34201–34260 z 156740 Autoři
Jaroslav Gregor (3)
Jaroslav Gregor, pseudonym Jaroslav Velšovský – 1968) byl český spisovatel, povoláním právník. V únoru 1929 se oženil s Annou Klementovou. Koncem roku 1939 se dostal do konfliktu s kolaborantským novinářem A. J. Kožíškem . Gregor jako divadelní referent Moravské orlice hodnotil pozitivně výkon herce Zemského divadla v Brně, komunisty Josefa Skřivana, na jehož likvidaci se Kožíšek podílel. V březnu 1941 zveřejnil Kožíšek článek Zednáři se znovu scházejí, ve kterém označil Gregora za zednáře a Benešovce. Tento článek předcházel prvnímu Gregorovu zatčení a vyšetřování v září až listopadu 1941, kdy mu bylo kladeno za vinu, že v říjnu 1938 přeložil do pohraničí 541 německých úředníků zemského finančního ředitelství v Brně; též mu byla kladena za vinu jeho frankofilská činnost. Podruhé byl zatčen 10. března 1945 proto, že založil a vedl ilegální odbojovou skupinu finančních zaměstnanců. Počátkem dubna 1945 byl převezen do koncentračního tábora v Mirošově. Chování Jaroslava Gregora za okupace bylo v roce 1947 předmětem parlamentní interpelace na tehdejšího ministra financí Jaromíra Dolanského, který Gregora obhájil. Po 2. světové válce byl vicepresidentem a správcem Zemského finančního ředitelství v Brně. Byl členem Moravského kola spisovatelů a předsedou Napoleonské společnosti pro Československou republiku v Brně. Vlastním jménem podepisova odborné publikace z oborů finančnictví, tělovýchovy, z oblasti napoleonských válek a svoje paměti na protifašistický odboj a věznění. Samostatnou část díla tvoří beletrie, kterou publikoval pod pseudonymem Velšovský. Odborná literatura se beletristickému dílu Jaroslava Gregora nevěnuje nebo ho považuje za okrajového autora. Čtenářsky však byla díla zveřejněná pod pseudonymem Jaroslav Velšovský poměrně úspěšná; např. román Děti vášně (v databázi N...
Více od autora
Jaroslav Gloser (4)
Narozen 16. 2. 1926 v Bystrém, zemřel v září 2008 ve Svitavách. Regionální historik, učitel, komunistický funkcionář v okrese Svitavy.
Více od autora
Jaroslav Franek (4)
Slovenský vědecký pracovník a pedagog na Katedře teoretické a experimentální elektrotechniky STU. Mluvčí Ústředního svazu židovských náboženských obcí ve Slovenské republice, externí spolupracovník Institutu judaistiky UK v Bratislavě. Věnuje se židovským dějinám a problematice antisemitizmu.
Více od autora
Jaroslav Feyfar (1)
Narozen 3.3.1871 v Praze,zemřel 19.3.1935 v Jilemnici. Lékař a a amatérský fotograf.
Více od autora
Jaroslav Doležal (2)
Narozen 7.2.1909 v Praze, zemřel 6.6.1977 v Praze. Malíř, knihař, publikace z knihařství.
Více od autora
Jaroslav Culek (3)
Narozen 28.03.1926 Brumov, okr. Blansko, autor odborné literatury.
Více od autora
Jaroslav Cihlář (3)
Narozen 7.4.1924 v Praze. PhDr., asistent katedry turistiky a lyžování, práce z cyklistiky.
Více od autora
Jaroslav Cícha (4)
Narozen 1954. Sportovní redaktor, autor publikací se sportovní tematikou.
Více od autora
Jaroslav Churáček (3)
Narozen 15.7.1930 v Novém Bydžově, zemřel v lednu 2004. Prof. Ing., DrSc., chemik, profesor na katedře analytické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích.
