Všichni Autoři a témata

Rudolf Hromada (5)

Rudolf Hromada byl autorem esperantských slovníků a překládal do esperanta české autory, především básníky. Profesí vedoucí úředník. Překládal ze všech českých básníků . Jeho překlady vycházely v esperantských časopisech celého světa. Výbor z jeho překladů vyšel v ročence Panoramo Českého esperantského svazu pod názvem Intima Triptiko. Hromada byl hlubokým znalcem jazyka, vynikající teoretik, vedoucí osobnost spolu s dr. Kamarýtem čs. esperantského hnutí, rovněž po celá desetiletí, které organizoval i mezinárodně, a položil základy k jeho vysoké tradici jako generální tajemník Čs. svazu esperantistů v roce 1922. Zakladatel spolu s K. Bouškou a redaktor bývalého časopisu Ĉeĥoslovaka Gazeto s přílohou Nova Eŭropo, kde hájil práva malých národů a dlouholetý redaktor a vydavatel časopisu La Progreso, jednoho s nejvyšší úrovní, a po druhé světové válce druhý redaktor časopisu Esperantista. Autor několika výborných slovníků . Přeložil: Popol-Sumigo En Aŭstrio , do češtiny přeložil předmluvu Zamenhofovu k první učebnici esperanta Antaŭparolo de Zamenhof al la Unua Libro. Hlavním jeho překladem je Fučíkova reportáž Riporto Skribita Sub Pendumila Maŝo.

Rudolf Havel (4)

* 21. 9. 1911, Praha † 9. 11. 1993, Praha Literární historik a textolog Po studiích na klasickém gymnáziu v Brně a reálném gymnáziu v Hustopečích vystudoval češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Byl zde žákem Arne Nováka, Bohuslava Havránka a Romana Jakobsona. Absolvoval v roce 1936 . 1936–37 vyučoval na klasickém gymnáziu v Brně, po výkonu vojenské služby působil 1939–41 jako středoškolský profesor na reálném gymnáziu v Litovli. 1941–48 pracoval v Kanceláři slovníku jazyka českého při České akademii věd a umění, kde napsal řadu hesel pro Příruční slovník jazyka českého. 1948 se stal jedním z prvních pracovníků nově založeného Ústavu pro českou literaturu , 1953–58 byl jeho vědeckým tajemníkem. V letech 1952–56 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přednášel a vedl praktická cvičení z ediční techniky. Úzce spolupracoval s Památníkem národního písemnictví: byl mj. spoluautorem stálé expozice dějin české literatury ve Strahovském klášteře a expozice Aloise Jiráska v letohrádku Hvězda, 1964 stál u zrodu ročenky Literární archiv, byl členem poradního sboru pro sbírkotvornou činnost Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Do důchodu odešel v roce 1971. Počínaje rokem 1939 publikoval v časopisech a novinách: Litovelský kraj, Právo lidu, Akord, List, Naše věda, Slovo a slovesnost, Naše řeč, Listy filologické, Literární noviny, Český jazyk, Obrana lidu, Česká literatura, Kultura, Tvorba, Dějiny a současnost, Krásná literatura, Zlatý máj, Rudé právo, Plamen, Český jazyk a literatura, Zprávy Spolku českých bibliofilů, Kurýr Odeonu aj. Byl členem redakční rady spisů Karla Hynka Máchy a Boženy Němcové, na nichž se také edičně a textologicky podílel. Literárněhistorickými a filologickými studiemi a články přispěl do řady sborníků a ročenek, mj. do rukopisných sborníků Pozdravy Jaroslavu S...

