30001–30060 z 155200 Autoři
Olga Pouperová (4)
Narozena 1982. Doc. JUDr., Ph.D., právnička a vysokoškolská pedagožka. Zaměřuje se především na právní regulace médií a právo ve veřejné správě.
Více od autora
Olga Parolková (3)
Narozena 19.2.1930 v Jetišově u Strakonic, zemřel 8. 12. 2006. PhDr., CSc., rusistka a bohemistka, . Práce v oboru, publikovány ve sbornících a časopisecky, překladatelka z ruštiny, autorka učebnic ruského jazyka, majitelka nakladatelství Bohemika, autorka anglicky psané učebnice češtiny pro cizince, vyučovala též angličtinu.
Více od autora
Olga Košutová (3)
Olga Košutová, provdaná Klapálková a jeho manželky Pavlíny, rozené Klukové . Měla jednu starší a dvě mladší sestry. Vystudovala gymnázium v Přerově, kde maturovala v roce 1920. Ve Velkém Týnci učila v letech 1920-1922. Po sňatku s Karlem Klapálkem odešla s manželem na Podkarpatskou Rus, kde rodina pobývala v letech 1924–1932. Učila na měšťanské škole v Perečíně, od roku 1924 na rusínské občanské škole v Užhorodu a od roku 1932 tamtéž na měšťanské škole. Od roku 1932 žila rodina v Českých Budějovicích. Manžel Karel Klapálek musel po vzniku Protektorátu opustit armádu a stal se ředitelem Živnostenského úřadu v Českých Budějovicích. Od roku 1939 organizoval protiněmecký odboj v českobudějovické pobočce vojenské odbojové organizace Obrana národa. Po jejím rozbití v letech 1939 a 1940 uprchl do emigrace, kde za zapojil se do zahraničního odboje. Olga Klapálková zůstala v Protektorátu se svými dvěma dcerami. Do roku 1941 ještě Olze Klapálkové zveřejňoval její příspěvky denní tisk a v roce 1942 vyšel její román Slunce nad údolím a v roce 1944 vydalo nakladatelství Promberger román Láska zůstává. Od 17. září 1942 ale byla internována v táboře ve Svatobořicích, určeném v té době pro příbuzné Čechů, kteří utekli z Protektorátu. Odsud byla v dubnu 1945 přesunuta do Plané nad Lužnicí, kde se dočkala osvobození. S manželem se setkala až v druhé polovině května 1945....
Více od autora
Oľga Gluštíková (4)
Slovenská básnířka a novinářka, spoluzakladatelka Bratislavského literárního klubu BRAK.
Více od autora
Olga Chválová (4)
Narozena 7. června 1957.PaedDr.,CSc. Autorka příruček s tělovýchovnou tématikou. Zabývá se též mezinárodními vztahy a zahraniční politikou. Publikace o Evropské unii.
Více od autora
Oleg Sencov (2)
Ukrajinský spisovatel, režisér, scénárista, filmový producent a občanský aktivista.
Více od autora
Oleg Reif (2)
Oleg Reif byl český herec a televizní režisér. Rodiče Olega Reifa emigrovali po ruské revoluci do Československa. Otec byl po roce 1945 odvlečen zpět a vrátil se po třinácti letech. Oleg Reif se měl stát knězem, ale účinkování ve filmu Preludium ovlivnilo jeho další život. Byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru a dostával dětské role v řadě filmů mezi lety 1941 a 1953. Později hrál epizodní role. Jako herec vystupoval v pražských divadlech a v divadle v Karlových Varech. Od roku 1994 režíroval v Československé televizi. Jeho syn je režisér Oskar Reif . Před kamerou se objevil poprvé ve 13 letech ve filmu Preludium z roku 1941. Mezi jeho další role patřila postava inspicienta v divadle ve filmu Pane, vy jste vdova! nebo staršího Pláničky ve Slunce, seno a pár facek. Jeho poslední role byly v trilogii Kameňák, kde ztvárnil lorda.
Více od autora
Oleg Michajlovič Malevič (3)
Ruský literární vědec, historik literatury, bohemista, specializace na českou literaturu 20. století, též překladatel z češtiny do ruštiny.
Více od autora
Oldřiška Podhorcová (3)
Narozena 1948 v Praze. Mgr., novinářka a redaktorka, televizní dramaturgyně, autorak reklamních textů, do novin a časopisů přispívá zejména na téma bydlení a životního stylu.
Více od autora
Oldřich Taraba (2)
Narozen 9.10,1922 v Hradci Králové.Ing., dr., DrSc., profesor fyziky, publikace z oboru ultrazvuku a elektroniky.
