Všichni Autoři a témata

Vasilij Stepanovič Kuročkin (1)

Vasilij Mahaněnko (4)

Vasilij Ivanovič Bogdanov (1)

Ruský básník.

Vasile Voiculescu (1)

Rumunský básník, prozaik a dramatik.

Vasil&apos Bykau (4)

Romanopisec a dramatik Nikolaj Vasiljevič Gogol se narodil roku 1809 v Soročincích jako syn ukrajinského spisovatele V. A. Janovského-Hohola a mládí prožil v rodinném šlechtickém sídle Vasilevka. Od nejútlejšího dětství jevil hluboké herecké nadání, vynikal neobyčejnou pamětí a oblíbil si ruskou lidovou slovesnost a malířství. Koncem dvacátých let sbíral Gogol za součinnosti své matky, která měla na něho po celý jeho život největší vliv, lidové náměty z ukrajinské folklórní tvorby, když zjišťuje, že o tuto tematiku je v hlavním městě carské říše zájem, přestupuje k jejímu literárnímu zpracování. Jeho prvé povídky, otištěné v časopise Literaturnaja gazeta, mu přinesly známost se Žukovským, s Pletněvem a rovněž s Puškinem. Po studiích žil Gogol od roku 1828 v Petrohradu. Jako absolvent něžinského gymnázia se uplatnil nejprve jako ministerský úředník, pak jako univerzitní profesor, ale avšak jeho nesmrtelnost zajistila mu jeho tvorba dramatická, novelistická a romanopisecká. Od roku 1835 se věnoval jen literatuře. Nejplodnější dobou Gogolova života byl počátek třicátých let 19.století, kdy vydal rychle za sebou několik souborů povídek s maloruskou tématikou, lokalizovanou do kraje svého dětství. V roce 1831 a 1832 vyšly dva svazky Večerů na statku nedaleko Dikaňky, v roce 1835 dva sborníky – Arabesky a Migorod, v nichž se vyskytují příběhy s motivy jednak ukrajinskými, jednak petrohradskými. Gogol je literárním objevitelem úřednického sídelního města, mistrem realistické povídky tragicky vyhrocené, lékařem duchovního světa malých lidí velkoměsta. Pracuje velmi intenzívně a stýká se s představiteli kulturního Ruska své doby v petrohradských literárních salonech. A. S. Puškin v něm viděl významného svého pokračovatele. V roce 1836 se poprvé hrála v Petrohradu Gogolova satirická komedie „Revizor“ s ústřední postavou vychytralce a žvanila Chlestakova. V té době odchází Gogol do ciziny a žije v Itálii, v Německu, v belgickém Ost...

Vasant Dattatray Lad (4)

Vanessa Luff (4)

Vanda Bruckner (3)

Van Morrison (4)

Van Morrison , narozený 31. srpna 1945 v severoirském Belfastu jako George Ivan Morrison, je kritikou uznávaný zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista, známý svou osobitou směsí soulu, jazzu, blues a folku. Jeho profesionální kariéra začala na počátku 60. let, kdy hrál na různé nástroje v několika kapelách, včetně Them, která zaznamenala hit "Gloria". Morrisonova sólová kariéra se však skutečně rozjela až s vydáním zásadního alba "Astral Weeks" v roce 1968. Tato deska je často uváděna jako jedno z nejlepších alb v historii populární hudby, na němž se projevila Morrisonova poetická lyrika a jedinečný vokální styl.

Valerij Sergejevič Vilinskij (2)

Valerij Sergejevič Vilinskij byl ukrajinsko-ruský publicista, redaktor, spisovatel a historik žijící v Československu. Mimo jiné se ve svém díle zabýval vývojem východní Evropy, slavistikou a unionismem. Byl činný v Orlu.

Valerij Nikolajevič Zacharov (2)

Valerij L'vovič Štejnbach (2)

Ruský sportovní žurnalista, spisovatel a komentátor.

Valerìj Borysovyč Puzìk (1)

Valérie Perrin (4)

Francouzská spisovatelka a scenáristka.

