Všichni Autoři a témata

Josef Kurfürst (4)

Narozen 30.3.1907 v Loukově u Bystřice p. Hostýnem, zemřel 8.3.1978 v Brně. PaedDr., docent pedagogiky, práce a redakční činnost v oboru.

Josef Krůta (5)

Narozen 8.7.1874 v Hradišti u Zbiroha, zemřel 17.9.1950. Učitel, učebnice matematiky a němčiny, redakční činnost.

Josef Krob (4)

Narozen 9.12.1956 ve Žďáru nad Sázavou. Doc., Phdr., CSc., filozof, práce a překlady z oboru zaměřené na ontologii, gnoseologii a filozofické problémy kosmologie.

Josef Křenek (4)

Josef Křenek byl český protestantský teolog. Mezi lety 1908 a 1919 zastával funkci faráře českého presbyterního sboru ve městě Silver Lake, v americkém státě Minnesota. Následně, do roku 1920, byl delegátem Středozápadního seniorátu své Presbyteriánské církve USA, a to na několika místech v Československu. Roku 1921 se stal farářem chicagského sboru této církve a mezi lety 1921 a 1923 se opět stal delegátem synodu na různých místech v Československu. Následně, od roku 1923 byl znovu farářem sboru v Silver Lake. Zde vydržel až do roku 1932, kdy odešel do Evropy, do Československa, a stal se farářem ve sboru v Praze na Novém Městě. Tady od roku 1932 působil až do 7. prosince 1939. Následujícího dne až do své smrti 15. června 1949 zastával pozici synodního seniora, tedy nejvyššího představitele Českobratrské církve evangelické. V období od 1. července 1944 až do konce druhé světové války ovšem musel nuceně strávit mimo hlavní město, a sice v Novém Městě na Moravě. V Novém Městě na Moravě je ThDr. Josef Křenek pohřben a jeho náhrobek od Prof. Vincence Makovského tvoří přirozený střed evangelického hřbitova. Trvalou vzpomínkou zůstává ulice Křenkova v Novém Městě na Moravě.

Josef Krejčík (5)

Narozen 2.8.1887 v Pavlíkově u Rakovníka, utonul 31.8.1941 v Kníničkách u Brna. Odborný učitel, publikace z oboru přírodních věd.

Josef Kratochvíl (4)

Narozen 6. 1. 1909 v Kúskách u Velkého Meziříčí, zemřel 17. 2. 1992 v Brně. RNDr., DrSc., profesor zoologie a zoogeografie, publikace a redakční činnost z oboru.

Josef Kotyk (2)

Autor učebních textů pro učební obory pokrývač a kamnář - obkládač.

Josef Kopecký (3)

Narozen 11.11.1911 v Sendražicích u Hradce Králové, zemřel 23.9.1983 v Brně. Prof., Ing., Dr.techn., profesor zootechniky, publikace z oboru.

Josef Konstantin Miklík (4)

Narozen 21. 3. 1895 v Žopech u Holešova, zemřel 31. 12. 1966 v Riu de Janeiru. PhDr., redemptorista, teolog, filozof, překladatel a historik, zaměřený na české a církevní dějiny.

Josef Klánský (3)

Narozen 16.6.1921, zemřel 26.7.1995. JUDr., CSc., publicista, tlumočník a překladatel, práce o Africe.

Josef Keřka (4)

Narozen roku 1957. Vedoucí Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje.

Josef Kazimour (5)

Narozen 16.10.1881 v Oslově u Písku, zemřel 5.9.1933 v Praze. PhDr., docent zemědělských dějin, publikace z oboru.

