50641–50700 z 158718 Autoři
František Linhart (3)
František Linhart byl český teolog, filozof, překladatel, profesor a děkan Husovy československé evangelické fakulty bohoslovecké, v letech 1950–1953 profesor Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze. František Linhart v roce 1901 absolvoval gymnázium v Třebíči. Pak studoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Působil jako učitel na středních školách: 1906–1907 v Brně, 1907–1921 na reálce v Novém Městě na Moravě. Původním vyznáním byl katolík. Pod vlivem Tomáše Garrigue Masaryka přestoupil k reformované církvi. V roce 1920 získal titul doktora filozofie na Filozofické fakultě UK, v roce 1921 se habilitoval na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké. V roce 1927 byl jmenován mimořádným a v roce 1931 řádným profesorem dějin a filozofie náboženství. V letech 1932–1933 a 1948–1949 byl děkanem fakulty, v roce 1953 byl penzionován. Byl zastáncem liberálního křídla protestantismu s velkým důrazem na sociální aspekty. Byl velmi ovlivněn dílem švýcarského náboženského socialisty Leonharda Ragaze. Překládal jeho díla a podle jeho vzoru vydával v letech 1936–1939 časopis Nová cesta a založil Sdružení náboženských socialistů. Po druhé světové válce se pokoušel o sblížení křesťanství a marxismu, což vyjádřil ve své přednášce Dialektický materialismus a křesťanství při nástupu do druhého děkanského období. Tato cesta byla ale oboustranně nepřijatelná. Vedle svého teologického díla je autorem několika překladů z němčiny:
Více od autora
František Lehar (2)
Narozen 22. 11. 1904 v Lošticích na Moravě, zemřel 4. 1. 1978 ve Zlíně. RNDr., práce z oboru technické fyziky, spoluautor učebnic a metodických příruček k výuce fyziky.
Více od autora
František Laštůvka (2)
Narozen 16. 3. 1906 v Ostravě, zemřel 1971. Varhaník, hudební skladatel, učitel hry na hudební nástroje.
Více od autora
František Kuchař (2)
Zemřel 30.3.1979 v Praze. JUDr., pracovník ministerstva dopravy, spis z oboru.
Více od autora
František Kuba (2)
Ing., CSc., profesor pro obor pružnost a pevnost na Vysoké škole báňské, publikace z oboru.
Více od autora
František Krkavec (3)
Narozen 15.5.1922 v Knínicích u Boskovic, zemřel 7.1.1986 v Opavě. RNDr., středoškolský profesor, botanik, dendrolog, publikace z oboru botaniky a dendrologie, vlastivědné práce o severomoravských regionech.
Více od autora
František Křižík (3)
Narozen 8.7.1847 v Plánici u Klatov, zemřel 22.1.1941 ve Stádlci u Tábora. Ing., Dr.techn. h.c., vynálezce obloukové lampy, publikace z oboru elektrotechniky, memoáry.
Více od autora
František Kříž (2)
Narozen 1950 ve Znojmě. Autor publikace o historii mistrovství světa v ledním hokeji.
Více od autora
František Křivák (1)
Rodák z Němčic na Hané a specialista v oboru psychiatrie. Dlouho se věnoval psychiatrické sexuologii a manželskému poradenství. Studoval medicínu v Praze a Brně, specializoval se na psychiatrii. Dlouhá léta praxe jsou zdrojem pro jeho povídky.
Více od autora
František Kratochvíl (3)
František Kratochvíl je český výtvarník, režisér a herec. Vystudoval Akademii Výtvarných umění v Praze, obor monumentální sochařství v atelieru profesora Jana Laudy a v atelieru Vincence Makovského. V roce 1961 se stal spoluzakladatelem Černého divadla J.Srnce, kde působil jako herec, scenárista, režisér a výtvarník. Aktivně se účastnil po celém světě různých festivalů a samostatných turné. od roku 1974 pravidelná účast na divadelních festivalech a v divadlech po celém světě Od roku 1974 spolupracuje s tiskovými medii v ČR . V roce 2012 vydal knihu Cherchez la Femme – soubor 333 černobílých obrazů, aktů s příběhem.
