Všichni Autoři a témata

Václav Nosek-Windy (3)

Václav Nosek-Windy byl český skaut, skautský činovník, spisovatel a sběratel, badatel a popularizátor skautské a foglarovské historie. Jeho otec založil již v roce 1919 skautský oddíl v Polici nad Metují, později působil jako skautský činovník v Praze. Starší bratr Václava, Zdeněk , byl z politických důvodů vězněn v letech 1949–1950 v Jáchymově. Ke skautingu se Nosek dostal v padesátých letech přes časopisy Junák a Vpřed, které měl jeho otec doma na půdě. Od dětství se věnoval také sběratelské činnosti , později se zaměřil především na známky o skautingu. V roce 1968 se přihlásil do Klubu přátel Jaroslava Foglara a obdržel členskou legitimaci č. 1075. Postupně si kompletoval sbírku Mladého hlasatele a chybějících čísel Vpředu a Junáka, nakupoval foglarovky a skautskou literaturu. Od roku 1973 vydával sám časopis-zpravodaj, nazvaný ZIPS – Zprávy a informace pro sběratele skautských známek. Podílel se na přípravě umístění pamětní desky A. B. Svojsík a na budově reálného gymnázia na Žižkově, kde Svojsík učil. Při vyklízení pozůstalosti po Svojsíkovi zachránil jeho deník, který následně vydalo TDC tiskem pod názvem Vzpomínky z cest jako první v edici skautských deníků. Jaroslava Foglara poprvé spatřil na autogramiádě v roce 1968, ale osobně se s ním seznámil až ve druhé polovině osmdesátých let. Spolupracoval s dalšími badateli a sběrateli, např. Zdeňkem Pírkem na vyhledávání informací k dílu Jaroslava Foglara a s Ivanem Vápenkou, kterému pomáhal připravovat v Praze na Jižním městě v roce 1988 výstavu k 50. výročí Rychlých šípů a v roce 1990 výstavu „19 knih Jaroslava Foglara“ v Památníku národního písemnictví. Rovněž spolupracoval se sběrateli a znalci knih pro mládež, Josefem Bláhou-Řešetlákem, Milanem Svobodou a Kamilem Buderou-Akimem. V prosinci 1989 se zapojil do příprav setkání skautských činovníků v Městské knihovně v Praze, v roce 1990 byl pověřen tvorbou rub...

Václav Nešpor (4)

Narozen 20.7.1883 ve Velkém Týnci, zemřel 9.9.1973 v Olomouci. PhDr., profesor hospodářské školy, historik a archivář, práce z oboru.

Václav Nebeský (3)

Václav Nebeský byl první český historik moderního umění, obchodník s obrazy v Paříži, knihovník Akademie umění, publicista, výtvarný kritik a profesor estetiky a dějin umění na VŠUP. Václav Nebeský byl vnukem básníka a novináře Václava Bolemíra Nebeského. Absolvoval reálné gymnasium v Křemencově ul. v Praze a poté studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a v letech 1909–10 na pařížské Sorbonně a 1911–13 na Ecole de Louvre. Jako historik umění a kritik přispíval do časopisů Kmen, Červen, od roku 1919 spolupracoval s týdeníkem Tribuna a v letech 1921–24 redigoval časopis Volné směry. V polovině roku 1924 odjel do Paříže a posílal pravidelné poznámky, články a větší studie do různých tiskovin. Od prosince 1924 do jara 1929 u něj na adrese 11bis Rue Delambre bydlel v podnájmu – s nezbytným pianinem – Bohuslav Martinů. Až do roku 1936 provozoval Nebeský v Paříži obchod s uměním. Roku 1937 organizoval československou účast na Světové výstavě a vydal také velmi významné dílo L´art moderne tchécoslovaque. Na podzim roku 1938 se definitivně vrátil domů a většinu času věnoval úsilí o propracování teoretického systému, který pak jako profesor výtvarné estetiky přednášel od roku 1945 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Ovlivnil celou řadu mladých umělců, kteří v té době studovali v ateliéru sochařství prof. Josefa Wagnera a malířských ateliérech prof. Františka Tichého a Emila Filly. Václav Nebeský se nezabýval přímo dějinami umění, ale výtvarnou kritikou, teorií umění a estetikou. Nesledoval vnější proměnu jevů, ale vnitřní kontinuitu formy. Dokázal jako jediný teoretik ve své době postihnout rozdíly mezi historií umění, estetikou a výtvarnou kritikou. V jeho pojetí se historická a estetická uměnověda zabývá fenomenologií umění a nikoli jeho výkladem. Václav Nebeský významně zasáhl do hodnocení tvorby 20. století. Jako citlivý a přesný analytik dospěl k závěrům, které si udržely platnost i v ná...

