátu naopak příliš nezáleží. Této autorově představě nejlépe vyhovoval císař Pertinax, pro kterého má autor zjevné sympatie. Herodianos se ale jinak vyhýbá jakékoliv idealizaci. Nedělá si iluze o významných osobnostech, senátu, armádě, ani impériu jako takovém. Jeho pohled na soudobou situaci i další vývoj je v tomto ohledu spíše pesimistický. Jeho dílo je psáno přístupnou formou a má dramatickou výstavbu, proto bylo oblíbené, a to i ve středověku. Herodianos byl dokonce v tomto období poněkud přeceňován a označován za čelního představitele antického dějepisectví. Z hlediska metodologického to ale není dílo příliš propracované. Důraz se klade spíše na zajímavost vyprávění. Autor se nezdržuje ověřováním a upřesňováním většiny údajů, neuvádí například odkud jednotlivá fakta čerpal.

Hermann Sudermann (8)

Narozen 30. 9. 1857, zemřel 22. 11. 1928. Německý spisovatel a dramatik.

Herman Wouk (8)

Narodil se v New Yorku v rodině ruského emigranta židovského původu. Po studiu na Kolumbijské univerzitě pracoval pět let jako dramaturg v rozhlase. Právě v tomto období napsal svou prvotinu. V roce 1941 narukoval k námořnictvu. Jako důstojník sloužil v pacifiku na minolovce. I zde pokračoval v psaní. Po válce se oženil s Betty Brownovou a splodil s ní tři syny. V roce 1951 napsal knihu Vzpoura na Caine , která mu vynesla Pulitzerovu cenu. Zde zúročil svou zkušenost s životem na válečné lodi. V 60. letech se usadil ve Washingtonu, kde začal psát svou rozsáhlou ságu jejíž první část, Vichry války, vyšla v roce 1971 a pokračování Válka a vzpomínky o sedm let později. Dílo popisuje osudy početné rodiny Henryových za druhé světové války. Díky svému dílu se Herman Wouk stal jedním z nejznámějších amerických spisovatelů. V roce 1995 byly jeho historické romány prohlášeny za díla národního významu.

Herbert Edward Read (5)

Anglický historik a teoretik umění.

Henryk Wawreczka (6)

Fotograf, autor obrazových publikací z Třinecka.

Henry Wickham Steed (9)

Henry Wickham Steed , britský novinář a historik, který se znal např. i s Masarykem, Benešem či s Romanem Dmowskim. V letech 1919 až 1922 byl redaktorem The Times. Byl zastáncem teze likvidace Rakouska-Uherska, on a jeho oddělení propagandy teprve zpopularizovali ve Velké Británii slovanské osvobozovací hnutí a podporovali právo národů Rakousko-Uherska na sebeurčení. V meziválečném období varoval Steed před Hitlerovými ambicemi a 2. světovou válkou.

Henry Murger (6)

Francouzský spisovatel, fejetonista, básník, novinář a dramatik.

Henrik Fexeus (7)

Mentalista, spisovatel, přednášející, televizní moderátor, specialista v oblasti komunikace verbální i neverbální.

Helga Thoma (7)

Narodila se v Klosterneuburgu v Dolních Rakousích.Vystudovala romanistiku a germanistiku ve Vídni. Od roku 1994 se živí vyhradně jako spisovatelka.

Helena Vybíralová (10)

Autorka kuchařské knihy.

Helena Jarkovská (7)

Helena Jarkovská absolvovala v roce 1969 FTVS UK, specializace sportovní a rekreační gymnastika. Je zakladatelkou a propagátorkou českého aerobiku, zakladatelkou a ředitelkou České školy aerobiku a České školy spinningu.. Autorsky se podílela na televizních programech Cvičme v rytmu a vydala 4 videokazety s tématikou aerobní gymnastika. Zorganizovala 300 odborných seminářů, určených instruktorům aerobiku a podílela se na organizaci dvaceti mezinárodních seminářů o aerobiku v České republice a pěti českých a moravských kongresů o aerobiku. Působila jako lektorka školení instruktorů v Itálii, ve Švýcarsku a v Německu. Od roku 1972 pracovala v oblasti tělovýchovných služeb ve Sportpropagu ČÚV ČSTV, v letech 1987-89 v TJ Tatra Smíchov. Od roku 1990 je majitelkou Fit klubu H. Jarkovské v Praze 7 a specializuje se na aerobní formy cvičení.