Více od autora
František Krátký (2)
Narozen 6.1.1903 v Olomouci, zemřel 13.10.1974 v Praze. PhDr., profesor historie tělesné výchovy, publikace z oboru, též knížka o humoru.
Více od autora
František Krátký (1)
František Krátký byl český fotograf. Patří k nejvýznamnějším fotografům a vydavatelům stereofotografií v českých zemích epochy Rakousko-Uherska. František Krátký se narodil roku 1851 v Sadské v rodině malíře a majitele tiskařského provozu, kde se v letech 1864–1867 vyučil tiskařem. V období 1872–1873 studoval na malířské akademii v Praze. Od roku 1880 provozoval v Kolíně fotografický ateliér. Věnoval se fotografii portrétní, krajinářské a fotografování pamětihodností. Cestoval po českém a moravském venkově, kde pořizoval stereoskopické fotografie. V devadesátých letech fotografoval rovněž na Balkáně, ve Francii, Itálii, Německu, Rusku a Švýcarsku. Od roku 1894 pracovala v kolínském fotografickém ateliéru Františka Krátkého Bohumila Bloudilová, která se tam také vyučila. Od roku 1906, tedy od svých třiceti let, v Kolíně začala provozovat svůj vlastní ateliér.
Více od autora
František Krahulec (3)
Narozen 16.4.1952 v Rychnově nad Kněžnou. RNDr., CSc., botanik, pracovník Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, práce z oboru.
Více od autora
František Kovář (2)
Narozen 9.6.1940 ve Velkém Pěčíně na Jindřichohradecku. Prof, Ing., CSc., ekonom, vysokoškolský pedagog, práce z oboru managementu a národohospodářského řízení.
Více od autora
František Kolda (2)
Od mládí se věnuje rybaření, včelaření a lovu. Píše knihy o přírodě.
Více od autora
František Kölbel (1)
Narozen 13.7.1933 v Praze. MUDr., DrSc., profesor vnitřního lékařství . Koncem 1990 nastoupil na místo přednosty Interní kliniky 2. LF UK a FN Motol Praha. Zabývá se molekulární kardiologií, kardiovaskulárním systémem ve stáří a vrozenými srdečními vadami dospělých.
Více od autora
František Kodl (3)
Narozen 1919 ve Staňkově, zemřel 2001. Autor publikací o historii jižních Čech. Původní profesí účetní.
Více od autora
František Khol (2)
Narozen 4.11.1877 v Praze, zemřel 3.1.1930 tamtéž. Ing., knihovník, dramaturg, prozaik, libretista, překlady z francouzštiny a němčiny. -- Působil jako knihovník Národního muzea v Praze. Do literatury a literární historie zasáhl jen nesměle několika novelami a historickými studiemi o městě Benátkách a G.Casanovovi. V letech 1915-1925 byl dramaturgem činohry ND. Jako navrhovatel her zastihl závěr Kvapilovy éry, prošel dobou krize po Kvapilově odchodu v roce 1918, kdy však byly uvedeny i první hry Čapků a R.Rollanda, a působil zde i po nástupu K.H.Hilara , jenž převzal rozhodující iniciativu i v dramaturgii. Jako výraznější osobnost se neprosadil, jeho nástupcem se v Hilarově období stal F.Götz. Největší zásluhy si Khol získal jako ředitel divadelní agentury Centrum, která v první republice přejímala dřívější postavení německých agentur a zasloužila se o prosazování českých dramatiků na zahraničních scénách. Přeložil Scribeovo a Legouvého drama Adrienna Lecouvreurová .
