Výpis všech autorů

Boris Michajlovič Teplov

ruský sovětský psycholog a pedagog, akademik Akademie pedagogických věd. Od roku 1943 vedoucí psychologické laboratoře Psychologického ústavu APV RSFSR v Moskvě, kde byl v letech 1945–1952 ředitelem Laboratoře psychofyziologického výzkumu. Původně se zabýval otázkami vnímání, posléze studiem schopností, nadání a talentu. Svými pracemi přispěl k rozvoji psychologie osobnosti, zejména v oblasti studia individuálních rozdílů, diagnostických metod a typologie osobnosti. Hlavní díla: Psychologie hudebních schopností, Učebnice psychologie, spoluautor pětisvazkového díla Tipologičeskije osobennosti vysšej něrvnoj dějatělnosti čelověka .

Bohumil Vít Tajovský

Narozen 3. 3. 1912 v Klanečné u Havlíčkova Brodu, zemřel 11. 12. 1999 v Želivi. Katolický kněz, opat, člen řádu premonstrátů, autor publikací z oblasti náboženské literatury, memoárů a literární kritiky.

Åsa Träff

Švédské sourozenecká dvojice spisovatelek, tvořících pod jedním pseudonymem.

Anton Trstenjak

Slovinský filozof, antropolog, psycholog a teolog.

Anton Terstenjak

Anna Taube

Německá autorka knih pro děti a překladatelka.

Angelika Throll-Keller

Dipl. Ing., německá autorka a editorka publikací z oblasti zahradnictví.

Andrew Taylor

Britský spisovatel, autor kriminálních románů.

Amy Tintera

Amy Tintera je spisovatelkou YA románů. Vyrostla v Austinu v Texasu a vystudovala Texas A & M University s titulem v oboru žurnalistiky. Po obdržení magisterského titulu v oboru film na Emerson Collegese přestěhovala do Los Angeles, kde zjistila, že ji pracovat ve filmovém průmyslu nebaví a vrátila se ke své první lásce, psaní.

Alvin Toffler

Alvin Toffler byl vlivný americký spisovatel, novinář a futurolog, známý svými pracemi na téma digitální revoluce, komunikační revoluce, korporátní revoluce a technologické singularity. Za studií jazykovědy na New York University se seznámil se svou budoucí ženou a po bakalariátu se jako aktivisté odstěhovali na Středozápad, kde pět let pracovali jako tovární dělníci. Toffler pak pracoval jako korespondent z Bílého domu, psal pro časopis Fortune a zpracovával dlouhodobé výhledy pro velké firmy . Působil jako hostující badatel v Nadaci Russella Segea, hostující profesor na Cornellově univerzitě a profesor Nové školy sociálního výzkumu. Je nositelem čestných doktorátů v oboru humanitních věd, práva a přírodních věd. Byl jmenován Officier de l´Ordre des Arts et Lettres ve Francii a zvolen členem Americké asociace pro rozvoj vědy. Jeho manželka Heidi Tofflerová je mimořádnou profesorkou na Univerzitě národní obrany ve Washingtonu. Získala medaili od prezidenta Italské republiky za svůj přínos pro sociální myšlení. Manželé Heidi a Alvin Tofflerovi patří již po několik desetiletí mezi přední americké futurology a sociální myslitele současného světa. Založili poradenskou firmu Toffler Associates, která se zabývá strategickým plánováním. Společně napsali několik knih, které se považují za sociologickou a prognostickou klasiku a dlouhá léta kralovaly na žebříčcích bestsellerů. Tato kniha pojednává o změnách a o tom, jak se lidé se změnami vyrovnávají. Tofflerovi se snaží čtenáře na přicházející změny připravit, aby se vyhnuli šoku z budoucnosti, čili nemoci ze změny. Změna je totiž společným jmenovatelem celé naší společnosti. Změny se na nás valí ze všech stran a ne každý se s nimi umí úplně vypořádat. V této knize je vývoj společnosti rozdělen do tří etap: Tofflerovi navrhují nedělit svět na země chudé a bohaté, ale rychlé a pomalé. V dnešním světě se neustále vše zrychluje, takže pomalé země bud...