Josef Káš (3)

MUDr. Josef Káš byl lékař, divadelní ochotník a hudební skladatel, syn dobrušského lékaře a div. ochotníka Františka Káše, otec lékaře a spisovatele MUDr. Jaroslava Káše. S několika přáteli, mezi nimiž byl i další dobrušský rodák Karel Hrnčíř, založili později známý a úspěšný sbor Kocourkovských učitelů. V jejich repertoáru byly zejména aktuální písně reagující na dobové události či tehdy oblíbený žánr kupletů. Káš pro pěvecký sbor Kocourkovských učitelů zkomponoval mnohé hudební skladby. Za svého působení v Dobrušce Josef Káš vedl jako režisér ochotnické divadlo. Je autorem rukopisu Z dějin dobrušských ochotníků v 19. století.

Josef Karel Říha (2)

Narozen 1.6.1893 v Rokycanech, zemřel 10.2.1970 v Praze. Ing. architekt, publikace z oboru.

Josef Jozífek (5)

Josef Jeníček (3)

Narozen 1.4.1946 v Plzni, zemřel 12.8.1992 v Jindřichově Hradci. Právník. Epigramy, soudničky.

Josef Jenčík (3)

Joe Jenčík, vlastním jménem Josef Jenčík, křtěný Josef Jan byl český tanečník, publicista, pedagog, choreograf a herec. Podílel se na choreografii více než 70 českých filmů . Vyučil se strojním zámečníkem. Tanec začal studovat až v sedmnáct letech soukromě u Achilla Viscusiho, a v roce 1912 odjel s jeho taneční skupinou do Londýna, kde vystupoval v divadle Hippodrom. Po návratu jej v roce 1913 angažoval Augustin Berger do baletního sboru Národního divadla. Od roku 1914 byl sólistou Městského divadla na Královských Vinohradech . Po návratu z fronty 1. světové války působil v mnoha pražských kabaretech jako tanečník a choreograf. V letech 1928–1929 byl choreografem a uměleckým ředitelem kabaretu Lucerna. Pak získal angažmá v Osvobozeném divadle. Připravil choreografie pro celou řadu revue Voskovce a Wericha. Od roku 1932 byl hostujícím choreografem pražského Národního divadla a v roce 1937 se stal řádným členem baletu Národního divadla. Zde působil jako choreograf a baletní mistr až do roku 1943. V letech 1941–1943 učil na konzervatoři v Praze. Věnoval se také tzv. davové choreografii a připravil řadu masových vystoupení . Zemřel 10. května 1945 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze. Ostatky byly později přemístěny na Bubenečský hřbitov.

Josef Jaroslav Filipi (3)

Josef Jaroslav Filipi byl český pedagog, textilní výtvarník, grafik, kreslíř a spisovatel. Narodil se v obci Bojmany do rodiny místního učitele Antonína Filipiho. Po absolvování základního vzdělání pokračoval ve studiu na uměleckoprůmyslové škole v Praze, na níž v roce 1993 absolvoval. Během pražských studií se seznámil s malířem Herbertem Masarykem a později s celou jeho rodinou. Při této příležitosti se několikrát setkal i s T. G. Masarykem a byl častým hostem na nedělních odpoledních diskusích. V dalším studiu pokračoval na tkalcovské škole ve Varnsdorfu. Po studiích se vydal na dráhu pedagoga a zprvu působil jako asistent kreslení na textilní škole v Liberci a na odborné škole pletařské ve Strakonicích. Později, po složení všech potřebných zkoušek působil jako učitel na textilních školách v Humpolci, ve Dvoře Králové nad Labem a následně na odborné škole tkalcovské ve Frýdku, jako její ředitel. V roce 1935, již jako učitel ve výslužbě se přestěhoval do Ústí nad Orlicí, kde započal literárně zpracovávat své zážitky s rodinou presidenta republiky T. G. Masaryka. Rukopis dokončil v březnu 1938, kniha však vzhledem k událostem nebyla vydána. Vydalo ji až nakladatelství Čin v Praze v roce 1947 pod názvem "S Masarykovými". V letech 1942–1945 byl Josef Jaroslav Filipi s celou rodinou internován ve svatobořickém internačním táboře. Důvodem byl ilegální odchod jeho syna Bohdana do zahraniční, kde vstoupil do řad Československé armády. Během pobytu v internačním táboře sepisoval kroniku, kterou obohacoval svými kresbami. Kronika byla zveřejněna teprve v roce 2000, kdy vyšla jako součást knihy Josefa Havla "Poupata ožehlá nenávistí" pod názvem "Za prkenným plotem". Josef Jaroslav Filipi během svého učitelského působení vydal mimo časopiseckých článků i několik pedagogických publikací. Byl autorem mnoha návrhů na textilie, prapory, sgrafita, diplomy a byl rovněž i literárně činný. Ve svých kresbách a akvarel...