Valerie Alma-Marie (3)

Valériane Macías (3)

Španělská ilustrátorka.

Valentina Cambi (3)

Italská spisovatelka, editorka a překladatelka. Autorka knih pro děti.

Valentin Michajlovič Berežkov (2)

Ruský diplomat a novinář.

Valentin Ferdinandovič Asmus (2)

Valentín Beniak (4)

Valentín Beniak byl slovenský básnik a překladatel, představitel symbolismu, který se politicky angažoval během existence první Slovenské republiky. Narodil se v rolnické rodině a vzdělání získal v letech 1900–1906 v Chynoranech, v roce 1913 v Topolčanech a v letech 1914–1916 v Nitře. V letech 1916–1917 pokračoval ve studiu na právnické fakultě v Budapešti, ale z finančních důvodů musel studium zanechat. Pracoval jako praktikant na notářském úřadě, později jako podnotář v Bánově, v letech 1919–1935 byl vedoucím notářem v Chynoranech, v letech 1936–1939 v Nové Bani. V roce 1939 se přestěhoval do Bratislavy, kde pracoval jako úředník. Působil v prezidentské kanceláři Jozefa Tisa a později pokračoval ve své úřednické kariéře jako vedoucí sekretariátu ministerstva vnitra . V roce 1939 nebo 1940 byl zvolen předsedou Spolku Slovenských spisovatelů a ve funkci setrval až do roku 1945, kdy začal pracovat na pověřenectvu školství a osvěty. V roce 1947 odešel do důchodu. Publikovat začal v roce 1922 v časopise Slovenské pohledy. Jeho tvorbu ovlivňoval např. Ivan Krasko, Endre Ady či Jiří Wolker. Ve svých básních vyjadřoval zejména hluboké pouta k domovu, k rodné zemi a její lidem. Popisoval tragiku lidských osudů, ale i vlastního života, lásku k člověku a soucit s jeho neštěstím. Také se s čtenáři dělil o dojmy se setkáními se světem. Jeho první tvorba se řadí k symbolismu a poetismu . V zralé tvorbě se soustředil na problematiku existenciální . Jeho knihy veršů vyšly ve třech svazcích Vybraných spisů. Po skončení 2. světové války se věnoval více překladům, a to zejména z anglické, maďarské a německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentín Beniak na slovenské Wikipedii....

Val Emmich (2)

Americký spisovatel, zpěvák, písničkář a herec.

Val Daniels (4)

Vadim Valentinovič Zagladin (2)

Ruský politolog a komunistický činitel.

Vadim Andrejevič Safonov (3)

Ruský biolog, autor odborných i populárně naučných knih o přírodě, autor historických románů, črt z cest, esejí, popularizátor T. D. Lysenka.

Václav Žůrek (2)

Narozen 11. 5. 1981 v Ostravě. Mgr., historik, medievista, autor prací z oboru.

Václav Zoula (2)

Narozen 16.7.1920 ve Struhách u Nymburka, zemřel 13.12.1979. Chemický technolog, publikace z oboru sklářství.

Václav Žilík (1)

Narozen 7. 4. 1946 v Děčíně, sochař samouk, profesí chemik.

Václav Wolf (4)

Prof. ThDr. Václav Wolf byl český římskokatolický kněz a teolog. V letech 1990–1997 byl děkanem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy . Širší veřejnosti byl známý kvůli sporům o způsob vedení fakulty a o platnost jeho třetí volby na podzim 1999, která byla nakonec vetována kardinálem Miloslavem Vlkem.

Václav Votruba (2)

Narozen 19.12.1909 ve Slavětíně nad Ohří, zemřel 11.9.1990 v Praze. Profesor katedry teoretické fyziky na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, publikace z oboru.

Václav Vosyka (3)

Narozen 16.12.1880 v Řevničově u Rakovníka, zemřel 2.1.1953 v Praze. Středoškolský profesor, hudební pedagog, publikace z oboru.

Václav Vorlíček (3)

Narozen 3. 6. 1930 v Praze, zemřel 5. 2. 2019 tamtéž. Filmový režisér a scenárista.