Akira Toriyama

Aineius Taktikus

Adolf Tůma

Narozen 12.7.1908, zemřel 17.8.1957. Redaktor, propagátor motorismu, autorská a překladatelská činnost z oboru.

Zdenka Talpová

Autorka a editorka knih pro děti.

Zdeněk Týn

Narozen 1934. Stavební ing., odborné práce o sanaci houbami a plísněmi napadených staveb.

Zdeněk Trčka

Zdeněk Tlučhoř

Narozen 1930. RNDr., CSc., fyzik, stati v odborném tisku.

Zane Thompson

Z Tausingnerová

Z Táborská

Yves Thériault

Yves Thériault , nositel řádu Order of Canada byl kanadský prozaik. Jeho nejznámějším dílem je „Agaguk“, příběh kulturního konfliktu mezi Inuity a bílými muži, publikovaný v roce 1958. Autor, který pracoval delší dobu v ministerstvu „imigrace“, kde měl na starosti indiánské a eskymácké záležitosti, a který o sobě nadto s hrdostí prohlašoval, že v jeho žilách koluje též indiánská krev, toto prostředí důvěrně znal.

Wojciech Tochman

Polský televizní moderátor, novinář a spisovatel, autor reportáží.

Vojtěch Tittelbach

Vojtěch Tittelbach byl český malíř a grafik, vysokoškolský pedagog. Pocházel z Rakovnicka, narodil se v rodině učitele Viléma Tittlebacha a jeho manželky Marie Amalie, rozené Záhoříkové . Vystudoval Akademii výtvarných umění a veřejně poprvé vystoupil v roce 1924 ve studentském časopisu Trn. V letech 1920-1925 absolvoval studium malířství a grafiky na AVU v Praze, kde byl žákem Maxe Švabinského. Byl levicového přesvědčení a již v roce 1929 podpořil Gottwaldovo bolševické vedení KSČ.. Roku 1959 byl jmenován profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, kde vedl ateliér pro monumentální malbu až do svého onemocnění v roce 1970 Zpočátku byl ovlivněn sociální grafikou a její expresívností, později pod vlivem surrealismu . Ve 30. letech vytvořil stěžejní abstraktní díla technikou olejomalby. Věnoval se také grafické úpravě a ilustracím knížek, pro dvě desítky knih vytvořil kresby, koláže nebo fotomontáže. Oživení expresívního výrazu v námětech z cirkusového prostředí vystřídal po druhé světové válce vliv socialistického realismu v portrétu, monumentální tvorbě a ilustraci . Koncem 50. let 20. století navázal na předválečnou tvorbu a dosáhl umělecké syntézy v obrazech ze sportovního a každodenního života. Byl členem Umělecké besedy, SVU Mánes, Skupiny 58 a Svazu československých výtvarných umělců. Z jeho ateliéru na Akademii výtvarných umění vyšly v letech 1962–1970 dvě desítky absolventů. Patřili k nim Jiří Altmann, Milada Anderlová–Daňhelová, Eva Činčerová, Petr Hampl, Ludmila Jandová, Jarmila Kaušitzová, Vladivoj Kotyza, Magda Rydvalová, Eva Sendlerová, Jaroslava Severová, Karel Stretti nebo Negatu Tesfaye....

Vojtěch Tilkovský

Narozen 18.8.1902 v Levoči, zemřel 10.4.1978. PhDr., historik umění, monografie z oboru.

Vlastimil Toman

Narozen 19. 2. 1930 v Třebíči, zemřel 11. 12. 2015 tamtéž. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, básník a fotograf.