Více od autora
František Karel Kolár (2)
František Karel Kolár – 4. prosince 1895 Praha), někdy uváděný i jako Kolář, byl český herec, režisér a výtvarník, významná postava českého divadla 70. a 80. let 19. století. Narodil se v obci Waldheim na Tachovsku v rodině finančního úředníka. V osmi letech mluvil výhradně německy, česky se začal učit až v Praze, kde si jeho otec zřídil módní závod. Po studiích na německém gymnáziu v Praze absolvoval v letech 1845 – 51 pražskou malířskou akademii. Během studia hrál ve Švestkově ochotnickém divadle v Mikulášském domě. Zlom v jeho kariéře nastal 30. listopadu 1851, kdy ho strýc Josef Jiří Kolár uvedl do Stavovského divadla. Určitou dobu mu ale trvalo, než získal zkušenost a přesvědčil vedení divadla, že dokáže i náročnější úlohy. První, nepříliš atraktivní rolí byl pán z Nemanic v Claurenově veselohře Amerikánský ženich aneb Brambory na loupačku. Velkou příležitost dostal roku 1852 v Shakespearově hře Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete, když původně obsazený herec Grabinger kvůli sporu s ředitelem nečekaně opustil soubor. Tehdy teprve nadřízení poznali jeho talent a získali důvěru, že zvládne i náročné charakterní role. V letech 1854–58 hrál v řadě dalších Shakespearových dramat. V 60. letech přešel Kolár do Prozatímního divadla a dobře se uplatnil v salonní veselohře v rámci čtveřice Kolár – Šamberk – Pešková – Čermáková. Jako známý herec pak hrál různé významné úlohy, komické i tragické. Patřil k nim např. Václav I. , šašek , Polonius a Napoleon . Podle Jana Nerudy sledoval každou postavu do detailu a nechal ji přirozeně se vyvíjet; svým talentem obsáhl velkolepý okruh úloh, ve kterém se střídali bohatí a chudí, obyvatelé měst i venkova, veselí i smutní, kladní i záporní. Jednou z nejlepších postav jeho r...
Více od autora
František Kamler (3)
Narozen 21.2.1948 v Brně. Dr., zemědělský ing., autor prací o včelařství.
Více od autora
František Kalina (2)
Narozen 26.6.1927 v Olešné u Písku. Ing., ministr lesního a vodního hospodářství. Práce v oboru.
Více od autora
František Juriga (3)
Narozen 21.7.1934 v Dúbrave. Slovenský spisovatel pro děti a mládež, dramatik, autor rozhlasových her a povídek.
Více od autora
František Josef Prokop (3)
Narozen 18.7.1901 v Hořovicích, zemřel 21.9.1973. Novinář a šachový publicista.
Více od autora
František Jiří Košťál (3)
Český katolický kněz, farář ve Skuhrově na Havlíčkobrodsku, spisovatel, povídkář, blízký V. B. Třebízskému a Josefu Ehrenbergrovi.
Více od autora
František Jetonický (2)
Narozen roku 1880, zemřel v listopadu roku 1946 v Praze. Odborný pedagog v oblasti pohostinství a gastronomie, autor a editor publikací z oboru.
Více od autora
František Jaroslav Rypáček (3)
František Jaroslav Rypáček, pseudonymem též Prokop Hoděta, Světimír Smutenský a Jaroslav Tichý byl český středoškolský pedagog, literární historik, básník a spisovatel v oblasti moravské vlastivědy. Svoji pedagogickou dráhu spojil s prvním českým gymnáziem v Brně a gymnáziem třebíčským . Ve sporu o rukopisy stál na straně obhajovatelů jejich pravosti. Množství článků publikoval v Časopise Matice moravské, podepsán je i pod vydáváním Vlastivědy moravské. Vydal také celé znění třebíčských kronik od Eliáše Střelky Náchodského a Jana Suchenia Novobydžovského. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.