Josef Hurdálek (1)

Josef Hurdálek, městský kronikář, spisovatel, zakladatel a kustod městského muzea, iniciátor, budovatel a kustod světničky Boženy Němcové, nadšený propagátor města Červený Kostelec, funkcionář a člen mnoha spolků a korporací, s jehož jménem byla vždy úzce spjata kulturní, literární a propagační činnost v Červeném Kostelci. Josef Hurdálek se narodil v blízké Horní Radechové dne 1. července 1885 v čp. 57 v písmácké rodině. Chodil do obecné školy ve svém rodišti, rok do německé školy ve Velké Vsi u Broumova, v letech 1897–1905 studoval na střední škole v Náchodě a hned po maturitě nastoupil učitelskou dráhu. Působil na obecných školách, ve Zbečníku, v Lískovicích, ve Studnici, od roku 1910 opět v Červeném Kostelci. Roku 1931 byl pro chorobu penzionován. Josef Hurdálek byl po desetiletí středem kulturního snažení a pokroku. Z jeho literárních děl nutno jmenovat množství propagačních zpráv o našem kraji a městě v různých časopisech, obsáhlou stať o Červeném Kostelci v Průvodci krajem Mistra Aloise Jiráska a Boženy Němcové z roku 1926, je autorem výborného podrobného nejnovějšího turistického průvodce Červený Kostelec – střed Jiráskova kraje , spolupracoval na sborníku pověstí Turov, byl po osm let redaktorem vlastivědného sborníku Od kladského pomezí, do něhož napsal na 160 zajímavých článků. Roku 1940 vydává román selského rodu Pavel Hoňka a rok poté povídky Dvojí svatba. Těsně před jeho úmrtím se objevují oblíbené a brzy rozebrané Líbánky paní Barunky z červenokosteleckého prostředí, navazující obsahově na Němcové Chudí lidé. Roku 1939 uspořádal Josef Hurdálek červenokostelecké městské muzeum, jehož kustodem byl až do své smrti, a v roce 1942 pečlivě instaloval světničku Boženy Němcové v protifarním domku, kde Němcová od září 1837 do dubna 1838 bydlela. Dějiny našeho města našly v Josefu Hurdálkovi jako městském kronikáři výborného znalce, který s mravenčí příkladnou pílí shledával historické poznatky nejen v místních archivech a lidové tradici, ale i v pramen...

Josef Hron (2)

Narozen 8. 12. 1915 ve Valtínově, zemřel 2006 v Praze. Akademický malíř, vysokoškolský pedagog v oboru teorie a metodiky výtvarné výchovy, později středoškolský profesor, práce z oboru metodiky kreslení.

Josef Hrbáček (2)

Narozen 10. 5. 1930, zemřel 19. 12. 2006. Doc., PhDr., CSc., bohemista.

Josef Horák (4)

Doc. PaedDr. Josef Horák, CSc 10. 4. 1945 absolvovent Pedagogické fakulty UK Praha 12 let praxe na základních a středních školách PaedDr. - 1982 na PF UJEP v Ústí nad Labem CSc. - 1988 z filosofie výchovy na UK Praha docent v oboru Pedagogika - 1998 na UK Bratislava řešitel výzkumného záměru Trojzemí ERN - faktor evropanství v přípravě učitelů na FP TU v Liberci 1999 - 2004. Úspěšně obhájen 25. 3. 2005 Řešitel rozvojového projektu Příprava studijních kurzů pro doktorské studium v oboru Pedagogika Řešitel 4 rozvojových projektů na FP TUL člen oborové rady doktorského studijního programu Pedagogika na PedFUK Praha školitel doktorandů v oboru Pedagogika člen vědecké rady Pedagogické fakulty UJEP Ústí nad Labem člen Rady vysokých škol za Fakultu pedagogickou TU v Liberci zahraniční stáže na univerzitách: Faro - Portugalsko, Karlstad - Švédsko, Plymouth - Velká Británie, Manchester - Velká Británie, Patras - Řecko

