Všichni Autoři a témata

Charvátová Barbora (5)

Charvátová (1)

Charmian Kittredge London (3)

Charlotte Jacobi (4)

Charlotte Greig (3)

Britská novinářka, editorka a autorka písňových textů. Též herečka a zpěvačka.

Charlotte Chandler (2)

renomovaná americká novinářka, je autorkou několika životopisů slavných herců a režisérů, mezi jinými Groucha Marxe, Federika Felliniho, Billyho Wildera, Alfreda Hitchcocka a Bete Davisové. Je členkou správní rady Filmové společnosti Lincolnova střediska. Chandlerová se aktivně zasazuje za konzervaci filmů. Žije v New Yorku.

Charlie Šrámek (2)

Charlie Jane Anders (4)

Charles W Sasser (2)

Veterán americké armády, novinář a fotograf, spisovatel na volné noze, autor dobrodružných a válečných románů.

Charles Nodier (4)

Charles Nodier, vlastním jménem Jean-Charles Emmanuel Nodier byl francouzský romantický prozaik, básník, kritik a knihovník, člen Francouzské akademie a nositel Řádu čestné legie. Vydal dvě sbírky básní, je autorem povídek a novel s tajuplnými náměty a významně se zapsal do bojů o romantismus. Narodil se jako nemanželský syn advokáta, později starosty Besançonu a soudce revolučního tribunálu. Byl zázračné dítě, ve dvanácti letech měl již projevy před jakobínským Spolkem přátel ústavy . Věnoval se přírodním vědám , dějinám literatury i lingvistickým teoriím. Roku 1802 složil básnický pamflet proti Napoleonovi, byl pronásledován a často musel měnit místa svého pobytu. Nějaký čas byl učitelem literatury, později tajemníkem bohatého Angličana. Později se ale stal Napoleonovým příznivcem. Roku 1812 byl jmenován císařským redaktorem a knihovníkem v Ilyrských provinciích, kde se inspiroval tradicemi a lidovou slovesností a v Lublani vedl francouzský deník Télégraphe officiel des Provinces Illyriennes. Roku 1813 se usadil v Paříži, v roce 1824 se stal knihovníkem Arsenalu , roku 1829 obdržel Řád čestné legie a roku 1833 byl zvolen do Francouzské akademie. Ve dvacátých letech se u něho scházela společnost romantických básníků . Je pohřben na pařížském hřbitově Père-Lachaise. Nodier významně přispěl k vytváření francouzského romantismu a jeho estetiky. Byl vychován osvícenskou filozofií, nesouhlasil s Chatebriandovou mystikou křesťanství a naopak zdůrazňoval úlohu svobody, imaginace a citu. Sám psal básně, romány, povídky a novely , odborná pojednání, eseje a úvahy, v nichž se zamýšlel nad úlohou snu a fantastična v životě lidí a v umění....

Charles Morgan (4)

Anglický spisovatel a divadelní kritik.

Charles Laurence (2)

Novinář. Jako syn významného britského diplomata strávil část dětství v zemích za železnou oponou, mimo jiné v Československu. Od osmi let se vzdělával na internátních školách . Jako zahraniční korespondent britského deníku The Daily Telegraph psal o válečných konfliktech na Falklandách, Blízkém východě či v Indii a Afghánistánu. Později působil jako šéf newyorské kanceláře The Daily Telegraph. Je autorem autobiografické knihy Jiří Mucha, společenský agent. V současné době je americkým občanem a dále píše pro britské noviny a časopisy. Žije ve Woodstocku ve státě New York a na karibském ostrově Salt Cay.

Charles L Grant (4)

Americký spisovatel a editor.

