Všichni Autoři a témata

Jaroslav Moravec (7)

Narozen 30.9.1900 v Praze, zemřel 31.10.1974 tamtéž. Nakladatel v Praze, beletrista, překladatel z němčiny a francouzštiny.

Jaroslav Matějka (8)

Jaroslav Matějka byl český spisovatel, scenárista, publicista, filmař, historik a pracovník Ústavu marxismu-leninismu ÚV KSČ. Vystudoval vyšší lesnickou školu v Hranicích a Vysoká škola ekonomická v Praze v Praze .

Jaroslav Mareš (6)

Narozen 28. 12. 1937 v Brně, zemřel 5. 5. 2021 v Praze. Spisovatel, cestovatel, zoolog, entomolog, záhadolog a kryptozoolog, autor cestopisů a populárních článků o přírodě.

Jaroslav Kalužík (12)

Mgr., spoluautor učebnic literatury pro střední školy.

Jaroslav Kadrnožka (6)

Narozen 6.3.1938 v Rešici. Prof., Ing., CSc., strojní inženýr, práce v oboru tepelné energetiky a tepelně energetických strojních zařízení.

Jaroslav Hubálek (10)

Vystudoval lesnickou školu v Písku, po první světové válce zaměstnán na lesní správě na Podkarpatské Rusi, odkud v r. 1938 musel odejít a byl jmenován radou na lesní správě v Bystrém. V roce 1943 se přestěhoval do jižních Čech a později do Lanškrouna. Autor řady knih o přírodě a zvířatech , Ostrovid , Srub U žulové skály a dalších). O životě lesních a polních zvířat se zde vypráví buďto z jejich vlastního personifikovaného hlediska, nebo formou autobiografických příhod lesníka a myslivce ... dějištěm jsou nejprve divoké lesy Podkarpatské Rusi, později různá místa v českých zemích - jeho deník Stezkou života zavádí čtenáře do opuštěných krajů Ruska a Polska.

Jaroslav Děták (7)

Narozen 6. 1. 1913 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 2. 2. 1987 v Českých Budějovicích. PhMr., RNDr., lékárník, autor farmakologické literatury a průvodců po jižních Čechách.

Jaroslav Bárta (9)

Narozen 31. 5. 1948 v Hradci Králové. Fotograf, výtvarník, galerista, nakladatel.

Jaroslav Baloun (7)

Narozen 20.4.1923 v Praze. PhDr. ing. CSc., odborný asistent němčiny na pedagogické a filosofické fakultě University Karlovy, práce z oboru.

Jaromír Veber (9)

Prof. Ing. Jaromír Veber, CSc. Absolvent Fakulty výrobně-ekonomické Vysoké školy ekonomické v Praze, docent v oboru ekonomika průmyslu , docent v oboru podnikové hospodářství . V roce 2002 byl jmenován profesorem. Od roku 1994 je vedoucím katedry managementu, od roku 2006 je děkanem Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze. Odborně se zaměřuje na produktový a provozní management, management kvality a environmentu, prosperitu a výkonnost organizací, krizové řízení. Je manažerem kvality , absolventem tréninkového kurzu pro experty-hodnotitele modelu EFQM . Je autorem nebo spoluautorem řady odborných publikací, například Management - základy, prosperita, globalizace , Management kvality, environmentu a bezpečnosti , Řízení jakosti a ochrana spotřebitele , řady vysokoškolských skript, řady vysokoškolských skript, více než sta odborných statí atd. Působí také jako poradce pro zavádění systé mů managementu kvality a environmentu .

Jaromír Uždil (11)

Jaromír Uždil, křtěný Jaromír Václav byl český pedagog, básník a malíř. Patřil k předním osobnostem české výtvarné výchovy a České sekce INSEA . Prof. PhDr. Jaromír Uždil, DrSc., se narodil v roce 1915 v Náchodě v rodině učitele Františka Uždila a jeho ženy Anny roz. Řezníčkové. Na Českém vysokém učení technickém v Praze vystudoval architekturu a později získal profesuru kreslení, jež byla dobovou obdobou dnešní vysokoškolské přípravy výtvarných pedagogů. Byl posluchačem filozofické fakulty v Praze a v Brně a během studia se specializoval na dějiny umění, pedagogiku a estetiku. V letech 1945–1947 studoval jako stipendista na pařížské Sorbonně a na École Nationale Superieure des Arts Décoratifs u François Desnoyera. Po válce spolupracoval pod přímým vedením Otokara Chlupa na zakládání pedagogických fakult v Československu. Odborné působení profesora Uždila bylo spojeno s pražskými vysokoškolskými pracovišti, kde byl po čtyři desetiletí významnou akademickou osobností. Působil na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, na Akademii výtvarného umění a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Přednášel převážně dějiny umění, teorii výtvarné výchovy a nauku o barvě. K odkazu Jaromíra Uždila se hlásí rovněž Česká sekce INSEA, národní sekce mezinárodní organizace, již Jaromír Uždil založil a vedl. Předsedou Československého komitétu INSEA, který uvedl v život, byl od počátku po tři volební období, tedy v letech 1967 až 1984. Založení tehdejšího Československého komitétu INSEA předcházela celosvětová výstava výtvarného projevu dětí v Praze , již v roce 1964 Uždil připravil a jež měla velký mezinárodní ohlas. Po tomto úspěchu Uždil v Praze zorganizoval světový kongres INSEA , akci, jež je svým významem pro obor výtvarná výchova dosud nepřekonaná. V roce 1990 byl Jaromír Uždil vyznamenán světovou cenou The Edwin Zieglfeld Award za zásluhy o výt...