Václav Müller (3)

Narozen 6.9.1910 ve Velkém Boru u Netolic, zemřel 4.8.1984 v Přímrami. Středoškolský profesor, prózy, práce z oboru české gramatiky.

Václav Mikoláš (1)

Autor kuchařky.

Václav Michalička (4)

Narozen 1978. Mgr., etnolog, práce o tradicích řemeslné rukodělné výroby na Valašsku a Těšínsku.

Václav Michalíček (2)

Technik. Spoluautor technických a hornických slovníků.

Václav Matoušek (2)

Narozen 15. 7. 1954 v Praze. Doc., PhDr., CSc., historik, archeolog, pracovník v archeologickém a speleoarcheologickém výzkumu, stati a práce z oboru.

Václav Malý (1)

Ing., spoluautor publikace o rekonstrukci a dostavbě Národního divadla.

Václav Makrlík (2)

Narozen 1943. Ing. ekonomie, práce o manamegentu a diplomacii, též autor práce o českých politických dějinách.

Václav Losík (2)

Překladatel z němčiny a angličtiny.

Václav Láska (3)

Narozen 4. 8. 1974 v Rakovníku. Advokát, senátor, bývalý policejní vyšetřovatel. Předseda správní rady Transparency International. Autor románů a knihy o hospodářské kriminalitě.

Václav Kukla (3)

Učebnice z oboru vodohospodářství.

Václav Kubica (2)

Narozen 20.5.1926 v Praze. Muzikolog, hudebník, publikace o arabské hudbě.

Václav Krumphanzl (2)

V. Krumphanzl, významný geodet a pedagog, spoluzakladatel české, resp. československé inženýrské geodézie, se narodil 2. února 1908 v Praskolesích , ležících v podhůří Brd asi 4 km severovýchodně od Hořovic. Po absolvování plzeňské reálky v roce 1927 vystudoval na Vysoké škole speciálních nauk Českého vysokého učení technického v Praze zeměměřické inženýrství; absolvoval v březnu 1931. Zaměstnání našel jako mnozí další absolventi té doby u katastrální měřické služby na Slovensku, konkrétně na KMÚ v Novém Meste nad Váhom. Roku 1939 přešel po rozpadu Československa do Triangulační kanceláře ministerstva financí v Praze a roku 1943 do známého strojírenského podniku ČKD Praha. Začal se zabývat měřickými pracemi spojenými s projektováním, vytyčováním, dokumentací a sledováním stavebních objektů, tedy s oblastí dnešní inženýrské geodézie. Staly se východiskem jeho disertační doktorské práce, kterou obhájil v květnu 1946. Po osvobození v roce 1945 působil jako civilní geometr a od r. 1950 v družstvu Geoplán . Problematice geodézie ve výstavbě se plně věnoval po příchodu do Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického v Praze v roce 1954. V té době již byl uznávaným odborníkem v problematice inženýrské geodézie, kterou jako nový předmět pod názvem Speciální geodesie začal v roce 1952 přednášet jako externista na oddělení zeměměřického inženýrství fakulty inženýrského stavitelství ČVUT v Praze a na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě. Zemřel 5.4.1986 v Praze.