Helen R Myers (7)

O šest týdnů předčasně narozená v Irvington, New Jersey. Helen objevila sílu slova již ve druhé třídě když napsala svoji první báseň, i když očekávaného uznání se nedočkala. Přece jen získává čestné uznání v Digest 's 1981 v soutěži spisovatelů národní poezie. Dalších úspěchů se dočkala ziskem "Zlatý Medailon" nominace. V roce 1993 pro další Silhouette Desire románu, Navarrone získala další nominaci RITA. Její knihy byly vydány ve více než 25 zemí světa. Helen si pečlivě střeží své soukromí.

Heinrich Hoffmann (11)

Heinrich Hoffmann byl německý fotograf a aktivní tvůrce nacistické propagandy. Jeho jméno je spojeno zejména s dlouhou řadou fotografií německého vůdce Adolfa Hitlera. Ve vlastním nakladatelství Heinrich Hoffmann. Verlag national-sozialistische Bilder vydal řadu knih oslavujících představitele vládnoucí strany. V roce 1920 vstoupil do NSDAP, nedlouho poté jej Adolf Hitler jmenoval svým osobním oficiálním fotografem. Hoffmann se stal Hitlerovým stálým společníkem a blízkým přítelem. Mezi roky 1920–1945 vytvořil více jak 2,23 milionu záběrů vůdce. Jeho fotografie se objevovaly na poštovních známkách, pohledech, plakátech a obrázkových knihách. Během trvání třetí říše napsal řadu knih o německém vůdci, mezi které patří např. Hitler, jak ho neznáte a Jugend um Hitler . V roce 1938 napsal knihy Hitler v Itálii, Hitler befreit Sudetenland a Hitler in seiner Heimat. Jeho poslední kniha, Das Antlitz des Führers, byla publikována krátce před koncem druhé světové války. Díky autorským poplatkům z těchto děl Heinrich Hoffmann velmi zbohatl. V roce 1911 se oženil s Theresou „Nelly“ Baumannovou, která mu porodila dvě děti – dceru Henriette „Henny“ a syna Heinricha „Heini“ . Henrietta se vdala v roce 1932 za Reichsjugendführera Baldura von Schirach. Hoffmanova žena zemřela v roce 1928. Shodou okolností Hoffmann a jeho druhá žena Erna seznámili Adolfa Hitlera s asistentkou jejich mnichovského ateliéru Evou Braunovou. Ta se později stala Hitlerovou milenkou a krátce před společnou sebevraždou také jeho manželkou. Po skončení druhé světové války byl Hoffmann odsouzen na čtyři roky vězení. Po propuštění v roce 1950 se usadil v Mnichově, kde zemřel o 7 let později ve věku 72 let.

Heide Mannlová (4)

Historička umění, vystudovala filozofickou fakultu UK v Praze, obor pomocné vědy historické, a později absolvovala dva postgraduály – muzeologii a umělecká řemesla. Od roku 1961 působila v Okresním muzeu v Mostě.

Hedvika Vydrová (1)

Narozena 26. 6. 1939 v Praze. Hispanistka, překladatelka, autorka prací v oboru španělské a hispanoamerické literatury.

Heather MacAllister (10)

Autorka milostných románů.

Heather Gudenkauf (4)

Americká spisovatelka.

Hans Pfeiffer (7)

Narodil sa 22.2.1925 v Swidnici a zomrel 27.9.1998 v Wurzene. Bol nemecký spisovatel , dramatik a rozpravač. Študoval v Lipsku na univerzite Karl-Marxa filozofiu,historiu a literatúru. Neskor sa živil ako lektor, profesor a spisovatel na volnej nohe.

