Výpis všech autorů

Petr Švec

Autor a prodejce přijímacích testů na vysoké školy.

Josef Jiří Švec

Josef Jiří Švec byl učitel tělocviku, sokolský pracovník, legionář a plukovník legií v Rusku. Narodil se ve vesnici Čenkov u Třeště. V Třešti vychodil základní školu a poté nastoupil na gymnázium v Pelhřimově. Po absolvování gymnázia vystudoval učitelský ústav v Soběslavi, kde složil doplňovací zkoušky jako učitel tělocviku. Poté učil osm let na obecné škole v Třebíči. V Třebíči náležel vedle Jana Syrového a Jana Máchala k propagátorům sokolské myšlenky. Roku 1911 byl vyslán třebíčským Sokolem do Ruska, šířit sokolské ideje. Zde působil jako učitel tělocviku na ekonomickém lyceu v Jekatěrinodaru na severním Kavkazu. Vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu byl nucen odejít na pobřeží Černého moře do města Gelendžiku, kde ho zastihla zpráva o sarajevském atentátu a samotný začátek války. Po vypuknutí války nenastoupil do Jihlavy ke svému 81. pěšímu pluku, ale hlásil se jako dobrovolník do České družiny, která se organizovala v Kyjevě. Začínal jako velitel první čety, kde se podílel na provádění rozvědek. Během svého válečného tažení poblíž města Běrežnica přijal pravoslaví a dal si druhé jméno Georgij . Pravoslaví přijalo více legionářů, především z politických důvodů. Největší slávu si získal jako velitel osmé roty 1. střeleckého pluku. V červnu 1917 úspěšně bojoval se svou rotou v bitvě u Zborova. Po této legendární vítězné bitvě byl za hrdinství povýšen na poručíka a jmenován velitelem 3. praporu 1. pluku. Další boje, které J. Švec v postavení velitele 3. praporu se svými vojáky absolvoval, byla bitva o Kazaň, bitva o Penzu, bitva u Lipjag a dobytí Samary. Tyto boje již byly vedeny proti bolševikům, kteří zabraňovali v odchodu čs. legií z Ruska. V srpnu 1918 byl povýšen na plukovníka a v polovině října se stal nejen velitelem pluku, ale i celé 1. divize. Poté, co mu 24. října 1918 ve st...

Svěrák

Zdeněk Svatoš

Redaktor pionýrské encyklopedie a sborníku pro mládež.

Svatebčanka

Volksmusic ensemble of Jiří Zmožek.

Jaroslav Světlík

Ing. Jaroslav Světlík, Ph.D., český ekonom se zaměřením na marketingovou komunikaci.Předmětem jeho odborného zájmu je marketing, marketing školy, interkulturní marketing a interkulturní komunikace. Řadu let spolupracuje s domácími i zahraničními firmami a institucemi zejména v oblasti vzdělávání a školení pracovníků a konzultační činnosti.

Antonín Svoboda

Prof. Dr. Ing. Antonín Svoboda byl český vynálezce a počítačový vědec, konstruktér prvních československých samočinných počítačů SAPO a EPOS 1, profesor University of California, Los Angeles. V roce 1999 mu prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně in memoriam. Narodil se v Praze v rodině profesora češtiny. V letech 1925–1931 vystudoval elektrotechnické a strojní inženýrství na ČVUT, roku 1936 ukončil studium fyziky na Univerzitě Karlově a oženil se se spolužačkou a astronomkou M. Joanelli. Na podzim 1936 byl povolán do Československé armády a pověřen prací na protiletadlových zaměřovačích. Roku 1938 začal přednášet matematiku na ČVUT, ale po obsazení Československa nacisty byl spolu se svým spolupracovníkem V. Vandem vyslán Ministerstvem obrany do zahraničí, aby svůj zaměřovač uplatnili proti nacistům. Ve Francii pracoval na Ministerstvu obrany a v prosinci 1939 se manželům narodil syn Tomáš. Brzy nato museli opustit Paříž a po velmi dobrodružné cestě dojeli na kolech do Marseille, kde je měla čekat loď. Plán však nevyšel a z Francie se dostali každý jinak: Vand do Velké Británie, paní Svobodová do USA přes Lisabon a on sám po různých intervencích přes Casablanku až v roce 1941. Pracoval na vývoji protiletadlových zaměřovačů. Nejprve ve firmě ABAX Corporation, ta ale pro podezření ze spolupráce s Němci nakonec nedostala státní zakázky. Roku 1943 byl pozván ke spolupráci na vývoji samočinného počítače do Radiation Laboratory při MIT. Zde pracoval s později slavnými zakladatelskými osobnostmi, jako byl Vannevar Bush a Howard Aiken. Podle jeho návrhu byl realizován mechanický analogový počítač, tvořící součást protiletadlového zaměřovacího systému MARK 56, používaného na amerických válečných lodích od poloviny války po dalších 50 let. Těsně po válce sepsal ještě knihu o kloubových mechanických počítačích. V dubnu 1946 se vrátil do Prahy a do souborné edice vědeckých a technických výs...

