Všichni Autoři a témata

Jakob Rappold (1)

Jakob Plenk (1)

Jakob Philipp Kulik (1)

Narozen 1. 5. 1793 ve Lvově , zemřel 28. 2. 1863 v Praze. PhDr., univerzitní profesor matematiky, fyziky a astronomie, editor učebních pomůcek k matematice a kreslení, katalogu knihovny, autor životopisu geodeta M. A. Davida.

Jakob Nielsen (1)

Dánský odborník v oblasti návrhu efektivních webových stránek.

Jakob Moreno (1)

Jakob Melander (1)

Jacob Malender se narodil v Kodani. V 80. letech působil jako kytarista v nejrůznějších punkových kapelách. Vystudoval literární komparatistiku na Kodaňské univerzitě.

Jakob Joel Braun (1)

Jakob Hübscher (1)

Jakob Hansen (1)

Německý publicista.

Jakob H. J. Schneider (1)

Jakob et Wilhelm Grimm (1)

Jakob Burckhardt (1)

Jakob Boulanger (1)

Německý komunista, politik, bojovník proti fašismu, autor vzpomínek.

Jakob Bösch (1)

Švýcarský psychoterapeut, zabývá se duchovním léčením.

Jakob Böhme (1)

Jakob Böhme byl německý mystik, filosof a křesťanský teosof. Hegel ho nazval „prvním německým filosofem“. Jakob Böhme se narodil roku 1575 jako čtvrté z pěti dětí v rodině Jakoba Böhma staršího a matky Ursuly ve vsi Alt-Seidenberg . Jeho otec, který působil ve vsi jako rychtář a byl starším církve v nedalekém Seidenbergu, hospodařil na vlastním pozemku o rozloze zhruba 35 ha. Mladý Jakob navštěvoval vesnickou školu v Seidenbergu, kde získal relativně slušné vzdělání, ovšem bez znalosti latiny. V roce 1599 se stal občanem města Zhořelce , zakoupil tu ševcovský krám, byl přijat do cechu a oženil se s dívkou místního řezníka, Katharinou Kuntzschmann. Tehdy si také pořídil dodnes zachovaný dům v Pražské ulici a následující léta se věnoval obchodu. Roku 1600, ve věku 25 let, měl zvláštní vizi, když se při práci zadíval na cínovou nádobu a poté nabyl přesvědčení, že je schopen nazírat veškeré jsoucno ve zlu i v dobru. Od té doby byl podle svých slov schopen nahlížet do jádra přirozenosti všeho živého. O tomto zážitku však s nikým nemluvil a – jak dokládají zmínky v listinách – dál se věnoval obchodu a rodině. V roce 1610 se přestěhoval do svého druhého domu, nakonec 12. března 1613 prodal svůj ševcovský krám a společně se ženou se věnoval obchodování s přízí a později s rukavicemi. Roku 1612 pak podnícen novou vizí sepsal své první dílo: Die Morgenröte im Aufgang neboli Aurora. Spis, který Böhme svěřil místnímu šlechtici Karlu Enderovi von Sercha, začal záhy obíhat. Dostal se však také do rukou vrchního zhořeleckého faráře Gregoria Richtera, jenž byl opisem Aurory pobouřen a předložil stížnost na radnici. V čele města stál tehdy vzdělanec a paracelsián Bartholomaeus Scultetus, z jehož zápisků z 26. června 1613 je zřejmé, že Böhme byl na radnici dotázán na svou entuziastickou víru a zároveň napomenut, aby se od takových věcí držel stranou. Spor pokračoval ...

Jakob Balling (1)

Jaki Graham (1)

Britská soulová zpěvačka, narozená 15. září 1956 v Birminghamu v Anglii.

Jakešová (1)

Jake Witney (1)

Jake Spicer (1)

Britský malíř, kreslíř a umělecký tiskař. Lektor kreslení.

Jake Knapp (1)

Americký designér a manažer, věnuje se designu produktů a produktovému managementu. Publikuje v oboru působnosti.

Jake Jackson (1)

Jake Horsley (1)

Spisovatel a scenárista.

Jake Calypso & His Red Hot (1)

Jake Adelstein (1)

Jaimy Gordon (1)

Americká spisovatelka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka.

Jaime T. van Eyck (1)

Jaime Sabartés (1)

Jaime Sabartés , katalánsky Jaume Sabartés i Gual, byl katalánský sochař, básník a spisovatel. Jako celoživotní přítel a osobní tajemník Pabla Picassa o něm napsal několik děl, i biografii Picasso: Toreros . Sabartés studoval na umělecké akademii Escola de la Llotja v Barceloně a u sochaře Fuxy. V roce 1901 vystavil poprvé své práce v renomované galerii Sala Parés. Pracoval také pro časopis Joventut, kde pod jménem Jacobus Sabartés publikoval články a básně. V barcelonské umělecké kavárně a kabaretu „Els Quatre Gats“ se seznámil na konci roku 1899 s Picassem. V roce 1904 odjel do Guatemaly, kde psal pro Diario de Centro América i pro další noviny a později učil na Escuela Nacional de Bellas Artes. Aktivně se podílel na zdejším kulturním dění a byl pozorovatelem místní politické situace. Po 23 letech se vrátil zpět, v roce 1927, do Katalánska. V roce 1935 se přestěhoval do Paříže, kde se stal osobním Picassovým tajemníkem a publikoval o tomto umělci několik děl. Picasso vytvořil během této doby několik Sabartésových portrétů. Sabartés daroval v roce 1963 574 Picassových prací Barceloně. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaime Sabartés na německé Wikipedii.

