Všichni Autoři a témata

Zdeněk Fleischer (4)

Zdeněk Fleischer byl už od svého mládí dobrým pěstitelem, který posléze vyrostl v nejlepšího odborníka československého kaktusářství, uznávanou, ctěnou a největší autoritu v naší botanické zálibě. Jeho vnímavost, hluboký zájem o kaktusy a konečně 50 let praxe, prováděné na nejvyšší teoretické úrovni se staly dnes již symbolem a pojmem. Nejeden kaktusář používá při výsevech tzv. fleischerovou metodu do zavařovacích láhví. Je to starý způsob vysévání, sám Fleischer uvádí, že obrázek viděl ve staré literatuře, jen celý způsob propracoval, aby při výsevech byly co nejmenší ztráty. Takových dobrých pěstitelských nápadů bylo spousty, se všemi se rád podělil se svými přáteli. Neznám téma, na které by neznal odpověď, ani tehdy, když přednášel u nás v Ostravě 25. 2. 1962, a kde jeho slova začínala typicky takto: „Vážení přátelé, můj nejdražší přítel Zavadil mě pověřil, abych si vybral nějaké téma, kterému nejmíň rozumím, protože se nejlépe mluví o tom, čemu se nerozumí, a to je o výživě a hnojení kaktusů. Myslím, že nikdo neodolal pokušení, aby občas si ty kaktusy nějak nepřihnojil. Říkám pokušení, protože máme tu školu Fričovu, který byl jaksi odpůrcem hnojení a razil heslo: „Kdo čím zachází – tím také končí”. No tak slovo hnojař, jako on propagoval bylo jakousi příhanou. Ale myslím, že se mezi staršími kaktusáři nenajde nikdo kdo by nehnojil. Ovšem, přesto, že je to takové zajímavé téma, takové pikantní, řek bych, že tomu nikdo nerozumí.” Skromný úvod do přednášky na stále aktuální téma, bylo však vyvrcholením fantastického povídání. Celá přednáška by se dala shrnout pod jedno Fleischerovo nezapomenutelné heslo: „Kráva má v zadku více rozumu, než všichni kaktusáři dohromady.” Já sám nikdy nezapomenu přednášky Zd. Fleischera, které jsem navštívil. Jeho osobité kouzlo vypravěče upoutalo všechny posluchače. Př. Zavadil některé tyto přednášky zaznamenával na magnetofonový pásek. V jednom dopise Emil Zavadil píše, že má 20 pásků s nahrávkami různých kaktusářů, z toho 7 hodin...

Zdeněk Černohorský (8)

Narozen 27.12.1910 v Chroustovicích u Vysokého Mýta, zemřel 5.9.2001. RNDr., DrSc., profesor botaniky, práce z oboru.

Zdeněk Bažant (6)

Narozen 11. 6. 1908 v Novém Městě na Moravě, zemřel 26. 8. 2001 v Praze . Dr. techn. ing., profesor zakládání staveb, odborník na geomechaniku, autor publikací z oboru. Byl otcem stavebního inženýra Zdeňka P. Bažanta a synem rektora ČVUT, stavebního mechanika prof. Zdeňka Bažanta .

Zdena Krausová (11)

Zadie Smith (7)

Zadie Smith je britská spisovatelka. V roce 2003 byla zapsána na seznam literárního časopisu Granta mezi dvacet nejlepších mladých autorů. Narodila se jako Sadie Smith v Brentu, rozsáhlé oblasti obývané pracující třídou na severozápadě Londýna. Její matka Yvonne McLean pocházela z Jamajky a otec Harvey Smith byl Angličan . Má nevlastní sestru a bratra a dva mladší sourozence, rappera a komika Doca Browna a taktéž rappera Luca Skyze. Jako malou ji bavilo stepování, později jako dospívající zvažovala kariéru muzikálové herečky a na univerzitě si vydělávala jako jazzová zpěvačka a toužila se stát spisovatelkou. Její rodiče se rozvedli, když byla teenager. Ve věku čtrnácti let si změnila jméno na "Zadie". Navzdory dřívějším různorodým ambicím se literatura ukázala být jejím hlavním zájmem. Navštěvovala místní státní školy, Malorees Junior School a Hampstead Comprehensive School a později King's College na Cambridgeské univerzitě, kde studovala anglickou literaturu. V Cambridgi vydala několik krátkých povídek ve studentské sbírce nazvané May Anthologies. Tyto povídky upoutaly pozornost vydavatele, který jí nabídl smlouvu na první román. Rozhodla se kontaktovat literárního agenta a dostala se pod křídla Wylie Agency na základě pouhé první kapitoly. Román Bílé zuby byl představen veřejnosti v roce 1997, tedy dávno před tím, než byl dokončen. Na základě částečně dokončeného rukopisu odstartovala aukce, ve které se o práva utkala různá nakladatelství. Tuto aukci vyhrálo nakladatelství Hamish Hamilton. Román Bílé zuby dokončila během svých posledních let v Cambridgi a román se stal okamžitě po vydání v roce 2000 bestsellerem. Bílým zubům se dostalo mezinárodního uznání a byl ověnčen několika cenami. V televizi Channel 4 se v roce 2002 objevila jeho adaptace. Působila také jako "externí spisovatelka" v ICA v Londýně a následně vydala jako šéfredaktorka soubor povídek o sexu s ná...