Rudolf Faukner (3)

Rudolf Faukner byl český učitel, ředitel školy, vydavatel časopisů a spisovatel. Použil i pseudonym R. V. Fauchar pro vědeckofantastické romány psané s Čeňkem Charousem. Byl jedním z prvních českých autorů sci-fi literatury. Napsal také řadu odborných prací z oblasti elektrotechniky. Byl ředitelem měšťanské a průmyslové školy v Praze 1. V Sadské u Poděbrad vydával v letech 1924 až 1941 časopisy Laboratoř a Radiolaboratoř KNN a dále v letech 1930–1931 časopis Svět práce. V letech 1922–1931 redigoval knižnici Knihovna nových názorů a v období let 1939–1940 Knihovnu Laboratoře. Po svém prvním SF románu s detektivní zápletkou se odmlčel na 23 let, pak se k románové tvorbě vrátil. Napsal řadu vědeckofantastických románů sám, či společně s Čeňkem Charousem. Pro tyto společné romány použili společný pseudonym R. V. Fauchar. Dále byl autorem řady povídek a článků s různou, tedy i odbornou tematikou. Jedná se o jedny z prvních českých vědeckofantastických románů. Vyznačují se však přemírou do děje neústrojně zařazovaných technických detailů, nepravděpodobností zápletek, absencí psychologie hrdinů a vírou v komunistickou budoucnost lidstva. Následující seznam je výborem z autorových populárně naučných a odborných prací. Kromě zde uvedených je Faukner autorem mnoha propagandistických statí oslavujících sovětskou vědu a její úspěchy .

Rudolf Červenka (3)

Narozen 18. 6. 1942 ve Zlíně, zemřel 17. 1. 2021 tamtéž. Fotograf Krajské galerie výtvarného umění Zlín.

Rudolf Brdička (3)

RNDr. Rudolf Brdička, DrSc. byl český akademik a profesor fyzikální chemie na Karlově univerzitě. Byl také žákem Jaroslava Heyrovského. Zabýval se především redoxními reakcemi organických sloučenin a také lékařskou aplikací polarografie. Byl zakladatelem české fyzikálně-chemické školy a autorem vynikajících vysokoškolských učebnic. Po maturitě studoval Přírodovědeckou fakultu UK. Roku 1924 si nadaného studenta všiml Jaroslav Heyrovský a získal ho pro fyzikální chemii. Již roku 1928 byl Brdička jmenován asistentem Ústavu fyzikální chemie na přírodovědecké fakultě. O rok později úspěšně složil státní zkoušky a získal aprobaci k výuce chemie, fyziky i matematiky na středních školách. Mimo to obhájil disertační práci o polarografickém a spektrometrickém chování modrých a růžových roztoků chloridu kobaltného a stal se doktorem přírodních věd. Asi deset let pomáhal Emilu Votočkovi a Jaroslavu Heyrovskému s přípravou časopisu Czechoslovak Chemical Communications. Roku 1934, po habilitaci v oboru fyzikální chemie, se stal Brdička postdoktorandem na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde se věnoval problematice aminokyselin. Po návratu se oženil a později se mu narodili dva synové. V roce 1936 krátce pobýval na neurologické klinice ve Würzburgu. Po zavření českých vysokých škol v roce 1939 nejprve učil reálném gymnáziu v Praze a od roku 1941 byl zaměstnán ve výzkumném oddělení Radioléčebného ústavu při nemocnici v Praze na Bulovce. Po válce se vrátil na přírodovědeckou fakultu. Roku 1948 byl jmenován mimořádným profesorem a roku 1949 řádným. Když byla roku 1952 zřízena Československá akademie věd, byl Brdička jmenován akademikem a pověřen založením i vedením Laboratoře pro fyzikální chemii, která se později rozšířila na Ústav fyzikální chemie ČSAV. V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Brdičkova....

Rudolf Bing (2)

Působil od mládí jako umělecký manažer v oblasti operního podnikání.Byl asistentem intendanta divadla v Darmstadtu a později ve Státní opeře v Berlíně.V roce 1935 odešel do Anglie.Byl prvním uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Edinburgu.Odtud odešel do New Yorku,kde se stal generálním ředitelem Metropolitní opery.Za zásluhy mu byl udělen šlechtický titul.