Jaromír Horáček (4)

Jaromír Horáček byl český regionální spisovatel a vlastivědný pracovník, jehož hlavním objektem zájmu byl region západních Krkonoš okolo Jilemnice. Jaromír Horáček se narodil v rodině jilemnického obuvníka Rudolfa Horáčka a jeho manželky Emilie Kiesewettervé. Maturoval na jilemnickém reálném gymnáziu roku 1919 a následující dva roky působil jako učitel v blízkých Horních Štěpanicích, kde se zapojil do organizování místních kulturních akcí, zejména ochotnického divadla. Začátkem 20. let krátce působil na školách ve Slezsku. Brzy se však vrátil do Jilemnice a zde se opět věnoval učitelství a kulturní osvětě. V letech 1940–1942 byl vězněn gestapem, po návratu mu byla zakázána pedagogická činnost a proto se věnoval své oblíbené kulturně-osvětové činnosti v místním regionálním muzeu ; o rozšíření jilemnického muzea usiloval jako jeho jednatel již v minulosti. Vedle toho po několik let vedl kroniku města Jilemnice. Horáčkova kronika Jilemnice z let 1914–1919 vyšla knižně. Po skončení druhé světové války byl J. Horáček povolán k obnově české školy v Jablonci nad Jizerou, po roce byl jmenován ředitelem dívčí obecné školy v Jilemnici a nakonec povýšil až na úroveň okresního školského inspektora. V roce 1961 byl oceněn titulem Zasloužilý školský pracovník. V této době dokázal sesbírat několik desítek místních příhod, v krkonošském nářečí zvaných poudačky, a přetavil je do dvou knih. Pochován je na katolickém hřbitově v Jilemnici. Dne 18. srpna 1923 se v Praze–Libni oženil s Marií Boženou Fejfarovou . V době sňatku byl učitelem ve slezských Bludovicích. Jeho syn, Jaromír Horáček ml. byl pedagog, vedoucí amatérských studentských souborů, postižený v období normalizace....

Jaromír Doležal (7)

Jaromír Doležal byl český literární historik, překladatel a diplomat. Narodil se v rodině Cyrila Doležala , učitele na národní škole v Hostákově, a jeho manželky Kateřiny, rozené Všetečkové . Matka byla též učitelka, Jaromír Doležal měl bratra a tři sestry. Gymnázium absolvoval v Třebíči a v Pelhřimově, kde maturoval v roce 1903. V Praze začal studovat klasickou filologii, ale pražská studia přerušil, protože v roce 1904 odešel do Vídně. Zde pracoval jako knihovník a úředník a současně pokračoval ve studiu, když na vídeňské univerzitě studoval slavistiku. Zapojil se do vídeňského kulturního života, kde mezi jeho známé patřili Josef Svatopluk Machar, Helena Malířová a Ivan Olbracht. V roce 1919 byl na vídeňské univerzitě promován doktorem filozofie. Po vzniku Československa pracoval v diplomatických službách nového státu, když se stal nejprve ve Vídni legačním tajemníkem a následně konzulem ve Vídni , Splitu a Poznani . V letech 1929–1931 a 1935–1939 pracoval na pražském ministerstvu zahraničních věcí. Po zániku Československa odešel na vlastní žádost do důchodu. Po 15. březnu 1939 se věnoval aktivně literatuře, psal povídky s náměty z loveckého života a fejetony pro rozhlas o životě zvířat. Byl pohřben v Náměšti nad Oslavou. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Též fotografoval, jeho fotografie zveřejňoval tisk. Námětem příspěvků Jaromíra Doležala v tisku byla především příroda. Publikoval pod řadou pseudonymů a šifer jako Cyrill Pavlíček, ing. Roman Pistorius aj.

Jarmila Marešová (6)

Narozena 18.2.1953 v Praze. Ilustrátorka, volná grafika, malba.

Jarmila Frejtichová (11)

Absolventka Filozofické fakulty UK, přes 20 let působí v oblasti veřejných medií.

Jarmila Drábková (5)

Narozena 14.3.1934 v Praze. MUDr., CSc., lékařka, specialistka v oboru anesteziologie a resuscitace, práce z oboru.

Janek Kroupa (6)

Jan „Janek“ Kroupa je český investigativní novinář, vystupující často po boku svého staršího kolegy, novináře Josefa Klímy. Od roku 1996 pracoval v TV Nova, a to v pořadech Občanské judo, od roku 1997 Na vlastní oči a Natvrdo etc. Jeho reportáže rovněž vysílá Česká televize a otiskuje deník Mladá fronta DNES. Od roku 2014 pracuje jako investigativní reportér pro Český rozhlas. Je znám svými investigativními reportážemi o kauzách Berdychova gangu, Zdeňka Doležela „Pět na stole v českých“ – Budišov, poslance Jana Moravy, nevěstince Miloslava Mrštiny, vládního nákupu transportérů Pandur II, či podvodných pražských směnáren. Janek Kroupa je držitelem ceny Elsa , Novinářské křepelky a ceny vysokého komisaře OSN pro uprchlíky za válečné reportáže. V roce 2014 získal společně s polskými kolegy Bertoldem Kittelem a Jaroslawem Jabrzykem polskou novinářskou cenu Grand Press v kategorii investigativní žurnalistika. Oceněná reportáž natočená pro pořad Superwizjer polské televize TVN a pro Radiožurnál se zabývá pašováním zbraní z Česka na východní Ukrajinu. Janek Kroupa, který se vydával za českého obchodníka se zbraněmi, kontaktoval polského překupníka Andreje Izdebského a domlouval s ním prodej zbraní proruským povstalcům. Schůzky byly nahrávány skrytou kamerou. Novinářská práce Janka Kroupy vyvolala i kontroverze. Roku 2006 se Janek Kroupa v pořadu Na vlastní oči Televize Nova věnoval tzv. kauze Budišov, kde mělo jít o korupci a dotační podvod při rekonstrukci budišovského zámku. Den před odvysíláním reportáže policie zatkla skupinu, kterou podezírala z vydírání a manipulace s dotacemi. Ve skupině je mimo jiné starosta Budišova Ladislav Péťa a Zdeněk Doležel. Tehdejší náměstkyně Věra Jourová mezi nimi není, protože byla na služební cestě v zahraničí. Policie ji zatkla až při návratu přímo na letišti. Kauzu od počátku dozoroval státní zástupce, o vazbách rozhodl soud. Dne 11. 10. 2006 večer vysílá ...