Charles Journet (4)

Charles kardinál Journet byl jedním z předních katolických teologů 20. století, který pracoval zejména v oboru eklesiologie. Patřil do okruhu blízkých přítel Jacquese Maritaina. Tohoto římsko-katolického kněze jmenoval papež Pavel VI. nejprve titulárním arcibiskupem a následně 22. února 1965 kardinálem-jáhnem, jehož kardinálským titulem byl kostel Santa Maria in Portico in Campitelli. V roce 1973 se stal kardinálem-knězem téhož titulu. Zemřel 15. dubna 1975, pochován byl ve Švýcarsku v Chartreuse de La Valsainte. Charles Journet v roce 1926 založil revue Nova & Vetera, v níž vyšla většina z jeho menších prací.

Charles Henri Sanson (4)

Charles-Henri Sanson de Longval byl francouzský kat pocházející z rodiny, kde se toto povolání dědilo po několik generací. Sanson během svého působení v Paříži vykonal téměř 3000 poprav a to především v období Velké francouzské revoluce. Mezi významné osobnosti, které popravil, patřili např. král Ludvík XVI., Charlotta Cordayová, Georges Danton či Maximilien Robespierre. Pradědeček Charlese-Henri Sansona byl, podle publikovaných pamětí rodiny Sansonů, vojákem královské armády. Jedné noci byl při jízdě na koni zasažen bleskem. Pomoc našel v blízkém domě hlavního pařížského popravčího Pierra Jouanna, o jehož povolání neměl tušení až do chvíle, kdy se zasnoubil s jeho dcerou. Po Jouannově smrti byl, jako jediný mužský člen rodiny, jmenován oficiálním pařížským katem. Jelikož byla funkce popravčího dědičná, byli i jeho potomci povinováni vykonávat toto povolání. Charles-Henri byl čtvrtou generací Sansonů, kteří toto povolání vykonávali. Nejdříve se však k rodinnému podniku stavěl s odporem a raději se věnoval studiu medicíny na škole v Rouen, kde dosahoval dobrých výsledků. Bohužel, identita jeho rodiny byla vyzrazena a Sanson byl donucen studium ukončit. Následně byl vzděláván v soukromí. Sanson působil jako pomocník kata již od svých 15 let. 28. března 1757 asistoval při popravě Roberta-Francoise Damiense, který byl odsouzen k rozčtvrcení koňmi za to, že se neúspěšně pokusil zavraždit krále Ludvíka XV. Před samotným rozčtvrcením byla Damiensovi podle rozsudku popálena ruka sírou, žhavými kleštěmi odtrhnuty kusy masa a do ran mu byla vlita horká směs smůly, oleje, vosku a olova. K samotnému roztrhání byli vybráni armádní koně, kteří se nehodili k tahu a proto se jim nepodařilo odtrhnout Damiensovi končetiny a ten tak nepřiměřeně dlouho trpěl, což pobouřilo přihlížející dav. Charles-Henri Sanson si vyžádal svolení zmírnit trýznění odsouzeného naříznutím šlach, po kterém byl Damiens konečně roz...

Charles Gilman (4)

Charles Gilman je pseudonym, pravé jméno je Jason Rekulak.

Charles Gerhardt (4)

Charles Gerhardt byl americký dirigent a hudební aranžér, který se významně podílel na nahrávání klasické filmové hudby. Nejvíce se proslavil svou prací s Národním filharmonickým orchestrem, s nímž pro společnost RCA Victor vydal sérii alb nazvanou "Classic Film Scores", která obsahovala hudbu z různých hollywoodských filmů zlaté éry. Tyto nahrávky byly vysoce ceněny pro svou věrnost původní partituře a kvalitní zvukovou produkci.

Charles Duhigg (5)

Charles Duhigg sa narodil v roku 1974 v Novom Mexiku. Študoval históriu na Yalskej univerzite a neskôr Business School v Harwarde. Od roku 2006 je spravodajcom denníka New York Times, kde za svoje reportáže získal Pulitzerovu cenu. Medzi jeho najznámejšie úspešné práce patria série článkov Golden Opportunuties , The Reckoning , Toxic Waters .