Václav Krška (4)

Václav Krška byl český scenárista, režisér a spisovatel. Jednalo se o jednoho z klasických českých filmových tvůrců, který se, mimo jiné, programově zaměřoval na filmové adaptace kvalitních literárních děl. Kromě jeho vlastních děl to byly zejména filmy inspirované dílem českého básníka Fráni Šrámka, dále životopisné filmy . Byl označován lichotivým přídomkem básník českého filmu. Známé jsou i dva orientálně laděné pohádkové koprodukční snímky Labakan a Legenda o lásce Pocházel z Písku a žil v nedaleké Heřmani, byl velmi vzdělaný, sečtělý a kultivovaný, kromě své literární činnosti již od mládí rád hrával a režíroval ochotnické divadlo. V roce 1939 byla v okolí Písku zfilmována jeho kniha Odcházeti s podzimem pod názvem Ohnivé léto, na tomto filmu pracoval poprvé jako pomocný režisér společně s Františkem Čápem. Také snímek Kluci na řece z roku 1944 se natáčel v Písku. Ve stejném městě se odehrávají i jeho umělecky nejcennější filmy Stříbrný vítr a Měsíc nad řekou natočené na motivy děl Fráni Šrámka. V roce 2011 vznikla studie odstraňující tabu v nazírání na Krškovo stejnopohlavní cítění. Václav Krška je pochován na heřmaňském hřbitově, na jeho hrobce se nachází busta, jejímž autorem je český sochař Jan Kodet. Na každoročním festivalu studentských filmů v Písku je udělována hlavní cena, která nese Krškovo jméno.

Václav Křivanec (3)

Václav Křivanec, vystudovaný učitel, žije v Plzni, pracuje mnoho let jako speciální pedagog ve školách pro žáky s problémovým chováním. Mimo své povolání se věnuje hudbě. Jako kytarista a skladatel působil a působí v mnoha hudebních skupinách . V současnosti se kromě hudby začal věnovat i psaní.

Václav Kopta (3)

Narozen 21. 6. 1965 v Praze. Herec, skladatel a textař, syn textaře a básníka Pavla Kopty .

Václav Kohout (4)

Vedoucí výroby nakladatelství Fraus, vystudovaný učitel matematiky a fyziky. Spoluautor učebnice fyziky.

Václav Koch (4)

Václav Koch , pomolog.

Václav Klusoň (2)

Narozen 1926. Ing., CSc., pracovník Kabinetu systémové teorie plánování, práce v oboru ekonomie, překladatel z ruštiny.

Václav Klaus (2)

Narozen 10. 9. 1969. Mgr., pedagog, ředitel gymnázia, syn prezidenta Václava Klause.

Václav Kás (4)

Václav Kašpar Narozený v roce 1894 v Bořečnici u Písku. . Zemřel 15.6. 1941 v Praze. Bratr básníka Františka Kašpara. Spisovatel, divadelní autor a kritik, básník, novinář a filmový publicista. Šifry: V.K. ., v.k. . Jako autor své první literární práce počal publikovat v polovině dvacátých let, kdy některé ze svých povídek publikoval v ilustrovaném týdeníku Rozkvět. Od roku 1922 spolupracoval s deníkem Lidové listy, kde stal členem kulturní redakce. Spolupracoval s Archa, Brázda, Lumír, Pražským večerník, Rozpravy Aventina, Světozor, Filmový kurýr aj. periodika. Václav Kašpar svoji tvorbu vždy bytostně spojoval s domácí krajinou, která pro něho představovala základní kamen – kotvu, která spojuje člověka s jeho existencí. Druhou spojnicí byla víra v Boha, který napomáhá člověku překonávat i ty nejtěžší zkoušky v životě, jež před ním stojí. Bůh a láska dodávají člověku jediný smysl jeho bytostné existence. Tento předobraz již nalezneme v souboru povídek ,,Kain” z roku 1927. Postavy tohoto souboru povídek pocházejí z venkovského prostředí a procházejí obtížnou životní cestou, nelehkou, která nevylučuje i možnost zločinu. Na pozadí těchto životních příběhů si pak autor kladl základní otázku viny a neviny, trestu a odpuštění. Tvorbě Václava Kašpara nebyl neznám smysl pro komično a anekdotu, která mnohdy směřovala až do podoby společenské satiry. Tento postřeh, který vycházel ze zkušenosti soudního publicisty, pak uplatnil v některých svých podobách literárního příběhu – např.: Na břehu řeky , Vlak pro vraha jiné historky. V třicátých letech. vyšla jeho básnická sbírka ,,Žena na pobřeží”. . Od roku 1931 Počal také spolupracovat s tehdejším Československým rozhlasem, kde se prosadil jako autor rozhlasových her. Ze soudní síně – , Život Frederika Chopina : na pražském nábřeží : Návštěva a Paganini . Jako divadelní autor spolupracoval s divadlem Akropolis. ...