Jane Courtier (6)

Práce o zahradničení.

Jane Chisholm (8)

Autorka naučných publikací pro děti.

Jana Šrámková (9)

Jana Šrámková je česká spisovatelka. Vystudovala Evangelikální teologický seminář, v roce 2009 dokončila studium tvůrčího psaní a redakční práce na Literární akademii. Významně na sebe upozornila svou prvotinou, novelou Hruškadóttir , za niž sklidila pozitivní kritiku a získala za ni Cenu Jiřího Ortena. Ocenění se dočkala zvláště rafinovaná práce s kompozicí, schopnost udržet v textu zároveň několik časových vrstev a získat sílu příběhu z pnutí mezi nimi. V roce 2010 vydala knížku pro děti Putování žabáka Filemona o cestě tří přátel, plyšového žabáčka a dvou oveček, do Podkrkonoší, aby objevili továrnu na hračky, z níž Filemon, eponymní hrdina, pochází. Jana Šrámková publikuje recenze v Respektu či A2, její fejetony vycházejí v časopisech Brána, Život víry aj. Český rozhlas Plus v rámci ranního vysílání pravidelně vysílá její glosy. Je dcerou českého evangelikálního kazatele a teologa Pavla Černého. Jednou povídkou je zastoupena v antologii evropských povídek pro děti Aarhus 39

Jana Součková (2)

Narozena 11.9.1944 v Táboře. Vystudovala klínopis a prehistorii, zabývá se literaturou starověkého Předního Východu, překladatelka z chetitštiny a akkadštiny, publikace uměleckohistorické a archeologické, překlady spisů V. Lipkové a B. Brentjese.

Jana Koubková (9)

Jana Koubková je uznávaná česká jazzová zpěvačka, známá svým osobitým vokálním stylem, který zahrnuje techniku scatingu, tedy vokální improvizaci s beze slov a nesmyslnými slabikami. Od 60. let 20. století je výraznou osobností české jazzové scény. V průběhu let Koubková spolupracovala s mnoha hudebníky a kapelami, a to jak na domácí, tak na mezinárodní scéně, čímž ukázala svou všestrannost a umělecký rozsah. Její přínos jazzu byl oceněn různými cenami a uznáními. Kromě koncertování se věnuje také práci v rozhlase a hudebnímu vzdělávání, kde se dělí o své zkušenosti s nastupujícími generacemi hudebníků.

Jana Burešová (11)

Narozena 1. 3. 1959 ve Šternberku. Prof., PhDr., CSc., historička, věnuje se dějinám 20. století, zejména zemědělské problematice v době komunistických režimů a postavení žen ve společnosti, zabývá se i regionální historií.

Jana Berdychová (10)

Narozena 17. 2. 1909 v Kojetíně, zemřela 21. 4. 2007 v Praze. Dr. CSc., docentka tělovýchovy na pedagogické fakultě University Karlovy, práce o tělovýchově a hry pro děti.

Jan-Uwe Rogge (9)

Jan-Uwe Rogge je rodinný a komunikační poradce a autor. Přednášel a vedl semináře v tuzemsku i zahraničí.

Jan Žák (11)

ŽIVOTOPIS AUTORA Jan Žák se narodil 17.dubna 1937 v jihočeském Mříčí. Jeho školní vysvědčení ze základní školy a z Vyšší průmyslové školy strojnické nezná jinou známku než jedničku, Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni vystudoval při zaměstnání v Českých závodech motocyklových ve Strakonicích, kde jako konstruktér získal osm československých patentů a v roce 1973 titul nejlepšího zlepšovatele. Od mládí sportoval, v běhu na lyžích a v biatlonu byl členem státního reprezentačního družstva. Sportu se věnoval i jako trenér a funkcionář, jeho rukama prošla celá řada reprezentantů v čele s Kateřinou Neumannovou. Pracoval i v zahraničí, byl prvním trenérem slovinské lyžařky Vesny Fabjan, která na Zimních olympijských hrách v Soči získala bronzovou medaili ve sprintu. Své bohaté sportovní zkušenosti nyní uplatňuje jako trenér mládeže ve Strakonicích. Rád cestuje, tři pobyty v Americe a dva za Severním polárním kruhem vnímá jako bohatou inspiraci. Aktivní přístup ke všem problémům jej katapultoval na krátkou dobu i do politiky, jako místostarosta Strakonic kandidoval do historicky prvních voleb do Senátu České republiky. Literární prvotinu Jana Žáka lze situovat už do let jeho zaměstnání, kdy podnikový časopis „Naše noviny“ otiskl několik jeho článků, a nikdo z širokého okruhu jeho přátel neslavil žádné své výročí bez jeho básničky nebo říkanky, kterých napsal přes devadesát. Téměř profesionální autorské ostruhy si vydobyl jako člen městského zastupitelstva v letech 1994–1998, kdy pro Český rozhlas v Č.Budějovicích zpracoval 103 rozhlasových relací. Do publikačního světa se zařadil svými pětačtyřiceti odbornými články v prestižním lyžařském časopisu NORDICmag, kde byl i členem redakčního kolektivu. V roce 2014 vyšla v nakladatelství GRADA jeho knížka „Rekonstrukce chalupy“, kde chalupáři, chataři a kutilové najdou 145 nápadů jak se realizovat, a v roce 2015 vydalo rodinné nakladatelství KLIKA publikaci „Život na lyžích“ s podtitulem Lyžování pod drobnohledem....