Vladislav Treťjak

Vladislav Alexandrovič Treťjak je bývalý sovětský reprezentant v ledním hokeji. V letech 1969 až 1984 hájil branku týmu CSKA a sborné Sovětského svazu. Odehrál celkem 482 zápasů v sovětské nejvyšší lize, na mistrovství světa a olympijských hrách 117 zápasů. Ve své kariéře dosáhl mnoho úspěchů. Je trojnásobným olympijským vítězem, desetkrát byl mistrem světa, devětkrát mistrem Evropy, třináctkrát mistrem Sovětského svazu a jednou vítězem Kanadského poháru. Odchytal všechny zápasy Série století. Je prvním evropským hokejistou, který byl uveden do síně slávy v Torontu. Mezinárodní hokejovou federací byl vyhlášen jako nejlepší hráč 20. století. Je držitelem titulu zasloužilý mistr sportu SSSR. Treťjak byl pětkrát zvolen nejlepším hokejistou SSSR, třikrát nejlepším hokejistou Evropy, dvakrát nejlepším brankářem na mistrovství světa. Vladislav Treťjak je držitelem celé řady státních a sportovních vyznamenání Sovětského svazu. Vladislav Treťjak se narodil rodičům z Ukrajiny. Otec byl pilotem v sovětské armádě, matka byla učitelkou. Treťjak začínal s hokejem v jedenácti letech ve sportovní škole v Moskvě. V prosinci 2003 byl zvolen do Státní dumy jako poslanec zastupující Saratovskou oblast. Min = minuty; Br. = obdržené branky; Br.z. = průměr obdržených branek na zápas. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Третьяк, Владислав Александрович na ruské Wikipedii.

Vladimír Tučapský

Narozen 22. 6. 1958 v Novém Jičíně. Ilustrátor, výtvarník, sběratel, Původním povoláním knihkupec, věnuje se komiksu, výtvarné a literární činnosti.

Vladimír Tomčík

Slovenský historik umění.

Vladimír Tala

Cestovatel, autor knihy o svém putování po Novém Zélandu.

Viktor Vasilievič Tichonov

Viktor Trkal

Viktor Trkal byl český fyzik a poslední generální tajemník České akademie věd a umění. Narodil se 14. srpna 1888 v Ostřetíně u Pardubic. Roku 1906 složil maturitu na klasickém gymnáziu ve Vysokém Mýtě; poté se zapsal ke studiu matematiky a fyziky na Karlově Univerzitě v Praze. Jeho nadání mu umožnilo dosáhnout doktorátu již v roce 1911. Po dobu tří let působil jako učitel na reálném gymnáziu v Praze 7 a na Českoslovanské obchodní akademii v Resslově ulici. Po začátku 1. světové války byl mobilizován a účastnil se bojů na ruské frontě. Byl dvakrát zraněn, v roce 1915 padl do zajetí a deportován do zajateckého tábora. Podařilo se mu však obrátit se dopisem na profesora fyziky na univerzitě v Petrohradu Oresta Chvolsona; díky jeho doporučení se ještě během války mohl stát asistentem ve fyzikálním ústavu na nově založené univerzitě v Permu. V listopadu 1918 zde obhájil svoji habilitační práci. Do Prahy se vrátil počátkem roku 1919 a nastoupil na místo asistenta v Ústavu pro teoretickou fyziku Univerzity Karlovy u profesora Závišky. Roku 1920 působil jako asistent na univerzitě v Leydenu, u profesora P. Ehrenfesta a H. Lorentze, kde se věnoval kvantové a vlnové mechanice. V lednu 1921 se habilitoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy; roku 1922 zde byl jmenován profesorem. V letech 1937-1938 a pak po znovuobnovení českých vysokých škol v roce 1945 byl děkanem fakulty. Od roku 1939 zastával Trkal funkci tajemníka České akademie věd a umění, od roku 1942 do roku 1952 pak jejího generálního tajemníka mj. v době, kdy prezidentem ČAVU byl Zdeněk Nejedlý. Po skončení 2. světové války se dostal do konfliktu s J. Heyrovským, kterého obvinil z kolaborace s nacisty. Později se aktivně zasadil mj. o vznik Ústavu pro nukleární fyziku ČAVU, pozdější Laboratoře pro nukleární fyziku ČSAV. Po založení ČSAV se však nestal jejím členem, protože po Únoru 1948 upadl do nepřízně některých činitelů komunistického režimu. V...

