Všichni Autoři a témata

Jan Kobylák (1)

Manažer v oblasti knižní produkce, ředitel vydavatelství Sevruga, též autor biografie Zdeňka Pohlreicha.

Jan Klabal (3)

Autor příručky o stavbě elektronických přijímačů.

Jan Kazda (3)

Jan Kazda je český kickboxer ve váhové kategorii do 91 kg a trenér, mistr světa, Evropy a České republiky. Společně se svým stejně starým bratrem Petrem Kazdou, vicemistrem světa, mistrem Evropy a České republiky, jsou trenéři kickboxu v Turnově.

Jan Kaplický (2)

Jan Kaplický byl český architekt a vizionář moderní architektury, žijící od své emigrace v roce 1968 ve Spojeném království. Společně s Davidem Nixonem založil architektonické studio Future Systems. Za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu byl oceněn Stirlingovou cenou, nejprestižnější britskou cenou za architekturu. Kromě působení v oblasti architektury a designu se Kaplický podílel i na výuce na univerzitách ve Spojeném království, Francii a Německu. V Česku bylo vydáno několik jeho knih. Kaplický se narodil v roce 1937 v Praze. Oba rodiče byli umělci: jeho matka, Jiřina Kaplická, byla kreslířka a jeho otec, Josef Kaplický, byl malíř, architekt a sochař. Po ukončení studia na gymnáziu na Hládkově vystudoval v letech 1956–1962 Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, načež od roku 1964 až do své emigrace působil na volné noze. V roce 1968 emigroval do Anglie, což znamenalo velkou změnu v jeho životě. První architektonickou kanceláří, ve které působil, byla v letech 1969–1971 Denys Lasdun & Partners. Poté byl v letech 1971–1973 zaměstnán v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse, kde se podílel na projektu DRU budovy v Londýně a vypomáhal ve skupině návrhářů na návrhu pařížského kulturního centra a muzea Centre Georges Pompidou . Roku 1975 získal britské občanství. V roce 1979 založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems, ve kterém působil až do své smrti. Jeho partnerkou byla i architektka Eva Jiřičná . Poté se seznámil a v roce 1991 oženil se svou dlouholetou manželkou Amandou Levete, která v roce 1989 nastoupila do jeho studia Future Systems. Během jejich 15letého společného života se jim narodil syn Josef Kaplický. Při natáčení biografického snímku Profil, který měl premiéru v roce 2004, se seznámil ...

Jan Kapistrán Vyskočil (2)

Narozen 27. 8. 1886 v Postoupkách u Kroměříže, zemřel 9. 2. 1956 v Praze. ThDr., PhDr., katolický kněz, františkán, řádový provinciál českomoravské provincie františkánů, archivář, profesor církevních dějin, publikace z oboru církevních dějin a filosofie.

Jan Kalivoda (2)

Jan Křtitel Václav Kalivoda, který později přijal německou verzi svého jména Johann Wenzel Kalliwoda, byl český hudební skladatel, dirigent a houslista, který se narodil 21. února 1801 v Praze a zemřel 3. prosince 1866 v Karlsruhe. Byl významnou osobností hudebního života své doby, i když dnes již není tak známý.

Jan Kafka (4)

Mgr. Jan Kafka, Ph.D. je historik a archivář. Vystudoval archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teologii na Katolické teologické fakultě, kde také v roce 2016 obhájil svou disertační práci. Působí ve Státním okresním archivu v Trutnově. Na téma vztahu církví a státu v letech 1948-1960 publikoval řadu studií: Československý Orel a jeho likvidace po únoru 1948 , Řádové sestry v Trutnově v letech 1951-1956 , Román Josefa Jelena Stín katedrály. Účtování normalizačního spisovatele s vlastní kněžskou minulostí , Církevní politika KSČ a státu na Trutnovsku v letech 1948-1960 aj. Mimo to se věnuje regionální historii. Žije v Červeném Kostelci

Jan Kabíček (3)

Narozen: 21.12.1923 v Praze, zemřel 19.6.1985 v Nitře . Fotograf, muzejní pracovník.