Yvonne Bolten (11)

Spisovatelka, literatura s milostnou tematikou.

Yuval Noah Harari (11)

Yuval Noah Harari, hebrejsky: יובל נח הררי‎ je izraelský intelektuál, historik a filosof, profesor světových dějin na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, autor populárně-naučných publikací. Jaho práce zkoumají svobodnou vůli, vědomí, inteligenci, štěstí a strádání. Zabývá se makrohistorií, pokouší se zformulovat odpovědi na otázky týkající se například vztahu dějin a biologie či vztahu a rozdílů mezi Homo sapiens a zvířaty.

Xavier Dorison (11)

Francouzský filmový a komiksový scenárista.

Wolfgang Gillessen (2)

Energický terapeut, s manželkou organizují semináře o čchi-kung a pěti Tibeťanech. Publikační činnost v oboru.

William Gibson (9)

William Ford Gibson je jeden z nejznámějších autorů kyberpunku. Jeho otec pracoval v továrně, ve které byla vyrobena první atomová bomba . V 19 letech se vyhnul povinnosti narukovat do Vietnamské války tím, že se odstěhoval ze Spojených států do Kanady. Tam žil ve Vancouveru až do roku 1972. Nyní je ženatý a má dvě děti. Psát začal již v době studií na universitě v Britské Kolumbii, kde vystudoval anglickou literaturu. V roce 1984 jeho první novela Neuromancer získala cenu HUGO, Philip K. Dick memorial Award a Nebulu. V Neuromancerovi se poprvé objevily pojmy jako kyberprostor, virtuální realita, Matrix a Internet, což napomohlo ke zpopularizování těchto pojmů. Autor uvádí, že jeho dílo ovlivnil W. S. Burroughs.

Wiener Philharmoniker (8)

Wiener Philharmoniker , známý také jako Vídeňská filharmonie, je jedním z nejznámějších a nejprestižnějších orchestrů na světě. Orchestr byl založen v roce 1842 Otto Nicolaiem a má dlouholetou tradici v provádění klasické hudby na nejvyšší úrovni. Vídeňská filharmonie sídlí ve Vídni a je úzce spjata s Vídeňskou státní operou, neboť její členové se tradičně rekrutují z orchestru opery. Soubor je známý svým charakteristickým zvukem, který byl utvářen jeho historií a akustikou jeho domovského sálu, Musikvereinu.

Wanda Jackson (2)

Wanda Jackson , často označovaná za "královnu rockabilly", je americká zpěvačka, skladatelka a hudebnice, která významně ovlivnila rockovou a country hudební scénu. Jacksonová se narodila 20. října 1937 ve městě Maud v Oklahomě a svou hudební kariéru zahájila ještě na střední škole. V roce 1954 ji objevil country zpěvák Hank Thompson, což vedlo k nahrávání jejích písní pro společnost Capitol Records. Její výrazný hlas a charismatická pódiová prezentace ji rychle odlišily od ostatních interpretů, kterým dominovali muži.

Walter Wiener (3)

Narozen 26. 10. 1928. Chovatel exotického ptactva, práce z oboru.

Vonda N McIntyre (7)

Narodila sa 28. augusta 1948 v Louisville, Kentucky, USA. Nejaký čas tiež žila v Den Haag, Holandsko. Roku 1973 vyhrala svoju ​​prvú literárnu cenu Nebula Award, novelou "Of Mist, and Grass and Sand." Tá sa neskôr stala súčasťou románu "Dreamsnake", ktorý v roku 1978 vyhral cenu Hugo a tiež Nebula Awards. V roku 1997 vyhrala cenu Nebula Awards novelou "The Moon and the Sun". Žila v Seattli, Washington, USA.

Vojtěch Rozner (8)

Narozen 23.4.1905 v Uhřicích u Žarošic, zemřel 20.4.1991 v Liberci. Novinář, knihovník, básník, prozaik.