Hans Hass (3)

Hans Hass byl rakouský průkopník potápění, mořský biolog, ekolog a filmař, známý svými cestopisnými knihami a dokumenty o životě žraloků. Narodil se ve Vídni, kde vystudoval gymnázium. Po maturitní zkoušce v roce 1937 strávil léto na francouzské riviéře, kde se seznámil s tehdy populárním spearfishingem a fotografováním pod vodou. Potápění jej uchvátilo a sám se pustil do zlepšování tehdy dostupného potápěčského vybavení – vytvořil vlastní ploutve, podmořský fotoaparát a filmovou kameru. V roce 1939 odjel s dvěma přáteli na prázdninovou potápěčskou expedici do Karibiku na ostrovy Curaçao a Bonaire, která se kvůli problémům způsobenými vypuknutím 2. světové války protáhla na více než půl roku. V Karibiku nasbíral fotografie do své knihy V říši korálů a žraloků. Po svém návratu ukončil studium práv a přestoupil na biologii. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Hans Hass na německé Wikipedii a Hans Hass na anglické Wikipedii.

Hannah M Stone (6)

Americká lékařka, sexuoložka.

Hanif Kureishi (6)

Hanif Kureishi je dramatik, scenárista a spisovatel pákistánsko-britského původu. Ve svých dílech se zaměřuje na problematiku rasy, nacionalismu, imigrace a lidské sexuality. Narodil se v Londýně a na místní univerzitě King's College studoval filozofii. Jeho nejslavnějším dílem je Má krásná pradlenka, jedná se o filmový scénář vyprávějící o homosexuálním chlapci pákistánsko-britského původu, který vyrůstá v Londýně 80. letech 20. století, film režíroval Stephen Frears. Scénář získal cenu newyorských filmových kritiků a byl také nominován na Oskara. Jeho kniha Buddha z předměstí z roku 1990 získala prestižní cenu Whitbread Award za nejlepší románovou prvotinu a v podobě televizního seriálu ji uvedla britská televizní stanice BBC, autorem hudby k seriálu byl David Bowie. Kniha Intimacy z roku 1998 vzbudila pohoršení, česky vyšla v překladu Viktora Janiše pod názvem Byli jsme si blízcí v roce 2000. V příběhu se mimo jiné objevuje muž, který opouští manželku a dva malé syny, neboť cítí, že ho jeho žena fyzicky i emocionálně odmítá. Dalo by se říct, že vlnu nevole nevyvolala kniha jako taková, ale spíš fakt, že odráží autorův život - sám Kureishi totiž předtím opustil manželku a dva malé syny. V letech 2000 - 2001 byl román volně adaptován do filmové podoby. Film Intimacy, česky Intimita, režírovaný Patricem Chéreauem, sklízel úspěchy například na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu: získal Zlatého medvěda za Nejlepší film, Stříbrný medvěd putoval do rukou Kerry Foxové, která zvítězila v kategorii Nejlepší herečka. Také tento film byl velice kontroverzní, zejména kvůli otevřeným sexuálním scénám. V roce 2005 přeložil Niki Karimi knihu do perštiny. Jeho drama Matka převedl do filmové podoby Roger Michell. Získalo společnou první cenu v sekci Director’s Fortnight na Filmovém festivalu v Cannes. V dramatu jsou zobrazeny mezigenerační vztahy, ovšem hrdinové si v jistém slova...

Hana Šimková (7)

Autorka kuchařek.

Hana Prašková (11)

Narozena 1956. MUDr., psychiatrička a psychoterapeutka, práce z oboru.

Hammond Innes (5)

Ralph Hammond Innes , anglický novelista.

Hallie Ephron (5)

Prozaička, novinářka a lektorka se narodila a vyrůstala v Los Angeles ve spisovatelské rodině. Recenzuje detektivky pro Boston Globe, přispívá do časopisu The Writer, za příručku Writing and Selling Your Mystery, byla v roce 2005 nominována na Edgar Award a Anthony Award. Společně s Donaldem Davidoffem publikovala - pod pseudonymem G.H.Ephron - pětici kriminálních příběhů. Žije s manželem a dvěma dcerami poblíž Bostonu. Úspěch jejího prvního samostatného románu, psychologického thrilleru "Nikdy nelži", tkví především v tom, že jeho dramatičnost a spád dokázala postavit zejména na stupňující se mrazivé, znepokojivé atmosféře napětí, strachu a nejistoty, do níž uvrhla hlavní hrdinku, která se navíc ocitá v krajní životní situaci.

H. R Trevor-Roper (4)

Britský historik a publicista zaměřený na britské novověké dějiny a dějiny nacistického Německa, publikace z oboru.