Rudolf Bačkovský (2)

Narozen 4.4.1881 v Havlíčkově Brodě, zemřel 20.4.1964 v Praze. Středoškolský profesor v Praze a Benešově, práce zeměpisné, dějepisné, slovníky.

Roy Charles Norris (6)

Rosie Clarke (4)

Rosemarie Portmann (3)

pracuje jako školní psycholožka ve Státním školském úřadu ve Wiesbadenu a přednáší pedagogiku na univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem.

Rosalind Miles (4)

matka dvou dětí, provdaná za historika Robina Crosse

Ros Asquith (5)

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Rory Ryder (4)

Autor jazykových učebnic.

Ronald Meyer (3)

Německý stavební inženýr.

Ronald Alley (2)

Britský historik umění, kurátor moderního umění.

Ron Winkler (1)

Romana Šíchová (5)

Narozena 9. 4. 1971 v Chomutově. Ilustrátorka.

Romana Hodinová (4)

Učitelka hry na zobcovou flétnu v mateřských školách. Upravovatelka lidových písní pro zobcovou flétnu.

Roman Uhrin (4)

Po svém vyučení v oboru kuchař pracoval ve dvou dietních restauracích, což přispělo k formování jeho zájmu o zdravější způsob stravování. Při svém externím studiu v oboru „Provoz společného stravování“ začal praktikovat a propagovat vegetariánský životní styl. Od roku 1993 působí jako lektor občanského sdružení Život a Zdraví. V roce 1995 byl šéfkuchařem 5. evropského vegetariánského kongresu, dále pracoval jako šéfkuchař několika stravovacích zařízení se zaměřením na racionální stravování. Po pětiměsíční stáži v Paříži nastoupil na post šéfkuchaře a vedoucího vegetariánské restaurace Country Life v Praze. Je autorem několika televizních kurzů zdravého vaření a kuchařek zdravé výživy. Je zakladatelem a koordinátorem Klubů zdraví v ČR. Pořádal několik seminářů ve státech východní Evropy se snahou o expanzi zdravotně-osvětových aktivit. Působí v Institutu životního stylu jako učitel a odborný garant rekvalifikačního kurzu kuchař pro restaurace s racionální výživou.

Roman Šubrt (5)

Narozen 4.5. 1961 v Praze, Ing., energetický poradce, stavební inženýr, práce z oboru pozemních staveb, zateplování budov a izolací, též autor indické kuchařky.

Roman Sokola (2)

Podnikatel a poradce v oblasti virtuálních organizací, virtuálních kanceláří a organizace podniku.

Roman Nikolajevič Kim (3)

Narodil se ve Vladivostoku. Do roku 1917 žil v Tokiu, kde také chodil do školy. Po VŘSR se vrátil do vlasti, kde vystudoval Vladivostockou univerzitu. Od roku 1923 se věnoval literatuře, převážně psal detektivní a špionážní romány v prorežimním politickém duchu.

Roman Mrázek (3)

Narozen 21.11.1921 v Letovicích u Blanska, zemřel 17.11.1989. PhDr., CSc., profesor katedry rusistiky a literární vědy na filosofické fakultě. Práce v oboru, překladatel z ruštiny.

Roman Kulich (6)

Po maturite doštudoval Akadémiu vzdelávania, odbor malé a stredné podnikanie, ktoré mu pomohlo pri pracovnej činnosti v rodinnej firme, zaoberajúcej sa gastro podnikaním. Písaniu sa venuje od šestnástich rokov. Požierač je jeho prvý román. Poviedky mu vyšli v časopisoch Fantázia, Dotyky a v zbierkach Fantastická 55 a Utekajme, už ide. Momentálne žije na sídlisku v Žiline a s vervou sa venuje rodinnej firme...