Vojtěch Lev (10)

Narozen 14.12.1882 v Jílovém u Prahy, zemřel 11.10.1974 v Praze. Dělnický novinář a redaktor, beletrista, autor knih pro mládež.

Vojtěch Jirát (8)

Vojtěch Jirát byl český literární historik a kritik, překladatel z němčiny a docent germanistiky na Univerzitě Karlově. Během opakovaného působení na smíchovském gymnáziu se habilitoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako docent pro obor německá literatura. Od vysokoškolského působení byla odvozena i jeho široká publikační a vědecká činnost. Zaměřoval se hlavně na českou a německou literaturu 19. století a české překlady děl z němčiny. Byl také redakčním tajemníkem časopisu Germanoslavica. Zemřel roku 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Vojtech Artz (6)

Slovenský šéfkuchař.

Vlastislav Křivohlavý (4)

Autor pohádek a próz pro děti. Narodil se 29.3.1928 v Praze, zemřel 6.7.1991 v Čáslavi. Absolvent Vysoké školy zemědělské a lesního inženýrství v Praze . Pracoval jako zemědělský odborník v Pardubicích, Brandýse nad Orlicí a Chocni. Od 1955 trvale v Čáslavi. Beletrii začal psát teprve jako nevidomý od 1971. Beletristické příspěvky v Lid. demokracii a Vlastě, dále v Zem. novinách, Pochodni, Světě práce a Mateřídoušce. Spolupráce s Čs. rozhlasem, vysílána řada pořadů pro děti a mládež. Z díla: Bořek má psa, 1973, Dědečkovy brýle, 1977, Bořek, pes a Modrý květ, 1981.

Vlastina Svátková (5)

Narozená v roce 1982 slovenské matce a českému otci. Základní školu a gymnázium navštěvovala v Myjavě. Studovala hru na piano, chodila na hodiny zpěvu a kreslení. Věnovala se i tanci, psaní a recitaci básní, za které byla ocenena na pěveckých a recitačních soutěžích. Vlastina se věnovala novinařině, kterou vystudovala na masmediální fakultě. Co se studia týče, vystudovala i vysokou školu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jako redaktorka působila v magazínech Infinity, Style a Elle. Vlastina Svátková se zabývala i modelingem. Díky této práci se dostala do Mnichova, Vídně, Barcelony, Tokia či Bangkoku. V televizních reklamách pro místní i zahraniční trh dostávala totiž stále více rolí, které byly založené na herecké akci. V tu dobu začíná brát Vlastina kurzy filmového herectví a zdokonaluje se ve zpěvu. Vlastina mluví anglicky a německy; věnuje se sportu, literatuře, psaní, filmové teorii a cestování. První její filmová role byla v bondovce Casino Royale, dále se objevila v Gangster KA, Dítě číslo 44, Ženy v pokušení a v seriálu První republika.

Vlastimil Pilous (3)

Narozen 20.3.1946 v Hostinném. Práce z oboru geomorfologie a ekologické situace v Krkonoších.

Vlastimil Kybal (7)

Vlastimil Kybal byl český historik, profesor Karlovy univerzity a diplomat. Zabýval se hlavně duchovními postavami středověku a politikou raného novověku. Pocházel z rodiny rolníka Václava Kybala. Maturoval roku 1899 na gymnáziu ve Slaném. V letech 1899-1903 vystudoval historii a filosofii na Filozofické fakultě UK v Praze. Mezi jeho učiteli byli Jaroslav Goll, Josef Pekař, Josef Šusta, Václav Novotný a filosofové František Drtina a Tomáš Garrigue Masaryk. 28. října roku 1903 obhájil disertační práci De ecclesia, quid Mathias de Janov docuerit . Do roku 1905 učil na Jiráskově gymnáziu a byl jmenován asistentem historického semináře na FF UK. V roce 1906 studoval v Paříži u E. Denise a dalších a na univerzitě v Bonnu. V následujících letech navštívil řadu archivů ve Francii, Německu, Itálii a Švýcarsku, kde učinil několik významných objevů. Roku 1911 se habilitoval prací „Jindřich IV. a Evropa v letech 1609–1610“ a roku 1918 byl jmenován profesorem. Zasazoval se o reformu univerzitního studia. Od roku 1920 působil v diplomatických službách. Nejdříve v letech 1920 až 1925 jako velvyslanec v Římě, od února roku 1925 do roku 1927 v Brazílii s akreditací pro Argentinu, od roku listopadu 1927 do roku 1933 v Madridu. V letech 1933–1935 přednášel v Praze a pak se stal v letech 1935 až 1939 vyslancem v Mexiku, kde se oženil s malířkou Anou Sanez. Válku strávil v exilu, přednášel na řadě amerických univerzit a v Kongresové knihovně ve Washingtonu spolupracoval na uspořádání tamních bohemik. Byl držitelem vysokých státních vyznamenání italských a španělských. Vedle uvedené habilitační práce se zabýval velkými duchovními postavami pozdního středověku, Františkem z Assisi , Anežkou Českou, Matějem z Janova a napsal společně s V. Novotným velkou práci o Janu Husovi , kde podrobně rozebral jeho učení. V knize „Arnošt Denis a...