Victor Lucien Tapié

Victor-Lucien Tapié byl francouzský historik, který se zabýval střední Evropou a historickými událostmi v Čechách Jeho otec pocházel z jihu Francie z oblasti Armagnac a působil jako profesor na střední škole v Nantes. Matka byla vnučka zaslouženého botanika v Nantes. Roku 1920 dosáhl na Sorbonně potřebnou kvalifikaci k vyučování na střední škole. V době, kdy francouzská vláda a pařížská univerzita zakládaly francouzský ústav v Praze, byl mezi jinými i Tapié vyslán do Čech vyučovat francouzštinu. Jeho pobyt v Čechách na něj zapůsobil a mimo své školské činnosti se začal věnovat české historii. Blíže se seznámil s dílem E. Denise, s nímž se v Čechách i potkal. Často se setkával s českými historiky V. Novotným a J. Pekařem a byl naplno rozhodnut věnovat svoji sílu hlubšímu poznání dějinných vztahů Čech a Francie. S tímto plánem se roku 1921 vrátil na Sorbonnu. Roku 1922 obhájil vysokoškolský titul prací na téma Jindřich IV. a České země. Roku 1926 vydal v Českém časopise historickém dopisy Karla ze Žerotína Ludvíkovi XIII. Roku 1934 získal podporu Rockefellerovy nadace a začíná se naplno věnovat badatelské činnosti.

Věra Tydlitátová

Mgr. Věra Tydlitátová, Th.D. je výtvarnice, religionistka, judaistka, aktivistka, politička, publicistka a vysokoškolská pedagožka. Zabývá se rovněž extremismem a xenofobií. Je zakladatelkou Ligy proti antisemitismu. Od roku 2001 působí na Západočeské univerzitě na Katedře blízkovýchodních studií na Filozofické fakultě. Pochází z nestranické intelektuální rodiny perzekvované komunistickým režimem, proto nesměla studovat střední školu. Po dvouletém odkladu, kdy pracovala jako dělnice v papírně, vystudovala Střední průmyslovou školu v Hellichově ulici v Praze, kterou absolvovala v roce 1980. Je signatářkou Charty 77, Několika vět a Hnutí za občanskou svobodu. Působila v pražském disentu a v roce 1989 patřila k hlavním iniciátorům vzniku OF v Plzni. Pracovala jako referentka pro styk s tiskárnami ve Státní knihovně v Klementinu, později působila jako průvodkyně v Kutné Hoře, po roce 1989 jako šéfredaktorka Hořovických novin . Uspořádala několik výstav obrazů. Vysokou školu směla studovat až po Listopadu 1989, v letech 1994 – 1997 studovala na IZV v Praze, v letech 1997 – 2000 vystudovala FF UK, obor religionistika, doktorský titul v oboru religionistika získala na ETF obhajobou práce Symbolika hradeb a bran ve Starém zákoně v roce 2003. Působí jako výtvarnice a publikuje odborné nebo populárně naučné články hlavně z oboru religionistiky. Je autorkou několika odborných monografií a jedné básnické sbírky. Na svých blozích představuje témata z religionistiky, judaistiky, cestopisy, recenze a vystupuje kriticky proti všem formám extremismu, rasismu a antisemitismu. V roce 2008 organizovala podle webu Romea.cz demonstrace proti pochodům neonacistů kolem synagogy v Plzni. V roce 2010 vstoupila do aktivní politiky, byla zvolena do Zastupitelstva Statutárního města Plzně, kde působila do roku 2014. Je vdova , má dvě dcery.[...

Věra Tautová

Narozena 26.2.1979 v Plzni. Mgr., pedagožka, spoluautorka naučných říkanek pro děti.

Vendula Typoltová

Valerij Aleksandrovič Tiškov

Ruský etnolog, historik a sociální antropolog.

Valérie Tóthová

Narozena 1955. Prof. PhDr., Ph.D., vysokoškolská pedagožka, práce z oboru ošetřovatelství a komplexní rehabilitace.

Václav Týfa

Václav Tureček

Autor se zaměřením na chov domácích zvířat zvláště pak holubů.Častý přispěvatel časopisu Chovatel.

Václav Trombik

Ilustrátor převážně dětských publikací.

Václav Trávníček

Narozen 1987. Novinář, sportovní redaktor.

Václav Trantina

Narozen 18.7.1974 Příbram. Historik.

Václav Jan Tomášek

Václav Jan Tomášek byl český hudební skladatel a klavírista, uznávaný pro svůj přínos hudebnímu světu v období pozdního klasicismu a raného romantismu. Ačkoli Tomášek nebyl tak známý jako někteří jeho současníci, byl významnou osobností pražské hudební scény. Vynikal ve skládání písní a klavírní hudby, přičemž se inspiroval německými skladateli, jako byli Beethoven a Schubert, které obdivoval.