Václav Vondra (2)

Narozen 11.1.1925 v Chotětově. Novinář, prozaik, dramatik, regionální historik.

Václav Vojtěch (1)

Václav Vojtěch byl český cestovatel a polárník. Narodil se 29. listopadu 1901 ve Skřivanech u Nového Bydžova, zde vystudoval gymnázium a později na Karlově univerzitě ještě učitelství zeměpisu. V roce 1922 byl vyslán Českým zeměpisným archivem do Paříže, aby zpracoval materiál z první světové války. V roce 1928 se stal redaktorem tiskové kanceláře Central European Press, kde se při zpracování zahraničních zpráv dozvěděl o plánech letecké expedice Richarda Evelyna Byrda k jižnímu pólu. Prostřednictvím amerického bankéře českého původu Tomáše Čapka zaslal Byrdovi osobní dopis, kde ho žádal o účast na expedici, ale byl odmítnutý. Dne 25. září odjel do Southamptonu, kde se nalodil na loď do Wellingtonu, kde přesvědčil Richarda Byrda a byl přijat do expedice, jako topič zásobovací lodi expedice Eleanor Bolling. Později pracoval jako kuchař a cvičitel polárních psů. V průběhu této expedice vstoupil dne 27. ledna 1929 jako první Čech na území Antarktidy, za což obdržel nejvyšší americké vyznamenání – Zlatou medaili Kongresu. Své zážitky a dojmy popsal na přednáškách, v novinových článcích a také v knize Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem, jež je svědectvím o organizaci a průběhu polárních výprav ve první třetině 20. století. V srpnu roku 1932 měl odcestovat na Aljašku a připojit se k Aleši Hrdličkovi při studiu polárního klimatu, geologie a geografie, ale při návštěvě přátel utonul při převrácení kanoe v Labi nedaleko Sadské. Jeho osobnosti i jeho výpravě do Antaktidy je věnována expozici muzea v Novém Bydžově. Jeho památku připomíná pomník v rodných Skřivanech. Od roku 1986 se v Krkonoších na jeho památku každoročně pořádá závod psích spřežení Jedná se o závod, v němž družstvo tvoří musher se psím spřežením a lyžař. Závod je inspirován dlouhými traily arktickými pustinami, při nichž si musher veze vše potřebné s sebou. ...

Václav Vilím (4)

Narozen 24. 7. 1872 v Jabkenicích, zemřel 2. 2. 1948. Hudební pedagog.

Václav Vijačka (4)

Spisovatel.

Václav Veverka (4)

Narozen 1873 v Praze. Ing., středoškolský profesor, spis z oboru stavitelství.

Václav Verunáč (4)

Narozen 17.9.1893 ve Vliněvsi u Mělníka, zemřel 15.5.1960 v Praze. Ing., RTDr., sociolog, ředitel Svobodné školy politických nauk v Praze. Práce v oboru hospodářského plánování, racionalizace a vědecké organizace práce a sociologie.

Václav Vančata (2)

Doc. RNDr. Václav Vančata, CSc., je evoluční antropolog, paleoantropolog a primatolog, vedoucí Antropologického oddělení a zástupce vedoucího katedry na Katedře biologie a ekologické výchovy Pedagogické fakulty University Karlovy v Praze.

Václav Valenta (3)

PhDr., CSc., středoškolský pedagog, spoluautor učebnic zeměpisu.

Václav Valenta (3)

Narozen 26.9.1857 v Bučovicích. Redaktor moravského tisku, autor pamětí.

Václav Trantina (2)

Narozen 18.7.1974 Příbram. Historik.

Václav Suchý (1)

Studoval VHŠ a při zaměstnání PF UK, kterou neukončil. Pracoval v řadě podniků zahraničního obchodu, později jako redaktor, vedoucí mezinárodního oddělení Československého červeného kříže, ředitel literárního odboru agentury DILIA, senior copywriter v reklamních agenturách a spolumajitel Studia Headline. Je členem Klubu českých spisovatelů a Akademie literatury české. Publikovat začal v brněnském Kurýru a v Divokém víně. Poémy Transit a Autodafé vyšly v MF a byly scénicky uvedeny ve Viole Jiřím Adamírou. Jeho verše byly přeloženy do španělštiny, ruštiny, ukrajinštiny, maďarštiny a makedonštiny.