Jan Juránek (4)

Jan Juránek byl český pedagog, muzejník, archivář a regionální historik. Významně se zasloužil o vyhlášení Nového Města nad Metují v r. 1950 městskou památkovou rezervací. Narodil se 11. května 1910 v malé obci Jedlí na Šumpersku jako poslední ze 14 dětí v rodině hostinského Pavla Juránka a jeho ženy Marie. V rodné obci vychodil pět ročníků trojtřídní obecné školy, po ukončení základní školní docházky studoval od roku 1921 na klasickém gymnáziu v Zábřehu. Maturoval v r. 1929, na počátku hospodářské krize, a pro nedostačující sociální zázemí nemohl pokračovat v univerzitním studiu. Rozhodl se proto pro jednoroční kurz při učitelském ústavu v Hradci Králové. Po nové maturitě v r. 1930 se vrátil na severní Moravu. Odešel učit na tzv. české menšinové školy, do Jestřebíčka u Zábřehu, Bratrušova a Šumperka. V r. 1934 se oženil, manželka mu vytvořila klidné rodinné zázemí. Ve stejném roce byl ustaven zatímním odborným učitelem na měšťanské škole s českým vyučovacím jazykem v Mohelnici. Tam převzal funkci jednatele Národní jednoty a tajemníka okresní sociální péče, kdy se snažil odstraňovat nejkřiklavější sociální nespravedlnosti. S nástupem henleinovského hnutí ve většinově německé Mohelnici se v henleinovském tisku začaly objevovat názory, že Mohelnice nemá slovanský původ. Juránek proto studoval prameny a dokazoval, že Mohelnicko má slovanský základ a Němci bylo kolonizováno až později. To se již schylovalo k mnichovskému záboru pohraničí, po němž musela Juránkova rodina Mohelnici opustit. Azyl našla u prarodičů paní Juránkové ve Slavoňově u Nového Města nad Metují, čímž se dostal Jan Juránek natrvalo do východních Čech. V roce 1945 nastoupil pracovitý Juránek na místo zemřelého dobrovolného novoměstského archiváře Jana Voborníka. V archivu objevil nejstarší městskou knihu Nového Města nad Metují, z níž studoval dějiny města. Zabýval se zejména vznikem mě...

Ján Jesenský (4)

Slovenský tyfloped žijící v Praze. Věnuje se národním i mezinárodním aktivitám v oblasti pedagogiky zrakově postižených a jejich rehabilitaci. Narodil se v Hlohovci na Slovensku. Po maturitě pracoval dva roky ve školství. V r. 1951 začal studovat pedagogiku národní školy a v r. 1952 pedagogiku a psychologii na UKo v Bratislavě. V letech 1953–1958 studoval na Defektologické fakultě Pedagogického institutu v Petrohradě. Po maturitě pracoval dva roky ve školství. V r. 1951 začal studovat pedagogiku národní školy a v r. 1952 pedagogiku a psychologii na UKo v Bratislavě. V letech 1953–1958 studoval na Defektologické fakultě Pedagogického institutu v Petrohradě. V r. 1959 začal pracovat jako asistent v Ústavu defektologie katedry psychologie VŠ pedagogické v Praze. V době normalizace po r. 1970 trvalo vedení PF UK na jeho odchodu. Byl zbaven všech funkcí a nesměl publikovat. Dařilo se mu této situaci čelit až do r. 1977, kdy musel z fakulty odejít. Přátelé z řad nevidomých mu pomohli získat místo referenta v ústředí tehdejšího SI. ntenzivně se také věnoval výzkumu tyflografiky, jeho práce byla oceněna i v zahraničí. Svým zobecněním problematiky zadal v počátcích mnoho podnětů k diskusím. Otevřel a propracoval základní problémy v prostorové orientaci a samostatného pohybu nevidomých osob. Po listopadu v r. 1989 obdržel od vlády ČSR medaili J. A. Komenského. Angažoval se v transformaci občanských sdružení zdravotně postižených občanů. Prof. J. Jesenský se angažuje i občansky. Je čestným předsedou Svazu postižených civilizačními chorobami v ČR, místopředsedou Národní rady zdravotně postižených a členem Vládního výboru pro občany se zdravotním postižením v ČR.

Jan Janeček (3)

Publikace v oborech Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Počítačový hardware a software, Využití počítačů, robotika a její aplikace.