Vlasta Scholzová (10)

Ing., zabývá se problematikou oceňování majetku, pracovnice Ministerstva financí ČR.

Vladimíra Šimková (8)

Autorka učebnic němčiny pro základní a střední školy.

Vladimír Vogeltanz (3)

MUDr. Vladimír Vogeltanz je v současné době nejvýznamnějším pokračovatelem Etikoterapie uplatněné v praxi. Vystudoval medicínu na Univerzitě Karlově. Působil jako zástupce primáře nosního, ušního a krčního oddělení nemocnice ve Strakonicích. Před lety však ukončil lékařskou praxi a vystoupil z České lékařské komory. Jako jediný u nás praktikuje léčebnou metodu Etikoterapie. Od tušení k vědění, od operací těla k operacím duše. Tak by se dala nazvat životní pouť autora této knihy, která je vlastně "Zprávou ze studijní cesty". Po patnácti letech strávených na operačních sálech a ambulancích nemocnic odchází z medicíny proto, aby se mohl plně věnovat Etikoterapii - skutečnému uzdravování nemocných. Etikoterapie hledá v životě nemocného místo, kde se odklonil od vesmírného řádu věcí, od zákona lásky a jednoty. Je-li nalezeno a odstraněno ono blokující přesvědčení a změněn životní způsob, může teprve dojít ke skutečnému uzdravení v duchu, a tím i k vymizení hmotných příznaků v těle.

Vladimír Vlasák (5)

Ing. Mgr. Vladimír Vlasák byl český hudební publicista. Studoval na Vysoké škole dopravy a spojov v Žiline. V roce 1988 začal psát pro hudební časopis Melodie. V roce 1990 pak začal přispívat do nově vzniklého časopisu Rock & Pop. V letech 1994–2006 působil jako hudební redaktor v časopisu Mladá fronta DNES, s jejíž kulturní redakcí externě spolupracoval až do své smrti. Zemřel ve věku 54 let.

Vladimír Úlehla (8)

Vladimír Úlehla byl český fyziolog rostlin, ekolog, etnograf a filozof. Vystudoval gymnázium ve Strážnici a poté přírodní vědy na Univerzitě Karlově, kde promoval v roce 1911. Po roce 1918 pracoval na nově založené Masarykově univerzitě v Brně, kde se stal se budovatelem Ústavu pro fyziologii rostlin a prvním ekofyziologem. Roku 1928 byl iniciátorem Výstavy soudobé kultury v Brně, kde organizoval expozici vědy a školství. V letech 1934 a 1938 pracoval jako vědecký redaktor v Lidových novinách, kde vyšlo 1 139 jeho článků ze světa vědy, ekologické úvahy, národopisné články, eseje o rostlinách, o poslání inteligence, o životě a jeho smyslu. V letech 1945–1946 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Úlehla je také autorem řady knih, např. „Zamyšlení nad životem“, „Za oponou života“, „Život vesmírný“, „Záhada smrti“.

Vladimír Uher (5)

Narozen 18.1.1925 v Praze. Práce z oboru architektury a fotografie architektury.

Vladimír Tůma (5)

Vladimir Tumanov je docentem pro cizí jazyky a srovnávací literatury na Universitě v Západním Ontariu . Dlouhodobě žije v Kanadě. Jeho výzkumné zájmy patří vztahu mezi Biblí a moderní fikcí , lingvistice a dětské literatuře. Je autorem množství odborných článků a knih.

Vladimír Sís (8)

ŠIŠKA Vladimír – teoretik, ufolog, 4. 9. 1955 Praha, ženatý , m. Olga, roz. Ambrožová , děti: Petr , Jitka . ST SPŠ potravinářská chemie 74. ZÁJMY archeoastronautika, UFO, kosmonautika, letectví, Keltové. D spoluautor knihy UFO i nad Československem II, UFO - návraty bohů?; člen red. rady čas. Fantastická fakta. SF zájem o SF probudila Součkova trilogie, 87 V. Soukupem přiveden do klubu RUR, člen Čs. archeoastronautické asociace, ved. projektu Záře – akce zaměřené na sběr a vyhodnocování informací o UFO fenoménech. VÁŽÍ SI všech osobností v SF, které aktivně vyvíjejí tvořivou činnost. OBLIBA L. Souček, Clarke, Bradbury, F. Brown aj. DÍLO přáteli nazýván Systematik, někdy též šílený. SA Kociánova 1581/7, 155 00 Praha 5, tel. 02/6522810, http://torzo.mumu.net/zare.