Luděk Svoboda

MUDr., publikace z oboru gynekologie.

Nina Svobodová

Nina Svobodová, rodným jménem Antonie Malvína Svobodová byla česká spisovatelka katolické orientace, představitelka Československé strany lidové. Za komunistického režimu byla šestnáct let vězněná a stala se tak nejdéle vězněnou ženou z politických procesů v Československu. Byla dcerou pražského veterinárního lékaře, potomka zemanského rodu z Černé Hory u Blanska. Vystudovala obchodní akademii, na které maturovala roku 1920. Do roku 1924 pracovala jako úřednice v bankovních a obchodních společnostech. Vzhledem k tomu, že mluvila plynně italsky a francouzsky, pracovala od roku 1924 jako překladatelka a cizojazyčná korespondentka v pražské Obchodní komoře. Během zaměstnání složila státní učitelské zkoušky z angličtiny, francouzštiny a italštiny; měla též znalosti němčiny a latiny. Angažovala se v katolických a lidoveckých organizacích – Česká kulturní jednota, Svaz katolických žen, v roce 1931 vstoupila i do Československé strany lidové. Více se však začala politicky angažovat až po druhé světové válce. Od roku 1945 byla za lidovce poslankyní Zemského českého národního výboru, v letech 1946–1948 byla místopředsedkyní krajského výboru Velké Prahy . V únoru 1948 ji z politických důvodů vyhodili z Obchodní komory, ale našla si místo v ústředí České katolické charity a byla též redaktorkou časopisu Charita. V prosinci 1949 byla zatčena a zařazena do jedné z větví procesu s Miladou Horákovou; v roce 1950 byla odsouzena k patnácti letům vězení. V roce 1960 sice dostala amnestii, ale již rok poté byla znovu zatčena a souzena v tzv. Procesu s Křesťansko-demokratickou stranou za údajnou přípravu ilegální křesťanskodemokratické strany. Odsouzena byla na 2,5 roku, ale protože propuštění na amnestii v roce 1960 bylo podmínečné, trest jí byl prodloužen o 4,5 roku. Propuštěna byla v roce 1967, opět podmínečně. Zemřela v osamění a zapomnění roku 1988. Ve 20. letech začala publikovat, do lit...

Hana Svobodová

Hana Svobodová je česká modelka a I. česká vicemiss 2008. Hana Svobodová pochází ze Zadního Zhořce na Českomoravské vrchovině. Na základní školu chodila do Radostína nad Oslavou a poté studovala na Soukromé střední škole ekonomiky a cestovního ruchu ve Žďáru nad Sázavou. Dále studovala Vysokou školu aplikovaného práva, s.r.o., po roce však studium ukončila. V roce 2008 se přihlásila do soutěže krásy Česká Miss a umístila se jako I. česká vicemiss. Poté reprezentovala Česko na prestižní mezinárodní ekologické soutěži Miss Earth a probojovala se z 85 dívek z celého světa do TOP 16. Jejím přítelem byl v letech 2010-2011 moderátor Leoš Mareš.

