Všichni Autoři a témata

Claudia R Dillaire (1)

Autorka prací o tajemné magii starověkého Egypta.

Claudia Puhlfürst (1)

Německá středoškolská učitelka biologie a chemie, též spisovatelka kriminálních románů.

Claudia Pirasová, (1)

Claudia Pineir (1)

Claudia Pfeiffer (1)

Claudia Palumbo (1)

Claudia Palumbo se narodila v Pompejích v roce 1991 a žije v Torre del Greco. Svůj první román Damned napsala, když navštěvovala gymnázium. Nyní studuje práva na Univerzitě Suor Orsola Benincasa a mezi jednotlivými zkouškami se dál věnuje knihám. Některé čte, některé... opět píše.

Claudia Neumann (1)

Claudia Müller-Ebeling (1)

Historička umění, literární vědkyně a etnoložka. Dr. V dějinách vědy se specializuje na styl mladých a na vizionářské malířství.

Claudia Märtl (1)

Claudia Märtlová je německá historička. Po maturitě v roce 1974 studovala Märtlová dějiny, anglistiku a romanistiku na univerzitě v Řezně a studium zde uzavřela zkouškou v roce 1980. V roce 1984 promovala s prací Die falschen Investiturprivilegien u Horsta Fuhrmanna a v letech 1988 až 1994 působila v Monumenta Germaniae Historica. Roku 1994 habilitovala prací o životě a díle kardinála Jeana Jouffroye a od roku 1995 byla profesorkou středověkých dějin na TU Braunschweig. Od roku 2001 vyučuje na univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. V březnu 2011 byla zvolena jako nástupkyně Rudolfa Schieffera na místo prezidenta Monumenta Germaniae Historica . Do funkce nastoupila v dubnu 2012. Do funkce nastoupila 1. dubna 2012 na omezenou dobu dvou let. 31. března 2014 rezignovala jako prezidentka po velmi ostrém protestu proti opatřením o úsporách ze strany Svobodného státu Bavorsko a reformním požadavkům státního ministerstva školství, kultury, vědy a umění, které převzala Ludwig Spaenle . Oblastí jejího výzkumu ja pozdně středověká historiografie, dějiny humanismu, sociální dějiny pozdně středověké kurie a rozvoj diplomacie v Itálii. Od roku 2004 dohlíží na výzkumný projekt Autorität und politische Kontingenz an der Kurie des 15. Jahrhunderts - Pluralisierung und Autorität in der Frühen Neuzeit . V roce 2006 se stala členem Bavorské akademie věd. Je členem poradního výboru Německého historického institutu v Římě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudia Märtl na německé Wikipedii.

Claudia Koonz (1)

Americká historička specializující se na nacistické Německo. Její kritika role žen během nacistické éry z feministické perspektivy se stala předmětem rozsáhlé diskuze a výzkumu.

Claudia Hunt (1)

Narodila se v Mnichově.Je vyučená cizojazyčná korespondentka a maskérka.Na začátku roku 1990 odjela do Londýna a zůstala tam 14 let.Dnes žije opět v Mnichově.O životě v Londýně píše ve své první knize "Čaj o páté".

Claudia Harss (1)

Dr.Claudia Harss je diplomovaná psycholožka, vede semináře pro ženy v odborném a vedoucím postavení na témata : Vedení, stresový a časový managment.

Claudia Graf (1)

Claudia Goldin, (1)

Claudia Fries (1)

Německá ilustrátorka dětské literatury.

Cláudia França de Abreu (1)

Claudia Ehrenfreuchter (1)

Claudia Durastanti (1)

Italská spisovatelka a překladatelka.

Claudia Dale Goldin (1)

Americká profesorka ekonomie, specialistka na vývoj amerického hospodářství, dějiny výchovy a vzdělávání, trh práce a dějiny zaměstnanosti žen.

Claudia Daiber (1)

Německá redaktorka, autorka kuchařek, publikací o zdraví.