Jan Hudok (3)

Slovenský sportovní redaktor a TV moderátor , fotograf. Autor prací o Formuli 1.

Jan Hozák (4)

Narozen 22.12.1950 v Turnově. PhDr., historik v oboru dějin techniky, technického muzejnictví, autor výstav a publikací z oboru, pracovník Národního technického muzea v Praze.

Jan Houkal (4)

ThLic., Th.D., římskokatolický farář, též vysokoškolský pedagog.

Jan Hecl (2)

Český klasický flétnista.

Jan Havelka (4)

Jan Havelka byl moravský středoškolský profesor, etnograf, spisovatel, malíř a redaktor. Povzbuzoval národní uvědomění na Moravě. Spoluzakládal Vlastivědné muzeum v Olomouci. Je autorem řady odborných článků v oblasti pedagogiky, historie, archeologie a zeměpisu, ale psal také beletrii. Publikoval i pod pseudonymy Lomnický, Hrubý, Hájenský a Loštický. Absolvoval německou hlavní školu a reálku v Olomouci. V letech 1854 – 1862 vystudoval olomoucké gymnázium a vstoupil na filosofickou fakultu ve Vídni, kde se zaměřil na historii, zeměpis, knihovnictví a archivnictví. Zapojil se tam také do vydávání moravských studentských časopisů Kvasnice a Lípa moravská. Po ukončení studia roku 1867 nastoupil jako suplující učitel v Příboře. Odtud se přestěhoval do Uherského Hradiště, kde vyučoval na reálném gymnáziu, dívčí škole a učitelské přípravce. Svým národním cítěním ale vyvolal odpor místních Němců, kteří ho přiměli k odchodu. V listopadu 1870 mu ředitel Jan Evangelista Kosina nabídl místo na olomouckém gymnáziu. Tam začal vyučovat česky a brzy se projevil jako výborný pedagog. V roce 1871 se stal zkušebním komisařem pro školy obecné a měšťanské, roku 1874 řádným učitelem a 1877 profesorem. V roce 1873 založil časopis Komenský, který přinášel poučení a národní uvědomění moravskému učitelstvu a byl vysoce ceněný. Širokým vrstvám čtenářů byl určen jeho beletristický časopis Koleda. Do obou napsal množství vlastních příspěvků z různých oborů. Vydávání později ukončil ze zdravotních důvodů. Roku 1876 se oženil s dcerou archeologa Jindřicha Wankla, Vlastou. Ta byla známá jako spisovatelka pod pseudonymem Lucie Bakešová. Spoluzakládal krajinské muzeum v Olomouci, aktivně v něm působil a řídil jeho časopis. 20. října 1886 ho cestou ze školy ranila mrtvice a téhož dne večer zemřel. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Olomouci-Neředíně, ve společném hrobě, kam byli později pohřbeni ...

Ján Gregorec (4)

Slovenský literární vědec a spisovatel.

Jan Gratias (3)

Narozen 1949. Mgr., autor knih o rostlinách a jejich pěstování.

Jan Goth (3)

Jan Goth byl český malíř a ilustrátor. Narodil se v rodině gymnaziálního profesora Emanuela Viléma Gotha a matky Anny, rozené Wehrové jako starší ze dvou synů. Vystudoval mladoboleslavské gymnázium a po maturitě byl v roce 1907 přijat na právnickou fakultu Unverzity Karlovy. V roce 1911 se rodina přestěhovala do Prahy, kde byl otec Emanuel Goth profesorem v Praze VIII . Jan Goth projevoval nadání ke kreslení. Kresbu studoval v letech 1912-1914 soukromě u Vojtěcha Hynaise. To vysvětluje, že studium práv ukončil až v roce 1914. Zdroje často tradují , že Gothova přímluva u Maxe Švabinského, který byl tehdy profesorem AVU, dopomohla Zdeňku Burianovi k přijetí do 2. ročníku Akademie výtvarných umění. Autor publikace Ilustrátoři dobrodružství Vladimír Prokop vyvozuje, že přímluva neznámého začínajícího umělce by Zdeňku Burianovi přístup ke Švabinskému stěží umožnila a že se muselo jednat i o Hynaisův zákrok. Studium práv ukončil Jan Goth 21. července 1914, týden před vyhlášením války Srbsku Rakousko-Uherskem. V červnu 1915 narukoval, pro zdravotní stav nebyl poslán na frontu a byl zaměstnáván ve vojenské justici. Po válce se živil jako úředník. Tím získal výjimečné postavení mezi tehdejšími ilustrátory, protože nebyl závislý na žádném nakladateli a mohl i odmítat ilustrace jemu nevyhovujících titulů. V roce 1920 nastoupil na ministerstvo sociální péče, roku 1921 zde byl jmenován prozatímním koncipistou a později se stal vrchním komisařem státních drah v Praze. O získání titulu JUDr. se nepodařilo dohledat informaci, i když je tak občas uváděn. Dne 15. srpna 1921 se oženil s Marií Meisslerovou . Manželé Gothovi žili ve Fibichově ulici , odkud se v roce 1941 přestěhovali do Balbínovy ulice na Vinoh...