Václav Kaplan (3)

Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.

Václav Kálal (3)

Narozen 12.1.1906 v Bernarticích u Písku. Dr. ing., profesor zemědělsko-technické školy v Táboře. Práce v oboru chovu drobného hospodářského zvířectva.

Václav Kahuda (3)

Václav Kahuda, nar. 8. 11. 1965 v Praze. Vyučen jako štukatér v Kafkově atelieru v Buštěhradské ulici, Praha 6-Střešovice. Tehdy se projevoval jako plachý melancholik se sklonem k nenápadnému sadismu. Pracoval na kostelech a zámcích, opravoval fasády historických budov. Např: Nosil svačiny dědkům při opravě umělých mramorů v prezidentském salonku Národního divadla ; ...též poznal Toulavý kostel v Mostě ; ...dále pracoval tento trudovitý tovaryš na secesním hotelu v Nové Pace, na klášteře ve Vrchlabí, na divadle v Mladé Boleslavi . A tak dále... Po roce 1986 odchází ze zrušené dílny, opouští řemeslo a pracuje jako noční hlídač v muzeu. Rok 1989 byl zajímavý tím, že dotyčný si nejprve zkusil, jaké to je, pracovat jako strojník čistírny odpadních vod, „Sračkárna“, cihlový pavouk v podzemí, v Podbabě. „Šithaus“ byl plný rachotu a vysoce vyjících vysokotlakých čerpadel. Proto odchází výše jmenovaný ještě ve zkušební době a 1. prosince stojí v bráně Libockého hřbitova na Džbáně, konečná tramvaje č. 26. Stává se hrobníkem s platovou třídou D5 u koncernu Pražská pohřební služba. Kosmický podnik . 1991 — kotelna Vojenských staveb, Řepy, ulice Na chobo...

Václav Kadlec (1)

Narozen 23. 3. 1951 v Kolíně. RNDr., matematik a programátor, nakladatel, majitel soukromého nakladatelství Pražská imaginace, editor díla B. Hrabala, M. Maryska, V. Boudníka, E. Bondyho a dalších původně samizdatových autorů.

Václav Jansa (3)

Václav Jansa byl český malíř, krajinář a ilustrátor. Významné jsou jeho akvarely zachycující starou Prahu. Narodil se v dnes zaniklé obci Slatinice v rodině pastýře Václava Janseho a jeho manželky Marie, rozené Holubové. Jeho rodiče zaměstnal hrabě Herberstein na svém dvoře, proto se rodina přestěhovala do Solan u Lovosic. Zde se Jansa vyučil na kupce a přitom se věnoval své zálibě, kreslení a malování. Kvůli studiu pak odjel do Prahy. Byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a z ní později přestoupil na akademii ve Vídni. Václav Jansa hodně cestoval a oblíbil si malbu krajin. Maloval hlavně jižní Čechy a také Krkonoše. Od roku 1893 probíhala asanace historických čtvrtí Prahy pražského ghetta a částí Starého a Nového Města. V témže roce byla ustavena Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy, jejímž úkolem bylo provedení soupisu památek a dokumentace domů a ulic určených k asanaci. Fotograf Jindřich Eckert pořídil v době svého členství v komisi 40 nových snímků a zapůjčil 500 fotografií z předchozích dvaceti let své tvorby. Spolek výtvarných umělců Mánes inicioval pořízení akvarelových maleb vybraných partií města v asanačním pásmu. Tento úkol byl svěřen Václavu Jansovi, který v druhé polovině 90. let namaloval 150 barevných akvarelů dokumentujících zanikající části Prahy a které se staly součástí sbírek Městského muzea. Václav Jansa zemřel v Černošicích 29. června 1913 ve věku 54 let. Je pohřben spolu se svou dcerou, archeoložkou Libuší Jansovou a jejím partnerem, archeologem Ivanem Borkovským na Olšanských hřbitovech v Praze. Dne 16. 2. 1895 se v Písku oženil se Marií Reinerovou . Manželé Jansovi měli dcery Věru a Libuši . Díla Václava Jansy jsou např. obsažena v časopise Zlatá Praha a v desítkách knih, vydaných v letech ...