Více od autora
František Jaroslav Peřina (3)
Narozen 24. 11. 1844 v Táboře, zemřel 22. 10. 1902 v Hradci Králové. Novinář, redaktor kalendářů, pořadatel zpěvníků, dramatik, překladatel z francouzštiny, angličtiny a němčiny.
Více od autora
František Janoušek (3)
František Janoušek byl český malíř. František Janoušek po absolvování měšťanky studoval na Učitelském ústavu v Praze a v Jičíně. Až do počátku první světové války působil jako učitel v menších středočeských obcích . V roce 1914 byl mobilizován a odvelen jako pěšák na srbskou frontu, krátce nato byl raněn a hospitalizován v Lublani. Po vyléčení byl nasazen v Karpatech, ale pod vlivem válečných hrůz se zhroutil a sám se postřelil do nohy. Pobýval v několika nemocnicích a volný čas věnoval malování. Nakonec skončil jako písař ve válečné nemocnici v Pardubicích a poté v Kadani, kde se dočkal konce války. V roce 1919 se přihlásil ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze a byl přijat do speciální školy Vojtěcha Hynaise, se kterým se později sblížil i osobně. Byl tehdy o deset let starší než většina jeho spolužáků – v jiných ateliérech ve stejné době studovali malíři Bauch, Kaplický, Štyrský, Holý nebo sochaři Benda, Durasová, Makovský Lauda, Stefan, Wagner, Pešánek. V roce 1920 Janoušek obdržel za malbu školní cenu 1. stupně. Během studií se oženil s učitelkou Annou Žákovou . Akademii absolvoval po třech letech a odjel na studijní cestu do Vídně a Německa. Roku 1923 byl na vlastní žádost jako voják penzionován. V roce 1924 se manželům Janouškovým narodila dcera Alena a František Janoušek vystavoval poprvé s SVU Mánes. V té době již byl dostatečně finančně zajištěn a roku 1926 se přestěhoval s rodinou do Prahy a najal si zde ateliér. Podnikl jednoměsíční cestu do Paříže. V roce 1929 obdržel cenu fondu Jana Štursy a v říjnu navštívil Itálii. Během první velké roztržky v SVU Mánes , následované odchodem několika členů, zůstal členem SVU, přestože mu secesionisté jako výtvarníci byli bližší. Po třech letech se většina z nich do Mánesa vrátila a spolu s nimi se novými členy stali surrealisté Štyrský a Toyen. Janoušek m...
Více od autora
František Janatka (3)
Narozen 27.5.1937 v Prostějově. Ing. chemie a ing. ekonomie, odborné práce z chemického inženýrství a obchodu v EU.
Více od autora
František Inczinger (2)
Slovenský farmakolog-toxikolog. Vedoucí katedry farmakodynamiky a toxikológie na Farmaceutické fakultě UK v Bratislavě .
Více od autora
František Illek (2)
Narozen 14.9.1904 v Koutu u Domažlic, zemřel 17.6.1969. Umělecký fotograf.
Více od autora
František Hovorka (1)
Narozen 12. 11. 1943. Ing., CSc., do roku 2014 ředitel Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.
Více od autora
František Hořavka (2)
Narozen 12.2.1918, zemřel 14.10.1954. RNDr., CSc., pracovník biologického ústavu, práce z oboru.
Více od autora
František Horák (2)
Narozen 25.6.1911 v Kvasicích u Kroměříže, zemřel 18.2.1983 v Praze. PhDr., docent dějin knihy a knihovnictví, práce z oboru.
Více od autora
František Holub (2)
Narozen 17.6.1894 v Praze, zemřel 2.6.1965 tamtéž. JUDr., poštovní úředník, autor básnických sbírek, malíř, spoluautor spisu z oboru psychiatrie.
Více od autora
František Heřman (1)
Narozen 6.2.1922 v Jihlavě. Bývalý politický vězeň, redaktor, autor povídek o politických vězních.