Více od autora
Jaroslav Červenka (4)
Narozen 23. 3. 1927 v Pacově. MVDr., CSc., docent hygieny a technologie potravin, literatura z oboru.
Více od autora
Jaroslav Čermák (2)
Narozen 1. 8. 1830 v Praze, zemřel 23. 4. 1878 v Paříži. Malíř, ilustrátor, kreslíř a výtvarník, vydány jeho dopisy.
Více od autora
Jaroslav Budínský (3)
Jaroslav Budínský byl český a československý politik, člen Lidové strany pokrokové a poslanec Moravského zemského sněmu, po vzniku ČSR poslanec Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii. Narodil se v Chotoměřicích v rodině mlynáře Františka Budínského a jeho ženy Kateřiny, roz. Kábové. Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, maturitu složil v roce 1884, a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde také získal v roce 1897 titul doktora práv. Od 90. let 19. století působil jako právník v Brně a v Olomouci. Působil také jako praktikant u Krajského soudu v Olomouci, Zemského soudu v Praze a Krajského soudu v Táboře. V letech 1898–1901 pracoval v advokátní kanceláři zemského poslance Josefa Koudely. V roce 1898 složil advokátní zkoušku. Proslul obhajobou chudých klientů a žalobami na brněnskou radnici vedenou Němci z důvodu jejího přístupu k českému školství. Angažoval se také v otázce českého školství, v letech 1907–1911 byl předsedou Matice školské v Brně. Byl také předsedou Sokola v Králově Poli. Do politiky vstoupil koncem 19. století jako součást hnutí Mladá Morava, tvořeného pokrokovými studenty, majícími blízko k mladočechům. Vzešel z okruhu sdružení Politický spolek pro severní Moravu. V roce 1911 patřil do mladší generace Lidové strany pokrokové na Moravě. Během tehdejšího pnutí ve straně souvisejícího s tlakem mladočechů z Čech na větší integraci a programové sblížení byl nakloněn tomuto tlaku vyhovět, ale nakonec byl přesvědčen Adolfem Stránským, aby zůstal loajální vůči stávajícímu brněnskému vedení strany a nepodpořil uvažovanou výstavbu zcela nové mladočeské strany na Moravě. Patřil do okruhu brněnských Lidových novin a ve straně reprezentoval skupinu, která byla nacionálně radikálnější a více nakloněná kooperaci s mladočeskými politiky z Čech. V moravských zemských vo...
Více od autora
Jaroslav Buchtel (3)
Narozen 26.1.1944 v Českých Budějovicích. Asistent sportovní katedry, literatura o odbíjené.
Více od autora
Jaroslav Bubeník (1)
Bc., zabývá se výzkumem ekonomiky biomasy, spoluautor publikace o energetických zdrojích.
Více od autora
Jaroslav Brychta (1)
Jaroslav Brychta – 5. října 1971, Železný Brod]) byl český sochař a sklářský výtvarník. Vytvářel různé skleněné figurky , ze skleněných korálků spojovaných drátky, skla tvarovaného nad kahanem i monumentální plastiky. Specializoval se jednak na portrétní plastiku, a dále na drobné dekorativní sklo, jeho figurky se staly velmi oblíbenými dětskými hračkami. Působil ve sklárně v Železném Brodě a byl profesorem na tamní střední sklářské škole. Svá díla vystavoval i v zahraničí . Stál na počátku proměny sklářské práce ve 20. a 30. letech, kdy se sklo stalo materiálem pro originální uměleckou tvorbu. Jeho dcera Jaroslava Brychtová spolu se svým manželem Stanislavem Libenským proslula jako tvůrce monumentálních skleněných plastik.
