Claudia Märtl
německá historička
Claudia Märtlová je německá historička. Po maturitě v roce 1974 studovala Märtlová dějiny, anglistiku a romanistiku na univerzitě v Řezně a studium zde uzavřela zkouškou v roce 1980. V roce 1984 promovala s prací Die falschen Investiturprivilegien u Horsta Fuhrmanna a v letech 1988 až 1994 působila v Monumenta Germaniae Historica. Roku 1994 habilitovala prací o životě a díle kardinála Jeana Jouffroye a od roku 1995 byla profesorkou středověkých dějin na TU Braunschweig. Od roku 2001 vyučuje na univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. V březnu 2011 byla zvolena jako nástupkyně Rudolfa Schieffera na místo prezidenta Monumenta Germaniae Historica . Do funkce nastoupila v dubnu 2012. Do funkce… nastoupila 1. dubna 2012 na omezenou dobu dvou let. 31. března 2014 rezignovala jako prezidentka po velmi ostrém protestu proti opatřením o úsporách ze strany Svobodného státu Bavorsko a reformním požadavkům státního ministerstva školství, kultury, vědy a umění, které převzala Ludwig Spaenle . Oblastí jejího výzkumu ja pozdně středověká historiografie, dějiny humanismu, sociální dějiny pozdně středověké kurie a rozvoj diplomacie v Itálii. Od roku 2004 dohlíží na výzkumný projekt Autorität und politische Kontingenz an der Kurie des 15. Jahrhunderts - Pluralisierung und Autorität in der Frühen Neuzeit . V roce 2006 se stala členem Bavorské akademie věd. Je členem poradního výboru Německého historického institutu v Římě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudia Märtl na německé Wikipedii.
Claudia Märtlová je německá historička. Po maturitě v roce 1974 studovala Märtlová dějiny, anglistiku a romanistiku na univerzitě v Řezně a studium zde uzavřela zkouškou v roce 1980. V roce 1984 promovala s prací Die falschen Investiturprivilegien u Horsta Fuhrmanna a v letech 1988 až 1994 působila v Monumenta Germaniae Historica. Roku 1994 habilitovala prací o životě a díle kardinála Jeana Jouffroye a od roku 1995 byla profesorkou středověkých …dějin na TU Braunschweig. Od roku 2001 vyučuje na univerzitě Ludvíka Maxmiliána v Mnichově. V březnu 2011 byla zvolena jako nástupkyně Rudolfa Schieffera na místo prezidenta Monumenta Germaniae Historica . Do funkce nastoupila v dubnu 2012. Do funkce nastoupila 1. dubna 2012 na omezenou dobu dvou let. 31. března 2014 rezignovala jako prezidentka po velmi ostrém protestu proti opatřením o úsporách ze strany Svobodného státu Bavorsko a reformním požadavkům státního ministerstva školství, kultury, vědy a umění, které převzala Ludwig Spaenle . Oblastí jejího výzkumu ja pozdně středověká historiografie, dějiny humanismu, sociální dějiny pozdně středověké kurie a rozvoj diplomacie v Itálii. Od roku 2004 dohlíží na výzkumný projekt Autorität und politische Kontingenz an der Kurie des 15. Jahrhunderts - Pluralisierung und Autorität in der Frühen Neuzeit . V roce 2006 se stala členem Bavorské akademie věd. Je členem poradního výboru Německého historického institutu v Římě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Claudia Märtl na německé Wikipedii.