Josef Hlinomaz (1)

Josef Hlinomaz byl český herec, ilustrátor, dabér a významný naivní malíř. Za svůj život hrál v divadle, v televizi a zejména ve filmu desítky rolí, v převážné většině případů se jednalo o menší či o vedlejší role nebo o role epizodní. Nicméně jeho neobyčejně zemitý a osobitý umělecký projev i charakteristický herecký styl ho předurčoval zejména pro role komické ba přímo parodické. Nezapomenutelná zůstává mimo jiné jeho role smradlavého Grimpa v divadelním představení v Brdečkově muzikálovém kusu Limonádový Joe aneb koňská opera, kterou si pak zopakoval i ve stejnojmenném filmu . Ztvárnil mnoho podobných rázovitých postav z lidu, hrál i v oblíbeném televizním seriálu Chalupáři a v dalších televizních filmech. Je také znám jako naivní malíř, který ztvárňoval často náměty ze světa divadla, varieté, cirkusu a umění vůbec. Jeho naivistické obrazy jsou dnes ozdobou nejedné renomované galerie. Narodil se jako čtvrté a poslední dítě v rodině hudebního skladatele a pedagoga Václava Hlinomaze. Tři starší sourozenci pocházeli z otcova prvního manželství. Rodina žila v Dobříši a od roku 1916 v Příbrami, kam musel otec nastoupit jako učitel. Ten zde založil hudební školu a byl předsedou Příbramské filharmonie, se kterou vystupoval jako sólový houslista. Josef Hlinomaz v Příbrami studoval reálné gymnázium se zaměřením na přírodovědné obory. Sekundu a septimu musel pro špatný prospěch opakovat. Stejně jako jeho otec hrál v příbramském ochotnickém divadle. Po svém otci zdědil výrazné umělecké vlohy hudební, herecké i výtvarné. Jako dítě se naučil hrát na klavír a housle. Po maturitě nejprve dva roky studoval malířství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, ale po neshodách s tamními pedagogy přešel na studium herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře, kterou absolvoval v roce 1940. Zpočátku své herecké dráhy vystřídal řadu oblastních divade...

Josef Herčík (1)

Narozen 23.3.1922 v Uherském Brodě, zemřel 9.7.1999 v Praze. Malíř, grafik, rytec, ilustrátor.

Josef Havel (2)

Narozen 29.6.1950 v Brně. PhDr., CSc., publicista, archeolog.

Josef Grňa (2)

Josef Grňa byl český právník, profesor brněnské techniky, představitel domácího odboje za 2. světové války. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, poté nastoupil na Finanční prokuraturu v Brně, nejprve jako koncipient, později se stal vrchním komisařem, radou a v roce 1937 vrchním radou. Roku 1932 se habilitoval pro obor civilního práva procesního a stal se soukromým docentem. V březnu 1938 byl jmenován mimořádným profesorem věd právních na české vysoké škole technické v Brně. Hned na počátku druhé světové války se zapojil do domácího odboje. Stal se členem odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě, patřil k jeho zemskému vedení. Byl pověřen vybudováním sítě PVVZ na Moravě a navázáním kontaktů na Slovensku. Dne 2. října 1941 ho v Ratajích na Kroměřížsku přišlo zatknout gestapo, podařilo se mu však uniknout. Při přechodném utajení v Žarošicích a ve Zdravé Vodě mu pomohl místní statkář a mecenáš umění Josef Frydrych. Do konce války žil v ilegalitě. Patřil k autorům politického programu PVVZ, po zatčení všech zbývajících vedoucích osobností organizace PVVZ pokračoval v odbojové činnosti ve skupině Přípravný revoluční výbor. V roce 1944 se podílel na vzniku odbojové skupiny Rada tří. Šlo o organizaci nekomunistického protifašistického odboje, která zajišťovala zejména formování partyzánských jednotek v prostoru Českomoravské vrchoviny a přijímání parašutistických výsadků ze Západu. Byl spoluzakladatelem a členem revoluční České národní rady. Po skončení války působil jako profesor národního hospodářství na brněnské technice. V roce 1951 byl odsouzen za údajné neoznámení protistátní činnosti na 2,5 roku vězení. Rehabilitován byl v roce 1965. V roce 1991 se stal nositelem Řádu Tomáše Garrigue Masaryka II. třídy in memoriam....