Jan Svěrák (8)

Jan Svěrák je český režisér a scenárista, syn Zdeňka Svěráka. Spolu s Jiřím Menzelem, Jánem Kadárem a Elmarem Klosem patří mezi jediné držitele Oscara za nejlepší cizojazyčný film uděleného snímkům české kinematografie. V letech 1983–1988 vystudoval pražskou FAMU, katedru dokumentární tvorby. Ze studentských filmů stojí za zmínku Však su vinař , Vesmírná odysea II a zcela fiktivní mystifikačně-ekologický dokument Ropáci o zvláštním zvířeti ve zdevastované krajině severních Čech. Za tento dokument získal v roce 1988 tzv. studentského Oscara. V 90. letech začal točit celovečerní hrané filmy a stal se jedním z nejúspěšnějších režisérů své generace. Jeho filmy se těší velkému diváckému úspěchu a pravidelně získávají řadu cen na filmových festivalech. Mezi nejdůležitější ceny patří tři Čeští lvi za nejlepší režii, Obecná škola byla nominována v roce 1992 na Oscara a Kolja jej v roce 1996 získal. V roce 1991 byl jedním ze spolumajitelů produkční firmy Luxor a poté v roce 1995 založil vlastní produkční společnost Biograf Jan Svěrák, s.r.o., která posléze produkovala nejenom jeho filmy, ale i také filmy jiných tvůrců. Např. v roce 2007 koprodukovala film Alice Nellis Tajnosti. Po oscarovém úspěchu filmu Kolja v roce 1996 měl Jan Svěrák několik nabídek od amerických producentů , všechny ale odmítl. Plánoval natočit anglicky mluvený film podle románu Saula Bellowa Henderson, král deště, napsal k němu scénář, ale z natáčení sešlo kvůli nedostatku peněz. V roce 2001 natočil díky spolupráci s britským producentem Ericem Abrahamem film Tmavomodrý svět, který vypráví o Československých letcích v britském Královském letectvu během 2. světové války. V roce 2006 se tematicky vrátil do současné české společnosti filmem Vratné lahve, který byl zfilmován rovněž podle scénáře Zdeňka Svěráka. Ten také ve filmu spolu s Danielou Kolá...

Jan Pokorný (8)

Jan Pokorný je český novinář, publicista, rozhlasový redaktor a televizní moderátor. Po ukončení gymnázia v Hořovicích pokračoval studiem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze, poté začal v roce 1984 pracovat v Československém rozhlase jako redaktor zpravodajství. Od roku 1986 byl moderátorem na stanici Praha. Po roce 1989 pracoval jako parlamentní zpravodaj ve Federálním shromáždění, začal také externě spolupracovat s Českou televizí, kde moderuje různé publicistické a politicky zaměřené pořady. V roce 2002 získal Cenu Karla Havlíčka Borovského za rok 2000. Několik let působil jako moderátor v Ranním Radiožurnálu. V roce 2010 byl zahraničním zpravodajem Českého rozhlasu v Paříži. Od roku 2005 do roku 2008 působil ve funkci šéfredaktora zpravodajství a pověřeného ředitele stanice ČRo1 Radiožurnál. Od června 2012 byl znovu šéfredaktorem, tentokrát celého Radiožurnálu. Od března 2016 se stal ředitelem zpravodajství ČRo. Od 6. dubna 2016 je také moderátor pořadu Souvislosti Jana Pokorného, který vysílá druhý program České televize. V květnu 2013 se stal společně s Lucií Výbornou držitelem českého rekordu v nepřetržité sérii rozhovorů. Od 18. 5. 20:15 do 20. 5. 20:15 společně udělali interview s 90 osobnostmi před zraky lidí na pražském Václavském náměstí. O rok později svůj rekord překonali, na stejném místě udělali sérii 100 rozhovorů. Je podruhé ženatý, má tři syny .

Jan Pilát (6)

Jan Pilát byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. V roce 1948 se uvádí jako zedník a předseda okresního národního výboru, Týn nad Vltavou. Po volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji České Budějovice. Mandát nabyl až dodatečně v červenci 1951 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Josef Smrkovský. V parlamentu zasedal do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1954.