Václav Štětka (1)

Narozen: 23. 9.1893 Strmilov,okres Jindřichův Hradec, zemřel: 12.10.1982 Havlíčkův Brod. malíř a grafik působící v Písku a ve Vodňanech; středoškolský prof. kreslení /1922-43/. Zasl.um. /1978/. /Ilustr.knihu L.Stehlíka Dvě krajanské tváře./ Nekrolog: Jihočes.pravda,19.10.1982,s.2.

Václav Štědronský (4)

Narozen 1941 v Praze, ekonom, zaměření na vědu a ekonomický výzkum, také analytik a interní auditor ČSÚ, autor odborné publicistiky. Věnuje se i filozofii a pragmatismu.

Václav Šplíchal (4)

Narozen 12.8.1932 v Bratislavě , působnost v Čechách. Doc., PhDr., CSc., historik, práce o historii dělnického a komunistického hnutí, práce o dějinách východočeského regionu a z pomezí Čech a Moravy.

Václav Soukup (4)

Václav Soukup je český antropolog a kulturolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své výzkumné, publikační a pedagogické činnosti se zaměřuje na kulturní antropologii, paleoantropologii a kulturní ekologii. Vydal řadu odborných studií a monografií, které jsou věnovány teorii kultury a dějinám antropologického myšlení. Mezi další oblasti jeho odborného zájmu patří pravěká archeologie, konkrétně problematika evoluce člověka a lidské kultury. K jeho významným vědeckým monografiím patří Dějiny sociální a kulturní antropologie , Přehled antropologických teorií kultury , Dějiny antropologie , Antropologie: teorie člověka a kultury a Prehistorie rodu Homo . Společně s českou antropoložkou a historičkou umění Barborou Půtovou realizoval mezinárodní výzkumný projekt věnovaný hledání kořenů lidské kreativity a geneze umělecké imaginace. Výsledky tohoto projektu byly publikovány společně se studiemi předních světových paleoantropologů a archeologů v knize The Genesis of Creativity and the Origin of the Human Mind . Ve vědecké monografii Umění a kultura království Benin se zaměřil na analýzu a interpretaci dějin, umění a kultury stejnojmenného afrického království. Za knižní publikace věnované rozvoji antropologie obdržel Cenu Vojtěcha Suka na Masarykově univerzitě v Brně a Cenu rektora Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2016 byl zvolen rektorem Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha, o.p.s., kterou profiluje jako moderní vysokoškolské a vědecko-výzkumné pracoviště vychovávající odborníky v oblasti diplomacie, antropologie, veřejné správy a public relations.

Václav Smyčka (3)

Narozen 1988. Mgr., historik, germanista, editor sborníku, zabývá se vznikem historismu, historickou imaginací a románem pozdního osvícenství, též odsunem Němců z Československa po 2. světové válce a vlivem tohoto faktu na českou kulturu.

Václav Šedivý (2)

Publikace o socialistickém právu.

Václav Rezek (4)

Narozen 17. 12. 1941. Projektant elektrických rozvodových sítí a trafostanic, podnikatel, autor vzpomínek.

Václav Řezáč (4)

Narozen 20.9.1907 v Kopidle u Kralovic, zemřel 25.12.1957 v Dolní Bělé u Plas. Odborný učitel, konzervátor památkové péče.

Václav Řeřicha (4)

Narozen 1949. Doc. PhDr., CSc., vysokoškolský pedagog, filolog, anglista a germanista, jazykovědné práce, zejména z oboru fonetiky a fonologie.

Václav Písař (4)

Narozen 14.8.1899 v Praze, zemřel 2.2.1982 ve Vodňanech. JUDr., advokát, romanopisec, prozaik, reportáže, odborné časopisecké články.