Václav Ingriš (4)

Narozen 8.1.1892 ve Vlčím v Čechách, zemřel 19.5.1951 v Praze. Středoškolský profesor, práce v oboru matematiky.

Václav Hulínský (1)

Václav Hulínský byl český a československý politik Československé strany socialistické a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Narodil se v Pelhřimově v rodině instalatéra. Studoval práva. Po únorovém převratu v roce 1948 patřil k frakci tehdejší národně socialistické strany loajální vůči Komunistické straně Československa, která v národně socialistické straně převzala moc a proměnila ji na Československou socialistickou stranu coby spojence komunistického režimu. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Národního shromáždění za ČSS ve volebním kraji Zlín. Mandát získal i ve volbách v roce 1954 . V parlamentu zasedal do srpna 1959, kdy rezignoval a místo něj nastoupil Josef Kulička. Od roku 1945 přesídlil do regionu Pražského kraje, kde se stal členem předsednictva krajské organizace Československé strany socialistické. Od roku 1945 také pracoval ve Svazu československo-sovětského přátelství a k roku 1954 se uvádí, že již po čtyři roky působí coby místopředseda Krajského výboru Svazu československo-sovětského přátelství. Působil jako novinář a autor řady úvodníků v listu Svobodné slovo. Byl aktivní v Československém výboru obránců míru . V roce 1950 se účastnil vládní delegace, která navštívila Sovětský svaz k výročí 70. narozenin Stalina. Po návratu vedl četné veřejné schůze o poměrech v SSSR. K roku 1954 se profesně uvádí jako člen předsednictva Krajského výboru SČSP a ředitel vydavatelství Melantrich. Vydavatelský podnik Melantrich socialistické straně zůstal i po roce 1948. Jeho rezignace na poslanecký mandát souvisela s tlakem KSČ proti ČSS v roce 1959. Na konferenci socialistů tehdy vystoupil přední komunistický funkcionář Václav Kopecký a kritizoval jejich údajnou vstřícnost vůči elementům předúnorové národně socialistické strany. Zároveň vyjádřil kritiku nad chodem podniku Melantrich. V lednu 1959 rozhodlo politbyro Ústředního výboru K...

Václav Hovorka (3)

Václav Hovorka je bývalý český fotbalista, československý reprezentant. Byl účastníkem mistrovství světa roku 1958 ve Švédsku, kde vstřelil 2 góly do sítě Argentiny . Kromě tří utkání na šampionátu sehrál již jen jediné reprezentační utkání . československou ligu hrál za Tankistu Praha, Baník Kladno, Dynamo Praha a Spartak Ústí nad Labem.

Václav Houžvička (3)

Narozen 24. 8. 1949 v Děčíně. Politolog a sociolog, odborné zaměření česko-německé vztahy, též překladatel z angličtiny.

Václav Horák (2)

Narozen 2.9.1977. Mgr., publikace z oboru biologie-geografie-ochrana životního prostředí.

Václav Hoffmann (4)

Narozen 1928. Ing., DrSc., profesor ekonomiky průmyslu, práce v oboru.

Václav Havel (4)

Narozen 17.11. 1939 v Kladně. Fyzik, publikace z oboru.

Václav Gabriel (4)

Narozen 2. 9. 1836 ve Velkých Chomuticích u Nového Bydžova, zemřel 3. 12. 1911. Učitel, pedagogické stati, dějepisná literatura.

Václav Fuchs (2)

Majitel a šéfredaktor časopisu Svět zvířat, jehož celý název zněl Svět zvířat : illustrovaný měsíčník pro zvelebení chovu a trhu užitkového zvířectva : ústřední list československých majitelů a milovníků zvířat, přátel honitby, rybolovu a včelařství. Vycházel týdně od roku 1897 a pan Fuchs jej redigoval až do své smrti. Václav Fuchs je známý především díky Jaroslav Haškovi, který v redakci jeho časopisu pracoval a popsal své zaměstnání ve Švejkovi. Narodil se 4. června 1857 v Hořicích a určitou dobu tam pracoval jako obchodník. 17.10.1882 se v Jičíně oženil s Marií Chválovskou z Kopidlna . Zemřel 27. září 1911 v Praze-Smíchově.