Josef Fišer (5)

Dr.Josef Fišer,rodák z Moravských Budějovic, historik a dlouholetý ředitel místního gymnasia, čestný občan města. Zabýval se historií regionu, národopisem a na tato témata napsal řadu knih, pojednání i příspěvků do místních i odborných publikací

Josef Fiala (5)

Narozen 14.9.1902 v Dolním Jiřetíně, zemřel 1984. Doc., JUDr., docent občanského práva procesního, literatura z oboru.

Josef Fanta (4)

Josef Fanta byl český architekt, návrhář nábytku, malíř, autor mnoha publikací , věnoval se ochraně památek a byl významným mecenášem. Náleží ke generaci Národního divadla. V počátcích své kariéry patřil k představitelům novorenesance, spolupracoval a byl ovlivněn architektem Antonínem Wiehlem, vůdčí osobností novorenesance navazujícího na tradici české renesance 16. století. Od počátku 20. století se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů české secesní architektury. Po studiích se Josef Fanta stal asistentem Josefa Zítka při stavbě Národního divadla. Fanta při této stavbě mimo jiné vytvořil novorenesanční lampu, která dodnes stojí před Národním divadlem. Poté působil jako asistent na České technice a profesor na ČVUT. Od roku 1918 byl členem České akademie věd a umění. Autorsky se podílel mj. na stavbách Hlávkových kolejí v Praze, odbavovací budově dřívějšího Nádraží císaře Františka Josefa , budov ondřejovské observatoře, domu Hlahol v Praze či Mohyly míru . Jeho dílem je také budova současného Ministerstva průmyslu a obchodu, která se nese v duchu podobné stavby, realizované v letech 1912–1919 v japonské Hirošimě náchodským rodákem Janem Letzelem. Zabýval se také rekonstrukcemi památek a návrhy náhrobků, architektonických sgrafit, výzdoby interiérů a uměleckoprůmyslových děl. Je považován za tvůrce secesní architektury a navazoval v ní na českou novorenesanční tradici 19. století. Je autorem návrhu sgrafit Wiehlova domu čp. 792 na Václavském náměstí společně s Mikolášem Alšem. Jeho manželkou byla Julie Fantová-Kusá, významná pracovnice ženského emancipačního hnutí a starostka brněnského ženského spolku Vesna....

Josef Doucha (4)

Josef Daneš (5)

Autor prací z oboru radiotechniky a elektroniky.

Josef Daněk (3)

Narozen 21.6.1961 ve Vyšším Brodě. Malíř, grafik, scénograf, vysokoškolský pedagog.

Josef Cerman (4)

Učitel.

Josef Borotský (1)

Autor populárně naučné literatury.