Charles Cros (2)

Émile-Hortensius-Charles Cros /čti „šárl kro“/ byl francouzský básník a vynálezce v oblasti záznamu a reprodukce zvuku a barevné fotografie. Narodil se ve Fabrezanu v departementu Aude. Byl synem právníka. Studoval lékařství v Paříži, ale studium nedokončil, nejspíše proto, že během svých studií poznal svoji budoucí milenku Ninu de Villard, která jej uvedla do společnosti mladých intelektuálů tehdejší doby, pořádala totiž setkání sympatizantů pařížské Komuny, kteří se rekrutovali především z nové generace umělců. To Crose přesvědčilo, aby si zvolil dráhu svobodného povolání. Velmi jej ovlivnil humanismus, tedy i touha jak po intenzivním smyslovém vnímání světa, tak po vědeckém poznání. Během pařížské světové výstavy v roce 1867 jej velmi zaujal objev telegrafu a rozhodl se proto věnovat bádání v oblasti reprodukční techniky. Ve stejném roce teoreticky zpracoval téma o možnostech realizace barevné fotografie a vytvořil i fotografický záznam pohybu, podobný budoucímu filmu, i když na jiném principu. Téměř paralelně, v roce 1869, debutoval i jako básník v časopise „L'Artiste“ . Během francouzsko-pruské války se Charles Cros setkal s význačnými představiteli proslulé skupiny tzv. prokletých básníků , Paulem Verlainem a Arthurem Rimbaudem. Jejich tvorba a vzniklé přátelství s nimi jej inspirovaly k další činnosti v oblasti poezie. Stal se členem tohoto sdružení a jeho první básnickou sbírkou byla Le coffret du Santal , vydaná v roce 1873, tedy ve stejné době, kdy vychází slavná Rimbaudova Une Saison en enfer . V roce 1874 byl Charles Cros po krátký čas šéfredaktorem časopisu “La Revue du monde nouveau“ a vydává sbírku Le fleuve , ilustrovanou reprodukcemi rytin slavného impresionistického malíře Eduarda Maneta. Brzy následovala i třetí kniha básní Le collier de griffes , kterou však Cros oficiální publika...

Chao-wei Li (1)

Čínský básník.

Chantal Schreiber (4)

Rakouská spisovatelka. Autorka knih pro děti a mládež, televizních scénářů dětských pořadů a textů písní.

Chaka Khan (5)

Chaka Khan , narozená 23. března 1953 jako Yvette Marie Stevensová, je americká zpěvačka a skladatelka, jejíž kariéra trvá již několik desetiletí od 70. let 20. století. Poprvé se proslavila jako frontmanka funkové skupiny Rufus, známé díky hitům jako "Tell Me Something Good" a "Sweet Thing". Na úspěšnou sólovou dráhu se Khan vydala v roce 1978 s hitem "I'm Every Woman", který se stal hymnou posilující postavení žen. Její silný hlas a dynamická pódiová prezentace jí vynesly titul "královna funku".

Chaim Cigan (3)