Václav Frost (3)

Narozen 14. 2. 1814 v Nosálově u Mšena, zemřel 21. 6. 1865 v Konojedech . Katolický kněz, pedagog, učebnice pro hluchoněmé, náboženská literatura, překlady do němčiny. Poslanec Říšského sněmu a a městský radní v Praze , psal česky i německy.

Václav František Suk (4)

Narozen 29. 11. 1883 v Chlístově u Klatov, zemřel 1. 7. 1934 v Praze. Středoškolský profesor, spisovatel a kritik v oboru dětské literatury, redaktor, překladatel z francouzštiny.

Václav Franěk (3)

Ředitel 1. měšťanské školy chlapecké na Král. Vinohradech.

Václav Flegl (1)

Sbormistr Dismanova rozhlasového dětského souboru.

Václav Fikar (3)

VÁCLAV FIKAR je český spisovatel, publicista a bloger, autor několika knih a stovek fejetonů a esejů. Vystupuje i mimo literární oblast. Je známým rybářem a outdoorovým fotografem. Je autorem internetového projektu Pozoruhodné Česko, ve kterém prostřednictvím rozsáhlých souborů fotografií představuje zajímavá česká města, stejně tak je autorem fotoblogu Jak jsem objevil Středozemi. Na západě Čech, který zhlédlo přes jeden milion čtenářů z více než pětadvaceti zemí světa.

Václav Dušek (2)

Narozen 1926. Knihovník, redaktor, sběratel aforismů.

Václav Dobrý (2)

Autor příručky z oblasti dopravních prostředků.

Václav Chalupa (2)

Narozen 18.6.1932 v Dlouhé. Technik, zabývá se technickou kybernetikou, práce z oboru.

Václav Čech-Stráň (3)

Narozen 4. 2. 1857 ve Štětí, zemřel 3. 5. 1941 v Praze. JUDr., generální prokurátor, autor odborných právnických statí i beletrie a novel.

Václav Břicháček (4)

Václav Břicháček – Gigant byl český psycholog, vysokoškolský učitel a dlouholetý skaut, v letech 1989–1992 náčelník Junáka. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě UK v Praze, řadu let pracoval v Psychologickém ústavu UK. Až do poloviny roku 2009 byl pedagogem Univerzity Karlovy, v posledním období na Fakultě humanitních studií. Od mládí se angažoval ve skautském hnutí, jeho životní postoje významně ovlivnil filosof Pavel Křivský. Byl členem KSČ, v 70. letech byl ze strany vyloučen. Po obnově Junáka v letech 1968–1970 byl jeho místonáčelníkem. Jako člen stranické skupiny KSČ byl kooptován do Ústřední rady Junáka, kde se podílel na rozpuštění organizace v rozporu se stanovami; byl také spoluautorem Programu socialistické výchovy v Junáku. Po třetí obnově v roce 1989 až do dubna 1992 byl náčelníkem Junáka. Valný sněm Junáka jej dne 25. dubna 1992 jmenoval „v uznání celoživotních zásluh o rozvoj skautingu v České republice“ čestným náčelníkem. Společně s Milošem Zapletalem stál u vzniku skautských kurzů FONS, které zahájily celkovou modernizaci skautského vzdělávacího systému. Až do své smrti působil na řadě skautských kurzů a jeho výchovným působením bylo ovlivněno mnoho set mladých lidí. Je autorem řady knih psychologických i metodických zabývajících se pedagogikou volného času.