Jan Pavel Kučera (10)

Jan P. Kučera je český historik s profilací na dějiny kultury, náboženství a politického myšlení, v letech 1986–2000 operní dramaturg Národního divadla, později Státní opery Praha. Od roku 1990 přednáší na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Také je překladatelem libret a odborné literatury. Základní a střední školu navštěvoval v Modřanech u Prahy. Od roku 1966 byl posluchačem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde studoval obory historie a ukrajinština , jako vedlejší obor studoval hudební vědu. Absolvoval v roce 1970, rigorózum složil následujícího roku. Od roku 1972 pracoval sedm let v Ústavu československých a světových dějin Československé akademie věd v oddělení starších českých dějin, poté jako knihovník ve Státní technické knihovně. V období 1986–2000 byl operním dramaturgem Národního divadla, od roku 1992 Státní opery Praha. V roce 1990 spoluobnovil časopis Dějiny a současnost a úzce spolupracoval na historiografické produkci nakladatelství Paseka. Od roku 1990 přednáší na katedře politologie Institutu politologických studií FSV UK. V roce 2001 se na Karlově univerzitě habilitoval v oboru moderní dějiny.

Jan Munzar (4)

RNDr. Jan Munzar, CSc. - vědecký pracovník v oboru klimatologie, absolvoval meteorologii na Karlově univerzitě v Praze. Ve volném čase se zabývá historií a popularizací meteorologie. S jeho příspěvky se setkávají řadu let čtenáři časopisů Věda a život, Lidé a země i rozhlasoví posluchači.

Jan Matěják (3)

Malíř a výtvarný pedagog, zaměřený na olejomalbu.

Jan Lellák (3)

Narozen 16. 1. 1926 v Helcmanovicích u Gelnice , zemřel 31. 7. 1993. Prof., RNDr., CSc.,biolog, vysokoškolský pedagog, specializace na hydrobiologii, práce v oboru.

Jan Krumbach (5)

Narozen 7. 1. 1921 v Bratislavě, zemřel 25. 4. 1986 v Brně. Ing., strojní inženýr, odborný asistent na Vojenské akademii Antonína Zápotockého, odborný pracovník Technického muzea v Brně. Autor publikací o československém letectví.

Jan Kamenický (12)

Vlastním jménem Juraj F. Sever. Po maturite sa zapísal na Právnickú fakultu UK v Bratislave . Do r. 1968 pracoval ako novinár a redaktor , 1968 emigroval a usadil sa v USA, kde pôsobil v slov. vysielaní Hlasu Ameriky a v televíznej stanici WNVT. Na Slovensku písal epické prózy, drámy a kritickú publicistiku. Autor prózy Mŕtvi sa neženia , Korzári kamenných morí ; tretí diel zamyšľanej trilógie Stretneš svoj deň už nevyšiel a rkp. si autor zobral so sebou do exilu. Vlastné emigrantské peripetie a skúsenosti zobrazil v knihe Ako som objavil Ameriku , ktorá vyšla na Slovensku. Dva romány so slov. problematikou mu knižne nevyšli, pretože sa nedohodol s vydavateľmi. Divadelnú hru Vlak nečaká naštudovalo r. 1965 Št. divadlo v Košiciach.

Jan Kameníček (9)

Jan Kameníček je český spisovatel, dramatik a malíř. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, poté studoval na Pražské konzervatoři obor violoncello. Po ukončení studia pracoval rok v Československém rozhlase. Od roku 1980 je ve svobodném povolání. Literární historik František Kautman jej označil za pokračovatele Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkovského typu. Jan Kameníček se narodil do rodiny s výrazným technickým a uměleckým zaměřením. Zatímco jeho osobnost tíhla k múzickému odkazu příbuzných ze strany jeho matky, rodiči byl nucen ke studiu technických oborů, blízkých aktivitám příbuzných ze strany jeho otce. Hru na violoncello vystudoval až po absolvování střední průmyslové školy. Po krátkém profesionálním hraní se začal věnovat výhradně psané tvorbě. Zpočátku se věnoval životopisným povídkám z hudebního prostředí. Pozdější texty mají výrazně kafkovský charakter. Vedle své spisovatelské činnosti také maluje abstraktní obrazy, ilustroval i některé své knihy. Psal životopisné povídky a rozhlasové hry, mj. Třináct krásných let , Zrání , Interview , Variace na Paganiniho téma , Kontrapunkty , Z mého života , Hodiny u Bachů , Podzim v Novém světě aj. Pro televizi napsal spolu se svým dlouholetým spoluautorem Svatoslavem Gosmanem televizní hudební scénáře, mj. Obrazy z dějin české hudby nebo balet Alenka v říši divů. Začal publikovat časopisecky, první rukopisy vycházely samizdatově. V oficiální knižní tvorbě debutoval Jan Kameníček roku 1988 knihou Rekviem za kantora Bacha. Ve svých prvních knihách Kameníček přirozeně pokračoval v rozvíjení námětů, které předtím připravoval pro rozhlas a televizi. Brzy se však začal stále více věnovat otázkám lidské existence nebo přímo existencialismu. Už v roce 1990 a pak opakovaně i později český literární historik František Kautman označil Jana Kameníčka za v jistém smyslu následovníka Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkov...

Jan Janák (7)

Narozen 28. 6. 1932 v Brně, zemřel 14. 8. 2008 tamtéž. PhDr., CSc., odborný asistent katedry české a obecné historie a archivnictví, práce v oboru.

Jan Hudson (9)

Jan Hudson, rodilá Texasanka žije v Austinu. Byla jedináček a je už mnoho let vdaná za muže , kterého potkala na schůzce naslepo. Její syn je, po krátké kariéře rockového bubeníka, také spisovatelem a má jednoho vnuka. V posledních letech se její knihy rutinně objevují na žebříčcích romantických bestsellerů a byly přeloženy do mnoha cizích jazyků. Je držitelkou cen RITA a Zlaté srdce také několika regionálních ocenění. Dr. Janece Oliver Hudson je diplomovaná psycholožka a univerzitní učitelka psychologie. Pořádá semináře, objevuje se v rádiu a v televizi. Je také hypnotizérkou a expertkou na sny. I když jí psaní nechává málo času na koníčky, ve svém volnu ráda čte, zjišťuje novinky na burze, tráví čas s rodinou a přáteli, cestuje a luští křížovky.