Roman Kozák (5)

Roman Kozák je český železničář - výpravčí, milovník Šumavy a spisovatel. Je autorem většího počtu sbírek pohádek, železničních příběhů a vlastivědných knih. Část jeho děl byla přeložena do němčiny. Je místopředsedou Stifterova pošumavského železničního spolku se sídlem ve Vimperku. Narodil se 18. září 1965 v Podbořanech. Je zaměstnán na železnici. Od roku 1988 žije ve Volarech. Pracuje jako výpravčí.

Roman Joch (4)

Roman Joch je český politik, publicista, politický komentátor a překladatel. Je obvykle považován za konzervativce, sám se označuje za paleokonzervativce. V letech 1994–1996 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance, v letech 2001–2003 místopředsedou Konzervativní strany a od roku 2003 je ředitelem Občanského institutu, s nímž spolupracuje již od roku 1991. Absolvoval také stáže v amerických konzervativních think-tancích, a to nejprve v roce 2001 v Acton institute a v roce 2007 v Claremont Institute. Od roku 2007 působí na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické a přednáší zde předmět Politické ideologie. Od stejného roku vyučuje i na vysoké škole CEVRO institut. V roce 2005 také vyučoval předmět Americké konzervativní myšlení na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Od srpna 2010 do října 2012 vykonával funkci poradce premiéra Petra Nečase v oblasti zahraničí a lidských práv a od roku 2012 do roku 2014 působil jako poradce pražského primátora Tomáše Hudečka. V komunálních volbách v roce 2014 neúspěšně kandidoval jako nestraník za KDU-ČSL v městské části Praha-Klánovice. V roce 2020 byl jmenován ředitelem Institutu pro výzkum práce a rodiny Slovenské republiky. V srpnu 2010 si Jocha vybral premiér Petr Nečas za svého poradce v oblasti zahraničí a lidských práv. Spolupráci s ním ukončil v říjnu 2012 po článku kritizujícím prezidenta Václava Klause, který Joch uveřejnil na svém blogu. Na Jochovo jmenování poradcem premiéra reagovalo několik občanských sdružení uspořádáním demonstrací před úřadem vlády 18. srpna 2010. Transparenty protestujících kritizovaly některé z Jochových výroků, například že „kontrolované mučení by mělo být povoleno jen za účelem získávání informací, jež zachrání nevinné životy“ nebo že chilský diktátor Augusto Pinochet patří mezi lidi, kteří „nejsou bez poskvrny; ale nejsou ani beze cti.“ Protestující dále citovali Jochovy vý...

Roman Gallo (4)

Po studiu na Univerzitě Karlově těsně před listopadem 1989 nastoupil jako redaktor v agentuře ČTK a od té doby věnuje médiím celý svůj profesní život. V devadesátých letech působil v různých pozicích v redakci deníku Mladá fronta DNES, kde stál i u zrodu portálu iDNES.cz. Jako šéfredaktor Hospodářských novin stál za jejich přeměnou v moderní noviny nejen pro ekonomickou elitu. Je jedním z duchovních otců zpravodajského portálu Aktuálně.cz. Roky také působil v zahraničí jako mediální konzultant, přednášel na řadě mezinárodních konferencí o vývoji médií. V době arabských revolucí pracoval v Egyptě pro největší noviny arabského světa Al-Ahram, poté řídil reorganizaci a modernizaci saudského deníku Al Yaum a podílel se na dalších mediálních projektech v zemích Blízkého východu. Studentům žurnalistiky přednášel v různých obdobích posledních 20 let jak na Masarykově univerzitě v Brně, tak na pražské Univerzitě Karlově. Poslední roky působí jako ředitel redakcí Deníku, které patří do portfolia vydavatelství Vltava Labe Media. Zde se podílí na zásadní reformě a modernizaci sítě regionálních médií.

Roland Gööck (3)

Německý redaktor, editor a autor literatury faktu.