Claudia Cornelsen (1)

Německá spisovatelka, novinářka a PR konzultantka.

Claudia Converso (1)

Claudia Christoffel-Crispin (1)

Německá autorka turistických průvodců.

Claudia Brass (1)

Německá autorka učebnic němčiny.

Claudia Blake (1)

Britská autorka beletrických a polulárně-naučných publikací pod různými jmény. Masérka, věnuje se meditaci, autorka publikací o tantrickém sexu.

Claudia Biermann (1)

Autorka vzdělávacích publikací pro děti a mládež.

Claudia Beinert (1)

Claudia Banck (1)

Něměcká historička a skandinavistka zaměřená na historické, archeologické a literární prameny vikingského období. Autorka prací z oboru. Také autorka průvodců po severním Německu.

Claudia Azula Altucher (1)

Americká učitelka jógy a meditace. Publikace z oboru. Manželka duchovního učitele a spisovatele Jamese Altuchera.

Claude-Michel Schönberg (1)

Claude-Michel Schönberg je známý francouzský hudební producent, herec, zpěvák, textař a hudební divadelní skladatel, známý především díky spolupráci s textařem Alainem Boublilem. Jedním z jejich nejslavnějších děl je muzikál Bídníci, který měl premiéru v Paříži v roce 1980. Anglicky mluvená adaptace měla premiéru v Londýně v roce 1985 a od té doby se stala jedním z nejdéle uváděných muzikálů v historii West Endu. Schönberg složil hudbu k Bídníkům, která se hrála po celém světě a byla přeložena do mnoha jazyků. Úspěch muzikálu vedl k různým nahrávkám obsazení, včetně "Les Misérables ", což je německá nahrávka obsazení, a "Les Misérables ", která zdůrazňuje představení z duisburské inscenace.

Claude-Jean-Marie Fould (1)

Claude-Jean-Marie (1)

Kněz, teolog zaměřený na biblickou a systematickou teologii.

Claude Traunecker (1)

Claude Schopp (1)

Narozen 1943. Francouzský literární vědec, editor Dumasova díla, spisovatel.

Claude Paul Bruter (1)

Claude Müller (1)

Francouzský lingvista

Claude Morgan (1)

Francouzský prozaik, publicista.

Claude Morel (1)

Švýcarský misionář.

Claude Mauriac (1)

Francouzský novinář a spisovatel.

Claude Luter Et Son Orchestre (1)

Claude Logier (1)

Claude Laurenc (1)

Claude Lanzmann (1)

Claude Lanzmann byl francouzský publicista a režisér dokumentárních filmů. Pocházel z rodiny židovských přistěhovalců z východní Evropy, jeho otec byl starožitníkem. Jeho mladší bratr Jacques Lanzmann se stal úspěšným scenáristou a textařem. Doma se mu dostalo laické výchovy, přesto se jako student setkával s antisemitskými postoji. Za druhé světové války byl příslušníkem hnutí Résistance v oblasti Auvergne. Po válce vystudoval filosofii na univerzitě v Tübingenu, přednášel na Svobodné univerzitě v Berlíně a na European Graduate School. Publikoval jako externista v listech France-Soir a Le Monde. Byl milencem Simone de Beauvoir a spolupracoval s její společensko-kulturní revuí Les Temps modernes . Patřil k levicovým kruhům: podepsal Manifest 121 požadující odchod Francouzů z Alžírska, přátelil se s Frantzem Fanonem. Na rostoucí antisionistické a antisemitské nálady v západoevropské společnosti reagoval v roce 1972 svým prvním filmem Pourquoi Israël. Jeho nejslavnějším dílem je Šoa, pojednávající o vyhlazování Židů v nacistickém Německu, jehož příprava mu zabrala jedenáct let a vznik financoval z vlastní kapsy. Film trvá devět a půl hodiny a neobsahuje žádné archivní záběry, režisér pouze nasnímal autentické výpovědi pamětníků z řad obětí i viníků. Také ve svých dalších filmech se Lanzmann zabýval obhajobou práva izraelského státu na existenci a zaznamenával vzpomínky lidí, kteří přežili koncentrační tábory. Za svoji tvorbu obdržel v roce 1986 Čestného Césara a v roce 2011 se stal velkodůstojníkem Řádu čestné legie.