V. G Truchanovskij

Tzvetan Todorov

Tzvetan Todorov, bulharsky Цветан Тодоров byl francouzsko-bulharský filozof, esejista a literární teoretik. Narodil se v Sofii, od roku 1963 žil trvale ve Francii, roku 1973 získal francouzské občanství. V Bulharsku vystudoval slavistiku, ve Francii lingvistiku a literární vědu. Velmi ho ovlivnilo dílo Michaila Bachtina a teorie mluvních aktů, svou dizertaci napsal pod vedením Rolanda Barthese. Krom literatury a dějin umění patřila k oblastem jeho zájmu otázka kolektivní paměti, odkazu Jean-Jacquese Rousseaua, objevení Ameriky či koncentračních táborů. Byl manželem kanadské spisovatelky Nancy Hustonové. Česky vyšly jeho knihy Dobytí Ameriky : Problém druhého , Poetika prózy , V mezní situaci , Úvod do fantastické literatury , Strach z barbarů .

Trump Ivana

Toyen

Toyen , vlastním jménem Marie Čermínová , byla česko-francouzská malířka, jedna z představitelek evropského surrealismu. Je významnou osobností české kultury, ačkoliv většinu života prožila v Paříži. Patří mezi nejvýznamnější a nejsvobodnější tvůrčí osobnosti umělecké avantgardy první poloviny 20. století. Narodila se 21. září 1902 na Smíchově , v rodině poštovního pomocníka Václava Čermína . Matka Marie se narodila roku 1868, starší sestra Zdeňka roku 1896. Rodina žila na pražském předměstí Smíchově. O Toyenině dětství a dospívání je toho známo málo, „třebaže žila se svou starší sestrou na Smíchově, prohlašovala, že žádnou rodinu nikdy neměla a nemá“. V 16 letech odešla z domova a živila se na Žižkově jako dělnice při výrobě mýdla. V letech 1919 – 1922 studovala na Uměleckoprůmyslové škole dekorativní malbu u prof. Emanuela Dítěte ml. Velmi významné se pro ni stalo celoživotní přátelství s malířem, spisovatelem a fotografem Jindřichem Štyrským . Seznámili se na ostrově Korčula v létě roku 1922 a jako umělecká dvojice úzce spolupracovali. Společně se připojili k avantgardnímu sdružení mladé české generace, k Uměleckému svazu Devětsil. Roku 1925 odjeli společně do Paříže, kde následujícího roku vyhlásili vlastní směr – artificialismus, který představoval originální alternativu k surrealismu a abstrakci. V roce 1929 krátce provozovala s Josefem Hášou a Jaroslavem Štyrským módní ateliér, který se nacházel v obchodním domě U Nováků. Pomocí stříkací pistole, kterou zakoupil Háša, a barev "DEKA" vyráběli umělci kravaty, šátky, šály, dámské prádlo a další módního zboží s motivy svých děl. Upoutávka na tento ateliér vyšla v časopise Domov dne 4. května 1929. Práce s rozprašovanými barvami však zhoršila Štyrského zdravotní stav a po uzdravení se do ateliéru již nevrátil nastoupil jako redaktor časopisu Odeon. Z krátkého působení tohoto ateliéru poc...