Více od autora
František Hais (1)
František Hais byl nejvýznamnějším představitelem závěrečného období českého kramářského zpěvu a známou postavou pražských ulic 2. poloviny 19. století. Naivnímu kouzlu i sociálnímu a národnímu dosahu jeho písní, které po čtyři desetiletí komentovaly vše, čím město, žilo, vzdal ještě za autorova života hold sám Jan Neruda. Na sklonku života, stráveném v chudobinci sv. Bartoloměje pod Emauzy, napsal Hais rozsáhlé vzpomínky. Zachycují v časovém rozpětí tří generací každodenní život pražského proletariátu a jsou unikátním pramenem i pro odborníky zabývající se životem a kulturou českého obyvatelstva té doby.
Více od autora
František Frühauf (4)
František Frühauf se narodil 2. března 1907 v Mirošově u Rokycan. Na Lovosicko přišel už ve 20. letech. Od roku 1928 působil na škole v Třebívlicích a v Drahobuzi, od roku 1931 ve Vchynicích. V roce 1935 vykonal odborné zkoušky pro školy měšťanské a od 1. 9. 1935 byl ustanoven na měšťanskou školu v Lovosicích, kde působil až do obsazení města německou armádou. V Lovosicích se mu také narodili synové Vladimír a Miroslav. Po dobu okupace učil na chlapecké měšťanské škole Rokycanech. Od 1. 9. 1945 až do odchodu do důchodu 1. 8. 1970 působil v Lovosicích jako učitel, zpočátku na 1. měšťanské škole, od 1. 9. 1953 jako zástupce ředitele Stanislava Počinka na Jedenáctileté střední škole a od 1. 9. 1964 jako její ředitel. Na přelomu 50. let vystudoval při své učitelské praxi Vysokou školu pedagogickou v Praze a stal se středoškolským profesorem. V období od 7. 7. do 2. 8. 1952 působil na Ústřední škole Ministerstva školství, věd a umění. V letech 1970 – 74 učil také na Střední průmyslové škole chemické v Lovosicích dějepis a češtinu. Až do odchodu do důchodu pracoval jako vedoucí metodik českého jazyka při Okresním pedagogickém sboru v Litoměřicích a vedoucí sekce českého jazyka při Krajském pedagogickém sboru v Ústí nad Labem. Od roku 1949 do roku 1954 byl členem redakční rady odborného časopisu Český jazyk v Praze. V roce 1953 pracoval v autorském kolektivu na učebnicích českého jazyka pro 6. – 9. třídu, v roce 1960 byl jmenován hlavním autorem učebnice českého jazyka pro 7. třídu, která vyšla v 15 vydáních. V roce 1957 Ministerstvem školství a kultury vyznamenán čestným titulem „Vzorný učitel“ a v roce 1965 obdržel státní vyznamenání „Za vynikající práci“. Učitelské povolání bylo sice hlavní, ale ne jedinou životní náplní profesora Frühaufa. Z počátečních kulturních aktivit nutno uvést jeho předválečné vystupování ve smíšeném sboru Pěveckého spolku Förster...