Václav Svoboda

* 27. března 1924, Brémy, Německo + 13. února 1981, Praha Český překladatel a básník. Překládal z ruštiny, francouzštiny, němčiny, slovenštiny, litevštiny a ukrajinštiny; psal také poezii, především pro děti. Pocházel z rodiny konzulárního úředníka. Reálku začal studovat ve Vídni , dostudoval ji v Praze , kde také absolvoval abiturientský kurz při obchodní akademii. Roku 1944 se stal účetním v chemické čistírně, posléze byl totálně nasazen jako dělník v ČKD Praha. Po válce několik měsíců pracoval v kulturní komisi Ústřední rady odborů, pak začal studovat na Vysoké škole politické a sociální, studia však nedokončil a věnoval se především žurnalistice. V letech 1946–1951 byl redaktorem Mladé fronty, 1951–1962 šéfredaktorem Mateřídoušky, poté spisovatelem z povolání. Od roku 1969 až do konce života působil jako překladatel ve Výzkumném ústavu mlékárenském. Publikovat začal ve Studentském časopise , dále přispíval zejména do novin a časopisů: Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Mateřídouška, Lidová kultura, Obrana lidu, Zlatý máj, Literární noviny, Ohníček, Kulturní tvorba, Svobodné slovo aj. Užíval šifer jvs, -jvs-. Počátky Svobodovy poezie byly ovlivněny válkou, jejíž hrůzy se básník snažil vyvažovat prožitkem přírodních krás a jistotami milostného citu . V jeho písňově prosté lyrice se od počátku prolínala melancholie s touhou po plnějším životě, jejíž realizaci Svoboda posléze nalézal v novém poválečném společenském uspořádání. V 50. letech se tak stal výrazným představitelem tzv. budovatelské poezie, opěvující pracovní úsilí nového „socialistického“ člověka a bojující proti přežitkům minulosti . V apelativně deklarativních verších tematizoval v podstatě vše, co vytvářelo soudobé politicko-společenské klima. Ke svým východiskům, ztělesňovaným zejména milostnou a přírodní lyrikou, v níž dominuje vztah k rodné zemi, se více méně vrátil te...

Jan Svoboda

PhDr. Jan Svoboda je akreditovaným lektorem pro Českou i Slovenskou republiku, vystudoval jednooborovou psychologii a působil jako poradenský psycholog a psychoterapeut. V současné době je zaměstnán jako vysokoškolský učitel a odborný asistent na katedře školní a pedagogické psychologie Ostravské univerzity. Kromě toho působil jako supervizor dobrovolnických programů Hestia Praha a azylových domů . Během mnohaleté pedagogické i poradenské praxe publikoval více než 100 časopiseckých článků, např. v časopisech Ty a Já, Konfrontace, Psychologie dnes, Prevence. Napsal skripta Metody práce s mládeží, „Učitelština“ – dialogová forma vedení sexuální výchovy v ZŠ, Praxe učitelů v prevenci sociálně patologických jevů, Dialogová forma výuky v základní škole, aj. Své zkušenosti zúročil také v publikacích Co mám dělat když , Sebepoznávání krokem a chůzí a v knize příběhů Modelkou v padesáti .

Julie Svobodová

Narozena 8.1.1933 v Praze, zemřela 3.8.1998 tamtéž. Malířka, ilustrátorka.

Petr Svobodný

Petr Svobodný je český historik. Odborně se zaměřuje na dějiny lékařství a univerzitní dějiny. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1981 nastoupil do Okresního muzea v Jílovém u Prahy, odkud po několika letech přešel do Ústavu dějin lékařství 1. lékařské fakulty UK. Od počátku 90. let působí v Ústavu dějin UK a Archivu UK, kde od roku 2005 zastává post ředitele. V letech 2000–2004 byl rovněž vědeckým tajemníkem Výzkumného centra pro dějiny vědy a kromě toho přednáší na Fakultě sociálních věd UK, FF UK a 1. LF UK. Z titulu své funkce vede redakční radu AUC – Historia Universitatis Carolinae Pragensis, vedle toho působí v několika dalších redakčních radách a vědeckých kolegiích. Podílel se mj. i na rozsáhlé syntéze o dějinách Univerzity Karlovy . Je předsedou Společnosti pro dějiny vědy a techniky. Ve volném čase se mimo jiné věnuje orientačnímu běhu a komínářství.

Jurij Michajlovič Svirežev

Ruský biolog, ekolog, autor publikací o využití matematického modelování v biologii a ekologii.