Více od autora
Oldřich Pelčák (1)
Oldřich Pelčák je český kosmonaut a vojenský letec. Je tzv. „kosmonautem-kandidátem“, společně s Vladimírem Remkem jsou jediní dva Čechoslováci, kteří absolvovali výcvik pro let do vesmíru. Ve dvojici s Nikolajem Rukavišnikovem tvořili záložní posádku k dvojici Remek–Gubarev pro let Sojuz 28. Od roku 1969 sloužil v armádě jako velitel roje v hodnosti nadporučíka. V roce 1971 získal kvalifikaci pilota 1. třídy. Od 1. září 1972 začal Oldřich Pelčák studovat v ruském Moninu na vojenské letecké akademii J. A. Gagarina společně s Vladimírem Remkem. V roce 1975 obdržel medaili Za službu vlasti. Do předběžného výběru kosmonautů programu Interkosmos byla v roce 1976 jmenována čtveřice letců, z nichž byli ještě v ČSSR vyřazeni Michal Vondroušek a Ladislav Klíma. Výběrovým řízením byla čtveřice zredukována na dvojici Remek – Pelčák. Tito dva v prosinci téhož roku odjeli do Hvězdného městečka, kde spolu s ostatními kandidáty z Polska a NDR absolvovali výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina. Společně s ním se zde ubytovala i jeho rodina, žena Hana a synové Oldřich a Miloš. Až po ukončení náročného výcviku na počátku roku 1978 bylo v Praze příslušnou komisí určeno, že Pelčák bude členem záložní posádky a do kosmu poletí Vladimír Remek. Po návratu do vlasti působil v letech 1978-1981 jako velitel 11. stíhacího pluku v Žatci, v letech 1981-1985 byl zástupcem velitele 3. divize PVOS a poté byl zkušebním pilotem Leteckého zkušebního odboru Vzdušných sil AČR v Praze-Kbelích. Od roku 1999 je v důchodu a ochotně se zúčastňuje různých setkání popularizátorů kosmonautiky. Po Oldřichu Pelčákovi byla pojmenována planetka Pelčák objevená českými hvězdáři na Kleti. Z prvního manželství pochází děti Oldřich, Miloš a Hana. Z druhého manželství dcera Lucie. K roku 2020 má čtyři vnoučata. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2014 kandidoval jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 24 – Praha 9. Se ziskem 10,66 % hlasů...
Více od autora
Oldřich Nouza (3)
Oldřich Nouza byl básník, fotograf, pedagog, překladatel z ukrajinštiny, grafik, malíř a nakladatelský redaktor. Oldřich Nouza pocházel z rodiny učitele. Vystudoval Státní koedukační učitelský ústav v Českých Budějovicích a poté působil jako učitel na obecných a měšťanských školách v Dunajovicích u Třeboně , Lišově , Purkarci , Rašpachu , Blansku u Kaplice , Plané a v Českých Budějovicích . Od 1945 vykonával zároveň různé funkce na odboru školství a kultury v Českých Budějovicích . V letech 1948-1949 byl zaměstnán na oblastní úřadovně Ministerstva informací a poté byl lektorem tvůrčí skupiny Čs státního filmu. Roku 1950 se přestěhoval do Prahy a do roku 1953 byl kulturním referentem na ředitelství Státních lázní. Absolvoval jednoroční stipendium Svazu československých spisovatelů a od roku 1954 a až do odchodu do důchodu byl redaktorem Mladé fronty. Spolu s Josefem Bartuškou byl zakladatelem pětičlenného uměleckého sdružení Kontakt, které se od roku 1928 scházelo v kavárně Savoy v Českých Budějovicích. Na něj navázalo roku 1930 avantgardní umělecké sdružení Linie, které vydávalo stejnojmenný časopis. Oldřich Nouza byl také od roku 1929 členem Levé fronty, která nahradila Svaz moderní kultury Devětsil. Sdružení Linie zaniklo roku 1939 a po válce už nebylo obnoveno. V časopisu Linie recenzoval knižní novinky a divadelní hry. Nouza publikoval básně, teoretické texty a grafiky kromě Linie také v ReDu, Trnu, Trampu, Indexu, Národním osvobození, Jihu , Lidových novinách, Haló novinách, Programu D 34–39, U Bloku, Lidové kultuře, Době, Literárních novinách, Rudém právu, Kulturní tvorbě, Jihočeské pravdě, Kalendáři Jihočeské pravdy , Literárním měsíčníku aj. Užíval pseudonymu Jan Houda a šifer on a O. N. Jako redaktor redigoval publikace v Nakla...
Více od autora
Oldřich Hyvnar (3)
Narozen 17. 6. 1953 v Ostravě. Mgr., středoškolský učitel, ilustrátor učebnic a učebních pomůcek pro ZŠ.