Více od autora
František Fiedler (3)
František Fiedler byl český národohospodář a rakousko-uherský, respektive předlitavský, mladočeský politik. V letech 1907–1908 ministr obchodu Předlitavska. Odborně se profiloval jako národohospodář a právník. Po studiích práv byl promován sub auspiciis imperatoris, publikoval knihy o dějinách zemědělství v českých zemích. Krátce působil v justici, pak se stal tajemníkem českého zemského výboru . Přednášel na obchodní akademii. Vyučoval na české technice, kde od roku 1891 nastoupil docenturu v oboru zemědělského zákonodárství a kde byl roku 1899 jmenován profesorem právních a státních věd. Učil také na právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze jako profesor správní vědy a správního práva, kde byl navíc jedno funkční období děkanem. Od roku 1901 byl poslancem Říšské rady za městskou kurii, obvod Karlín, Smíchov. Nastoupil sem 29. října 1901 místo Josefa Kaizla. Mandát obhájil ve volbách roku 1907, konaných již podle rovného volebního práva, bez kurií, kdy byl zvolen za okrsek Čechy 016. Opětovně získal za tentýž obvod poslanecké křeslo ve volbách roku 1911. V Říšské radě setrval až do konce monarchie. Od roku 1901 rovněž zasedal jako poslanec Českého zemského sněmu. Roku 1901 je uváděn jako mladočeský kandidát. Po volbách roku 1907 i 1911 zasedl v poslaneckém klubu Český klub. Na českém sněmu se podílel na vypracování zákona o zápisu do pozemkových knih a dalších předloh. Byl do něj volen za obvod Poděbrady-Městec Králové, na Říšskou radu za obvod Smíchov-Karlín. Vrchol jeho politické kariéry nastal počátkem 20. století, kdy se za vlády Maxe Becka stal dodatečně ministrem obchodu Předlitavska. Funkci zastával v období 9. listopadu 1907 – 15. listopadu 1908. Byl členem mladočeské strany a poslancem za tuto stranu. Do funkce ministra ho vybral výkonný výbor strany. Původně měl být ministrem jiný mlado...
Více od autora
František Fediuk (3)
Ferry Fediuk se narodil roku 1929. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a působil jako geolog průzkumné organizace Geoindustria, dále pracoval v podniku Stavební konstrukce a byl také profesorem Pražského technologického institutu. V posledních letech se věnuje konzultační, recenzní, odborně publikační a drobné literární činnosti. Se svým geologickým kladívkem poznal nejen téměř všechny kouty naší vlasti, ale dostal se i do mnoha zemí všech kontinentů kromě Antarktidy. S mezinárodní expedicí projel na výzkumné lodi západní Pacifik od Japonska přes Filipíny, Singapur, Mikronésii a Novou Guineu až do Austrálie. V loňském roce vydal knihu Hovory s kamením.
Více od autora
František Fárek (1)
Narozen 10. 8. 1894, zemřel 24. 9. 1973 v pražském Suchdole. Armádní zpravodajský důstojník, účastník protifašistického odboje.
Více od autora
František Faltus (2)
František Faltus byl konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování, zakládající člen Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce , člen korespondent ČSAV. Narodil se ve Vídni v české rodině 5. ledna 1901. Po studiu na Vysoké škole technické ve Vídni nastoupil v roce 1923 do mostárny Waagner-Biro ve Vídni, kde působil tři roky a mj. se podílel na návrhu ocelového mostu přes Dunajský kanál ve Vídni. V roce 1926 obhájil dizertační práci s názvem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí. Od 1. března 1926 působil ve Škodových závodech v Plzni. Proslul zde projekty mostních konstrukcí, které přinášely do té doby novinku – technologii svařování. Podle jeho návrhu vznikl v roce 1931 celosvařovaný příhradový ocelový most v areálu Škodovky, největší ve své době, a v roce 1933 silniční most přes Radbuzu v Plzni . Od roku 1945 působil jako profesor na ČVUT v Praze na Vysoké škole inženýrského stavitelství. Spoluobnovil První ústav mostního stavitelství, později Ústav ocelových konstrukcí a katedra ocelových konstrukcí. Působil jako vedoucí Katedry ocelových konstrukcí v letech 1946–1970, zavedl strukturovanou výuku. Zemřel v Praze 6. října 1989. František Faltus se podílel na vzniku mnoha konstrukcí ať již jako autor, spoluautor či jako konzultant.
Více od autora
František Fabian (3)
Narozen 19.5.1927 v Ledči nad Sázavou.Prof. Ing., CSc., profesor aplikované matematiky, literatura z oboru, práce o pravděpodobnosti a z matematické statistiky.
Více od autora