Toon Tellegen

pochází po matce z kupecké rodiny, která se na dvě generace usadila v carském Rusku a teprve po revoluci v roce 1917 se znovu vrátila do Holandska. Otec byl lékař a také Toon Tellegen vystudoval medicínu a pracoval několik let jako lékař v Keni. Po návratu do Nizozemska si otevřel praxi domácího lékaře v Amsterodamu. Tellegen se proslavil především jako autor dětských knih a básník. Jeho sérii bajek, původně vyprávění na dobrou noc dceři , však s oblibou čtou i dospělí. Tellegen se totiž ani ve tvorbě pro děti nevyhýbá melancholii v kombinaci s jistou rezignovanou moudrostí, která přináší dospělým čtenářům útěchu. Tak například jeho vyznamenaná knížka Juffrouw Kachel je jedna dlouhá litanie líčící formou deníku útrapy školáka s krutou a nespravedlivou učitelkou. V knize De genezing van de krekel určené starším dětem se zabývá problémem deprese, jinde trpí ježek osaměním . Jeho hrdiny jsou často dobráčtí, ale poněkud neohrabaní tvorové, například sloni , jejichž fyzická neskladnost tu vyjadřuje neobratnost ve vztahu k druhým i obtíže při hledání svého místa na světě. Jiným typickým znakem jeho tvorby je redukování postav i dějů na jakousi tresť: to se projevuje nejen ve zmíněných bajkách, ale i v knihách pro dospělé, jako jsou Dvě staré babky nebo Dora. V té první – třiačtyřiceti epizodách, začínajících vždy slovy „Dvě staré babky“ – probírá Tellegen nejrůznější peripetie v milostném vztahu, ve druhé knize se autor inspiruje hudbou a jednu základní epizodu vypráví s různým předznamenáním, nebo lépe řečeno v různém tempu a tónu, jak udávají italská označení u skladeb (moderato, allegro ap...

Tonya Trappe

Spoluautorka učebnice obchodní angličtiny.

Tomáš Tureček

Narozen 1970 v Rakovníku. Mgr., žurnalista afrikanista a etnolog, šéfredaktor vydavatelství National Geographic Česká republika, zajímá se o Jižní Afriku, autor průvodce.

Tomáš Třeštík

Narozen 5.3.1978 v Praze. Fotograf, věnuje se převážně dokumentu, módě a portrétu.

Tomáš Třeštík

Tomáš Třeštík je český fotograf a kameraman. Po dokončení Prvního obnoveného reálného gymnázia vystudoval katedru fotografie na pražské FAMU. Nejvíce se proslavil portréty ze svého balkónu. Převážně se věnuje reklamní fotografii. Na základě svých deníků a blogů napsal knihu Po povrchu , jejíž vydání je plánováno na 16. únor 2021. S manželkou, spisovatelkou Radkou Třeštíkovou má dvě děti.

Tomáš Teplík

Tomáš Teplík je český politik, v 90. letech 20. století a počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny, zpočátku za ČSSD, koncem roku 1996 podpořil pravicovou vládu a pak přešel do ODS. Aktivistou ČSSD se stal v roce 1991 . V rodině měli sociálnědemokratickou tradici . Teplík absolvoval gymnázium v Radotíně a od roku 1993 studoval na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V polovině 90. let 20. století už patřil mezi funkcionáře organizace Mladí sociální demokraté, kde jeho kolegy byli Bohuslav Sobotka, Stanislav Gross či Karel Březina. V roce 1996 se profesně uvádí jako student práv. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD . Byl tehdy nejmladším zvoleným poslancem ve funkčním období 1996-1998. Zasedal v sněmovním ústavněprávním výboru a mandátovém a imunitním výboru. Během roku 1996 se ale názorově rozcházel s ČSSD. Na podzim patřil mezi několik sociálních demokratů, kteří nepodpořili snahu své strany zavázat vládu, aby před vstupem Česka do Severoatlantické aliance vypsala referendum. Rozkol pak vyvrcholil na podzim 1996 při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 1997, kdy Teplík hlasoval jako jeden ze čtyř poslanců ČSSD pro návrh a v rozporu s přáním vedení sociální demokracie tak podpořil pravicovou vládní koalici. Své stanovisko ve prospěch rozpočtu si zachoval i v následujících čteních, čímž se rozešel se svou stranou a předseda Miloš Zeman prosadil jeho vyloučení ze strany . V prosinci 1996 přestal být Teplík členem poslaneckého klubu ČSSD a v sněmovně zasedal jako nezařazený. V březnu 1997 vstoupil do poslaneckého klubu ODS a krátce poté ohlásil i zájem stát se přímo členem strany, v některé místní or...

Tom

Folk punkový kytarista, zpěvák, skladatel a textař.

Tihamér Tóth

Maďarský katolický biskup ve Veszprému, doktor teologie, publicista, napsal knihu "Čisté dospívání", která byla přeložena do více než 20 jazyků.

Thorsten Tschirner

Německý kondiční trenér, novinář a manažer ve fitness a wellness zařízeních.