Jan Evangelista Purkyně (9)

Jan Evangelista Purkyně , křtěn Jan Josef – 28. července 1869 Praha – Nové Město) byl český fyziolog, anatom, biolog, básník a filozof; otec malíře Karla Purkyně. Svým příspěvkem o živočišných tkáních složených z buněk s jádry se stal jedním ze spoluzakladatelů cytologie. Otec byl správcem libochovického šlechtického panství. Když bylo Janu Evangelistovi šest let, jeho otec zemřel. V jedenácti letech Purkyně odešel za vzděláním k piaristům , ve dvaceti však z řádu odešel. Živil se jako vychovatel v šlechtických rodinách, jeden z jeho zaměstnavatelů nasměroval Purkyňův zájem směrem k lékařství. Už v prvním ročníku pražského studia mu ve Vídni vyšla první báseň Orážení obrazu bez konce. Doktorskou práci O zření v ohledu subjektivním obhájil roku 1818 a stal se asistentem na pražské lékařské fakultě. Pro vlastenecké názory se ale marně ucházel o profesuru. Teprve na mocnou přímluvu několika osob , lékař Johann Nepomuk Rust , vedoucí pruského vysokoškolského oddělení Johannes Schulze , přírodovědec Karl Asmund Rudolphi a údajně i na přímluvou Goethovu, který také studoval proces vidění) byl angažován na univerzitu mimorakouskou, do tehdy pruské Vratislavi. V roce 1827 se oženil s Julií Rudolphi , dcerou svého zastánce, v Berlíně působícího přírodovědce švédského původu Karla Asmunda Rudolphi . Měli spolu dvě dcery a dva syny. Ve Vratislavi mu na choleru zemřela manželka a obě dcery, zbyli mu dva synové. Starší syn Emanuel se stal přírodovědcem, mladší syn Karel vynikl jako malíř. Otec jej celý život finančně podporoval a nakonec i přežil....

Jan Durdík (11)

Narozen 6.4.1923 v Lysé nad Labem. PhDr., CSc., autor historických prací z oboru vojenství a dělnického hnutí, též v němčině, překladatel z polštiny.

Jan Czech (9)

PhDr. Jan Czech, CSc. - psychoterapie, duchovní život, umění. *24. 2. 1951 v Praze, dramatik, publicista, další. Po střední všeobecně vzdělávací škole v Praze pracoval jako sazeč ve Středočeských tiskárnách. V l. 1974–1978 vystudoval dálkově na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filosofie a divadelní věda. Po krátkém působení v Československém rozhlasu přešel na interní vědeckou aspiranturu na FF UK a po jejím ukončení nastoupil do Československého rozhlasu jako dramaturg zábavy, později v oddělení divadelních her pro děti a mládež, kde pracoval až do listopadu 1989. Zároveň působil jako externí redaktor čtrnáctideníku Scéna, předseda komise teorie a kritiky Svazu českých dramatických umělců a přednášel teorii rozhlasu na katedře divadelní a filmové vědy na FF UK. V prosinci 1989 byl jmenován ředitelem Československého rozhlasu . V r. 1991 byl spoluzakladatelem a ředitelem jedné z prvních soukromých rozhlasových stanic u nás, Rádia Golem, kde působil až do roku 1996. Současně byl v l. 1993–1997 dramaturgem zábavných pořadů TV Nova a v r. 1999 byl šéfredaktorem České nezávislé televizní společnosti. V l. 1999–2002 vedl Sanatorium pro neurózy ve Veselé u Pelhřimova, v r. 2002 otevřel v Praze Centrum psychoterapeutických služeb. Publikoval v revui Dramatické umění , čtrnáctidenících Scéna, Divadelní noviny, v revui Komik a v odborných psychologických časopisech Psychologie dnes a Konfrontace. Knižně vydal teoretické studie O rozhlasové hře , Filozofie dramatu , Znění ticha – filosofické eseje o umění , Nostalgie umění a Psychoterapie a víra . V 80. letech napsal pro Československý rozhlas řadu rozhlasových her, dramatizací a adaptací (např. Fráňa Šrámek – Stříbrný vítr, Platon – Obrana Sokrato...

Jan Cigánek (8)

V Databázi národních autorit NK ČR naleznete o Janu Cigánkovi tento biografický záznam: Cigánek, Jan, 1930-2004. Narozen 2.3.1930 ve Vrbici, zemřel 18.2.2004. PhDr., CSc., docent katedry estetiky, práce o literatuře a umění, eseje. Provenience CZ. Zdroj informace: Obrys-Kmen 2004 - rok úmrtí, PNP-LA

James Reed Ferguson (7)

Narozen 10. 1. 1906 v Praze, zemřel 14. 10. 1962 tamtéž. Novinář, autor dobrodružných románů.