Karol Sidon je vrchní zemský a bývalý vrchní pražský rabín, dramatik, spisovatel, scenárista, náboženský myslitel, bývalý chartista a disident židovského původu. Některé povídky psal pod pseudonymem Chaim Cigan. Narodil se v Praze v době Protektorátu Čechy a Morava v tzv. smíšeném manželství. Jeho židovský otec Alexander Sidon pocházel z Trnavy, kde byl prvním rabínem po dlouhém vypovězení Židů z města od roku 1856 jeho prastrýc rabi Šimon Sidon, po kterém byl pojmenován. Vzdálenějším příbuzným byl rabi Josef Chaim Sonnenfeld. Alexander byl roku 1944 zatčen a vězněn gestapem v Pečkárně, na Pankráci a v terezínské Malé pevnosti, kde byl téhož roku umučen. Karol byl poté skrýván na venkově do konce okupace. Matka ho vychovávala sama až do roku 1948, kdy se znovu provdala za Žida Josefa Grose. Jeho nevlastní otec opakovaně utekl z terezínského ghetta, kladenských dolů, z Varšavy, z Treblinky a naposledy ze sovětského gulagu. Po maturitě na JSŠ vystudoval dramaturgii a scenáristiku na FAMU. Poté krátce pracoval v Československém rozhlase, do roku 1968 byl dramaturgem Krátkého filmu ve studiu Jiřího Trnky. V letech 1968–1969 byl redaktorem Literárních listů a Listů. Roku 1968 obdržela jeho rozhlasová hra Dvojí zákon státní cenu k 50. výročí založení republiky. Do roku 1970 publikoval autobiograficky laděné knihy, které se staly kultovní pro tehdejší mladou generaci, Sen o mém otci a Sen o mně a scenáristicky spolupracoval s režisérem Jurajem Jakubiskem. Od roku 1970 pracoval jako ineditní autor manuálně a jako prodavač tisku, po podpisu Charty 77 byl propuštěn a následně byl zaměstnán jako topič. Roku 1978 obdržel exilovou cenu Jiřího Koláře za román Boží osten, který vyšel v samizdatové edici Petlice, kde vydal i svůj románový esej Evangelium podle Josefa Flavia a neuvedené divadelní hry. Osud obou otců přispěl k tomu, že se ...

Čestmír Hlavička (3)

Český výtvarník ilustrátor a grafik.

Čestmír Čihalík (3)

Narozen 1949 v Olomouci. Doc., MUDr., CSc., lékař, internista, specialista v oblasti kardiologie a elektrofyziologie. Bývalý děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autor prací z oboru. Publikuje také v oblasti botaniky.

Česká Muzika (5)

Cesare Lombroso (4)

Cesare Lombroso, rodným jménem Ezechia Marco Lombroso byl italský lékař, biolog a kriminolog pocházející z veronské židovské rodiny. Vyšel ze studií frenologie, aby nakonec přišel s teorií, že zločinné sklony jsou vrozené a jsou rozpoznatelné ve fyziognomických znacích člověka. Rozlišoval „rozené zločince, občasné zločince, zločince z vášně, morální imbecily a kriminální epileptiky“. Tato jeho antropologická kriminonologie byla časem zavržena jako nevědecká a předsudečná, sehrála však významnou roli ve vývoji zejména evropské kriminologie . Známé byly rovněž jeho práce o genialitě. V závěru života se věnoval spiritismu.

Čeněk Sovák (4)

Narozen roku 1902, zemřel 12.4.1982 v Praze. Autor loutkových her, říkadel pro děti, překladatel z angličtiny.

Čeněk Kohlmann (2)

Pracovník Českého atletického svazu, práce o lehké atletice, monografie o sportovcích. Činný v letech 1954-1990.

Čeněk Kohlmann (4)

