František Faltus byl konstruktér a znalec v oboru ocelových konstrukcí, mostů a svařování, zakládající člen Mezinárodního sdružení pro mosty a konstrukce , člen korespondent ČSAV. Narodil se ve Vídni v české rodině 5. ledna 1901. Po studiu na Vysoké škole technické ve Vídni nastoupil v roce 1923 do mostárny Waagner-Biro ve Vídni, kde působil tři roky a mj. se podílel na návrhu ocelového mostu přes Dunajský kanál ve Vídni. V roce 1926 obhájil dizertační práci s názvem Příspěvek k řešení staticky neurčitých konstrukcí. Od 1. března 1926 působil ve Škodových závodech v Plzni. Proslul zde projekty mostních konstrukcí, které přinášely do té doby novinku – technologii svařování. Podle jeho návrhu vznikl v roce 1931 celosvařovaný příhradový ocelový most v areálu Škodovky, největší ve své době, a v roce 1933 silniční most přes Radbuzu v Plzni . Od roku 1945 působil jako profesor na ČVUT v Praze na Vysoké škole inženýrského stavitelství. Spoluobnovil První ústav mostního stavitelství, později Ústav ocelových konstrukcí a katedra ocelových konstrukcí. Působil jako vedoucí Katedry ocelových konstrukcí v letech 1946–1970, zavedl strukturovanou výuku. Zemřel v Praze 6. října 1989. František Faltus se podílel na vzniku mnoha konstrukcí ať již jako autor, spoluautor či jako konzultant. Zdroj: wikipedia.org
Zobrazit vše