Jan Gebauer (4)

Jan Gebauer byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů , předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Jan Gebauer se narodil v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Na přímluvu místního faráře dostal nadaný chlapec možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po maturitě nejdřív studoval teologii, toto studium však nedokončil a namísto toho se zapsal ke studiu filozofie na pražské univerzitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem peněz. Po ukončení studií začal pracovat jako pedagog – nejprve v Praze, později v Pardubicích a nakonec zase v Praze . V roce 1872 získal doktorát a v roce 1873 se habilitoval jako docent češtiny na pražské univerzitě. Roku 1880 byl jmenován mimořádným profesorem a pověřen výkonem funkce prvního ředitele semináře pro slovanskou filologii, o rok později profesorem řádným. V letech 1890–1891 byl děkanem FF UK, rektorem pražské univerzity pak v období 1899–1900. Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , 20. dubna 1890 jej císař jmenoval řádným členem České akademie věd a umění. Byl také členem akademií polské a ruské, Jednoty českých filologů, působil v redakci Listů filologických , do Riegrova slovníku naučného přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl největší zásluhu na prokázá...

Jan Gardner (2)

Český scenárista a spisovatel.

Jan Frána (5)

Narozen 3. 5. 1965. Ing., prozaik, básník, publicista, autor trampských a vodáckých povídek a písní, editor.

Ján Findra (5)

Narodil sa 25. marca 1934 v Málinci v roľníckej rodine. Základnú školu navštevoval v rodisku, gymnaziálne štúdium absolvoval roku 1953 v Lučenci. Potom študoval slovenčinu a dejepis na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Po skončení vysokoškolského štúdia roku 1957 pôsobil na Pedagogickej škole pre vzdelávanie učiteľov národných škôl v Lučenci. Roku 1961 začal prednášať slovenský jazyk a štylistiku na Pedagogickej fakulte v Banskej Bystrici, kde postupne získal všetky vedecké a pedagogické hodnosti. Po novembri 1989 bol zvolený za dekana tejto fakulty a po vzniku Univerzity Mateja Bela sa stal jej rektorom. Vo voľbách v rokoch 1990 a 1992 bol zvolený za poslanca Národnej rady SR. Poslaneckého mandátu sa vzdal v marci 1993 v súvislosti s nástupom do funkcie vedúceho Kancelárie prezidenta Slovenskej republiky. Literárnovedný záujem J. Findru je zameraný na skúmanie štýlu umeleckej prózy, teóriu literatúry a metodiku jej sprístupňovania vysokoškolským študentom, ako aj na teóriu umeleckého prednesu a rétoriky. V knižnej monografii Rozbor štýlu prózy podrobil vedeckej analýze individuálny štýl prózy R. Jašíka, jeho kompozičné postupy v jednotlivých epických žánroch a polyfunkčnosť jeho poetiky i zvláštnosti jazykového prejavu. Z oblasti teórie textu napísal syntetizujúcu štúdiu Odsek ako prvok epickej štruktúry . V monografii Umenie prednesu sa venoval teoretickým, metodologickým a metodicko-praktickým problémom umeleckého prednesu prozaických textov. Spolu s E. Gombalom a I. Plintovičom pripravil Slovník literárno-vedných termínov . V oblasti teórie rétoriky napísal monografiu Stavba a prednes rečníckeho prejavu . Okrem týchto knižne vydaných prác je autorom vyše dvesto vedeckých štúdií a článkov, šiestich vysokoškolských a stredoškolských učebníc a populárno-náučných článkov.