Kohlmann Čeněk, RNDr. *12. 06. 1905 Příbram +16. 07. 1970 Nejdříve působil jako pedagog reálného gymnázia v Praze ve Vršovicích, na Smíchově a v Dejvicích. Pak pracoval převážně v oblasti sdělovací a automatizační techniky . Je autorem celé řady příruček z matematiky a fyziky. První práci“Poznámka k teorii ponderometorického působení dvou magnetek v homogenním poli“ vydává vlastním nákladem v r. 1932 jako zvláštní otisk z Výroční zprávy reálného gymnázia ve Vršovicích1931/32. Do VII. dílu „Masarykova slovníku naučného“, Českoslo-venský kompas, Praha 1933, zpracoval 28 hesel z oblasti fyziky. Potom píše ucelenou řadu příruček z matematiky a fyziky pro střední školy: - Geometrie v kostce. Vesmír, Praha 1936, 148 s. - Maturitní otázky z fysiky. ČGU, Praha 1936. - Fysika v příkladech. ČGU, Praha 1936, 295 s. - Základní vzorce fysikální. ČGU, Praha 1936, 51 s. - Aritmetika v kostce. Vesmír, Praha 1937, 219 s. - Fysika pro všechny. Vesmír, Praha 1938, 380 s. - Numerické počítání. Vesmír, Praha 1938, 40 s. Přispívá také v Rozhledech matematicko-přírodovědných vydávaných JČMF v Praze. Po 2. světové válce publikuje: - Matematika sdělovací techniky. TVV, Praha 1951, 1128 s. - Matematika a elektrotechnika ve vzorcích. VTV, Praha 1951, 124 s. - Matematika ve sdělovací technice. SNTL, Praha 1960, 1128 s. V šedesátých letech píše opět příručky z matematiky pro střední školy: - Aritmetika a algebra. SNTL, Praha 1958, 232 s. - Geometrie. SNTL, Praha 1959, 256 s. Pro výuku v podnikových institutech postupně zpracoval: - Základy radiotechniky. 1951 - Vyšší kurs matematiky. VÚ pro elektrotechnickou fysiku, Praha 1954, 280 s. - Kurs vyšší matematiky . Ústřední svaz výrobních družstev, Praha 1966, 202 s. - Kurs vyšší matematiky . Ústřední svaz výrobních družstev, Praha 1966, 101 s. - Základy elektrotechniky. Svaz výrobních družstev, Praha 1967/68, 99 s. - Základy mat...

Čeněk Kalandra (5)

Čeněk Kalandra v matrice narozených Vincens Jozef byl český učitel, spisovatel, dramatik a překladatel z němčiny a francouzštiny. V dospělosti používal počeštělou obdobu jména – Čeněk. Narodil se do rodiny pekařského mistra Josefa Kalandry ve Vysokém Mýtě na Pražském předměstí č. 40. Pekařem byl také jeho děda František. Matka Veronika byla dcera koželužského mistra Jana Lichtenberka. Měl čtyři sourozence: Annu , Antonii , Josefa , Otilii , dalších sedm zemřelo krátce po narození. V roce 1863 ukončil tříleté studium reálné školy a našel si práci jako advokátní písař. Později pracoval jako úředník na železnici v Pardubicích a Bohumíně, nakonec se však rozhodl věnovat učitelskému povolání. V září 1875 nastoupil na svoje první pedagogické působiště v Úžici, ovšem bez patřičných zkoušek. Od března 1879 získal místo prozatímního učitele v Čisté u Nové Paky. Sem přivedl i svoji budoucí manželkou Julii Morávkovou , která pocházela z Kostelce nad Orlicí, s ní se oženil roku 1882 a vychovali tři děti: Stanislava , Oldřicha a Zdeňku . Také složil učitelské zkoušky a požádal o lepší místo. Od září 1883 zastával místo správce školy v nedalekých Uhlířích , ale jednalo se o méně významnou obec, která měla přibližně 250 obyvatel. V roce 1889 byl jmenován správcem školy, tentokrát v obci Roveň u Mladějova. Krajina nedalekých Prachovských skal či hradů Trosky a Kost mu sice mohla být literární inspirací, avšak vysněného místa řídícího učitele se dočkal až v létě roku 1891 v Žereticích na Jičínsku, což bylo spojeno i s vyšším platem. Zde zažil i nejplodnější literární období. V roce 1907 opět změnil pedagogické působiště, když byl na vlastní žádost převeden do měšťanské chlapecké školy v Libáni. Nastoupil až v listopadu a bylo mu tak umožněno pouze za podmínky, ž...

Čeněk Jarský (2)

Narozen 11. 6. 1953. Prof., Ing., DrSc., vysokoškolský pedagog, publikace v oboru stavebnictví.

Cendrine Wolf (3)

Cendrine Wolf se narodila ve francouzském Colmaru, vystudovala sport a tělovýchovu a jako sociální poradkyně se věnovala lidem v obtížné životní situaci. Stejně jako Oksa je spontánní a nespoutaná. Ilustruje knížky pro děti, miluje rychlost v jakékoli podobě, žánr fantasy a kreslení. Žije ve Štrasburku a pracuje v místní knihovně.