Gyula Illyés (5)

Gyula Illyés byl maďarský básník, prozaik, dramatik, překladatel a redaktor. Představitel sociografického žánru v tzv. lidové próze. V poezii dominuje pocit úpadku, stáří, osamělosti. Významná je jeho monografie o Sándoru Petőfim. V mládí se sblížil nejen s maďarským venkovem, ale i s levicovými hnutími studentů a mladých dělníků, po pádu republiky emigroval v roce 1921 do Paříže, kde se živil jako knihař a zároveň studoval na Sorbonně. Připojil se k meziválečné francouzské avantgardě. V roce 1926 se mohl vrátit zpět do vlasti. V legendárním literárním časopise Nyugat publikoval od roku 1927, od roku 1933 se stal jedním z vůdčích duchů hnutí tzv. „lidových“ spisovatelů. Když německá armáda obsadila Maďarsko, skrýval se na venkově i v Budapešti. Od jara roku 1945 se podílel na činnosti Národní rolnické strany. V padesátých letech se uchýlil do ústraní. Nejpůsobivější literární událostí října 1956 bylo zveřejnění jeho Jedné věty o tyranii. Na počátku Kádárovy éry na něj komunistické vedení hledělo jako na nepřítele, ale v šedesátých letech se pomalu vrátil do kulturního života. Jeho práce vycházely pravidelně od roku 1961 a v roce 1969 byla zahájena edice životního díla Gyuly Illyése, ve které vyšlo od roku 1986 dvaadvacet svazků.

Gustaw Herling-Grudziński (6)

Gustaw Herling-Grudziński byl polský exilový novinář, spisovatel a také literární kritik, jenž byl ve 40. letech 20. století internován v sovětském gulagu a jenž se stal v roce 1966 spolu s Włodzimierzem Odojewskim a Henrykem Grynbergem jedním z laureátů literární Ceny Kosćielských. Narodil se v rodině židovského původu; posléze studoval krátce polonistiku na univerzitě ve Varšavě. V roce 1940 jej avšak zadržela sovětská NKVD a odsoudila jej k pětiletému trestu odnětí nucených prací. Po dobu zhruba dvou let byl internován v Sovětském svazu, propuštěn byl až v roce 1942, a to na základě tzv. dohody Sikorski – Majski . Po propuštění se přidal k armádě vedené polským generálem Władysławem Andersem; byl účasten také mj. v bitvě o Monte Cassino . Jeho první manželkou byla polská umělkyně Krystyna Domańská, po její smrti se následně oženil s Lidií Croce, dcerou italského filozofa Benedetta Croceho. Dle výpisu Národní knihovny České republiky převedla všechna jeho dosavadní díla, vydaná k roku 2017, z polštiny do češtiny polonistka Helena Stachová.

Gustav Tomek (9)

Absolvent Vysoké školy ekonomické v Praze. Řadu let působil v elektrotechnickém průmyslu v oblasti nákupu a automatizace řízení obchodních činností a výroby. V současné době je vedoucím katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd FEL ČVUT v Praze. Působí ve všech formách pedagogické a vzdělávací činnosti.Zabývá se managementem, marketingem, managamentem výroby, nákupním marketingem.

Gustáv Offermann (5)

Slovenský kapelník a bubeník. Narodil se 25. prosince 1919 v Levicích , zemřel 7. července 1978 v Lübecku v Německu.

Gustáv Husák (11)

Gustáv Husák byl československý politik slovenského původu, vysoký představitel vládnoucí Komunistické strany Československa a v letech 1975–1989 osmý prezident Československa. Narodil se do rodiny Nikodéma Husáka a jeho manželky Magdalény roz. Fratričové . Jeho původní křestní jméno bylo Augustín. Jeho otec pracoval jako dělník v kamenolomu a sezonní zemědělský dělník, avšak v první světové válce utrpěl těžší zranění a poté se živil jako rolník; krátce zastával i post starosty Dúbravky. Gustáv Husák svoji matku nepoznal, neboť zemřela na tuberkulózu, když mu byl jeden rok. Jeho otec se znovu oženil. Od roku 1929 Gustáv Husák pobýval v bratislavských internátech. Během práce ve studentském hnutí poznal v roce 1935 svoji budoucí první manželku Magdu Lokvencovou s kterou se 1. září 1938 oženil. Měli spolu syny Vladimíra a Jána . Jeho první manželství skončilo rozvodem v roce 1960. Magda Husáková Lokvencová zemřela v roce 1966. Po smrti své první ženy se seznámil v roce 1966 s Vierou Millerovou, rozenou Čáslavskou, o deset let mladší než on. Zahynula 20. října 1977 při havárii vrtulníku na bratislavském letišti. V letech 1925–1933 studoval na Masarykově gymnáziu, kde patřil mezi premianty. Maturoval s vyznamenáním. V roce 1929, jako šestnáctiletý, vstoupil do Komunistického svazu mládeže a v roce 1933, jako student Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, měl vstoupit do Komunistické strany Československa. V roce 1937 absolvoval s vyznamenáním vysokoškolské studium. V roce 1938 byl promován a získal akademický titul JUDr. . Poté pracoval jako advokátní koncipient v advokátní kanceláři Vladimíra Clementise. Později se uváděl i s titulem CSc. . Vědecký titul kandidáta věd získal v Ústavu státu a práva československé Akademie věd v Bratislavě. Z...