Josef Bláha (5)

Josef Bláha byl český herec, dlouholetý člen hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Pocházel ze smíšeného manželství, matka byla Slovinka, otec Čech. Od jedenácti let žil v Praze. Během středoškolských studií hrál ochotnicky divadlo. Během druhé světové války byl totálně nasazen, herectví vystudoval až po válce na pražské DAMU. Po krátkém angažmá v divadle u Ference Futuristy zakotvil natrvalo v Divadle na Vinohradech, kde působil od roku 1951 do roku 1991 , tedy prakticky až do konce svého života. Hrál také v několika desítkách filmů a v televizních seriálech. Z televizních a filmových rolí byla velmi významná postava policejního inspektora Brůžka z televizních seriálů Hříšní lidé města pražského a Panoptikum města pražského a na ně navazující série filmů Partie krásného dragouna, Smrt černého krále, Pěnička a paraplíčko, Vražda v hotelu Excelsior. V nich hrál po boku Josefa Vinkláře , Františka Filipovského , Jaroslava Marvana , Jiřího Adamíry a Ondřeje Havelky. Hrál také v seriálu Návštěvníci. V roce 1984 byl oceněn titulem zasloužilý umělec.

Josef Bednář (3)

Narozen 17.6.1941 v Litavě. Ing., CSc., vědecký pracovník a manažer, práce z oboru hydraulických strojů a vodního hospodářství.

Josef Bašta (2)

Historik, práce o dějinách dětského a mládežnického hnutí.

Josef Bartovský (4)

Josef Bartovský byl český hudební skladatel. Vystudoval reálné gymnázium Plzni a učitelský ústav v Praze. Začal učit na Rokycansku a v roce 1919 se stal profesorem na učitelském ústavu v Plzni. Hře na klavír a skladbě se učil u Otakara Bradáče, harmonii a kontrapunkt u Karla Steckra. Již jako chlapec hrával v hornických dechových kapelách. Vojenskou službu absolvoval ve Vídni, kde pokračoval ve studiu u Nanzoniho. Po skončení války absolvoval mistrovskou školu na Pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka. Vykonal státní zkoušky ze zpěvu, houslí, klavíru a varhan. Nadále vyučoval na učitelském ústavu v Plzni a významně se podílel na kulturním životě západních Čech. Byl dirigentem Lidové filharmonie v Plzni a sbormistrem Pěveckého sboru západočeských učitelů. Významně se podílel na osvětové činnosti. Vedl četné přednášky, kurzy pro lidové hudebníky a často přispíval do novin a časopisů. Zemřel 19. listopadu 1964 v Plzni. Je pochován na hřbitově v Dýšině. Kromě toho řada skladeb pro sólové nástroje , 18 písňových cyklů, 10 cyklů mužských sborů i několik smíšených sborů. Skládal také scénickou hudbu k činoherním představením a hudbu chrámovou. Zkomponoval rovněž hudbu k pantomimě Petrklíče na námět Svatopluka Čecha.

Josef Bartoloměj Slavík (4)

Narozen 4.3.1900 v Lomu , zemřel 16.5.1964 v Praze. RNDr. ing. DrSc., akustik, práce z oboru.

Josef Aul (2)

Josef Aul byl český cestovatel a lékař. Po absolvování gymnázia nastoupil na lékařkou fakultu Karlovy univerzity, kterou nedokončil, jelikož byl nucen roku 1914 odejít na frontu. Ještě téhož roku však padl do ruského zajetí a poté se protloukal četnými zajateckými tábory. V Buchaře se dostal do služeb místního emíra a až po nějakém čase se vydal na cestu zpět do Prahy. Té se mu podařilo dosáhnout až v roce 1921. Po svém návratu dokončil lékařskou fakultu, avšak začal přednášet, překládat a psát knihy o střední Asii, mezi nejznámější patří např. Čingischán, bič boží nebo cestopis Karavanou do Indie .

José Pijoan y Soteras (4)

José Morán (4)

Španělský autor knih pro děti.