Václav Philomates (3)

Narozen kolem roku 1490 v Jindřichově Hradci. Katolický kněz, hudební spisovatel, gramatik. Práce v oboru, publikoval též latinsky.

Václav Petřík (3)

Autor publikací v oboru bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Václav Penc (3)

Narozen 13.9.1909 v Útěšově. PaedDr., docent na katedře výtvarné výchovy pedagogické fakulty. Práce v oboru.

Václav Peleger (1)

Václav Peklík (2)

Spoluautor odborných publikací o ochraně dřevěných staveb.

Václav Nývlt (1)

Václav Nývlt byl český scenárista a dramaturg, autor více než 90 televizních a filmových děl. Vystudoval grafickou průmyslovku v Brně a dramaturgii na FAMU. Spolupracoval s mnoha režiséry, zejména Jiřím Menzlem , Ladislavem Rychmanem , Vojtěchem Jasným , Františkem Vláčilem . S Vláčilem vytvořil také svůj poslední film Mág o životě Karla Hynka Máchy. Nývlt pomohl realizovat filmy jako Skřivánci na niti nebo Perličky na dně, když přivedl k filmu Bohumila Hrabala. Pro divadlo také zdramatizoval jeho díla Bambini di Praga , Ostře sledované vlaky , Něžný barbar a Taneční hodiny pro starší a pokročilé . Nývltova poslední práce, scénář k Hrabalovu románu Obsluhoval jsem anglického krále, zůstala nerealizována. „Neskonalé úsilí, zásadovost a nezlomný charakter Nývlta nebude nikdy zapomenut ve vzpomínkách a dějinách filmu,“ řekl po jeho smrti režisér Jiří Krejčík.

Václav Novotný (2)

Autor příruček pro lakýrníky a natěrače.

Václav Nosek-Windy (3)

Václav Nosek-Windy byl český skaut, skautský činovník, spisovatel a sběratel, badatel a popularizátor skautské a foglarovské historie. Jeho otec založil již v roce 1919 skautský oddíl v Polici nad Metují, později působil jako skautský činovník v Praze. Starší bratr Václava, Zdeněk , byl z politických důvodů vězněn v letech 1949–1950 v Jáchymově. Ke skautingu se Nosek dostal v padesátých letech přes časopisy Junák a Vpřed, které měl jeho otec doma na půdě. Od dětství se věnoval také sběratelské činnosti , později se zaměřil především na známky o skautingu. V roce 1968 se přihlásil do Klubu přátel Jaroslava Foglara a obdržel členskou legitimaci č. 1075. Postupně si kompletoval sbírku Mladého hlasatele a chybějících čísel Vpředu a Junáka, nakupoval foglarovky a skautskou literaturu. Od roku 1973 vydával sám časopis-zpravodaj, nazvaný ZIPS – Zprávy a informace pro sběratele skautských známek. Podílel se na přípravě umístění pamětní desky A. B. Svojsík a na budově reálného gymnázia na Žižkově, kde Svojsík učil. Při vyklízení pozůstalosti po Svojsíkovi zachránil jeho deník, který následně vydalo TDC tiskem pod názvem Vzpomínky z cest jako první v edici skautských deníků. Jaroslava Foglara poprvé spatřil na autogramiádě v roce 1968, ale osobně se s ním seznámil až ve druhé polovině osmdesátých let. Spolupracoval s dalšími badateli a sběrateli, např. Zdeňkem Pírkem na vyhledávání informací k dílu Jaroslava Foglara a s Ivanem Vápenkou, kterému pomáhal připravovat v Praze na Jižním městě v roce 1988 výstavu k 50. výročí Rychlých šípů a v roce 1990 výstavu „19 knih Jaroslava Foglara“ v Památníku národního písemnictví. Rovněž spolupracoval se sběrateli a znalci knih pro mládež, Josefem Bláhou-Řešetlákem, Milanem Svobodou a Kamilem Buderou-Akimem. V prosinci 1989 se zapojil do příprav setkání skautských činovníků v Městské knihovně v Praze, v roce 1990 byl pověřen tvorbou rub...