Jaime Pessoa (1)

Autor knih - Čtyři stupně nad rovníkem , Město bez moře . Podle JIB se jedná o psedonym Jana Šmída, který je v knihách mystifikačně uveden jako překladatel do češtiny.

Jaime Millás (1)

Jaime García (1)

Jaime Fernández Garrido (1)

Jaime Balius (1)

Španělský anarchista.

Jaime Azpilicueta (1)

Jagneaux David (1)

Jagna Kaczanowska (1)

Jaglová Ljuba (1)

Jagdish Seth (1)

Jaffe Eugene (1)

Jaén Marcos (1)

Jae-Hwan Kim (1)

Jadwiga Stasica (1)

Polská pedagožka, didaktické materiály pro výuku polština, autorka učebnic pro l.stupeň ZŠ.

Jadwiga Rylko (1)

Polská lékařka.

Jadwiga Lipońska-Sajdak (1)

Polská kunsthistorička, specializuje se na štukatérství, muzeoložka a divadelní herečka, též autorka historických prací.

Jadwiga Leyko (1)

Jadwiga Habela (1)

Jadwiga Bezwińska (1)

Jadesola James (1)

Jade Gauthier-Boutin (1)

Jade Chang (1)

Americká redaktorka, editorka a spisovatelka.

Jade Bremner (1)

Novinářka a editorka cestovatelských časopisů a knih.

Jade Ashley (1)

Jacquie D'Alessandro (1)

Americká autorka romantických příběhů.

Jacquie Bloese (1)

Jacqui Tew (1)

Spisovatelka, učitelka a grafoložka.

Jacqui Ripley (1)

Anglická novinářka. Specializuje se na zdraví a krásu.

Jacques-Bernard Dupont (1)

Jacques Villon (1)

Francouzský malíř a grafik.

Jacques Verger (1)

JACQUES VERGER , jeden z předních znalcù dějin středověkých univerzit. V řadě prací se věnoval vzniku a vývoji univerzit, dějinám myšlení a kultury středověku či osobnosti Petra Abélarda. Je místopředsedou mezinárodní komise pro dějiny univerzit.

Jacques Soustelle (1)

Jacques Soustelle byl francouzský antropolog a politik, který se specializoval na Mexické předkolumbovské civilizace. Od roku 1938 vedl společně s Paulem Rivetem instituci Musée de l'Homme. Několikrát zastával ministerský úřad, byl guvernérem Alžírska a poslancem Národního shromáždění a členem francouzské Akademie věd. Jacques Soustelle se po okupaci Francie připojil k francouzskému odboji a v Londýně pro Charlese de Gaulla vedl výzvědnou službu. V roce 1945 se stal ministrem informací a poté ministrem kolonií. V letech 1955–1956 ho tehdejší francouzský ministerský předseda Pierre Mendès-France jmenoval generálním guvernérem Alžírska, kde se měl zabývat především integrací muslimského obyvatelstva do francouzských departmentů na březích Středozemního moře. Soustelle podporoval návrat Charlese de Gaulla do pozice prezidenta a v roce 1958 se stal ministrem informací. V roce 1959 v době vrcholu alžírské války za nezávislost byl jmenován státním tajemníkem, pověřeným Charlesem de Gaullem správou zámořských území Francie. Soustelle odmítal nezávislost Alžírska, v roce 1960 byl odvolán z vlády a připojil se k Organisation de l'armée secrète, krajně pravicové, nacionalistické organizaci, která se pokoušela zabránit nezávislosti Alžírska násilnými prostředky. V letech 1961 až 1968, kdy byl amnestován, žil v exilu. Jacques Soustelle byl celkem třikrát zvolen do Národního shromáždění, dolní komory Francouzského parlamentu a to v letech 1945–1946 a 1951–1958 jako Gaullista a v letech 1973–1978 jako člen Reformní strany. Už v mládí ho zaujaly mimoevropské kultury. Chtěl se věnovat studiu lingvistiky indických jazyků a čínské filosofii. Krátce po příchodu do Paříže, kde studoval se seznámil s profesorem nového Etnologického institutu Marcelem Maussem, kterého velice uznával. Jacques Soustelle v roce 1930, v osmnácti letech, absolvoval studia filosofie a etnologie na Lyceu v Lyonu. Profesorem byl jmenován v roce 193...