Jan Filip (4)

Narozen 1950. Profesor Právnické fakulty MU v Brně, práce z oboru státního práva.

Jan E Koula (4)

Jan Dvořák (2)

Narozen 1981. Mgr., historik, specializuje se na české a polské dějepisectví a politické myšlení ve vztahu k bolševismu.

Ján Dubnička (3)

Slovenský filozof. Zaměřen na filozofické a metodologické problémy přírodních věd. Publikace v oboru.

Ján Domasta (5)

Narodil sa v rodine poľnohospodárskeho robotníka a vzdelanie získaval v Nitre a Ružomberku. Pôsobil ako učiteľ , redaktor v Štátnom nakladateľstve v Bratislave, no napokon sa po ukončení externého štúdia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského vrátil k učeniu . V roku 1968 sa vrátil do Slovenského pedagogického nakladateľstva ako redaktor časopisu Rodina a škola. Od roku 1974 bol na dôchodku. Tvorba Svoje prvé literárne diela uverejňoval v študentských časopisoch . Jeho učiteľské poslanie malo vplyv i na smerovanie jeho vývoja – začal sa venovať literatúre pre deti a mládež, najmä historickým povestiam, románom a poviedkam. Okrem toho tiež napísal niekoľko divadelných hier, básničiek a veršovaniek, no tiež spolu pracoval s rozhlasom a televíziou, pre ktorú písal najmä relácie a scénky pre školskú mládež. Pre rozhlas tiež zdramatizoval román Rodina Rovesných a Dom v stráni . Dielo Próza 1942 – Mladý vlk, dielo z obdobia Veľkej Moravy 1943 – Slovenské legendy, o účinkovaní Cyrila a Metoda na Veľkej Morave 1943 – Tatári a Turci 1944 – Kuruci 1945 – Zbojníci 1945 – Na úsvite 1948 – Sedem dobrých bratov 1948 – Veľké skúšky, o Slovienoch a ich boji o Vyšehrad 1951 – Vzdychy spod dereša, poviedky o otrokárskej, feudálnej a kapitalistickej spoločnosti 1967 / 1974 – Povesti o hradoch, 4-zväzkové dielo 1961 – Tonka a iné poviedky, zbierka poviedok o krivdách kapitalistického zriadenia na deťoch 1975 – Nedele bez harmoniky, román čerpajúci z autorových vlastných skúseností Poézia 1943 – Vranka Hanka-múdra meštianka 1943 – Ženilo sa motovidlo 1946 – Mravček Palček 1975 – Púpavienka Divadelné hry 1952 – Pomáhame na poli 1953 – S...

Jan Dobrovský (3)

Narozen 30. 7. 1960. Podnikatel, novinář, fotograf a filantrop.

Jan Dobiáš (4)

Jan Dobiáš se narodil v roce 1975. Momentálně žije v Pardubicích a pracuje jako elektromontér. Počátky jeho literární kariéry se pojí s časopisy Ikarie a Dech draka. Nedlouho na to se rovněž zúčastnil soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera a jeho povídky se objevily v Drakobijcích II - IV. Své texty uspořádala do sbírky Po dračím ohni . Nedlouho poté se Jan Dobiáš pustil i do psaní románů. Na kontě má epickou fresku Modrá laguna čarodějů, rudý měsíc války a poetický příběh Až na kraj světa. Pro texty Jana Dobiáše je typická velká dávka vtipu a skládání poct velikánům fantastiky.

Ján Dérer (3)

Slovenský etnograf, autor publikací národopisu Slovenska, knihy doprovázel vlastními fotografiemi.

Jan Čulík (2)

Narozen 2. 11. 1952 v Praze. Anglista a bohemista, překladatel z a do angličtiny, práce o české a anglické literatuře, publicista, vydavatel internetových novin, politologické práce, žije ve Velké Británii.

Ján Čierny (2)

Slovenský historik a publicista.

Jan Cibulka (4)

Autor cestopisu.