Vladimir Sergejevič Solov‘jev (10)

Vladimir Sergejevič Solovjov byl vlivný ruský filosof, publicista, univerzitní učitel, teolog a mystik, blízký přítel F. M. Dostojevského. Jeho myšlení ovlivnilo mj. československého prezidenta T. G. Masaryka. Solovjovův otec byl významný ruský historik Sergej Michajlovič Solovjov , matka pocházela z ukrajinské rodiny a mezi jejími předky byl i básník a teolog Hryhorij Skovoroda. Na střední škole se Solovjov rozešel s pravoslavím, v němž byl vychován, a stal se nihilistou. Od roku 1869 studoval nejprve biologii, přes studium filosofie se však ke své víře vrátil. Po studijním pobytu v Londýně krátce přednášel v Moskvě, roku 1877 se přestěhoval do Petrohradu, kde roku 1880 promoval. Když roku 1881 veřejně požádal cara, aby amnestoval vrahy svého otce Alexandra II., musel se s univerzitní kariérou rozloučit a žil jako nezávislý spisovatel. Věnoval se pak více tradičním filosofickým tématům, epistemologii a etice. Jeho přítelem byl Włodzimierz Spasowicz, člen redakce časopisu Věstník Evropy , ve kterém Solovjov publikoval. V posledních letech připravoval se svým mladším bratrem nový překlad Platónových dialogů. Jeho asketický způsob života byl prý vzorem pro postavu Aljoši Karamazova v Dostojevského románu Bratři Karamazovi. Zemřel ve velké chudobě. Solovjov byl hluboce věřící pravoslavný křesťan, zároveň ale viděl slabiny ruské církve, zejména její závislost na carovi a státu, a obdivoval římskokatolickou církev. Jeho hlavním cílem bylo podpořit ekumenické sblížení křesťanských církví, zejména pravoslaví a katolictví. Ve „Třech rozhovorech“ naznačuje utopickou představu sjednocení křesťanů i jejich zápas s Antikristem. Ideál duchovního sjednocení a spojení, které nacházel i v Bibli, chápal jako smysl pravoslavného pojmu soborn...

Vladimír Sadílek (6)

Vladimír Sadílek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za Bohemians Praha. Nastoupil ve 108 ligových utkáních a dal 3 góly. V nižších soutěžích hrál i za VTJ Tábor, TJ VTŽ Chomutov a FK Armaturka Ústí nad Labem.

Vladimír Reis (5)

19. január 1919, Brodzany – † 1. september 2007; bol slovenský básnik a prekladateľ. Narodil sa v remeselníckej rodine a vzdelanie získaval vo Veľkých Bieliciach, Prievidzi, v rokoch 1937 - 1939 študoval odbor slovenčina - francúzština na filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe, v rokoch 1939 - 1941 pokračoval v tomto štúdiu v Bratislave. Od roku 1941 pracoval ako stredoškolský profesor v Bratislave, v roku 1945 sa stal redaktorom denníka Pravda, v rokoch 1945 - 1952 pracoval na Ministerstve zahraničných vecí v Prahe a zároveň bol v rokoch 1945 - 1949 tiež atašé na československom veľvyslanectve v Paríži. V rokoch 1952 - 1959 bol redaktorom v časopise Život, v rokoch 1960 - 1973 zástupcom šéfredaktora vo vydavateľstve Slovenský spisovateľ a v rokoch 1973 - 1987 bol šéfredaktorom časopisu Slovenské pohľady. V posledných rokoch žil v Bratislave. Svoje prvé diela uverejňoval od roku 1935 v časopisoch Elán, Svojeť, Nové slovo, Slovenské smery, Slovenské pohľady a iné; knižne debutoval v roku 1939 zbierkou Vidím všetky dni a noci. Jeho tvorba bola výrazné ovplyvnená českou básnickou avantgardou a francúzskym surrealizmom. Prevládajú v nej motívy erotiky, detstva, smrti, sna, exotiky a kozmu, nostalgie a lásky. Neskôr sa jeho tvorba prispôsobila politickým pomerom v spoločnosti a skĺzla do schematizmu. Okrem básnickej tvorby sa venoval tiež literárnokritickej a publicistickej činnosti, no taktiež prekladal najmä z francúzskej literatúry . Je autorom 19 zbierok pôvodnej poézie, 17 kníh prekladov poézie najmä z francúzštiny a ruštiny, ale aj zo španielčiny a gréčtiny a 4 kníh poézie pre deti a mládež. Spolupracoval tiež s rozhlasom, televíziou, divadlom i filmom. Jeho báseň Oheň zo zbierky Zrkadlo a za zrkadlom použil slovenský hudobný skladateľ Ján Cikker ako scenár k skladbe Cantus filiorum....