Václav Březina (2)

Václav Březina , byl český malíř, žák prof. J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění. Václav Březina se narodil 15. září 1862 v obci Pátek. Jeho otec Jan Březina byl ředitelem školy a zamýšlel, že se syn Václav rovněž stane učitelem. Václav projevoval malířské nadání a po absolvování akademického gymnázia se v roce 1880 přihlásil na malířskou Akademii v Praze. V letech 1880–1882 absolvoval elementární školu a přípravku u prof. Františka Čermáka a spřátelil se s Antonínem Slavíčkem. V roce 1883 pražskou Akademii opustil a stal se žákem soukromé krajinářské školy Leopolda Stephana . V následujícím roce odešel do Vídně, aby se zdokonalil v malbě u Jana Václava Kautského . U Kautského se seznámil s J. Mařákem. Spolu s ním se vrátil do Prahy a v letech 1887–1892 se stal jedním z prvních žáků speciální krajinářské školy prof. Julia Mařáka na pražské malířské Akademii. V roce 1889 již jako student vystavoval uhlové kresby na výroční výstavě Krasoumné jednoty v pražském Rudolfinu. Po ukončení studia žil v Lenešicích. Pravidelně se zúčastňoval výročních výstav Krasoumné jednoty od roku 1894. Postupně se v jednotlivých letech prezentoval např. obrazy Bažina na Ohři, Selský dvůr v Jičínsku, Pobřeží Oharky, Nový sníh, Lesní idyla, V bukovém lese a Když listí padá. S Uměleckou besedou poprvé vystavuje v roce 1895. Je zastoupen jak na jarní, tak i na vánoční výstavě v Topičově salónu. V prosinci 1896 vystavuje s dobrou odezvou u kritiky velkoformátový obraz Mlýn. Václav Březina zřejmě však oficiálně nevstoupil do žádného z domácích uměleckých spolků a F. X. Harlas jej v r. 1902 řadí do skupiny "Mimo družstvo". V polovině 90. let 19. století cestuje po Slovensku. V letech 1899–1902 žil v Náchodě, kde v červnu 1902 vystavoval i osvětově přednášel na téma "Umění výtvarné, jeho technika a umělecký ideál". Po roce 1902 se odstěhoval do Mladé Boleslavi, kde si otevřel krajinářskou školu ...

Václav Borovan (2)

Václav Borovan je členem historické sekce Svazu letců CR.Pilotem se stal v roce 1938 po ukončení výcviku v rámci akce 1000 pilotů na obranu republiky.V červenci 1939 se neúspěšně pokusil o ilegální přechod hranic.Za německé okupace byl účastníkem domáciho odboje.Po válce se stal členem předsednictva odbojového Svazu letců a jednim z pilotů Velitelství letectva v Praze-Ruzyni.Roku 1951 byl jako politický nespolehlivý byl zbaven pilotníko diplomu a při prověrkách propuštěn ze zaměstnáni v čs ústavu práce.Pracoval ve stavebnictví,později překládal technickou literaturu a vyučoval jazyky.

Václav Beran (4)

Myslivec, autor mysliveckých povídek.

Václav Beran (4)

Publikace v oborech Ekonomie, Stavebnictví, Teorie a systémy řízení.

Václav Bednář (2)

Václav August Měřička (2)

Narozen 18. 1. 1916 v České Skalici, zemřel 15. 6. 2001 v Praze. Falerista a numizmatik, práce z oboru.

Václav (4)

Narozen asi r. 907, zemřel 28. 9. 929 nebo 935 ve Staré Boleslavi. Český kníže z rodu Přemyslovců, český patron.

Vachel Lindsay (1)

Americký básník, prozaik a malíř.

V. T Gontar‘ (2)

Ruský lexikograf a pedagog, v emigraci v Československu, od roku 1922 do počátku třicátých let profesor ruského gymnázia v Praze, spoluzakladatel Spolku Kubáňců, autor jazykových překladových slovníků.

V. Ju. Tichoplav (4)

V. J Jerome (2)

Isaac Roman , známý také pod příjmením „Romain“ a známější pod pseudonymem „Victor Jeremy Jerome“, se narodil v židovské rodině v Lodži nebo ve Strykowě v Polsku. Se svou rodinou žil asi deset let v Anglii a ve věku 18 let odcestoval do Spojených států. V USA byl známý jako komunistický spisovatel a redaktor se sídlem v New Yorku.

V. Gordon Childe (2)

Australský prehistorik a archeolog.

V. E Gebsattel (1)