Joris-Karl Huysmans (5)

Joris Karl Huysmans byl francouzský spisovatel, literární a výtvarný kritik vlámského původu. Narodil se 5. února 1848 jako Charles Marie Georges Huysmans v rodině litografa vlámského původu. Po skončení středoškolských studií začal pracovat na ministerstvu vnitra. Ministerským úředníkem byl až do svých padesáti let. V roce 1874 vydal první sbírku básní v próze, v roce 1876 první román. Nejprve psal ve stylu naturalismu, byl velkým obdivovatelem Emila Zoly. Od roku 1876 psal též výtvarné a literární kritiky. Osobní krizi po vydání románu Naruby řešil konverzí ke katolicismu, uchýlil se krátce do trapistického kláštera v Igny. V roce 1898 opustil práci na ministerstvu a odešel do benediktinského kláštera v Ligugé. Roku 1901 byl klášter přemístěn do Belgie a Huysmans se vrátil do Paříže. Zde byl jedním ze zakládajících členů Académie Goncourt. Dne 12. května 1907 zemřel na rakovinu. česky: francouzsky:

Joris Chamblain (5)

Francouzský autor komiksů, dětských knih, scenátista.

Jörg von Uthmann (3)

Německý právník, diplomat a novinář žijící v Paříži, též spisovatel a autor cestovních průvodců.

Jonathon King (2)

Americký spisovatel Jonathon King je původní profesí novinář s dvacetiletou praxí kriminálního reportéra. Svou kariéru začal ve Philadelphia Daily News, později pracoval pro floridský list Sun-Sentinel. Psal o zločinech a soudních procesech, zkušenosti, které mu žurnalistika přinesla, naplno zúročil ve své vlastní literární tvorbě, jíž se v současnosti věnuje naplno. Žije na jižní Floridě, kde se také odehrávají příběhy jeho románové série s detektivem Maxem Freemanem.

Jonathan Wylie (3)

Jonathan Dee (5)

Anglický astrolog.

Jonathan Carroll (3)

Jonathan Carroll - Americký autor svébytné fantastiky se narodil 24. 1. 1949 v New Yorku, ale od roku 1974 působí jako učitel angličtiny v rakouské Vídni. Jeho tvorba se pohybuje nejčastěji v neprobádaných končinách magického realismu a často také obsahuje silně autobiografické prvky. Proslavil se zejména románovým debutem The Land of Laughs , ve kterém se mladý učitel rozhodne navštívit rodné město oblíbeného spisovatele Marshalla France a napsat zde jeho životopis. Záhy však poznává, že toto místo ovlivnilo kouzlo tvorby tajemného autora známých knížek pro děti více, než se na první pohled může zdát. Autobiograficky laděný román Voice of Our Shadow je příběhem spisovatele, jenž se skrývá před vzpomínkami na bratrovu smrt ve Vídni, a právě zde zjistí, jak úzká může být hranice mezi vnitřními démony a neviděnou realitou. Po krátké tvůrčí odmlce se Carroll k fantastice vrátil v románu Bones of the Moon , jehož hrdinka dokáže díky snům o fantastické zemi Rondua změnit skutečnou realitu svého života a uchránit tak nenarozeného syna před nadpřirozeným vrahem. Titul je úvodním svazkem volně propojené série, do níž patří několik následujících prací. V románu Sleeping in Flame se poklidný život herce a scenáristy v důchodu změní s příchodem lásky k překrásné ženě, jeho neustále se prohlubující cit s sebou však přináší mnoho znepokojivých událostí, včetně předvídání blízké budoucnosti a snahy o rozluštění záhadné minulosti. Román A Child Across the Sky popisuje v reáliích filmového průmyslu snahu porazit nebezpečné zlo ukryté v hororovém filmu. Nadaný architekt z románu Outside the Dog Museum je zámožným sultánem najat k tvorbě velmi neobyčejného monumentu. Nefantastický detektivní román After Silence je příběhem muže, který se zamiloval do pachatelky děsivého zločinu. Tři lidské osudy jsou spojeny setkáním se zosobněním samotné smrti v románu From the Teeth of Angels . K detektivní...

Jonathan Bastable (2)

Britský novinář, zahraniční korespondent v Moskvě a spisovatel. Autor cestopisů a populárně naučných publikací o historii.