Vladimír Plešinger (4)

Vladimír Plešinger byl český cestovatel, autor cestopisných knih, hydrogeolog a vedoucí dlouhodobých expertních misí OSN v Africe a v Latinské Americe . Narodil se v Čestíně v horním Posázaví, vyrostl v Kladně. Vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Od 70. let pracoval na dlouhodobých misích ve Venezuele, v Gambii a ve Středoafrické republice, později pracoval v kratších časových úsecích v Tádžikistánu, Peru a Etiopii. Od 60. let publikoval, nejdříve odbornou literaturu, později cestopisné články a od 80. let také literaturu faktu, podle jeho vlastní definice „pobytopisy“ vycházející ze zahraničních zkušeností. Byl synovcem významného českého cestovatele Adolfa Parlesáka a otcem Jana Plešingera, českého diplomata. V roce 2008 obdržel hlavní Cenu Egona Erwina Kische za Knihu Konga. V dubnu 2011 obdržel cenu Kantuta na festivalu cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá země ve Zlíně. V roce 2015 obdržel opět hlavní Cenu Egona Erwina Kische, tentokrát za knihu Amazonie a řeky příběhů. Autor knih s tematikou Venezuely , Amazonie, Gambie, Středoafrické republiky, Konga, Peru a Etiopie:

Vladimír Peroutka (11)

Vladimír Peroutka byl český novinář, redaktor a vydavatel. Je znám především jako autor scénáře filmu Eva tropí hlouposti. Byl ženat s Růženou rozenou Lechnýřovou , manželé žili ve 30. letech 20. století v žižkovské Křížkovského ulici. V letech 1933–1943 redigoval časopis Ahoj . Jako zkušený novinář v letech 1935–1936 působil jako vedoucí redaktor, úředně zodpovědný za obsah časopisu Malý Hlasatel . V letech 1945–1948 řídil časopis Světový pramen zábavy a poučení. Jak vyprávěl spisovatel Jiří Brdečka, Vladimír Peroutka ho okolo roku 1940 požádal o to, aby napsal povídky parodující tehdejší kovbojky. Tak Brdečku inspiroval k napsání divadelní hry, která se později stala námětem úspěšného filmu Limonádový Joe.

Vladimír Motyčka (9)

Narozen 28. 8. 1949 v Praze. Novinář, fotograf, autor knih o přírodě, překladatel z angličtiny a němčiny.

Vladimír Mikolášek (6)

Narozen 26.2.1918 v Košťálově u Semil, zemřel 13.8.1997 v Tanvaldě. Novinář, redaktor Stráže severu v Liberci. Básník, beletrista, cestopisy, pověsti a pohádky z kraje.

Vladimír Líbal (9)

Ing., docent vysoké školy ekonomické. Práce v oboru zásobování, organizace a řízení výroby.

Vladimír Landa (6)

Narozen 3. 4. 1922 v Tuchlovicích , zemřel 26. 5. 1989. Prozaik, autor zejména dobrodružných próz inspirovaných skutečnými případy z práce Veřejné bezpečnosti, také autor historického románu pro děti.

Vladimír Kovařík (6)

Vladimír Kovářík byl český literární vědec, který většinu svých popularizujících knih z oblasti historie věnoval mládeži. Zabýval se zejména literárními dějinami 19. století, obdobím budování Národního divadla a Nerudovým životem a dílem. Vycházel vstříc zájmu mladých čtenářů o umělecko-naučnou literaturu a hledal cesty, jak jim přístupnou a zábavnou formou přiblížit znalost dějin české literatury. Sem je možné například zařadit díla Mládí Jana Nerudy, Otec české Thálie o Josefu Kajetánu Tylovi a knížku vzpomínek českých spisovatelů na jejich mládí Když velcí byli malí. Po maturitě na reálném gymnáziu v Brandýse nad Labem v roce 1932 a doplňující maturitě na klasickém gymnáziu v roce 1933 vystudoval český jazyk a latinu na Filosofické fakultě University Karlovy . Poté pracoval jako středoškolský profesor českého jazyka na gymnáziu na Žižkově v Praze a v Táboře . Po roce 1949 byl redaktorem Československého rozhlasu, vedoucím redakce pro děti a mládež. Po roce 1954 pracoval v Československé televizi. V roce 1964 se stal docentem historie a teorie sdělovacích prostředků na Fakultě osvěty a novinářství University Karlovy. V roce 1967 získal titul PhDr. obhajobou práce Dětský svět Marie Majerové, v roce 1969 získal titul kandidát věd prací Nerudova cesta k pramenům dětství. V roce 1980 byl jmenován profesorem. Jeho oba synové, Vladimír Kovářík a Jan Kovářík , působili mimo jiné jako publicisté. Zcela výjimečné postavení mají tři svazky literárního místopisu, kde vedle nejrůznějších údajů ze života českých spisovatelů připomíná Kovářík i vliv kraje na vznik a podobu literárního díla. Jsou to knihy Literární toulky po Čechách , Literární toulky Moravou a Literární toulky Prahou ....