Více od autora
Jaroslav Brožek (3)
Jaroslav Brožek byl český teoretik v oboru barev, výtvarný pedagog, metodik a malíř. Vydal řadu významných publikací pojednávajících o barvě a jejích účincích na lidské vnímání, spolu s dalšími autory připravil učebnice výtvarné výchovy pro základní školy, působil jako zpočátku středoškolský, později vysokoškolský učitel, zabýval se malířskou tvorbou. Jaroslav Brožek byl nejstarším synem ze čtyř dětí Marie a Jaroslava Brožkových. Navštěvoval Gymnasium v Jevíčku a Boskovicích, kde na něj zapůsobil tamější profesor Bohdan Lacina natolik, že se rozhodl zasvětit svůj život umění a školství. V Praze studoval u Cyrila Boudy, Martina Salcmana a Karla Lidického pedagogický obor výtvarná výchova, modelování a deskriptivní geometrie. Po vystudování dostal v roce 1949 umístěnku do Teplic v severních Čechách. V roce 1959 byl vyzván, aby společně s dalšími kolegy připravil výuku výtvarné výchovy na tehdejším Pedagogickém institutu v Ústí nad Labem, který se později přeměnil na pedagogickou fakultu. Kromě pedagogické činnosti se intenzivně zabýval teorií barvy a přednášel na toto téma na několika zahraničních kongresech, např. v Lucernu, Drážďanech, Stockholmu. Zvyšoval rovněž svou vědeckou odbornost, získal titul kandidát věd za práci v oboru Teorie barvy. Spolupracoval s Jaromírem Uždilem na publikaci Výtvarná výchova a jako vedoucí autorského kolektivu Brožek, Maleček, Houra vydal učebnice výtvarné výchovy pro 7., 8. a 9. ročník základní devítileté školy. Vytvořil kolekci temper a akvarelů nazvanou “Holky”, maloval krajinu i městská prostředí severních Čech, zahájil rozsáhlý cyklus abstraktních olejových maleb “Soustavný výzkum barevného čtverce”, v němž uplatnil své vědomosti získané studiem teorie barvy. V roce 1970 byl v důsledku vyjádření nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa donucen odejít z pedagogické fakulty, pokračoval proto jako řadový učitel na základních školách, avšak v roce 19...
Více od autora
Jaroslav Boháč (2)
Narozen 13. 11. 1952 v Praze. Doc. RNDr., Ph.D., DrSc., profesor aplikované a krajinné ekologie na katedře agroekologie, práce z oboru entomologie.
Více od autora
Jaroslav Babula (2)
Publikace o zahrádkářství a přírodě, působil v první polovině 20. století.
Více od autora
Jaroslav Anděl (3)
Jaroslav Anděl vystudoval fotografii na FAMU a dějiny umění na FF UK v Praze. V 70. letech působil jako kritik a nezávislý kurátor. Zúčastnil se řady mezinárodních výstav konceptuálního umění a organizoval výstavy českého konceptuálního umění a body artu v Polsku a tehdejší Jugoslávii. V 80. letech odešel do Spojených států, kde působí jako organizátor výstav, kritik a autor knih o výtvarném umění. V letech 1996-98 byl ředitelem Muzea moderního a současného umění Národní galerie v pražském Veletržním paláci. V současnosti žije v New Yorku.
Více od autora
Jaromír Wágner (2)
Literární historik Jaromír Wágner vystudoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity filozofii a historii, později dálkově ještě angličtinu. Krátce působil jako odborný asistent pro výuku anglického jazyka na brněnské vojenské akademii a poté byl čtyři roky vedoucím Muzea odboje na brběnském Špilberku. Od roku 1963 do odchodu do důchodu učil na brněnských středních školách. Zabýval se zejména naší literaturou devatenáctého století. Výborně se vyznal i v anglické a americké literatuře a uplatnil se také jako překladatel. Stovky sloupků fejetonů, kurziv, komentářů a recenzí uveřejnil v kulturní rubrice Svobodného slova. Hlavní pozornost věnoval už od studentských let životu a dílu Karla Hynka Máchy. O Máchovi a problémech máchovského bádání napsal mnoho kratších článků, řadu studií a dvě knižní monografie. Trvalý byl i vztah Jaromíra Wágnera k máchovským krajinám - zamiloval si kraj kolem Doks a Kokořína a každoročně se o prázdninách do některé z těchto končin vracel.