Václav Šváb

Narozen 4.8.1900 v Hlásnici u Poličky, zemřel 1.7.1981 v Praze. MUDr., DrSc., profesor rentgenologie, publikace z oboru.

Miroslav Svoboda

Narozen 18.9.1952 v Třebíči. Prof., MVDr., CSc., veterinární lékař a výzkumný pracovník, práce zejména o chorobách malých domácích zvířat.

Z Švarcová

Vladimír Svoboda

Narozen 6.8.1960 ve Dvoře Králové nad Labem. PhDr., Csc., práce z oboru filozofie a logiky.

Jana Svobodová

Jana Mařasová je česká herečka, zpěvačka a dabérka. Narodila se do rodiny herců a zpěváků Jany Svobodové a Luboše Svobody. Jako malá se učila hrát na klavír v Lidové škole. Už v deseti letech začala zpívat s rodiči v divadle Semafor, kde se stala pravidelnou vystupující v pořadech Miloslava Šimka . Tam získala i svůj umělecký pseudonym „Mařasová“, od přezdívky „Mařaska“ vymyšlené Luďkem Sobotou. V roce 1987 úspěšně absolvovala hudebně dramatické oddělení na Státní konzervatoři v Praze. Jako filmová herečka se uplatňovala hlavně v 80. letech, pak se věnovala především dabingu a divadlu.

Eduard Světlík

Eduard Světlík byl český spisovatel a překladatel. Reálné gymnázium v Teplicích , sociologie a teorie kultury na FF UK v Praze, státní zkouška z němčiny na Jazykové škole v Ostravě. Vyrostl v Rakovníku a Teplicích. V padesátých letech působil v tomto lázeňském městě jako flétnista v symfonickém orchestru, volný novinář a tajemník Krušnohorského loutkového divadla. Dále strávil několik let v Kolíně jako zemědělec a dělník. Na počátku šedesátých let odešel do Karviné, kde pracoval jako kulturní pracovník na hornickém učilišti a ředitel Klubu Máj Karviná. Spolu se Stanislavem Sohrem založil v Ostravě nakladatelství PULS a vydával Foglarovy knihy. Od roku 1970 žil v Praze. Nejprve tu byl ředitelem kulturní agentury Fortuna, v důsledku kádrových škraloupů za rok 1968 byl nucen živit se několik let jako hudebník , načež se mu podařilo proniknout do Ústředního domu pionýrů a mládeže, kde zastával funkci vedoucího oddělení estetické výchovy. V té době se jeho hlavní aktivita přesunula k literatuře. Od osmdesátých let pracoval jako redaktor literárních časopisů , nakladatelský lektor, organizátor a porotce literárních soutěží. Do devadesátých let vstoupil jako šéfredaktor humoristického měsíčníku Škrt a poté založil s Petrou Urbánkovou nakladatelství Marsyas, které kromě vydávání české literatury provozovalo knihkupectví a galerii na Žižkově a prodejnu slovenské literatury v Domě slovenské kultury. Po ukončení podnikatelské etapy působil jako šéfredaktor nakladatelství Pragma a časopisu Regena. Od roku 2000 se věnoval převážně překládání, zasedal v redakční radě časopisu Obce spisovatelů a byl členem tvůrčí komise DILIA. Třicet pět knižních titulů z věcné i umělecké literatury, mj. Dále romány M. Kampfové, S. Obermeiera, C. C. Berg...

Mojmír Švábenský

Narozen 18. 5. 1924 v Hodoníně, zemřel 28. 5. 2002 v Brně. PhDr., archivář a historik, neprofesionálně se věnoval šachu.

Josef Švastal

Narozen 18.10.1917. Ing. architekt, CSc., docent stavební fakulty, publikace z oboru.

Zbyněk Švarc

Doc., JUDr., zaměřuje se na právo mezinárodního obchodu, právo v cestovním ruchu a srovnávací obchodní právo.