Vladimír Justl (7)

Vladimír Justl byl český editor Holanových, Langerových či Škvoreckého spisů, literární historik, divadelní vědec a znalec české literatury a divadla. V roce 1948 byl pro špatný kádrový profil vyloučen z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Později absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Pracoval ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění , byl režisérem a dramaturgem Divadla Viola , zabýval se uměleckým přednesem. Od poloviny 50. let byl dvorním editorem básníka Vladimíra Holana; zasadil se o rehabilitaci jeho díla ve druhé polovině 50. let i o vydání většiny jeho děl v 60. až 80. letech; inicioval a vedl vydávání novátorsky pojatých Sebraných spisů V. Holana a byl autorem autentického básníkova životopisu. V letech 1965–1992 řídil Divadlo Viola. Jako nestraník se stal předsedou Komise uměleckého přednesu SČDU a místopředsedou její Subkomise divadla jednoho herce. Z této pozice spoluzaložil biennale Přehlídka divadla jednoho herce v Chebu , která se koná za účasti zahraničních umělců nepřetržitě dodnes. V době předlistopadové to byl prostor pro divadelnickou „šedou zónu“, tvorbu režimem sice povolenou, ale spíše trpěnou než vítanou. Přehlídky měly mediální ohlas, postupně vyšlo i několik knižních publikací. K páté Přehlídce divadla jednoho herce vyšel v Justlově uspořádání sborník Divadlo jednoho herce. Sborník vyznání a úvah, statí a dokumentů, který vydal Svaz českých dramatických umělců . V rámci VII. ročníku Přehlídky divadla jednoho herce vydaly Společnost přátel kultury slova a Divadelní ústav První dodatek ke sborníku Divadlo jednoho herce. Slovo a hlas je sdružení osob, podporujících kulturu mluvního projevu a především um...

Vladimír Irgl (7)

Narozen 3.9.1927 v Bystřici pod Hostýnem. PhDr., odborný asistent angličtiny, autor učebnic angličtiny.

Vladimír Horek (6)

Narozen 1922. Autobiografický příběh z období totálního nasazení.

Vladimír Hanzal (4)

Narozen 18. 4. 1954 v Českých Budějovicích. Doc. Ing., CSc., pedagog na katedře ekologie zemědělské fakulty, práce z oboru myslivosti a ochrany přírody.

Vladimír Dolínek (9)

Narozen 22. 11. 1935 v Bratislavě . PhDr., CSc., historik, zabývá se především vojenskou historií, je správcem fondů historických palných zbraní ve Vojenském muzeu.

Vladimír Brett (8)

Narozen 8.11.1921 v Humburkách a Hradce Králové, zemřel 3.12.1997. PhDr. DrSc., docent, literární historik, romanista, publikace a překlady z francouzštiny a ruštiny z oboru literární vědy.

Vladimir Beekman (4)

Estonský básník a prozaik.

Vjačeslav Jakovlevič Šiškov (9)

Ruský spisovatel.

Vitalij Marek (8)

Narodil se v Chrastavě, kde strávil školní léta. Po základní vojenské službě žil od r. 1961 v Litoměřicích. Věnoval se filokartii - sbíráním pohlednic. Jeho velkým zájmem byla historie Litoměřic a okolí.

Vilma Kadlečková (7)