Roland Fröhlich (4)

Autor díla náleží k nejvýznamnějším současným znalcům církevních dějin. Narozen roku 1937 studoval filosofii, teologii, dějiny a politické vědy na vysokých školách v Mnichově, Innsbrucku a v Tübingen, poté se stal asistentem Hugo Rahnera a Hermanna Josefa Vogta. Nyní působí jako studijní rada pro obory náboženství, filosofie a historie. Z jeho předchozích děl dosáhl mezinárodního ohlasu Základní kurs církevních dějin, přeložený rovněž do francouzštiny a portugalštiny.

Roland Brown (4)

Anglický novinář, práce o motorismu, automobilech a motorkách.

Rojková (7)

Roger z Taizé (3)

Roger Louis Schütz-Marsauche , známý jako Bratr Roger , byl mnich, zakladatel a převor ekumenického společenství ve francouzském Taizé. Bratr Roger vyšel ze své rodné protestantské víry a „přijal plnost katolické víry“, aniž by se celkově zřekl svého protestantského dědictví. V letech 1937 až 1940 studoval Schütz teologii v Lausanne a Štrasburku. Roku 1940 přišel do Taizé v Burgundsku a založil zde komunitu Taizé, ekumenický mužský řád. V roce 1949 složilo sliby prvních sedm bratří, nyní společenství čítá asi 100 bratrů, katolíků i růzých protestantských vyznání. Toto společenství v Taizé se věnuje praktickému ekumenismu a to zvláště mezi mladými křesťany. V Taizé vznikl nový způsob soužití lidí různých vyznání a putují sem každoročně statisíce mladých lidí z celé Evropy. Za své „dílo smíření“ obdržel Schütz mj. Templetonovu cenu , mezinárodní Cenu Karla Velikého a Cenu UNESCO za výchovu k míru. 16. srpna 2005 byl při večerní modlitbě v kostele Smíření v Taizé napaden duševně vyšinutou ženou, které ho několikráte bodla do krku. Na následky těžkých zranění během několika minut zemřel. Vražedkyně byla zadržena věřícími a předána policii.

Roger Bisby (1)

Rodney Davies (3)

Angličan Rodney Davies již více než čtvrt století píše o neuvěřitelných příhodách, které se skutečně staly. Těžištěm jeho zájmu jsou paranolmální jevy. Vychází ze současného vědeckého poznání a přitom bohatě uplatňuje své až neobyčejné duševní schopnosti, které mu pomáhají pronikat do záhadných a nevysvětlitelných událostí. Napsal patnáct knih a ze všech se staly velmi rychle bestsellery. V češtině zatím vyšla jeho příručka Jak číst obličeje a Zázračná zmizení.

Rodney Castleden (3)

Britský autor populárně-naučných publikací se zaměřením na historii, archeologii a geografii. Geograf, středoškolský a vysokoškolský pedagog.

Rock House (1)

Robyn Grady (6)

Australská spisovatelka.

Roberta Rich (3)

Roberta Richová se narodila ve Spojených státech, dnes žije střídavě v Kanadě a v Mexiku. Vystudovala práva a pětadvacet let pracovala jako rozvodová právnička. Psala sice už od střední školy, včetně dvou nepublikovaných románů založených na zkušenostech z právní praxe, ale jejím debutem se stala až Porodní bába z Benátek – a hned velmi úspěšným, neboť se po 26 týdnů držela na žebříčku bestsellerů. Příběh se brzy dočkal pokračování nazvaného Porodní bába z harému a autorka je dnes považována za jednu z výrazných postav populárně historického romanopisectví. Roberta Richová je vdaná, má jedno vlastní a tři nevlastní děti, německého ovčáka, akvárium plné tropických ryb a několik papoušků. Roberta Richová sa narodila v Buffale v štáte New York, striedavo žije vo Vancouveri v Britskej Kolumbii a v mexickej Colime. Debutovala románom The Midwife of Venice v roku 2011.