Jan Chlumský (2)

Autor webu http://sancti.catholica.cz -slovníku světců, autor článků a knih s křesťanskou tematikou.

Jan Chloupek (2)

Jan Chloupek byl český bohemista. Vystudoval češtinu a angličtinu na FF MU. Zabýval se zejména nářečím , později sociolingvistikou a stylistikou, věnoval se též popularizaci vědy. Jeho úplná bibliografie obsahuje bezmála 250 položek. Habilitoval se v oboru dialektologie obhájením práce Otázky nářeční syntaxe , roku 1988 získal titul doktor věd. V letech 1981–90 byl děkanem FF MU. V práci Dichotomie spisovnosti a nespisovnosti předkládá krátký slovníček středomoravského interdialektu mluveného v Brně.

Jan Cempírek (3)

Narozen 1970 v Českých Budějovicích. Spisovatel, publicista a fotograf.

Jan Čakrt (1)

Jan Bydžovský (5)

Narozen 8.12.1981 v Pardubicích. MUC., DiS. Záchranář - zdravotník, zdravotní sestra, student medicíny. Dále pracuje v odd. urgentního příjmu dospělých ve Fakultní nemocnici Motol, Praha. Publikace o první pomoci a učebnice latiny pro zdravotníky.

Jan Burke (3)

Jan Budař (2)

Narozen 31. 7. 1977 ve Frýdlantu. Herec, scenárista, lídr skupiny Eliščin band.

Ján Buc (3)

Slovenský katolický kněz, předseda Sdružení křesťanských společenství mládeže, vedl také katolickou televizi LUX.

Jan Brokl (3)

Nakladatelský redaktor.

Jan Brabec (4)

Narozen 16. 5. 1910, zemřel 16. 5. 1979 v Praze. JUDr., spisovatel, žurnalista a první český promovaný historik a teoretik cirkusové problematiky. Věnoval se dějinám a kritice cirkusového a varietního umění.

Jan Brabec (5)

Narozen 7.9.1975. Doktorand v oboru antropologie na Fakultě humanitních studií UK, básně.

Ján Bobok (4)

Narozen 16.10.1936 v Trnavě, zemřel 27.11.1984 v Bratislavě. Slovenský pedagog, matematik.

Jan Blatný (3)

Jan Blatný je český lékař, vysokoškolský pedagog a politik, od října 2020 do dubna 2021 ministr zdravotnictví ČR ve druhé Babišově vládě, nestraník za hnutí ANO 2011. V letech 1988 až 1994 vystudoval všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde získal titul MUDr. Na Lékařské fakultě brněnské Masarykovy univerzity získal v roce 2005 velký doktorát v oboru pediatrie. V roce 2019 se v oboru pediatrie habilitoval. Na LF MU rovněž vyučuje a je činný v akademických orgánech. Věnuje se dětské neonkologické hematologii a hemostazeologii a publikuje práce ve svém oboru. V letech 1994 až 1997 působil na 2. dětském oddělení Dětské fakultní nemocnice J. G. Mendela v Brně, která se následně transformovala v Dětskou fakultní nemocnici Brno v rámci Fakultní nemocnice Brno. V letech 1997 až 2000 dále působil i v této nové instituci, kdy rotoval mezi 1. dětským oddělením, 2. dětským oddělením, Oddělením klinické hematologie a Oddělením dětské hematologie. V letech 2001 až 2006 pracoval jako konzultant v oboru hematologie a vedoucí kliniky na Oddělení dětské hematologie a Centru trombózy a hemostázy Dětské fakultní nemocnice Brno. Od září 2006 do června 2008 pak působil v zahraničí. Konkrétně pracoval jako konzultant v oboru hematologie na Oddělení patologie Children's University Hospital na Temple Street v irském hlavním městě Dublinu. V červenci 2008 se vrátil do Fakultní nemocnice Brno na Oddělení dětské hematologie a biochemie, kde se posléze stal primářem. Od ledna 2020 ve fakultní nemocnici působil také jako zdravotnický náměstek pro pracoviště Dětská nemocnice, po jmenování ministrem zdravotnictví post náměstka opustil. Je zakládajícím členem spolku Český národní hemofilický program, z. s. Dne 23. října 2020, kdy Andrej Babiš vyzval Romana Prymulu k rezignaci z postu ministra zdravotnictví České republiky, se Blatného jméno objevilo jako jméno možné...