James McClure (4)

9. 10. 1939 Johannesburg – 17. 6. 2006 Oxford James Howe McClure se narodil a vyrůstal v Jižní Africe, kde také začal svou kariéru novináře, fotografa a policejního reportéra pro místní deníky. Ve svých reportážích se však dostal moc hluboko a jeho články byly tak ostré a přímé, až se o něj začali neblaze zajímat místní autority. Nechali ho sledovat, jeho přátele zatkli, takže rozhodnutí opustit Afriku nebylo žádným problémem. A tak se v roce 1965 přestěhoval i se svou rodinou do Británie, kde psal pro Scottish Daily Mail, později pro Oxford Times. S novinařinou ale skončil, jakmile si uvědomil, že dokáže zúročit svůj literární talent a zkušenosti s jihoafrickou policií. Napsal řadu detektivních románů zasazených do JAR, kde je hlavní postavou bělošský poručík Tromp Kramer a bantuský seržant Mickey Zondi. Tyto příběhy jsou výjimečné tím, že kromě kriminálních zápletek mezi řádky prosvítá i drsná realita apartheidu, rozdělení tehdejší africké společnosti na bílou a černou, které skončilo teprve nedávno. Po dokončení čtrnácti knih, z toho osmi s duem Kramer-Zondi, se autor vrátil zpátky do novin a jako editor dovedl své Oxford Times až k výhře o nejlepší noviny roku 1994. Po odchodu do důchodu se rozhodl napsat další román, ale v tom mu zabránila nečekaná nemoc, které podlehl.

Jakub Tomšej (11)

Narodil se 8. srpna 1988 a žije v Karlových Varech. Český právník. Publikace z oboru.

Jakub Hoza (12)

Narozen 1978 v Benešově. Autor fantasy beletrie.

J. G Ballard (6)

James Graham Ballard , britský spisovatel, patřil k velkým postavám Nové vlny. Narodil se v Šanghaji, válku protrpěl v japonském internačním táboře a na anglickou půdu poprvé vstoupil teprve v roce 1946. Zapsal se v Cambridgi na medicínu, avšak studia nedokončil. Fantastickou literaturu objevil v padesátých letech v Kanadě, kde si odbýval vojenskou službu u letectva. „Tehdy jsem přečetl své první číslo Astounding,“ vzpomíná po letech. Ve své vlastní tvorbě se ovšem dostal od ducha Astounding daleko – dá se dokonce říci, že jej svými knížkami popřel. Svědčí o tom například jeho názor na snad nejklasičtější ze všech SF subžánrů – space story. Ballard tvrdí, že science fiction ztrácí svůj smysl a poslání tou měrou, jak mizí mezi hvězdami. Podle jeho názoru musí tato literatura hledat nové prostory a nenajde je jinde než zde, na Zemi.

J Stach (4)

Iveta Svobodová (8)

Narozena 22. 3. 1965 v Praze. Spisovatelka, beletristka.

Ivana Vlková (13)

Mgr., speciální pedagožka a lektorka, zaměřená na etopedii, specifické poruchy učení, grafomotoriku a stimulaci percepčně motorických funkcí u dětí.

Ivana Trump (4)

Ivana Marie Trumpová, rozená Zelníčková, je česko-americká podnikatelka, bývalá lyžařka a modelka. V letech 1977–1991 byla první manželkou podnikatele a pozdějšího amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ivana Zelníčková se narodila 20. února 1949 v Československu. Narodila se Miloši Zelníčkovi a Marii Zelníčkové, roz. Francové v tehdejším Gottwaldově, dnešním Zlíně. Její otec byl elektrotechnik a její matka pracovala jako telefonní operátorka. Od útlého věku jí otec pomáhal rozvíjet talent pro lyžování. Po rozvoji lyžařských dovedností nastoupila do juniorského národního lyžařského týmu. V roce 1972 byla údajně vybrána jako náhradnice do československého olympijského týmu, díky čemuž jí bylo dovoleno cestovat i mimo komunistický východní blok. Navštěvovala Univerzitu Karlovu v Praze a magisterský titul z tělesné výchovy získala v roce 1972. Ivana Trumpová hovoří pěti jazyky, mj. česky, anglicky a rusky. Trochu mluvit česky se naučil její syn Donald ml., a to i díky prázdninám, tráveným u dědečka na Moravě. Dcera Ivanka rozumí češtině pouze málo a nejmladší syn Eric ji neovládá, mimo jiné proto, že se jeho čeští prarodiče v době jeho dětství už naučili dobře anglicky. Všichni tři sourozenci se také ve škole učili francouzštinu.

Ivan Izakovič (10)

Slovenský spisovatel, kritik, redaktor a překladatel. Narodil se roku 1934 v Bratislavě v literátské rodině Karola Izakoviča-Podolinského. Vystudoval slovenštinu a ruštinu na FF UK v Bratislavě a později se stal hlavním redaktorem nakladatelství Tatran. Před odchodem do důchodu pracoval jako sekční šéf pro umění a literaturu na Ministerstvu kultury SR. Publicistice se věnoval již za vysokoškolských studií, kdy začal psát rozhlasové hry , od 70. let se věnuje převážně beletristické tvorbě. Kromě svého třetího, tentokrát vědecko-fantastickéhorománu „Cudzie svety“ , napsal řadu příběhů s různou tématikou – historický román „Rasputin a carevná“, umělecký cestopis ze své pouti Mexikem, příběhy pro mládež inspirované latinskoamerickou historií, biografické romány o životě P.I. Čajkovského či M.P. Musorgského a další. Věnuje se rovněž překládání umělecké prózy a divadelních her z různých jazyků. Jeho dílo bylo zatím přeloženo do třinácti jazyků.

Iva Michňová (10)

Vystudovala FF UK . V současnosti vyučuje na Vysoké škole ekonomické v Praze a na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Vede kurzy zaměřené na odborný hospodářský jazyk, odborný překlad a komunikační dovednosti. Kromě překladů se věnuje i psaní učebnic němčiny.

Iuventus Paedagogica (4)

Czech classical choir, led by Jiří Kolář .