Vilma Kadlečková, vlastním jménem Vilma Klímová je česká spisovatelka science fiction a fantasy, příznivkyně fandomu. Narodila se v Praze. Absolvovala střední ekonomickou školu a obor vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Studium zahradní architektury na MZLU Brno z rodinných důvodů nedokončila. Je vdaná za Martina Klímu , dívčí jméno Kadlečková používá jako literární pseudonym. Má tři dcery . Po letech strávených v Brně a kratším pobytu v Anglii žije v Praze. Počátkem 90. let spolupracovala na vzniku hry Dračí doupě, při založení klubu Hexaedr a v nakladatelství Altar. Poté nastoupila jako redaktorka do nakladatelství Harlequin. Od narození dětí pracuje z domova jako překladatelka. Její povídky se začaly objevovat ve fanzinech a v literárních soutěžích SF klubů v roce 1987 . Na počátku devadesátých let v rychlém sledu vydala několik knih, ale poté se na dlouhou dobu odmlčela. Od roku 2007 znovu publikuje. Většina jejích prací náleží k cyklu 'Legendy o argenitu'. Jsou to příběhy na rozhraní science fiction a fantasy , mapující budoucí historii vesmíru, který je podobný našemu, ale existuje v něm 'argenit': fiktivní nerost, sloužící jako zdroj energie lidem s psychotronickými schopnostmi. Součástí cyklu jsou například romány Na pomezí Eternaalu, Meče Lorgan, Stavitelé věží a další novely a povídky. Motiv argenitu se projevuje i v prozatím nedokončené šestidílné sáze Mycelium. Autorka se věnuje také fantasy . Podílela se na projektu Tajná kniha Šerosvitu. Povídky bez SFF motivů píše výjimečně . Aktivně se zapojovala do různých aktivit tohoto hnutí. Od ...

Viliam Matuška (7)

Slovenský autor učebnic matematiky.

Vilém Bitnar (10)

Vilém Bitnar byl český literární a kulturní historik, spisovatel a publicista katolické orientace, jeden z hlavních představitelů katolické moderny. Byl i organizátorem katolického kulturního života, psal do revue Akord, novin Našinec, encyklopedie Český slovník bohovědný, založil týdeník katolické inteligence Nový věk a literárně-filozofický časopis Meditace. Patří k jedněm z největších českých znalců barokní literatury. Miloš Babor, Václav Bidlo, Miloš Hlavatý, Jan Hurdálek, Pavel Valenta, Jiří Zaháň, Karel Jezbera, Jan Kaněra, Jan Kustoš, Václav Kristián Popel, Hanuš Pučálka, Jan Semerák, Jan Chorinus.

Viktor Kamil Jeřábek (10)

Viktor Kamil Jeřábek byl český spisovatel, učitel, první předseda Moravského kola spisovatelů a jednatel spolku Svatobor pro Moravu. Pocházel z rodiny s úzkým vztahem k literatuře. Otec Jan Vojtěch Jeřábek byl správcem litomyšlské Augustovy tiskárny a podílel se na tisku spisů Boženy Němcové, na který spisovatelka sama dohlížela. Vystudoval reálku v Litomyšli , poté rok studoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Po ukončení studia nastoupil jako podučitel do Osíku, vesnici u Litomyšle. Zde učil čtyři roky. Další rok působil v Oslavanech. Od roku 1881 působil v Silůvkách, od roku 1887 pak v Pršticích. Roku 1906 změnil působiště a odstěhoval se z Prštic do Obřan u Brna, kde zastával místo ředitele školy, a to až do svého penzionování roku 1924. Po odchodu do penze žil v Brně. Poté, co byl učitelský dům na Dvořákově ulici v roce 1944 vybombardován, odstěhoval se k příbuzným do Litomyšle, kde zemřel. Byl velkým přítelem spisovatelky Gabriely Preissové, s níž pravidelně vedl korespondenci. V prosinci 2016 byla po Viktoru Kamilu Jeřábkovi pojmenována nově dodaná tramvaj Škoda 13T Dopravního podniku města Brna. Stalo se tak na návrh městské části Brno-Maloměřice-Obřany.

Viktor Kalabis (9)

Viktor Kalabis byl český skladatel, který ve 20. století významně přispěl do repertoáru klasické hudby. Jeho dílo je známé svým modernistickým stylem, který zahrnuje tradiční i moderní prvky. Kalabisovy skladby často odrážejí jeho hluboké porozumění hudební struktuře a schopnost vytvářet složitá a emocionálně působivá díla. Během své kariéry zkomponoval celou řadu skladeb včetně symfonií, koncertů, komorní hudby a děl pro sólové nástroje.

Victor Margueritte (8)

Francúzsky románopisec. Zvykne byť uvádzaný spolu so svojím bratom Paulom Margueritte a to pre ich blízku spoluprácu. Obaja narodení v Alžírsku.

Veronika Součková (11)

Veronika Růžková (9)

Veronika Rubínková (6)

Veronika Rubínková se narodila 16.05.1980 v Praze. Příjmení přejala po svém dědečkovi, protože si to tak přála. Publikuje už několik let na literárních serverech, zajímá se o historii, záhady, architektonické památky a válečnou a poválečnou dobu.

Veronika Mrázková (7)

Středoškolská učitelka českého jazyka.

Veronica Beláková (8)