Jon M Huntsman (1)

Americký podnikatel a filantrop.

Jon & Vangelis (3)

Collaboration between vocalist Jon Anderson and keyboard player Vangelis. Active from the late 1970s to the early 1990s, creating synth-pop that combined Vangelis' lush soundscapes with Jon Anderson's vocals and mystical lyrics. Songwriting credits should be split into their respective PANs with ANVs as appropriate.

Jolanta Lysková (3)

Narozena 9.12.1939 v Karviné. Malířka, grafička, ilustrátorka. hlavně ilustrace knih pro děti.

Jolana Voldánová (2)

Jolana Voldánová je česká rozhlasová a televizní moderátorka. Vystudovala pardubické gymnázium. Chtěla se věnovat herectví, ale neuspěla u zkoušek na DAMU. Od prosince 1989 pracovala v Československém rozhlase, od února 1993 pracovala v České televizi, kde moderovala hlavní zpravodajskou relaci na ČT1. Dne 16. 6. 2013 po Událostech České televize oznámila odchod z moderování tohoto pořadu. Od května 2012 na Českém rozhlasu Pardubice uvádí vlastní talk show Rande s Jolanou, kam si zve zajímavé osobnosti, které mají vztah k Pardubickému kraji. Nevyloučila však, že se v budoucnu objeví v jiném pořadu ČT. Od roku 2014 je Jolana Voldánová moderátorkou pořadu Je jaká je na Českém rozhlasu Dvojka. Pro server Aktuálně.cz točí od roku 2016 pořad Kafe s Jolanou, ve kterém si nad kávou povídá se známými osobnostmi. Výběr rozhovorů vyšel v roce 2018 i v knižní podobě v nakladatelství Grada. V roce 2021 je oficiální mluvčí projektu Sčítání lidu 2021. Ve filmu Santiniho jazyk hrála hlasatelku a v seriálu Vyprávěj si v dílu Butik zahrála sama sebe. Je vdaná za podnikatele Petra Císařovského, má tři děti. Žije v obci Nepřevázka u Mladé Boleslavi. V letech 1998, 2005, 2006 a 2010 se umístila na prvním místě v anketě TýTý v kategorii Osobnost televizního zpravodajství.

Jolana Hanusová (5)

Spoluautorka učebnic Hravá čeština.

Jolana Fišarová (5)

Mgr., učitelka 2. stupně ZŠ a odpovídajících ročníků gymnázií, vyučuje český a ruský jazyk, estetickou a hudební výchovu.

Jolana Čechová (3)

Učitelka angličtiny.

Johnny Winter (4)

Johnny Winter byl americký bluesový kytarista, zpěvák a producent známý svými energickými vystoupeními a uměním hrát na slide kytaru. Winter se narodil 23. února 1944 v Beaumontu v Texasu a koncem 60. a v 70. letech 20. století se prosadil svým osobitým stylem, v němž se mísilo tradiční blues s rock and rollem. Produkoval tři alba oceněná cenou Grammy pro bluesovou legendu Muddyho Waterse a za svou vlastní tvorbu získal několik nominací na Grammy.

John Wright (2)

Americký autor fantastiky, narozen 22. 10. 1961, původem z vojenské rodiny, v mládí se tedy často stěhoval. V roce 1984 dokončil studium filosofie s vedlejším oborem matematika, v roce 1987 dokončil studium práva, ale oboru se nikdy déle nevěnoval, místo toho začal po změně několika zaměstnání pracovat jako žurnalista. Dnes žije spolu s rodinou ve Virginii, za manželku má spisovatelku L. Jagi Lamplighterovou.

John Wain (2)

John Barrington Wain byl anglický prozaik a básník, představitel generace Rozhněvaných mladých mužů. Studoval na St. John's College v Oxfordu, kde v roce 1946 promoval. Poté se živil jako novinář - literární kritik, kromě novin přispíval ještě do rozhlasu. V roce 1983 obdržel Řád britského impéria.