Isaak Emmanuilovič Babel' (10)

Isaak Emmanuelovič Babel byl ruský spisovatel a dramatik. Spolupracoval s novinami a filmem a napsal řadu scénářů. Pocházel z rodiny malého židovského obchodníka. Začátek 20. století byl dobou nepokojů ve společnosti a masového odchodu Židů z Ruské říše. Sám Babel přežil pogrom v roce 1905 . Avšak jeho dědeček Šojl byl jedním z 300 zavražděných Židů. Aby byl přijat do přípravné třídy oděské Obchodní akademie Nikolaje I., Babel musel přesáhnout kvótu na židovské studenty. Avšak nehledě na výborné známky, které ho opravňovaly ke studiu, místo v akademii získal jiný chlapec, jehož rodiče podplatili vedení školy. Za rok, kdy se Babel učil doma, prošel program dvou tříd akademie. Kromě tradičních disciplín studoval talmud a zabýval se hudbou. Po neúspěšné snaze o přijetí na oděskou univerzitu začal navštěvovat kyjevskou vysokou školu. Zde se také seznámil se svou budoucí ženou Jevgenií Gronfejnovou. Plynně hovořil jidiš, rusky a francouzsky. Svá první díla psal Babel francouzsky, ale tato se nezachovala. První povídky v ruštině Babel publikoval v časopise „Letopis“ . Poté, na radu M. Gorkého, „šel mezi lid“ a vystřídal několik profesí. V prosinci roku 1917 začal pracovat ve „zvláštní komisi“, čemuž se jeho známí dlouho podivovali. V roce 1920 byl bojovníkem a politickým pracovníkem 1. jízdní armády maršála Buďonného. V roce 1924 v časopisech „Ljef“ a „Rudá novina“ publikoval řadu svých povídek, které později vytvořily cykly „Rudá jízda“ a „Oděské povídky“. V „Oděských povídkách“ Babel líčí život židovských zločinců na počátku 20. století, především zlodějů, lupičů, ale také řemeslníků a drobných obchodníků. V roce 1928 Babel uveřejnil divadelní hru „Západ Slunce“, v roce 1935 hru „Marija“. Na základě křivého obvinění byl v roce 1939 v rámci stalinských čistek zatčen a po zmanipulovaném procesu zastřelen. V roce 1954 byl rehabilitován.

Irena Gálová (12)

Irena Gálová je slovenská spisovatelka píšící slovensky i česky verše a prózy pro děti předškolního věku a pro dospívající mládež. Irena Gálová je absolventkou žurnalistiky na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Působila jako redaktorka časopisu Kamarát , od roku 1993 žije v Česku. Do literatury pro děti a mládež vstoupila Irena Gálová až po téměř dvacetiletém působení v dětských časopisech.

Ilja Bart (11)

Ilja Bart byl československý novinář a básník. Narodil se v Chrudimi. Po maturitě na duchcovském gymnáziu vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Zúčastnil se španělské občanské války, za okupace byl vězněn pro ilegální činnost. Před válkou i po ní pracoval jako novinář v levicovém tisku. Vykonával i řadu politických funkcí. Od třicátých let překládal ruskou a španělskou poezii. Zemřel 11. listopadu v Praze. Autor psal prózy, reportáže, divadelní hry a básnické sbírky:

I. J Parker (6)

Americká literární historička, spisovatelka, autorka detektivních příběhů odehrávajících se ve starém Japonsku.

Hynek Jurman (10)

Hynek Jurman je český spisovatel a publicista. Publikoval též pod pseudonymem Bořivoj Nebojsa. Vzděláním je strojní inženýr. Vystudoval SPŠS ve Žďáře n. S. a VUT Brno . Pracoval v MEZ Štěpánov, JE Dukovany , jako učitel na OU Bystřice n. P. a v TIC Bystřice n. P. . Žije ve Štěpánově nad Svratkou. Autor 36 vydaných knih, spoluautor dalších. Zakladatel časopisu Odpich, redaktor Bystřicka a Štěpánovinek. K nejznámějším knihám patří Pernštejnský tis , Smírčí kameny na Vysočině , Jak to bylo s partyzány , Bystřicko , Žďársko , Zlatá léta padesátá , Ve znamení zubří hlavy , Velkomeziříčsko , Zubštejnské dědictví , Kde hledat poklad , Mluvit jako prezident , V zatáčkách , Nesmazatelné stopy , Být za vodó , Daleko do sametu , Stíny v nás , Čítanka Vysočiny , Omyly tradované , Na bystré vodě – Bystřice nad Pernštejnem , Spěte sladce! , V nejkrásnějším údolí na světě , Ozvěny Vysočiny , Martyrium . Autor filmového scénáře V nejkrásnějším údolí a divadelních her Čert na Sýkoři , Kartářka , Kudlička a Voves a Nevděk. Vítěz soutěže o nejlepší reportáž České centrály cestovního ruchu 1998 a vítěz fotografické soutěže Zrcadlení s cyklem Dejme hlavy dohromady 2013. Syn MgA. Michal Jurman je novinář, básník, rozhlasový reportér, mluvčí FAČR. Přispěl otci do tří sbírek fejetonů: Kde hledat poklad , Mluvit jako prezident a Jak být bohatý . V roce 2000 vyhrál celostátní soutěž v poezii „Soutěž s Parkerem“. Autor řady rozhlasových pořadů a her, např. „A kdo jsi ty?“ aneb Definice Vítězslava Gardavského. V létě 2007 vydal prvotinu veršů N...

Hunter S Thompson (6)

Americký spisovatel a novinář.