Gunther Schuller (1)

Americký hudební skladatel, dirigent a hornista.

Gunnar Gunnarsson (8)

Gunnar Gunnarsson byl islandský spisovatel, který psal především dánsky . Gunnar pocházel ze zemědělské rodiny. Dříve, než dosáhl 17 let, publikoval dvě sbírky veršů v islandštině. Poté odešel do Dánska, kde se rozhodl stát profesionálním spisovatelem. Prožil dva nejisté roky jako student a spisovatel na volné noze . V roce 1912 vyšel první díl jeho románu Rod na Borgu, který se stal skandinávským bestsellerem. Další tři části byly vydány v letech 1912–1914. S manželkou Dane žil a psal v Dánsku do roku 1939, kdy se vrátil na Island. Stal se na několik let farmářem a současně psal, tentokrát v islandštině. V islandštině vydal dva romány a do islandštiny překládal svá původní díla, i když už existovaly překlady. V roce 1948 se přestěhoval do Reykjavíku, kde zůstal až do své smrti. Gunnar Gunnarsson byl opakovaně nominován na Nobelovu cenu za literaturu, a to v letech 1918, 1921, 1922, 1955, 1960 a 1961.

Grigorij Borisovič Jagdfel'd (5)

Ruský dramatik a spisovatel knih pro děti.

Greg Ward (8)

Autor turistických průvodců.

Grazia Deledda (6)

Grazia Deleddaová byla italská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny za literaturu za rok 1926. Grazia Deleddaová pocházela ze Sardinie z početné a poměrně zámožné selské rodiny. Vychodila jen základní školu a poté se vzdělávala sama, především četbou knih Alexandra Dumase, Edmonda de Amicise, Paula Bourgeta a dalších. Jako mladinká začala psát poněkud naivistické povídky se sardinskou tematikou, které vycházely v letech 1888-1889 v časopisech pro ženy Ultima moda a La Sardegna. Svou první knižní sbírku povídek V modři vydala roku 1890. Díky románu Poctivé duše si mladé spisovatelky všimli známí literáti a kritici té doby. Roku 1900 se v Palermu seznámila s úředníkem Palmirem Modesanim, za kterého se záhy provdala a odjela s ním do Říma, kde zůstala až do své smrti. V Římě Grazia Deleddaová spisovatelsky dozrála. Ve svých dílech již tolik nepropadala sentimentu a snažila se zobrazit dramatické osudy svých postav s jakýmsi veristickým odstupem. Základem její inspirace i nadále zůstaly romantické milostné příběhy a pověsti z rodné Sardinie, které však na pozadí drsné krásy a malebných zvyků ostrova zobrazovala s hlubokou psychologií postav, a životní dramata svých hrdinů líčila jako odvěký mýtus. Autorčiny prozaické práce z venkova postihují do té doby málo známý svéráz ostrova a jejího typicky vášnivého lidu. Vnitřní napětí jejích děl vychází z osudových komplikací v lidském životě jako jsou projevy a důsledky lidských slabostí, tělesné pokušení, pocit viny a hříchu i pozdní lítosti. Stylistická a obsahová úroveň autorčiných románů a novel neustále vzrůstala a svůj vrchol našla především v románech Elias Portolu a Třtina ve větru . Roku 1926 obdržela spisovatelka Nobelovu cenu za literaturu „za její literární dílo inspirované vznešeným idealismem, které s plastickou názorností líčí život na rodném ostrově a s hlubokým pochopením a sympatií pojednává o všeobecně lidských problémech“ (citace ...