Thiele Colin

The Tumbleweeds

Velmi slavná holandská country hudební skupina v 70. letech. Získali zlatou a platinovou desku za svůj hit č. 1 "Somewhere Between". The Tumbleweeds byli založeni v roce 1967 bratry Kaatsheuvelovými Adem a Tonem Masseursovými , doplněnými Dickem van Krimpenem, Jamesem Bordesem a Manneke Jimem Jaspersem . Později se ke kapele připojil jejich bratr Berry Masseurs a jejich sestra In Masseurs. V roce 1973 byla skupina první evropskou country kapelou za železnou oponou, když odehrála dvoutýdenní turné po Rumunsku. V roce 1975 vystřídal baskytaristu Johna Koogjeho Mickey De Boer a v této sestavě nahráli následující album: Ine Masseurs: zpěv Ruud Hermans: zpěv Ad Masseurs: bicí Mickey De Boer: baskytara Berry Masseurs: rytmická kytara Ton Masseurs: sólová pedálová steel kytara a Ton Masseurs se ujali samotné produkce. V letech 1974 a 1975 skupina absolvovala dvě turné po Spojených státech . Vystupovali dokonce v Grand Ole Opry, Carnegie Hall country hudby. Skupina je také na seznamu nominací na Country Music Awards . Turné bylo vřele přijato, ale zásadní průlom se nepodařilo uskutečnit. V roce 1977 měl bubeník Ad Masseurs cestou na koncert v Německu vážnou autonehodu . Poté Ruud Hermans skupinu opustit s vlastní kapelou více popově orientovanou country rockovou skupinou. Poté to šlo s popularitou kapely pomalu z kopce. V roce 1980 se zpěvačka Ine Masseurs rozhodla věnovat rodinnému životu a skupinu opustila. Po několika pokusech o hit v Top 10 byla skupina v roce 1982 zrušena. Další členové skupiny The Tumbleweeds prodělali poměrně dost změn: Dick van Krimpen - dobro, steel kytara Manneke Jaspers - kytara, zpěv James Bordes - kytara, zpěv Laura Bordes - zpěv, kytara Ad de Peffer - kytara, zpěv Arie de Voght - kytara Diana Dalm - zpěv Ed Jongerden - kytara, zpěv Frank Dieters - bicí Gijs Lemmen - baskytara Henk van den Heuvel - kytara, zpěv John Koogje - baskytara

The Tremeloes

The Tremeloes je britská beatová skupina založená v roce 1958 v Dagenhamu v hrabství Essex. Původně se jmenovali Brian Poole and the Tremeloes a poprvé se proslavili poté, co se zúčastnili konkurzu na nahrávací smlouvu u společnosti Decca Records ve stejný den jako The Beatles. Decca dala přednost The Tremeloes před Beatles, což se od té doby stalo jedním z nejdiskutovanějších rozhodnutí v historii populární hudby. S Brianem Poolem jako zpěvákem dosáhli ve Velké Británii úspěchu s hity jako "Twist and Shout" a "Do You Love Me", což byly coververze amerických R&B písní.

The Heart Throbs

Členové: Rose Carlotti, Rachael Carlotti, Alan Borgia, Stephen Ward, Mark Side, Noko, Steve Monti, Colleen Browne, Steve "Bes" Wick The Heart Throbs se narodili v polovině 80. let v Readingu ve Velké Británii. V roce 1989, po řadě singlů na různých nezávislých nosičích, podepsali smlouvu s One Little Indian, kteří v roce 1990 vydali jejich debutové album "Cleopatra Grip". Skupina po vydání alba absolvovala intenzivní turné, které si vybralo svou daň. Mark Side & Rachel Carlotti opustili skupinu koncem roku 1990, uprostřed vypjatého amerického turné. Na jejich místo nastoupili Noko a Steve Monti z Curve, kteří se skupinou zůstali i na druhém albu "Jubilee Twist" z roku 1992. Třetí a poslední album "Vertical Smile" vyšlo v roce 1993. The Heart Throbs se poněkud přetvořili v syrovou, naštvanou kapelu. Na tomto albu Noka a Montiho nahradili Steve 'Bes' Wick a Colleen Browne . Skupina odehrála svůj poslední koncert ve Velké Británii 8. prosince téhož roku a poté se rozpadla.