Čechura Rudolf (2)

CC Gibbs (2)

Autorka erotických romancí píšící pod pseudonymem CC Gibbs.

Caz Buckingham (4)

Britská ilustrátorka, autorka publikací pro děti.

Cathleen Miller (3)

Americká spisovatelka a novinářka.

Catherine Wilkins (3)

Britská spisovatelka.

Catherine Salembier (4)

Francouzská autorka knih pro děti.

Catherine Klein-Gousseff (3)

Francouzská historička, autorka próz a publikací z oblasti politiky, specializace na dějiny sovětského bloku a východní Evropy 20. století.

Catherine Judd (3)

Autorka romantických příběhů.

Catherine Banner (2)

Britská spisovatelka, autorka románů. Žije v Itálii.

Carus Titus Lucretius (1)

Cars (2)

Carolyn Cooke (1)

Caroline Laidlaw (5)

Autorka dětských knih a adaptací knih, určených pro výuku angličtiny.

Caroline Hulse (2)

Britská autorka psychologického románu, pracovnice v oblasti lidských zdrojů.

Caroline Graham (2)

Caroline Bishop (2)

Carolina Búzio (5)

Portugalská ilustrátorka a animátorka, žije v Berlíně .

Carol Thurston (2)

Američanka Carol Thurstonová má doktorát z filozofir v oboru komunikace, vyučovala žurmalistiku a psala politické projevy. Jako novinářka pocestovala celý svět a publikovala články s vědeckými a politickými náměty. V součastné době žije v texaském Austinu.

Carol Price (5)

Britská kynologická behavioristka, chovatelka border kolií. Autorka odborných článků a knih o chování a výcviku psů.

Carol Kline (4)

Americká spisovatelka a redaktorka.

Carmen Cristache (5)

Carlo Carretto (5)

Carlo Carretto byl italský katolický spisovatel, člen Malých bratří Ježíšových. V češtině vyšly následující knihy Carla Carretta:

Carla Norton (1)

Autorka románu, podle skutečné události.

Carl-Johan Vallgren (3)

Narodil se 24. července 1964 v Linköping. Je nejen spisovatel, ale i hudebník a příležitostný herec. Vyrostl ve Falkenberg. Ve dvaceti letech odcestoval do Indie, odkud se vrátil s rukopisem, od švédského vydavatelství obdržel zálohu a knihu Nomaderna /Kočovníci/ dokončil. To bylo v roce 1987. O rok později vydává sbírku povídek, která částečně vznikala ve Francii a Španělsku. Mezi lety 1988 - 1990 žil v Lundu a Malmö, v roce 1991 se přestěhoval do Madridu. Po navrácení se do Skandinávie se usadil v Kodani, kde žil do roku 1993. Poté se přestěhoval do Berlína, kde žil do roku 2003. Nyní žije ve Stockholmu. Jeho knihy byly přeloženy do 25 světových jazyků. Obzvláště velké oblibě se těší v Německu, Rusku, Itálii a Španělsku. Vydal 10 knih a natočil 7 alb, objevil se v německém filmu \"Grosse Mädchen weinen nicht\" /Velké holky nepláčou/ a ve švédském filmu z roku 2006 Sök /Hledat/.

Carl Toldt (4)

Rakouský lékař, anatom, vysokoškolský pedagog, publikace z oboru, též autor publikace z oblasti lesnictví a alpinismu.

Carl Spitteler (2)

Švýcarský spisovatel.

Carl Philipp Emanuel Bach (2)

Carl Philipp Emanuel Bach byl plodný německý skladatel, klávesista a jedna z nejvýznamnějších postav přechodu mezi barokem a klasicismem v západní hudbě. Narodil se 8. března 1714 ve Výmaru jako druhý žijící syn Johanna Sebastiana Bacha a Marie Barbary Bachové. Jeho kmotrem byl Georg Philipp Telemann, další významný skladatel té doby.