Více od autora
Jaromír Tvrdý (3)
Geolog, působí v K. Varech. Zabývá se geologickým průzkumem a analýzou hornin a nerostných surovin. Publikace z oboru.
Více od autora
Jaromír Švestka (3)
Narozen 15. 9. 1937 v Brně, zemřel 2. 8. 2019. MUDr., DrSc., FCMA , profesor Masarykovy univerzity; psychiatr, významně se zabýval psychofarmakologií: působil na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, v letech 1987-1993 jako přednosta.
Více od autora
Jaromír Štejnar (3)
Narozen 22. 5. 1986 v Hradci Králové. Grafik, zakladatel firmy PANDEMIC, která se zabývá výrobou a prodejem originálních triček s potiskem, plakátů, placek a plyšáků. Autor a ilustrátor pohádkového příběhu.
Více od autora
Jaromír Smutný (1)
Jaromír Smutný byl český legionář, vedoucí Kanceláře prezidenta Edvarda Beneše a diplomat. V průběhu první světové války se stal jedním z čs. legionářů, kteří dezertovali z rakousko-uherské armády a nastoupili do vznikající čs. legie na Rusi. Během první republiky byl řadovým úředníkem na ministerstvu zahraničních věcí, kde si jeho píle všiml Edvard Beneš. V roce 1938 byl Smutný jedním z těch, kteří pomohli Benešovi utéct do exilu. Poté Smutný zastával několik funkcí, mj. konzula v Istanbulu. V roce 1939 se vydal do Londýna za Benešem, a postupně se vypracoval na jeho hlavního asistenta. Zapisoval a tudíž se i účastnil všech možných schůzek, na kterých byl Edvard Beneš. V posledních dvou letech druhé světové války de facto Smutný zastával funkci kancléře. Po konci války se oficiálně kancléřem prezidenta republiky stal. Smutný se stal Benešovým přítelem i v jeho soukromém životě a byl tak u všech událostí, které Beneš prožil. Včetně tzv. únorové krize vlády a následného komunistického převratu. Když Beneš 2. června 1948 ze své funkce odstoupil, Smutný ještě několik měsíců sloužil u Klementa Gottwalda jako jakýsi špeh vznikajícího třetího odboje. Ovšem komunisté na to přišli a zbavili ho postu kancléře, Smutný s celou svou rodinou se poté nechal ilegálně převézt přes hranice kvůli hrozícímu zatčení a uvěznění státní policií. Právě ve svém novém domově v Londýně se stal spoluzakladatelem Ústavu Dr. Edvarda Beneše se sídlem v Londýně. Ústav pečoval o pověst ČSR v zahraničí: konal přednášky, vydával tiskoviny, především pečoval o vědomí T. G. Masaryka a E. Beneše. Beneš po osudových únorových chvílích požádal Smutného, aby jednou napsal o únorových událostech, jakoby za něj, protože Beneš toho již nebyl schopen. K tomu se dostal Smutný v 50. letech, když po sérii přednášek vyšla jeho sbírka o těchto událostech a také o odsunu českých Němců. Tato sbírka přednášek byla vydána pod názvem Svědectví prezident...
Více od autora
Jaromír Sedláček (4)
Narozen 2.9.1885 ve Slavkově u Brna, zemřel 12.4.1945 v Brně. JUDr., profesor občanského práva, publikace z oboru.
Více od autora
Jaromír Schel (3)
Narozen 30. 1. 1940 v Kněžicích , zemřel 10. 7. 2020 v Českých Budějovicích. PhDr., kulturní činovník Českých Budějovic a jihočeského regionu, autor regionálních informačních publikací z jihočeského regionu.