Více od autora
Oldřich Hujer (4)
Oldřich Hujer byl český lingvista a indoevropeista, profesor Univerzity Karlovy. Oldřich Hujer se narodil 25. listopadu 1880 v budově školy v Paceřicích učiteli Janu Hujerovi a Josefě, roz. Kovářové. Oldřich měl mladšího bratra Zdeňka , pozdějšího učitele a ředitele Masarykova českého státního reálného gymnázia v Plzni. Rodina se v roce 1888 přestěhovala do školy v Letařovicích. Po maturitě na gymnáziu v Příbrami vystudoval jazykovědu na Filosofické fakultě UK, kde mezi jeho učiteli byl Jan Gebauer nebo Josef Zubatý, a roku 1905 promoval prací ze srovnávacího jazykozpytu indoevropského a slovanského. V letech 1909–1910 byl na studijním pobytu v Německu , habilitoval se spisem o slovanské deklinaci, roku 1911 byl jmenován docentem a roku 1919 profesorem srovnávacího jazykozpytu indoevropských jazyků. Přednášel také na univerzitě v Brně, byl členem české, polské a bulharské akademie a Philological Society v Londýně. Redigoval „Příruční slovník jazyka českého“ a řadu filologických časopisů a přispíval do Ottova i Masarykova slovníku. Je pohřben do Slavína, společné hrobky osobností v Praze na Vyšehradě. Věnoval se především srovnávací jazykovědě indoevropských jazyků se zvláštním zřetelem k jazykům slovanským, dále dějinám češtiny a baltským jazykům. Vycházel z mladogramatické školy, její metody však různě prohloubil. Nejdůležitější spisy:
Více od autora
Oldřich Flosman (3)
Oldřich Flosman byl český skladatel a violoncellista, známý svým přínosem klasické hudbě. Narodil se 28. července 1925 v Brně v Československu a byl významnou osobností české hudební scény 20. století. Flosmanova tvorba zahrnuje různé žánry, včetně komorní hudby, symfonických skladeb a koncertů. Jeho styl se často vyznačuje melodickou bohatostí a zapojením tradičních českých hudebních prvků. Během své kariéry se Flosman dočkal uznání za své skladby a výkony. Věnoval se také pedagogické činnosti a své znalosti a vášeň pro hudbu předával mladším generacím.
Více od autora
Oldřich Brož (2)
Autor historických próz a literatury pro mládež. Žije v USA ve státě Texas.
Více od autora
Oldřich Bělecký (3)
BĚLECKÝ, Oldřich . Autor převážně humoristických povídek a literatury pro děti a mládež. „Oldřich Bělecký, vlastním jménem dr. Oldřich Dočkal.se narodil na Hané ve Ždětíně, ale Slovácko mu přirostlo k srdci. Povoláním byl pošťák a pracoval ve vlakové poště. Jako spisovatel vydal několik knih - povídek s humorem ze Slovácka a okolí.
Více od autora
Olaf Medenbach (1)
Dr. Olaf Medenbach působí od r. 1977 jako vědecký pracovník v Mineralogickém ústavu Ruhrské univerzity v Bochumu. Dosáhl mezinárodního uznání jako jeden z nejlepších fotografů krystalů. Spolupracuje s jedním z nejvýznamnějších mineralogických časopisů na světě "Mineralogical Record" a je autorem knihy "Kouzelný svět minerálů" . Bydlí ve Wittenu v Porúří.
Více od autora
Ola Rosling (1)
Švédský statistik, tvůrce vizualizačního programu pro statistické informace.
Více od autora
Oksana Maslova (2)
Ukrajinská šéfredaktorka online magazínu o kultuře a životě v Oděse, publicistka, recenzentka knih, organizátorka výstav a kulturních akcí. Uprchlice z válkou zasažené Ukrajiny do Česka. Zakladatelka informačního servisu v ukrajinštině pro ukrajinskou diasporu v ČR. Autorka autobiografického příběhu.
Více od autora
Odile Weulersse (2)
Odile Weulersseová promoval v institutu vědecké politiky. Profesorka s agregací filozofie v roce 1969. Stala se mistrem přednášek na Sorboně, vyučuje film, napsala scénáře pro televizi. V roce 1982 vydala romány pro mládež. Její díla jsou hlavně historické romány. Tyto příběhy jsou vybudované podle dokumentace a dovolují objevit civilizace, zvyky a starobylé víry.
Více od autora
Ocean Vuong (4)
Americký spisovatel a básník vietnamského původu. Vysokoškolský profesor.
Více od autora
Obonete S Ubam (2)
Narozen 21. 8. 1976. Česko-nigerijský podnikatel, právník a spisovatel, za přínos k rozvoji nigerijského kmene Annang mu byl udělen tradiční šlechtický titul, autor autobiografie.