Ela Švabinská

Ela Švabinská, rozená Vejrychová, psána též Weirychová byla první manželka malíře Maxe Švabinského, autorka vzpomínkových knih. Narodila se v rodině zaměstnance rakouských drah Rudolfa Weirycha a jeho manželky Josefy Vejrychové-Dapeciové. Pokřtěna byla Elisabeth Anna. Měla bratry Karla a Rudolfa. Rodina měla blízký vztah k umění. Matka byla literárně nadaná, psala drobné prózy z venkovského prostředí. Bratr Rudolf Vejrych byl akademický malíř, bratr Karel Vejrych byl hudebně nadaný. V roce 1895 se na Národopisné výstavě v Praze setkala s Maxem Švabinským, svatbu měli 2. června 1900 v Litomyšli. Manželství bylo rozvedeno v roce 1923 a odděleno v roce 1931. Příčinou rozpadu manželství byl vztah Švabinského s Annou Procházkovou , manželkou bratra Emy Rudolfa Vejrycha. Po rozchodu žila Ela Švabinská ve vilce, kterou jí Švabinský pořídil, a v Kozlově. Za německé okupace se aktivně zúčastnila odboje. V roce 1943 byla zatčena a následně vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück až do konce války. Podle vzpomínek adoptivní dcery Švabinského Zuzany měla s bývalým manželem přátelský vztah i po návratu z koncentračního tábora, kdy jí pomáhal s redakcí knihy vzpomínek. Max Švabinský portrétoval Elu opakovaně, na individuálních i skupinových portrétech. Mezi známá zobrazení patří: Reprodukce obrazů Chudý kraj a Kulatý portrét byly též vytištěny jako poštovní známky. Ela Švabinská je autorkou memoárových knih:

Josef Jan Svátek

Narozen 23.5.1870 v Praze, zemřel 1.9.1948 v Praze. JUDr., PhDr., novinář, prozaik, cestopisy, práce z oboru mezinárodního a volebního práva, překladatel z francouzštiny a angličtiny. 1. září 1948 zemřel v Praze český novinář, prozaik a překladatel JUDr., PhDr. Josef Jan SVÁTEK. Josef Svátek se narodil 23. května 1870 v Praze. Jeho otec Adolf Svátek byl bratrem novináře a autora historických románů, z nichž snad nejznámější jsou Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze, Josefa Svátka. Po maturitě na gymnáziu vystudoval práva. V letech 1893-94 pak studoval na École des sciences politiques v Paříži a pobýval v Londýně a v Berlíně. V roce 1895 přijal místo redaktora v „Pražských novinách“ a po smrti svého strýce Josefa Svátka převzal vedení těchto novin. Právě, aby se odlišil od svého strýce, začal používat druhé křestní jméno Jan. V roce 1919 se stal prvním redaktorem „Úředního listu Čsl. republiky“ a krátce nato byl jmenován ministerským radou. Své první literární pokusy vydával v časopise „Zlatá Praha“. Samostatně, kromě prozaických děl, vydal řadu cestopisů. Pro náš region je významný cestopis „Za ocean !“, ve kterém popisuje cestu do New Yorku, kdy jako právní zástupce doprovázel Jaroslava Kociana, svého vzdáleného příbuzného. Jeli vrátit „odcizené“ vzácné housle Quarnerky americkému sběrateli, milionáři Cloptonovi. Od něho si je pro Kociana vypůjčil impresario Arronson. Nezkušený Kocian si je na radu přátel ponechal jako zástavu za nevyplacený honorář. Josef Jan Svátek překládal z francouzštiny a angličtiny. Přeložil např. velice známé dílo Julia Verna „Sever proti jihu“, který v jeho překladu znovu vyšel v roce 2007. Pod pseudonymem Josef Jánský přeložil např. román Alexandra Dumase „Hraběnka de Charny“ nebo „Královnin náhrdelník“. Josef Jan Svátek měl úzký vztah s naším městem. Do Ústí nad Orlicí přišla jako mladá učitelka jeho sestra Marie. Ta se zde provdala za Petra Kociana. Za ní se do Ústí přistěhovali jejich rodiče. Po předčasné smrti Marie Kocianové zab...

Jana Švábová

Narozena 6. 4. 1952 v Praze, zemřela 31. 3. 2011. PhDr., středoškolská pedagožka, filoložka, bohemistka a germanistka, autorka turistických průvodců, textů k mapám a jejich překladů do němčiny.

Pavel Svoboda

Narozen 1957. Mgr., Ph.D., speciální pedagog, muzikoterapeut, poetoterapeut, odborník v oblasti nápravy očních pohybů u dyslektických dětí, básník, autor beletrie a publicista, přispěvatel časopisu Tvar.

