
Jakob Böhme
německý mystik
Jakob Böhme byl německý mystik, filosof a křesťanský teosof. Hegel ho nazval „prvním německým filosofem“. Jakob Böhme se narodil roku 1575 jako čtvrté z pěti dětí v rodině Jakoba Böhma staršího a matky Ursuly ve vsi Alt-Seidenberg . Jeho otec, který působil ve vsi jako rychtář a byl starším církve v nedalekém Seidenbergu, hospodařil na vlastním pozemku o rozloze zhruba 35 ha. Mladý Jakob navštěvoval vesnickou školu v Seidenbergu, kde získal relativně slušné vzdělání, ovšem bez znalosti latiny. V roce 1599 se stal občanem města Zhořelce , zakoupil tu ševcovský krám, byl přijat do cechu a oženil se s dívkou místního řezníka, Katharinou Kuntzschmann. Tehdy si také pořídil dodnes zachovaný dům …v Pražské ulici a následující léta se věnoval obchodu. Roku 1600, ve věku 25 let, měl zvláštní vizi, když se při práci zadíval na cínovou nádobu a poté nabyl přesvědčení, že je schopen nazírat veškeré jsoucno ve zlu i v dobru. Od té doby byl podle svých slov schopen nahlížet do jádra přirozenosti všeho živého. O tomto zážitku však s nikým nemluvil a – jak dokládají zmínky v listinách – dál se věnoval obchodu a rodině. V roce 1610 se přestěhoval do svého druhého domu, nakonec 12. března 1613 prodal svůj ševcovský krám a společně se ženou se věnoval obchodování s přízí a později s rukavicemi. Roku 1612 pak podnícen novou vizí sepsal své první dílo: Die Morgenröte im Aufgang neboli Aurora. Spis, který Böhme svěřil místnímu šlechtici Karlu Enderovi von Sercha, začal záhy obíhat. Dostal se však také do rukou vrchního zhořeleckého faráře Gregoria Richtera, jenž byl opisem Aurory pobouřen a předložil stížnost na radnici. V čele města stál tehdy vzdělanec a paracelsián Bartholomaeus Scultetus, z jehož zápisků z 26. června 1613 je zřejmé, že Böhme byl na radnici dotázán na svou entuziastickou víru a zároveň napomenut, aby se od takových věcí držel stranou. Spor pokračoval ...
Jakob Böhme byl německý mystik, filosof a křesťanský teosof. Hegel ho nazval „prvním německým filosofem“. Jakob Böhme se narodil roku 1575 jako čtvrté z pěti dětí v rodině Jakoba Böhma staršího a matky Ursuly ve vsi Alt-Seidenberg . Jeho otec, který působil ve vsi jako rychtář a byl starším církve v nedalekém Seidenbergu, hospodařil na vlastním pozemku o rozloze zhruba 35 ha. Mladý Jakob navštěvoval vesnickou školu v Seidenbergu, kde získal rela…tivně slušné vzdělání, ovšem bez znalosti latiny. V roce 1599 se stal občanem města Zhořelce , zakoupil tu ševcovský krám, byl přijat do cechu a oženil se s dívkou místního řezníka, Katharinou Kuntzschmann. Tehdy si také pořídil dodnes zachovaný dům v Pražské ulici a následující léta se věnoval obchodu. Roku 1600, ve věku 25 let, měl zvláštní vizi, když se při práci zadíval na cínovou nádobu a poté nabyl přesvědčení, že je schopen nazírat veškeré jsoucno ve zlu i v dobru. Od té doby byl podle svých slov schopen nahlížet do jádra přirozenosti všeho živého. O tomto zážitku však s nikým nemluvil a – jak dokládají zmínky v listinách – dál se věnoval obchodu a rodině. V roce 1610 se přestěhoval do svého druhého domu, nakonec 12. března 1613 prodal svůj ševcovský krám a společně se ženou se věnoval obchodování s přízí a později s rukavicemi. Roku 1612 pak podnícen novou vizí sepsal své první dílo: Die Morgenröte im Aufgang neboli Aurora. Spis, který Böhme svěřil místnímu šlechtici Karlu Enderovi von Sercha, začal záhy obíhat. Dostal se však také do rukou vrchního zhořeleckého faráře Gregoria Richtera, jenž byl opisem Aurory pobouřen a předložil stížnost na radnici. V čele města stál tehdy vzdělanec a paracelsián Bartholomaeus Scultetus, z jehož zápisků z 26. června 1613 je zřejmé, že Böhme byl na radnici dotázán na svou entuziastickou víru a zároveň napomenut, aby se od takových věcí držel stranou. Spor pokračoval ...
-
Kategorie:
- Filozofie a náboženství
- Východní filozofie a náboženství
- Křesťanství
- Filozofie
- Ezoterika
- Pohádky a knihy pro mládež
- Cizojazyčné
- Německy (Deutsch)
- Umění a architektura
- Katalogy výstav
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Anglicky (English)
- 19. století
- Beletrie
- Staré tisky - před r. 1800
- Citáty a aforismy