Jan Bell (3)

Jan Bažant (3)

Jan Bažant je profesorem klasické archeologie na Univerzitě Karlově a současně přednáší dějiny umění studentům prestižních amerických univerzit. Je vedoucím vědeckým pracovníkem ve Filozofickém ústavu Akademie věd, autorem mnoha prací o antickém výtvarném umění a české kultuře. Jeho posledním odborným dílem je monografie Pražský Belvedér a severská renesance, která ho inspirovala k první beletristické kni­ze. Vyučované předměty Antické umění Profesní životopis, vzdělání 1968-1972: dějiny umění – klasická archeologie, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 1973: PhDr., dějiny umění - klasická archeologie, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 1983: CSc., vědy o umění, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 1995: docent klasické archeologie, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 2005: profesor klasické archeologie, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha Praxe 1973- 1990: vědecký pracovník Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská Československé akademie věd 1990-1998: ředitel Ústavu pro klasická studia Akademie věd České republiky 1998-2016: vedoucí oddělení Antických tradic, Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. 2016-dnešek: vědecký pracovník oddělení Antických tradic, Kabinet pro klasická studia, Filosofický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. 2016-dnešek: profesor, Katedra klasických jazykov, Filozofická fakulta, Trnavská univerzita v Trnave Externí pedagogická činnost 1997-2016: Collegium Hieronymi Pragensis 1983-dnešek: Ústav pro klasickou archeologii, Filozofická fakulta University Karlovy 2000-dnešek: Ústav divadelní vědy, Filozofická fakulta University Karlovy, Praha 2011-dnešek: Architectural Institute in Prague

Ján Babnič (3)

Ing., pracovník Klubu českých turistů Olomouc.

Ján Albrecht (3)

Jamie Ann Denton (2)

Tato autorka romantických příběhů s detektivní zápletkou, vykonávala dlouhá léta praxi v jedné právnické kanceláři. Poté, co jí roku 1994 vyšla první kniha, se dala na dráhu profesionální spisovatelky a svého rozhodnutí nemusela litovat. Stala se velice oblíbenou autorkou thrilerů pro ženy, získala si širokou čtenářskou obec a byla navržena na několik žánrových ocenění. V literární tvorbě se jí podařilo maximálně využít zkušeností, které nabyla díky své předchozí profesi. V současné době žije v Pensylvánii v Americe.)

Jamey Aebersold (5)

James Wyllie (2)

Anglický filmový a televizní scénárista, spisovatel, publicista.

James Woodall (2)

Narodil se v roce 1960 v Surrey, studoval v Oxfordu a pět let pracoval jako lektor. Od roku 1991 se živí jako autor a volný novinář. Publikoval mj. knihy o flamencu, o Jorgi Luisi Borgesovi a o brazilské hudbě.

James Wilson (1)

Irský tiskař, sběratel pohlednic a spisovatel.

James Wilson (2)

Narozen v Kentucky, James W. Hall has žije na Floridě, kde také píše své thrillery z této oblasti. Posledních 29 let vyučuje literaturu a kreativní psaní ve Florida International University. Po vydání 4 knih poezie na Carnegie-Mellon University Press a několika krátkých fiction novel v takových časopisech jako Georgia Review a Kenyon Review, začal Hall v roce 1986 psát detektivku Under Cover of Daylight. Dosud má na kontě 12 románů: 1. Under Cover of Daylight 2. Tropical Freeze 3. Mean High Tide 4. Gone Wild 5. Buzz Cut 6. Red Sky At Night 7. Blackwater Sound 8. Off the Chart 9. Magic City 10. Hell's Bay 11. Silencer 12. Dead Last Žije v Key Largo na Floridě, se svojí ženou Evelyn a několika psy.

James Welch (5)

Americký spisovatel a básník indiánského původu.

James Webb (2)

spisovatel, vojenský diplomat, bývalý ministr námořních sil USA

James Vance Marshall (1)

pseudonym britského autora, jenž pod různými jmény publikuje nejen beletrii, ale i knihy jiných žánrů. V roce 1959 právě pod tímto pseudonymem vydal román Cesta.