Více od autora
Jaromír Rašín (4)
Jaromír Rašín byl právník, překladatel, básník, spisovatel a bibliofil. Byl synovcem politika Aloise Rašína. Měl právnické vzdělání, napsal několik knih básní a povídek, živil se také jako překladatel ze starořečtiny a latiny. Úspěšně vedl druhý největší pojišťovací ústav v zemi a jako kulturní nadšenec bohatě podporoval a financoval aktivity v oblasti umění . Výstřední byl na tu dobu i jeho přístup k práci – jako generální ředitel končil v pojišťovně už ve 14 hodin a poté odjížděl na svůj statek v Polabí, kde nacházel oddech a tříbil myšlenky. Po podepsání Mnichovské dohody emigroval do Jugoslávie, kde také zemřel roku 1951 ve své vile na ostrově Hvar.
Více od autora
Jaromír Ráb (3)
Narozen 19. 10. 1921 v Opavě, zemřel 11. 4. 2009. JUDr., Ing., syn básníka a prozaika Jáchyma Blechty . Autor knih s lesnickou a mysliveckou tematikou.
Více od autora
Jaromír Pokorný (3)
Jaromír Pokorný je bývalý český fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Škodu Plzeň. Nastoupil v 17 ligových utkáních a dal 2 góly.
Více od autora
Jaromír Podešva (2)
Jaromír Podešva byl český hudební skladatel a pedagog. Narodil se do hudebního prostředí. Jeho otec byl známý brněnský houslař. Již jako chlapec hrál na klavír, housle a na violu. Za německé okupace byl jako středoškolský student totálně nasazen na manuální práci do Boskovic a později z trestu přeložen do Ostravy. Středoškolská studia dokončil po válce. Absolvoval abiturientský kurz skladby na brněnské konzervatoři a v roce 1947 vstoupil na Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, kde studoval u Jaroslava Kvapila. Po dokončení řádného studia absolvoval ještě tříletou aspiranturu u téhož pedagoga a vykonával funkci tajemníka katedry skladby a dirigování. V letech 1956–1959 byl tvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů v Praze a později se stal předsedou brněnské pobočky. V letech 1969–1990 vyučoval skladbu a hudební teorii na ostravské konzervatoři. K jeho žákům zde patřili například Pavel Helebrand nebo violoncellista a koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek. Jeho tvorba zpočátku vycházela z díla Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka. V roce 1960 získal stipendium UNESCO na studijní pobyt v zemích západní Evropy a v USA. Setkání se soudobými kompozičními směry a postupy významně ovlivnilo jeho další tvorbu. Zkomponoval rovněž řadu tendenčních masových písní, sborů a kantát .
Více od autora
Jaromír Novák (1)
Denny Newman je pseudonym Jaromíra Nováka. Narodil se v roce 1975 v Plzni, vystudoval mateřskou školku s vyznamenáním za nejhezčí obrázek medvídka nakreslený pastelkami, základní školu, kdy vyhrál v roce 1984 soutěž ve sběru starého papíru, a matematicko-fyzikální gymnázium, kde dostal jedničku z tělocviku. Pracoval jako natěrač, vychovatel na škole v přírodě, prodavač, uklízeč, barový kytarový hráč a kavárenský povaleč. Literárně tvoří od svých sedmi let .
Více od autora
Jaromír Myška (2)
Narozen 1926, zemřel 7.10.1971 v Praze. Ing. CSc., chemik, práce z oboru.
Více od autora
Jaromír Matoušek (3)
Narozen 25. 4. 1915 v Praze. Publicista, rozhlasový redaktor a komentátor, autor životopisných studií o amerických prezidentech, práce z historie USA.
Více od autora
Jaromír Marek (3)
Narozen 1967. Novinář a dokumentarista, zpravodaj Českého rozhlasu ve Velké Británii.