Více od autora
Nura Abdi (2)
prožila dětství v milovaném Mogadišu, bílém městě u Indického oceánu. Dnes žije a pracuje v německém Düsseldorfu.
Více od autora
Novi Singers (4)
The Novi Singers byl polský jazzový vokální kvartet založený v roce 1964, který proslul svou hudební inovací a přínosem pro žánr vokálního jazzu. Skupinu tvořili Bernard Kawka, Ewa Wanat, Waldemar Parzyński a Janusz Mych. Uznání si získali díky jedinečnému spojení hlasů a schopnosti imitovat nástroje, která se stala charakteristickým znakem jejich stylu. Během své kariéry spolupracovali s významnými osobnostmi polské jazzové scény, vystupovali na různých mezinárodních festivalech a získali uznání doma i v zahraničí.
Více od autora
Nouriel Roubini (2)
Americký ekonom, universitní profesor, působil též ve státních službách.
Více od autora
Nossrat Peseschkian (2)
Nossrat Peseschkian byl německým psychiatrem a neurologem. Pocházel z Íránu, kde se narodil v roce 1933. V Německu žil od roku 1954. Vzdělání v psychoterapii získal v Německu, Švýcarsku a Spojených státech amerických. V odborných kruzích ve světě je znám jako zakladatel pozitivní psychoterapie, o které přednášel ve více než dvaceti zemích světa. Z hlediska svého přístupu se zabýval také psychomotorickou medicínou, rodinnou terapií a duševní hygienou. Principy pozitivní psychoterapie vytvářel na základě transkulturního srovnání vztahů mezi kulturou a nemocí v jedenácti zemích světa.
Více od autora
Norman Spinrad (2)
Spisovatel. První povídku The Last of Romany otiskl v časopise Analog a o něco později vydal román The Solarians . Román Bug Jack Barron , jímž se S. zařadil mezi autory Nové vlny v SF, vyvolal literární zemětřesení. Jeho ústředním motivem je úloha hromadných sdělovacích prostředků při tvorbě veřejného mínění v současném západním světě a S. jazyk i styl představují ostrý útok proti bariéře pruderie, jež tehdy v SF tvrdě vládla. Hlavním hrdinou tohoto napínavého příběhu je populární televizní komentátor, jenž se pustí do boje s mocným finančním magnátem, který se snaží získat monopol na nesmrtelnost. Pokrytci, jimž ve skutečnosti vadila především sociálně kritická tendence S. románu, se spojili s puritány i s tradičními odpůrci Moorcockova časopisu New Worlds, kde román vycházel, a zahájili generální útok; za záminku jim posloužily některé naturalisticky vylíčené scény z hrdinova intimního života a také neliterární výrazy, jimiž dílo oplývalo. Nejprve se pokusili dosáhnout zákazu vydávání magazínu, a když tento postup ztroskotal, uchýlili se k zákeřnému ekonomickému obchvatu: firma W. H. Smith, hlavní distributor britských periodik, odmítla časopis dále rozšiřovat. Ještě jedno S. dílo vyvolalo rozruch. Román The Iron Dream – kronika imaginárního fašistického hnutí, viděného z pohledu jeho vůdce – zaujal bizarní premisou: jeho skutečným autorem je prý jistý Adolf Hitler, nadaný, leč poněkud pomatený ilustrátor tzv. hrdinské fantasy. Jde tedy o příběh o příběhu; čtenářsky vděčný motiv alternativní skutečnosti S. posloužil jako nástroj politické satiry. Někteří čtenáři však ironii románu nepochopili a kritizovali dílo jako apoteózu nacismu. Další S. díla – zmiňme např. romány Song from the Stars a Child of Fortune – prozatím kontroverze nevyvolala. Za novelu Riding the Torch získal autor cenu Jupit...
Více od autora
Norman Shine (1)
Numerolog. Po té, co deset let cestoval posvětě a Indii, žije nyní v Dánsku.
Více od autora
Norbert Lynton (1)
Historik umění, ředitel Školy dějin umění na Chelsea School of Art, profesor dějin umění na sussexské univerzitě. Autor monografií mj. o Paulu Kleeovi, Vladimiru Tatlinovi a Bernardu Cohenovi. Působil jako umělecký kritik listu The Guardian a jako redaktor revue Art International. Přispíval do mnoha periodik.
Více od autora
Norah Lofts (2)
Norah Lofts pocházela z anglického Norfolku. Patřila k nejčtenějším autorkám první poloviny 20. století. Napsala více než 50 románů popisující fiktivní historické události, psala ale také non-fiction a povídky. Používala také pseudonymů Peter Curtis a Julie Astley. Podle jejich knih byla natočena zhruba desítka filmů
Více od autora