Robert Wudy (3)

Narozen 13. 4. 1977 v Praze. Básník.

Robert Smetana (5)

Narozen 29.8.1904 ve Vídni, zemřel 6.10.1988 v Brně. PhDr., DrSc., profesor hudební výchovy na Universitě Palackého v Olomouci, sběratel lidových moravských písní, muzikolog. Práce v oboru, vlastivědné práce o Olomouci.

Robert Sabatier (3)

Francouzský básník, prozaik a literární kritik.

Robert S Polster (6)

Osobní trenér, specialista na jógu a pohybové terapie, publikace z oboru.

Robert Raymond Coenraads (2)

Gemolog, geolog a geofyzik, autor prací z oboru.

Robert R Sinclair (3)

Robert Pollack (1)

Americký molekulární biolog, profesor na Columbia University.

Robert O Young (3)

Americký doktor, autor knih o alternativní medicíně a zásadité dietě, naturopat a odborník na výživu. Nejpopulárnější jsou jeho knihy o tzv. Ph zázraku, v nichž píše o zdraví, holistickém léčení a zásaditosti. Žije v Alpine v Utahu a na Rancho del Sol, avokádovém a grapefruitovém ranči ve Valley Center v Kalifornii, spolu se svou manželkou, spisovatelkou, masérkou a šéfkuchařkou, Shelley Redford Youngovou. Spolu provozují "The pH Miracle Center" a vyučují "The New Biology", jež spojuje teorie o příčinách nemocí a jejich předcházení pomocí zásadité diety a fyzicky aktivního života s malou hladinou stresu.

Robert McCrum (3)

Anglický spisovatel a editor.

Robert Masello (4)

Robert Masello je význačný americký novinář, autor několika románů, knih literatury faktu a scénářů televizních seriálů . Jeho články, eseje a recenze vycházely v časopisech People, Glamour, Harper’s Bazaar, Elle, TV Guide, Men’s Journal, Publisher’s Weekly, Cosmopolitan a novinách The Washington Post, Newsday, The Chicago Tribune a The Los Angeles Times. Ve svých knihách se často věnuje tematice okultních věd; byly přeloženy do mnoha jazyků. Na román Vigilie volně navazuje další kniha Bestiář. Robert Masello se narodil v Illinois a studoval tvůrčí psaní na Princetonu. V současnosti přednáší literaturu a s manželkou a labradorským retrívrem žije v Santa Monice v Kalifornii.

Robert Mac Gregor (1)

Robert M. L Winston (4)

Britský profesor gynekologie, vědec, politik a moderátor televizních populárně-naučných pořadů.

Robert Loucký (2)

Narozen 10.8.1895 v Praze. Lektor angličtiny. Práce v oboru, autor knihy o F. Chopinovi.

Robert Lloyd Fish (1)

Americký spisovatel.

Robert Lacey (5)

Britský historik a autor životopisů slavných historických osobností.

Robert L Pike (2)

Robert Lloyd Fish byl americký detektivní autor.

Robert Kagan (2)

Americký politolog.

Robert Homir (4)

Narozen 1948. Laický filozof, autor duchovní literatury a literatury o mimozemských civilizacích.

Robert Höl (1)

Německý lékař.

Robert G Curtis (3)

Knižní zpracování filmu E. Wallaceho.

Robert G Allen (3)

Americký spisovatel.

Robert Fabbri (6)

Robert Fabbri přednášel dramatické a scénické umění na Londýnské univerzitě a 25 let působil ve filmu a televizi. Jako pomocný režisér se podílel na seriálu Hornblower a na filmech Hellraiser, Vysoká hra patriotů a Billy Elliot. V současnosti se věnuje své lásce – starověkým dějinám a psaní historických románů. Je autorem románového cyklu o císaři Vespasiánovi. Žije v Londýně a Berlíně.