Více od autora
Jaromír Kurz (2)
Narozen 29.6.1895 v Praze, zemřel 30.10.1965 v Praze. MUDr., DrSc., profesor oftalmologie, práce z oboru.
Více od autora
Jaromir Konecny (3)
Jaromír Konečný je německy píšící český spisovatel a vědec. Od r. 1982 žije v Německu. V češtině vyšly jeho knihy Moravská rapsodie, Hiphop a smuteční marš a Tuhej tulipán.
Více od autora
Jaromír Kalus (3)
Narozen 27. 12. 1947 v Opavě, zemřel 22. 11. 2022. Historik, muzeolog a numismatik, ředitel Slezského muzea v Opavě, též poslanec.
Více od autora
Jaromír Fiedler (2)
Narozen 18. 9. 1941 v Praze, zemřel 2014. Biolog, práce z živočišné genetiky a biometriky.
Více od autora
Jaromír Báča (4)
Narozen 10.2.1928 v Rohozné, zemřel 10.4.1999. Prof., Ing., CSc., vysokoškolský učitel, práce z oboru účetnictví a národního hospodářství.
Více od autora
Jarmila Veselá (1)
Narozena 25. 12. 1963 v Olomouci. Výtvarnice, spoluautorka publikací o mandalách.
Více od autora
Jarmila Šuláková (1)
Jarmila Šuláková byla známá česká lidová zpěvačka, která se zasloužila o zachování a propagaci moravské lidové hudby. Narodila se 21. března 1929 ve Vsetíně v Československu a stala se jednou z nejvýraznějších osobností folkové scény moravského Valašska. Kariéra Šulákové se vyznačovala hlubokým, zvučným hlasem a schopností předat citovou hloubku tradičních moravských písní. Během své kariéry spolupracovala s různými folklorními soubory a muzikami, čímž pomáhala udržovat hudební dědictví regionu. Její vystoupení často zahrnovala tradiční kroje a autentickou interpretaci lidových melodií, čímž si získala přízeň domácího i zahraničního publika. Jarmila Šuláková Díky své oddanosti svému řemeslu získala řadu ocenění a zůstala vlivnou osobností české lidové hudby až do svého odchodu 26. února 2017.
Více od autora
Jarmila Šťastná-Königová (2)
Jarmila Šťastná, rozená Königová , byla československá rychlobruslařka a krasobruslařka. Byla manželkou motocyklového závodníka Františka Šťastného. Původně se věnovala krasobruslení a zúčastnila se Mistrovství Evropy 1952 . Poté se přeorientovala na rychlobruslení. V roce 1955 vyhrála československý šampionát a na Mistrovství světa byla patnáctá. Na MS 1956 dosáhla svého nejlepšího výsledku ze světových šampionátů – 13. příčky. V první polovině 60. let vyhrála mistrovství Československa ještě čtyřikrát. Jako první, a zároveň i poslední československá závodnice se zúčastnila olympijských soutěží v rychlobruslení, neboť startovala na Zimních olympijských hrách 1964 . S pravidelným závoděním skončila v roce 1966, následně se však zúčastnila ještě několika jednotlivých závodů, včetně francouzského šampionátu roku 1969.
Více od autora
Jarmila Princová (1)
Narozena 7. 5. 1941 v Praze. PhDr., vědecká pracovnice, archeoložka, práce z oboru.
Více od autora
Jarmila Pavlíčková (3)
Narozena 22.4.1969 v Třebíči. Ing., ekonomka, vysokoškolská pedagožka v oboru softwarového inženýrství a programování v programu JAVA.
Více od autora
Jarmila Panevová (4)
Narozena 8. 4. 1938 v Praze. Prof. PhDr., DrSc., vědecká pracovnice Ústavu formální a aplikované lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Práce v oboru české filologie.
Více od autora
Jarmila Novotná (2)
Narozena 23.9.1907 v Praze, zemřela 9.2.1994 v New Yorku . Operní pěvkyně a herečka.
Více od autora