Gotthold Ephraim Lessing (10)

Gotthold Ephraim Lessing , byl německý básník, literární a divadelní kritik, spisovatel, filosof a tvůrce německého měšťanského dramatu. Ovlivnil v období osvícenství formování nových představ o literatuře a to zejména díky určení rozdílů mezi výtvarným uměním a poezií. Narodil se ve městě Kamenec v Horní Lužici, kde od roku 1737 studoval gymnázium, poté studoval v Míšni. Studia zakončil studiem medicíny a teologie v Lipsku v letech 1746–48. Od roku 1748 do roku 1760 pracoval jako recenzent mj. pro Vossische Zeitung. V letech 1760–1765 pracoval ve Vratislavi. Od roku 1767 byl dramaturgem u Německého Národního Divadla v Hamburku. Od 1770 pracoval jako knihovník Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. Roku 1776 se oženil s Evou Königovou, která zemřela po porodu o dva roky později . Poslední léta strávil v Brunšviku, kde Gotthold Ephraim Lessing zemřel po krátké nemoci v zimě roku 1781. Příčinou smrti byl zápal plic spojený se zavodněním plic. Byl pohřben na hřbitově 'Magnifriedhof' v Braunschweigu. Lessing je jedním z nejvýznačnějších spisovatelů německého osvícenství. Pro jeho díla ať kritická, náboženská či teoretická je typická ironie, vtip a polemika. V polemice používal i argumenty, které by mohli použít oponenti, což mu umožnilo vidět problematiku z více úhlů pohledu. Především v jeho náboženských spisech lze najít toleranci k jiným náboženstvím, je u něj patrná víra v rozum. Jeho dílo provází zájem o německé divadlo, které jeho tvorba, především v oblasti teoretické a kritické, ovlivnila. Jeho vlastní hry nedosáhly významu teoretických prací. V teorii se zaměřil především na kritiku tehdy převládající literární teorie, kde kritizoval především kopírování francouzského divadla a propagoval hledání vzorů v antickém divadle, především pak Aristotela. Dalším vzorem, ke kterému se obracel, byla Shakespearova díla, která v Německu propagoval jako první. Tímto vystoupením proti klasicismu vl...

Gisela May (8)

Gisela May byla významná německá herečka a zpěvačka, proslavená zejména interpretací písní Bertolta Brechta a Kurta Weilla. Narodila se ve Wetzlaru, vystudovala dramatické školy v Lipsku a Výmaru a poté se vydala na dráhu jedné z nejvýznamnějších umělkyň východního Německa. Mayová byla dlouholetou členkou Berliner Ensemble, divadelního souboru založeného samotným Brechtem, kde se zdokonalovala v jeho dílech.

Giovanni Artieri (1)

Italský novinář, autor historických knih a publikace o výtvarném umění.

Giorgio Bergamino (10)

Autor naučné literatury pro děti a mládež.

Gioacchino Rossini (10)

Gioachino Rossini byl plodný italský skladatel, který hrál klíčovou roli ve vývoji italské opery na počátku 19. století. Rossini se narodil 29. února 1792 v italském Pesaru a složil některé z nejpopulárnějších oper své doby. Jeho kariéra trvala od jeho dvaceti let až do jeho odchodu z operní tvorby ve věku 37 let. Mezi jeho nejtrvalejší díla patří Lazebník sevillský, který měl premiéru v roce 1816 a pro svou živelnou energii a nezapomenutelné melodie zůstává základem operního repertoáru.

Gilles Perrault (5)

Vystudoval Collège Stanislas de Paris a Institut d\‚études politiques. Právník, novinář a spisovatel. Právní praxi vykonával pouze pět let, později se vrhnul na politické reportáže. Jeho román Le Secret du Jour J získal cenu od Comité d\‘action de la Résistance a byl mezinárodním bestsellerem. Kniha L\'Orchestre Rouge byla ještě úspěšnější. Několik jeho románů bylo zfilmováno.

Gilles Néret (7)

Francouzský historik umění, novinář, spisovatel, autor publikací o historii umění. Narozen 1933 v Paříži, zemřel 3.8.2005 tamtéž.