Ondřej Svaček

Právník, práce z oboru mezinárodního práva humanitárního a trestního.

Jan Švankmajer

Narozen 4. 9. 1934 v Praze. Malíř, kreslíř, grafik, loutkář, filmový výtvarník, scénograf, animátor, autor objektů, keramik, režisér, scenárista, básník.

Peter Svätokrížny

Doc. RNDr. Ing., slovenský matematik a vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru, zejména z algebry. Autor vysokoškolských učebnic a skript.

Petr Svěcený

Narozen 14.6.1974 v Praze. Sportovní komentátor, televizní dramaturg a moderátor, autor publikací z oblasti sportu.

Josef Švec

Richard Švandrlík

Ing. Regionální historik a vlastivědný pracovník. Žižkovského rodáka zavála do kraje léčivých vod povinnost vojenské služby. Během vojny se zde však zamiloval, láska přetrvala a Mariánské Lázně se mu staly novým domovem. Do povědomí místních občanů i historie města se Richard Švandrlík nesmazatelně zapsal svou hlubokou znalostí Mariánských Lázní a okolí. Jméno inženýra Švandrlíka je neoddělitelně spjato také s internetovou stránkou hamelika.cz. Ta detailně pojednává o historii i současnosti Mariánských Lázní. Navazuje na činnost vlastivědného kroužku Hamelika, který od sedmdesátých let ve městě fungoval a později vydával vlastní občasník s názvem Hamelika.

Miroslav Švátora

Narozen 27.7.1950 v Praze. RNDr., kandidát biologických věd, zoolog, ichtyolog, překladatel z oboru.

Josef Švec

JUDr., poštovní rada, publikace z oboru.

Hana Švejnohová

Hana Švejnohová se narodila se v Brně 25. prosince 1955 jako Hana Zaoralová. Vystudovala brněnskou konzervatoř, prošla divadelními scénami v Jihlavě, ve Zlíně, Brně. V Praze krátce spolupracovala s Hravým divadlem Jiřího Císlera. Do povědomí veřejnosti se zapsala především jako televizní a rozhlasová moderátorka. Přispívala do různých magazínů, nyní píše fejetony a rozhovory pro internetový portál i60. Je autorkou několika „cestovních“ pořadů a v roce 2020 se uvedla svojí knižní prvotinou Mrcha jemně uzená. Píše fejetony, překládá z němčiny, je spoluautorkou Kuchařky Frekvence 1 a kalendářů s recepty Dámského klubu, autorkou několika pořadů, jako je rozhlasový Nezatloukat aneb My dva a čas, kde vyzpovídala celou řadu osobností. Je vdaná, má jednoho syna a je babičkou vnuka.

Věra Svobodová

Autorka publikací z oboru ekonomie, zaměřena na evropské státy.

Jiří Svoboda

Publikace z oboru sdělovací techniky.

Jaromír Švestka

Narozen 15. 9. 1937 v Brně, zemřel 2. 8. 2019. MUDr., DrSc., FCMA , profesor Masarykovy univerzity; psychiatr, významně se zabýval psychofarmakologií: působil na Psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Brno-Bohunice, v letech 1987-1993 jako přednosta.

Jan Švec

Narozen 8.5.1916 ve Vysokém Mýtě, zemřel 10.8.1973 v Brně. Technik, pracovník letecké správy, práce z oboru automatizace, kybernetiky a výpočetní techniky.

Jiří Antonín Švengsbír

Narozen 19.4.1921 v Praze, zemřel 3.3.1983 tamtéž. Grafik, rytec známek, ilustrátor.

Jan Švihovec

Narozen 26.5.1937 v Písku. Prof., MUDr., DrSc., lékař, práce z oboru farmakologie.

Vlastimil Švec

Narozen 24. 9. 1947 v Mistřicích. Prof. PhDr., CSc., profesor pedagogiky, stati z oboru vyučovacích metod.

Antonín Svěrák

Autor slovníkových příruček o mezinárodních organizacích.

Vítězslav Jan Švingr

* 14.04.1907 Dolní Bukovsko + 11.06.1939 Říčany . Autor byl oblastním spisovatelem, ve svých knihách psal o osudech místních lidí a jejich problémech.