Claude Kailer (1)

Claude Jacques (1)

Claude Hagège (1)

Francouzský lingvista tuniského původu. Autor prací z oboru, publikuje také v arabštině.

Claude Godard d'Aucourt de Saint-Just (1)

Francouzský dramatik a libretista.

Claude Godard d'Aucour (1)

Francouzský spisovatel.

Claude Faber (1)

Novinář a spisovatel, jeden ze zakládajících členů sdružení pro politickou a kulturní činnost Tacticollectif. Autor díla o Armandu Gattim "La Poésie de l'étoile", encyklopedického spisku "L'anarchie: un histoire de révoltes" několika básnických sbírek a spisků věnovaných anarchii a anarchismu.

Claude Compagne (1)

Claude Combacau (1)

Francouzská ilustrátorka a grafická designerka.

Claude Clément (1)

Francouzský autor knih pro děti, překladatel a hudební skladatel.

Claude Cénac (1)

Francouzská autorka knih pro mládež.

Claude Bonnefoy (1)

Francouzský filozof a literární kritik.

Claude Bernard (1)

Claude Bernard byl lékař a jeden z nejvýznamnějších francouzských vědců, průkopník experimentální medicíny a fyziologie. Bernard začal studovat v Lyonu, brzy ale školu opustil a stal se příručím v drogerii. Ve volném čase psal úspěšné divadelní komedie a roku 1834 odjel do Paříže poradit se se známým divadelním kritikem. Ten mu ale poradil, aby se věnoval studiu mediciny, Bernard roku 1843 skutečně vystudoval medicinu a začal pracovat v nemocnici se slavným fyziologem Françoisem Magendiem, od roku 1847 jako docent a od roku 1855 jako profesor; už předtím se stal profesorem na nově založené katedře fyziologie na Sorbonně. Bernard si uvědomil, že medicině chybí experimentální základ a prováděl i propagoval pokusy na zvířatech. Roku 1845 se oženil s Fanny Martin, která se však stala mluvčím hnutí na ochranu zvířat a proti vivisekcím a roku 1869 se s ním rozvedla. Po roce 1864 mu císař Napoleon III. dal zařídit laboratoř při Musée national d´historie naturelle v pařížské botanické zahradě, 1868 byl zvolen členem Francouzské akademie a po smrti mu byl vypraven státní pohřeb na hřbitově Père Lachaise. Bernard se proslavil jako průkopník přísně vědecké metody a mediciny, založené na experimentech. Mezi jeho hlavními objevy byl výklad funkce nervového systému , slinivky břišní a jater, včetně teorie o vzniku cukrovky , objev vasomotorického systému a konečně objev významu nitrotělního prostředí a homeostáze. Zabýval se také účinky některých jedů na živé organismy a možnostmi anestezie. Nejznámějším dílem C. Bernarda je Úvod do experimentální mediciny 1865 , odkud jsou i následující citáty: „Když narazíme na skutečnost, která odporuje přijaté teorii, musíme respektovat fakt a opustit teorii – i kdyby se opírala o sebe slavnější jména a všichni ji přijímali.“ „Věda nepřipo...

Claude B Levenson (1)

Francouzská orientalistka, spisovatelka, novinářka a překladatelka z ruštiny, rumunštiny a angličtiny.

Claude Augé (1)

Francouzský lingvista, lexikograf a a pedagog.

Claude Anet (1)

Francouzský spisovatel a žurnalista, romanopisec a dramatik, též tenista.

Claud Cockburn (1)

Spisovatel a žurnalista.

Clarke Susanne (1)