Markéta Švamberk Šauerová

PhDr. Markéta Šauerová, Ph.D., vystudovala obor pedagogika-psychologie a jednooborová psychologie na FF UK Praha. V rámci profesního rozvoje absolvovala řadu kurzů zaměřené na arteterapeutické a muzikoterapeutické techniky. Při studiu v zahraničí na Freie Universität Berlin se hlouběji věnovala oblasti rozvoje komunikačních dovedností. Od roku 2006 působí na VŠTVS PALESTRA, kde se zabývá problematikou pedagogicko-psychologické diagnostiky u vybraných skupin klientů a možnostmi intervence – problematika volby vhodných aktivit u dětí s ADHD, volby pohybových aktivit u dětí s ADHD s ohledem na dodržování didaktických zásad, motivace ke vzdělávání, podpora komunikace v rodinné výchově apod. Rovněž se zabývá tvorbou volnočasových aktivit pro vybrané cílové skupiny.

Alena Svobodová

MUDr., publikace z oboru zdravotní výchovy .

O Svobodová

Magdaléna Svobodová

Narozena 1976. JUDr., Ph.D., právnička, vysokoškolská pedagožka, práce z oboru ústavního, mezinárodního a evropského práva, z oblasti práva životního prostředí.

Jaromíra Svobodová

Autorka učebnic pro základní školy.

Věra Svobodová

Autorka politických reportáží.

Jana Svodobová

Jaroslav Svojše

Jaroslav Svojše byl český skaut a spisovatel, autor dobrodružných příběhů pro chlapce. Jaroslav Svojše se narodil roku 1920 v rodině horažďovického kartáčníka Jana Svojšeho a jeho manželky Františky, rozené Břindové. Otec zemřel, když mu bylo šest let. V deseti letech onemocněl tuberkulózou a léčil se v sanatoriu ve Vysokých Tatrách. Vyučil se zámečníkem se specializací na pletací stroje. Během druhé světové války pracoval v České zbrojovce ve Strakonicích, což jeho zdraví nepřispělo a musel plicní chorobu opět léčit, tentokrát v lázních ve Velichovkách. Dne 4. září 1945 se oženil s Vlastou Svatošovou a přestěhoval se do Kraslic, kde pracoval jako úředník Okresního národního výboru. Založil zde skautský oddíl a stal se jeho vedoucím. Jeho nemoc si však opět vyžádala léčbu ve Vysokých Tatrách. Po návratu a poté, co Junák byl v roce 1948 komunisty likvidován, se s manželkou přestěhoval do Prachatic, kde opět pracoval jako úředník. Ve svých 42 letech byl pro nemoc dán do plného invalidního důchodu. V té době začal psát příběhy ze skautského prostředí. Roku 1968 se zasloužil o obnovení Junáka v Prachaticích a působil zde jako výchovný zpravodaj jeho okresní rady. Roku 1969 mu vyšla kniha Jezero sedmi světel o dobrodružstvích chlapců ze skautské družiny na letním táboře. Další jeho knihy již za normalizace vyjít nemohly. Po opětovném zákazu Junáka pracoval Svojše v ochraně přírody, fotografoval přírodní i památné stavební objekty a výsledky své práce o Schwarzenberském plavebním kanálu předal Národnímu technickému muzeu v Praze. Naučil se také esperanto a přeložil do něj knihu Miroslava Horníčka Dobře utajené housle. Do espererantského časopisu La skolta mondo přispíval pod pseudonymem King-Kay. Dalších vydání svých knih se již nedočkal. Zemřel roku 1983 v Prachaticích....

Vendula Svobodová

Technoložka potravin, autorka foodblogu.

Jarmila Svobodová

Narozena 8.7.1939 v Praze. RNDr., výzkumná pracovnice v chemii, stati z oboru, autorka historického románu.

Jitka Svobodová

Autorka publikace o ručních pracích a vyšívání.

Blanka Svobodová

Narozena 26.6.1979 v Ostravě. Cestovatelka, autorka cestopisů a cestopisných pořaů.

Sylva Svobodová

Práce o podlahových materiálech a krytinách

Miloslava Svobodová

Narozena 4.3.1936. Pracovnice SPN, překlady, učebnice.